Petr Holub: Druhý krok k tzv. budovám s nulou povede k realizaci kvalitnějších projektů
1.9.2020
Hodně bude záležet na kvalitě architektonického návrhu budovy. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vyhláškou se sice zpřísnily podmínky pro stavbu nových domů, ale trh má rok a čtvrt na to, aby se na změnu připravil. Stejně jako u prvního kroku budov s téměř nulovou spotřebou platí, že kvalitně připravených projektů se to nedotkne a cena za jejich pořízení se nezvýší.
Současná podoba vyhlášky je nedostačující. Nové domy podle ní mohou mít spotřebu primární energie třeba i přes 100 kWh/m2.rok. To se opravdu neblíží nule. Teprve nový standard od roku 2022 fakticky naplní požadavky směrnice, které jsme měli splnit už do konce dekády. Požadavek sice plyne z evropské směrnice, ale jeho konkrétní podobu si stanovilo Česko, konkrétně ministerstvo průmyslu za pomoci odborné pracovní skupiny.
Zpřísnění probíhá už padesát let
Větší nároky na energetickou účinnost budov není nijak nový fenomén. Zpřísnění požadavků probíhá v pravidelných intervalech už od 70. let. Legislativa tak reaguje na vývoj stavebního trhu, dostupnost materiálů, technologií a postupů.
Vyhláška nemá přinášet komplikace stavebnímu trhu, ale přinést kvalitnější budovy s nižšími provozními náklady. Lepší energetický standard znamená nižší výdaje za energie. Tím klade důraz na kvalitnější návrh domu a tím zajištění většího komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Tedy více světla, čerstvého vzduchu, bez studených míst v zimě a přehřívání v létě.
Novostavby mohou zdražit o jednotky procent
Hodně bude záležet na kvalitě návrhu budovy. Úspory lze dosáhnout i bez zvýšení investice. Pokud by někdo strašil výrazným nárůstem investice, tak to se nezakládá na faktech. Může hrozit pouze u nekompaktních či špatně orientovaných budov.
Stavebník si může vybrat, jaké úspory dosáhne. Nová vyhláška chytře pracuje s možností zajistit úspornost budovy čtyřmi způsoby, kdy si stavebník vybere, který z nich je pro něj uživatelsky a ekonomicky vhodnější. Buď kvalitou návrhu budovy, zateplením stěn, střechy či kvalitnější okny, efektivnějším zdrojem energie nebo místním obnovitelným zdrojem.
Jde o razantnější zpřísnění požadavků, než nastalo ke konci minulé dekády, ale pořád stavebně-technicky a ekonomicky zvládnutelné. Náběh prvního kroku tzv. budov s téměř nulovou spotřebou mezi lety 2016 až 2020 byl spíše kosmetickou změnou. Za rok a čtvrt půjde o výraznější posun směrem ke kvalitě staveb.
Stávajících staveb se požadavek nedotkne
Pro renovace stávajících budov požadavek nic nemění. Zůstává již od roku 2013 na tzv. nákladově-optimální úrovni. Stavebník však vždy může jít dále a zrenovovat svůj dům na standard lepší, třeba za pomoci dotačních programů jako jsou Nová zelená úsporám (pro rodinné a bytové domy), Operační program Životní prostředí (pro veřejné budovy) nebo programy MPO pro podnikatele.
Nové průkazy lepe ochrání investora
Už od září 2020 však dochází ke zpřesnění výpočtu průkazu energetické náročnosti. Nově jsou přesněji stanoveny vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu. Možnost podvodně upravit hodnocení budovy se tedy výrazně snižuje, to je velice pozitivní zpráva pro všechny investory.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Pavel s výhradami podepsal novelu k vyšší ochraně nejlepší zemědělské půdy
Vláda projedná program chránící vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství
Kobza z SPD navrhl doplnit ústavní zakotvení ochrany vody o centrální orgán
Další články autora |
Petr Holub: USA se vydaly správným směrem snižování emisí prostřednictvím energeticky úsporných budov
Petr Holub: Jak si Česká republika vede v oblasti úspor energie? 
Petr Holub: Evropská komise volá po dvojnásobném zrychlení renovace budov. Pro Česko je to příležitostOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
JŠ
Jan Šimůnek
1.9.2020 17:14Problém je, že se ta šílené náklady na speciální stavební materiály a speciální firmy, které v tomto byznysu jedou, do konce životnosti toho baráku nevrátí. A pokud se propočte "uhlíková stopa" toho všeho, tak plechová bouda, vytápěná kamny na uhlí, nevychází o moc hůř.
A druhým problémem je bujení plísní a roztočů, takže významná část obyvatel těchto "ekologických haluzen" bude trpět alergiemi, poruchami imunity a dalšími podobnými "radostmi", až po rakovinu.
Na třetí problém tu upozorňoval kdosi z diskutujících: Jsou to dřevěné domy, které by těm normám vyhověly, ale až po několika letech usychání dřevěných prvků. Takže je tato nesmyslná norma závažná překážka ukládání uhlíku do dřevěných staveb.
Odchod z EU by, pochopitelně, všechny tyto problémy vyřešil.
Odpovědět
A druhým problémem je bujení plísní a roztočů, takže významná část obyvatel těchto "ekologických haluzen" bude trpět alergiemi, poruchami imunity a dalšími podobnými "radostmi", až po rakovinu.
Na třetí problém tu upozorňoval kdosi z diskutujících: Jsou to dřevěné domy, které by těm normám vyhověly, ale až po několika letech usychání dřevěných prvků. Takže je tato nesmyslná norma závažná překážka ukládání uhlíku do dřevěných staveb.
Odchod z EU by, pochopitelně, všechny tyto problémy vyřešil.
PK
Pavel Karel
1.9.2020 18:33 Reaguje na Jan ŠimůnekJak se říká, nejhorší v životě je srážka s blbcem a pan Šimůnek dokazuje, že mezi odpůrci vědeckotechnického pokroku je jich valná většina. Při návštěvě prakticky jakéhokoliv domu s rekuperační technologií každého soudného fascinuje fakt, že "ti chudáci jeho obyvatelé" dýchají po celý rok čerstvý vzduch kontinuálně přicházející ventilací z venku a zároveň kryjí podstatnou část spotřeby energie běžně potřebné k vytápění/ochlazování domu doslova vlastním tělem (teplo z odpadního vydýchaného vzduchu otepluje/ochlazuje čerstvý vzduch přiváděný z venčí). Probudit se ráno v ložnici takovéhoto domu znamená totéž jako nadýchat se čerstvého vzduchu - to je v běžné "plechové boudě pana Šimůnka vytápěné spalováním cenného a neobnovitelného uhlí" nemožné (když pominu, že i po otevření okna se díky všudypřítomnému dýmu začne do místnosti valit nedýchatelný karcinogenní vzduch). O tom jak by se zástavba pasivními domy s FV panely pozitivně promítla na spotřebě elektrické energie ČR a prakticky tak vyvrátila dogma potřebnosti dalších JE...darmo mluvit. Dokud do vývoje této země budou moci mluvit lidé z plechových bud zmanipulovaní masmédii vlastněných uhlobarony nebo zaplavených propagandou atomové lobby...
Odpovědět
ig
1.9.2020 20:00 Reaguje na Pavel Karel
Když jsem si stavěl barák, tak jsem měl jednu podmínku - žádné ventilátory kromě kuchyňské digestoře. Architekt to těžce nesl, že prý bude narušen prostor (formulace jako ze Star Treku), ale nakonec to nějak přežil. Mám sice teď v obýváku před prosklenou stěnou topné těleso, ale to ticho! Dokud se s problémem neustálého hučení nějakých výměníků ty "nulové" technologie nevypořádají, nechci o tom ani slyšet :-)
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
2.9.2020 10:11 Reaguje naPokud je to uděláno inteligentně a správně (záleží na projektantovi stavby a na jeho kontrole), tak kromě technické místnosti nic neuslyšíte... mám s tím reálnou zkušenost při návštěvě takových domů s řízenou ventilací s rekuperací s tím, že jediný rozdíl (oproti domům bez těchto technologií) v domě byl, že tam byl čerství a příjemný vzduch a zároveň úspora na vytápění a to znatelná.... žádná znatelná ani jiná negativa....
Odpovědět
ig
2.9.2020 13:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já mám taky zkušenosti, takových domů jsem též navštívil několik. Všude něco hučelo, foukalo, ale majitel hned hrdě deklaroval, jak je tam všechno úžasně tiché a jak se mu tam skvěle bydlí :-) Asi jiný práh vnímavosti, případně liščí syndrom.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
2.9.2020 10:04 Reaguje na Pavel KarelI pod tento Vás komentář bych se s chutí podepsal... mluvíte mi z duše...
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
2.9.2020 18:29 Reaguje na Pavel KarelJakýpak vědeckotechnický pokrok? Jde o obyčejný kšeft, neobyčejně výnosný. Kolik jste v životě, nejspíše zatím ne příliš dlouhém a plodném viděl těch lidí z plechových bud zmanipulovaných masmédii vlastněných uhlobarony? Nejspíš ani jednoho. Já si pamatuji doby, kdy se topilo v každém bytě nejméně dvěma kamny v zimě a jedněmi v létě, přesto nebylo tolik případů rakovin plic a dalších, jako je dnes. Vím o čem mluvím, léta jsem pracoval jako vedoucí výroby karcinostatik v jednom, dnes zahraničním majitelem zlikvidovaném podniku.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.9.2020 20:37 Reaguje na Pavel KarelMno, z mého pohledu jsou existující "pasivní" domy většinou spíše projevem exhibicionismu všelijakých "specialistů". Pořádné zateplení je základem (často neuskutečněným).
Myslím, že dostatečně odstrašujícím příkladem je Český soběstačný dům.
Odpovědět
Myslím, že dostatečně odstrašujícím příkladem je Český soběstačný dům.
PH
Pavel Hanzl
3.9.2020 19:09 Reaguje na Pavel KarelPro pana Šimůnka se technický vývoj zastavil s karbecovým favoritem a jádrovým mýdlem s jelenem.
A ta plechová bouda s kamny na uhlí je skutečný výstřelek hi-tech.
Odpovědět
A ta plechová bouda s kamny na uhlí je skutečný výstřelek hi-tech.
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2020 09:31 Reaguje na Pavel HanzlJá, na rozdíl od vás, konzultoval diplomky na téma plísně v domech.
Mimochodem, spóry některých plísní, žijících v takovém domě, dělají to samé, co tabákový kouř, tj. zastavují pohyb řasinkového epitelu v dýchacích cestách (a tedy jejich samočištění). Což drasticky zvyšuje účinnost kdejaké škodliviny, vyskytující se v nebo na zrnkách prachu.
Faktem je, že není lepšího stavebního materiálu než cihla (lepší je pórovaná), protože vedle izolačních vlastností má i tepelnou kapacitu (v zimě udržuje teplo, v létě chlad), takže šetří energii na klimatizaci a částečně i na topení. Navíc dýchá, takže se v cihlovém domě po vypnutí elektřiny neudusíte, jako v "ekologickém".
Odpovědět
Mimochodem, spóry některých plísní, žijících v takovém domě, dělají to samé, co tabákový kouř, tj. zastavují pohyb řasinkového epitelu v dýchacích cestách (a tedy jejich samočištění). Což drasticky zvyšuje účinnost kdejaké škodliviny, vyskytující se v nebo na zrnkách prachu.
Faktem je, že není lepšího stavebního materiálu než cihla (lepší je pórovaná), protože vedle izolačních vlastností má i tepelnou kapacitu (v zimě udržuje teplo, v létě chlad), takže šetří energii na klimatizaci a částečně i na topení. Navíc dýchá, takže se v cihlovém domě po vypnutí elektřiny neudusíte, jako v "ekologickém".
LK
Lukáš Kašpárek
2.9.2020 10:13 Reaguje na Jan ŠimůnekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
SP
Svatá Prostoto
2.9.2020 14:34Mne vždy u podobných vyhlášení zarazí jedno ... pokud je to provozně výrazně levnější a investičně to současně není vůbec dražší, tak jak je možné, že o to není rvačka a musí se to nařizovat shora?
Tedy pokud nebudeme předpokládat, že všichni jsou blbci, jen autor je letadlo. První neberu, druhé nepředpokládám, takže mi z toho vyleze starý dobrý lobbing:-).
Odpovědět
Tedy pokud nebudeme předpokládat, že všichni jsou blbci, jen autor je letadlo. První neberu, druhé nepředpokládám, takže mi z toho vyleze starý dobrý lobbing:-).
MG
Milan G
3.9.2020 14:23 Reaguje na Svatá ProstotoA ještě vám z toho vyleze zelená doktrína.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.9.2020 14:48 Reaguje na Svatá ProstotoBobužel to není tak jednoduché. Pokud příjdete s konceptem kvalitního jednoduchého a levného pasivního domu, pak:
1. žádné firma ho nepřevezme,
2. stávající stavebně-energetická loby bude usilovně "bojovat" proti,
3. Dotační systémy jsou nastaveny na podporu stávajících nevšikovných systémů pro pasivní domy,
4. Odborník je ten, kdo doporučuje zaběhnutá řešení, a odborníkům lidé věří.
5. Nezbývá, než s tím začít sám a čurat proti větru.
To, co tady povídá pan Holub o kvalitních budovách, je na hony vzdáleno dobrým řešením. Jeho přístup je jet ve vyjetých kolejích a po státu dyndat dotace.
Odpovědět
1. žádné firma ho nepřevezme,
2. stávající stavebně-energetická loby bude usilovně "bojovat" proti,
3. Dotační systémy jsou nastaveny na podporu stávajících nevšikovných systémů pro pasivní domy,
4. Odborník je ten, kdo doporučuje zaběhnutá řešení, a odborníkům lidé věří.
5. Nezbývá, než s tím začít sám a čurat proti větru.
To, co tady povídá pan Holub o kvalitních budovách, je na hony vzdáleno dobrým řešením. Jeho přístup je jet ve vyjetých kolejích a po státu dyndat dotace.
SP
Svatá Prostoto
3.9.2020 17:02 Reaguje na Jiří SvobodaSouhlas s tím, že začátky bývají někdy těžké, a to i u věcí co jsou opravdu dobré. Nicméně v drtivé většině případů se ty opravdu dobré navzdory uvedenému prosadí ... a ... a zde je to nejdůležitější ... samy a bez dirigování shora. A z obtížného čůrání proti větru se pak může stát docela slušná konkurenční výhoda.
Pokud to bez toho tlačení vrchností furt nefunguje, mám obavu, že to dobré má nějaký háček, častěji pak spíše hák.
Plný souhlas s těmi dotacemi, ale to už tak bohužel nějak vyplývá z jejich podstaty. Občas zrnko dobra v kýblu sraček.
Odpovědět
Pokud to bez toho tlačení vrchností furt nefunguje, mám obavu, že to dobré má nějaký háček, častěji pak spíše hák.
Plný souhlas s těmi dotacemi, ale to už tak bohužel nějak vyplývá z jejich podstaty. Občas zrnko dobra v kýblu sraček.
JS
Jiří Svoboda
2.9.2020 15:30Zajímalo by mne, pane Holube, jak docílím úspornost budovy kvalitou návrhu budovy, aniž bych provedl zateplení stěn, střechy či použil kvalitnější okna, použil efektivnější zdroj energie nebo využil místní obnovitelný zdroj.
Podle mne jsou takto vyjmenované možnosti postavené na hlavu. Každý nově postavený nový dům by měl být předně téměř dokonale zateplen a přes to by neměl jet vlak.
Odpovědět
Podle mne jsou takto vyjmenované možnosti postavené na hlavu. Každý nově postavený nový dům by měl být předně téměř dokonale zateplen a přes to by neměl jet vlak.
JD
Jiří Daneš
2.9.2020 18:35 Reaguje na Jiří SvobodaZateplen to ano, ale ne hořlavým polystyrenem, díky takovému zateplení, uhořelo a otrávilo se zplodinami hoření před pár léty v Londýně přes 70 lidí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.9.2020 20:30 Reaguje na Jiří DanešMáme i minerální vatu.
Polystyrén nechme na posouzení požárním expertům. Ten Londýn, myslím, neodpovídal požárním předpisům.
Odpovědět
Polystyrén nechme na posouzení požárním expertům. Ten Londýn, myslím, neodpovídal požárním předpisům.
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2020 09:32 Reaguje na Jiří SvobodaOdpovídal snad požárním předpisům v době, kdy se stavěl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2020 14:51 Reaguje na Jan ŠimůnekNapsal jste "snad" což dobře odráží stavební praxi zjevně i v Londýně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.9.2020 19:13Já mám pocit, že se to zase přehání a pokud by byl dům živen většinu roku ze střešní fve a tepelným čerpadlem (jako záloha krbová kamna na dřevo), tak není žádný problém a není nutno to přehánět s izolacemi. Ale 100 kWh/m2/rok je ale děsivé číslo, bydlím ve starém domě z první republiky a nikdy jsme tolik neprotopili ani náhodou.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2020 14:29 Reaguje na Pavel HanzlUvědomte si, že prvorepubliční výstavba, to jsou nosné zdi kolem 50 cm tlusté, z cihel, které dobře tepelně izolují a mají obrovskou tepelnou kapacitu. Tam tolik topit (a v létě klimatizovat do chladu zdaleka nepotřebujete jako v moderních haluznách z podřadných materiálů typu sádrokartonu, bez ohledu na to, jak jsou formálně zaizolované. A když to celé ještě zadusíte rekuperací vzduchu a zrušením možnosti otevírat okna, tak máte na průšvih zaděláno.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.9.2020 21:16Mít na to peníze, tak nic proti pasivnímu domu nemám. Mne ale
štve zcela něco jiného. Před 3O.léty při plynofikaci jsem si
řekl buď ekolog a zatepli si dům. Nechal jsem si vypracovat
projekt podle tehdejších norem pro úniky tepla a v závislosti
na zdroji energie. Pro cihlové zdi tloušťky 45 cm mi tehdy
projektant navrhl zateplení minerální vatou o tloušťce 4 cm
a obložení Vinyl-sidingem. Sám jsem ho požádal o zvýšení izolace
na 8 cm, což komentoval slovy, že zbytečně plýtvám prostředky,
protože se mi to nevrátí. Pak pomalu zdražoval plyn a měnily se
normy pro zateplení. Předloni zateplovali dům kamarádovi a u stěn
o tloušce 45 cm mu navrhli minerální vatu 20 cm ! Abych tak ustál
zdražení plynu, tak bych musel znovu zateplovat. Tak to je se vším.
Když lidé šetří, tak jim to zase zdražíme a tak dokola. Pasivní
dům je velmi nákladná stavba a podle velikosti těžko realizovatelná
z průměrného platu. To už nehovořím o těch s podprůměrným a nebo
důchodcích nucených do výměny kotlů s perspektivou pár let života.
Je to vše hezké, ale vše záleží na možnostech lidí. Mnozí tak
riskují, jdou do těch pasivních domů na hypotéky, které mají
rozpočítané až do penze. Bohužel nikdo neví dne ani hodiny, kdy
se mu změní život od základů a banka mu prodá střechu nad hlavou.
Samozřejmě pod cenou, bez těch peněz, které už dostala z hypotéky
zpět. Pokud by byl pasivní dům v cenách mírně vyšších, než ten
energeticky náročnější, tak neřeknu ani ň, ale nyní ho považuji
jako výsměch bohatých chudým, že oni budou platit za energie míň,
protože mají na lepší bydlení a ještě je kritizovat za plýtvání
energií a vytváření větší uhlíkové stopy. Je mi z toho trochu
smutno, když ten chudý má být stále chudší a bohatý bohatší. vím,
že rovnostářství je taky špatné, ale i ty dotace do zateplení,
výměn kotlů atd. jsou na prd, když ten chudý nemá ani na tu část
ceny po odečtení dotace. Naopak ten bohatší zainvestuje rekuperaci,
vrt pro tepelné čerpadlo, i to čerpadlo a dostane takovou dotaci,
že by stačila na tři menší s výměnou kotle na pevná paliva za ten
plynový kondenzační. Tak je dotační titul brzo vyčerpán a je zatím
vyměněn pouze zlomek kotlů. Ten zbytek bude měněn bez dotací a nebo
bude majitel pokutován za provozování zakázaného kotle. Moc hezky
vymyšlené!
Odpovědět
štve zcela něco jiného. Před 3O.léty při plynofikaci jsem si
řekl buď ekolog a zatepli si dům. Nechal jsem si vypracovat
projekt podle tehdejších norem pro úniky tepla a v závislosti
na zdroji energie. Pro cihlové zdi tloušťky 45 cm mi tehdy
projektant navrhl zateplení minerální vatou o tloušťce 4 cm
a obložení Vinyl-sidingem. Sám jsem ho požádal o zvýšení izolace
na 8 cm, což komentoval slovy, že zbytečně plýtvám prostředky,
protože se mi to nevrátí. Pak pomalu zdražoval plyn a měnily se
normy pro zateplení. Předloni zateplovali dům kamarádovi a u stěn
o tloušce 45 cm mu navrhli minerální vatu 20 cm ! Abych tak ustál
zdražení plynu, tak bych musel znovu zateplovat. Tak to je se vším.
Když lidé šetří, tak jim to zase zdražíme a tak dokola. Pasivní
dům je velmi nákladná stavba a podle velikosti těžko realizovatelná
z průměrného platu. To už nehovořím o těch s podprůměrným a nebo
důchodcích nucených do výměny kotlů s perspektivou pár let života.
Je to vše hezké, ale vše záleží na možnostech lidí. Mnozí tak
riskují, jdou do těch pasivních domů na hypotéky, které mají
rozpočítané až do penze. Bohužel nikdo neví dne ani hodiny, kdy
se mu změní život od základů a banka mu prodá střechu nad hlavou.
Samozřejmě pod cenou, bez těch peněz, které už dostala z hypotéky
zpět. Pokud by byl pasivní dům v cenách mírně vyšších, než ten
energeticky náročnější, tak neřeknu ani ň, ale nyní ho považuji
jako výsměch bohatých chudým, že oni budou platit za energie míň,
protože mají na lepší bydlení a ještě je kritizovat za plýtvání
energií a vytváření větší uhlíkové stopy. Je mi z toho trochu
smutno, když ten chudý má být stále chudší a bohatý bohatší. vím,
že rovnostářství je taky špatné, ale i ty dotace do zateplení,
výměn kotlů atd. jsou na prd, když ten chudý nemá ani na tu část
ceny po odečtení dotace. Naopak ten bohatší zainvestuje rekuperaci,
vrt pro tepelné čerpadlo, i to čerpadlo a dostane takovou dotaci,
že by stačila na tři menší s výměnou kotle na pevná paliva za ten
plynový kondenzační. Tak je dotační titul brzo vyčerpán a je zatím
vyměněn pouze zlomek kotlů. Ten zbytek bude měněn bez dotací a nebo
bude majitel pokutován za provozování zakázaného kotle. Moc hezky
vymyšlené!
MG
Milan G
4.9.2020 21:18 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká toho vašeho zateplení. Už je to delší čas zpět, kdy jsem četl měření zateplení a celou jeho problematiku co prováděli Američani. Nemusíte vůbec litovat, vše co je nad 8 cm síly navíc je už kontraproduktivní a nepřináší žádný efekt. Naopak těch 20 cm absolutně změní tepelnou a klimatickou pohodu v domě a to tak, že k horšímu. Takže můžou přijít situace a ony přijdou, že bude muset v létě zatopit, protože v domě bude přílišná zima. Můžou vzniknout tepelné mosty atd. Jsme na Ekolistu a pořád tady omíláme oteplení. Z jakého důvodu, by se měla používat tloušťka 20 cm u zateplení?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.9.2020 09:09 Reaguje na Milan GProtože se na 20 cm zateplení spotřebuje 2,5 x víc materiálu než na 8 cm. Povinné zateplení 20 cm je tudíž pořádný vejvar pro výrobce příslušných materiálů, kteří si z něj mohou dovolit zaplatit blábolily z ekologických neziskovek. O nic jiného než o prachy se v celé ekologii dnes už nejedná.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.9.2020 21:17 Reaguje na Milan GV tom máte asi pravdu, ale kvůli dotacím jako je "zelená
úsporám" musí mít projekt nějaké dané parametry a moje
tehdejší zateplení, provede mimochodem bez dotací a z
pouhého přesvědčení, by těmto normám nevyhovělo. Takže
je otázkou, zda uvedené normy nejsou pouze výplodem
lobingu producentů zateplovacích materiálů, jak píše
pan Šimůnek. Stát tak nakonec dotuje zisk těchto firem
a lidem se vytahuje z kapes mnoho zbytečných peněz.
Jinak o tom jeskynním chladu v zatepleném domě máte
pravdu. Ve vedrech je sice příjemný, ale v přechodném
období moc příjemný není. Zateplovat při stále mírnějších
zimách je tak poněkud méně aktuální, než při zimách, kdy
bývaly mrazy 2O stupňů i několik dnů za sebou. Jsem stejně zvědav až skončí letos kotlíkové dotace a rozpočet
bude muset zvažovat, zda pokračovat v investicích jako je
ta "zelená úsporám", dešťovka a zelené střechy. Ti co to
nestihli, tak budou pokutováni a nebo trestáni? Pokud ano, tak to považuji za zločin na méně majetných a těch, kteří se už nevlezli do schválených limitů dotací. Toto by byl hnus
nejvyššího kalibru a důvod k odsouzení celé zelené politiky.
Odpovědět
úsporám" musí mít projekt nějaké dané parametry a moje
tehdejší zateplení, provede mimochodem bez dotací a z
pouhého přesvědčení, by těmto normám nevyhovělo. Takže
je otázkou, zda uvedené normy nejsou pouze výplodem
lobingu producentů zateplovacích materiálů, jak píše
pan Šimůnek. Stát tak nakonec dotuje zisk těchto firem
a lidem se vytahuje z kapes mnoho zbytečných peněz.
Jinak o tom jeskynním chladu v zatepleném domě máte
pravdu. Ve vedrech je sice příjemný, ale v přechodném
období moc příjemný není. Zateplovat při stále mírnějších
zimách je tak poněkud méně aktuální, než při zimách, kdy
bývaly mrazy 2O stupňů i několik dnů za sebou. Jsem stejně zvědav až skončí letos kotlíkové dotace a rozpočet
bude muset zvažovat, zda pokračovat v investicích jako je
ta "zelená úsporám", dešťovka a zelené střechy. Ti co to
nestihli, tak budou pokutováni a nebo trestáni? Pokud ano, tak to považuji za zločin na méně majetných a těch, kteří se už nevlezli do schválených limitů dotací. Toto by byl hnus
nejvyššího kalibru a důvod k odsouzení celé zelené politiky.
