https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-orel-orel-morsky-obeseny-na-rybarskem-vlasci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Orel: Orel mořský oběšený na rybářském vlasci

23.1.2023
Orel mořský oběšený na rybářském vlasci.
Orel mořský oběšený na rybářském vlasci.
Názvem příspěvku narážím na sportovní rybáře, kteří poměrně často zanechávají u vody přetržené rybářské vlasce či šňůry i s háčky a olůvky. Vlasce zůstávají zavěšeny v korunách stromů, v keřích nebo leží v bylinném porostu na březích a samozřejmě i v samotné vodě.
 
Za více než čtyřicetiletou praxi při provozování záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích jsme zaznamenali až nečekaně hodně případů, kdy je příjem zraněného zvířete spojen právě se zraněním způsobeným opomenutými nebo neodstraněnými rybářskými potřebami.

Nutno dodat, že zdaleka nejde jen o ptáky úzce vázané na vodní ekosystém. U savců se s tímto typem zranění setkáváme logicky mnohem méně. Velmi často jsou poškození způsobená háčky po spolknutí či zachycení háčku na těle ptáků. Stává se, že se ptáci zamotají do vlasce visícího na stromech, nejčastěji pak na vzrostlých vrbových porostech.

Za posledních dvaadvacet let jsme jenom v naší záchranné stanici zaznamenali 83 takových případů. Je to bezesporu jen malá část toho, co se ve skutečnosti v přírodě přihodí. Nejtragičtější byl z tohoto pohledu rok 2019, kdy jsme zaznamenali 13 takovýchto případů.

Výčet druhů, kterých se to dotýká, není úplně malý, doposud se jednalo o 25 druhů živočichů. Nejvíce případů máme u labutí velkých, rorýse obecného, čápa bílého, kachny divoké, ale zaznamenali jsme i další druhy jako kalouse ušatého, sovu pálenou, poštolku obecnou nebo třeba jiřičku obecnou. Ze savců můžeme uvést ježka západního nebo netopýra rezavého.

Puštík obecný zapletený to rybářského vlasce.
Puštík obecný zapletený to rybářského vlasce.

Impulsem k sepsání toho příspěvku byl případ z kraje letošního roku, kdy jsme dostali informaci, že v blízkosti Kružberské přehrady vysoko ve větvích modřínu opadavého visí orel mořský. Samozřejmě jsme tuto zprávu prověřili přímo v terénu a skutečně, v koruně na mohutném modřínu ve výšce cca 25 m viselo bezvládné tělo orla mořského.

Vystoupat do takové výšky je poměrně náročný fyzický výkon, ale podařilo se. Výsledkem bylo smutné zjištění, že tento exemplář orla mořského je na větvi zavěšený na rybářské šňůře i s olůvkem. Šňůra se při dosednutí na strom zachytila o větev a orlice se následně oběsila. Z drobného peří zachyceného na okolních větvích je patrné, že nějakou dobu usilovně bojovala o svůj život.

Tragický příběh se stal poblíž vodárenské nádrže, kde je sportovní rybolov zakázaný. Orlice tedy zřejmě přiletěla s rybářskou šňůrou na krku odjinud. Podle stavu kadáveru došlo k této tragédii minimálně před 3 - 4 týdny.

Čáp bílý s rybářským háčkem uvízlým v jícnu.
Čáp bílý s rybářským háčkem uvízlým v jícnu.

Orel mořský byl okroužkován ornitologickými kroužky v Polsku. Z hlášení, které jsme obdrželi od polských kolegů, vyplývá, že orlice se narodila na lokalitě nedaleko Poznaně a na hnízdě byla okroužkována 18. 5. 2007. Šlo tedy o patnáctiletou samici, která měla po dlouhá léta na Vítkovské pahorkatině své domovské teritorium a jistě mohla ještě několik let úspěšně hnízdit.

Za většinou důvodů přijetí zraněných volně žijících živočichů do záchranných stanic jsou bezesporu aktivity člověka. Některé se nedají příliš ovlivnit, například zranění způsobená dopravními prostředky, další naopak, například popáleniny na nevhodně technicky řešených sloupech vysokého napětí.

Mezi ty zbytečné řadíme různé nástrahy, kam patří i rybářské vlasce. Stačilo by jen málo. Prostě co si sebou do přírody vezmeme, to bychom měli zase odnést. Předešlo by se tak mnohdy velkému utrpení zvířat, která nejsou a nemohou být na tyto „pasti“ připravena.


reklama

 
foto - Orel Petr
Petr Orel
Autor je ornitolog a ekolog, předseda organizace ZO ČSOP Nový Jičín 70/02 a vedoucí Záchranné stanice a Dům přírody Poodří.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

23.1.2023 06:46
Článek chce spíš poslat do rybářských časopisů a na rybářské weby než tady.
Tady mohou maximálně oslovit ochránce přírody a ti mohou maximálně třeba na podzim po opadu listí vlasce, které venku najdou uklidit.
Jinak ale utrženými vlasci nemusí být zamořen jen prostor nad vodou, ale i prostor pod vodou. Kde je ve vodě nějaké dřevo a podobně a ta voda rybářsky atraktivní, tam může být rybářskými vlasci doslova "vypleteno".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.1.2023 08:10 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.1.2023 11:28 Reaguje na Radim Polášek
voda a její okolí tam, kde se vyskytují "sportovní" rybáři, bývá často vlasci, háčky a i dalším bincem (ne úplně specificky rybářským, prostě pobytové stopy tvora, který tam tráví hodně času, výkaly počínaje a plechovkami konče) naprosto zamořená.
mimochodem, už se třeba někdy utopilo v dolní betounce dítě zamotané do vlasce? vůbec by mě to nepřekvapilo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.1.2023 12:13 Reaguje na Lukas B.
Slyšel jsem o utopení rybáře v dolní dyji pod VDNM.
Odpovědět
ak

antonín krahula

29.1.2023 18:43 Reaguje na Lukas B.
Jsou to líní idioti.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.1.2023 17:25
tohle je, pane Orle, moc smutná vizitka člověka. Ještě smutnější je ale snaha o nápravu, protože rybáři jsou vůči výtkám dost inertní, řekl bych i necitliví … „to ale není moje“. Čest výjimkám, se kterými jsem se ještě bohužel neměl tu čest setkat, ale snad existují ... do duše nikomu nevidím.

Na č. řekách nemine jízda na lodi, abych nesundával ze stromů a keřů jejich "nádobíčko": třpytky, olůvka, krmítka, splávky, gumové návnady a samozřejmě mraky háčků, dvojháčků, trojháčků. Někdy jsou to pořádné háky, jako ten, co má zaseknutý onen čáp na obrázku do nohy, řekl bych ... Někdy je to spojeno s překvapivě dlouhými kusy vlasců všech průměrů, ve vzduchu i pod hladinou. Tu a tam na mne vyplave i ryba, spíš býv. návnada.
Když o tom tak dumám, tak jediné, co z repertoáru rybářů nenacházím, tak jsou mušky a šňůry. A pruty a podběráky, abych byl spravedlivý. Poslední podzimní a nejsmutnější "úlovek" byl netopýr. Ale rozhovor s rybářem, kterému jsem celý chuchvalec věnoval, ikdyž v němčině, tak byl spíš mluvením do dubu.
Na druhou stranu je pravda, že se některé rybářské spolky každoročně věnují den úklidu "svého" revíru, právě na dolní Dyji jsem to zaznamenal.

Každopádně je při odstraňování potřeba maximální opatrnosti, krom balancování ve stoje v kanoi samozřejmě, protože přetrhnout vlasec skoro nejde, zatímco proříznout vlastní prst docela snadno.

Hmm, nikdy mne nenapadlo, abych to počítal, ale za rok hádám vysoké desítky. Ale ne všeho si všimnu, třpytka a splávek jsou nejviditelnější anebo v čiré vodě vlasec "označený" nachytanými řasami, rostlinami, vlhčenými brindáčky, vložkami, či prezervativy (asi aby to bylo genderově vyvážené, že ano). A ne vždy mohu zastavit a vrátit se. Ale je taky pravda, že namísto internetového uprdávání*, to chce zavázat tkaničky a vyrazit.

Tak na jaře … DF

Zejména mám na mysli uprdávání a ublinkávání nad tzv. globálním znečištěním mikroplastů. Přitom stačí uklidit si vlastní dvorek.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.1.2023 17:28 Reaguje na Daniel Fiala
* pozn.: Zejména mám na mysli ...
nějak vypadlo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2023 18:06
Zná někdo řešení, aby se nestávalo? Není to předzvěst zákazu rybolovu ?
Kdo někdy lovil ryby, tak ví, že při nejlepší vůli nezabrání utržení vlasce
a ani při sebevětší snaze se mu ho nepodaří odstranit z vody. Lovíte-li například drobné rybky na tenký vlasec, tak vám ho velká ryba utrhne.
Je-li ve vodě vázka v podobě stromu, který porazil vítr a nebo pokácel bobr, tak se vám do něho zaplete i sumec na vlasci, na kterém utáhnete
auto. Co s tím? Nelovit a nebo se vrátit k niti a konopnému provazu? Co automobilová doprava zabíjející ptáky a zvěř? To se vrátíme ke koňským potahům, aby auta nesrážela zvěř a ptáky? A co větrníky? Ty nevadí? Jinak na Kružberk nemusel doletět, protože se tam provádějí kontrolní lovy ryb
a i tam budou utržené vlasce. Mimochodem i ta režná nit a konopný provaz
by zetlely později, než by to pták, či jiné zvíře vydrželo. Kdo je schopen toto vyřešit, tak by byl hoden Nobelovy ceny. V mém okolí přibývá díky činnosti bobrů vázek ve vodách a nejsou nebezpečné pouze ty rybářské
vlasce. V řece Opavě jsem se v zatopených větvích stromu zapletl do
sítě z balíků sena, které voda vyplavila, ale síť zůstala. Co s tím?
Zrušíme plasty, dráty, lov ryb, lov zvěře, zemědělství, automobilismus
a nebo rovnou celou civilizaci? Prosím o zdrženlivost, protože žádný
rybář schválně neutrhne vlasec, protože se připravuje o úlovek a taky
o své vybavení . Nikdo ty vlasce schválně nerozvěšuje po stromech a
nesmí je ani ponechávat jako odpad v přírodě. Pokud se prokáže úmysl,
tak budiž, ale neúmyslné utržení vlasce má rybář řešit jak? To má z
vody vytáhnou i tu vázku(strom, kořen atd.) Prosím o radu, jak to mám
provést a nenarušit životní prostředí, které si tam vytvořil bobr
pokácením stromu? Když jsme o to žádali, tak byla odpověď taková,
že to je přírodní jev a stromy tam musí zůstat. Rybář nesmí dokonce
ani uříznout větev nad sebou do které se mu může vlasec zaplést. Chce
to prostě zdravý selský rozum, že je to vše daň civilizaci, která
bohužel přináší oběti i u lidí a nejenom u zvířat.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

24.1.2023 19:30 Reaguje na Břetislav Machaček
no, tak já jsem navrhoval ty tkaničky a na jaře vyrazit ... ale jestli budeme dva, tak se o tu nobelovku budeme holt muset nějak šábnout.

Anebo byzme to mohli začít zkoumat!

Třetí cesta podle Klause sice neexistuje, ale mě hned napadla: rybáři by si to podle předem schválenýho ceníku museli ode mne odkoupit a já bych byl do vánoc bohatý kapitálista ... jenom musím domyslet, kdo by ty položky a sazby navrhoval a kdo schvaloval ... no, eště to v detailech drhne :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.1.2023 13:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Stačí vlasce dělat tak, aby v přírodě na slunci a ve vodě po řekněme roce začaly být zteřelé a utržitelné člověkem a za další 2 - 3 roky se rozpadnou úplně. Ono hodně těch vlasců je v přírodě mnoho let. A klidně třeba 9 let se do vlasce na stromě nic nezaplete, ale desátý rok se zrovna něco zaplete.
Ale zase rybáři budou řvát, že budou muset co rok, dva roky své vlasce rovnou vyhodit, protože ztratí významnou část své pevnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2023 18:42 Reaguje na Radim Polášek
A co mikroplasty z rozpadlých vlasců, které vstřebají živé
organismy do svých těl? To už rovnou obyčejná nit, konopný
provaz a rezavějící špendlík jako kdysi. Za pár dnů se
vše rozpadlo a nic nebylo přírodě cizí. To se ale pouze
lovily ryby k jídlu a každý úlovek byl uloven poprvé a
taky naposled na rozdíl od obrů chytaných opakovaně
kvůli fotečce. Při sebelepší vůli mi při lovu menších
ryb ten obr vlasec utrhne a nebo se zaplete do utopeného
stromu. Takže co? Nelovit ?Lovit jinak? Harpunou asi
predátora nechtíc nezraním a ani ztracenou nespolkne.
Sítě jsou nebezpečné taky a co elektřina a výbušniny?
Nezabiji jimi i bobra a vydru? Jsem zvědav na ty návrhy
ochranářů, ale je to asi pokračování boje proti lovcům
započaté návrhem zákazu olova a pokračující kritikou
ztracených sítí a vlasců.
Odpovědět
VK

V. Kolar

23.1.2023 19:53
To že je tam rybolov zakázaný, neznamená, že tam neprobíhá... Pytláctví je běžné i na vodárenských nádržích
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.1.2023 23:16
Také někdy nacházím vlasce na stromech u vody. Bývá bohužel těžké je odstranit, jsou skoro vždycky pevně zaklesnuty ve větvích, někdy i dost vysoko. Kdysi se mi v zatopeném lomu do utrženého vlasce i s háčkem zamotal můj jezevčík.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 08:45 Reaguje na Majka Kletečková
Viz to co napsal Macháček. Každé utržení pro rybáře je škoda v rozsahu cca 100-1000 korun. To nedělá schválně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2023 13:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
O tom, že to sportovní rybáři nedělají schválně, vůbec nepochybuji. Koneckonců jsem také měla rybářský lístek s povolenkou a i já bohužel kdysi zanechala na stromě to, co tam nepatří a ohrožuje jiné tvory. Ač jsem se o to snažila, nepodařilo se mi všechno ze stromu odstranit. Na rozdíl od Machačka si ale myslím, že tohle negativum rybářského koníčku by nemělo být tabu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2023 14:39 Reaguje na Majka Kletečková
Jaképak tabu? Za všechno můžou bobři, i za ten bordel rozházený po březích a i za ty papundeklo-igelitové slumy nastavěné kolem řady revírů:-)
Až tu bude článek o kormoránech, tak zas bude hořekovat nad nedostatkem krytu (klacků pod vodou) pro ryby a až tu bude článek o deregulaci řek (aby měly ryby víc krytu), tak zas o pozitivním vlivu regulovaných řek na odvodnění krajiny:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 17:10 Reaguje na Jakub Graňák
Ty boudy jsou na státních revírech zakázány a taky
průběžně likvidovány. Ono není rybář jako rybář a
mne uráží, když mne někdo osočuje za něco, co
nedělám a nebo udělám nechtíc, jako ten utržený
vlasec. Jen si zase kopněte, když vám to udělá
radost, ale nic víc asi neumíte. Já alespoň ty
odpadky uklízím a pouze nekritizuji, protože
nemíním sedět u vody jako na smetišti. Často
to je ale smetí, které přinese povodeň, ale
i tak se na to nevymlouvám a uklidím to, pokud
to není nad mé síly. U nás v lese se mi smály
děti, že sbírám odpadky a nedělám to organizovaně,
jak je to dnes módní s nějakou tou fotečkou a
kritikou údajných viníků. Jojo, ti rybáři asi
rozvěšují a nastražují ty vlasce schválně, aby se
zbavili rybích predátorů! Až se vám opře o most
pět statných vrb při povodni pokácených bobry, tak
pochopíte, jak je důležitá prevence stromy z toku
před povodní odstranit a nemít radost z toho, že
v těch jeho větvích rybář ztratí utrženou rybu.
Jen zakažte i to rybaření, protože mi už to je
celkem jedno, ale počítejte s tím, že na to asi
doplatí ochrana přírody jako celek. Ono nebýt
dnes sportovních rybářů, tak už leckde není ani
šupina. Vysazují je už pouze jako potravu pro
predátory a sami je neloví. Pokud je přestanou
vysazovat, tak predátoři nebudou mít co lovit.
Chce to kompromis a vzájemné pochopení, bez toho
napadání některých zájmových skupin, které tu
jsou věky na rozdíl od aktivistů působících pouze pár desetiletí s katastrofickým výsledkem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2023 17:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen drobný dotaz: Kolik stromů ležících v řečišti už jste při povodních odstraňoval?
O zakazování rybaření tady blákáte jenom vy, už od prvního příspěvku. Jste se evidentně shlédl v jednom nejmenovaném prezidentském kandidátovi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 10:37 Reaguje na Jakub Graňák
Při povodni je na odstranění stromů už pozdě. To se má dělat preventivně a já
to nesmím, abych nenarušil přírodní
jevy v těchto lokalitách. Kdysi byla
mezi chalupníky u řek o takové stromy rvačka, ale dnes tam musí zůstat i
kdyby měly řeku zatarasit a domy vyplavit voda. Možná je budou u mostů při povodni vytahovat ti ochranáři místo hasičů stejně, jako by se měli postarat i
o požáry lesa, které lesům vlastně prospívají(viz článek pana Čížka starý cca 2 roky). Prevence předchází zkáze
a kdo ji zanedbá, tak by měl být za škody taky potrestán. Pokutu ale nesmí za chybujícího ouřadu platit stát státu, ale měl by to platit ten ouřada. To by se některým odechtělo dělat experimenty a naschvály!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže žádný, to jsem si myslel. Tak kapka zkušeností, když vy je nemáte: roku 97 u nás na cca 8 km úseku řeky spadly celkem 3 stromy (všechny nad 100 let věku) z několika stovek stejného věku. A teď, jak dopadly regulované úseky řeky se zděnými břehy: vyvrátily se do řeky a za nima voda odemlela břehy na desítky metrů do hloubky, zatímco ty stromy, které by jste tak rád vykácel těch 8 km břehů podržely a k žádnému odemletí břehů nedošlo. Tak si tam dole ty břehy vykácejte, pak se ale nedivte, že vám voda sebere břehy i s barákama. Jo já vím, vy radši nás zaplavíte a ty břehy si vykácíte stejně, aby jste si mohli lacino zatopit.

Mně se hrozně líbí ten váš přístup:
Stromy kolem řek? - vykácet
Stromy kolem cest? - vykácet
Stromy kolem tratí? - vykácet
Stromy kolem polí? - vykácet
Stromy v parcích? - vykácet
Pestrá krajinná mozaika ala mistr Machaček: po vzoru německé hymny - člověk nade vše. Hlavně aby se proboha někomu něco nestalo...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 17:45 Reaguje na Jakub Graňák
Nějak ztrácíte nervy a soudnost. Stromy patří do polí (desetkrát více než teď) a parků, ale kolem cest a železnic jsou anachronismem. Alespoň v té stupidní podobě, jak se praktikuje od dob MT, tj nalepené na vozovku či dráhu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 18:37 Reaguje na Karel Zvářal
Už začínáte být jak esvéčko, vy máte nějakou tajnou kameru u mně v kumbálu, že víte jak se u toho tvářím? Vězte tedy, že jsem klidný jako Petr Pavel, když pozoruje, jak se před ním Bába ztrapňuje.
Jste tu asi nějaký pátek nebyl, aby jste zachytil páně Machačkovo sdělení, že stromy do polí nepatří, do parků taky ne páč by mohly na někoho spadnout a o těch cestách a tratích si myslím opak, ony totiž tlumí hluk, prašnost a exhalace z dopravy
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 18:44 Reaguje na Jakub Graňák
Dnes lokotky nekouří, cesty nemáme prašné, ale asfaltové, takže svůj názor jen zopakuji: zeleň ano, ale přiměřené velikosti (raději husté keře) a dále jak 5 m od komunikace. Keře auto zadrží, strom je fatální událost. Ten prostor mezi by mohl být eko (nesečená louka), ale k tomu společnost ještě nedozrála. Takže lpět na "tradicích" zde působí velmi, ale opravdu velmi, nepatřičně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 18:55 Reaguje na Karel Zvářal
Lokotky nekouří, ale duní furt stejně, a stejně tak víří prach a to samo auta, zapomněl jste na všechny ty posypové materiály.
Já sice vím, že sovy nejsou tím, čím se zdají být - nicméně, kde budou tito a různí další dutomilci žít, než nám za pár staletí narostou dutiny v polích?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 19:08 Reaguje na Jakub Graňák
No, a kmen stromu má ten prach a hluk zadržet??? Koruna je deset metrů vysoko, tj prt platná. Proto ty keře. A usazovat ptáky u frekventované cesty může jen píp. I z toho důvodu je chci pryč, místo nich křáky, ale dál od nebezpečných aut.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 07:02 Reaguje na Karel Zvářal
Ale pokud jste si nevšiml, tak já je nikde neusazuju, oni se tam usazují sami, poněvadž jinde nemají kde - a nebudou mít kde, ani když teď začneme ve velkém (což se samozřejmě nestane) sázet ty stromy na ornou, jak si přejete. U nás žijí dutomilové kolem řeky a na zbytcích mezí, které už nestihl bolšán vyklučit, dokud nepříjde nějakej Machaček a ty stromy nevykácí, poněvadž se jimi cítí ohrožen.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 07:03 Reaguje na Karel Zvářal
Ps. koruna stromu má ten prach a hluk zadržet - dělají to tak odjaktěživa
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2023 10:18 Reaguje na Jakub Graňák
K těm stromům v polích povím tolik, že na mez o
šířce 2 metry je sázení
stromů debilita. I tam
patří keře a pro strom
obětujte meze široké
10 metrů, kde ten strom bude mít možnost růst na
každou stranu 5 metrů.
to pak bude košatý strom
a nikoliv olámaný mrzák
s kořeny poškozenými
pluhem. V zápalu hněvu
přestáváte uvažovat stejně jako Babiš a taky
se tak ztrapňujete .
Lampasák se ztrapňovat už nemusí, protože to u mne
prohrál, když šel kdysi
dobrovolně bránit svoji
socialistickou vlast před
kapitalisty a po převratu
zase opačně. Ještě že tu
nepřišli Číňani, protože by plastičtí chirurgové
nestíhali operovat oči,
aby se prekabátníci více podobali svým vzorům.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 12:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosímpěkně vyražte do polí a vysvětlete všem těm větrolamům a solitérům, že nemůžou (často už po staletí) růst na dvoumetrových páscích. Jistě si pak šáhnou do svědomí a odkráčí do míst, která jim vytyčíte. V zápalu hněvu tu dštíte síru jenom vy, stejně jako bájíte o zákazu rybaření. O tom kdo je trapnější si udělá závěr každý sám, pokud tedy nemá v hlavě místo mozku srp a kladivo
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2023 21:49 Reaguje na Jakub Graňák
„Až tu bude článek o kormoránech, tak zas bude hořekovat nad nedostatkem krytu (klacků pod vodou) pro ryby a až tu bude článek o deregulaci řek (aby měly ryby víc krytu), tak zas o pozitivním vlivu regulovaných řek na odvodnění krajiny:-)“

V tom s Vámi naprosto souhlasím. Také jsem si toho všimla. Machaček je v tomto konzistentně nekonzistentní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 16:44 Reaguje na Majka Kletečková
Co pak tvrdím, aby to je tabu! Proboha pan Orel
neřekl nic nového, co by lidé chodící přírodou
nevěděli, ale jsou to marginální ztráty proti
otravám řek, automobilové a jiné dopravě. Že
je srdeční záležitostí pana Orla orel chápu ,
protože orli jsou jeho celoživotní prioritou, ale
já viděl takto třeba oběšenou sýkorku v síťce
s lojovou koulí a nebo nechtíc dolámané ptáky při
odchytu ornitology do sítí. Co oči nevidí, srdce
nebolí. Ptáčka zamáčkli a hodili do křoví kuně.
Ať mi nikdo netvrdí, že se to nestává a nebo že
se pták kroužkem na noze nezachytí třeba na plotě.
Chtěla by jste stále chodit s obojkem jako ten
"zachráněný" vlk a nebo čápi s "baťůžky" s
vysílačkou? Je to ještě stále ochrana a nebo je
to týrání zvířat pro pochybný výzkum? Jen ať o
tom pan Orel píše, ale ať píše o všem. Na těch
skládkách se hladoví ptáci taky zamotají do
různých vlasců a sítí, otráví se zkaženou potravou,
ale ty "uklidí" predátoři a nebo skládkový buldozér. Z pod sloupů VN jsou do 24 hodin uklizeni stejně jako od cest a tratí predátory a má se zastavit doprava a energetika?
A tak bijme myslivce, rybáře, zemědělce, ale to
je tak vše, protože to ostatní nelze porazit!
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2023 13:41 Reaguje na Břetislav Machaček
člověče nešťastná, nechte těch neumělých a nezdařených pokusů o přechodníky, nebo se je prosím naučte. tohle číst mě opravdu až fyzicky bolí.

třeba tady: https://www.umimecesky.cz/cviceni-prechodniky
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 17:24 Reaguje na Lukas B.
Děkuji pane učiteli češtiny za upozornění,
ale začít větu malým písmenem bolí zase mne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2023 17:42 Reaguje na Břetislav Machaček
To jste mi to nandal (no, popravdě, moc ne). Ale fakt se toho vyvarujte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 17:48 Reaguje na Lukas B.
Hele, řešme podstatné věci a čičovinky si nechte na jindy. Mně to problém nečiní, obsah sdělení pochopím, to tu bývají mnohem horší výplody, ale je nikdo nekomentuje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2023 18:02 Reaguje na Karel Zvářal
jo, bylo to samozřejmě ÓTéčko. s panem Macháčkem často nesouhlasím, ale praktifcky vždy má co říci a argumentuje, a tahle "babišárna" jeho projev zbytečně degraduje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2023 10:28 Reaguje na Lukas B.
Prosím o vysvětlení pojmu
babišárna ve vztahu k mému
komentáři! Když vám schází
argument k vyvrácení toho
mého, tak hledáte mouchy a
ostatní si vypíchnou jeden pojem, ze kterého udělají
nové téma a už nevyvracejí to původní. Je to typický postup
politruků, kteří odvracejí
pozornost od toho, čemu sami
nerozumí a odkazují na cizí
moudra.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist