Jakub Hruška: Překonali jsme hranici 10 °C. Máme jen jednu možnost. Musíme se přizpůsobit
9.1.2025
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Teplo.
Foto | ČHMÚ / Fakta o klimatu
A kvůli teplé zimě a časnému nástupu jara nám už poněkolikáté zmrzlo skoro všechno ovoce. Což bohužel je trend, který bude pokračovat, jarním vpádům studeného vzduchu teplá zima nezabrání, zato pomůže k tomu brzkému kvetení (aby pak mělo co mrznout).
Trend oteplování nezvrátí v blízké budoucnosti nic, ani kdybychom okamžitě jako lidstvo přestali emitovat všechny skleníkové plyny. Dynamika změn je totiž velmi dlouhodobá (a navíc emise skleníkových plynů pořád ani náznakem světově neklesají). Máme jen jednu možnost, a to se téhle situaci přizpůsobit!
Tedy měnit naši krajinu,
- aby zadržovala vodu - revitalizovat vodní toky, aby nasály vodu ze zimních dešťů do své nové nivy
- lesy z převážně smrkových monokultur přeměnit na smíšené a nejlépe i různověké
- v zemědělství opustit velké lány a vylepšit strukturu krajiny mezemi, loukami, pásy stromů a větrolamy, vykopat zbytečné meliorace
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
tohle všechno nás před klimatickou změnou alespoň trochu ochrání, a to hned - tedy pokud to hned opravdu začneme dělat. A tohle všechno je taky součást toho nenáviděného Green Dealu. Jenže my si z něj bereme na mušku jen elektromobilitu a obnovitelné zdroje energie. Na to ostatní nějak nemyslíme. Asi proto, že je to obtížně uchopitelné a dá to moc takové nudné každodenní práce. Přitom jen ta někam vede.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody nezastaví dekarbonizaci světa, shodují se odborníci
Von der Leyenová: Pařížská dohoda je nejlepší nadějí pro lidstvo
Rozhovor s lesníkem Janem Kadavým o středním lese, výstavcích a polykormonech
Další články autora |
Jakub Hruška: Za Ivanem Holoubkem
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České ŠvýcarskoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
JŘ
Jaroslav Řezáč
9.1.2025 16:12nechtěl bych někomu něco tvrdit na podkladě rok starých dat jak se má chovat v budoucnu...nicméně z pozorování vidím, že sinusoida denních teplot v zimním období se začíná mírně zplošťovat a zatím nočních mrazů začíná přibývat.
Přizpůsobovat se je do značné míry zkostnatělý přístup. Mnohem lepší je, když je zima vzít si bundu, když je teplo, tak tričko. Zkrátka reagovat na realitu ne si vymýšlet pohádky co kdyby jak by.
Ta situace tu nebude deset let stejná natož desetiletí, zkratka jsou období teplotně výraznějších a teplotně méně výraznějších.
Odpovědět
Přizpůsobovat se je do značné míry zkostnatělý přístup. Mnohem lepší je, když je zima vzít si bundu, když je teplo, tak tričko. Zkrátka reagovat na realitu ne si vymýšlet pohádky co kdyby jak by.
Ta situace tu nebude deset let stejná natož desetiletí, zkratka jsou období teplotně výraznějších a teplotně méně výraznějších.
ss
BM
Břetislav Machaček
9.1.2025 17:26S titulkem souhlasím a tvrdím totéž dlouhodobě. O zbytku lze diskutovat,
ale hlavně je třeba přestat s dotováním OZE a elektromobility na úkor
investic, které scházejí na to přizpůsobování. U lesů propaguji lesy
mozaikovité s ostrůvky 1-2 ha z monokulturních stromů pro budoucí
snadnou výchovu a těžbu pomocí techniky. Pokud se budou takové
ostrůvky mozaikovitě střídat, tak budou lesy pestré taky, ale mnohem
snadněji se v nich bude hospodařit, než v lese smíšeném a různověkém.
Ty mozaikové lesy nejsou nic nového a v mém okolí jsou celkem běžné,
protože v každé části lesa jsou vhodné podmínky pouze pro některé
dřeviny. Pokud se budou opět sázet lesy direktivně jako směska, tak
prostě vnucené dřeviny nemusí v dané půdě prosperovat. Tak jako se
smrky vlastníci lesů vnucovali kvůli zisku, tak nelze vnucovat něco,
co v dané půdě neprosperuje a doslova chřadne. Jdeme opět cestou od
zdi ke zdi, když vnucujeme vlastníkům směsky, které budou nákladně
pěstitelné i těžitelné. Případným chorobám a škůdcům lze čelit lépe
v ostrůvkovité výsadbě, než běhat po lese s pilou a po jednom stromu
v něm neustále něco těžit. Jednou to bude nemocný strom, podruhé zralý
k těžbě, potřetí zase jiný druh podle mýtního věku a čím to budou
lidé v budoucnu přibližovat ze zápoje? U mozaikový ostrůvků to lze
technikou a opět komplet zalesnit. Přitom okolní porosty nejsou
pojížděny technikou a stromy mrzačeny těžbou těch velikánů a souší.
K zadržování vody pouze to, že čím větší nebezpečí kolísání srážek,
tak se musíme naučit zachytit ty přívalové a to dokážou ve velkém
pouze velké nádrže. Nemám nic proti těm malým, ale množství vody
zachycené v plytkých loužích zabírajících například celkem 100 ha je
zlomkem v jedné 100 ha nádrži. Je to dáno hloubkou a tudíž množstvím
s možností regulace odtoku v dobách sucha potřebného k dotování
průtoků v řekách a k naředění mizerně čištěných splaškových vod.
To pouze průtočné mokřady, tůně a poldry neumí a pokud už jsou
nasycené, tak už žádné přívalové srážky nezachytí. Je třeba už
konečně zahodit ekologistické příručky a začít konečně myslet!
Odpovědět
ale hlavně je třeba přestat s dotováním OZE a elektromobility na úkor
investic, které scházejí na to přizpůsobování. U lesů propaguji lesy
mozaikovité s ostrůvky 1-2 ha z monokulturních stromů pro budoucí
snadnou výchovu a těžbu pomocí techniky. Pokud se budou takové
ostrůvky mozaikovitě střídat, tak budou lesy pestré taky, ale mnohem
snadněji se v nich bude hospodařit, než v lese smíšeném a různověkém.
Ty mozaikové lesy nejsou nic nového a v mém okolí jsou celkem běžné,
protože v každé části lesa jsou vhodné podmínky pouze pro některé
dřeviny. Pokud se budou opět sázet lesy direktivně jako směska, tak
prostě vnucené dřeviny nemusí v dané půdě prosperovat. Tak jako se
smrky vlastníci lesů vnucovali kvůli zisku, tak nelze vnucovat něco,
co v dané půdě neprosperuje a doslova chřadne. Jdeme opět cestou od
zdi ke zdi, když vnucujeme vlastníkům směsky, které budou nákladně
pěstitelné i těžitelné. Případným chorobám a škůdcům lze čelit lépe
v ostrůvkovité výsadbě, než běhat po lese s pilou a po jednom stromu
v něm neustále něco těžit. Jednou to bude nemocný strom, podruhé zralý
k těžbě, potřetí zase jiný druh podle mýtního věku a čím to budou
lidé v budoucnu přibližovat ze zápoje? U mozaikový ostrůvků to lze
technikou a opět komplet zalesnit. Přitom okolní porosty nejsou
pojížděny technikou a stromy mrzačeny těžbou těch velikánů a souší.
K zadržování vody pouze to, že čím větší nebezpečí kolísání srážek,
tak se musíme naučit zachytit ty přívalové a to dokážou ve velkém
pouze velké nádrže. Nemám nic proti těm malým, ale množství vody
zachycené v plytkých loužích zabírajících například celkem 100 ha je
zlomkem v jedné 100 ha nádrži. Je to dáno hloubkou a tudíž množstvím
s možností regulace odtoku v dobách sucha potřebného k dotování
průtoků v řekách a k naředění mizerně čištěných splaškových vod.
To pouze průtočné mokřady, tůně a poldry neumí a pokud už jsou
nasycené, tak už žádné přívalové srážky nezachytí. Je třeba už
konečně zahodit ekologistické příručky a začít konečně myslet!
MU
PB
Petr Blažek
9.1.2025 17:36Podle nadpisu by se zdálo, že pan Hruška dostal konečně rozum. Bohužel podle textu to tak již nevypadá. Neustálé kritizování českého zemědělství bez jakéhokoliv nabídnutí něčeho lepšího, ekologičtějšího, ale zároveň životaschopného, ale napovídá že se rozum nedostavil.
Na západ od nás měli menší pole, meze, louky ... a stejně tam přišli o biodiverzitu dříve než u nás. Mají tam stejné problémy se suchem nebo mokrem. Ale co je nejhorší z ekonomických důvodů čím dál více zemědělců končí . Je výhodné pronajmout pole na bioplynkovou kukuřici, nebo na výstavbu fve panelů. Tím, že potraviny dovezeme z Brazílie, nebo jenom z Ukrajiny či Ruska planetu rozhodně nezachráníme.
Odpovědět
Na západ od nás měli menší pole, meze, louky ... a stejně tam přišli o biodiverzitu dříve než u nás. Mají tam stejné problémy se suchem nebo mokrem. Ale co je nejhorší z ekonomických důvodů čím dál více zemědělců končí . Je výhodné pronajmout pole na bioplynkovou kukuřici, nebo na výstavbu fve panelů. Tím, že potraviny dovezeme z Brazílie, nebo jenom z Ukrajiny či Ruska planetu rozhodně nezachráníme.
pp
pavel peregrin
9.1.2025 17:42Už jste s těmi melioracemi trapný. Nefušujte do něčeho, čemu za mák nerozumíte.
Odpovědět
DA
DAG
10.1.2025 07:15 Reaguje na pavel peregrinJak víte, že myslel všechny? Píše přece zbytečné ;)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.1.2025 12:02 Reaguje na DAGPřesně tak. Autor článku to napsal jasně: "... vykopat zbytečné meliorace".
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.1.2025 15:28 Reaguje na DAGMohlo by tomu i tak být, jenže v dosavadních příspěvcích p. Hrušky jsem tento myšlenkový posun nezaznamenal. Pokud toto nastalo, tedy jen dobře.
Odpovědět
DA
DAG
12.1.2025 07:23 Reaguje na pavel peregrinTaková amatérská otázka. Jsou meliorace systém, který by šel i upravit na zadržení vody? Třeba nějakou uzávěrou? Před malým deštěm zavřít a před velkým otevřít.
Odpovědět
JO
JS
Josef Střítecký
9.1.2025 18:02Pan profesor zůstává v bublině české kotliny, jakoby globální klimatický problém vznikal v našich pahorkatinných smrkových lesích. Není to směšné? Samozřejmě je i tady doma co zlepšovat, ale nikdy to nebude zásadní aktivita, která může něco podstatného ovlivnit. Kdyby pro chudáky nakupoval a pak rozdával antikoncepční prostředky, tak by Světu prospěl víc, než svými články. Nebo by mohl absolvovat roční stáž v bezvýchodných podmínkách chudinských ghet rozvojového světa. Pak by jeho články byly asi o něčem jiném.
Odpovědět
MM
Milan Milan
9.1.2025 21:23To teda koukám. Musíme se přizpůsobit? Už nebudete bojovat? Ale zatím ještě hodně evropských "don Kychotů" bojuje za ekoideologii nátlakových ekoaktivistů a lobistů, likvidaci snad celého evropského průmyslu, regulovat základní potřeby občanům a prosazovat a dotovat nesmysly. Hlavně aby nevyschly kšefty a penězovody. Doufám, že se časem dozvíme výsledky ze vznikajícího amerického institutu pro zjišťování aktérů klimatického geoinženýrství. Hlavně které státy a jakým způsobem ovlivňují normální klimatický režim planety a co za nesmysl a zrůdnost je planeta pokrytá soláry a větrnými strašidly..
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.1.2025 08:03Pripomínam podobne ako v minulej diskusii, že podobne teplo bolo v Čechách pred cca 200 rokmi, ako vyplýva zo záznamov z Klementína.
Klementínum: https://www.infoviz.cz/graphic.php?ID=308
Nezabudnite si odrátať UHI - tepelný efekt veľkomesta a zistíme, že pred 200 rokmi bolo v Čechách podobne teplo ako dnes. Len to nikomu nevadilo, asi mali ľudia iné starosti.
Odpovědět
Klementínum: https://www.infoviz.cz/graphic.php?ID=308
Nezabudnite si odrátať UHI - tepelný efekt veľkomesta a zistíme, že pred 200 rokmi bolo v Čechách podobne teplo ako dnes. Len to nikomu nevadilo, asi mali ľudia iné starosti.
PE
Petr Elias
10.1.2025 12:12 Reaguje na Vladimir MertanKlasický argument dezinfoscény. Jen s tím rozdílem, že už to není ,,nižší,, teplota, ale ,,podobná,,. :D
https://blog.aktualne.cz/blogy/ladislav-metelka.php?itemid=15023
Btw. Co ta rýže? Už máš noty od Wattse? :)
Odpovědět
https://blog.aktualne.cz/blogy/ladislav-metelka.php?itemid=15023
Btw. Co ta rýže? Už máš noty od Wattse? :)
VM
Vladimir Mertan
10.1.2025 12:26 Reaguje na Petr EliasNeznižuje sa úroda ryže, iba podľa jednej štúdie sa znižuje jej kvalita. Okrem toho je človek všežravec, našťastie nie je odkázaný na konzumácie ryže, ale môže veľmi ľahko zmeniť jedálniček. Nehovoriac o tom, že môžeme vyšľachtiť odrody ryže , ktorým nevadia teplé noci ako sa píše v štúdii. Asi bolo ťažšie nájsť odrody ryže rastúce v chladných podmienkach.
Odpovědět
PE
Petr Elias
10.1.2025 21:23 Reaguje na Vladimir MertanNo vidíš. Ani nebolelo přiznat, že jsi zase kecal. :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.1.2025 12:41 Reaguje na Petr EliasKu tomu Metelkovi a prekonaiu hranice 10°C. Tu si môžeš vypočuť rozhovor s RNDr. Vilibald Kakos, klimatolog, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, ktorý hovorí že pred 200 rokmi bolo v Prahe podobne teplo ako dnes a že UHI Prahy nôžeme rátať 1°C a nie 0,5°C ako tvrdí podľa mňa značne zaujatý Metelka. Ak sa ti to nechce počúvať celé, je to niekde na konci rozhovoru.
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
Aj tak si cením, že si sa ozval ako jediný v diskusii. Ostatní prešli tento argument hlbokým mlčaním. Tak či tak bola hodnota 10°C prekonaná už pred 200 rokmi počas malého výkyvu teploty na konci Malej doby ľadovej. Inak celkom pekne to oteplenie sedí aj so zvýšenou slnečnou aktivitou, tesne pred Daltonovým minimom.
Odpovědět
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
Aj tak si cením, že si sa ozval ako jediný v diskusii. Ostatní prešli tento argument hlbokým mlčaním. Tak či tak bola hodnota 10°C prekonaná už pred 200 rokmi počas malého výkyvu teploty na konci Malej doby ľadovej. Inak celkom pekne to oteplenie sedí aj so zvýšenou slnečnou aktivitou, tesne pred Daltonovým minimom.
va
vaber
10.1.2025 15:53 Reaguje na Vladimir MertanNěkdo by nám mohl ukázat graf naměřených středních teplot na našem území s maximem 10°C a vysvětlit jak odborníci vydedukovali tu střední teplotu z historických měření. Vysvětlit podmínky za kterých se teploty tehdy měřily a porovnat to se současnými podmínkami měrení.
Podle vás skákala tepola nahoru dolů. Z malé doby ledové, kdy nevíme kolik bylo stupňů ,do dnešních maxim u ná 10°C a po celé planetě. Nyní jde teplota nahoru již 50let.
Odpovědět
Podle vás skákala tepola nahoru dolů. Z malé doby ledové, kdy nevíme kolik bylo stupňů ,do dnešních maxim u ná 10°C a po celé planetě. Nyní jde teplota nahoru již 50let.
VM
Vladimir Mertan
10.1.2025 19:26 Reaguje na vaberTie záznamy jednoducho nie sú. Čím hlbšie do minulosti ideme, tým menej záznamov máme. Najstaršie teplotné rady sú z Anglicka, potom sú aj ďaľšie záznamy z veľkých miest ako Vieden, Paríž Budapešť.
Zaujímavé štatistiky som našiel z meraní Viedne.https://www.zahlenfreak.at/historische-wienter-teil-1-temperaturen/
Odpovědět
Zaujímavé štatistiky som našiel z meraní Viedne.https://www.zahlenfreak.at/historische-wienter-teil-1-temperaturen/
PE
Petr Elias
10.1.2025 21:36 Reaguje na Vladimir MertanJojo - všichni jsou zaujetí! :D A za chvilku tu už nebudeš šermovat jedním stupněm, ale jedním a půl, pak dvěma, třemi, atd. :D Ale je krásné, že sis uložil ,,rozhovor,, aby ses ním mohl ohánět. :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.1.2025 10:13 Reaguje na Petr EliasTak čo, bolo pred 200 rokmi teplo, či nie? Predsa o tom sa tu celý čas bavíme. Fakta o klimatu, alebo aj ty by ste to mohli zobrať do úvahy. Ak ste to neurobili, tak ste zaujatí a fakta o klimatu sú iba "Vybraná fakta o klimatu."
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.1.2025 18:45 Reaguje na Vladimir MertanČlověče nešťastná, podívejte se na mapu alpských ledovců a jejich ubývání. To už není počasí, to je klima. Pokud úplně zmizí 150 metrů tlustý ledovec pod Gross Glockerem (po kterém jsem šel před 30. lety), tak to působí přímo hrozivě. A je úplně fuk, jakou tabulkou kde šermujete.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.1.2025 20:08 Reaguje na Pavel HanzlA kedy ten Alpský ľadovec narástol? Ak si overíš informácie, tak zistíš že za posledných 2000 rokov mali Alpské ľadovce najväčší rozsah v polovici 19. storočia na konci doby ľadovej. OD tej doby sa zase strácajú.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.1.2025 08:24 Reaguje na Vladimir MertanSamozřejmě, vždyť to píšu. Ve středověku byla skoro taková teplota, jako dnes, během několika století klesla o asi 1 - 1.5°C a Evropa se výrazně změnila. Narostly ledovce a švédská vojska za 30. leté války táhla přes zamrzlý Balt s koňmi i děly.
To celé jsme obrátili a dnes to jede asi 100x rychleji, než normálně. V tom je ten klíčový problém.
Odpovědět
To celé jsme obrátili a dnes to jede asi 100x rychleji, než normálně. V tom je ten klíčový problém.
PH
Pavel Hanzl
10.1.2025 09:00V článku je po stopadésátě osmé napsáno to, co tvrdí nejen ekologové, ale i všichni normální lidi už dlouhá desetiletí. Když oddělím ekology od normálních lidí, já tam rozdíl nevidím, ale tady je to asi nutné.
A grýndýl nekritizujeme kvůli OZE nebo elmobilitě, ale proto, že je to součást hybridní války a ropáctví je proti Evropě a tím i proti naší vládě i proti nám samotným.
Jak je možné, že za komára vznilko ekologické hnutí Brontosaurus a mělo všelidovou podporu. V čem se změnilo naše vnímání životního prostředí?
Odpovědět
A grýndýl nekritizujeme kvůli OZE nebo elmobilitě, ale proto, že je to součást hybridní války a ropáctví je proti Evropě a tím i proti naší vládě i proti nám samotným.
Jak je možné, že za komára vznilko ekologické hnutí Brontosaurus a mělo všelidovou podporu. V čem se změnilo naše vnímání životního prostředí?
SV
Slavomil Vinkler
10.1.2025 09:41 Reaguje na Pavel HanzlVíte, ono to celé je o tom, že zlepšujeme životní prostředí abychom přežili tím, že zchudneme, nebudeme mít lékařskou péči ani výrobu a takže stejně nepřežijeme. Neumíme si vybrat střed mezi scilou a charybdou, jak už bylo v báji Odysea.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.1.2025 18:38 Reaguje na Slavomil VinklerA to vám nakukal kdo? Péčí o životní prostředí chudneme? Tohle fakt nechápu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.1.2025 19:25 Reaguje na Pavel Hanzlhele, zkusím to pro Vás srozumitelně. znáte hru "na kuře"? prostě kdo první uhne prohrál. zatím jsme to my.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.1.2025 10:10 Reaguje na Pavel Hanzlz neviditelného psa: https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/pred-volbami-churave-nemecko-muze-nakazit-celou-evropu.A250106_164733_p_zahranici_nef
V září studie publikovaná v časopise International Journal of Sustainable Energy odhadla, že v letech 2002 až 2022 Energiewende stála Německo 746 miliard dolarů. Dodnes to je tedy kolem 800 miliard eur (20 bilionů korun). Více než polovina této částky byla vynaložena na výrobu a distribuci alternativní energie a zbytek na dotace. Studie dospěla k závěru, že kdyby Německo vynaložilo přibližně polovinu této obrovské částky na jadernou energii, dosáhlo by většího snížení emisí než, honbou za přeludem alternativní energie.
USA a EU utratily od roku 2000 zatím za zelenou tranzici podle amerických energetických expertů a publicistů Stevena E. Koonina a Marka P. Millse 10 bilionů dolarů (pro srovnání: tedy 100 let výdajů českého státního rozpočtu), aby snížily svůj podíl uhlovodíků na světové spotřebě primární energie asi jen o 3 procentní body na dnešní úroveň, tedy na něco málo přes 81 procento. V absolutních číslech se využití ropy, zemního plynu a uhlí dohromady zvýšilo. Pro srovnání: USA vynaložily na svou účast ve druhé světové válce 4 biliony dolarů (očištěno od inflace).
Snížení podílu uhlovodíků na energii na necelou polovinu veškeré poptávky v roce 2050 vyjde na někam mezi 100 a 300 biliony dolarů. To je asi pětkrát až patnáctkrát více kapitálu, než by bylo potřeba k uspokojení poptávky pomocí konvenční energie. A závěr obou amerických vědců Koonina a Millse: Energie je v celospolečenském měřítku dodávána složitými systémy, které se dotýkají „všeho a všude najednou“. Uspěchané kroky k přetvoření celého energetického systému jsou mnohem ničivější, než jakýkoli méně či více pravděpodobný dopad změny klimatu. Lze se obávat, že nová německá vláda se pokusí zničující nedostatky své energetické tranzice zaplavit novými stamiliardami eur, jimiž se na dluh budou dotovat stávající i nové solární a větrné zdroje, plynové i vodíkové zdroje, a má podpořit dekarbonizaci průmyslu, zaplatit nutné investice a daňové úlevy. Berlín by si ale s ohledem na hyperinflaci z časů Výmarské republiky a těžké hospodářské krize Německa znovu vzpomenout na citát z Goethova Fausta: „Duchů, které jsem vyvolal, se už nezbavím.“
Odpovědět
V září studie publikovaná v časopise International Journal of Sustainable Energy odhadla, že v letech 2002 až 2022 Energiewende stála Německo 746 miliard dolarů. Dodnes to je tedy kolem 800 miliard eur (20 bilionů korun). Více než polovina této částky byla vynaložena na výrobu a distribuci alternativní energie a zbytek na dotace. Studie dospěla k závěru, že kdyby Německo vynaložilo přibližně polovinu této obrovské částky na jadernou energii, dosáhlo by většího snížení emisí než, honbou za přeludem alternativní energie.
USA a EU utratily od roku 2000 zatím za zelenou tranzici podle amerických energetických expertů a publicistů Stevena E. Koonina a Marka P. Millse 10 bilionů dolarů (pro srovnání: tedy 100 let výdajů českého státního rozpočtu), aby snížily svůj podíl uhlovodíků na světové spotřebě primární energie asi jen o 3 procentní body na dnešní úroveň, tedy na něco málo přes 81 procento. V absolutních číslech se využití ropy, zemního plynu a uhlí dohromady zvýšilo. Pro srovnání: USA vynaložily na svou účast ve druhé světové válce 4 biliony dolarů (očištěno od inflace).
Snížení podílu uhlovodíků na energii na necelou polovinu veškeré poptávky v roce 2050 vyjde na někam mezi 100 a 300 biliony dolarů. To je asi pětkrát až patnáctkrát více kapitálu, než by bylo potřeba k uspokojení poptávky pomocí konvenční energie. A závěr obou amerických vědců Koonina a Millse: Energie je v celospolečenském měřítku dodávána složitými systémy, které se dotýkají „všeho a všude najednou“. Uspěchané kroky k přetvoření celého energetického systému jsou mnohem ničivější, než jakýkoli méně či více pravděpodobný dopad změny klimatu. Lze se obávat, že nová německá vláda se pokusí zničující nedostatky své energetické tranzice zaplavit novými stamiliardami eur, jimiž se na dluh budou dotovat stávající i nové solární a větrné zdroje, plynové i vodíkové zdroje, a má podpořit dekarbonizaci průmyslu, zaplatit nutné investice a daňové úlevy. Berlín by si ale s ohledem na hyperinflaci z časů Výmarské republiky a těžké hospodářské krize Německa znovu vzpomenout na citát z Goethova Fausta: „Duchů, které jsem vyvolal, se už nezbavím.“
PH
Pavel Hanzl
11.1.2025 10:17 Reaguje na Slavomil VinklerVy milujete strašecí weby (ten čokl tam patří taky) a šemování bilióny (Američané to používají pro miliardu) je někdy přímo komické. Klimatická tragédie nám už drtí palce a NIKDO nevymyslel nic lepšího, než dekarbonizaci. Můžete být první a celá sada Nobelových cen vás určitě nemine.
Odpovědět
MM
Milan Milan
12.1.2025 14:11 Reaguje na Pavel HanzlPan Vinkler píše ekonomicky i ekologicky srozumitelné argumenty. Největší zločin jsou všechny ty pokusy o jakousi dekarbonizaci planety koncentrací volného uhlíků, nebo výroba energie z tzv. OZE, kde jediný obnovitelný zdroj je dřevo, biomasa a snad voda, jinak jsou to ekonomicky i ekologicky nesmysly, poničené a zničené mil. ha krajiny, tuny odpadu a drancování surovin, nápady s geotermálními elektrárnami, příbojové s vlivem na vody a život v mořích, nebo u větrníkových polí hluk, rozptyl nečistot i škodlivých mikroplastů, dokonce i změny proudění vzduchu. Proti těmto nápadům a spíše experimentům, je periodický cyklus teploty tím nejmenším problémem této planety. A i ve 14. století byly kolem Prahy vinohrady.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
11.1.2025 13:23 Reaguje na Pavel HanzlZměnilo se v tom, že poručíme větru, dešti a nenávist k jinému myšlení nyní razí ti eko. Na Brontosaura za komára v Brně si pamatuji. Taky jsem chodil.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.1.2025 18:40 Reaguje na Michal UkropecPoroučíme větru, dešti čím dál více a výsledky jsou tragické. Nenávist k jinému myšlení vidíme především u ropáků a proruských vohnoutů, samotné Rusko je přece toho zcela tragickým důkazem.
Bohužel, žijeme z velké míře už v ruském světě naopak, kde slova mají už jiný, někdy přesně opačný význam.
Odpovědět
Bohužel, žijeme z velké míře už v ruském světě naopak, kde slova mají už jiný, někdy přesně opačný význam.
EB
Emil Bernardy
12.1.2025 08:59 Reaguje na Michal UkropecNo já také,ale v té době pamatuji ,spíše o něco dříve, na zavedení elektrofiltrů v oslavanské elektrárně a chlapi v laboratoři hovořili o práci na odsiřování hnědouhelných elektráren.O životní prostředí fakticky dbá někdo jiný,ne křičící obecenstvo.
Odpovědět
va
vaber
10.1.2025 09:21Co to vlastně to přizpůsobení je. Budeme se přizpůsobovat jako otužilci, jen s otočením teplot. Možná ti nejlepší vydrží 52°C a potom je trefí šlak.
Nebo nás prý mohou zachránit, revitalizace vodních toků, vykácení škodlivých smrků a malá políčka.
I to nám vtloukají do hlav někteří odborníci.
Odpovědět
Nebo nás prý mohou zachránit, revitalizace vodních toků, vykácení škodlivých smrků a malá políčka.
I to nám vtloukají do hlav někteří odborníci.
PH
Pavel Hanzl
11.1.2025 10:11 Reaguje na vaberNevím, co vám kdo vtlouká a kam, ale my musíme bojovat na všech frontách. Samozřejmě musí být prioritou adaptační opatření, samozřejmě musíme tlumit produkci CO2. Celé se to jmenuje grýndýl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.1.2025 08:52 Reaguje na Pavel HanzlSamo. Vzhůru k budování mařičů EE a boji proti přebytkům- jen pak můžeme postavit další zdroje. https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/cesko-zeleny-absurdistan.A250110_201010_p_klima_nef
Odpovědět
va
vaber
13.1.2025 09:25 Reaguje na Pavel HanzlHanzl , dyť voni už mají grýndýl zatlučený řádně hluboko v hlavě. Přizpůsobit se vysokým teplotám nedokáže nikdo a nic živého. Přizpůsobení je jen slovíčko ,jako že víme, jak si s ohříváním planety poraditn na uchlácholení plebsu. V čem to přizpůsobení přesně pomůže nikdo neví. Teploty určitě nezastaví. Nebo snad malá políčka ,revitalizace toků a smíšené lesy to zvrátí.
Třeba takové rychloexpresy na pol ,pro ochlazování přehřátého lidstva, by pomohly. Už nyní je třeba zahájit stavbu .
Odpovědět
Třeba takové rychloexpresy na pol ,pro ochlazování přehřátého lidstva, by pomohly. Už nyní je třeba zahájit stavbu .
KP
Karel Ploranský
11.1.2025 13:48Určitě lze diskutovat o jednotlivostech - ale základní myšlenka je naprosto správná:
Změna klimatu nás bude něco stát a bude nás to bolet. Ale když už nás to musí něco stát, tak ze všeho nejdůležitější je přemýšlet, NA CO ty náklady máme vynaložit. Jestli na projekty jako Energiewende a podle ní opsaný Grýndýl, které oteplování možná přibrzdí, ale nejspíš moc ne (jediné prokazatelné zatím dosažené výsledky spočívají v rozvracení evropské ekonomiky a posilování té čínské), nebo na opatření, která nám to nevyhnutelné větší teplo POMOHOU SNÁŠET a omezí jeho dopady na naši přírodu.
A neodpustím si zopakovat to, co píši už dlouho: Oteplování se nezastaví ani náhodou, ba ani se nezpomalí, pokud se nezastaví šílené zrychlování růstu populace! Jakýkoliv úspěch opatření proti produkci CO2 je a bude vždycky POZADU za důsledky populační exploze - a bude jimi anulován.
Takže kdo si chce namáhat mozek, jak zachránit svět, ať na prvním místě přemýšlí, jak ovlivnit to plození. Lepší téma pro přemýšlení neexistuje.
Odpovědět
Změna klimatu nás bude něco stát a bude nás to bolet. Ale když už nás to musí něco stát, tak ze všeho nejdůležitější je přemýšlet, NA CO ty náklady máme vynaložit. Jestli na projekty jako Energiewende a podle ní opsaný Grýndýl, které oteplování možná přibrzdí, ale nejspíš moc ne (jediné prokazatelné zatím dosažené výsledky spočívají v rozvracení evropské ekonomiky a posilování té čínské), nebo na opatření, která nám to nevyhnutelné větší teplo POMOHOU SNÁŠET a omezí jeho dopady na naši přírodu.
A neodpustím si zopakovat to, co píši už dlouho: Oteplování se nezastaví ani náhodou, ba ani se nezpomalí, pokud se nezastaví šílené zrychlování růstu populace! Jakýkoliv úspěch opatření proti produkci CO2 je a bude vždycky POZADU za důsledky populační exploze - a bude jimi anulován.
Takže kdo si chce namáhat mozek, jak zachránit svět, ať na prvním místě přemýšlí, jak ovlivnit to plození. Lepší téma pro přemýšlení neexistuje.
BM
Břetislav Machaček
11.1.2025 14:39 Reaguje na Karel PloranskýNa snižování plození má recept současná politika EU a naší vlády.
Stačily spekulace o zapojení NATO do války na Ukrajině a už je
tu jedna z nejistot. Stačilo zvyšovat náklady na život a už není
chuť mít další dítě navíc. Prostě ekonomika a válečná rétorika
snižuje plození téměř dokonale, protože ho omezují zodpovědní a
množí se pouze nezodpovědní a migranti. Mění se složení obyvatel od zodpovědných k nezodpovědným a to dopadá na ekonomiku, která nebude vyrábět a produkovat CO2. Takže EU a naše vláda to už umí! Zbytek
světa jde ale cestou bez vyhlídek zapojit se do válek a cestou
snižování životních nákladů a tudíž k dalšímu nárůstu obyvatel.
Konkrétně v Indii se se stoupající životní úrovní a bez obavy z
války lidé množí geometrickou řadou.
Odpovědět
Stačily spekulace o zapojení NATO do války na Ukrajině a už je
tu jedna z nejistot. Stačilo zvyšovat náklady na život a už není
chuť mít další dítě navíc. Prostě ekonomika a válečná rétorika
snižuje plození téměř dokonale, protože ho omezují zodpovědní a
množí se pouze nezodpovědní a migranti. Mění se složení obyvatel od zodpovědných k nezodpovědným a to dopadá na ekonomiku, která nebude vyrábět a produkovat CO2. Takže EU a naše vláda to už umí! Zbytek
světa jde ale cestou bez vyhlídek zapojit se do válek a cestou
snižování životních nákladů a tudíž k dalšímu nárůstu obyvatel.
Konkrétně v Indii se se stoupající životní úrovní a bez obavy z
války lidé množí geometrickou řadou.
PH
Pavel Hanzl
11.1.2025 18:48 Reaguje na Břetislav MachačekJe to přesně naopak, jak dycky. Nejméně dětí se rodí v nejvyspělejších zemích, kde mají klid a největší podporu rodiny. Velké množství dětí se rodí třeba v Afganistánu, který je vyloženě bídný a prakticky pořád ve válce.
Odpovědět
SV
BM
Břetislav Machaček
12.1.2025 16:08 Reaguje na Pavel HanzlCo je proboha naopak? Vy nerozumíte psanému textu?
Uvádíte příklad s Afghánistánem a to je přece ten
příklad nezodpovědnosti množit se do nouze a války
o kterém píšu. U nás se dobře množí nezodpovědní,
co se spoléhají na sociální dávky a dary, které
nejsou jistým příjmem. Zodpovědný rodič se spoléhá
hlavně na sebe a své příjmy. A taky na perspektivu
té jistoty, včetně přivádět děti do míru a nikoliv
do nejistoty možné budoucí války. V minulosti bylo
jistotou na stáří velké množství dětí(má matka byla
z 10 dětí), aby rodiče ve stáří zabezpečili. On
ten sociální systém je v tomto kontraproduktivní,
protože nás na stáři zajišťuje důchod a sociální
stát. Tudíž děti nejsou jistotou zajištění na
stáří a naopak snižují životní úroveň rodičů do
doby ekonomické samostatnosti.
Odpovědět
Uvádíte příklad s Afghánistánem a to je přece ten
příklad nezodpovědnosti množit se do nouze a války
o kterém píšu. U nás se dobře množí nezodpovědní,
co se spoléhají na sociální dávky a dary, které
nejsou jistým příjmem. Zodpovědný rodič se spoléhá
hlavně na sebe a své příjmy. A taky na perspektivu
té jistoty, včetně přivádět děti do míru a nikoliv
do nejistoty možné budoucí války. V minulosti bylo
jistotou na stáří velké množství dětí(má matka byla
z 10 dětí), aby rodiče ve stáří zabezpečili. On
ten sociální systém je v tomto kontraproduktivní,
protože nás na stáři zajišťuje důchod a sociální
stát. Tudíž děti nejsou jistotou zajištění na
stáří a naopak snižují životní úroveň rodičů do
doby ekonomické samostatnosti.
va
vaber
13.1.2025 09:32 Reaguje na Pavel HanzlKdo zamořil všechny kontinenty stamilony kolonistů a tím si řešil svoji populační explozi? Při tom kradl zem a vraždil domorodce, všude kam vstoupil?
Kdo vyvolal populační expolze na všech kontinentech, kde byla populace relativně stabilní.Před vstupem evropanů. No přece evropané.
Odpovědět
Kdo vyvolal populační expolze na všech kontinentech, kde byla populace relativně stabilní.Před vstupem evropanů. No přece evropané.
EB
Emil Bernardy
12.1.2025 08:55Mně se zdá,že článek je myšlen spíše jako rozbuška diskuze,pří a hádek.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.1.2025 19:35Konečně jsem něco pochopil. Že jako nepřízpůsobivý se přizpůsobit nedokážu.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
13.1.2025 09:23Každý chce, aby zemědělci upravovali krajinu pro lepší zasakování vody. A pak přijde "investor" a o kousek vedle tu samou krajinu prostě zastaví. A nikdo mu to nevyčítá, žádné protesty, žádné vláčení po médiích, žádné označování za škůdce. V Hradci Králové na Březhradě v roce 2002 bylo obchody a jejich parkovišti zastavěno asi 25 ha. Dnes tam stojí nákupáky a parkoviště na 68 ha. Pamětníci tvrdí, že tam bývaly podmáčené louky a mokřady. Tak je to půda potřebná a cenná, nebo nepotřebná, zbytečná a vhodná k zastavění? Už si v tom udělejte pořádek. Takhle jen vedete jalové kecy. Jestli neskončí nekonečné zastavování půdy, k žádné změně nedoje. Nemáte šanci schopnosti půdy ztracené pod asfaltem a betonem nahradit na zbývající půdě, kterou ještě nikdo nezastavěl.
Odpovědět
