Pavla Benettová: Dočkají se srnčata vůbec někdy dotací na drony s termovizí?
Pro zemědělce je sečení pícnin nutnost a vědomí usmrcených živočichů na lukách jim znepříjemňuje jinak krásné jarní dny. Pro myslivce tato situace představuje především bezmoc lidských sil před moderní technikou a smutnou konfrontaci se zoufale hledajícími srnami, přicházejícími se soumrakem na čerstvě posečené plochy.
Pro všechny, kdo se do ochrany srnčat a další zvěře aktivně zapojují, představuje toto období dny strávené na lukách a narůstající počet prochozených kilometrů křížem krážem po porostech, které v následujících hodinách padnou pod žacími stroji.
Pro piloty dronů s termovizí jsou to krátké noci s brzkým budíčkem a ranní létání nad loukami, aby se do východu slunce stihlo zkontrolovat co nejvíce hektarů…
Náš spolek STOP sečení srnčat šestým rokem působí každoročně v terénu ku pomoci myslivcům a zemědělcům, kteří tuto zákonem danou povinnost ochrany zvěře řeší. Ponechme stranou, že je stále mnoho těch, kteří neřeší, ani snahu řešit nemají.
Krom toho, že organizujeme skupiny dobrovolníků a spolu s myslivci procházíme porosty těsně před příjezdem sekaček, zakoupili jsme díky veřejné sbírce tři drony s termovizí. Drony se osvědčily jako stoprocentní pomocník při vyhledávání zalehlé zvěře. Počet potřebných lidí v terénu se snižuje na minimum, odpadá taktéž námaha chození ve vysoké trávě.
Nabízí se tedy otázka, proč toto řešení není podpořeno ze strany MZe?
Náš spolek absolvoval celou řadu jednání na MZe, MŽP, v Zemědělském výboru a ve Sněmovně. Na toto téma se vyjadřovalo již bezpočet odborníků, a přestože bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman pronesl, že „drony podpoří, pokud se na použití technologií shodnou všichni zúčastnění“, k žádné změně doposud nedošlo.
Každoročně apelujeme na politiky, aby před ochranou zvěře nezavírali oči a problém řešili. Spolu s médii se snažíme o osvětu, o informování veřejnosti o tomto problému. Propojujeme zemědělce, myslivce, dobrovolníky a piloty dronů po republice, a snažíme se takřka o nemožné.
Jak dlouho ještě budou srnčata čekat na dotace ze strany MZe?
Ano, chápu, že ochrana mláďat aktuálně nežádoucí spárkaté zvěře je pouhou kapkou toho, s čím se naše do propasti se řítící zemědělství musí vypořádat. Za škodami zvěří na lesích však stojí především tlupní zvěř dančí a jelení. Teritoriální srnčí škodí sotva víc než ohrožený zajíc, takže blokovat ochranu srnčat přes sečením argumentem poškozených lesů je přeci jen scestné. A navíc, když mohou být dotace na mrazáky na zvěřinu….
Dovětek pro veřejnost a záchranné stanice
V tomto období se pravidelně plní záchranné stanice mláďaty, která neznalí lidé mylně sebrali v domnění, že se jedná o opuštěná zvířátka.
Péče o mláďata volně žijící zvěře je nákladná a náročná. Srny mají silný mateřský pud. Jak uvádí chovatel, odborník na srnčí zvěř a autor mnoha publikací ze života srnčí zvěře Pavel Scherer, jsou známy případy, kdy člověk přinesl večer myslivci srnče, které měl od rána doma v domnění, že ho zachránil, ale brzy si s ním nevěděl rady. Myslivec přikázal srnče odnést na místo nálezu a sledovat situaci. Srna si pro své mládě přišla a odvedla si ho.
Nestálo by za to, posílat podobné nevědomé nálezce s mládětem zpět, odkud ho vzali, s tím, aby situaci monitorovali, případně po několika hodinách zkontrolovali, zdali si srna srnče odvedla? Určitě je lepší pokusit se mládě vrátit zpět hledající matce/srně, než riskovat nejistou péči o srnčí v zajetí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Dalibor Motl
16.5.2022 12:19Anyr
16.5.2022 13:52 Reaguje na Dalibor Motl1) Subjektivně mě velmi štve, když se na pozemku piplám se starými odrůdami ovocných stromů, usilovně sázím původní keře, pro podporu především hmyzu a ptáků (a pro biodiverzitu obecně), a i přes snahu o veškeré zabezpečení, ploty a pletiva a nevím co všechno, se občas stane, že několik let starý stromek nebo narůstající keř srna tak ochutná, že je po něm. Ten čas nikdo a nic nevrátí. A to zdaleka ne jen přes zimu, kdy to lze i chápat, ale zrovna před dvěma týdny tu byla na návštěvě opět, i když okousala jen jeden mladý klokoč.
2) Objektivní hledisko je zcela jasné: přemnožená zvěř páchá škody nejen zemědělcům, ale především brání přirozené i umělé obnově lesa, tím, že likviduje nejcenější semenáčšky (většinou listnáče a jedle, a přál bych vám tu vidět ty ohlodané modříny).
Otázka je, jestli se má tolik peněz, času a práce investovat do zvěře, která je bezmála škodná (uvádí se i tzv. pološkodlivá).
Taktéž by mě zajímalo, jestli zůstanou ještě nějací zemědělci, když de facto "nebudou moci skoro nic a muset skoro všechno". XD
Stručně, za mě to nemá žádný praktický význam, naopak je to spousta zdrojů, vynaložených pro budoucí škody, které ta zvěř napáchá. Jediné (i když rozhodně nemalé) zlo tam vidím po duchovní/filozofické/emocionální stránce, a to právě v brutálním zabíjení mláďat na polích a loukách.
Škoda, že se takhle nebojuje proti potratům kvůli nezodpovědnému sexu. :P :)
Ochrana jednoho druhu, v tomto případě, vede k posilování negativních tlaků na celé ekosystémy.
Anyr
16.5.2022 13:56 Reaguje na AnyrEhm... jakože cíl je každý rok mít o 60 tisíc kusů srnčí zvěře víc?
STOPu se asi nelíbí lesy a chtějí je nechat sežrat. XD
DAG
16.5.2022 14:06 Reaguje na Dalibor MotlDruhá věc je, že úhyny se počítají do odlovu v době lovu. Srnčata se nově mohou lovit celý rok. Takže přesečené se tam taky počítají. Jak to tedy chcete naplánovat, když nevíte jestli Vám jich posečou deset(což je takový standardní počet) nebo 40 což se taky jednou stalo.
Je to prostě faktor, který by myslivcům trochu uvolnil ruce.
Je to jeden ze střípků, který zasahuje do dnešní početnosti srnčí zvěře.
Pavla Mohauptová
17.5.2022 19:43 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
18.5.2022 15:27 Reaguje na Pavla Mohauptovákarel krasensky
16.5.2022 14:00Miroslav Vinkler
16.5.2022 18:09Jiří S
16.5.2022 19:28Jirka Černý
17.5.2022 09:00 Reaguje na Jiří SJiří S
17.5.2022 09:48 Reaguje na Jirka ČernýJinak určitě existují i dobré příklady zemědělské praxe, aby to nevypadalo tak černě. Například v předchozí práci, kde jsem byl, předseda svého vnuka vždy poslal s loveckými psi den až dva před sečí, aby se prošel porostem. Poté žádná zvěř do porostu nechodila pár dní.