https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-svoboda-proc-je-narizeni-o-plosnem-rozhazovani-pripravku-stutox-ii-nezakonne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Svoboda: Proč je nařízení o plošném rozhazování přípravku STUTOX II nezákonné?

6.4.2020
Jak to je s rozhozem přípravku po právní stránce?
Jak to je s rozhozem přípravku po právní stránce?
Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (Ústav) vydal v únoru tohoto roku nařízení, kterým povolil plošné rozhazování přípravku Stutox II na zemědělské pozemky v ČR za účelem hubení přemnoženého hraboše polního. Tento článek se zabývá právní stránkou tohoto nařízení a v rámci toho dvěma klíčovými otázkami. Za prvé, zda vydané nařízení bylo vydáno v souladu se zákonem. A za druhé, zda právě a jen na základě tohoto nařízení jsou dotčení vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků bez dalšího oprávněni nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky, anebo zda či v jakých případech k tomu potřebují (navíc) povolení výjimky ze zákazů zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.
 

K první otázce:

Právní podstatou nařízení je to, že se jím v článku 1 obecně povoluje „rozhoz“ přípravku Stutox II „pomocí rozmetadla“ na povrch zemědělských pozemků, a to v případě, že na příslušném pozemku je splněna podmínka „kalamitního přemnožení“ hraboše polního, což je v nařízení vymezeno jako „taková intenzita jeho výskytu na konkrétním pozemku, kdy dojde k dosažení či překročení pěti násobku jeho aktuálního prahu škodlivosti pro plodinu na daném pozemku“. V této souvislosti jsou důležité dvě věci. Jednak to, že volné rozhazování přípravku na pozemky příslušné nařízení Ústavu nenařizuje, ale dovoluje: neukládá tedy povinnost, ale zakládá právo, možnost. A dále to, že samo o sobě představuje povolení výjimky z rostlinolékařských předpisů, neboť jinak je plošné rozhazování tohoto přípravku na pozemky (tzn. tento způsob použití přípravku) pro jeho extrémní toxicitu pro životní prostředí a lidské zdraví nedovolené. Ústav vydal nařízení na základě § 37a, § 72 a § 76 odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči ve formě (podzákonného) právního předpisu, neboť povolený způsob použití přípravku se týká „blíže neurčeného množství fyzických anebo právnických osob“.

Právní podstata nařízení vyvolává dvě vzájemně související otázky: Za prvé, co to je „aktuální práh škodlivosti“ na určitém pozemku? A za druhé, zda splnění obecné podmínky „dosažení či překročení pěti násobku jeho aktuálního prahu škodlivosti pro plodinu na daném pozemku“ si mohou posuzovat sami vlastníci či uživatelé pozemků, a zda si tudíž na základě toho mohou také sami rozhodovat o rozhazování přípravku na svých pozemcích.

Co to je „aktuální práh škodlivosti“, napadené nařízení ani jiný právní předpis konkrétněji nevymezují ani nestanoví žádná přesnější vodítka ani hlediska pro jeho určení. Tím ponechávají velmi široký prostor pro vyhodnocení stanovených obecných podmínek na konkrétní případy, a tím i pro uvážení, zda přípravek může být na konkrétním pozemku vůbec aplikován.

Vlastníci či uživatelé pozemků si přirozeně nemohou sami rozhodovat o tom, zda mohou Stutox II rozhazovat na své pozemky. Navazující ustanovení článku 2 nařízení stanoví jako formální podmínku „předchozí posouzení situace na konkrétním pozemku ze strany ÚKZÚZ, včetně posouzení nezbytnosti aplikace“, potažmo „potvrzení kalamitního přemnožení“ ze strany ÚKZÚZ (tj. Ústavu). Toto ustanovení tak vyžaduje, že vlastník či uživatel pozemku potřebuje k rozhazování Stutoxu II na své pozemky předchozí individuální správní akty, k jejichž vydání má být příslušný Ústav a v nichž má posoudit a potvrdit, zda je v konkrétních případech naplněn neurčitý právní pojem „kalamitní přemnožení“, a tedy zda konkrétní osobě v konkrétním případě vzniká právo aplikovat přípravek rozhozem na povrch konkrétního pozemku.

Jenže zde je klíčový právní problém celého nařízení. Ústav si v čl. 2 nařízení sám sobě založil pravomoc, tj. mocenské oprávnění vydávat uvedené individuální správní akty, jimiž posuzuje a potvrzuje „kalamitní přemnožení“, a tím povoluje rozhoz Stutuxu II na konkrétní pozemky. Problém je v tom, že podle čl. 2 odst. 3 Ústavy může pravomoc správních úřadů k vydávání (takových) individuálních správních aktů stanovit jen zákon, a tedy nikoli podzákonný právní předpis, a to ani tehdy, kdyby to snad nějaký zákon podzákonnému právnímu předpisu dovoloval; přitom zákon o rostlinolékařské péči samozřejmě nic takového nedovoluje, protože by se tím dostal do rozporu s Ústavou. Jde o důležitý ústavní princip, který představuje omezení moci zákonodárné vůči moci výkonné, jejíž součástí je i státní správa. Výkonná moc (a státní správa) si nemůže sama formou podzákonných právních předpisů zakládat pravomoc k vydávání (individuálních) správních aktů v konkrétních případech. Z tohoto důvodu je ustanovení čl. 2 napadeného nařízení nejen nezákonné (tzn. v rozporu se zákonem o rostlinolékařské péči), ale i protiústavní.

Navíc: ustanovení článku 2 nařízení se pokouší založit pro Ústav de facto pravomoc k vydání rozhodnutí ve smyslu správního řádu, neboť bez předvídaných správních aktů (tj. „předchozího posouzení“, respektive „potvrzení“ kalamitní situace) nemůže konkrétní vlastník či uživatel přípravek rozhozem aplikovat. Z kontextu nařízení je však zjevné, že tyto správní akty nemají být vydávány ve správním řízení podle správního řádu, ale v jakémsi neformálním postupu, který není právem upraven. Pak ovšem čl. 2 nařízení zakládá pro Ústav pravomoc k rozhodování mimo jakýkoli právem upravený procesní režim, a tudíž v podmínkách libovůle, a tím i v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jde o obdobný případ, jaký posuzoval Ústavní soud v minulosti v nálezu sp. zn. III. ÚS 226/95: „Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Uvedené ustanovení Listiny základních práv a svobod vyžaduje tudíž pro všechny případy rozhodování o právech stanovený postup, čili procesní úpravu, garantující rovnost a vyloučení libovůle.

Kvůli nezákonnosti, respektive protiústavnosti článku 2 je však nařízení nezákonné, respektive protiústavní jako celek, neboť jeho aplikace v konkrétních případech je nutně vázána na přechozí vydání individuálních správních aktů ze strany Ústavu, tj. „předchozího posouzení“, respektive „potvrzení“ kalamitní situace. Bez vydání těchto správních aktů by si klíčový neurčitý právní pojem „aktuální práh škodlivosti“ mohli posuzovat samotní vlastníci či uživatelé pozemků. A díky nepřiměřené neurčitosti tohoto pojmu, a tím i nepřiměřeně širokému prostoru pro uvážení, zda přípravek může být na konkrétním pozemku aplikován, by došlo k naprosto absurdním důsledkům. Vlastníci a uživatelé pozemků jako laici by samozřejmě nebyli způsobilí k odpovědnému posouzení a zvážení rizika vedlejších škod na kolidujících právech a veřejných zájmech, zejména na ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Díky tomu (bohužel) s nezákonným a protiústavním ustanovením článku 2 padá i zbytek nařízení.

Lze tak uzavřít, že článek 2 nařízení Ústavu je nezákonný a protiústavní a jako takový bude nepochybně v dohledné době podroben přezkumu u Ústavního soudu.

Výhledově by zákonodárce mohl novelizací do zákona o rostlinolékařské péči doplnit pro Ústav chybějící pravomoc k vydání potřebného (individuálního) rozhodnutí, v němž by se v řádném správním řízení zjišťovalo a posuzovalo splnění obecné podmínky „kalamitního přemnožení“ na konkrétních pozemcích. A to je v podmínkách právního státu zřejmě jediné ústavně přijatelné řešení, pokud mermomocí chceme i do budoucna uvažovat o plošném rozhazování Stutoxu II v naší krajině. To však jen potvrzuje, že aplikaci Stutoxu II v žádném případě nelze povolit paušálním celostátním předpisem.

K druhé otázce:

Jak již bylo výše vysvětleno, právní podstatou nařízení Ústavu je to, že – byť nezákonně a protiústavně – povoluje výjimku z obecného zákazu, který platí na úseku rostlinolékařských předpisů. Podobný zákaz ovšem platí i na dalším úseku práva, a sice na úseku právních předpisů o ochraně přírody a krajiny. V § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny je stanoven obecný zákonný zákaz „škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů“ s tím, že takto je „chráněn“ i jejich „biotop“, který je vymezen jako „životní prostředí určitého druhu“. Pokud chce kdokoli provést „zásah“, kterým se škodlivě zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů, a tedy mimo jiné do jejich biotopu, musí mu k tomu orgán ochrany přírody (předem) povolit výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to buďto v individuálních případech formou rozhodnutí na žádost, anebo vůči blíže neurčenému okruhu osob formou opatření obecné povahy. Nařízení Ústavu přirozeně není povolením výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ani tento (odlišný) typ výjimky nenahrazuje. Ministerstvo životní prostředí (MŽP) ve prospěch plošného rozhazování Stutoxu II nevyužilo své pravomoci povolit hromadnou výjimkou formou opatření obecné povahy. Je to ostatně logické, pro Stutox II nelze dost dobře tuto výjimku povolit plošně pro celé území ČR, ale je třeba ji povolit právě a jen na ty pozemky či oblasti, kde je kalamitní situace, což vyžaduje individuální posuzování v terénu.

Proto vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků potřebují k aplikaci Stutoxu II rozhozem též (tzn. navíc) povolení výjimky příslušným orgánem ochrany přírody na všech pozemcích, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů živočichů, a to bez ohledu na nařízení Ústavu a bez ohledu na to, zda již popřípadě mají výše zmíněné (nezákonné) individuální posouzení a potvrzení od Ústavu. Rozhazování Stutoxu II na zemědělské pozemky totiž je v mnoha oblastech a na mnoha místech zcela jednoznačně škodlivým zásahem do biotopu celé řady zvláště chráněných druhů živočichů, zejména dravců, sov a jiných druhů ptáků, ale i některých savců. A to proto, že zemědělské pozemky v mnoha oblastech ČR jsou dlouhodobě a prokazatelně životním prostředím řady zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž orgány ochrany přírody i širší odborná veřejnost o tom má poměrně spolehlivé, přesné a ucelené informace; v tomto směru lze zmínit i Nálezovou databázi ochrany přírody, což je celostátní informační systém, který zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny a který zahrnuje rozsáhlý soubor dat o nálezech druhů živočichů, rostlin a hub. Stutox II jako prudký jed, plošně rozhozený na povrch zemědělských pozemků, mohou chránění živočichové pozřít, a to buď přímo, nebo spolu s uhynulými nebo oslabenými hraboši. Tato skutečnost je natolik evidentní a v minulosti opakovaně doložená, že nemá smysl ji blíže rozebírat.

To, že určitá oblast či místo je biotopem určitého zvláště chráněného druhu, je skutečností, kterou je příslušný orgán ochrany přírody povinen zjišťovat a posuzovat předem (a priori), tj. před zamýšlenou aplikací Stutoxu II. A je povinen ji zjišťovat z podkladů, které má k dispozici ze své předchozí úřední činnosti, popřípadě od odborné veřejnosti apod. To, zda určité místo je biotopem určitého zvláště chráněného druhu, a tedy zda před aplikací Stutoxu II na určitém pozemku bude zapotřebí povolení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody, je příslušný orgán ochrany přírody rovněž povinen posoudit předem, preventivně, jako předběžnou otázku, a tady před zamýšlenou aplikací Stutoxu II. Je pak zákonnou povinností každého vlastníka či uživatele zemědělských pozemků, aby se aplikací Stutoxu II nedopustil zakázaného zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů. A pokud si není jist, zda jeho pozemek je takovým biotopem, či nikoli, je jeho povinností, aby se o tom informoval u příslušného orgánu ochrany přírody, přičemž příslušný orgán ochrany přírody je povinen mu v tomto směru poskytnout informaci i přiměřené poučení, zejména jak požádat o povolení výjimky.

V praxi některých orgánů ochrany přírody se v poslední době v souvislosti se Stutoxem II rozšířil mylný názor, že vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků si mohou nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky jen na základě výše zmíněného (nezákonného) posouzení a potvrzení od Ústavu a že povolení výjimky od orgánu ochrany přírody vlastně nepotřebují, popřípadě potřebují jaksi až následně (a posteriori), tedy v případě, že se na jejich pozemcích objeví prokazatelné úhyny zvláště chráněných druhů živočichů. Tento názor je však zcela mylný a je v rozporu se vším, na čem je založena zvláštní druhová ochrana v § 50 a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.


reklama

 
foto - Svoboda Petr
Petr Svoboda
Autor pracuje na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

6.4.2020 08:00
Po právní stránce dobré, pro praxi naprosto nepoužitelné, to je konečný výsledek činnosti. Než se totiž v naší mašinerii právních předpisů a hlavně výkladů k něčemu dobereme, a není to zdaleka jen případ Stutoxu, většinou už není co řešit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.4.2020 08:37
Zcela souhlasím, pouze dodám, že se jedná o problém dlouholeté animozity MŽP x MZe ČR
Odpovědět
D

Dana Vojáčková

6.4.2020 12:22
Takže petice, která stále probíhá a je podepsáno skoro 50 tisíc lidí, je vůbec k něčemu dobrá?? A to se snažím jí šířit ,jak to jde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.4.2020 12:38 Reaguje na Dana Vojáčková
Petici podepsalo přes 56 tisíc lidí.
Odpovědět
ŽZ

Živitel Země

6.4.2020 13:22 Reaguje na Dana Vojáčková
A za co bojujete, když Stutox není prudký jed? Pokud za zákaz použití rodenticidů na bázi antikoagulantů, rád se přidám:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.4.2020 14:25 Reaguje na Dana Vojáčková
Šíříte petici za tvorbu kvalitních jednoznačných zákonů? Pokud ano, je to chvályhodné.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.4.2020 12:38
Dovoluji si rozporovat, že zákon nedovoluje podzákonný právní předpis. V zákoně § 76 odst. 2 jak uvozujete, pojem kalamitní přemnožení opravdu nestanovuje jaké je to skutečné množství, čímž by ústav opravdu porušil ústavu. Avšak v § 76 odst. 6 již takové určení je (6 Kalamitním přemnožením škodlivého organismu podle odstavce 2 písm. b) se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, při kterém hrozí nebezpečí značných škod, avšak zároveň nevzniká krizová situace ve smyslu § 77 a zvláštních právních předpisů) a o tom jako výkon rozhoduje právě úkzúz. Tzn. že úkzúz si rozhodně ty čísla nevymýšlí a nemusí být zákonem stanové konkrétní údaje.
Pokud tedy ústav uzná, že naplnil tuto podstatu zákona (a od čehož tu jako kontrolní orgán je), pak to skutečně protiústavní není a nemůže být.

Takže pokud úkzúz jako výkonný orgán má v zákoně dané, že může posuzovat co je a co není kalamitní výskyt a také má v zákoně o rostlinolékařské péči možnost vyhlásit MRO, což je vlastně jejich nařízení jako výkonného orgánu, pak nevidím nikde tu protiústavnost.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.4.2020 13:01
K otázce druhé: tam bych zase řekl, že zákon porušují právě orgány ochrany přírody, protože nikomu v republice tuto výjimku nepovolili a že to podniky řešili i s právníky. Přičemž všechny body pro splnění výjimky od prevence (podmítka 2x,bidýlka, hluboká orba, válení, pozdější setí, široký osevní postup ((10 plodin)) a jiné) přes integrovanou ochranu obecně, až po prokázání závažné škody na úrodě byly splněny, SRS na žádost zhodnotila výskyt a škody. A přes to daný orgán rozhodl, že nebyla naplněna podstata zákona o udělení výjimky? Co jiného by chtěli dokazovat? když už nic jiného nelze. Avšak nejvíce mě orgán ochrany přírody dopálil tím, že vždy v jejich argumentaci stál, křeček a sysel, se slovy, že se ostrůvkovitě vyskytuje na mnoha místech jižní Moravy, takže prakticky všude a i z tohoto důvodu zamítali. Tak nás napadlo, ať nám pošlou konkrétní mapy pro naše katastry, na kterých hospodaříme a ejhle, ukázalo se, že tu žádný křeček ani sysel není, což nakonec přiznali i oni (nakonec, ale pozdě). Takže si to přeberte jak chcete, lžou a své zákony si obhajují také protiústavně. Proto nikdo taky orgánům ochrany nemůže přijít na slovo, nedá se s nimi bavit, natož přijít společně na rozumné řešení.
Odpovědět
ŽZ

Živitel Země

6.4.2020 13:30 Reaguje na Jiří S
Souhlas! A jsme zase u té animozity MŽP x MZe ČR.
Skutečně si vážím každého jednotlivého zemědělce! V potu tváře nás všechny živí, starají se o krajinu, mají nejnižší mzdy a jejich oficiální status je bohužel na úrovni teroristů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 09:22 Reaguje na Živitel Země
MŽP je zcela jednoznačně škodlivá organizace. Mělo by být zrušeno (i s navazujícími agenturami a dalšími organizacemi) a jeho agenda převedena pod MZe.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 09:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, není. Neměla by být zrušena a aganda by neměla být převedena pod MZe.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 10:53 Reaguje na Petr Eliáš
Vidím to jak pan Eliáš. I přes to, že nám zemědělcům nejen, že stěžuje hospodařit, ale občas i škodí, tak přes to bych MŽP nerušil, určitě má své místo v dnešní společnosti a je potřeba takovou organizaci mít. Každopádně by se ale měla zlepšit komunikace apod.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 13:31 Reaguje na Jiří S
Jenže ta organizace jednoznačně škodí i tomu životnímu prostředí. Celá ta záležitost se zničením lesů na Šumavě to ukázala naprosto názorně. Neexistuje nic pozitivního, co by se s aktivitami MŽP dalo jednoznačně spojit.
Odpovědět
ŽZ

Živitel Země

6.4.2020 13:20
Právně neumím posoudit, ale z čeho čerpáte následující: "pro jeho extrémní toxicitu pro životní prostředí a lidské zdraví.." a dále "Stutox II jako prudký jed"?
Celkový dojem odbornosti článku tímto bohužel rychle mizí.
Třídy nebezpečnosti jsou jasně formulovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008. Konkrétně Stutox není prudkým jedem, protože je klasifikován jako Acute tox. 4. Etiketa neobsahuje lebku, ale vykřičník.
Mimochodem už Paracelsova definice jedu říká, že každá látka se může za jistých okolností stát jedem (např. kuchyňská sůl pro člověka v dávce asi 200 g).
Stutox je v 1 granuli po požití smrtelný pro 25 gramového hraboše, ne pro ostatní. Jeho ekologická bezpečnost je dána i rychlou rozpadavostí v přírodě a to bez jakýchkoliv reziduí (rozloží se na hnojivo) a nezanechá v půdě žádné toxické látky!
Narozdíl od ostatních rodenticidů běžně dostupných široké veřejnosti, které obsahují antikoagulanty. Ty jsou nebezpečné pro přírodu právě v důsledku kumulace jedu v půdě, rostlinách a organismech a jsou těžko odbouratelné. Naštěstí se již od roku 2016 pro použití v zemědělství ani lesnictví nepovolují.
Takže závěrem díky za Stutox!!
Nějak se těch hrabošů, kteří způsobují nejen zmiňované škody na úrodě, ale jsou vážným nebezpečím pro zdraví člověka přenášením hantavirózy a klíšťat, musíme zbavit!!!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.4.2020 15:21
Výrobcem Stutoxu je německá firma Detia Degesch GmbH.

Ta u Stutoxu uvádí následující :

Používejte vždy v suchém počasí a suchém prostředí, jinak je možná reakce s vodou a návnada ztrácí svoji účinnost.
Fosfát zinečnatý je fosfid kovu, který reaguje při kontaktu s kyselinami. Účinná látka fosfid zinečnatý spolu s atraktantem tvoří účinný akutní jed proti hrabošům.
Při kontaktu s žaludečními kyselinami fosfid zinečnatý okamžitě reaguje a uvolňuje plynný fosfin. Jedná se o extrémně toxický plyn, který se rychle zabíjí.

Produkt neaplikujte na povrch.

Při dešti reaguje s vodou a je také velmi nebezpečný pro necílové organismy, jako jsou psi, kočky a ptáci.

Produkt vždy aplikujte pod povrch - do země, do průchodů cílových organismů.
Aby nedošlo k ohrožení osob a životního prostředí, je třeba dodržovat návod k použití.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.4.2020 15:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Až na jednu takovou drobnost. Tato etiketa vznikla až v současnosti, kdyby jste si přečetl etiketu starší tak tří let, popřípadě Stutox I, najdete tam, že je Stutox výhradně vyroben pro povrchovou aplikaci.

Jen tak mimochodem, již jsem to psal v jiné diskuzi. Bohužel vám to nemohu potvrdit ověřeným výzkumem. Ale zajímalo by mne, proč když jsme aplikovali do nor, bylo nalezeno mnoho hrabošů na povrchu, tedy šance, že se otráví nějaký dravec. Když jsme aplikovali na povrch rozmetadlem, nebyl nalezen doslova ani jeden hraboš. Čím to je?? Nebo to snad byla náhoda? (aplikace zhruba 100 ha nory, 100 ha plošně, což není tak málo).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.4.2020 15:47 Reaguje na Jiří S
„Rozsáhlé používání tohoto toxického zabijáka škůdců na zemědělské půdě považujeme za mimořádně nebezpečné pro životní prostředí. Kromě otravy ptáky může použití rodenticidů také otrávit některá jiná zvířata v zemědělské krajině, jako jsou králíci, jeleni, bažanti nebo koroptve. Sekundární otrava může také nastat po požití takových otrávených hrabošů, zejména predátorů, sov, ale také čápů, volavek a mnoha dalších, které jsou přirozenými predátory hlodavců, “říká Jan Šíma, ředitel odboru ochrany přírody Ministerstva životního prostředí.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.4.2020 22:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
A mohl by mi někdo říci, když už se v historii aplikoval plošně Stutox mnohokrát, kdy k těm otravám došlo, kdy že jsme to tím Stutoxem vyhubili krajinu? Z čeho berou ty jejich domněnky? Protože jsou to opravdu jen domněnky pravdě daleko. Nikdy se nic takového totiž nestalo
Odpovědět
D

Dana Vojáčková

6.4.2020 16:42
Já souhlasím s panem Vinklerem, dala jsem si přeložit informace o Stutoxu a jsou téměř stejné s jeho, takže nechápu, co to bylo za Stutox před třemi lety??? Kdyby přestaly hádky a půtky mezi ministerstvy a místo toho už konečně vytvořili jednoduché a jasné zákony, tak by zemědelci nebyli "teroristy", jak zde někdo napsal, a ochránci přírody ti špatní.Takže petice alespoň ukazuje , co si o tom myslí obyčejní lidé se zdravým selským rozumem. V těchto dnech pandemie si všichni přejeme zdraví.To je nejdůležitější. Ale zdraví lidé musí žít ve zdravém prostředí, což je myslím hned na druhém místě. Ale zde v Čechách to zatím v mnohém neplatí.Proto budu stále šířit petici a nevzdávám se!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.4.2020 20:38 Reaguje na Dana Vojáčková
Bohužel paní Vojáčková ta vaše petice stojí na vratkých, nepodložených domněnkách. Nikdo netvrdí, že použití Stutoxu je z hlediska ochrany přírody úplně bez rizika, ale v případě kalamitního výskytu jiné řešení není. Prožil jsem v zemědělství celý profesní život a mohu vás ujistit, že dříve, před rokem 89 jsme asi po dvakrát byli nuceni Stutox použít také a to byl Stutox s vyšším obsahem účinné látky. Nic dramatického se nestalo, tudíž striktně odmítám nepodložené fámy o masivních úhynech zajíců, bažantů, koroptví a jánevím čeho ještě. Ty zvěsti se ukázaly z drtivé části být poplašnou zprávou a původce bych hnal k trestní zodpovědnosti, aby si propříště setsakra rozmyslel, co vypustí do éteru. Pro zemědělce jsou pole předmětem podnikání, zdrojem příjmu, a o tom, že to neděláme asi tak špatně, svědčí srovnatelné výnosy za použití podstatně méně agrochemie proti okolním státům. To jsou veřejně přístupná a ověřitelná fakta.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.4.2020 22:35 Reaguje na Dana Vojáčková
Souhlasím s Vámi paní Vojáčková. A proto, aby se tu to zdraví udrželo, je potřeba aplikovat Stutox. Neboť nákaz hantavirem, kvůli přemnožení hrabošů je více, než otrav necílových organismů. Statistika v tomto hovoří zcela jasně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.4.2020 07:46 Reaguje na Jiří S
Pane Jiří, strašit nákazou hantaviry od hraboše je poněkud out. Většinnou je to od hlodavců, kteří proniknou do lidských staveb (samoty, chaty), tedy především myšic, potkanů, norníků. Do polí dnes pěcha nepáchne ani noha.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hantavirus
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 07:50 Reaguje na Karel Zvářal
Rozhodně nestraším. Pokud je vám známo, tak vyšší počet nakažených v letošním roce je všemi odborníky přičítáno právě přemnožením hrabošů. Migrují z polí do zahrádek a ze zahrádek jsou schopni si i odběhnout do sklepů a podobně, to není nic co by se nevědělo. Není to o tom, že by lidi museli chodit do polí, aby se nakazili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.4.2020 08:25 Reaguje na Jiří S
...Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že případů onemocnění hantavirózou je v Česku více v letech přemnožení hlodavců. V roce 2016, kdy byla úroda bukvic, se vyskytlo 10 případů, v roce 2017, kdy se zvýšil počet hlodavců, bylo 17 nemocných. V roce 2018 při úrodě semen bylo pět případů, loni už 16, přičemž statistika asi není úplná...

Zdroj: https://eurozpravy.cz/domaci/ekologie-a-zemedelstvi/v-cesku-se-premnozili-hlodavci-siri-hantavirozu-ktera-je-prenosna-na-cloveka.6cf424a0/

Ten počet onemocnění je +- stejný, tj. nízké desítky případů. Není třeba vytvářet hysterii, ale lidi informovat o riziku přenosu při zanedbání hygieny či nepozornosti.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě, že to není ve stovkách případů, nedejbože jako dnes coronavirus. Ale myslím si, že 10 zmařených životů navíc, je důležitější, než 10 otrávených zajíců.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
Zajímavé jsou i leptospiry a ty se na člověka přenášejí běžně. Některé z nich mohou skončit i fatálně (takto nechal Jaroslav Foglar zemřít zlého Mažňáka seniora v Záhadě hlavolamu).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.4.2020 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, to je podle mě daleko závažnější problém, protože s prachem od kombajnu, slámou a obilím přichází do styku běžně všichni lidé, pracující v provozu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 09:20
Přesně kvůli tomu, co předvádí autor, jak se ekologické organizace snaží stavět nad platné zákony a podzákonné normy, je třeba na ekologii pohlížet jako na novou totalitu (protože přesně to samé dělali v nedávné historii jak fašisté / nacisté tak i komunisté.
Odpovědět
D

Dana Vojáčková

7.4.2020 13:23
Kdyby zákony a normy ,jak píšete byly postavené tak, aby sloužily oběma stranám, tak vše půjde dobře, ale nahlížet na ekologii jako na totalitu a spojovat jí ještě s Hitlerem a komunisty, to snad ne!Autor pouze vyjadřuje svůj názor. A jaká totalita, copak ekologické spolky a org.jsou totalitní??? Jejich činnost je dobrovolná a nikoho do ničeho nenutí,při své práci nikoho neomezují a svou činností chtějí vždy pomoci životnímu prostředí.Tak jako zemědělci vyjadřují své názory, stejně je vyjádřil autor článku. Myslím,že MŽP by mnohem více mělo bojovat za lepší životní prostředí u nás, ale bohužel je ovlivňováno vládnoucí garniturou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 13:38 Reaguje na Dana Vojáčková
Původní nacistické spolky existovaly také na dobrovolné bázi (a mnozí z těch dobrovolníků riskovali krk nebo alespoň existenci). Problémem byly principy, které tyto spolky prosazovaly, a v tom se jim řada ekologických organizací dost podobá (a stávající rozdíly jdou spíš na vrub těch cca 100 let než na vrub odlišností v principech).

Dějiny totality je opravdu zapotřebí studovat. Pak třeba zjistíte, že např. vydavatelé Hitlerových projevů (a podobných dokumentů) jsou našimi progresivisty (včetně ekologů) pronásledováni především proto, že projevy progresivistických papalášů se rétorice nacistů, po formální i obsahové stránce, plně vyrovnají. To samé se týká i snadno dohledatelných paralel mezi nacisty a komunisty.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist