https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/svazek-obci-krivoklatska-deset-nepravd-ministra-hladika-o-narodnim-parku-krivoklatsko?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svazek obcí Křivoklátska: Deset nepravd ministra Hladíka o Národním parku Křivoklátsko

23.9.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V reakci na mediální výroky ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka spojené s problematikou záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, které vyslovil v rozhovoru pro server Seznam Zprávy dne 5. 9. 2023, jsme jako zástupci subjektu dotčeného záměrem – Svazku obcí Křivoklátska – nuceni se proti těmto výrokům ohradit.
reklama

 
„Pan Hladík bohužel uvádí minimálně deset zcela nepravdivých informací o záměru, regionu a komunikaci se starosty. Proto jsme se rozhodli vypracovat stručný výčet porovnávající jeho tvrzení s realitou,“ vysvětluje člen pracovního výboru svazku a starosta Broum Petr Jirka.

Pořadí odpovídá tomu, jak byla tvrzení v rozhovoru zmiňována. Níže v textu jsou pak jednotlivá tvrzení rozebrána do větší podrobnosti i s uvedením případných zdrojů.

Ministr Hladík Realita
„Na území parku nejsou žádná sídla.“ Domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další ve zvažovaném parku prokazatelně leží.
„Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku.“ Vyhlášení parku se neřídí mezinárodními standardy, ale českým zákonem. S vyhlášením NPK nesouhlasí desítky vědců z různých oborů.
„Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“ Obec Skryje má 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149. Škola byla zrušena roku 1973.
„Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy.“ Letáček podle informací starostů dorazil do tří obcí a více než o vyvracení hoaxů se jednalo o prezentaci názorů ministerstva.
„Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí.“ Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občané zde klestí prakticky nesbírají, podobně jako jinde v republice.
„Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“ Prostupnost území se skutečně změní. Proti současnému stavu, kdy může cyklista využívat téměř všechny lesní cesty v řádech stovek kilometrů bude možné v NP jezdit jen po značených cyklotrasách ve délce desítek kilometrů.
„Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá.“ Studie, ke které se pan Hladík odkazuje toto neprokazuje.
„Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka.“ Pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro toto období i pro jeho administrativu.
„Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje.“ Tato alternativní varianta k národnímu parku existuje a byla dokonce prezentována generálním ředitelem LČR v Poslanecké Sněmovně.
„Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“ Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR přibližně 11 000 Kč/ha, nejeví se jako pravděpodobné, že by náklady na Národní park Křivoklátsko mohly být poloviční.

Rozhovor obsahuje ještě mnoho dalších sporných témat, která vyvolávají další otázky.

Ve zvažovaném území mají revíry i Vojenské lesy a statky, které nejsou zmiňovány. VLS však mají své revíry na Křivoklátsku směnit s LČR za území mimo Křivoklátsko. Pravděpodobně přitom dojde ke zmenšení plochy zamýšleného parku, protože území, které mohou VLS nabídnout je menší než to, o které mají na Křivoklátsku přijít. Směna není přitom motivovaná scelováním lesních majetků, nýbrž pouze odstraněním dalšího subjektu, který by mohl mít se zřizováním národního parku na Křivoklátsku problém.

Území, na kterém má být vyhlášen Národní park Křivoklátsko se rozkládá na I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko a z pohledu mezinárodních závazků, i dat AOPK, je již nyní vnímáno jako přísně chráněné. To je podpořeno sítí maloplošných rezervací, nejpřísněji ochraňujících nejcennější lokality. Je tedy skutečně nutné ochranu ještě dále zvyšovat a pokud ano, je národní park směřující k bezzásahovosti tou jedinou a správnou cestou?

„Záměr na vyhlášení parku neprošel veřejnou ani odbornou diskusí. Není vybaven odbornými a dopadovými studiemi, chybí v něm konkrétní podklady, podle kterých by mohl být připomínkován. Celý proces je řešen pouze administrativně a korespondenčně. Je prosazován zrychleně, silou a směsí zavádějících informací. A přesně v tomto duchu bohužel vystupuje v rozhovoru pro Seznam i pan ministr Hladík,“ uzavírá předsedkyně svazku a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

Podrobný rozbor tvrzení

1. „Na území parku nejsou žádná sídla“ – na základě námitek ministerstvo doposud vyjmulo části sídel Lukárna, Jelenec, Skryjské písky, Kouřimecká myslivna, Kouřimecká rybárna, Kolouch, Vůznice. Další domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další v katastrech obcí Roztoky, Branov, Karlova Ves, Sýkořice ve zvažovaném parku prokazatelně leží. Prezentovat Křivoklátsko jako neobydlenou krajinu je zavádějící.

2. „Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku“ – pod záštitou České lesnické společnosti z.s. vznikla Výzva odborné lesnické veřejnosti k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tuto výzvu podepsalo deset profesorů, patnáct docentů a sedmdesát pět dalších vysokoškolsky vzdělaných odborníků z oblasti přírodních věd, ekologie a lesnictví. Výzva vyhlášení parku nedoporučuje a vyzývá vládu k přehodnocení záměru. Není tedy pravdou, že by podle všech odborníků území splňovalo mezinárodní standardy na vznik národního parku.

Vznik národního parku je definován zákonem a není jakkoli ovlivněn mezinárodními standardy, jejichž akceptování je dobrovolné. Ve svém dopisu členům petičního výboru občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko hovoří pan Hladík o parametrech území a mezinárodních závazcích takto: „Kategorie ochrany přírody podle IUCN… slouží především k mezinárodnímu srovnání a globálnímu sledování plnění cílů ochrany přírody. Vyhlašování NP tedy není touto kategorií vázáno. V případě NP Křivoklátsko bude tento dlouhodobý cíl ochrany naplňován postupně, a to řádově desítky let…“ Z citovaného textu je zřejmé, že území mezinárodní standardy v daném okamžiku nenaplňuje.

Více viz zde a zde.

3. „Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“ – v obci Skryje žije 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149, průměrný věk 49 let. Škola v obci plnila svoji funkci do roku 1973, kdy byl její provoz z důvodu nedostatku dětí ukončen. Dětí docházejí do spádové školy v Broumech, obci vzdálené 12 km. To je realita mnoha dalších obcí nejen na Křivoklátsku, ale i Zbirožsku, Berounsku, severním Plzeňsku, českém a moravském venkově obecně. Obec Skryje v současné době činí kroky k rekonstrukci budovy bývalé školy, kde je v plánu vybudovat multifunkční zázemí obce a muzeum (Památník Joachima Barranda).

4. „Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy“ - daňové poplatníky stál tento leták 43,600 Kč (informace z MŽP na základě svobodného přístupu k informacím) a roznesen byl dle údajů starostů pouze do tří obcí. Spíše než o vyvracení hoaxů se jednalo o propagaci nepodložených názorů ministerstva.

5. „Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí“ - Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občan jdoucí na klestí je spíše romantickou představou podnícenou obrazy Josefa Lady, a ne realitou života na Křivoklátsku ani jinde v republice. Z naší komunikace s občany nevyplývá, že by z tohoto měli hlavní obavy.

6. „Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“ - celé území je s ohledem na dlouhodobé osídlení protkáno sítí silnic a zejména účelových komunikací (lesních cest). Právě lesních cest je na území zvažovaného parku zhruba pět set až sedm set kilometrů. V rámci CHKO se po nich může jezdit na kole neprocházejí-li NPR. V národním parku ale není možné po účelových komunikacích na kole jezdit, nejsou-li značeny jako cyklostezka.

Značených cyklostezek je nyní 69 km a vedou po silnicích II. a III. třídy. Ministerstvo identifikovalo dalších 86 km cest s potenciálem pro novou cyklostezku (není to však součástí zveřejněného Záměru). To v praxi znamená, že na zhruba 400 až 600 km lesních cest možnost cyklojízdy zanikne.

Jde o reálné omezení svobody pohybu a změnu prostupnosti území k horšímu. V mnoha případech de iure nepůjde na kole dojet k sídlům, která v parku jsou. Závory u lesních cest pochopitelně nezmizí, jsou kvůli zamezení vjezdu aut, a ne kvůli zamezení vjezdu cyklistů a běžně je možné je na kole objet.

To, jestli vzniknou či nevzniknou nové stezky pro pěší je opět ničím nepodložené spekulativní tvrzení. Připomeňme, že značených cest na Křivoklátsku spíše ubývá. Jako příklad můžeme uvést dříve užívanou a nyní zrušenou modrou turistickou značku z Broum do Skryjí, kterou lze ještě dohledat na mapách ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století a místy je značení stále patrné i v terénu.

7. „Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá“ – studie, ke které se pan Hladík odkazuje, porovnává pořadí obcí mezi rokem 2022 a rokem 2019. Pořadí závisí na výsledku pěti indikátorů, kterými jsou: přírůstek obyvatel, věková struktura, nezaměstnanost, podnikatelská aktivita a dopravní obslužnost. Hodnoceno bylo 1146 obcí. O více než 100míst si oproti roku 2019 v rámci Středočeského kraje pohoršilo 166 obcí. Z „parkových obcí“ takto bylo ohodnoceno obcí sedm. Čtyři obce své postavení zhoršily o méně než 100 míst a šest obcí naopak své postavení vylepšilo. O více než sto míst si v žebříčku pohoršily i obce na Hořovicku, Příbramsku, Kutnohorsku, Mladoboleslavsku či v okolí Čáslavi a Poděbrad. Jsou mezi nimi obce jako Lidice, Slapy, Vlašim, Bakov nad Jizerou či Karlštejn, Davle nebo Káraný. Naznačovat, že cílem místních starostů je „nemít nic a nechtít nic“ je nevhodné a nedůstojné ministra vlády členské země EU. Více viz zde.

8. „Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka“ - pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro jeho administrativu. Není tedy zřejmé, k jakému poslednímu jednání se odkazuje. Co se konkrétních připomínek týče, je třeba zmínit, že Záměr na vyhlášení národního parku byl zveřejněn pouze v obecné rovině bez zákonem předpokládané dokumentace, kterou MŽP začalo doplňovat až ex post a po uplynutí lhůty pro podání námitek. Faktické informace, ke kterým bylo možno dávat konkrétní připomínky (zonace území, zásady péče, trasy cyklostezek, trasy stezek pro pěší atd.) tak v záměru chybí a není to chybou starostů, nýbrž chybou ministerstva životního prostředí.

9. „Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje“ - tento návrh v podobě tzv. Lesního závodu Křivoklát, srovnatelného s německou funkční předlohou, představil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík již na kulatém stolu pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí, poslankyně Jany Krutákové, konaného v poslanecké sněmovně 19. 12. 2022. Později byl návrh diskutován v rámci semináře na téma Hospodaření v národních parcích, konaného pod záštitou Výboru pro životní prostředí PS PČR dne 29. 5. 2023 tamtéž. Návrh si následně od LČR vyžádal poslanec Král, stejně jako další zákonodárci z řad senátorů. Obě výše zmíněné akce rovněž ilustrují zavádějící informaci o jednotě všech odborníků v otázce národního parku. Zatímco na kulatém stolu byli zastánci a odpůrci národního parku paritně zastoupeni, ze semináře se předem pozvaní zastánci včetně autorů odborných příspěvků omluvili.

10. „Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“ - Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR 11 000 Kč/ha. To vychází z veřejně dostupných informací o nákladech NP Šumava, NP Krkonoše, a NP České Švýcarsko. Nejeví se jako pravděpodobné, že náklady na Národní park Křivoklátsko by mohly být poloviční. Spíše je pravděpodobné, že při výměře 10.000 hektarů se budou pohybovat okolo 110–140 milionů ročně. Tisková zpráva Odboru lesního hospodářství ČAZV operuje s částku 120-200 milionů korun.

Jedná se ale pouze o pravidelné provozní náklady, které nezahrnují jednorázový vstupní náklad na zřízení parku, pořízení základního vybavení, označení hranic oblasti atd. Dá se očekávat, že vstupní náklady se budou rovnat nákladu na jeden rok provozu, tedy přibližně v hodnotě 110 milionům korun.

V prvním roce tedy bude Národní park Křivoklátsko stát státní pokladnu zhruba čtvrt miliardy korun.

Více viz zde.


reklama

Svazek obcí Křivoklátska

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

23.9.2023 07:04
Svazek obcí nepochopil, že bezpoplatkové lovy ve stávajících N.P. jsou již rezervovány bývalou vládnoucí garniturou. Tak si nová garnitura s ekologisty domluvila novou lokalitu, kde se bude líbit podle potřeb MŽP, AOPK a jejich hostů bez jakýchkoliv pravidel a kontroly.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.9.2023 07:05 Reaguje na Michal Ukropec
Kde se bude lovit
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.9.2023 09:09
Makléřův zvláštní rozhovor jsem nedávno četla. Vypadalo to, že si spletl prostor. Informace měl z hospody.
Ke zde zmíněným nepravdám bych dodala jeho opakované věty o tom, že to území je zaostalé nevyužité, a potřebuje rozvoj, který on poskytne založením NP. Spletl si ministerstvo i město, navíc tím popřel účel NP a prostě těmi cyklostezkami, penzióny a turistikou dokazuje touhy, které odporují NP.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.9.2023 10:21
Bylo by fajn, kdyby proběhlo veřejné jednání, které by bylo natočeno a poté zveřejněno. Poté by si člověk mohl udělat nějaký obrázek. Takhle je to tvrzení proti tvrzení. Jedni tvrdí, že se nejedná a druzí, že se jedná. Mám však podezření, že se jedná dostatečně, jen se někteří dohodnout prostě nechtějí. Vyjádřím se pouze k prvním dvěma bodům.

1) Četli někteří starostové vůbec veřejně dostupný záměr? "Vyhlášením národního parku dochází k regulaci lidské činnosti na území národního parku a tedy i omezením dispozice s pozemky soukromých vlastníků a pozemků ve vlastnictví obcí. !!Tento typ pozemků je do návrhu zahrnout pouze rozptýleně a na místech, kde je s ohledem na územní celistvost a funkčnost ochrany nelze z návrhu vyřadit. Využití těchto pozemků se liší, jelikož jejich rozptýlený charakter zahrnuje pozemky lesní, zemědělské i pozemky zastavěné či určené k zástavbě." MŽP tedy opravdu nezatajuje, že se na území plánovaného NP budou nacházet i některé jednotlivé budovy. Co je důležité je fakt, že se nejedná o žádný sídelní útvar.

2) Tu výzvu jsem si našel. Tito lidé jsou zejména z lesnické veřejnosti, konkrétně se jedná o FLD ČZU a LDF MENDELU. Jedná se tedy o lidi z kateder jako: lesnické technologie a stavby, ekonomika a management lesnictví a dřevařství, pěstování lesů, hospodářské úpravy lesů apod. Proč to autoři textu neuvedli je asi jasné. Toto tvrzení je tedy dost manipulativní vůči veřejnosti.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.9.2023 12:01 Reaguje na Slovan
Převáží politika nebo odbornost?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.9.2023 12:40 Reaguje na Michal Ukropec
V naší republice jednoznačně politika.
Odpovědět
Martin Klewar

Martin Klewar

23.9.2023 14:00 Reaguje na Slovan
Vážený Slovane, je mi líto, že i Vy jste se stal obětí diskreditační produkce našich "vědců", kteří ke svým grantům hledají vhodné nové niky (působiště) a politické reprezentace, která green deal pochopila úplně špatně. K tomu, co jste napsal je zoufale nutné napsat, že je to lež jako věž. Studium lesnictví v ČR nárokuje po studentech nepoměrně vyšší rozsah vědomostí než nějaké technokratické či harwestorové ideje. Je smutnou skutečnosti, že absolvent přírodních věd Univerzity Karlovy nedosahuje znalostí Lesnických fakult, ale je to pravda... Ať se to týká botaniky, zoologie, nebo geobiocenologie, geologie, nebo ekologie. Možná ještě chemie, tam je to naopak, ale jinde ne. Přední vědci účastnící se diskusí za stranu žádající nové národní parky nezná bionomii a etologii ani Ips typographus L. natož Lymantria monacha či Lymatria dispar. Bavit se s nimi o ekologi Sus crofa, nebo Cervus elaphus také nejde....Zkuste to brát víc od podlahy a nevěřte každému členovi Strany zelených, nebo (dnes) Pirátů, jakkoliv samozřejmě politická příslušnost není tím pravým rozlišovacím měřítkem, ale tuto nadsázku určitě chápete. Dobrý den.
Odpovědět
os

orb slavík

23.9.2023 17:43 Reaguje na Martin Klewar
Přečetl jsem Váš článek 2x a řekl bych , že to byla škoda času. Nevidím v tom žádnou vědu. Já to vidím takto, obce se brání proto, protože občané dotčených osad se domnívají, že jim bude zabráněno stavět nové stavby, že nebudou moci jezdit do lesa pro dřevo, místní nimrodi třeba přijdou o honitbu, nebo třeba také, že se zvýší masový turismus. víc v tom nevidím.
Odpovědět
Martin Klewar

Martin Klewar

24.9.2023 01:55 Reaguje na orb slavík
Seznamte se s nimi blíže - já to udělal. Těm lidem nevadí fakt ochrany přírody, vadí jim, jak se ochrana přírody u nás provádí. Lesní ekosystémy se vystaví libovolné přírodní destrukci, které se módně říká disturbance (ačkoli to není nic jiného než kalamita) a když to posléze třeba shoří (jako v NP ČŚ), tak se vykládá, jak je to pro přírodu dobře. Místní lidé vnímají tenhle tlak i to, jak si jich nikdo neváží, ačkoli jsou to domorodci. A domorodci mají svá speciální práva (obsazovat přednostně místa ve správách parku apod. a rozhodovat). U nás se místní zesměšňují a ostouzejí a to je pravda - vím o čem mluvím !!!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.9.2023 22:06 Reaguje na orb slavík
Souhlasím, také mi to tak připadá.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.9.2023 18:37 Reaguje na Martin Klewar
Které přední vědce účastnící se debaty máte namysli? Proč nejste konkrétní?
Tomu, že úspěšný absolvent lesnické fakulty na ČZU bude mít vyšší znalosti než např. úspěšný absolvent přírodovědecké fakulty UK věříte možná Vy, ale já rozhodně ne.

Aby bylo jasno, já ty lidi, kteří tam jsou podepsaní nijak nehaním. Pouze poukazuji na to, z jakých fakult jsou. To si každý může ověřit sám.
Odpovědět
Martin Klewar

Martin Klewar

24.9.2023 01:47 Reaguje na Slovan
Jeden můj kamarád studoval 3 roky přírodní vědy na UK a následně dokončoval magisterské v Suchdole a tuhle zprávu mám od něj. Samozřejmě z toho mám radost, protože jsem taky lesník. Z vašeho přípisu jasně vyplývá, že Alma Mater oněch autorů považujete za jednoznačný signál technokracie, což je nesmysl. Lesnické vzdělání nikdy nebylo z podstaty technokratické - tady nejde o nějaké kubíky vyrobeného dřeva, tady jde o LES a to je zásadně širší pojem.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.9.2023 08:41 Reaguje na Martin Klewar
Opět zopakuji otázku na kterou se asi bojíte odpovědět: které konkrétní lidi máte namysli? Bojíte se snad, že Vám zde odpoví? Když už obviňujete, mějte aspoň ty koule…
“Jedna baba povídala”... to je tedy argument.
Ale jděte! Hlavní část práce lesníka je, aby jeho revír (nebo jak si to nazýváte) dociloval nějakých stabilních výnosů! A čím víc vyplivne použitelného dřeva, tím líp. Prosekáváte nevhodné stromky a necháváte ty, které mají potenciál splnit v budoucnu onu výnosnost. Funguje snad takhle přirozený lesní ekosystém? Asi těžko.
To je holá realita lesů hospodářských. Lesníkům to mnohdy ani nejde vyčítat - jsou k tomu učeni (a né že né) a následně i tlačeni z vrchu.
U nás, v Lužických horách, se v posledních 2 letech objevily obrovské vykácené “kůrovcové” holiny. Polovina lesů je vykácená. A Vy chcete tvrdit, že tohle je pro PŘÍRODU lepší, než když se to tam nechá jako v NPČŠ? No to je dobrý vtip.
Odpovědět
Martin Klewar

Martin Klewar

24.9.2023 12:54 Reaguje na Slovan
Já vám tady klidně vypíšu spoustu konkrétních jmen, nebudu to ale dělat někomu, kdo se neumí představit, takže začněte uvedením svého občanského jména, protože to moje znáte? Já Vám tu pak napíšu mnoho dalších věcí. A o moje koule se nestarejte - homosexuál nejsem (!)
Odpovědět
Sl

Slovan

24.9.2023 17:42 Reaguje na Martin Klewar
Já nejsem ten, kdo tady machruje, že má větší znalosti než “přední vědci účastnící se diskusí za stranu žádající nové národní parky”. Je Vaše volba, že jste si sem napsal své jméno, stejně jako moje, že si ho sem dávat nepotřebuji. Diskutuji slušně, tak nebrečte jak jistý p. Pražák a zkuste odpovědět, když už reagujete na můj příspěvek. Nejsem tu ani zdaleka jediný “anonym”. Přijde mi však, že se bojíte ta jména napsat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.9.2023 20:52 Reaguje na Slovan
Začínáte být opravdu k smíchu pane "Slovane". Vystupovat jako anonym je samozřejmě vaše legitimní volba. Na druhou stranu tu vyzýváte lidi aby někoho jmenovali. Trochu divné, ne? To, že nikoho adresně nebudou jmenovat je zase jejich volba.
Také jsem si nevšiml, že by pan Pražák někde "brečel". Proč vůbec pana Pražáka zmiňujete pod tímto článkem? Nemá s tím nic společného. Takže, jen pouhá vaše snaha očerňovat oponenty kde to jen jde.
No a ještě jednou k té vaší volbě. Mě to spíš přijde, že se pod své bludy bojíte podepsat a tou případnou "vaší volbou" ten váš strach pouze maskujete.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.9.2023 07:57 Reaguje na Jarek Schindler
Začínají tu být k smíchu jiní.
To, že pan Klewar nebude nikoho jmenovat je samozřejmě jeho volba, jenže pokud už tvrdí to co tvrdí, mohl by i zmínit někoho konkrétního, kdo je tak hloupý (jak se snaží nakecat). Ono to pak totiž vypadá tak, že akorát kecá. Já tu z opačné strany nikoho neobviňuji! Nicméně mě fakt nepřekvapuje, že ty notičky co hraje zrovna vám tak moc imponují.
Pan Pražák tu na mě taky zkoušel, že dokud se nepředstavím jménem, nebude odpovídat. Přitom on reagoval na můj příspěvek v diskuzi!! A já pak na jeho reakci. To už mu ale vadilo. A teď to samé předvádí tady pan Klewar. Takže ať si každý udělá obrázek sám.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.9.2023 08:06 Reaguje na Slovan
Rada z nás si obrázek udělala už dávno.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.9.2023 14:57 Reaguje na Slovan
S tím souhlasím. Také bych uvítala, kdyby pan Klewar uvedl příklad zapadající do jeho tvrzení.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.9.2023 12:53 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji paní Kletečková! Uvidíme, zda pan Klewar odpoví alespoň Vám :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2023 18:49 Reaguje na Slovan
Tak v první řadě souhlasím s tvrzením, že : současné pojetí či směr ochrany přírody je vystavit lesní ekosystémy libovolné přírodní destrukci (kalamitě),a když to posléze třeba shoří (jako v NP ČŚ), tak to vykládá, jako nějakou novou šanci pro přírodu. Klasické, ono se nic vážného vlastně neděje, příroda si poradí. Tak ano, s tímto s panem Klewarem naprosto souhlasím. Píši to již dost dlouho abyste se tomu najednou musel divit. No a pan Pražák? Znovu vám zopakuji že to není jeho článek ani se zde nezapojil do diskuze. Proto nevím proč máte potřebu jej zde zmiňovat. Samozřejmě, šlápl vám na kuří očíčko.
S čím se ale absolutně nedá souhlasit je vaše tvrzení, že : "Hlavní část práce lesníka je, aby jeho revír (nebo jak si to nazýváte) dociloval nějakých stabilních výnosů! A čím víc vyplivne použitelného dřeva, tím líp." Je vidět, že vám lesnictví nic neříká a máte o něm hodně zkreslené a pomatené představy.
Ano, ať si udělá každý obrázek sám.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.9.2023 12:51 Reaguje na Jarek Schindler
Tak tomu já se fakt nedivím a byl bych šokován, kdyby to nebyl váš šálek. Pokud by to bylo naopak, bylo by něco fakt hodně špatně… taková snůška propagandy, to je vaše.
A já vám znovu opakuji, že ho zmiňuji jen pro srovnání. Ať na mě nereagují, když se jim nelíbí, že jsem anonym. Klewar nemá ani koule na to konkrétně jmenovat, ale přesto ty lidi uráží a doslova se nad ně povyšuje. Všechny a do jednoho!
Né? A co je tedy hlavní částí práce současného lesníka prosím pěkně?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.9.2023 11:26 Reaguje na Slovan
No, když už tak, tak v první řadě vy nemáte koule se pod své ekofantazie podepsat. Osobně vidím velký rozdíl v tom nejmenovat jiné a v tom, sám vystupovat jako anonym. Snůška propagandy? Kde ji, nebo v čem ji vidíte?
No a práce lesníka. Víte co je LHP. Že by LHP řešil ekonomiku? Poučte mě kde se tam píše o stabilních výnosech
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.9.2023 22:09 Reaguje na Martin Klewar
Váš argument ohledně porovnávání znalostí absolventů daných vysokých škol je opravdu ve stylu "jedna paní povídala".
Odpovědět
Hu

Hunter

26.9.2023 06:32 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, jakou VŠ jste absolvovala vy?
Odpovědět

Roman Šimek

24.9.2023 13:19 Reaguje na Slovan
Pane Bezejmený, pokud nevíte, tak CHKO Lužické hory jsou velkoplošným chráněným územím, které dlouhá staletí pomáhal utvářet člověk. Takže pokud se někde přemnožil kůrovec a vznikly "obrovské holiny", tak to asi nebude kvůli lesníkům... A pokud považujete velkoplošný požár za to nejlepší pro přírodu, tak si přečtěte několik článků https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/online-pozary-v-evrope-2023-nejnovejsi-zpravy-idnes-cz.B1007955#:~:text=Po%C5%BE%C3%A1ry%20v%20Evrop%C4%9B%202023%20St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD%20zachv%C3%A1tily%20plameny.%20Nejsledovan%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD,Ho%C5%99%C3%AD%20tak%C3%A9%20na%20Pelopon%C3%A9su%2C%20Euboi%20nebo%20italsk%C3%A9%20Sic%C3%ADlii.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.9.2023 17:45 Reaguje na Roman Šimek
Tvrdím o Lužických horách snad něco jiného? Kdo tam ty stromy vysázel a kdo na ně posléze udělal tečky?
Já jen tvrdím, že pro přírodu požár katastrofou není. Pro lidi, kteří jsou nedejbože zasaženi samozřejmě ano. Jenže tady snad není téma “lidé” ale příroda ne? Však na tom požářišti jsou po roce místy metrové pionýrské dřeviny…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.9.2023 21:00 Reaguje na Slovan
Ty metrové pionýrské dřeviny najdete na každém zbořeništi či ploše kterou necháte ležet ladem. Na to kochat se náletem pionýrských dřevin ( silou přírody a procesů v ní) nemusíte likvidovat nejkrásnější kouty naší republiky.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.9.2023 08:02 Reaguje na Jarek Schindler
Já ten požár nezaložil! To udělal jistý idiot. Nicméně likvidace vypadá fakt jinak. Pro přírodu tohle překážka opravdu není. Což je i u nás v ČŠ krásně vidět a je úžasné to sledovat v “přímém přenosu”.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2023 08:12 Reaguje na Slovan
Pro přírodu požár fakt překážka není, příroda je i na rumišti, což můžete s úžasem i sledovat v Praze nebo jinde. Co se týče požáru, povídá se, že první dva dny probíhalo hašení dosti vlažně na přání NP. Ovšem výsledek nicnedělání většinu příčetných lidí silně popuzuje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2023 18:30 Reaguje na Slovan
A on snad někdo tvrdí, že založil? No a ten jistý idiot byl "ochranář". Nebo snad ne? Kdyby to byl myslivec nebo lesník tak to neopomenete připomenout. Tady je to pouze "jistý idiot". Ne, že bych nesouhlasil se zařazením.
Ano likvidace, to je třeba paseka, že.
Pro přírodu , bla, bla bla.... to opravdu není problém. Jestli jste to nepochopil tak je to problém pro tamní krajiný ráz. Pro ty skály kterým to teplo a ochlazování určitě nepomohlo. Pro miliony živočichů spálené tím požárem. Neodpověděl jste na otázku proč toto musíte sledovat v přímém přenosu právě v těch nejcenějších a nejzajímavějších místech naší republiky? Ty místa začala být chráněna pro tamní unikátní přírodu a ne pro pokusy se silou přírody.
Ano, přesně tato vaše demagogie( samozřejmě se jedná o demagogii celé současné ochrany přírody) je asi příčinou, proč lidé nechtěji ve své blízkosti další ekopokusy. Chtějí tam tu přírodu kterou tam mají a znají.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.9.2023 12:43 Reaguje na Jarek Schindler
Nebyl to ochranář. Ne pro mě, tak ho tak nazývat ani nebudu.
"Na to kochat se náletem pionýrských dřevin ( silou přírody a procesů v ní) nemusíte likvidovat nejkrásnější kouty naší republiky." - tahle věta může taky vyznít tak, že jsem to udělal snad já...

Nechápu, fakt nechápu, proč by aspoň v těch NP nemohla tvořit příroda místo člověka. Všude jinde hospodaří ten váš moudrý lidský hospodář, ten les pěstuje a všude výsledek vidíme...jakmile nastoupí kůrovec, nastupují gigantické holiny, protože ani to hospodaření evidentně kůrovce v době, kdy má ideální podmínky, nedokáže zastavit a dokonce ani zpomalit. Kůrovce zastaví déšť, ne pila. Nezastaví ho to, že se půlka lesa vykácí. Jediný rozdíl je, že zatímco z hospodářských lesů se to dřevo odveze, v nejpřísnějších zónách NP tam zůstane, postupně se rozloží a během tohoto procesu poskytne životní podmínky i živočichům, rostlinám a houbám, které jsou na různá stádia rozpadu dřeva závislá. No a že se třeba na tom spáleništi jako první objevují pionýrské dřeviny není nic překvapivého. Děje se tak v tropech i jinde ve světě a naše oblast není výjimkou. Pod těmi břízami a jinými se těm bukům bude dařit mnohem lépe, než pokud by byly vysázeny a v létě je spalovalo slunce. Třeba ten buk je na to dost citlivý, ale to byste snad mohl vědět...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.9.2023 12:06 Reaguje na Slovan
Takže, když pro vás nebyl tak nebyl. On ale byl. To jen pro pořádek.
Samozřejmě, pokud jste tak moc vztahovačný jak nyní předvádíte tak se opravím. Vy jste to tedy s určitostí neudělal. Udělal to jiná ochranář.
Já zase nechápu proč musejí být přírodě a ekofanatikům předhozeny k likvidaci nejkrásnější a nejzachovalejší kouty naší krajiny. Ty parky či oblasti by měly chránit to, kvůli čemu se vyhlašovaly. Určitě se bevyhlačovaly kvůli tomu aby si je "ekologové a ochranáři z různých neziskových organizací spletli s pokusným králíkem.
Vaše slova "jakmile nastoupí kůrovec, nastupují gigantické holiny, protože ani to hospodaření evidentně kůrovce v době, kdy má ideální podmínky, nedokáže zastavit a dokonce ani zpomalit". Světe div se ale těch kůrovcivých kalamit bylo za posledních dvěstě let nespočítaně. I na té Šumavě byly na místech dnešních " bezzásahových nesmyslů holiny. Takže, všechny předchozí kalamity se podařilo zdárně zastavit a les obnovit. Jen naši předchudci měli problém pouze s kurovcem. Nyní se bohužel ke kůrovci přidal ještě ekolog ochranář. S tím se dříve nikdo zaobírat nemusel a tak kalamity neměly takový rozsah. Samozřejmě těch důvodů proč to dopadlo jak to dopadlo je v současnosti podstatně víc.
Co asi bude s těmi organismy co jsou zavislé na tom rozpadajícím se dřevě až tam žádné toto dřevo nebude? Na Šumavě se mluví o ploše větší než 36 km2. Kam se asi tyto organismy podějí?
No a NP ČŠ? Tak ten měl chránit bohatství unikátního komplexu majestátních pískovcových měst a skalních stěn, jedinečných endemitů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. No a Vy, místo toho abyste přemýšlel co ten požár asi udělal s těmi pískovcovými skalami a tou tamní unikátní přirodou, jásáte nad zmlazením břízy. Ujeté, pomatené.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.10.2023 14:21 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrá taktika odpovědět po 3 dnech...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2023 15:32 Reaguje na Slovan
Blbost, jste moc vztahovačný a asi podle svého uvažování soudíte druhé. To není žádná taktika. Jen jelení říje je podstatně zajímavější než vaše "slovanské" bludy. Stejně na otázky neodpovíte. No a je lepší odpovědět po třech dnech než po osmi. Nebo snad ne?
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.9.2023 13:26
Základní otázka je, kdo další NP potřebuje??? Nebo si pan ministr chce udělat nějakou tu eko čárku? Proč se tak vehementě nestará o "zkomírající" hospodářské lesy|???
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.9.2023 15:56 Reaguje na Milan Milan
Novodobá šlechta bují a je třeba dalších lokalit, kam si bude jezdit po vyčerpávající práci bezplatně zastřílet.
Odpovědět
os

orb slavík

23.9.2023 17:57 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Chcete říci, že existuje tajná bohatá skupina střelců jelenů, která dokáže prosadit zřízení NP, aby tam lovili? Tak to asi není, ale tím nechci říci, po možném zřízením NP se tam balákovci neobjeví.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.9.2023 19:04 Reaguje na orb slavík
V prvé řadě se vytvoří nová místa pro byrokratický aparát a ta honitba přijde následně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2023 09:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mám obavu, že tam jsou i jiné zájmy a asi hlavně v
těsném okolí NP, kterými budou hotely, restaurace,
záchytná parkoviště, cykloservisy, cyklopůjčovny
a rozprodej pozemků na výstavbu chat a bydlení pro
VIP. Tak vypadá okolí většiny NP a leckde i uvnitř
nich, kdy se vždy nějaká výjimka povolí. Je štěstí,
že Křivoklátsko není vhodné pro sjezdové lyžování,
jako např. Šumava a Krkonoše, kde se najde výjimka
i pro sjezdovky a lyžařské vleky. Prostě kšeft je
na spadnutí a představu, že se nebude konat, když
už jsou pozemky nakoupeny, pětikolka nedopustí.
Sliby se vlivným voličům plnit MUSÍ !
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.9.2023 14:16
Křivoklátsko je te´D skvělé místo, krajina i lesy a to i bez značky NP, nebo právě proto??
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

25.9.2023 10:40 Reaguje na Milan Milan
...nebo právě proto??

Zdá se mi, že jste uhodil hřebíček na hlavičku.
Odpovědět
jh

jaroslav hes

25.9.2023 12:00
Proč troškařit? Když už NP Křivoklátsko proč rovnou ne NP Brdy-Křivoklátsko? Stejně je tohle území v podstatě souvislé. A Brdy na rozdíl od Křivoklátska jsou díky vojenskému cvičišti neosídlené a tudíž odpadá odpor místních obyvatel! A o omezení přístupu v NP vypovídá dlouhodobá uzávěra údolí Suché Kamenice kvůli hypotetické možnosti , že na někoho spadne sušina a on nebo jeho pozůstalí bude NP žalovat! K..va ,když jdu do přírody je to na mý vlastní nebezpečí a nikdo nemá právo mi bránit jen pro to, aby se mi nic nestalo!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2023 15:11 Reaguje na jaroslav hes
To si jen myslíte, že je to vaše věc. A například pozůstalí, s velkou pomocí právníků, velice nadšeně vaší smrti využijí. Ale ty Brdy bych schválil. To je území na NP dobré. Jen by tam musely probíhat ta cvičení i nadále.
Odpovědět

Lovatý Čávo

27.9.2023 14:31 Reaguje na jaroslav hes
Já bych se inspiroval u Soutoku a budoucí NP Brdy bych také opatřil automatickým odstraňovačem lidí. Na Soutoku jsou to komáři, proč by to na Brdech nemohly být miny? Navezou se přebytky z Ukrajiny a ochraně přírody bude učiněno za dost... Imho každej ví, že ochranu přírody dělaj stejně nejlíp vojáci anebo jaderné havárie..
Odpovědět

Radek Čuda

25.9.2023 15:49
Ten článek na Seznamu jsem četl a tedy některá tvrzení, co tam Hladík prezentoval, mne celkem dostala ... věčná škoda, že si jej v Brně nenechali. Ve Vršovicích bychom se bez něj fakt obešli. Plus to vypadá, že v některých směrech buď nepokrytě lhal, nebo absolutně netuší, která bije. Co je víc na pováženou těžko říct.

A pokud se týká vlastního NP, tak tam jsem přesvědčen, že pokud je jeho vyhlášení takto kontroverzní, tak je z celospolečenského hlediska nejlepší se na to vysrat. Ta příroda tam momentálně zjevně nijak netrpí, nějaká devastace nehrozí, vyhlášení NP by rozhodně nebylo nějakou záchranou čehokoli za 5 minut 12, takže nějaká další polarizace společnosti ... a že ji fakt máme víc než dost ... je zde skutečně zcela zbytečná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2023 18:13 Reaguje na Radek Čuda
Myslím si, že rozhodnuto už bylo v den voleb a vše ostatní je hra
na demokracii. Plní, co slíbili svým VIP voličům a kteří tam mají
své zájmy podobně jako na Soutoku. Časem se dozvíme o co tu šlo
doopravdy a kdo z toho bude profitovat. Možná by nebylo marné
nahlédnout do katastru nemovitostí, kdo má v okolí pozemky a kdo
z těch VIP v čem podniká. Rekreovat se tam asi nebudou, ale to
za úplatu umožní jiným ve svých zařízeních. Je to stejný scénář
jako u výkupů pozemku v CHKO Šumava přisáté na NP Šumava a na jiné
aktivity i jinde. O ochranu přírody tu vůbec nejde, ale o nalákání
turistů na značku NP!
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist