Svoboda, Kolínská: Analýza OECD ukazuje, že nový stavební zákon není klíčem k dostupnému bydlení
O zdlouhavosti stavebních řízení
V mediálním prostoru převládl názor, že stavební řízení jsou v ČR nepřiměřeně dlouhá a že je to způsobeno především platným stavebním zákonem. Na podporu toho se obvykle uvádějí dva důkazy. Jednak se odkazuje na ročenku Doing Business od Světové banky, v níž je sestaven žebříček států podle délky stavebního řízení od podání první žádosti do vydání konečného aktu, na jehož základě lze začít stavět. Podle ročenky z roku 2020 trvá v ČR povolovací řízení 246 dní, což ČR řadí na 157. místo z celkového počtu 190 států.
Údaje z ročenky Doing Business jsou zavádějící ze dvou důvodů. Délka stavebního řízení 246 dní v ročence nevyjadřuje skutečnou průměrnou délku stavebních řízení v ČR. Ale pouze sčítá (popřípadě započítává) zákonem stanovené nebo jen paušálně odhadnuté lhůty všech dílčích povolovacích správních řízení a postupů nutných k zahájení a následně kolaudaci stavby. Navíc: délka 246 dnů se netýká všech druhů staveb obecně. Ale je vypočítána pouze pro jeden vybraný typ stavby, který je ovšem velmi poměrně specifický, je umístěný do území s významným střetem zájmů, ale hlavně nemá vůbec žádnou souvislost s bytovou výstavbou: je vypočítána pro stavbu skladu na zemědělské půdě v Praze.
Údaje od Světové banky tak neposkytují reálný obraz toho, jaká je skutečná průměrná délka stavebních řízení v ČR, natož stavebních řízení na bytovou výstavbu. Pokud tedy v posledních letech politici a představitelé podnikatelských svazů nebo stavebních firem soustavně operovali údaji z této ročenky jako s důkazem pomalé bytové výstavby, pak buď nevěděli, o čem mluví, nebo úmyslně klamali veřejnost.
Nepřiměřená délka řízení u některých stavebních záměrů v ČR není způsobena primárně platným stavebním zákonem, ale faktickými příčinami (viz Dílčí analýzy od Arniky a Otevřené společnosti): tím, že stavebníci podávají nedostatečné žádosti, bez podkladů nebo řádné dokumentace, tím, že záměry navrhují v nepřiměřené podobě nebo v území s významnými střety veřejných nebo soukromých zájmů, tím, že arogantně prosazují „od stolu“ připravené projekty bez ochoty ke kompromisům na základě vyjednávání s dotčenými orgány, obcemi a veřejností, popřípadě tím, že stát neumí sehnat a udržet kvalitní úředníky, kteří by byli schopni vydat v přiměřených lhůtách precizní rozhodnutí, jež se nezhroutí při podání jednoho odvolání či správní žaloby. Pokud jde o zákonnou úpravu, naše úředníky přivádí k zoufalství spíše zběsilá frekvence nepromyšlených novelizací než vlastní text paragrafů, v němž se po nějaké době nakonec všichni naučí chodit.
Vláda ani Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nemají žádné ucelenější statistické údaje, které by ukazovaly, jaká je skutečná průměrná délka stavebních řízení v ČR. Nemají ani žádné ucelenější analýzy, z nichž by bylo patrné, jaké jsou konkrétní příčiny nepřiměřené délky stavebních řízení u některých záměrů či typů záměrů, natož jakou měrou jednotlivé příčiny způsobují celkovou délku stavebních řízení. Je tomu tak proto, že stát uvedené údaje systematicky neshromažďuje ani nezpracovává. Neexistuje tedy žádný relevantní doklad o tom, že by stavební řízení v ČR byla ve skutečnosti nějak nepřiměřeně dlouhá, natož že by to bylo způsobeno platnou zákonnou úpravou.
Ke zjednodušení úpravy stavebního řízení
Nový stavební zákon má urychlit stavební řízení tím, že jeho průběh podstatně zjednoduší. To je však pravda jen zčásti, neboť zamlčuje několik podstatných rizik. Vzhledem k tomu, že návrh předpokládá vybudování nové rozsáhlé soustavy státních stavebních úřadů, na které bude nutné převést úředníky, budovy, vybavení i spisy, v prvním roce po nabytí účinnosti zákona se stavební řízení v ČR výrazně zpomalí. Působení nového zákona se začne projevovat až se zpožděním 1-2 let a postupně, jak se budou úředníci v nových pozicích zapracovávat a jak se budou učit novou zákonnou úpravu.
Návrh zjednodušuje nebo slučuje většinu právních forem dílčích povolovacích aktů a procesů, čímž zřejmě – po překonání organizačního chaosu v prvním roce - urychlí stavební řízení na úrovni správních úřadů. Činí tak ale na úkor ochrany (a) zákonnosti, (b) práv vlastníků sousedních pozemků a staveb a (c) veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, a to v tom směru, že některé nezákonnosti a střety zájmů formálně zakryje a jejich řešení odsune až na odvolací a hlavně soudní řízení. Především správní soudy pak budou pravomocná stavební povolení rušit častěji než dosud. A výsledná míra urychlení stavebních řízení tak bude podstatně nižší, než nám MMR tvrdí.
Bude se rychleji stavět na zelené louce
Nový stavební zákon odebírá specializovaným dotčeným orgánům jejich dosavadní pravomoc vydávat při povolování staveb „závazná stanoviska“ k ochraně životního prostředí. Nově budou mít tuto působnost státní stavební úřady. Podle nové úpravy tak mají státní stavební úřady při povolování staveb samy rozhodovat o odnětí půdy ze zemědělského nebo lesního půdního fondu, o kácení dřevin, o zásazích do významných krajinných prvků, jako jsou lesy, vodní toky, rybníky či louky, o povolování výjimek ze zákazů stanovených na ochranu chráněných druhů rostlin, živočichů a památných stromů a dokonce i o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA); jen v některých případech k tomu budou potřebovat (nezávazné) „vyjádření“ dosavadního specializovaného dotčeného orgánu. Kvůli tomu MŽP i MZe jako ústřední správní úřady na úsecích životního prostředí ztrácí pravomoc v odvolacích a přezkumných řízeních závazně přezkoumávat rozhodnutí stavebních úřadů z hlediska ochrany životního prostředí. Tyto otázky budou zcela samostatně posuzovat i přezkoumávat státní stavební úřady v čele s NSÚ. A lze se důvodně domnívat, že posuzování těchto otázek budou provádět spíše v zájmu výstavby a na úkor ochrany životního prostředí. V 70 letech 20. století evropské státy zřizovaly rezorty MŽP jako soustavy specializovaných správních orgánů pro oblast životního prostředí právě proto, že tehdejší obecné („integrované“) stavební i jiné úřady nebyly schopné v povolovacích řízeních dostatečně chránit zájmy životního prostředí. Nyní v ČR dochází k přesně opačnému procesu.
Tento model povede k tomu, že stavební úřady budou snáze povolovat nevhodné stavby na dosavadních přírodních plochách, jako je veřejná zeleň, orná půda, louka či les, a to v rozporu se zvláštními zákony, které tyto složky životního prostředí chrání. Obyvatelé tak mohou očekávat, že na volných zelených plochách v okolí jejich bydlišť se dříve či později objeví nová zástavba. Případné nezákonnosti pak budou moci nestranně posuzovat a napravovat až správní soudy, ale až po právní moci vydaných povolení a zpravidla i se značným časovým zpožděním. I když soudy nakonec zruší nezákonné povolení, stavba již bude zpravidla v mezidobí dokončena a její odstranění bude fakticky nemožné.
Ke skutečným příčinám drahého a nedostupného bydlení v ČR
Problém drahého a nedostupného bydlení v ČR je způsoben souhrou několika příčin, z nichž znění platné zákonné úpravy má jen omezený význam. Jedná se zejména o následující podstatné příčiny:
Domy a byty mohou v ČR volně kupovat nejen občané z jiných členských států EU, ale za stejných podmínek i občané ze států mimo EU, a to bez ohledu na to, zda mají v ČR povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Kvůli naprosté liberalizaci nabývání nemovitostí v ČR tvoří nemalou část poptávky po bytech ve velkých městech bohatí občané ze států bývalého Sovětského svazu a Blízkého východu. A v konkurenci s nimi nemohou samozřejmě nižší a střední vrstvy českých občanů na trhu s bydlením obstát.
Právním základem pro současnou liberalizaci nabývání nemovitostí v ČR je úprava v čl. 63 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU), podle níž: „[v] rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.“ „Kapitál“ ve smyslu tohoto ustanovení zahrnuje i „přímé investice, včetně investic do nemovitostí“ (srov. čl. 64 odst. 2 cit. Smlouvy). Tato úprava je neférová i v tom, že není podmíněna vzájemností, tj. tradičním principem mezinárodního práva, aby i třetí stát zajišťoval podobně liberální úpravu pro nabývání nemovitostí ve své zemi pro občany ČR, potažmo občany EU.
Náš stát neudělal nic proti tomu, aby nepříznivé důsledky této evropské právní úpravy na extrémně vysoké ceny bydlení v ČR zmírnil. Má přitom dvě možnosti. Mohl by na základě čl. 65 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU přijmout nezbytná legitimní omezení volného nabývání nemovitostí určených k bydlení občany ze států mimo EU, a to například stanovením podmínky trvalého pobytu na území ČR, popřípadě minimální nutné doby trvalého pobytu, například 3 nebo 5 let. A mohl by také pokusit - přinejmenším pro některé kategorie nemovitostí určených k bydlení – vyjednat s EU a členskými státy výjimku z výše citovaného ustanovení čl. 63 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tuto výjimku má v současné době v určité podobě Dánsko. A je možné ji vyjednat nejen při přistoupení nového státu k EU nebo v rámci jednání o změnách zakládacích smluv EU, ale v zásadě i kdykoli jindy.
ČR má oproti ostatním členským státům EU nízké zdanění nemovitostí. Nemovitosti určené k bydlení jsou navíc oproti ostatním nemovitostem zvýhodněny nižší daňovou sazbou, a to bez ohledu na to, zda jsou skutečně užívány k bydlení, nebo jsou prázdné. Kvůli tomu, že jejich vlastníci nejsou daňově motivováni k tomu, aby je pronajali nebo jinak nabídli k bydlení, je podle různých odhadů v ČR, zejména ve velkých městech, přes půl milionu prázdných bytů, z toho v Praze to v roce 2011 bylo přes 40 tisíc bytových jednotek. Daňovou pasivitou státu je tak významná část bytů vyloučena z nabídky bydlení, což zvyšuje kupní ceny i nájemné.
Kvůli nízkým úrokovým sazbám na účtech v bankách a kvůli nedůvěryhodnému trhu s cennými papíry nemá veřejnost v ČR příliš mnoho výhodných a bezpečných alternativ pro investování volných peněžních prostředků. V důsledku toho lidé často používají nákup bytů i jiných nemovitostí určených k bydlení spíše jako vhodný investiční instrument než jako prostředek k uspokojení potřeby bydlení. Podle seriózních odhadů tak přibližně 30-40 % celkové poptávky po bytech představují tzv. investiční byty. Navíc je pak investoři leckdy ponechávají prázdné, neboť nejsou ničím motivováni, aby je pronajali, jak bylo vysvětleno v předchozím bodě.
Stát jen pomalu začíná řešit problém se službami typu AirBnB, při kterých provozovatelé internetových serverů za úplatu zprostředkují vlastníkům nemovitostí určených k bydlení (zpravidla bytů) uzavření smlouvy o ubytování s třetími osobami, zpravidla turisty. Stavební ani finanční úřady prakticky nekontrolují ani nepostihují tento typ protiprávního jednání; protiprávnost zde spočívá v tom, že vlastník soustavně pronajímá k „ubytování“ stavbu, jež je kolaudována k jinému účelu, a sice k „bydlení“. Služby typu AirBnB využívají v posledních letech v rostoucí míře vlastníci bytů ve velkých městech, zejména v Praze a v Brně, v důsledku čehož je další významná část potenciální nabídky bytů vyloučena z trhu s bydlením, což se následně odráží na dalším vzestupu průměrné tržní ceny ostatních bytů k prodeji či pronájmu.
Absence podpory výstavby obecního bydlení
Obce a města v ČR zhruba od roku 2008 prakticky přestala stavět nové byty. Platná zákonná úprava ani nový stavební zákon nepřináší žádné administrativní nástroje k podpoře výstavby dostupného obecního bydlení - tj. bydlení, které by bylo ve vlastnictví obcí a určeno k dlouhodobému a stabilnímu pronájmu veřejnosti. Neupravuje žádný z modelů této podpory, které se uplatňují v řadě evropských zemí, například v Rakousku (Vídeň), Německu (Mnichov, Hamburg), Nizozemí (Amsterodam) nebo Španělsku (Barcelona). Ať již model, v rámci kterého výstavbu zajišťuje stát, kraje nebo obce, anebo model, v rámci kterého tuto výstavbu zajišťují povinně ve stanoveném rozsahu (tj. podílu z celkově povolené výstavby) soukromí investoři, ale s jasně nastavenou veřejnou finanční podporou nebo zvýhodněním. Nový stavební zákon podporu výstavby dostupného bydlení nezná a ponechává bytovou výstavbu pouze trhu.
Doporučení OECD můžou otevřít oči
To je ovšem zcela v rozporu s doporučeními, které v létě tohoto roku na základě analýzy formuloval pro Českou republiku tým OECD. OECD mj. doporučuje (1) používat nástroje územního plánování pro výstavbu cenově dostupného bydlení soukromými investory. (2) Dbát na to, aby bydlení bylo dobře dostupné veřejnou dopravou, protože náklady spojené s dlouhým dojížděním do práce autem mohou převážit nad levnějšími náklady na bydlení v okrajových lokalitách. (3) Strategicky spravovat pozemky ve veřejném vlastnictví a využívat je pro poskytování dostupného bydlení. (4) Vyhodnotit účinnost národní reformy procesu vydávání stavebních povolení a sledovat dopad této reformy na životní prostředí. (5) Poskytnout více alternativ k vlastnickému bydlení, včetně nájemního bydlení a podporovat obce, aby ve svých plánovacích politikách rozšířily nájemní bydlení. (6) Posílit nabídku sociálního bydlení a schválit zákon o sociálním bydlení veřejné investice do sociálního bydlení. (7) Zvyšovat sazby daně z nemovitostí s cílem zvýšit příjmy obcí a zároveň zavést osvobození od daně podle majetkových poměrů, aby se předešlo zvýšení daňové zátěže u domácností s nízkými příjmy. Zavést diferencovanou daň z nemovitostí a daňové úlevy, které by motivovaly k efektivnějšímu využívání pozemků.
Jak jsme ukázali, příčiny vysokých cen bydlení jsou jinde než v textu zákonné úpravy. Takže levnější či dostupnější bydlení nový stavební zákon přinést nemůže. Jisté však je, že nový stavební zákon usnadní developerským korporacím výstavbu na zemědělské půdě i zeleně, a tím zhorší životní prostředí širokých vrstev obyvatel v okolí jejich domovů. Již brzy se ukáže, že v novém stavebním zákoně nejde o dostupné bydlení, ale o investice velkých soukromých společností. Tedy těch, které přípravu zákona sponzorovaly.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (65)
Pavel Hanzl
29.10.2021 08:58Moje zkušenost (a asi tisíců dalších lidí) je přesně opačná, na územní rozhodnutí o postavení prkoviště na vlastním pozemku (bez ztráty parkování na ulici) jsem čekal asi 7 let a doppsud se třeba policie neráčila vyjádřit, jestli je možno vůbec přejet přes chodník.
Na Paoubkově Marsu nemůže být větší bordel než v babišistánu.
Pavel Hanzl
29.10.2021 16:53 Reaguje na Jiří SvobodaSlováci bojují proti mafiím už 30 let a pořád nejsou hotovi...
Svatá Prostoto
29.10.2021 16:58 Reaguje na Pavel HanzlA byla to fest pitomost, Vídeň je rudá a tak není divo, že tam nejvíc bytů má město, ale švagrová bydlí v Norimberku a i tam má město bytů spoustu a ta bytová politika je tam velmi rozumná.
Břetislav Machaček
30.10.2021 09:39 Reaguje na Svatá Prostotonejenom nájemníkům, ale celé bytové domy svým kamarádíčkům,
kteří nyní na lidech rýžují, protože to není nájem, ale
zlatý důl. Koncepce nového stavebního zákona s jedním
razítkem je vcelku moudrý počin, ale praxe by asi tak
ideální stejně nebyla. Stále je to ale lepší, než ten
"orientační závod" se sháněním razítek po čertech a
ďáblech. Ono nestačí, že třeba plyn přes pozemek nevede,
ale štempl od plynařů musíte mít. Nakonec kopnete do země
a ejhle on je o dva metry vedle, než je zakreslený a je
tu malér jako hrom. Co s tou stavbou, když je plynovod
tam, kde být nemá a stavbu není kam posunout kvůli jiným
sítím, sousedům, architektům atd.? Případ je z praxe a
dům sice stojí, ale úplně jinde, ne zcela podle představy
vlastníka a plynovod je v mapách stále špatně zakreslen.
I já nebýt pamětník, tak nevím o kabelovém vedení na
svém pozemku, protože je zakreslen přes sousedovu zahradu jako vzdušné vedení. Tak nějak funguje vše v praxi, kdy
nezáleží na skutečnosti, ale na štemplu nekompetentních
dobře placených uředníků.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:38 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
30.10.2021 10:31 Reaguje na Svatá ProstotoSamozřejmě musí část fondu patřit městu, zvláště ze sociálních důvodů.
Břetislav Machaček
31.10.2021 18:36 Reaguje na Pavel Hanzlse nezbavil téměř žádných bytů a navíc jich mnoho
převzal od místních podniků. Byty postupně renovuje
z vylicitovaných nájmů, dotací a vlastních investic a obecních bytů má dostatek. Jinde se spokojili
s mizerným ziskem z prodeje, který prošustrovali
a nyní vymýšlejí jak z toho ven. Dobrý hospodář
se zbytečně majetku nezbavuje i za cenu toho, že
renovace dělá postupně a pomalu už finišuje. Asi
to bude tím, že mimo jednoho prvého volebního
období nepřepřaháme, je tu čas na práci a ne na
změny u koryt a změny priorit. Jó koho jste si
zvolili, tak to řídili a výsledek máte takový,
jaký máte.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:41 Reaguje na Břetislav MachačekSvatá Prostoto
1.11.2021 12:38 Reaguje na Pavel HanzlA jedna věc co privatizovat druhá za kolik. Aby někdo mohl zprivatizovat 100 m2 kvartýr na Vinohradech ani ne za 150 litrů ... to sorry jako. Hlavně když si uvědomím, za kolik mi pak byl nabízen. A byla to v dané době vcelku rozumná cena (ale co tam, že jo:-).
Město si mělo ponechat výrazně více bytů, to zaprvé, a zadruhé mělo prodávat za nějaké smysluplnější ceny, klidně s umožněním dlouhodobějšího splácení.
Nestalo se ani jedno a sociální bydlení je u nás jeden velký průser.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:32 Reaguje na Svatá ProstotoJiří Svoboda
29.10.2021 12:28Je zajímavé, že toto ponechává autory článku chladné.
Břetislav Machaček
30.10.2021 09:59 Reaguje na Jiří Svobodabýt pouze věcí stavebníka, zda chce plýtvat a až dodatečně
zateplovat? Víte oni lidé mají často pouze na to, aby měli co
nejdříve bydlení a k zateplení chtějí dospět po splacení alespoň podstatné části hypotéky. Pak jsou lidé, kteří postupují podle vašich rad, ale nakonec zjistí, že už nejsou schopni splácet
o cenu zateplení vyšší hypotéku. Ze snu o pasivním domě nezbude nic
a získá pouze banka, která ho patřičně zhodnotí. Já zateploval
postupně, za své, bez dotací, ale po 25 letech na dnešní dobu
nedostatečně. Takových aktivních blbců nás bylo více a ti vykuci
dnes zateplující za dotace se nám smějí. Jakékoliv dotační zásahy
do soukromého vlastnictví jsou nespravedlivé vůči jiným, kteří
toto ani nemohou využít. Rovněž ten diktát, co mám stavět a jak
je nespravedlivý a neobhájí ho ani ty vyšší cíle zelené politiky.
Prostě a jasně kopete za svůj byznys a nemám vám to za zlé, ale
je to díky dotacím a nařízením křivárna, protože dotace cenu materiálů i prací uměle navyšují.
Jiří Svoboda
30.10.2021 17:15 Reaguje na Břetislav Machaček1. ve stavebnictví nepodnikám, dělám tam soukromý výzkum jako koníčka. Nabízím velmi efektivní řešení, která nejsou dotována a štve mne, že dotace jdou vlatně proti mému konceptu
2. tepelné izolace jsou na objem nejlevnější stavební hmoty a pasivní dům může vyjít výrazně levněji než obyčejný i bez dotací. V podstatě jde hlavně o to, co si necháte vnutit. Když nevíte, co můžete chtít, necháte si vnutit v podstatě cokoliv. Vaše argumenty s hypotékou jsou nesmyslné. Copak neušetříte spoustu peněz při provozu domu za energie? Takže máte na splácení vyšší hypotéky! Ale ona vyšší být vůbec nemusí.
Ano, mělo by to být hlavně na stavebníkovi. A jediné, co můžeme změnit, je, aby byl seznámen se všemi možnostmi, z čeho lze vybírat.
Takže jsme vlastně na stejné lodi (pokud vám to nevadí). Tak, jak vy jste blbě zateplil před 25 lety a dnes si to uvědomujete, že to bylo blbě, stejně blbě se dnes staví nové domy a jsou vnucovány nevzdělaným lidem.
Břetislav Machaček
30.10.2021 18:14 Reaguje na Jiří Svobodapodnikáte, ale z mnoha vašich příspěvků to tak
vyznívá. Ono to zateplování až k hranici pasivity
je možné hlavně u nových budov, ale většina dnes
obývaných budov se pouze zatepluje s omezením a
nebo to není možné vůbec(historické stavby, domy
méně movitých lidí). Ty čeká buď opuštění, nebo
zázrak. Viděl jsem sendvičovou stavbu z polyuretanu,
hliníkového vnějšího a plastového vnitřního pláště.
Jednalo se pouze o víkendovou stavbu a bez základů.
I tak se její cena bez pozemku a inženýrských sítí
při ploše 3O m2 pohybovala kolem 4 miliónů korun.
Při velikosti běžného domku, sítích a pozemku by
to byl minimálně dvojnásobek a to už není pro
obyčejné lidi při platech do 30 tisíc reálné. Ti
si tak kupují staré tepelně nevyhovující domky a částečně zateplují. Ten zcela pasivní dům je pro většinu nedosažitelný kvůli tomu, že splácet ho většina často při ztrátě zaměstnání, nebo zdraví, nedokáže. Pokud by ta cena byla přijatelná, tak
asi nikdo váhat nebude a nebude se to muset ani
nikomu nařizovat. Bohužel nařizovat to, když na
to lidé nemají, se rovná zákazu stavět zcela.
Takže ti lidé nemusí být pouze nevzdělaní, ale
je to nad jejich finanční možnosti. Celoživotní
dluh dělá z člověka otroka svázaného se stavbou
bez možnosti odejít jinam za lépe placenou prací.
V tom případě by asi lépe vycházelo nájemní
bydlení v takových domech, s rozumně nastaveným
nájemným s možností kdykoliv předat klíče a jít jinam. Bohužel většina lidí, kteří chtějí bydlet
v domcích, to má nastaveno jinak a nemíní měnit
dům za dům podle svých finančních možností. Jdou
tak cestou jistoty s tím postupným zateplováním
i za cenu zklamání, jakého jsem se dožil já. Kdo
mohl před 25 roky tušit, že přijde nějaké zelené
šílenství, které bude požadovat místo rozumného
zateplení starých domků stavbu nových pasivních
a potrestat ty žijící ve starých domech tím, že
si časem nezatopí díky cenám paliv a nemožnosti
spalovat levnější druhy paliv. Co tak nechat lidi
dožít i s kotlem na uhlí a chtít vše pouze pro
nové majitele a nové domy? Asociálnost takovéto
politiky přivede mnoho lidí předčasně do hrobu
a to je možná taky jeden z cílů, jak se jich
elegantně zbavit.
Jiří Svoboda
31.10.2021 10:34 Reaguje na Břetislav MachačekJá ale otevřel zcela jiný problém. Jak zajistit, aby se ještě 20 let nepokračovalo s nemožnou výstavbou, jakou provádíme dnes.
Právě lobbing energetických a tradičních stavebních firem či výrobců cihel... způsobuje, že se staví pořád stejne blbě a za 20 let z toho budou lidé nešťastní.
Ano, máme tu zelené šílenství, které hlavně slouží k obohacování vybraných subjektů, nikoliv k řešení problémů planety. Proto to tak vypadá.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:43 Reaguje na Břetislav MachačekAnežka M
31.10.2021 20:44 Reaguje na Jiří SvobodaTak obeznámen s možností zateplit, nebo přinucen zateplit? V předchozím jste napsal že přinucen. Tak z nás nedělejte blázny, že jste to myslel na bázi dobrovolnosti.
Dnes se žádné nové domy nezateplené nestaví, nedělejte nás blbce nakvadrát. Nezateplené bývají původní stavby, kde na to lidi nemají nebo to z různých důvodů (problémy s vlhkostí, místem, řadovky) nejde, resp, by to bylo drahé. Těch situací a důvodů proč lidi nezateplili je jak máku, nehažte je laskavě do jednoho pytle s nálepkou nevzdělanost.
Když jsme se stěhovali do vlastního, koupili jsme starý nezateplený domek za velmi příznivou cenu - finančně jsme na tom tehdy byli spíš hůř, hypotéku jsme neměli, takže jsme řešili každou korunu. Opravovali jsme svépomocí pět let, do dvora se udělala přístavba, ta už samozřejmě s přijatelným tepelným odporem. Původní domek ale zateplený není, protože není izolovaný od země, na podřezání jsme neměli peníze, a zaplácat ho polyšem by zkrátka byl nerozum (vlhnoucí stěny apod). Naníc se přiznám že polyšová fasáda je hnus, radši jsme znova nahodili vápennou omítku, udělali šambrány, obnovili fasádní reliéf, ohyzdné plasťáky vyměnili za špaletová okna, kterýma (přiměřeně) táhne, protože tak to ve vesnickém baráku, kde se topí v kamnech, má bejt! Nicméně zateplili jsme strop. Opravili jsme komín a za ušetřené peníze koupili zarostlý sad, takže teď už ve staré části topíme krásně proschlým dřevem z vlastního, které máme jen za cenu práce (a amortizace nářadí, samozřejmě). Ano, když v zimě odjedeme na dýl než na víkend, musíme zastavit vodu, protože tenké cihlové stěny rychle promrznou. Ale co je komu po tom? My jste takhle spokojení, byla to pro nás tehdy jediná cesta jak se vysekat z nájmu, účty za energie máme nízké, tak nás už sakra přestaňte zachraňovat proti naší vůli! Maucta.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:35 Reaguje na Anežka MSvatá Prostoto
29.10.2021 15:07"Kvůli tomu, že jejich vlastníci nejsou daňově motivováni k tomu, aby je pronajali nebo jinak nabídli k bydlení, ..." ... z hlediska "drobných" vlastníků, bytů je zcela zásadním problémem to neskutečné martýrium s tím, jak dostat nájemníka z bytu, když se něco nepovede.
Prostě Kolínská opět potvrzuje, že sice není v jádru zlá ženská, ale je mimo až to bolí.
Dalibor Motl
29.10.2021 16:29Petr
30.10.2021 15:30Břetislav Machaček
31.10.2021 09:55 Reaguje na Petrpovolení pro všechny, ale ve skrytu jim jde hlavně o jejich kšefty.
Oni mají na vyřizování povolení zkušené úředníky, právníky a taky
jsou schopni účinně ovlivnit odpovědné úředníky. Jim tak nejde
o to jedno razítko jako obyčejným lidem, kteří takové možnosti
nemají. Navíc síla investora je i v tom, že nějaké ty podmínky
obejde a pro něho za symbolickou pokutičku je úřad dodatečně
schválí. Výsledkem jsou předražené nemovitosti, do kterých se musí
započítat nejen nekřesťanský zisk, ale i ty úplatečky, pokutičky
a ostatní "vícenáklady". No a pak nabízejí byty za cenu vily
a nájmy za cenu průměrné měsíční mzdy. Vše co se postaví, tak se
i prodá spekulantům využívajících bytové nouze v místech s dostatkem
dobře placené práce a jinde zejí stávající byty prázdnotou, neboť
se vše koncentruje v několika málo lokalitách. Chybou je tak i ta
koncentrace práce, která vytváří tlak na ty ceny nemovitostí. Je
to nešvar velkoměst a koncentrace výroby, která při prvé krizi
splaskne, jako před léty omezení výroby aut v USA s následnou
krizí vzešlou z krize na trhu s nemovitostmi. Moudří lidé do toho
za ty ceny nejdou, protože nadhodnocená nemovitost je ztrátovou
při jakékoliv krizi osobní i společenské. Hypotéka je okovem
na obou nohou i s koulí bránící jít jinam za lepší, nebo pouze nějakou prací. Receptem je rozptýlit dobře placenou práci po
celé republice a zvýhodnit místa trpící vysídlováním za prací.
Ušetří se na nové výstavbě, sníží se zábory nové půdy a nároky
na dopravu v přelidněných městech. Chce to pouze předat část
kompetencí z center do regiónů a nepovolit koncentraci výroby
tam, kde už jsou ty problémy nyní. To se ale bohužel nelíbí
ani těm developerům, protože by přišli o zlatý důl jménem
bytová nouze, ač je jinde bytů přehršel a nebo alespoň za
zlomek ceny.
Petr
31.10.2021 15:35 Reaguje naPetr
31.10.2021 15:59 Reaguje na PetrJestli to chcete "řešit", nabídněte jim buď sto tisíc měsíčně za vysoce kvalifikovanou práci u nich na vsi, nebo jim zařiďte slevu dvacet miliónů na barák v Praze :-) Elektromobily nemají, neb je to křáp s vysokou cenou, krátkým dojezdem, problematickým nabíjením a omezenou životností. Oni totiž třeba chtějí jet na víkend na hory a třetí auto do rodiny si nemohou dovolit ani při svém platu.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:59 Reaguje naSauerkirschmann
2.11.2021 11:35 Reaguje naSauerkirschmann
1.11.2021 19:02 Reaguje naSvatá Prostoto
1.11.2021 12:44 Reaguje na Petr30 let se intenzivně buduje ne rychlodráha, bo to je kokotina, ale 2kolejná elektrifikovaná železnice z Kladna přes Ruzyni na Vels a dále do centra. A je co? Prd. Když bude do 2030, tak to bude zázrak.
171 podél Berounky ... jedna nepřetržitá výluka.
Rakovník ... ehm ... i když si člověk zavzpomíná na mládí:-).
Koridor od Ústí/Kralup ok, ale vlaky jsou fest narvané.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:48 Reaguje na Svatá ProstotoBřetislav Machaček
31.10.2021 18:02 Reaguje naz venkova k lékařům, do škol, za nákupy, na úřady
atd. Místo aby šly služby za lidmi, tak jsou tou
centralizací a způsobem nastavení dnešní ekonomiky
lidé nuceni jezdit i za službami. Toto vše je pak
o navyšování dopravy, spotřeby paliv a ztrátě
volného času. Jsou tu navíc i lidé, kteří už se
sami nemohou přesouvat za službami a tak je buď
omezují a nebo jim narůstají vícenáklady za
jinou dopravu. Projezdí tak velkou část příjmů
a to samé platí i o pracujících. Mnozí si tak
spočítají, že než dobrá práce s dojížděním,
tak jdou raději na pracák a pobírají dávky.
Tento systém je ekologicky zcela špatný
a koncentrace výroby a služeb je riziková i z
hlediska možného krachu. Zmizí tak náhle velký
zaměstnavatel a u služeb jediná služba pro
široké okolí. Pak nezbývá než dojíždět zase dál
a dál i s těmi všemi negativními dopady. Kdysi,
když byla hlavním problémem doprava, tak vznikaly
malé továrničky zaměstnávající celou vesnici bez
nároků zaměstnanců na dojíždění. Dopravovaly se
pouze suroviny a finální výrobky. Dnes k tomu
přibylo dojíždění zaměstnanců do těch velkých
podniků i s těmi negativními jevy s parkovišti,
kapacitou silnic, spotřebou paliv, produkcí
zplodin a v neposlední řadě se ztrátou volného
času stráveného dojížděním. Toto jsou rezervy
a možnost návratu výroby blíže k zaměstnancům
by snížilo rapidně energetické nároky dnešní
společnosti, která pak hledá zástupné důvody
opět na úkor těch obyčejných lidí, kterým se
zdraží jízdné v HD, cena paliva a energií. O to
více budou hledat lépe placenou práci a dojíždět
zase dál a dál. Prostě společnost spotřeby je
i o tomto a ne pouze o tom, co nám stále někdo
vnucuje. Pokud nebudu muset nutně cestovat, tak
nepotřebuji spořit palivo, jezdit na elektřinu či vodík a nakupovat modernější dopravní prostředky.
Taky i tu zbytnou dopravu klidně oželím, ale tu nezbytnou musím vykonat tak, jako tak i za cenu
zkázy životního prostředí. Ekologie toto neřeší
a kopíruje pouze ekonomiku i s dopady na ty,
kteří by se ekologicky chovali, pokud by nebyli
nuceni být těmi "ropáky".
Břetislav Machaček
1.11.2021 09:52 Reaguje nastále vše koncentrovat do Prahy a velkých měst, když tam stejně přicházejí pracovat lidé z míst, kde mají kde bydlet a ta se vylidňují. To je o tom systému, který si uzurpuje právo
na centralizaci i za cenu těchto problémů.
Existuje mnoho úřadů, které mohou fungovat
v krajích a s centrem pouze elektronicky
komunikovat. To samo vedení firem, které
raději více za nájmy kanceláří v Praze,
než třeba v Horní, Dolní, aby se pouze schovali před případnými kontrolami FÚ,
které v Praze mohou čekat jednou za 20.
let a na venkově každý rok. I to se při křivárnách vyplatí a je to pak i o 100 schránkách firem v jedné kanceláři, kde sekretářka poštu pouze nasáčkuje a posílá
do skutečného sídla firmy na venkově.
Praxe P.O. Boxů a jiných křiváren tak způsobuje to, že se vyplatí i ta kancelář
v centru Prahy, protože na některé zákazníky zapůsobí i "dobrá" adresa. Mít sídlo v Horní, Dolní není tak oslňující jako na Václaváku.
Pak jsou tu telefonní reklamní a nabídkové služby a ty mohou klidně fungovat v té Horní, Dolní a ne v Praze. Takže je to o systému koncentrace s tou navýšenou spotřebou a nároky na novou výstavbu. Systém to umožňuje a tak
to tak i vypadá, ale vytvoření megaměst
s vylidněným venkovem je nesmysl, který se
lidstvu vymstí. Megaměsta nepřežijí kolaps,
který ta menší lehce ustojí a ten kolaps
brzy nastane a nebude to nic veselého.
Sauerkirschmann
2.11.2021 13:31 Reaguje naSvatá Prostoto
2.11.2021 15:07 Reaguje na SauerkirschmannVýsledkem bylo, že co město, to jeden, max dva podniky ... a když to po 89 šlo do kopru, tak ...
Svatá Prostoto
1.11.2021 12:48 Reaguje na Břetislav MachačekRozvoj regionů je primárně vládní problém, ta má vytvářet podmínky a pobídky, aby se rozvíjely regiony, ne Praha, které si pomůže sama.
Výsledek je ale takový, jaký je.
Pokud vám někdo řekne, že by mělo v Praze přibývat jak lidí, tak pracovních míst, tak je buď blázen, nebo není z Prahy. Nebo je z IPRu, tam je zahušťování města mantrou:-(((.
Sauerkirschmann
1.11.2021 18:54 Reaguje na Břetislav MachačekSauerkirschmann
1.11.2021 18:51 Reaguje naSauerkirschmann
1.11.2021 19:08 Reaguje naSauerkirschmann
2.11.2021 12:29 Reaguje naSauerkirschmann
2.11.2021 13:34 Reaguje naSauerkirschmann
1.11.2021 19:15 Reaguje naLukáš Kašpárek
1.11.2021 06:37Tento zákon potřebuje kompletně smést ze stolu a přijít s novým zákonem, který bude řešit to, co je v zájmu občanů a ne developerů!