https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/silvie-drabinova-k-cemu-je-dobre-hospodareni-s-destovou-vodou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Silvie Drabinová: K čemu je dobré hospodaření s dešťovou vodou?

21.11.2019
Leckde se dešťová voda posílá do splaškové kanalizace. Při přívalových deštích to nedělá dobrotu.
Leckde se dešťová voda posílá do splaškové kanalizace. Při přívalových deštích to nedělá dobrotu.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Srážková voda se stává vodou odpadní, jejím svedením do kanalizace způsobuje jak kapacitní, tak rovněž technologickou zátěž pro čistírny odpadních vod a tím také finanční zátěž pro všechny napojené.
 

Proto je značná pozornost věnována odvádění srážkových vod ze zastavěného území.

Meziročně dochází k neustálé progresi v rámci kvantitativního nárůstu odváděných dešťových vod do kanalizací, a to zejména kvůli rozvoji infrastruktury ve městech a obcích a vzniku dalších nových zpevněných povrchů. Vzhledem k tomu, že dříve byly budovány výhradně kanalizační systémy jednotné, kdy splaškové i dešťové vody jsou odváděny jedním potrubím, přináší tento vývoj značná úskalí pro naše kanalizační sítě. V této souvislosti je zapotřebí zvýšení kapacity přetížených kanalizačních sítí především v době intenzivních srážek, které pak v konečném důsledku zatěžují čistírny odpadních vod, a negativně tak ovlivňují proces čištění. Jedním z možných řešení jsou oddílné kanalizační sítě, kde splašková a dešťová voda jsou odváděný separovaně, a dešťové vody tak nekončí v čistírnách. Pokud je to jen trochu možné, volíme toto řešení i u rekonstrukcí starých stok, které původně byly vybudovány jako jednotné.

Od roku 2009 stavební zákon nařizuje stavebníkům povinnost dodržet následující posloupnost v odvádění srážkových vod ze stavebního pozemku, a to přednostně zajistit zasakování do podzemí, není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich regulované odvádění do povrchových vod, a pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, pak jsou regulovaným způsobem vypouštěny do jednotné kanalizace.

Nejlepším řešením je bezesporu vsakování dešťových vod přímo v místě jejich vzniku (decentrální způsob odvádění srážkových vod), což by mělo pozitivní vliv na zásoby podzemních vod.

Další z možností je zadržovat dešťové vody v retenčních nádržích a následně je využívat, nebo je řízeně vypouštět do čistírny odpadních vod.

S využíváním dešťových vod v rodinných domech je samozřejmě spojena otázka s měřením vod, které jsou následně odvedeny do kanalizace. Tato povinnost se vztahuje pouze na případy, kdy dochází k podání žádosti o státní dotaci v rámci dotačního programu „Dešťovka“ Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech, vyhlášený v rámci Národního programu Životní prostředí.

Jde to i takto. Dešťová voda nemusí nutně končit v kanalizaci.
Jde to i takto. Dešťová voda nemusí nutně končit v kanalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková

Možnost úspory vody a současně možnost úspory rodinných financí společnost zajímá zpravidla v době, kdy dochází ke zvýšení ceny vodného a stočného. Meziroční nárůst ceny vody se stal téměř tradiční záležitostí a taktéž častým předmětem kritiky, proto stále hledáme způsoby a cesty, které povedou ke snížení její spotřeby.

Díky předmětnému programu jsou vlastníci a stavebníci domů motivováni k hospodárnému nakládání s vodou. Využitím dešťové vody v domě dochází ke snížení odebíraného množství pitné vody. A to vede i ke snížení odebíraného množství vody z povrchových a podzemních zdrojů.

Z programu „Dešťovka“ lze pokrýt až 50 % výdajů na pořízení systému retence, nebo akumulace srážkových vod.

Povinná platba za odvádění srážkových vod

Základní legislativní pravidla pro odvádění srážkových vod včetně určení jejich objemu stanovuje Zákon č. 274/2001 sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Povinná platba za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se však nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, plochy drah celostátních a regionálních, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje také na jednotky požární ochrany při požárním zásahu.

Za subjekty osvobozené od platby za odvádění srážkových vod v konečném důsledku platí poplatky za čištění srážkových vod občané a podnikatelé napojení svou kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného. I když se přímo nepodílejí na vypouštění srážkových vod do kanalizace, dokonce podnikatelé za odvádění srážkové vody platí.

Negativní dopady

V případě, že přestaneme odvádět dostatek srážkových vod do jednotné kanalizace, které jsou na toto dostatečně dimenzovány, může vše mít i své negativní dopady. Může docházet k nedostatečnému proplachování kanalizační sítě, což může způsobit zahnívání a následně zápach z kanalizace.

Pokud investor nebude žádat o dotaci z programu „Dešťovka“, není nucen tento systém hlásit provozovateli vodovodu a kanalizací. Což vede k tomu, že budou mít úsporu v odběru pitné vody, poněvadž k některým činnostem využijí vody dešťové (splachování WC, praní) a následně tyto vody odvedou do kanalizace. Provozovateli tímto vzniknou náklady na čištění odpadních vod.

Pozitivní dopady

Pokud snížíme množství odváděných dešťových vod směřujících do čistíren odpadních vod, snížíme tím i množství vod, které jsou v době dešťů odlehčovány. Dojde k prodloužení doby zdržení odpadních vod na ČOV a díky tomuto ke zlepšení kvality vyčištěných odpadních vod na odtoku.

V případě zasakování se zvýší zásoby podzemních vod. V případě využití dešťových vod v domácnostech dojde u těchto domácností ke snížení nákladů.

Zpoplatnění odlehčování na ČOV

Do letošního roku nebylo zpoplatněno odlehčování na ČOV a na stokách. Od počátku roku 2019 je zpoplatněno pro provozovatele a vlastníky ČOV.

Na odlehčovacích stokách jsou připravovány požadavky na měření průtoku a na kontrolu kvality odlehčovaných vod (od roku 2023). Obě tyto problematiky nebudou na odlehčovacích stokách jednoduché. Jedná se o profily, kde častěji žádná voda neteče, než teče, což se může na první pohled jevit jako výhoda, ale pro většinu měření (měřicí techniky) a pro kompletní monitoring je to problematické.

Vsakovací zařízení

V případě vsakovacích zařízení se můžeme setkat také s jejich špatnou funkcí, a to i v případě, že se podle provedeného hydrogeologického průzkumu bude jednat o lokalitu vhodnou k zasakování. V době nefunkčnosti vsakovacího zařízení může docházet k zaplavování přilehlých nemovitostí a pozemků. (toto jejich majitel řeší přečerpáním vody do kanalizace). Proto by měl být vždy vsakování navržen bezpečnostní přeliv pro případ nefunkčnosti zařízení.

Retenční objekty s regulovaným odtokem

Můžeme se setkat se situací, že v určitých lokalitách nejsou vhodné podmínky pro zasakování. Z tohoto důvodu stavebníci volí instalaci retenčního objektu s regulovaným odtokem. Regulovaný odtok bývá ve většině případů odváděn do kanalizace. Jelikož tyto objekty jsou většinou umístěny na soukromém pozemku, je kontrola regulovaného odtoku problematická. V současné době není nikterak legislativně ošetřeno, kdo je odpovědný za správné nastavení regulace (zákon nestanovuje jakákoliv sankční opatření vztahující se na neoprávněnou změnu nastavení regulovaného odtoku). Může tedy docházet k situacím, kdy je veškerá srážková voda bezpečnostním přelivem odváděna do jednotné kanalizace.

Závěrem je nutné podotknout, že veškerá výše zmíněná opatření mají vést k ochraně životního prostředí. Správná volba nakládání s dešťovými vodami může vést ke zmírnění sucha.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl v rámci projektu Počítáme s vodou.
foto - Drabinová Silvie
Silvie Drabinová
Autorka je odborná asistentka na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

21.11.2019 06:55
Jakákoliv úsporná opatření týkající se vody samozřejmě vítám, jen mám na základě minulých zkušeností obavy, že úspora pitné vody povede k jejímu zdražení a zasakování srážkové vody spojené s menším objemem odpadních vod povede ke zvýšení stočného. Z ekonomického hlediska to chápu, rozvod vody i kanalizace mají vysoké fixní náklady, které se ale zákazníkům rozúčtovávají výhradně ve variabilní ceně. Myslím, že je načase přejít na dvousložkovou cenu vodného i stočného.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.11.2019 07:53 Reaguje na
velmi rozumné ale politicky ožehavé. vzpomeňme na zuřivou reakci pokojného obyvatelstva při navrhovaných změnách struktury ceny elektřiny pro koncové zákazníky. čtvrtina (?) rodin má nějakou tu chalupu na šumavě, chajdu z prken na sázavě nebo psí boudu v zahrádkářské kolonii hned u Palmovky, kde vytočí ročně deset kubíků vody.

mimochodem elektřina; až ještě víc klesnou ceny velikých baterií, začnu uvažovat o změně instalace na chalupě, že bych si nechal jenom nějaký maličký jistič a k tomu pořídil vyrovnávací baterii pět-deset kilowatthodin. no zatím je to scifi, ale taková bazarová vylítaná baterie z elektrokamionu s čtvrtinovou kapacitou proti nové bude možná jednou mít i velmi zápornou tržní cenu.
Odpovědět
ig

21.11.2019 07:58 Reaguje na Lukas B.
Ano, to máte pravdu a to je asi důvod, proč ta dvousložková cena hned tak neprojde.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist