Svazek obcí Křivoklátska: Deset nepravd ministra Hladíka o Národním parku Křivoklátsko
reklama
Pořadí odpovídá tomu, jak byla tvrzení v rozhovoru zmiňována. Níže v textu jsou pak jednotlivá tvrzení rozebrána do větší podrobnosti i s uvedením případných zdrojů.
Ministr Hladík | Realita |
„Na území parku nejsou žádná sídla.“ | Domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další ve zvažovaném parku prokazatelně leží. |
„Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku.“ | Vyhlášení parku se neřídí mezinárodními standardy, ale českým zákonem. S vyhlášením NPK nesouhlasí desítky vědců z různých oborů. |
„Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“ | Obec Skryje má 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149. Škola byla zrušena roku 1973. |
„Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy.“ | Letáček podle informací starostů dorazil do tří obcí a více než o vyvracení hoaxů se jednalo o prezentaci názorů ministerstva. |
„Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí.“ | Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občané zde klestí prakticky nesbírají, podobně jako jinde v republice. |
„Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“ | Prostupnost území se skutečně změní. Proti současnému stavu, kdy může cyklista využívat téměř všechny lesní cesty v řádech stovek kilometrů bude možné v NP jezdit jen po značených cyklotrasách ve délce desítek kilometrů. |
„Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá.“ | Studie, ke které se pan Hladík odkazuje toto neprokazuje. |
„Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka.“ | Pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro toto období i pro jeho administrativu. |
„Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje.“ | Tato alternativní varianta k národnímu parku existuje a byla dokonce prezentována generálním ředitelem LČR v Poslanecké Sněmovně. |
„Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“ | Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR přibližně 11 000 Kč/ha, nejeví se jako pravděpodobné, že by náklady na Národní park Křivoklátsko mohly být poloviční. |
Rozhovor obsahuje ještě mnoho dalších sporných témat, která vyvolávají další otázky.
Ve zvažovaném území mají revíry i Vojenské lesy a statky, které nejsou zmiňovány. VLS však mají své revíry na Křivoklátsku směnit s LČR za území mimo Křivoklátsko. Pravděpodobně přitom dojde ke zmenšení plochy zamýšleného parku, protože území, které mohou VLS nabídnout je menší než to, o které mají na Křivoklátsku přijít. Směna není přitom motivovaná scelováním lesních majetků, nýbrž pouze odstraněním dalšího subjektu, který by mohl mít se zřizováním národního parku na Křivoklátsku problém.
Území, na kterém má být vyhlášen Národní park Křivoklátsko se rozkládá na I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko a z pohledu mezinárodních závazků, i dat AOPK, je již nyní vnímáno jako přísně chráněné. To je podpořeno sítí maloplošných rezervací, nejpřísněji ochraňujících nejcennější lokality. Je tedy skutečně nutné ochranu ještě dále zvyšovat a pokud ano, je národní park směřující k bezzásahovosti tou jedinou a správnou cestou?
„Záměr na vyhlášení parku neprošel veřejnou ani odbornou diskusí. Není vybaven odbornými a dopadovými studiemi, chybí v něm konkrétní podklady, podle kterých by mohl být připomínkován. Celý proces je řešen pouze administrativně a korespondenčně. Je prosazován zrychleně, silou a směsí zavádějících informací. A přesně v tomto duchu bohužel vystupuje v rozhovoru pro Seznam i pan ministr Hladík,“ uzavírá předsedkyně svazku a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.Podrobný rozbor tvrzení
1. „Na území parku nejsou žádná sídla“ – na základě námitek ministerstvo doposud vyjmulo části sídel Lukárna, Jelenec, Skryjské písky, Kouřimecká myslivna, Kouřimecká rybárna, Kolouch, Vůznice. Další domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další v katastrech obcí Roztoky, Branov, Karlova Ves, Sýkořice ve zvažovaném parku prokazatelně leží. Prezentovat Křivoklátsko jako neobydlenou krajinu je zavádějící.
2. „Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku“ – pod záštitou České lesnické společnosti z.s. vznikla Výzva odborné lesnické veřejnosti k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tuto výzvu podepsalo deset profesorů, patnáct docentů a sedmdesát pět dalších vysokoškolsky vzdělaných odborníků z oblasti přírodních věd, ekologie a lesnictví. Výzva vyhlášení parku nedoporučuje a vyzývá vládu k přehodnocení záměru. Není tedy pravdou, že by podle všech odborníků území splňovalo mezinárodní standardy na vznik národního parku.
Vznik národního parku je definován zákonem a není jakkoli ovlivněn mezinárodními standardy, jejichž akceptování je dobrovolné. Ve svém dopisu členům petičního výboru občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko hovoří pan Hladík o parametrech území a mezinárodních závazcích takto: „Kategorie ochrany přírody podle IUCN… slouží především k mezinárodnímu srovnání a globálnímu sledování plnění cílů ochrany přírody. Vyhlašování NP tedy není touto kategorií vázáno. V případě NP Křivoklátsko bude tento dlouhodobý cíl ochrany naplňován postupně, a to řádově desítky let…“ Z citovaného textu je zřejmé, že území mezinárodní standardy v daném okamžiku nenaplňuje.
3. „Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“ – v obci Skryje žije 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149, průměrný věk 49 let. Škola v obci plnila svoji funkci do roku 1973, kdy byl její provoz z důvodu nedostatku dětí ukončen. Dětí docházejí do spádové školy v Broumech, obci vzdálené 12 km. To je realita mnoha dalších obcí nejen na Křivoklátsku, ale i Zbirožsku, Berounsku, severním Plzeňsku, českém a moravském venkově obecně. Obec Skryje v současné době činí kroky k rekonstrukci budovy bývalé školy, kde je v plánu vybudovat multifunkční zázemí obce a muzeum (Památník Joachima Barranda).
4. „Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy“ - daňové poplatníky stál tento leták 43,600 Kč (informace z MŽP na základě svobodného přístupu k informacím) a roznesen byl dle údajů starostů pouze do tří obcí. Spíše než o vyvracení hoaxů se jednalo o propagaci nepodložených názorů ministerstva.
5. „Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí“ - Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občan jdoucí na klestí je spíše romantickou představou podnícenou obrazy Josefa Lady, a ne realitou života na Křivoklátsku ani jinde v republice. Z naší komunikace s občany nevyplývá, že by z tohoto měli hlavní obavy.
6. „Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“ - celé území je s ohledem na dlouhodobé osídlení protkáno sítí silnic a zejména účelových komunikací (lesních cest). Právě lesních cest je na území zvažovaného parku zhruba pět set až sedm set kilometrů. V rámci CHKO se po nich může jezdit na kole neprocházejí-li NPR. V národním parku ale není možné po účelových komunikacích na kole jezdit, nejsou-li značeny jako cyklostezka.
Značených cyklostezek je nyní 69 km a vedou po silnicích II. a III. třídy. Ministerstvo identifikovalo dalších 86 km cest s potenciálem pro novou cyklostezku (není to však součástí zveřejněného Záměru). To v praxi znamená, že na zhruba 400 až 600 km lesních cest možnost cyklojízdy zanikne.
Jde o reálné omezení svobody pohybu a změnu prostupnosti území k horšímu. V mnoha případech de iure nepůjde na kole dojet k sídlům, která v parku jsou. Závory u lesních cest pochopitelně nezmizí, jsou kvůli zamezení vjezdu aut, a ne kvůli zamezení vjezdu cyklistů a běžně je možné je na kole objet.
To, jestli vzniknou či nevzniknou nové stezky pro pěší je opět ničím nepodložené spekulativní tvrzení. Připomeňme, že značených cest na Křivoklátsku spíše ubývá. Jako příklad můžeme uvést dříve užívanou a nyní zrušenou modrou turistickou značku z Broum do Skryjí, kterou lze ještě dohledat na mapách ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století a místy je značení stále patrné i v terénu.
7. „Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá“ – studie, ke které se pan Hladík odkazuje, porovnává pořadí obcí mezi rokem 2022 a rokem 2019. Pořadí závisí na výsledku pěti indikátorů, kterými jsou: přírůstek obyvatel, věková struktura, nezaměstnanost, podnikatelská aktivita a dopravní obslužnost. Hodnoceno bylo 1146 obcí. O více než 100míst si oproti roku 2019 v rámci Středočeského kraje pohoršilo 166 obcí. Z „parkových obcí“ takto bylo ohodnoceno obcí sedm. Čtyři obce své postavení zhoršily o méně než 100 míst a šest obcí naopak své postavení vylepšilo. O více než sto míst si v žebříčku pohoršily i obce na Hořovicku, Příbramsku, Kutnohorsku, Mladoboleslavsku či v okolí Čáslavi a Poděbrad. Jsou mezi nimi obce jako Lidice, Slapy, Vlašim, Bakov nad Jizerou či Karlštejn, Davle nebo Káraný. Naznačovat, že cílem místních starostů je „nemít nic a nechtít nic“ je nevhodné a nedůstojné ministra vlády členské země EU. Více viz zde.
8. „Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka“ - pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro jeho administrativu. Není tedy zřejmé, k jakému poslednímu jednání se odkazuje. Co se konkrétních připomínek týče, je třeba zmínit, že Záměr na vyhlášení národního parku byl zveřejněn pouze v obecné rovině bez zákonem předpokládané dokumentace, kterou MŽP začalo doplňovat až ex post a po uplynutí lhůty pro podání námitek. Faktické informace, ke kterým bylo možno dávat konkrétní připomínky (zonace území, zásady péče, trasy cyklostezek, trasy stezek pro pěší atd.) tak v záměru chybí a není to chybou starostů, nýbrž chybou ministerstva životního prostředí.
9. „Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje“ - tento návrh v podobě tzv. Lesního závodu Křivoklát, srovnatelného s německou funkční předlohou, představil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík již na kulatém stolu pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí, poslankyně Jany Krutákové, konaného v poslanecké sněmovně 19. 12. 2022. Později byl návrh diskutován v rámci semináře na téma Hospodaření v národních parcích, konaného pod záštitou Výboru pro životní prostředí PS PČR dne 29. 5. 2023 tamtéž. Návrh si následně od LČR vyžádal poslanec Král, stejně jako další zákonodárci z řad senátorů. Obě výše zmíněné akce rovněž ilustrují zavádějící informaci o jednotě všech odborníků v otázce národního parku. Zatímco na kulatém stolu byli zastánci a odpůrci národního parku paritně zastoupeni, ze semináře se předem pozvaní zastánci včetně autorů odborných příspěvků omluvili.
10. „Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“ - Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR 11 000 Kč/ha. To vychází z veřejně dostupných informací o nákladech NP Šumava, NP Krkonoše, a NP České Švýcarsko. Nejeví se jako pravděpodobné, že náklady na Národní park Křivoklátsko by mohly být poloviční. Spíše je pravděpodobné, že při výměře 10.000 hektarů se budou pohybovat okolo 110–140 milionů ročně. Tisková zpráva Odboru lesního hospodářství ČAZV operuje s částku 120-200 milionů korun.
Jedná se ale pouze o pravidelné provozní náklady, které nezahrnují jednorázový vstupní náklad na zřízení parku, pořízení základního vybavení, označení hranic oblasti atd. Dá se očekávat, že vstupní náklady se budou rovnat nákladu na jeden rok provozu, tedy přibližně v hodnotě 110 milionům korun.
V prvním roce tedy bude Národní park Křivoklátsko stát státní pokladnu zhruba čtvrt miliardy korun.
Více viz zde.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Michal Ukropec
23.9.2023 07:04Jarka O.
23.9.2023 09:09Ke zde zmíněným nepravdám bych dodala jeho opakované věty o tom, že to území je zaostalé nevyužité, a potřebuje rozvoj, který on poskytne založením NP. Spletl si ministerstvo i město, navíc tím popřel účel NP a prostě těmi cyklostezkami, penzióny a turistikou dokazuje touhy, které odporují NP.
Slovan
23.9.2023 10:211) Četli někteří starostové vůbec veřejně dostupný záměr? "Vyhlášením národního parku dochází k regulaci lidské činnosti na území národního parku a tedy i omezením dispozice s pozemky soukromých vlastníků a pozemků ve vlastnictví obcí. !!Tento typ pozemků je do návrhu zahrnout pouze rozptýleně a na místech, kde je s ohledem na územní celistvost a funkčnost ochrany nelze z návrhu vyřadit. Využití těchto pozemků se liší, jelikož jejich rozptýlený charakter zahrnuje pozemky lesní, zemědělské i pozemky zastavěné či určené k zástavbě." MŽP tedy opravdu nezatajuje, že se na území plánovaného NP budou nacházet i některé jednotlivé budovy. Co je důležité je fakt, že se nejedná o žádný sídelní útvar.
2) Tu výzvu jsem si našel. Tito lidé jsou zejména z lesnické veřejnosti, konkrétně se jedná o FLD ČZU a LDF MENDELU. Jedná se tedy o lidi z kateder jako: lesnické technologie a stavby, ekonomika a management lesnictví a dřevařství, pěstování lesů, hospodářské úpravy lesů apod. Proč to autoři textu neuvedli je asi jasné. Toto tvrzení je tedy dost manipulativní vůči veřejnosti.
Zbyněk Šeděnka
23.9.2023 12:40 Reaguje na Michal UkropecMartin Klewar
23.9.2023 14:00 Reaguje na Slovanorb slavík
23.9.2023 17:43 Reaguje na Martin KlewarMartin Klewar
24.9.2023 01:55 Reaguje na orb slavíkSlovan
23.9.2023 18:37 Reaguje na Martin KlewarTomu, že úspěšný absolvent lesnické fakulty na ČZU bude mít vyšší znalosti než např. úspěšný absolvent přírodovědecké fakulty UK věříte možná Vy, ale já rozhodně ne.
Aby bylo jasno, já ty lidi, kteří tam jsou podepsaní nijak nehaním. Pouze poukazuji na to, z jakých fakult jsou. To si každý může ověřit sám.
Martin Klewar
24.9.2023 01:47 Reaguje na SlovanSlovan
24.9.2023 08:41 Reaguje na Martin Klewar“Jedna baba povídala”... to je tedy argument.
Ale jděte! Hlavní část práce lesníka je, aby jeho revír (nebo jak si to nazýváte) dociloval nějakých stabilních výnosů! A čím víc vyplivne použitelného dřeva, tím líp. Prosekáváte nevhodné stromky a necháváte ty, které mají potenciál splnit v budoucnu onu výnosnost. Funguje snad takhle přirozený lesní ekosystém? Asi těžko.
To je holá realita lesů hospodářských. Lesníkům to mnohdy ani nejde vyčítat - jsou k tomu učeni (a né že né) a následně i tlačeni z vrchu.
U nás, v Lužických horách, se v posledních 2 letech objevily obrovské vykácené “kůrovcové” holiny. Polovina lesů je vykácená. A Vy chcete tvrdit, že tohle je pro PŘÍRODU lepší, než když se to tam nechá jako v NPČŠ? No to je dobrý vtip.
Martin Klewar
24.9.2023 12:54 Reaguje na SlovanSlovan
24.9.2023 17:42 Reaguje na Martin KlewarJarek Schindler
24.9.2023 20:52 Reaguje na SlovanTaké jsem si nevšiml, že by pan Pražák někde "brečel". Proč vůbec pana Pražáka zmiňujete pod tímto článkem? Nemá s tím nic společného. Takže, jen pouhá vaše snaha očerňovat oponenty kde to jen jde.
No a ještě jednou k té vaší volbě. Mě to spíš přijde, že se pod své bludy bojíte podepsat a tou případnou "vaší volbou" ten váš strach pouze maskujete.
Slovan
25.9.2023 07:57 Reaguje na Jarek SchindlerTo, že pan Klewar nebude nikoho jmenovat je samozřejmě jeho volba, jenže pokud už tvrdí to co tvrdí, mohl by i zmínit někoho konkrétního, kdo je tak hloupý (jak se snaží nakecat). Ono to pak totiž vypadá tak, že akorát kecá. Já tu z opačné strany nikoho neobviňuji! Nicméně mě fakt nepřekvapuje, že ty notičky co hraje zrovna vám tak moc imponují.
Pan Pražák tu na mě taky zkoušel, že dokud se nepředstavím jménem, nebude odpovídat. Přitom on reagoval na můj příspěvek v diskuzi!! A já pak na jeho reakci. To už mu ale vadilo. A teď to samé předvádí tady pan Klewar. Takže ať si každý udělá obrázek sám.
Majka Kletečková
25.9.2023 14:57 Reaguje na SlovanSlovan
26.9.2023 12:53 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
25.9.2023 18:49 Reaguje na SlovanS čím se ale absolutně nedá souhlasit je vaše tvrzení, že : "Hlavní část práce lesníka je, aby jeho revír (nebo jak si to nazýváte) dociloval nějakých stabilních výnosů! A čím víc vyplivne použitelného dřeva, tím líp." Je vidět, že vám lesnictví nic neříká a máte o něm hodně zkreslené a pomatené představy.
Ano, ať si udělá každý obrázek sám.
Slovan
26.9.2023 12:51 Reaguje na Jarek SchindlerA já vám znovu opakuji, že ho zmiňuji jen pro srovnání. Ať na mě nereagují, když se jim nelíbí, že jsem anonym. Klewar nemá ani koule na to konkrétně jmenovat, ale přesto ty lidi uráží a doslova se nad ně povyšuje. Všechny a do jednoho!
Né? A co je tedy hlavní částí práce současného lesníka prosím pěkně?
Jarek Schindler
29.9.2023 11:26 Reaguje na SlovanNo a práce lesníka. Víte co je LHP. Že by LHP řešil ekonomiku? Poučte mě kde se tam píše o stabilních výnosech
Majka Kletečková
24.9.2023 22:09 Reaguje na Martin KlewarRoman Šimek
24.9.2023 13:19 Reaguje na SlovanSlovan
24.9.2023 17:45 Reaguje na Roman ŠimekJá jen tvrdím, že pro přírodu požár katastrofou není. Pro lidi, kteří jsou nedejbože zasaženi samozřejmě ano. Jenže tady snad není téma “lidé” ale příroda ne? Však na tom požářišti jsou po roce místy metrové pionýrské dřeviny…
Jarek Schindler
24.9.2023 21:00 Reaguje na SlovanSlovan
25.9.2023 08:02 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
25.9.2023 08:12 Reaguje na SlovanJarek Schindler
25.9.2023 18:30 Reaguje na SlovanAno likvidace, to je třeba paseka, že.
Pro přírodu , bla, bla bla.... to opravdu není problém. Jestli jste to nepochopil tak je to problém pro tamní krajiný ráz. Pro ty skály kterým to teplo a ochlazování určitě nepomohlo. Pro miliony živočichů spálené tím požárem. Neodpověděl jste na otázku proč toto musíte sledovat v přímém přenosu právě v těch nejcenějších a nejzajímavějších místech naší republiky? Ty místa začala být chráněna pro tamní unikátní přírodu a ne pro pokusy se silou přírody.
Ano, přesně tato vaše demagogie( samozřejmě se jedná o demagogii celé současné ochrany přírody) je asi příčinou, proč lidé nechtěji ve své blízkosti další ekopokusy. Chtějí tam tu přírodu kterou tam mají a znají.
Slovan
26.9.2023 12:43 Reaguje na Jarek Schindler"Na to kochat se náletem pionýrských dřevin ( silou přírody a procesů v ní) nemusíte likvidovat nejkrásnější kouty naší republiky." - tahle věta může taky vyznít tak, že jsem to udělal snad já...
Nechápu, fakt nechápu, proč by aspoň v těch NP nemohla tvořit příroda místo člověka. Všude jinde hospodaří ten váš moudrý lidský hospodář, ten les pěstuje a všude výsledek vidíme...jakmile nastoupí kůrovec, nastupují gigantické holiny, protože ani to hospodaření evidentně kůrovce v době, kdy má ideální podmínky, nedokáže zastavit a dokonce ani zpomalit. Kůrovce zastaví déšť, ne pila. Nezastaví ho to, že se půlka lesa vykácí. Jediný rozdíl je, že zatímco z hospodářských lesů se to dřevo odveze, v nejpřísnějších zónách NP tam zůstane, postupně se rozloží a během tohoto procesu poskytne životní podmínky i živočichům, rostlinám a houbám, které jsou na různá stádia rozpadu dřeva závislá. No a že se třeba na tom spáleništi jako první objevují pionýrské dřeviny není nic překvapivého. Děje se tak v tropech i jinde ve světě a naše oblast není výjimkou. Pod těmi břízami a jinými se těm bukům bude dařit mnohem lépe, než pokud by byly vysázeny a v létě je spalovalo slunce. Třeba ten buk je na to dost citlivý, ale to byste snad mohl vědět...
Jarek Schindler
29.9.2023 12:06 Reaguje na SlovanSamozřejmě, pokud jste tak moc vztahovačný jak nyní předvádíte tak se opravím. Vy jste to tedy s určitostí neudělal. Udělal to jiná ochranář.
Já zase nechápu proč musejí být přírodě a ekofanatikům předhozeny k likvidaci nejkrásnější a nejzachovalejší kouty naší krajiny. Ty parky či oblasti by měly chránit to, kvůli čemu se vyhlašovaly. Určitě se bevyhlačovaly kvůli tomu aby si je "ekologové a ochranáři z různých neziskových organizací spletli s pokusným králíkem.
Vaše slova "jakmile nastoupí kůrovec, nastupují gigantické holiny, protože ani to hospodaření evidentně kůrovce v době, kdy má ideální podmínky, nedokáže zastavit a dokonce ani zpomalit". Světe div se ale těch kůrovcivých kalamit bylo za posledních dvěstě let nespočítaně. I na té Šumavě byly na místech dnešních " bezzásahových nesmyslů holiny. Takže, všechny předchozí kalamity se podařilo zdárně zastavit a les obnovit. Jen naši předchudci měli problém pouze s kurovcem. Nyní se bohužel ke kůrovci přidal ještě ekolog ochranář. S tím se dříve nikdo zaobírat nemusel a tak kalamity neměly takový rozsah. Samozřejmě těch důvodů proč to dopadlo jak to dopadlo je v současnosti podstatně víc.
Co asi bude s těmi organismy co jsou zavislé na tom rozpadajícím se dřevě až tam žádné toto dřevo nebude? Na Šumavě se mluví o ploše větší než 36 km2. Kam se asi tyto organismy podějí?
No a NP ČŠ? Tak ten měl chránit bohatství unikátního komplexu majestátních pískovcových měst a skalních stěn, jedinečných endemitů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. No a Vy, místo toho abyste přemýšlel co ten požár asi udělal s těmi pískovcovými skalami a tou tamní unikátní přirodou, jásáte nad zmlazením břízy. Ujeté, pomatené.
Jarek Schindler
12.10.2023 15:32 Reaguje na SlovanMilan Milan
23.9.2023 13:26Zbyněk Šeděnka
23.9.2023 15:56 Reaguje na Milan Milanorb slavík
23.9.2023 17:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
23.9.2023 19:04 Reaguje na orb slavíkBřetislav Machaček
24.9.2023 09:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnkatěsném okolí NP, kterými budou hotely, restaurace,
záchytná parkoviště, cykloservisy, cyklopůjčovny
a rozprodej pozemků na výstavbu chat a bydlení pro
VIP. Tak vypadá okolí většiny NP a leckde i uvnitř
nich, kdy se vždy nějaká výjimka povolí. Je štěstí,
že Křivoklátsko není vhodné pro sjezdové lyžování,
jako např. Šumava a Krkonoše, kde se najde výjimka
i pro sjezdovky a lyžařské vleky. Prostě kšeft je
na spadnutí a představu, že se nebude konat, když
už jsou pozemky nakoupeny, pětikolka nedopustí.
Sliby se vlivným voličům plnit MUSÍ !
Milan Milan
24.9.2023 14:16Karel Ploranský
25.9.2023 10:40 Reaguje na Milan MilanZdá se mi, že jste uhodil hřebíček na hlavičku.
jaroslav hes
25.9.2023 12:00Slavomil Vinkler
25.9.2023 15:11 Reaguje na jaroslav hesLovatý Čávo
27.9.2023 14:31 Reaguje na jaroslav hesRadek Čuda
25.9.2023 15:49A pokud se týká vlastního NP, tak tam jsem přesvědčen, že pokud je jeho vyhlášení takto kontroverzní, tak je z celospolečenského hlediska nejlepší se na to vysrat. Ta příroda tam momentálně zjevně nijak netrpí, nějaká devastace nehrozí, vyhlášení NP by rozhodně nebylo nějakou záchranou čehokoli za 5 minut 12, takže nějaká další polarizace společnosti ... a že ji fakt máme víc než dost ... je zde skutečně zcela zbytečná.
Břetislav Machaček
25.9.2023 18:13 Reaguje na Radek Čudana demokracii. Plní, co slíbili svým VIP voličům a kteří tam mají
své zájmy podobně jako na Soutoku. Časem se dozvíme o co tu šlo
doopravdy a kdo z toho bude profitovat. Možná by nebylo marné
nahlédnout do katastru nemovitostí, kdo má v okolí pozemky a kdo
z těch VIP v čem podniká. Rekreovat se tam asi nebudou, ale to
za úplatu umožní jiným ve svých zařízeních. Je to stejný scénář
jako u výkupů pozemku v CHKO Šumava přisáté na NP Šumava a na jiné
aktivity i jinde. O ochranu přírody tu vůbec nejde, ale o nalákání
turistů na značku NP!