Petr Orel: Orel mořský oběšený na rybářském vlasci
Nutno dodat, že zdaleka nejde jen o ptáky úzce vázané na vodní ekosystém. U savců se s tímto typem zranění setkáváme logicky mnohem méně. Velmi často jsou poškození způsobená háčky po spolknutí či zachycení háčku na těle ptáků. Stává se, že se ptáci zamotají do vlasce visícího na stromech, nejčastěji pak na vzrostlých vrbových porostech.
Za posledních dvaadvacet let jsme jenom v naší záchranné stanici zaznamenali 83 takových případů. Je to bezesporu jen malá část toho, co se ve skutečnosti v přírodě přihodí. Nejtragičtější byl z tohoto pohledu rok 2019, kdy jsme zaznamenali 13 takovýchto případů.
Výčet druhů, kterých se to dotýká, není úplně malý, doposud se jednalo o 25 druhů živočichů. Nejvíce případů máme u labutí velkých, rorýse obecného, čápa bílého, kachny divoké, ale zaznamenali jsme i další druhy jako kalouse ušatého, sovu pálenou, poštolku obecnou nebo třeba jiřičku obecnou. Ze savců můžeme uvést ježka západního nebo netopýra rezavého.
Impulsem k sepsání toho příspěvku byl případ z kraje letošního roku, kdy jsme dostali informaci, že v blízkosti Kružberské přehrady vysoko ve větvích modřínu opadavého visí orel mořský. Samozřejmě jsme tuto zprávu prověřili přímo v terénu a skutečně, v koruně na mohutném modřínu ve výšce cca 25 m viselo bezvládné tělo orla mořského.
Vystoupat do takové výšky je poměrně náročný fyzický výkon, ale podařilo se. Výsledkem bylo smutné zjištění, že tento exemplář orla mořského je na větvi zavěšený na rybářské šňůře i s olůvkem. Šňůra se při dosednutí na strom zachytila o větev a orlice se následně oběsila. Z drobného peří zachyceného na okolních větvích je patrné, že nějakou dobu usilovně bojovala o svůj život.
Tragický příběh se stal poblíž vodárenské nádrže, kde je sportovní rybolov zakázaný. Orlice tedy zřejmě přiletěla s rybářskou šňůrou na krku odjinud. Podle stavu kadáveru došlo k této tragédii minimálně před 3 - 4 týdny.
Orel mořský byl okroužkován ornitologickými kroužky v Polsku. Z hlášení, které jsme obdrželi od polských kolegů, vyplývá, že orlice se narodila na lokalitě nedaleko Poznaně a na hnízdě byla okroužkována 18. 5. 2007. Šlo tedy o patnáctiletou samici, která měla po dlouhá léta na Vítkovské pahorkatině své domovské teritorium a jistě mohla ještě několik let úspěšně hnízdit.
Za většinou důvodů přijetí zraněných volně žijících živočichů do záchranných stanic jsou bezesporu aktivity člověka. Některé se nedají příliš ovlivnit, například zranění způsobená dopravními prostředky, další naopak, například popáleniny na nevhodně technicky řešených sloupech vysokého napětí.
Mezi ty zbytečné řadíme různé nástrahy, kam patří i rybářské vlasce. Stačilo by jen málo. Prostě co si sebou do přírody vezmeme, to bychom měli zase odnést. Předešlo by se tak mnohdy velkému utrpení zvířat, která nejsou a nemohou být na tyto „pasti“ připravena.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Radim Polášek
23.1.2023 06:46Tady mohou maximálně oslovit ochránce přírody a ti mohou maximálně třeba na podzim po opadu listí vlasce, které venku najdou uklidit.
Jinak ale utrženými vlasci nemusí být zamořen jen prostor nad vodou, ale i prostor pod vodou. Kde je ve vodě nějaké dřevo a podobně a ta voda rybářsky atraktivní, tam může být rybářskými vlasci doslova "vypleteno".
Lukas B.
23.1.2023 11:28 Reaguje na Radim Polášekmimochodem, už se třeba někdy utopilo v dolní betounce dítě zamotané do vlasce? vůbec by mě to nepřekvapilo.
Slavomil Vinkler
23.1.2023 12:13 Reaguje na Lukas B.Daniel Fiala
23.1.2023 17:25Na č. řekách nemine jízda na lodi, abych nesundával ze stromů a keřů jejich "nádobíčko": třpytky, olůvka, krmítka, splávky, gumové návnady a samozřejmě mraky háčků, dvojháčků, trojháčků. Někdy jsou to pořádné háky, jako ten, co má zaseknutý onen čáp na obrázku do nohy, řekl bych ... Někdy je to spojeno s překvapivě dlouhými kusy vlasců všech průměrů, ve vzduchu i pod hladinou. Tu a tam na mne vyplave i ryba, spíš býv. návnada.
Když o tom tak dumám, tak jediné, co z repertoáru rybářů nenacházím, tak jsou mušky a šňůry. A pruty a podběráky, abych byl spravedlivý. Poslední podzimní a nejsmutnější "úlovek" byl netopýr. Ale rozhovor s rybářem, kterému jsem celý chuchvalec věnoval, ikdyž v němčině, tak byl spíš mluvením do dubu.
Na druhou stranu je pravda, že se některé rybářské spolky každoročně věnují den úklidu "svého" revíru, právě na dolní Dyji jsem to zaznamenal.
Každopádně je při odstraňování potřeba maximální opatrnosti, krom balancování ve stoje v kanoi samozřejmě, protože přetrhnout vlasec skoro nejde, zatímco proříznout vlastní prst docela snadno.
Hmm, nikdy mne nenapadlo, abych to počítal, ale za rok hádám vysoké desítky. Ale ne všeho si všimnu, třpytka a splávek jsou nejviditelnější anebo v čiré vodě vlasec "označený" nachytanými řasami, rostlinami, vlhčenými brindáčky, vložkami, či prezervativy (asi aby to bylo genderově vyvážené, že ano). A ne vždy mohu zastavit a vrátit se. Ale je taky pravda, že namísto internetového uprdávání*, to chce zavázat tkaničky a vyrazit.
Tak na jaře … DF
Zejména mám na mysli uprdávání a ublinkávání nad tzv. globálním znečištěním mikroplastů. Přitom stačí uklidit si vlastní dvorek.
Daniel Fiala
23.1.2023 17:28 Reaguje na Daniel Fialanějak vypadlo.
Břetislav Machaček
23.1.2023 18:06Kdo někdy lovil ryby, tak ví, že při nejlepší vůli nezabrání utržení vlasce
a ani při sebevětší snaze se mu ho nepodaří odstranit z vody. Lovíte-li například drobné rybky na tenký vlasec, tak vám ho velká ryba utrhne.
Je-li ve vodě vázka v podobě stromu, který porazil vítr a nebo pokácel bobr, tak se vám do něho zaplete i sumec na vlasci, na kterém utáhnete
auto. Co s tím? Nelovit a nebo se vrátit k niti a konopnému provazu? Co automobilová doprava zabíjející ptáky a zvěř? To se vrátíme ke koňským potahům, aby auta nesrážela zvěř a ptáky? A co větrníky? Ty nevadí? Jinak na Kružberk nemusel doletět, protože se tam provádějí kontrolní lovy ryb
a i tam budou utržené vlasce. Mimochodem i ta režná nit a konopný provaz
by zetlely později, než by to pták, či jiné zvíře vydrželo. Kdo je schopen toto vyřešit, tak by byl hoden Nobelovy ceny. V mém okolí přibývá díky činnosti bobrů vázek ve vodách a nejsou nebezpečné pouze ty rybářské
vlasce. V řece Opavě jsem se v zatopených větvích stromu zapletl do
sítě z balíků sena, které voda vyplavila, ale síť zůstala. Co s tím?
Zrušíme plasty, dráty, lov ryb, lov zvěře, zemědělství, automobilismus
a nebo rovnou celou civilizaci? Prosím o zdrženlivost, protože žádný
rybář schválně neutrhne vlasec, protože se připravuje o úlovek a taky
o své vybavení . Nikdo ty vlasce schválně nerozvěšuje po stromech a
nesmí je ani ponechávat jako odpad v přírodě. Pokud se prokáže úmysl,
tak budiž, ale neúmyslné utržení vlasce má rybář řešit jak? To má z
vody vytáhnou i tu vázku(strom, kořen atd.) Prosím o radu, jak to mám
provést a nenarušit životní prostředí, které si tam vytvořil bobr
pokácením stromu? Když jsme o to žádali, tak byla odpověď taková,
že to je přírodní jev a stromy tam musí zůstat. Rybář nesmí dokonce
ani uříznout větev nad sebou do které se mu může vlasec zaplést. Chce
to prostě zdravý selský rozum, že je to vše daň civilizaci, která
bohužel přináší oběti i u lidí a nejenom u zvířat.
Daniel Fiala
24.1.2023 19:30 Reaguje na Břetislav MachačekAnebo byzme to mohli začít zkoumat!
Třetí cesta podle Klause sice neexistuje, ale mě hned napadla: rybáři by si to podle předem schválenýho ceníku museli ode mne odkoupit a já bych byl do vánoc bohatý kapitálista ... jenom musím domyslet, kdo by ty položky a sazby navrhoval a kdo schvaloval ... no, eště to v detailech drhne :-)
Radim Polášek
26.1.2023 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekAle zase rybáři budou řvát, že budou muset co rok, dva roky své vlasce rovnou vyhodit, protože ztratí významnou část své pevnosti.
Břetislav Machaček
26.1.2023 18:42 Reaguje na Radim Polášekorganismy do svých těl? To už rovnou obyčejná nit, konopný
provaz a rezavějící špendlík jako kdysi. Za pár dnů se
vše rozpadlo a nic nebylo přírodě cizí. To se ale pouze
lovily ryby k jídlu a každý úlovek byl uloven poprvé a
taky naposled na rozdíl od obrů chytaných opakovaně
kvůli fotečce. Při sebelepší vůli mi při lovu menších
ryb ten obr vlasec utrhne a nebo se zaplete do utopeného
stromu. Takže co? Nelovit ?Lovit jinak? Harpunou asi
predátora nechtíc nezraním a ani ztracenou nespolkne.
Sítě jsou nebezpečné taky a co elektřina a výbušniny?
Nezabiji jimi i bobra a vydru? Jsem zvědav na ty návrhy
ochranářů, ale je to asi pokračování boje proti lovcům
započaté návrhem zákazu olova a pokračující kritikou
ztracených sítí a vlasců.
V. Kolar
23.1.2023 19:53Majka Kletečková
23.1.2023 23:16Slavomil Vinkler
24.1.2023 08:45 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
24.1.2023 13:52 Reaguje na Slavomil VinklerJakub Graňák
24.1.2023 14:39 Reaguje na Majka KletečkováAž tu bude článek o kormoránech, tak zas bude hořekovat nad nedostatkem krytu (klacků pod vodou) pro ryby a až tu bude článek o deregulaci řek (aby měly ryby víc krytu), tak zas o pozitivním vlivu regulovaných řek na odvodnění krajiny:-)
Břetislav Machaček
24.1.2023 17:10 Reaguje na Jakub Graňákprůběžně likvidovány. Ono není rybář jako rybář a
mne uráží, když mne někdo osočuje za něco, co
nedělám a nebo udělám nechtíc, jako ten utržený
vlasec. Jen si zase kopněte, když vám to udělá
radost, ale nic víc asi neumíte. Já alespoň ty
odpadky uklízím a pouze nekritizuji, protože
nemíním sedět u vody jako na smetišti. Často
to je ale smetí, které přinese povodeň, ale
i tak se na to nevymlouvám a uklidím to, pokud
to není nad mé síly. U nás v lese se mi smály
děti, že sbírám odpadky a nedělám to organizovaně,
jak je to dnes módní s nějakou tou fotečkou a
kritikou údajných viníků. Jojo, ti rybáři asi
rozvěšují a nastražují ty vlasce schválně, aby se
zbavili rybích predátorů! Až se vám opře o most
pět statných vrb při povodni pokácených bobry, tak
pochopíte, jak je důležitá prevence stromy z toku
před povodní odstranit a nemít radost z toho, že
v těch jeho větvích rybář ztratí utrženou rybu.
Jen zakažte i to rybaření, protože mi už to je
celkem jedno, ale počítejte s tím, že na to asi
doplatí ochrana přírody jako celek. Ono nebýt
dnes sportovních rybářů, tak už leckde není ani
šupina. Vysazují je už pouze jako potravu pro
predátory a sami je neloví. Pokud je přestanou
vysazovat, tak predátoři nebudou mít co lovit.
Chce to kompromis a vzájemné pochopení, bez toho
napadání některých zájmových skupin, které tu
jsou věky na rozdíl od aktivistů působících pouze pár desetiletí s katastrofickým výsledkem.
Jakub Graňák
24.1.2023 17:28 Reaguje na Břetislav MachačekO zakazování rybaření tady blákáte jenom vy, už od prvního příspěvku. Jste se evidentně shlédl v jednom nejmenovaném prezidentském kandidátovi.
Břetislav Machaček
25.1.2023 10:37 Reaguje na Jakub Graňákto nesmím, abych nenarušil přírodní
jevy v těchto lokalitách. Kdysi byla
mezi chalupníky u řek o takové stromy rvačka, ale dnes tam musí zůstat i
kdyby měly řeku zatarasit a domy vyplavit voda. Možná je budou u mostů při povodni vytahovat ti ochranáři místo hasičů stejně, jako by se měli postarat i
o požáry lesa, které lesům vlastně prospívají(viz článek pana Čížka starý cca 2 roky). Prevence předchází zkáze
a kdo ji zanedbá, tak by měl být za škody taky potrestán. Pokutu ale nesmí za chybujícího ouřadu platit stát státu, ale měl by to platit ten ouřada. To by se některým odechtělo dělat experimenty a naschvály!
Jakub Graňák
25.1.2023 17:36 Reaguje na Břetislav MachačekMně se hrozně líbí ten váš přístup:
Stromy kolem řek? - vykácet
Stromy kolem cest? - vykácet
Stromy kolem tratí? - vykácet
Stromy kolem polí? - vykácet
Stromy v parcích? - vykácet
Pestrá krajinná mozaika ala mistr Machaček: po vzoru německé hymny - člověk nade vše. Hlavně aby se proboha někomu něco nestalo...
Karel Zvářal
25.1.2023 17:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
25.1.2023 18:37 Reaguje na Karel ZvářalJste tu asi nějaký pátek nebyl, aby jste zachytil páně Machačkovo sdělení, že stromy do polí nepatří, do parků taky ne páč by mohly na někoho spadnout a o těch cestách a tratích si myslím opak, ony totiž tlumí hluk, prašnost a exhalace z dopravy
Karel Zvářal
25.1.2023 18:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
25.1.2023 18:55 Reaguje na Karel ZvářalJá sice vím, že sovy nejsou tím, čím se zdají být - nicméně, kde budou tito a různí další dutomilci žít, než nám za pár staletí narostou dutiny v polích?
Karel Zvářal
25.1.2023 19:08 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
26.1.2023 07:02 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
26.1.2023 07:03 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
26.1.2023 10:18 Reaguje na Jakub Graňákšířce 2 metry je sázení
stromů debilita. I tam
patří keře a pro strom
obětujte meze široké
10 metrů, kde ten strom bude mít možnost růst na
každou stranu 5 metrů.
to pak bude košatý strom
a nikoliv olámaný mrzák
s kořeny poškozenými
pluhem. V zápalu hněvu
přestáváte uvažovat stejně jako Babiš a taky
se tak ztrapňujete .
Lampasák se ztrapňovat už nemusí, protože to u mne
prohrál, když šel kdysi
dobrovolně bránit svoji
socialistickou vlast před
kapitalisty a po převratu
zase opačně. Ještě že tu
nepřišli Číňani, protože by plastičtí chirurgové
nestíhali operovat oči,
aby se prekabátníci více podobali svým vzorům.
Jakub Graňák
26.1.2023 12:17 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
25.1.2023 21:49 Reaguje na Jakub GraňákV tom s Vámi naprosto souhlasím. Také jsem si toho všimla. Machaček je v tomto konzistentně nekonzistentní.
Břetislav Machaček
24.1.2023 16:44 Reaguje na Majka Kletečkováneřekl nic nového, co by lidé chodící přírodou
nevěděli, ale jsou to marginální ztráty proti
otravám řek, automobilové a jiné dopravě. Že
je srdeční záležitostí pana Orla orel chápu ,
protože orli jsou jeho celoživotní prioritou, ale
já viděl takto třeba oběšenou sýkorku v síťce
s lojovou koulí a nebo nechtíc dolámané ptáky při
odchytu ornitology do sítí. Co oči nevidí, srdce
nebolí. Ptáčka zamáčkli a hodili do křoví kuně.
Ať mi nikdo netvrdí, že se to nestává a nebo že
se pták kroužkem na noze nezachytí třeba na plotě.
Chtěla by jste stále chodit s obojkem jako ten
"zachráněný" vlk a nebo čápi s "baťůžky" s
vysílačkou? Je to ještě stále ochrana a nebo je
to týrání zvířat pro pochybný výzkum? Jen ať o
tom pan Orel píše, ale ať píše o všem. Na těch
skládkách se hladoví ptáci taky zamotají do
různých vlasců a sítí, otráví se zkaženou potravou,
ale ty "uklidí" predátoři a nebo skládkový buldozér. Z pod sloupů VN jsou do 24 hodin uklizeni stejně jako od cest a tratí predátory a má se zastavit doprava a energetika?
A tak bijme myslivce, rybáře, zemědělce, ale to
je tak vše, protože to ostatní nelze porazit!
Lukas B.
25.1.2023 13:41 Reaguje na Břetislav Machačektřeba tady: https://www.umimecesky.cz/cviceni-prechodniky
Břetislav Machaček
25.1.2023 17:24 Reaguje na Lukas B.ale začít větu malým písmenem bolí zase mne.
Lukas B.
25.1.2023 17:42 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
25.1.2023 17:48 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
25.1.2023 18:02 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
26.1.2023 10:28 Reaguje na Lukas B.babišárna ve vztahu k mému
komentáři! Když vám schází
argument k vyvrácení toho
mého, tak hledáte mouchy a
ostatní si vypíchnou jeden pojem, ze kterého udělají
nové téma a už nevyvracejí to původní. Je to typický postup
politruků, kteří odvracejí
pozornost od toho, čemu sami
nerozumí a odkazují na cizí
moudra.