https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tereza-snopkova-kam-miri-cr-aneb-navrhy-koncepci-k-ochrane-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tereza Snopková: Kam míří ČR? Aneb návrhy koncepcí k ochraně klimatu

18.4.2024
V druhé polovině února skončilo meziresortní připomínkové řízení resp. veřejná konzultace ke třem zásadním koncepčním dokumentům, které se vztahují k řešení změny klimatu. Jde o návrh aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice (POK; její současná podoba vychází z verze schválené usnesením Vlády ČR č. 207 ze dne 22. 3. 2017), a to pro období 2024 až 2050. Dále jde o aktualizovaný Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (VPEK) a s oběma dokumenty související aktualizovanou Státní energetickou koncepci (SEK). Všechny tři dokumenty se věnují potřebné dekarbonizaci, nízkouhlíkovým technologiím a proměně energetického rámce ČR. Jako společný cíl lze vymezit dosažení klimatické neutrality. V tomto příspěvku shrnujeme vybrané prvky koncepcí a komentujeme některá jejich úskalí.
 
Než se podíváme na konkrétní cíle, je třeba hned na úvod uvést, že všechny tři dokumenty jsou obsáhlé materiály, jejichž srozumitelnost a uchopitelnost pro širokou veřejnost není bez bližší orientace v problému klimatické změny příliš přívětivá. To platí obzvláště pro VPEK, který má téměř 500 stran a celkově trpí nepřehlednou strukturou. Kromě toho, přestože každá z koncepcí má svůj vlastní záběr řešených otázek a vlastní cesty a nástroje, jak stanovených cílů dosáhnout, současně se materiály v řadě věcí prolínají nebo překrývají. Tyto návaznosti nejsou blíže v textech dokumentů specifikovány.

Dokumenty jsou doprovázeny „manažerským shrnutím“ (u SEK jde o úvodní kapitolu), nicméně v této základní informaci určené pro veřejnost jasné vytyčení základních cílů ČR není vždy zcela dostatečné. Ke konkrétním cílům

POK stanovuje dvě roviny cílů – cíle krátkodobé a cíl dlouhodobý. V krátkodobém horizontu je cílem České republiky snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tento cíl, který je shodný s cílem EU v této oblasti, má byt naplněn díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE), zvyšování energetické účinnosti a pomocí úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Nicméně, dle POK modelový scénář údajně umožňuje snížení emisí v ČR do roku 2030 nikoli o 55 %, ale až o 62 %. Možnost navýšit ambice České republiky nad 55 % však není dále zvažována, což je škoda zejména ve vztahu k dalším iniciativám v ČR, které se klimatickými cíli zabývají. Pokud totiž jde o cíl ČR v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, můžeme poukázat na návrh klimatického zákona, který v roce 2023 připravila Pirátská strana. Ten požaduje snížení v daném období o 65 %.

Mimo to lze zmínit také požadavky klimatické žaloby podané v dubnu 2021. Žalobci v ní původně pracovali s požadavkem snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % (v žalobě usilovali o potvrzení toho, že žalovaní, tj. vybraná ministerstva a vláda, postupovali protiprávně tím, že nepřijali dostatečná opatření směřující k danému cíli). S ohledem na další vývoj soudního procesu však žalobci žalobní návrh upravili. Doplnili jej tak, že východiskem pro stanovení konkrétního závazku ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 (tak, aby mohlo dojít k udržení nárůstu globální teploty do 1,5 °C podle Pařížské dohody a podle žalobců tedy i naplnění závazků plynoucích z lidských práv), mají být alternativně (podle různých metod výpočtu na základě tzv. uhlíkového rozpočtu) hodnoty a. 81 % b. 84 % nebo c. 89,76 %. To jsou na první pohled hodnoty mnohem vyšší než strategický cíl ČR ve výši 55 %. Je třeba se ptát, zda jsou vyšší cíle dosažitelné, a tedy reálné a zda by ambice ČR neměly být vyšší, a to např. v rovině stanovení nižšího pevného cíle se současným závazkem vyvinout úsilí dosáhnout v daném období cíle vyššího.

Dalším krátkodobým cílem je cíl pro období do roku 2040. V tomto období se má strategie pro Česko do velké míry odvíjet od strategie EU. Dnes již ale víme, že Evropská komise v únoru navrhla cíl snížení emisí pro období do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990. Tento návrh logicky nemohl být v národních strategiích ještě zohledněn (a neprošel ani celým legislativním procesem na úrovni EU), nicméně je to jasný signál, že bude nutné klimatická opatření dále intenzivně rozvíjet. Současně je třeba upozornit na některé iniciativy a diskuse, které zpochybňují splnitelnost cílů při současném zachování konkurenceschopnosti nebo vyjadřují obavu ze spoléhání se na dosud nevyzkoušené a drahé technologie jako je zachytávání uhlíku. Ozývají se také silné protesty zemědělců namířené celkově proti opatřením vyplývajícím z Green Dealu či obecně environmentální politiky EU, což může mít vliv na další legislativní vývoj na úrovni EU.

Jak už bylo výše naznačeno, dlouhodobým cílem POK je dosažení cíle klimatické neutrality ČR do roku 2050. (Podle MŽP použitý modelový scénář dosahuje na snížení emisí o přibližně 95 % oproti roku 1990 a zbývající emise bude potřeba vykompenzovat zvýšeným ukládáním uhlíku v půdě a lesích nebo jejich zachytáváním v průmyslu a energetice.) Klimatickou neutralitou se zde rozumí dosažení rovnováhy mezi zbývajícími emisemi skleníkových plynů a přirozeným a průmyslovým pohlcováním a ukládáním oxidu uhličitého. Dosažení tohoto cíle má být spojeno se současným zajištěním příznivého sociálně-ekonomického rozvoje. Uvedený cíl je třeba chápat jako závazek ČR zajistit souběžně s klimatickými cíli příznivý sociálně-ekonomický rozvoj. Pokud jde o sociálně-ekonomické rozvoj, bylo by možné zvažovat také určité změny v lidském chování. Dekarbonizační scénář (na který POK odkazuje) však zásadní behaviorální změny (např. změnu postoje vůči vlastnictví automobilu a dopravě, stravovací návyky, snížení teploty vytápění apod.) nepředpokládá. Na druhé straně je podle POK např. v sektoru zemědělství „hlubší dekarbonizace“ závislá na změně stravovacích návyků (snížení spotřeby masa a živočišných výrobků). Také se uvádí, že modelace obecně předpokládá „racionalitu všech aktérů v ekonomice od průmyslu, po domácnosti, tj. přípravu investic na základě ekonomického vyhodnocení jejich výhodnosti“. Proto je možná škoda, že v POK (a dalších dokumentech) chybí konkrétnější zmapování postavení člověka/jednotlivce v systému klimatických opatření, které by mohlo přispět k lepšímu porozumění potřebných změn.

Jaké je směřování k cílům?

Vzhledem k tomu, že POK je primárně mitigační strategií, zabývá se zejména opatřeními ke snížení emisí a nahrazení fosilních zdrojů. Zásadní opatření se tak mají týkat ukončení uhlí, navýšení obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jaderné energetiky. Vedle toho se sledované koncepce věnují sektoru budov, zvýšení energetické účinnosti, využití biometanu a vodíku, zachytávání a ukládání uhlíku a řadě dalších opatření, pro účely tohoto příspěvku však vybíráme jen první tři uvedené oblasti.

Ukončení využívání uhlí je nedílnou součástí, resp. podmínkou transformačního procesu. Strategické dokumenty s tím již výslovně počítají. VPEK počítá se snížením podílu fosilních paliv na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a požaduje zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Stejně tak POK odkazuje na modelový scénář, který předpokládá úplné ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla ve stejném roce.

Na úseku OZE se počítá se zásadním navýšením kapacity solárních a větrných elektráren. Podpora OZE je tak součástí všech tří strategií.

Všechny tři koncepce zohledňují nové požadavky EU na mapování území pro umístění OZE a věnují se také urychlení povolovacích režimů pro OZE. To je na jedné straně vítaný přístup. Na druhé straně je jeden cíl promítnutý do několika úkolů v několika koncepcích. Jedním provedeným opatřením lze následně vykázat splnění několika úkolů v různých koncepcích, což může být zkreslující pro jejich následné hodnocení. K úvaze je tedy užší provázanost řešených koncepcí či společný přehled (plnění) úkolů.

Podle sledovaných koncepcí panuje shoda na tom, že zásadním zájmem ČR je udržet a zvýšit využití jaderné energetiky. Jaderná energetika má hrát primárně roli při výrobě elektřiny, ale potenciálně také například ve výrobě tepla, nebo vodíku. Nové předpokládané kapacity pro jaderné zdroje zahrnují nový reaktor v jaderné elektrárně Dukovany – uvedení do provozu v roce 2036, dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín – uvedení do provozu v roce 2039 a 2041 a malý modulární reaktor – uvedení do provozu v roce 2035.

Jádro jako nízkouhlíkovou technologii prosazuje česká vláda již dlouhodobě, a to i na evropské úrovni. Pro veřejnost však stále není jisté, jak bude proces výstavby nových reaktorů financován a zda jsou výše uvedené termíny reálné. K tomu se ostatně kriticky vyjadřovalo např. Hnutí Duha ve fázi veřejného připomínkování VPEK na podzim roku 2023 (současně také zdůraznilo potřebu vyšších ambicí a otevřenosti, pokud jde o OZE). SEK nicméně konstatuje, že jaderná energetika je veřejně akceptována, aniž by však odkazovala na relevantní výzkum veřejného mínění či jiný zdroj potvrzující tento postoj (chybí také úvaha, zda tento závěr platí k jádru obecně nebo konkrétně k jeho využití pro řešení dekarbonizace). Pokud je celý dekarbonizační scénář postaven na předpokladu uvedení nových jaderných reaktorů do provozu ve výše naznačeném časovém rámci, je možné se domnívat, že scénář může být chybný (příliš optimistický), jelikož nepracuje s riziky spočívajícími v jeho nedodržení. Otázkou pro odborné studie je také to, zda jaderná energetika má v podmínkách ČR nějaké alternativy.

Cíle a klimatický zákon

Za zmínku stojí to, že sledované strategie zmiňují záměr „legislativního uchopení ochrany klimatu“. Tímto se v podstatě do určité míry vrací k úkolu z programového prohlášení vlády z roku 2014, podle něhož měl být připraven návrh zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech (za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky), přičemž tento úkol byl promítnutý i do POK ve znění schváleném v roce 2017.

Aktuálně návrh SEK požaduje specificky legislativní ukotvení termínu odchodu od uhlí a termínu dosažení klimatické neutrality. Předpokládá se splnění tohoto úkolu do poloviny roku 2025.

POK, aniž by dále pracovala s úkolem přijmout zvláštní zákon, šířeji poukazuje na to, že EU na jedné straně stanoví závazné cíle pro členské státy, ale zároveň platí, že členské státy mohou v národní legislativě samy reflektovat vlastní vyšší ambice. Pro tento účel se nabízí možnost přijetí rámcového klimatického zákona. To by v ČR pomohlo ukotvit směřování státu a zajistit stabilitu prostředí pro všechny dotčené subjekty. Je tedy žádoucí úkol spočívající v přijetí klimatického zákona („legislativního zakotvení ochrany klimatu“) zakotvit jako průřezový napříč dotčenými koncepcemi a dále jej rozvíjet ve spolupráci všech dotčených resortů. V tomto směru lze navázat na výše zmíněnou iniciativu – návrh klimatického zákona Pirátské strany a dále vést diskusi o jeho náplni, a to včetně maximalizace ambicí ČR v oblasti klimatu. Hnacím motorem může být to, že řada evropských zemí již rámcový klimatický zákon jako národní právní úpravu, která zastřešuje ochranu klimatu a stanoví závazné a vymahatelné cíle, přijala. Příkladem ambiciózních úprav může být v roce 2022 výrazně aktualizovaná finská právní úprava, která přinesla cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035. Obsahově inspirující mohou být také postupy nebo legislativní návrhy v zemích V4, konkrétně na Slovensku nebo v Polsku.

Závěr

Co říci závěrem? Národní strategické plány zcela jistě odrážejí aktuální požadavky unijní legislativy a poukazují také na projednávané návrhy, které chtějí posléze zohlednit.

Pro české směřování je důležité potvrzení odklonu od uhlí k určitému konkrétnímu datu, jakož i přihlášení se k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Mezi klíčová opatření na této cestě patří podle strategií mimo jiné navýšení OZE, kde jsou zohledněny unijní požadavky na mapování vhodných území pro OZE a zároveň na urychlení povolovacích procesů.

Národní strategie spoléhají na zásadní přínosy jaderné energetiky. I když tento přístup může být akceptován jako politické řešení, rizika zůstávají v tom, že budování nových reaktorů rozhodně není „na spadnutí“ a naplnění strategických cílů v tomto směru vůbec není jisté.

K celospolečenskému pochopení úkolů spojených s klimatickou změnou vítáme podporu systematické osvěty o změně klimatu (jak ostatně vyžaduje jeden z úkolů POK) „od jasně pojmenovaných příčin, dopadů (přírodních i společenských) – lokálních i globálních, až po sociálně citlivá a efektivní řešení, která se dotýkají všech aspektů fungování společnosti“ (mimo tento úkol poukazujeme na rizika spojená s dezinformacemi nebo greenwashingem; novou úpravou v oblasti climate-washingu se blíže zabývá komentář Moniky Feigerlové a Rity Simon ze dne 30. 1. 2024).

Pokud jde o konkrétní cíle ČR, uvítáme rozsáhlejší a pro širokou veřejnost přístupné mediální zpracování tématu využitých modelů – scénářů, pokud jde o dosahování navrhovaných procentuálních cílů, a to též ve srovnání s cíli požadovanými jinými iniciativami (viz pirátský klimatický zákon a klimatická žaloba), jakož i širší veřejnou prezentaci úkolů a cílů u jednotlivých dílčích témat předložených koncepcí.


reklama

 
foto - Snopková Tereza
Tereza Snopková
Autorka je pracovnicí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

18.4.2024 07:11
Co říci závěrem: téměř všechny strany kandidující do EU (mimo p. Nerudové a Pirátů) požadují revizi tohoto příliš ambiciozního programu. Nikoli jeho zrušení, nikoli vystoupení z EU, ale jeho úpravu, aby byl smyslplný, nikoli likvidační. Žádné snížení teploty nepřinese, přinese ale něco jiného - nové technologie, elektrifikaci. Naopak vyčítají stranám, které pro něj hlasovaly a jej podpořily, že jejich ukvapený názor je pak nutno složitě revidovat. Stejně to platí i pro migranty.
Na tom je vidět, jak nepružné = nedemokratické jednání je v EU, prosadí se to, co pak většina nechce. A zároveň : jediný správný přístup k EU je euroskepticismus, prosazovaný ODS, možnost prosadit si svůj názor, nikoli podřizovat se většině. Je to proto, že EU není federace, jsou zde příliš rozdílné zájmy, neslučitelné s federací = neslučitelné s fungováním norm. demokracie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2024 07:17 Reaguje na Honza Honza
https://www.youtube.com/watch?v=KGOKIiYEZG4
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.4.2024 09:50 Reaguje na Honza Honza
Nejde navrhovat cíle podle Švédska a ekonomikou Německa.
55% do 2030 je blbost. Zlikvidujeme kvůli tomu zaměstnanost, průmysl, sociální smír?
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2024 10:03 Reaguje na Honza Honza
A právě proto nelze v evropském parlamentu postupovat tak jako v normálním demokratickém parlamentu - zvedat ruku pro správné názory a nezvadat pro špatné. To zde nestačí. Je nutno jednat s jinými, vytvářet si spřátelené skupiny, chodit, jednat, přesvědčovat. To nejlépe zvládnul Babiš. Ale ANO nemá ucelené názory- nejdříve kritizovala špatné hospodářství ODS (a zkonzolidovalo rozpočet že byl až přebytkový), pak za covidu populist. rozpočet rozházelo, nyní populisticky odmítá reformy, šetření, nesmyslně blokuje parlament atd - takto to také nejde!
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 10:25 Reaguje na Honza Honza
oprava: žádné výrazné, rozhodující snížení teplotxy nepřinese, ale částečně pomůže
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.4.2024 09:43
podle těch čtrnáctidenních výkyvů teplotních změn bych řekl, že jsme v nějaké přechodové fázi k době ledové. To se ještě potvrdí, jak co bude.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.4.2024 10:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Aha, 14denní lokální výkyv teploty je předzvěst nástupu doby ledové. Vám to ale fakt myslí!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 11:44 Reaguje na Jiří Svoboda
No od rána se dívám na hory pokryté sněhem. Trochu rychlý sešup z "Malíkova léta". K článku snad jen tolik , že ambice "dnešních zelených a různých eko jsou nesmírné. Nebo že by byly vesmírné?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.4.2024 12:48 Reaguje na Jarek Schindler
Jistě, u zelených je tu obrovský rozpor mezi ambicemi a jejich realizovatelností. Problém ale je, že reálná politika je o vyhovění všem a tak vznikají různé guláše.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 22:11 Reaguje na Jiří Svoboda
ved si vezmem nejaky dostatocne kratky vymedzeny usek merania teploty .. vynesiem tieto hodnoty do grafu a prelozim to nasledne tendenciou .. ved tak sa to predsa robi .. ci nie ? ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.4.2024 10:50
A kdo to vše a jakým způsobem zrealizuje a zaplatí (to je to nejdůležitější), o tom se v materiálech nehovoří?
Odpovědět

Radek Čuda

18.4.2024 14:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Jste kacíř a přízemní bytost!!!
Vždyť jde o vyšší dobro a o planetu!

Ono se stačí podívat odkud autorka je ... a je více méně jasno. Klasický spolek věčných žadatelů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.4.2024 15:48 Reaguje na Radek Čuda
I já pracuji na AVČR, ale tyto manýry neprovádím. U autorky je spíše problém, že není schopna pohledu z pozice občanů.
Odpovědět

Radek Čuda

19.4.2024 12:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono to nebylo myšleno ani tak moc pejorativně, jako to spíš mělo reflektovat fakt, že při rostoucích výdajích na eko spojené s poklesem výkonnosti naší ekonomiky bude AV jedna z prvních, které se utáhnou kohoutky a právě jedinci jako autorky budou rovněž mezi prvními, kteří začnou bědovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2024 14:58 Reaguje na Radek Čuda
Já to nebral nijak zle.

Asi budou tendence AVČR "zeštíhlit". Pak se uplatní hlavně lokty a hlavy mnohem méně. Bohužel.
Odpovědět
pk

pepa knotek

18.4.2024 17:38
Kdyby EU již od zítřka nevyprodukovala ani gram CO2, tak to na globální teplotu v roce 2050 nebude mít vůbec žádný vliv.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2024 08:59 Reaguje na pepa knotek
Bezcenná a hloupá poznámka.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

21.4.2024 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale mohla by být pravdivá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2024 09:27 Reaguje na Josef Mozek
Když je něco v rozporu s elementární fyzikou, tak těžko to může být pravdivé.
Odpovědět
rb

r b

22.4.2024 15:38 Reaguje na Jiří Svoboda
skutocne? s aku fyzikou je to v rozpore?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2024 16:18 Reaguje na r b
Forcing od CO2 je úměrný logaritmu koncentrace CO2 v atmosféře.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 00:23 Reaguje na Jiří Svoboda
to je sice pekne, ako aj jeho predpokladany vplyv na oteplovanie, ale len ak by sme opomenuli fakt, ze je to len na zaklade spatneho modelovania (a staleho doladovania, aby to sadlo) a na zaklade premisy ze korelacia rastu CO2 v minulosti spolu s globalnou teplotou predstavuje aj kauzalitu, co ale nie je potvrdene - a naviac pri ochladzovani uz je to zahadne opomenute
hypoteza, ci konsenzus nejakej skupiny ludi este neznamena, ze je to skutocne tak
aj za Galileovych cias bol vseobecny konsenzus iny - a tiez vysvetlovany ci podporovany aj "vedeckym" pohladom
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.4.2024 15:08 Reaguje na r b
Ale co to tu melete? Ten forcing naměříte v laboratoři i teoreticky spočítáte.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 22:23 Reaguje na Jiří Svoboda
ale to je v poriadku, akurat ze je to len jeden dielik v puzzle 10000 .. ako vysvetlite, ze tento forcing nefungoval (resp. nebol dostatocny) pri minulych ochladzovaniach, kedy hladina CO2 (ked rastla so stupajucou teplotou) bola este tisice rokov relativne vysoka a napriek tomu globalna teplota klesala
Odpovědět
rb

r b

22.4.2024 15:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Mate niekde potvrdenu teoriu, ze to tak nie je?
Zatial jedine co je skutocne dane a potvrdene, je korelacia globalnej teploty s urovnou CO2 (a aj to si istym oneskorenim narastu ci poklesu CO2 podla teploty, vyraznejsim pri ochladeni) - ALE ZIADNA kauzalita!

Teda je to skor hlupa a bezcenna poznamka od Vas.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2024 16:26 Reaguje na r b
Ano, ta korelace tam je a to je i ve shodě s fyzikou, viz má odpověď výše.

Pokud byste se trochu více zajímal o filosofii vědy, viz Popper, pochopil byste, že ve vědě nelze cokoliv dokázat. Tato teorie je opravdu potvrzena fyzikou a zatím to nikdo nevyvrátil. Nezbývá tedy, i vám, než to považovat za správné.

Kategorické tvrzení Pepy Knotka je v tomto smyslu opravdu hloupé a bezcenné.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 13:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak v prvej casti sa nezhodneme - je to zatial len korelacia a potvrdenie fyzikou zatial dost kriva

ale podme sa vratit k prvotnemu tvrdeniu, ktore ste ozanacil za hlupe a bezcenne:
"..Kdyby EU již od zítřka nevyprodukovala ani gram CO2, tak to na globální teplotu v roce 2050 nebude mít vůbec žádný vliv.."
a skusme k fyzike zapojit aj trochu skolackej matematiky a par drobnych faktov:
najprv vstupne podmienky:
- uvazujme, ze uz sucasna koncentracia CO2 v atmosfere sposobuje zvysovanie globalnej teploty
- "zivotnost" uz vyprodukovaneho CO2 v atmosfere je odhadovany radovo na stovky rokov
- "prispevok" EU na "nadbytocnom" CO2 je cca 8%
- vyznamnejsi prispievatelia CO2 (napr. Cina) budu v raste pokracovat este minimalne dalsiu dekadu

a teraz otazka pre fyzika - aky ucinok bude mat teda hoc okamzite zastavenie vsetkych emisii EU na globalnu teplotu v roku 2050?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.4.2024 15:13 Reaguje na r b
Bude mít vliv malý, nikoliv ale "vůbec žádný", tudíž nulový. Tudíž Pepa Knotek napsal jen pouhou pitomost.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 10:19 Reaguje na pepa knotek
Ne, vliv to mít bude, cesta je správná, ale oteplování se nezastaví.
Nejdřív musím udělat to, co je nutné a nezbytné - vodu vůbec mít, zachytit ji, pak teprve (když si tím zachráním život), mohu dělat další opatření - ale i tato opatření jsou správná a potřebná, musí být realistická.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2024 15:00 Reaguje na Honza Honza
Mne nedávno napadl zásadní princip pro hospodaření s vodou:

Co nejvíce jí při jejím odparu prohnat přes rostliny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.4.2024 08:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Třeba přes kukuřici. Já vím, také hloupá poznámka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.4.2024 10:42 Reaguje na Jarek Schindler
Nebo ji zavřít do sudů s pivem, to zdražit a nepít!
Taky dobrý nápad ne? Tu nejde o to odpar zastavit,
ale rozložit ho v čase tak, aby byl co nejvíce
rovnoměrný a to lze pouze akumulací do obrovských
objemů, kterými jsou půda a hluboké vodní nádrže,
kde v poměru k ploše je odpar menší než u plytkých bažin, tůní a kaluží na polích vzniklých ucpáním
meliorací. Půdě schází organika a ekologům rozum.
Odpovědět
HH

Honza Honza

20.4.2024 11:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejlépe přes les, ale i nádrže jsou potřebé. I nádrže by se mohly skloubit s úložištěm energie - přečerp. elektrárny. Jen to chce spočítat, posoudit, udělat projekty. Ekologové ale nesmí protestovat. Vláda to chce!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2024 09:28 Reaguje na Honza Honza
Těch možností na úložiště energie je zoufale málo.
Odpovědět
rb

r b

22.4.2024 15:34
"systematické osvěty o změně klimatu .. od jasně pojmenovaných příčin.."

tak vedci nevedia presne popisat priciny a za zavislosti, ktore vyvolavaju cyklicke zmeny klimy za poslednych par milionov rokov (hypotez je viacero ako aj moznych vplyvov), ale niekto tu s urcitostou vie, ako funguje ta posledna aktualna zmena (ktora mimochodom este nedosiahla vrcholu poslednych piatich) - to je na nobelovku, preco sa este nikto neprihlasil?

".. až po sociálně citlivá a efektivní řešení.."
a naviac ma niekto tu trufalost povedat, ze ludia su schopny ovplyvnit globalnu klimu (teda pardon o jednom pripade viem - tzv nuklearna zima, ale ani ta nepotrva viac ako cca dekadu co je z pohladu globalnych cyklov okamih a potom sa to znova dostane do rovnakych kolaji ako ostatne cykly)

"..mimo tento úkol poukazujeme na rizika spojená s dezinformacemi nebo greenwashingem .."
ano taketo dokumenty su sucastou greenwashingu a obsahuju dezinformacie ( tu mi napada prirovnanie ako zlodej krici - chytte zlodeja)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2024 16:34 Reaguje na r b
Ono pořádně vysvětlit dřívější příčiny globálních změn, ke kterým je zoufale málo dat, je opravdu mnohem složitější než tu dnešní, jejíž příčiny jsou velmi dobře prozkoumány a zdokumentovány.

Pokud nedokážete vylézt na Mont Everest, neznamená to, že nejste schopen zdolat ani Sněžku.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 13:59 Reaguje na Jiří Svoboda
"Ono pořádně vysvětlit dřívější příčiny globálních změn, ke kterým je zoufale málo dat, je opravdu mnohem složitější .."

ano, jednoduche to nie je, zakladom je pochopit komplexne procesy

"..než tu dnešní, jejíž příčiny jsou velmi dobře prozkoumány a zdokumentovány.."
tak toto uz nie je pravda - kedze stale nie su pochopene komplexne procesy (vid prva cast), tak nie je mozne tvrdit, ze PRICINY sucasneho cyklu su dobre prezkumane a zdokumentovane - stale su to len nejake hypoteticke modely (mimochodom velmi zjednodusene) postavene na nejakej korelacii udajov, kde ale nie je preukazana skutocna kauzalita a taktiez aj kvatifikovanie ucinku je len take vestenie - kedze ako uz bolo spominane niekolko krat, absentuje to pochopenie komplexnosti problematiky (previazanosti, spatnovazobne cinitele,..)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.4.2024 15:24 Reaguje na r b
Razance současné klimatické změny je s minulostí nesouměřitelná a má tudíž i mnohem razantnější příčinu, než byla v minulosti. Nač nám jsou tedy potřebné znát příčiny a mechanismy dřívějších změn k vysvětlení té současné?

Jistě, můžete zpochybňonat úder kladiva jako příčinu zatlučení hřebíku a tvrdit, že při zatloukání hrál úlohu i vítr a i ten je třeba vzít v úvahu. Ale to už si bude vaše okolí klepat na čelo.
Odpovědět
rb

r b

23.4.2024 21:23 Reaguje na Jiří Svoboda
"Razance současné klimatické změny je s minulostí nesouměřitelná a má tudíž i mnohem razantnější příčinu, než byla v minulosti. Nač nám jsou tedy potřebné znát příčiny a mechanismy dřívějších změn k vysvětlení té současné?"
a ako ste prisli na informaciu, ze razancia tejto zmeny nema obdoby v minulosti?
mate stroj casu a mate databazu merani teploty za poslednych cca milion rokov v dennych a hodinovych rezoch - teda ako data s akymi to porovnavate teraz?

a ten druhy odstavec nebudem detailne ani komentovat, ako akademik by malo byt pod vasu uroven demagogicke vytvaranie klamlivej analogie

ci nie ste akademik/vedec? .. potom to chapem
Odpovědět

24.4.2024 11:11
test
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist