Petr Holub: Jak si Česká republika vede v oblasti úspor energie?
Díky penězům převážně z evropských fondů se rozběhly podpůrné investiční programy prakticky na všechny typy budov. Z programů čistě na zateplování se navíc vyvinuly programy, které k renovacím přistupují komplexně. Podporují se zelené střechy, výměna zdroje tepla, fotovoltaika, vzduchotechnika či systémy šetrného hospodaření vodou.
Od roku 2014 bylo v českých obcích a městech zrenovováno přes 5 000 škol, školek, nemocnic i administrativních a komerčních budov. Dotační programy zaměřené na rodinné a bytové domy pak pomohly více než 100 tisícům domácností zlepšit stav jejich obydlí a snížit účty za energie. Jen poslední covidový rok 2020 byl rekordní pro programy Nová zelená úsporám s více než 15 000 tisíci žadateli, i pro IROP, kde na renovaci mimopražských bytových domů požádalo dokonce více žadatelů, než kolik jich byl program schopen uspokojit.
Bohužel se však stále nedaří plnit národní cíle, a to zejména kvůli složitosti tématu pro politickou reprezentaci a také pozdnímu náběhu programů podpory. Výkyvy v čerpání žádostí ukazují, jak je důležité, aby výzvy byly průběžné, dlouhodobé a se stabilními podmínkami.
Výzvou pro nové programové období bude dobře nastavená podpora kvalitní projektové přípravy a informační kampaň.
Směrnice o energetické účinnosti
Budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie v Evropské unii a více než třetinu všech emisí CO2. Z tohoto důvodu je kladen důraz na nízkou energetickou náročnost nové výstavby a renovaci stávajícího fondu budov. V prosinci 2020 schválili premiéři zemí EU zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % (oproti roku 1990) do roku 2030. V důsledku toho se změní také směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED). Dnešním dnem (9. 2. 2021) dochází k uzavření evropské konzultace ke směrnici, na jejímž základě začne Evropská komise připravovat legislativní návrh. Navržené úpravy by měla Komise představit v červnu 2021.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Jiří Svoboda
9.2.2021 11:34 Reaguje na Pavel HanzlKdyž chci podpořit naši fosilní energetiku, není nic lepšího, než zrekonstruovat dům do polozatepleného stavu. Pak zajistím odbyt na energie za topení na 100 let, protože takový dům už se nikdy nevyplatí dozateplit.
Pavel Hanzl
9.2.2021 11:39 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.2.2021 11:50 Reaguje na Pavel HanzlBavíme se o tom, že když stát na něco vydává peníze, tak by to mělo být na řešení, která jsou opravdu společensky prospěšná a nikoliv na ta, která dělají více škody než užitku, což jsou ZCELA STANDARDNĚ tyto případy, jak jsem popsal výše.
Pavel Hanzl
9.2.2021 13:09 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.2.2021 14:59 Reaguje na Pavel HanzlČech M.
10.2.2021 10:17 Reaguje na Jiří SvobodaJinak, jsem obecně proti dotacím a o zateplování vím, že když si ho udělám sám s pomocníky, vyjde mě levněji, než s firmou a dotací.
Jiří Svoboda
11.2.2021 10:53 Reaguje na Čech M.smějící se bestie
9.2.2021 15:38 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.2.2021 20:45 Reaguje na smějící se bestieČech M.
10.2.2021 10:20 Reaguje na Jiří SvobodaČech M.
10.2.2021 10:18 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
11.2.2021 11:03 Reaguje na Čech M.Ekonomika zateplení je totiž tím lepší, čím je výchozí stav horší. Když se na starý dům plácne 10 cm polystyrénu, již se nikdy nevyplatí to později navýšit na 30 cm.
Petr Blažek
9.2.2021 18:42Břetislav Machaček
9.2.2021 19:49 Reaguje na Petr Blažeka nové nároky na energii pro ventilátory rekuperace. Kolo se
nám hezky uzavírá a kšefty se zase točí nanovo. Cena filtrů není
za hubičku a ani ta technika tiše hučící někde v rohu učebny.
K tomu odborný servis, opravy a jiné náklady. Ale co, máme tu
ty dotace a tak hurá do takových akcí.
Čech M.
10.2.2021 10:24 Reaguje na Břetislav MachačekAle s těmi dotacemi souhlas.
Břetislav Machaček
10.2.2021 10:58 Reaguje na Čech M.veřejných budov, tak to chápu. Co ale nechápu, tak
proč mám ze svých daní dotovat něco takového někomu
jinému. Má to být věcí každého majitele, zda chce
svoji nemovitost zateplit či rekuperovat. Cena
enerie a paliv je dostatečnou motivací a deformace
dotací pouze prodražuje ty izolace, kotlíky a práci.
Bez dotací byly výsledné ceny menší než ceny nyní
fakturované a ponížené o dotaci. Já dům zateploval
hned po revoluci z přesvědčení a bez dotací pomocí
ISOVERU a obložení VINIL SIDING. Na tehdejší dobu
jsem to podle projektu předimenzoval(určené 4 cm
izolace jsem navýšil na 2x 4 sendvičově překrytých
desek u cihlových zdí 45 cm) a dnes pouze zírám,
jak se zatepluje nyní. Obdobný dům loni kamarádovi
zateplovali na dotaci minerální vatou o tloušťce
18 cm!. Kdybych nyní zateploval dům jako před těmi
25 léty, tak bych dotaci asi nedostal. Ty normy
se neustále zpřísňují a už jsem viděl výměnu plastových dvoukomorových oken za tříkomorové pouze
proto, že byly součástí projektu zateplení pláště
budovy. Taky jsem zažil strháváni staré izolace
a lepení nové taky pouze proto, aby byly vyčerpány
dotace. Přitom jsou statisíce zcela nezateplených
objektů a u těchto znovu zateplovaných budov se
takto plýtvá materiálem, prací a dotacemi. Ono
z cizího krev neteče a tak proč nedotovat.
Petr Blažek
10.2.2021 20:00 Reaguje na Břetislav MachačekDnes, když poptáváte TČ, tak zjistíte, že většina z nich stojí okolo 200 000 Kč rovnou s dodatkem, že vám zajistí 120 000Kč dotace.
Petr Pekařík
10.2.2021 21:39 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.2.2021 19:53 Reaguje na Petr Pekaříkdům já. Podle volných peněz prve oba štíty.
Pak čelní stěnu a nakonec stěnu ze dvora.
Bez dluhů, bez dotací a se zkušenostmi,
jak to má být. Na chyby jsem pak upozornil
kamaráda, kterému ani nechtěli ošetřit latě
proti houbám a hmyzu. Taky mu chtěli dát
pouze jednu vrstvu s tepelnými mosty přes
latě na zdi. Vedoucí firmy zuřil, že mu
radím, ale nakonec to udělali jak se patří.
Dotace= deformace ceny a to u všeho.
Karel Ploranský
10.2.2021 16:22Ptejme se: Co je cílem? Přesněji co by jím MĚLO být?
Pokud je opravdu hlavním cílem to, aby se omezila produkce CO2 a omezilo množství fosilních paliv pro zajištění tepelného komfortu v budovách všeho druhu, tak cestou není jen zateplení!
Cestou je i použít pro vytápění takové zdroje tepla, které nejsou s hlavními cíli v rozporu.
Přímo žasnu nad tím, že kdekdo, opravdu kdekdo - od zastánců střízlivých a rozumných řešení až k potřeštěncům prosazujícím nereálné vize podle zásad "klima zachráníme, ať to stojí co to stojí!" a "raději cpát miliardy do drahých projektů s nejistými výsledky, než nedělat nic" - naprosto opomíjí jeden zdroj tepla, který se přímo nabízí. A je sakramentsky vydatný.
Mohlo mi něco uniknout - ale opravdu vůbec nikde nevidím a neslyším, že by se někdo ptal: Není to šílenost, pouštět při výrobě elektřiny tři čtvrtiny (!) vyrobeného tepla zbůhdarma do vzduchu?
Uměl by mi pan Holub (nebo někdo z diskutujících) vysvětlit, proč v Českých Budějovicích, Vodňanech, Protivíně, Hluboké nad Vltavou a možná i Písku, Veselí nad Lužnicí pořád hoří kotle v lokálních výtopnách a domovních kotelnách, zatímco Temelín dílem fouká přebytečné teplo do oblak a dílem s ním ohřívá Vltavu? Abych nekřivdil; vytápí malou část Týna nad Vltavou. Což je k smíchu.
Za 20 let provozu vyrobil Temelín skoro 180 TWh elektřiny. A zároveň s ní chtě-nechtě i trojnásobné (!) množství odpadního tepla. I kdyby se z něj využila jen pouhá třetina, ušetřilo by se tím zhruba 50 milionů tun uhlí!..
(pro přepočet jsem použil průměrnou výhřevnost hnědého uhlí).
Kolik CO2 se dostalo do ovzduší zbytečně, si už spočítejte každý sám.