https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-benettova-dockaji-se-srncata-vubec-nekdy-dotaci-na-drony-s-termovizi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavla Benettová: Dočkají se srnčata vůbec někdy dotací na drony s termovizí?

16.5.2022
Lepší je, když srnče najde dron než sekačka.
Lepší je, když srnče najde dron než sekačka.
Každoročně se opakující stres a spěch těch, kteří řeší ochranu zvěře před sečením, je opět tady. Tráva roste a bezpečně ukrývá právě narozená mláďata. Ale jen do doby, než na louky vyjedou hrozivé sekačky.
 

Pro zemědělce je sečení pícnin nutnost a vědomí usmrcených živočichů na lukách jim znepříjemňuje jinak krásné jarní dny. Pro myslivce tato situace představuje především bezmoc lidských sil před moderní technikou a smutnou konfrontaci se zoufale hledajícími srnami, přicházejícími se soumrakem na čerstvě posečené plochy.

Pro všechny, kdo se do ochrany srnčat a další zvěře aktivně zapojují, představuje toto období dny strávené na lukách a narůstající počet prochozených kilometrů křížem krážem po porostech, které v následujících hodinách padnou pod žacími stroji.

Pro piloty dronů s termovizí jsou to krátké noci s brzkým budíčkem a ranní létání nad loukami, aby se do východu slunce stihlo zkontrolovat co nejvíce hektarů…

Náš spolek STOP sečení srnčat šestým rokem působí každoročně v terénu ku pomoci myslivcům a zemědělcům, kteří tuto zákonem danou povinnost ochrany zvěře řeší. Ponechme stranou, že je stále mnoho těch, kteří neřeší, ani snahu řešit nemají.

Dron s termokamerou.
Dron s termokamerou.

Krom toho, že organizujeme skupiny dobrovolníků a spolu s myslivci procházíme porosty těsně před příjezdem sekaček, zakoupili jsme díky veřejné sbírce tři drony s termovizí. Drony se osvědčily jako stoprocentní pomocník při vyhledávání zalehlé zvěře. Počet potřebných lidí v terénu se snižuje na minimum, odpadá taktéž námaha chození ve vysoké trávě.

Nabízí se tedy otázka, proč toto řešení není podpořeno ze strany MZe?

Náš spolek absolvoval celou řadu jednání na MZe, MŽP, v Zemědělském výboru a ve Sněmovně. Na toto téma se vyjadřovalo již bezpočet odborníků, a přestože bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman pronesl, že „drony podpoří, pokud se na použití technologií shodnou všichni zúčastnění“, k žádné změně doposud nedošlo.

Každoročně apelujeme na politiky, aby před ochranou zvěře nezavírali oči a problém řešili. Spolu s médii se snažíme o osvětu, o informování veřejnosti o tomto problému. Propojujeme zemědělce, myslivce, dobrovolníky a piloty dronů po republice, a snažíme se takřka o nemožné.

Nalezené srnče stačí přenést mimo sečenou louku.
Nalezené srnče stačí přenést mimo sečenou louku.

Jak dlouho ještě budou srnčata čekat na dotace ze strany MZe?

Ano, chápu, že ochrana mláďat aktuálně nežádoucí spárkaté zvěře je pouhou kapkou toho, s čím se naše do propasti se řítící zemědělství musí vypořádat. Za škodami zvěří na lesích však stojí především tlupní zvěř dančí a jelení. Teritoriální srnčí škodí sotva víc než ohrožený zajíc, takže blokovat ochranu srnčat přes sečením argumentem poškozených lesů je přeci jen scestné. A navíc, když mohou být dotace na mrazáky na zvěřinu….

Dovětek pro veřejnost a záchranné stanice

V tomto období se pravidelně plní záchranné stanice mláďaty, která neznalí lidé mylně sebrali v domnění, že se jedná o opuštěná zvířátka.

Péče o mláďata volně žijící zvěře je nákladná a náročná. Srny mají silný mateřský pud. Jak uvádí chovatel, odborník na srnčí zvěř a autor mnoha publikací ze života srnčí zvěře Pavel Scherer, jsou známy případy, kdy člověk přinesl večer myslivci srnče, které měl od rána doma v domnění, že ho zachránil, ale brzy si s ním nevěděl rady. Myslivec přikázal srnče odnést na místo nálezu a sledovat situaci. Srna si pro své mládě přišla a odvedla si ho.

Nestálo by za to, posílat podobné nevědomé nálezce s mládětem zpět, odkud ho vzali, s tím, aby situaci monitorovali, případně po několika hodinách zkontrolovali, zdali si srna srnče odvedla? Určitě je lepší pokusit se mládě vrátit zpět hledající matce/srně, než riskovat nejistou péči o srnčí v zajetí.


reklama

 
foto - Benettová Pavla
Pavla Benettová
Autorka je koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

16.5.2022 12:19
Žádnému zvířeti nepřeji smrt v sekačce na trávu. Vaši schovívavost ke škodám působeným srnčí zvěří tedy nesdílím a je fakt, že nárůst počtu srnčí zvěře a jimi působené škody (přinejmenším v některých oblastech) jsou patrné. Pokud jste neziskovka zaměřená na ochranu srnčat, nechápu proč se snažíte vydolovat dotace z MZe? Není lepší cestou oslovovat ochotné dárce než nastoupit na stát a snažit se "pumpnout" státní rozpočet? Jaký zájem by měl mít stát (který nedovede zastavit ani úbytek biodiverzity) na ochraně hojného druhu působícího škody ve zdecimovaných lesích?
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.5.2022 13:52 Reaguje na Dalibor Motl
Já musím opatrně souhlasit... :( Pro mě je strašná představa jakéhokoliv živého tvora "v sekačce" (myšlen jakýkoliv stroj), ale ty škody, které působí právě srnčí... Můžu na to jít dvěma pohledy:
1) Subjektivně mě velmi štve, když se na pozemku piplám se starými odrůdami ovocných stromů, usilovně sázím původní keře, pro podporu především hmyzu a ptáků (a pro biodiverzitu obecně), a i přes snahu o veškeré zabezpečení, ploty a pletiva a nevím co všechno, se občas stane, že několik let starý stromek nebo narůstající keř srna tak ochutná, že je po něm. Ten čas nikdo a nic nevrátí. A to zdaleka ne jen přes zimu, kdy to lze i chápat, ale zrovna před dvěma týdny tu byla na návštěvě opět, i když okousala jen jeden mladý klokoč.
2) Objektivní hledisko je zcela jasné: přemnožená zvěř páchá škody nejen zemědělcům, ale především brání přirozené i umělé obnově lesa, tím, že likviduje nejcenější semenáčšky (většinou listnáče a jedle, a přál bych vám tu vidět ty ohlodané modříny).

Otázka je, jestli se má tolik peněz, času a práce investovat do zvěře, která je bezmála škodná (uvádí se i tzv. pološkodlivá).
Taktéž by mě zajímalo, jestli zůstanou ještě nějací zemědělci, když de facto "nebudou moci skoro nic a muset skoro všechno". XD

Stručně, za mě to nemá žádný praktický význam, naopak je to spousta zdrojů, vynaložených pro budoucí škody, které ta zvěř napáchá. Jediné (i když rozhodně nemalé) zlo tam vidím po duchovní/filozofické/emocionální stránce, a to právě v brutálním zabíjení mláďat na polích a loukách.
Škoda, že se takhle nebojuje proti potratům kvůli nezodpovědnému sexu. :P :)

Ochrana jednoho druhu, v tomto případě, vede k posilování negativních tlaků na celé ekosystémy.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.5.2022 13:56 Reaguje na Anyr
Ještě poznámka: na stránkách té organizace je uvedeno, že "Každý rok v ČR při sečení zemře kolem 60 000 srnčat".
Ehm... jakože cíl je každý rok mít o 60 tisíc kusů srnčí zvěře víc?
STOPu se asi nelíbí lesy a chtějí je nechat sežrat. XD
Odpovědět
DA

DAG

16.5.2022 14:06 Reaguje na Dalibor Motl
Na druhou stranu, kdyby sekačky srnčata nesekly, tak by se dal lépe plánovat lov.
Druhá věc je, že úhyny se počítají do odlovu v době lovu. Srnčata se nově mohou lovit celý rok. Takže přesečené se tam taky počítají. Jak to tedy chcete naplánovat, když nevíte jestli Vám jich posečou deset(což je takový standardní počet) nebo 40 což se taky jednou stalo.
Je to prostě faktor, který by myslivcům trochu uvolnil ruce.
Je to jeden ze střípků, který zasahuje do dnešní početnosti srnčí zvěře.
Odpovědět
PM

Pavla Mohauptová

17.5.2022 19:43 Reaguje na Dalibor Motl
Pane Motle, my získáváme peníze od dárců na drony, se kterými pak každý den létáme v terénu, plus chodíme po loukách a pomáháme hledat/vynášet nejen srnčata. Děláme to každoročně, zdarma, v našem volném čase, pro dobrý pocit. o dotace na plašiče, drony či senzory se mnoho subjektů snaží již roky, politici slibují, ale skutečný zájem není. Bohužel. Několikadenní mláďata za to nemohou a pokud chceme něco od Přírody, měli bychom se postarat, aby po nás nezůstávaly takové škody. Biodiverzita s tím jde ruku v ruce - menší půdní bloky, pestrá krajina, snazší ochrana nejen srnčat, ale i zpěvného ptactva, hmyzu, atd. Je to propojené. Srnčata jsou jen takovým smutným symbolem těchto dní...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.5.2022 15:27 Reaguje na Pavla Mohauptová
Děkuji Vám za odpověď. Já Vám držím palce, aby bylo Vašich dárců dost. Chápu i Vaše cíle. Zdá se mi, že by bylo dobré propagovat dobrovolnou instalaci detektorů na sekačky, uspořádat crowdfundingovou kampaň a třeba zkusit vyjednat hromadnou slevu u výrobce těch zařízení. Stále si osobně myslím, že stát by měl mít v ochraně přírody a enviromentální politice jiné priority (třeba vykupování půdy pro NP, NPR, PR, sanaci starých enviromentálních zátěží, reorganizaci ČIŽP, úpravu nesmyslných nařízení...) a příliš se mi nelíbí to lobování "za roztomilá srnčátka" na MZe. Pochopitelně Vaše kampaň je mediálně vděčná a asi nakonec nějaké státní peníze získáte i od politiků...
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.5.2022 14:00
Tohle jevýborná věc.Ten z vás kdo našel žíjící srnče s ukošenými zadnímí běhy ten kdo našel srnče přejeté zadním kolem traktoru ví jaký je to pohled a pocit.Čím dřív tím líp.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.5.2022 18:09
Na věc se dá dívat z různých úhlů, ale základ zůstává stejný - je naší povinností chránit mláďata - a nejen srnčí.

Odpovědět
JS

Jiří S

16.5.2022 19:28
Možná, že by se paní autorka mohla dovzdělat o novinkách v zemědělství a místo vytahování peněz z MZe by měla podpořit například technologii od firmy Pottinger (Sensosafe), která by jistě ušetřila nejen její čas a všech dobrovolníků a myslivců, ale čas i zemědělcům. Nakonec by to bylo beztak levnější.
Odpovědět

Jirka Černý

17.5.2022 09:00 Reaguje na Jiří S
Hlavně to je konečné vývojové stádium snahy o záchranu srnčat, mašina která seká to má na sobě při samotném sekání což půjde v účinnosti sotva jakkoliv jinak překonat. Jistě to půjde různě vylepšovat a zdokonalovat to jo.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.5.2022 09:48 Reaguje na Jirka Černý
Navíc bych řekl, že tato technologie dokáže obsáhnout i jiné živočichy, nezaměřuje se jen na to srnčí.

Jinak určitě existují i dobré příklady zemědělské praxe, aby to nevypadalo tak černě. Například v předchozí práci, kde jsem byl, předseda svého vnuka vždy poslal s loveckými psi den až dva před sečí, aby se prošel porostem. Poté žádná zvěř do porostu nechodila pár dní.
Odpovědět
PM

Pavla Mohauptová

17.5.2022 19:45 Reaguje na Jiří S
Bohužel jsou tací, kteří toto zařízení nechtějí, kvůli pomalejšímu sečení, zastavování traktoru před srnčetem atd., manipulace s ním, apod. Pokud by MZe nařídilo, že žací stroje musí být vybavené senzorem.... S firmou Pött. komunikujeme na téma senzorů také již nějaký ten rok.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2022 20:50
Chránit srnčata a bak bedákat nad škodami způsobené srnčí zvěří a vypisovat prémie za odstřel mi připadá trochu jak na Paroubkově Marsu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist