https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tereza-snopkova-same-jadro-aneb-na-klimaticky-zakon-stale-cekame
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tereza Snopková: Samé jádro aneb na klimatický zákon stále čekáme

12.12.2022
Bude mít Česká republika klimatický zákon? Už to vypadalo, že možná ano, a to v očekávání, co přinesou „teze k podpoře klimatu“, na kterých pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z dílny resortu však vzešla pouze podpora jaderné energetiky zahalená do zdání širší podpory klimatické mitigace, vtělená do materiálu Teze pro změnu liniového zákona za účelem podpory klimatu a energetické bezpečnosti ČR (pro podporu výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů podporujících dekarbonizaci hospodářství).
 
Hlavním účelem předloženého dokumentu bohužel není komplexní řešení dopadů změny klimatu v ČR ani podpora obnovitelných zdrojů, ale zásadní zásah do řady předpisů spojený s omezením účasti veřejnosti za účelem zrychlení procesu umístění zařízení zejména pro jadernou energetiku. Co je na předloženém návrhu špatně?

V prvé řadě je to zklamání z nenaplněného očekávání, že Česká republika potvrdí v zákonné podobě, komplexně, otevřeně a závazně požadavky Pařížské dohody, stanoví si v tomto směru odpovídající cíle a tím jasně deklaruje své záměry a cíle v oblasti klimatické politiky.

V řadě zemí Evropské unie již existuje komplexní legislativní právní rámec pro ochranu klimatu, kterým stát deklaruje úroveň ochrany svých občanů a příspěvek k řešení krize globálního charakteru. V České republice měl být již v roce 2014 připraven návrh zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech, nicméně podmínkou jeho přijetí bylo to, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Ministerstvo životního prostředí předpokládalo předložení návrhu zákona do vlády v roce 2016, vytvořený návrh se však k projednání vládě vůbec nedostal a úkol zpracování antifosilního zákona byl v roce 2017 zrušen. Následně byl také ve vyhodnocení Politiky ochrany klimatu z roku 2021 původní úkol 5A Zákon o snižování závislosti na fosilních palivech označen jako zrušený. Vláda Petra Fialy zaštítit řešení změny klimatu prostřednictvím rámcového zákona neplánuje.

Poskytnutí jasného závazného rámce pro organizaci vnitrostátních opatření s krátkodobými a dlouhodobými cíli v ochraně klimatu tak stále v ČR nefiguruje jako ústřední téma pro další kroky politických představitelů.

Dalším kritickým prvkem „tezí“ je samotný název materiálu a vymezení jeho účelu. Cílem předpokládané právní úpravy není komplexní řešení ochrany klimatu („podpora klimatu“), popř. dekarbonizace, ale specificky podpora prosazování záměrů v oblasti výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů (potažmo jaderné energetiky), resp. podle obálky k materiálu „vytvoření vhodných legislativních podmínek pro umisťování, povolování a provozování staveb nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů jako např. záměrů těžby surovin“.

V tomto směru lze připomenout, že pojem nízkouhlíková výrobna energie lze najít v poměrně novém zákoně č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Nízkouhlíkovou výrobnou je výrobna elektřiny na území České republiky s jaderným reaktorem – podrobněji viz § 2 písm. a) uvedeného zákona. „Teze“ se vůči této právní úpravě, která je prezentována jako klíčový zákon na podporu rozvoje jaderné energetiky, nijak nevymezují.

Na „teze“ má velmi rychle navázat předložení paragrafovaného znění návrhu změn liniového zákona a dalších souvisejících zákonů vládě. Ministr průmyslu a obchodu by měl ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj a ministrem životního prostředí předložit návrh již do 28. února 2023 (ve výhledovém plánu legislativních prací vlády na rok 2023–2025 však změnový zákon uvedený není). To je bez existence předchozího podrobného zdůvodnění, kterou by podle legislativních pravidel vlády obsahoval věcný záměr návrhu nové právní úpravy (pokud by byl připravován), a např. také bez vyjasnění vztahů k unijním a mezinárodním závazkům termín velmi šibeniční. Konstatování uvedené v „tezích“, že „zákonná úprava bude respektovat požadavky evropských předpisů a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Bude tyto požadavky aplikovat pouze v míře nezbytné k naplnění požadavků evropských předpisů a mezinárodních smluv (bude eliminovat požadavky, které jsou již nyní přísnější než evropské právo). Nepředpokládá se, že by zákonná úprava zasahovala či předjímala novelizaci evropských předpisů (např. směrnice REDIV pro OZE).“ vypovídá pouze o tom, že vztah k unijní a mezinárodní úpravě se teprve bude řešit, popřípadě, že vyšší ambice, které ČR naplňuje, bez dalšího zdůvodnění a zohlednění např. judikaturního vývoje naplňovat přestane.

U takto rychlé přípravy nové právní úpravy může být rovněž matoucí nebo možná spíše příznačné to, že návrh „tezí“ zřejmě nebyl a není veřejně přístupný (v elektronické knihovně vládních materiálů ani na webu předkladatele jej nelze najít), a také to, že autorství návrhu „tezí“ (i budoucího paragrafovaného znění zákona) zřejmě přísluší spíše externímu dodavateli, kterým je renomovaná advokátní kancelář, než úředníkům Ministerstva průmyslu a obchodu.

Obsahově se „teze“ v konkrétních věcech soustředí na maximální urychlení přípravy a umístění jaderných zdrojů vč. malých modulárních reaktorů, na těžbu a úpravu surovin nezbytných k zajištění dekarbonizace (jako příklad se uvádí těžba a zpracování surovin pro výstavbu nových jaderných zdrojů), ale také půjde o „stavby a technická zařízení zajišťující jejich fungování (jaderná zařízení související s provozem jaderných zdrojů), jejich připojení k sítím dopravní a technické infrastruktury (např. vyvedení výkonu, vyvedení tepla, napojení na komunikace, přívod vody, kanalizace, servisní a provozní budovy) a rovněž o další stavby, které mohou být i vně areálu těchto záměrů, pokud jsou nezbytné k jejich realizaci a provozování (například stavby, opatření či přeložky na stávajících sítích dopravní a technické infrastruktury, které umožní dopravu nadrozměrných a těžkých nákladů)“, tedy komplexní rozsáhlé záměry, jež mají být povolovány ve zvláštním režimu, aniž by bylo předem jasné, co všechno může nová právní úprava zahrnout.

„Teze“ hovoří také o potřebě stanovit účel vyvlastnění i pro těžbu a zpracování surovin, včetně související dopravní a technické infrastruktury podmiňující přípravu, realizaci a provoz záměrů těžby potřebných surovin a jejich zpracování. Dále by mělo být zavedeno zákonné věcné břemeno k řešeným záměrům „k zajištění příslušných práv k pozemkům na dobu trvání přípravy, výstavby a provozu záměru“.

Urychlení přípravy záměrů řešených v „tezích“ předpokládá zásahy do procesu posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu jeho „zefektivnění“, dále zásahy do vydávání stanovisek dotčených orgánů, do možnosti účastníků vyjadřovat se v rámci procesu územního plánování a povolovacích řízení, zkrácení lhůty a omezení přezkumu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska („JES“; k JES viz blíže návrh zákona z dílny Ministerstva životního prostředí o jednotném environmentálním stanovisku a o změně některých souvisejících zákonů). V „tezích“ se mj. předpokládá, že dotčené orgány budou namísto závazných stanovisek (kromě JES) vydávat pouze podkladová vyjádření, aby „stavební úřad mohl řešit veřejné zájmy komplexně a nebyl dogmaticky vázán závazným stanoviskem“. Zároveň pokud se dotčený orgán nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že je vyjádření souhlasné a bez podmínek (fikce souhlasu). U negativního závazného stanoviska JES bude zachována možnost jeho přezkumu. Pozitivní závazné stanovisko však nebude možné přezkoumat („z důvodu jeho vydání na již odborné úrovni MŽP a z důvodu zrušení dvojinstančnosti“; viz dále). Tyto plány souhrnně znamenají zásadní oslabení pozice dotčených orgánů chránících různé veřejné zájmy (např. stanovením pozitivní fikce jejich souhlasu v případě, že nedodají vyjádření ve stanovené lhůtě, která se, byť má být výjimečným opatřením, objevuje v právní úpravě stále častěji), omezení účasti veřejnosti a jednostranné prosazování zájmu na jaderné energetice bez ohledu na to, o jak složité záměry a s jak velkým dopadem na jednotlivce, obce a širší veřejnost se jedná. To je dále podpořeno záměrem předkladatele vést povolování dotčených záměrů jako jednoinstanční („Vzhledem k povaze SOSÚ [pozn. Specializovaný a odvolací stavební úřad], který bude o záměrech rozhodovat, z toho se odvíjejícího důvodného předpokladu vysoké odbornosti a širokých zkušeností, lze předpokládat, že vydaná prvoinstanční rozhodnutí nebudou zatížena zásadními vadami. Odvolací institut se tak jeví jako nadbytečný.“). K tomu má být sice zachována možnost přezkoumat pravomocné rozhodnutí v přezkumném řízení podle procesní úpravy ve správním řádu, v něm má ale rozhodovat ředitel SOSÚ, tedy nadřízený v rámci téhož orgánu, což z povahy věci oslabuje funkčnost celého institutu přezkumu. Předkladatel dále konstatuje, že „řízení podle atomového zákona vedoucí k povolení a provozování jaderných zdrojů budou nadále neveřejná a nebudou navazujícím řízením s tím, že jediným účastníkem řízení bude žadatel“.

Prosazení záměrů se má promítnout také do územního plánování (např. stanovení lhůt pro pořizovatele územně plánovací dokumentace, zavedení dílčího územního rozvojového plánu) a využití nezastavěného území: „V nezastavěném území bude umožněno umísťovat systémy a sítě veřejné technické infrastruktury a s nimi související stavby. Přitom se nebude přihlížet k charakteru území a obec nebude mít právo takové stavby v územně plánovací dokumentaci vyloučit.“

Kontext veřejného zájmu

V kontextu veřejného zájmu předkladatel uvádí: „Vzhledem ke skutečnosti, že výroba energie z nízkouhlíkových zdrojů a těžba a úprava strategických surovin, jež primárně přispívají k přechodu k této výrobě, jsou základními prvky dekarbonizace hospodářství a přechodu na čistou energii, je třeba realizaci a provoz těchto zařízení a výrobu v nich uskutečňovanou považovat za veřejný zájem a v případě zřizování (rozšiřování) a provozu výroben, které jsou jaderným zařízením, veřejný zájem vysoké míry důležitosti, který slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.“ Předkladatel se v tomto ohledu odvolává na to, že deklaraci veřejného zájmu obsahují i jiné předpisy v rámci právního řádu České republiky.

To lze obecně považovat za relevantní závěr, též s ohledem na nedávný nález Ústavního soudu č. IV. ÚS 2763/21, v němž byla jako ústavně konformní shledána deklarace veřejného zájmu ve zvláštních právních předpisech, která tímto představuje nevyvratitelnou domněnku existence veřejného zájmu na vyvlastnění pozemků a staveb při činnostech v těchto zvláštními předpisy vymezených. Takové řešení je podle Ústavního soudu souladné s ústavními kautelami čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny a s postavením Parlamentu jako zákonodárného sboru, jenž je v zájmu státu oprávněn či zavázán v obecné rovině stanovit, co je ve veřejném zájmu, a tím vymezit zákonný rámec pro individuální rozhodnutí vyvlastňovacích úřadů. Podstatné je však také to, že Ústavní soud podpořil závěr Nejvyššího správního soudu k aplikaci veřejného zájmu, konkrétně na úseku energetického zákona v praxi: „Toliko existence veřejného zájmu na těchto činnostech deklarovaná předmětným ustanovením energetického zákona je sice konstatována paušálně, podstatné ovšem dle Nejvyššího správního soudu je, že to nic nemění na stěžejní povinnosti správního orgánu následně v každém jednotlivém případě individuálně a odůvodněně poměřovat, zda tento veřejný zájem převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného, či nikoliv.“

Jak je patrné z recentní judikatury, posouzení konkrétního veřejného zájmu má jasně daná pravidla. Zájem na jaderné energetice včetně úložišť vyhořelého odpadu může být v zákonné úpravě formulován jako veřejný (pokud tedy odpovídá z pohledu společnosti, resp. zákonodárce, zájmu, který je obecný či veřejně prospěšný, případně jde-li o zájem společnosti jako celku), v kontextu řešení dopadů změny klimatu je však nutné odpovědět primárně na otázku, jaká další opatření jsou nebo by měla být (obecně) deklarována jako veřejný zájem (např. adaptační opatření), resp. zda je ochrana klimatu jako taková veřejným zájmem. To s sebou nese požadavek na úrovni státu hledat a nabízet komplexní řešení. Tento širší rozměr „teze“ bohužel nepřináší.

Veřejný zájem vysoké míry důležitosti

Předkladatel dokonce předjímá, že provoz jaderných výroben má být považován za „veřejný zájem vysoké míry důležitosti“. Zřejmě není náhodné, že stejné spojení bylo použito v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu č. 2 As 377/2018 - 61 ze dne 29. května 2020, kterým byla řešena kasační stížnost Ministerstva životního prostředí ve věci stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, konkrétně území pro vyhledávání podzemního úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů Hrádek. Ve spojení s „tezemi“ je třeba připomenout bod 28 odůvodnění citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, podle něhož: „Místní komunity v nadějných lokalitách zásadně nemají právo geologickému průzkumu a jiným způsobům zjišťování relevantních podkladů pro výběr bránit. Nemají právo ‚utnout již v zárodku‘ úvahy o tom, že by případně lokalita na území jejich obce mohla být trvalým úložištěm. Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu ‚obětovat‘. V České republice existují v nejrůznějších oblastech, mimo jiné i v souvislosti s mírovým využíváním jaderné energie, veřejné zájmy, které se vyznačují tím, že pro jejich dosažení se musí někdy ‚obětovat‘ jiné zájmy, práva či hodnoty. Při poměřování protichůdných zájmů, práv a hodnot je třeba, aby všichni dotčení měli právo uplatnit svůj hlas, aby všechny relevantní argumenty byly pečlivě zváženy a aby protichůdné zájmy a hodnoty byly dotčeny, jen není-li zbytí a pokud možno v co nejmenší míře, a újmy vzniklé dotčením byly patřičně kompenzovány. Nikdo však nemá právo prosazení veřejného zájmu, například vybudování trvalého úložiště, zabránit jen proto, že jeho případné negativní dopady nechce ve své blízkosti (‚not in my backyard‘).“

Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však lze přejímat pouze to, že posouzení průzkumného území se řídí jiným rozsahem dotčených (veřejných) zájmů než další etapy posuzování záměru, a dále to, že zájem na úložišti (či jiném záměru) může v konkrétním případě převážit nad (veřejnými) zájmy jinými. Neznamená to však, že by zájem na jaderné energetice měl být generálně upřednostněn před zájmy ostatními a že by tedy výstavba jaderných zařízení měla být bez dalšího prioritizována, např. před obnovou ekosystémů nebo ochranou vodních zdrojů.

Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu lze mimo to zdůraznit požadavek na to, aby každý hlas byl vyslyšen a všechny dotčené zájmy byly řádně vypořádány. „Teze“ jdou místo toho cestou omezování práv účastníků a zkrácení lhůt k vyjádření.

Taxonomie

Česká vláda dlouhodobě usiluje o to, aby jaderná energetika byla vnímána jako „zelený zdroj energie“. Jádro není obnovitelný zdroj, byť je zdrojem nízkoemisním, ale za silné podpory členských zemí včetně České republiky se dostalo do tzv. taxonomie zelených investic (pouze však jako přechodová aktivita), tj. rámce, který bude dále sloužit jako určité vodítko při posuzování společenské a „klimatické“ přijatelnosti konkrétních záměrů.

Proti prosazování jádra však stojí kritici obávající se problémů nejen s radioaktivním odpadem, ale také potenciálním nedostatkem vody pro chlazení zařízení, s negativními dopady spojenými s těžbou uranové rudy nebo zadlužením státu. Zelený kruh v roce 2018 poukazoval na nutnost soustředit se primárně na decentralizované obnovitelné zdroje energie.

Vláda ČR dle programového prohlášení sice vidí budoucnost české energetiky v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání, nicméně z „tezí“ tento záměr patrný není a souvislosti s dalšími opatřeními a reálnou dekarbonizací naznačeny nejsou.

Plyne z „tezí“ nějaké ponaučení?

Určitě to, že je konečně třeba, aby stát poskytl jasné vyjádření o nutnosti komplexního (nejen legislativního) řešení dopadů změny klimatu jako celospolečenského zájmu, což není totožné s dílčím zdůrazněním (veřejného) zájmu na jaderné energii. Dále to, že je nutné věci nazývat pravými jmény, např. jádru říkat jádro, a že je nutné věnovat přípravě nové právní úpravy dostatek času a pozornosti s možností zapojení veřejnosti. V neposlední řadě to, že místní aktéři v podobě komunit, obcí, spolků i jednotlivců musí být pro stát partnery pro hledání řešení, nikoliv jen těmi, kdo budou a priori „oběťmi“. Aniž by bylo hodnoceno, jaké (energetické) směřování státu je to správné, slovy Jiřího Koželouha z Hnutí Duha „tyto teze jsou – s prominutím – úlet“


reklama

 
foto - Snopková Tereza
Tereza Snopková
Autorka je pracovnicí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 06:59
Víra, že klima se řídí zákonem je obdivuhodná, ale může být i zavádějící.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.12.2022 07:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
velice decentně řečeno
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.12.2022 19:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
U právníka mne to zas až tak neudivuje :-/
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2022 08:04
Tak dost jádra, jsme mohli mít dávno i bez klimatického zákona !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 10:47 Reaguje na smějící se bestie
Mohli, ale nemáme! Proč? Napovím: zeleňáci v tom nejedou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale jedou, právě s jejich přičiněním např. v Temelíně stojí jen dva reaktory místo čtyř. Jejich guru Bursík to dokonce prohlašoval za svůj největší úspěch.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2022 11:52 Reaguje na Emil Novák
Tak jest !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 13:15 Reaguje na Emil Novák
To nebylo Bursíkem, to bylo totálním krachem našeho průmyslu, kdy se horkotěžko dokončily jen ty dva bloky a na další nebyly kačáky, ani politická vůle. My se museli vyhrabat z nejhorší krize a až se nám to podařilo, dostal se k moci Miloš Zeman, čili nic. A tendr na dostvbu vypsala až Nečasova vláda někdy v roce 09?, jenže ji špinavci shodili a loupeživý estébák to celé zarazil. A to je celý, nový tendr s rozumnou vládou už zase jede.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 13:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale bylo to Bursíkem, Hanzle, a nechybělo mnoho aby se mu podařilo zastavit dostavbu i těch dvou (to naopak prohlašoval za svůj největší neúspěch).
"Se horkotěžko dokončily" jste si vycucal z kterého prstu? Na dostavbu Temelína rády půjčily zahraniční banky a rády by půjčily i na další dva bloky, takže i tohle je úplná hloupost.
Za předchozí vlády se schválil finanční a investorský model výstavby, zákon o přechodu k nízkoemisní energetice, podepsala rámcová smlouva s ČEZem, vyjasnily a připravily se podmínky tendru. Současná vláda zatím neudělala nic víc než povolila ČEZu ten tendr spustit. Tím nechci současnou vládu kritizovat, ale tvrdit že se až do nástupu "rozumné vlády" nic nedělo je opět úplně mimo, u vás jako vždy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:13 Reaguje na Emil Novák
Takže ouředníci za 8 let sepsali úžasné smlouvy, které byly vyjasněné už při prvním tendru za Nečase. Kromě financování státu a vyloučení Ruska a Číny z tendru. Na to, kolik jich na tom dělá, to si museli brutálně máknout. Kolik to asi stálo? Jen stovky miliónů?
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Úředníci nepsali žádné smlouvy 8 let a při prvním tendru za Nečase nic z toho vyjasněné nebylo. Při prvním tendru za Nečase nebylo zapojení státu do výstavby prakticky žádné, a proto také tendr skončil tak jak skončil. V roce 2020 se začalo znovu s úplně jiným finančním i investorským modelem než dnes a stát je do té výstavby zapojený dost významně, vznikl kvůli tomu i úplně nový zákon. Opět jen dokazujete, že pindáte o věcech, o kterých nemáte ani páru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:16 Reaguje na Emil Novák
Asi máte krátkou paměť, ale v té době jsme bojovali o život a vláda měla úplně jiné starosti, než nové bloky JE. Faktem ale je, že mohly být do roku 15 hotové a dnes by nám to bodlo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 15:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo jsou ti, se kterými jste "v té době bojoval o život"? Vláda měla úplně jiné starosti a proto mohla schválit dva bloky a nemohla schválit čtyři bloky? Nepřipadají vám takové výmluvy trochu trapné?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 14:44 Reaguje na Emil Novák
Soudruzi komunisti dotáhli zemi to praktického bankrotu, s rozpadem RVHP v roce 91 jsme přišli o veškeré trhy i zdroje surovin. To by nepřežila ani zdravé ekonomika. Takže se muselo překopat od základu úplně vše, ekonomika, politika, právo, zahraniční vztahy, ekologie atd. atd. a silně labilní stát, stále podrážený komunisty a Zemanem skutečně neměl na nic jiného, než dostavět dva bloky Temelína. Až se situace zklidnila, přišel k moci Miloš Zeman a zdupal co mohl a nějkou JE mál totálně v paži.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.12.2022 14:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, takže ve skutečnosti o život nikdo nebojoval, stát nefinancoval dostavbu ani těch dvou bloků, takže nebyl žádný důvod, kromě hurónského řevu ekoteroristů, proč by ČEZ nemohl dostavět všechny čtyři. A zrovna ministru Zemanovy vlády Grégrovi se na dokončení Temelína připisuje velký podíl. Vaše tradiční dojmy úplně mimo realitu na tomto faktu nic nemění.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.12.2022 14:59 Reaguje na Emil Novák
Ne nadarmo se mu říká "atomový dědek" :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 23:07 Reaguje na Emil Novák
Co zase mektáte? Píšu jasně, stát bojoval o princip státu a finacoval dva bloky a ne další, neřešil to. Bo bojoval o život a atomový Grégr se o žádných dalších vůbec nezmínil, pokud vím.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2022 11:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Cywe, nějaký princip státu byl v té době už dávno hotový, na to fakt to rozhodnutí o nedostavění Temelína nehodíte.

Realita byla nicméně taková, že ta podpora dostavby nebyla nic moc, bo jednak už ty dva bloky stály fakt raketu, jednak moc nepomohlo ani to soustavné navyšování konečné ceny. Nedalo se tomu asi vyhnout, ale komunikováno to bylo ze strany vlády dost nešťastně.

Fakt je ale ten, že tehdy byla dost jiná doba a JE se trochu jevily trochu jako luxus, který si naše ekonomika v dané fázi nemůže dovolit.
Takže ty další dva bloky by se dnes kua hodily, ale asi jen málokdo čekal, že to dopadne jak dopadlo.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.12.2022 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Lži, bláboly a zase jenom lži, tj. Hanzl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:16 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vy jste zase nepochopil, o čem píšu, že?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.12.2022 15:42 Reaguje na Pavel Hanzl
:-))), Emil Novák vám ty vaše lži zřetelně vyjasnil.
Co tímto soustavným lhaním chcete dokázat, to máte pravdu, nechápu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 08:56
Taky si myslím, že formulace "Nízkouhlíkovou výrobnou je výrobna elektřiny na území České republiky s jaderným reaktorem" je poněkud nešťastná, bohatě by stačilo nahradit výraz "jaderný reaktor" výrazem "nízkoemisní zdroj schopný vyrábět elektřinu v režimu základního zatížení". Aktivisty by nedráždil termín "jaderný reaktor", bylo by to technologicky neutrální, ale reálně by stejně nic jiného než jaderný reaktor postavit nešlo...
Autorka si dále zřejmě plete cíle a prostředky k jejich dosažení, cílem je totiž mít elektřinu nízkoemisní a nikoliv elektřinu z obnovitelných zdrojů, obnovitelné zdroje jsou pouze jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle, ale nemohou být prostředkem jediným. Není pravda, že jádro je "přechodová aktivita", nic takového v taxonomii není, časově omezené jsou pouze starší generace jaderných reaktorů, ty nejmodernější časově nijak omezené nejsou a není k tomu ani žádný důvod.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.12.2022 10:07 Reaguje na Emil Novák
Paní si plete více věcí, ale hlavní zpráva z článku je, že pravdu má přeceda Koželouh, který jádro nerad. Nerozumím této větě: "Dále to, že je nutné věci nazývat pravými jmény, např. jádru říkat jádro,.." Vždyt my jádru jádro říkáme, co paní chce víc?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.12.2022 11:31 Reaguje na Emil Novák
+1

Jako vždy:-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

12.12.2022 10:34
Problém je v tom, že se často mluví o "obnovitelných" zdrojích. Tam JE nepatří. V dnešní době je ale třeba řešit bezemisní nebo nízkoemisní zdroje (z hledisla produkce skleníkových plynů) a tem JE jednoznačně patří. A tenhle problém v zařazení JE mezi obnovitelné/neobnovitelné a nízkoemisní/vysokoemisní někomu náramně vyhovuje, aby mohl blbnout veřejnost. Nepřiznají, že může existovazt "nízkoemisní" a zároveň "neobnovitelné"...
I když u JE - co je "neobnovitelné"? Principy dalšího energetického využití vyhořelého paliva existují...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 10:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Veřejnost je oblbována úplně jinak a tohle pochopí každý tutan.
Jádro je problémový zdroj, ale většina zemí se bez něho neobejde a recyklace vyhořelého paliva je dnes pořád ještě k ničemu.
Třeba to vyřeší tokamak, čort znajet.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 11:04 Reaguje na Pavel Hanzl
A který zdroj podle vás není "problémový", Hanzle? Každý zdroj má své problémy a jádro objektivně ne větší než jiné zdroje. A jak údajně "problémový" souvisí s pojmem "obnovitelný"? To jsou úplně nesouvisející pojmy.
Recyklace vyhořelého paliva není dnes pořád ještě k ničemu, několik zemí už dávno palivo recykluje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 13:17 Reaguje na Emil Novák
Podívejte se na tohle video, není ale pro hnidopichy:
https://www.stream.cz/top-5-to-nejlepsi-ze-sveta/mimozemske-civilizace-od-urovne-1-do-7-my-jsme-pouze-na-0-72-64517045
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 13:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam je vidět odkud jste sem spadl, nebo co tam podle vás uvidím? A je to k tématu, nebo jen odvádíte řeč jinam?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:19 Reaguje na Emil Novák
Je to systémové a o civilizacích a trvá to asi 12 minut. Proč se ptáte, stačí si to pustit.
Nebo se bojíte, že vám cha cha pošlu virus a vy se prekabátíte na zeleňáka?
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
A to systémové o civilizacích má jaký konkrétně vztah k tomu co jsem psal? Já se neobávám že mi pošlete virus, ale že ten vztah bude jako obvykle nulový a bude to ztráta 12 minut, jako ostatně s vámi vždycky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:29 Reaguje na Emil Novák
Za tu dobu, co jste sesmolil ten příspěvek, mohl jste to vidět aspoň do půlky.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 15:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy píšete dvě věty aspoň šest minut? Já tedy rozhodně ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:12 Reaguje na Emil Novák
To bylo včera. Pořád ještě nic?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2022 11:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem si to rozkliknul a přečetl si, o čem ten stream má vlastně být ... a teda jak vůbec nic proti emzákům, ale jakákoli souvislost s diskutovaným tématem veškerá žádná. Plus to samo o sobě není žádná novinka.
Odpovědět
va

vaber

13.12.2022 10:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl, my jako civilizace toho moc neznáme,ani o chování klimatu, ani o historii klimatu planety ani o historii lidstva,
jen pár opožděných si myslí, že ví vše,
možná neznáme ani základní fyzikální zákony,
nedávno se objevily záběry UFO natočené armádou USA a Pentagon prý potvrdil pravost,podezřele rychle,
na lokátorech jsou zachyceny objekty ,které pokud jsou hmotné, z hmoty jakou my známe ,
se pohybují tak,že porušují nejzákladnější zákony fyziky a dokonce i zákon zachování energie,
nezanechávají žádnou tepelnou stopu ,dle záznamu v infračerveném pásmu a přesto se pohybují obrovskou rychlostí,
jako by se pohybovaly bez energie a my se stále za energií pachtíme a ona se nám mění v teplo a teplo mizí ve vesmíru
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:00 Reaguje na vaber
Zkuste tohle:
https://www.stream.cz/top-5-to-nejlepsi-ze-sveta/mimozemske-civilizace-od-urovne-1-do-7-my-jsme-pouze-na-0-72-64517045
Odpovědět
va

vaber

14.12.2022 09:43 Reaguje na Pavel Hanzl
to už jsem věděl jako kluk ,jenže tenkrát se typy civilizací podle vyspělosti, dělily jen na tři úrovně,
vymyslel to Rus Šklovskyj,
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2022 10:51 Reaguje na Ladislav Metelka
Celá ta definice OZE stojí na vodě. Když rozpadová řada jádra uranu samovolně vytvoří teplo v zemské kůře, je to "obnovitelná" geotermální energie, když to samé jádro uranu, dřív než se stihne "obnovitelně" rozpadnout v zemské kůře, v reaktoru řízeně rozštěpíme a získáme z něj energie daleko víc, už to "obnovitelné" není.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.12.2022 20:30 Reaguje na Emil Novák
Presne tak. Napriklad v Tanvalde mistni "ekologove" po mnoho let planovali/mozna jeste planuji 5 km hluboky vrt za ucelem ziskani geotermalniho tepla. Proc zrovna v Tanvalde? No jednak tam asi maji agilnejsi propagatory "zelene energetiky" nez jinde - a taky pry Tanvald ma v tomto smeru vyhodne podminky. Hlubiny zeme jsou tam teplejsi nez jinde.
A proc jsou teplejsi? Protoze tamni horniny - at jiz zula nebo horniny z "kontaktniho dvora" tamnich zul obsahuji hodne uranu. Ktery tam taky byl po valce na Prichovicich i jinde tezen. Smesna je predstava, ze pri vrtani te 5 km sachty by narazili na nejaky takovy primarni zdroj tamniho tepla - a radioaktivity - tedy na lozisko uranu :)
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

20.12.2022 11:53 Reaguje na Emil Novák
K tomu teplu významně přispívá i rozpad draslíku 40K.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2022 11:29 Reaguje na Ladislav Metelka
ono ad absurdum je sluneční záření také neobnovitelný zdroj *), a dokonce jaderného původu. neměl by jim to někdo říci?

samozřejmě sub specie aeternitatis; optikou délky lidského života je to zdroj nevyčerpatelný a stálý (pomineme-li takové ty drobné někdy periopdické fluktuace výkonu)
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.12.2022 22:42 Reaguje na Lukas B.
Když si to tak vezmete, je i uhlí koncentrovaná sluneční energie;).
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.12.2022 11:59 Reaguje na Jarka O.
zmatení jazyků světem vládne. vezměme třeba takové "organic food". to jíme prakticky všichni (nejen svědkové té pravé církve) - tedy nekonzumujeme-li pouze slanou vodu (což je roztok jedné anorganické sloučeniny v druhé)
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.12.2022 12:51 Reaguje na Lukas B.
Já nejím jen „organic“. Mně to slovo bylo záhadné, než jsem zjistila, že tak Angláni označují eko bio:)
Sůl nebo uran na rozdíl od fosilu jsou staré jako to slunce a obnoví se při dalším velkém třesku, do té doby bychom ho mohli mírově používat, ne? :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2022 20:39 Reaguje na Jarka O.
Sůl je starší než slunce, je to relikt z hvězd předchozích generací. To samo i uran: pochází z akrečních disků a srážek neutronových hvězd
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.12.2022 12:13 Reaguje na Jakub Graňák
Dobře :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:02 Reaguje na Jarka O.
Samozřejmě. Jenže se nezúčastňuje koloběhu uhlíku, takže se jmenuje fosilní.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.12.2022 10:54
Ještě pár roků nicnedělání a budeme ideální zelená společnost.
Svítit budeme loučemi a se zelenými, nahými zadky skákat po větvích.
Rušeno občasnými návštěvami čínských turistů na cestě po skanzenech EU.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2022 11:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2022 14:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenom jestli číňani tou dobou, spontánními mutacemi vlivem kontaminace prostředí, nebudou podobni opicím více než my
Odpovědět
sv

sv

12.12.2022 20:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Těch "roků nicnedělání" bylo přesně 7 (slovy sedm), vinkler. Konkrétně od roku 2014 do roku 2021. Teď už se dělá a dělat se mohlo i po roce 2014. To by ovšem agent bureš nesměl být žvanil s ručičkama dozadu, který do každý státní investice hodil vidle.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.12.2022 13:50
V Česku už dávno mohlo být několik dalších jaderných bloků. Hned by nám bylo veseleji a i klimatičtí alarmisté by mohli klidněji spát. Ale protože u nás dlouho trvalo, než se podařilo vyřadit pravděpodobné vítěze tendru, budeme mít další blok na svatého dyndy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2022 15:27 Reaguje na Richard Vacek
Toho pravděpodobného vítěze museli ve Finsku vyrazit s těžkou ostudou a v Maďarsku se potácel už před válkou a dnes? Rusko jde do bankrotu, přechází na válečnou ekonomiku a v ní místo pro stavbu JE u nepřítele skutečně není. A Maďaři mají taky krizi jak z praku a nikdo nebude extra hrr to po rusech dodělávat, pokud tam vůbec něco začali.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.12.2022 16:03 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte. Od toho nepřítele jsme tady už mohli mít v provozu pár dalších jaderných bloků a dnes bychom na něj mohli v klidu dělat dlouhý nos a nemuseli jsme se obávat, jestli nám nedojde plyn.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:05 Reaguje na Richard Vacek
Muhehehehhe PROČ by nám nepřítel stavěl jaderky? Aby nás pak nemohl vydírat přes plyn?
Vladimir Veliky je sice magor, ale úplně blbý rozhodně není.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2022 11:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak v případě ČR (!!!) souvisí JE a plyn? Jedna Vřesová fakt jaro nedělá.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.12.2022 11:46 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte. Nakonec jsou Putinovi agenti v Bruselu, USA a mezi našimi politiky. A spolu nám schválně zatrhli Rosatom, aby nás Putin mohl přes plyn vydírat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.12.2022 16:25
Z článku mám dojem, že si autorka plete DOPADY klimatické změny jako danou raelitu, na niž je třeba se adaptovat, a opatření, které mají klimatickou změnu OVLIVNIT/ZMÍRNIT.

Na dopady klimatické změny samozřejmě můžeme lokálními nástroji a zákony nějak reagovat. Zmírňovat globální klimatickou změnu má ale význam pouze globálními nástroji a přijímat zde nějaké zákony na úrovni ČR nebo i EU v podstatě představuje samostřelbu do vlastního kolena.

Hlavně že byl napsán dlouhý článek a šermuje se kde čím. Smysl to ale nedává.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.12.2022 21:04
Pardon za totalne offtopic, mimoklimaticky prispevek, ale v Ojmjakonu bylo dnes rano -61 stupnu, druha nejnizsi teplota pro tohle datum za celych cca 120 (nebo i vice) let mereni https://www.gismeteo.ru/news/weather/v-rossii-61/
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.12.2022 22:48 Reaguje na Miloš Zahradník
Za to může Putin, přestal v Rusku těžit skleníkový plyn a už jim tam mrzne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.12.2022 05:42 Reaguje na Jarka O.
Spíše si přečetli nějaký ujetý Hanzlův příspěvek a ztuhl jim nejen obličej.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.12.2022 12:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Z hanzlovštiny zamrazí nejen pánům v Kremlu.
Odpovědět
va

vaber

13.12.2022 10:30 Reaguje na Miloš Zahradník
díval jsem se na teploty ve světě,
Evropa a celá Sibiř velice studená, Kanada také,
na jižní polokouli Austrálie také studená, v Adelaide kde bylo v minulých letech téměř 50 °C je nyní tam 20°C,
kolik asi odborníci naměřili teplotu planety dnes, od nich se ale dozvíme jen, že teplota planeta se zvýšila o něco, nevíme z jaké hodnoty na jakou hodnoutu ,ale to jim asi nevadí ,mně jo,
důležité je tento nejasný údaj stále omílat a vtloukat jej do kebulí plebsu ,
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:10 Reaguje na vaber
Teplotu planety dnes naměřili úplně přesně stejnou, jak včera nebo před půl rokem nebo rokem a nepatrnou odchylku můžou najít třeba po 5. letech.
Ten dnešní mráz se nejmenuje klima, ale počasí.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

13.12.2022 17:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy popirate, ze se svetove klima jako celek otepluje?
To je pro mne novinka. Mimochodem "presne stejnou" teplotu planety dnes a pre pulrokem bychom, v pripade
absence jakehokoliv globalniho oteplovani namerili pouze tehdy, pokud by jizni polokoule byla "v prumeru" zrcadlovym obrazem polokoule severni coz teda rozhodne neni. Vzdyt i ta Vase "svata" velicina
obsah CO_2 v globalni atmosfere ma periodickou slozku reflektujici fakt, ze rozdeleni rostlinne a jine biomasy neni symetricke vzhledem k deleni Zeme
na severni a jizni polokouli
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 23:12 Reaguje na Miloš Zahradník
Oteplování probíhá velmi rychle, ovšem v horizontu roku se to asi změřit ani nedá.
Přirozeně se historicky oteplovalo +1°C asi za 10 tisíc let, dnes je to 100x rychleji.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.12.2022 15:36 Reaguje na vaber
To jste se moc inteligentně neprojevil!
Odpovědět
va

vaber

14.12.2022 09:17 Reaguje na Jiří Svoboda
ve vaší poznámce je nějaká inteligence ?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 15:39 Reaguje na vaber
V mojí ne, to si nenárokuji.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

13.12.2022 17:48 Reaguje na vaber
On je problem uz v tom, ze velicinu "prumerna teplota vzduchu na povrchu Zeme 13. prosince (rekneme v poledne UTC, je tam i ta periodicka slozka fluktuaci pres den reflektujici fakt, ze more a kontinenty nejsou rozlozeny symetricky vzhledem k otaceni Zemekoule) Vam nikdo nesdeli.
Co hur, nikdo Vam neni schopen dostatecne gramotne sdelit, jakou velicinu "zvanou prumerna globalni teplota vzduchu prave ted" misto toho meri... Vetsina tech, kteri s tou velicinou v mediich sermuji pravdepodobner ani nechape tyhle
matematicke "detaily" To u udaju o stavu CO_2 (napriklad v tech merenich na Havaji) tohle aspon jsou schopni odlisit
Odpovědět
va

vaber

14.12.2022 09:33 Reaguje na Miloš Zahradník
ovšem uvádí se růst oteplení planety, ale když uvádím nějaký růst musím mít veličinu ke které to vztahuji,
proto musím znát takovou tepotu v nějaké době,
otázka je co by taková ,,teplota planety,, byla ,
řekněme, teplota vzduchu měřená na celém povrchu planety, pevninách i oceánech, na tisících míst, v různých výškách, ve stejnou dobu, měřená každý den několikrát,
a tyto měření by bylo nutno zprůměrovat a vypočítat průměrnou teplotu,
to někdo dělá ?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

13.12.2022 17:39 Reaguje na Miloš Zahradník
https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/pocasi-cesko-mraz-noc-20221213.html

Šumava dnes ráno hlási -25°C .
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 07:58 Reaguje na Vladimir Mertan
A jako co?
Odpovědět
va

vaber

14.12.2022 09:57 Reaguje na Jiří Svoboda
u nás bylo včera jasno a teplota prudce klesala bylo -15, dnes se v noci zatáhlo a bylo jen -5,
říká to jedno ,vyzařování energie do vesmíru při jasném suchém vzduchu je extrémní,
ale proč , když by mělo být vyzařování díky skleníkovému efektu CO2, omezeno,
stačí trochu vodní páry v atmosféře a vše je jinak ,
jak to asi zohledňují modely
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.12.2022 12:12 Reaguje na vaber
No právě. Proto jsou to modely a ne realita. Jakmile slunce přestane dodávat záření, žádný CO2 a podobný ekvivalent nemá co pohlcovat a ochlazování nezastaví, ani když ho je trošinku víc.Jen voda výkyvům teplot brání.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 15:57 Reaguje na Jarka O.
Jistě, modely nejsou raelita, modely slouží k výstižnému popisu reality, abychom z ní popsali a pochopili to podstatné.

Proboha! CO2 nepohlcuje sluneční záření, nýbrž tepelné záření vyzařované Zemí. A vodní pára dělá to stejné. Navíc voda může měnit své skupenství a vydávat a přijímat latentní teplo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.12.2022 17:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Viděla bych to asi takto: Jednak sluneční záření je zdrojem odraženého záření. Slunce však dodává Zemi celé spektrum záření vč. IR, které je pohlcováno plyny a částicemi (voda, prach) v atmosféře. CO2 a další plyny zachytávají nejen záření, které se odráží od Země zpět vzhůru, ale ze všech směrů, vč. od Slunce. Záleží to na vlnových délkách.
Voda funguje taky jinak, trochu jako pufr. K fázovému přechodu přijímá teplo z okolí, které se neprojeví změnou teploty, nýbrž např. výparem. Tím je schopná vyrovnávat teploty.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 15:51 Reaguje na vaber
Modely zohledňují to, že když se v průměru zvýší teplota planety, zvýší se v průměru obsah vodní páry v atmosféře a tím se toto navýšení teploty zněkolikanásobí. Vodní pára tedy působí jako zesilovač jiných menších primárních příčin oteplení.

Jako jedna z těch primárních příčin je navyšování skleníkového jevu zvyšováním koncentrace CO2 v atmosféře. Jistě mne doplníte o další primární příčiny srovnatelné intenzity.

Nemůžete podle své neschopnosti něčemu porozumnět soudit i jiné (autory modelů).
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.12.2022 17:50 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svoboda Váš model Zeme, je neuveriteľne zjednodušený. Skúste si uvedomiť, že ak bude v lete tlaková výš, zažijeme v našom pásme pravdepodobne horúčavy, pretože sa veľmi zvýši slnečný príkon. Tá istá situácia v zime znamená silné mrazy, pretože prevažuje vyžarovanie nad dodanou energiou od slnka. Samotný CO2 nedokáže vyžarovaniu zabrániť a preto je v Omjakone -65°C a na Šumave -25 Oblaky zabránia aj vyžarovaniu ale aj v lete prehrievaniu zemeského povrchu. Vďaka oblakom je skleníkový efekt nespojitý. Na určitých miestach dochádza k intenzívnemu vyžarovaniu a niekde zase oblaky vracajú časť tepla späť, inak by sme v noci mrzli podobne ako na Mesiaci alebo na Marse. Tvorbu oblačnosti zabezpečuje zložitý systém tlakových níží a výší a rôzne zmeny v ňom môžu byť úplne náhodné. Tie náhodné zmeny vyvolajú ďaľšie zmeny a celý systém je veľmi nestabilný.
Odpovědět
va

vaber

15.12.2022 08:45 Reaguje na Jiří Svoboda
nejde o moji neschopnost něčemu porozumět,
jde o to že reálný systém je tak složitý ,že není možno vytvořit model, který by dokázal správně popisovat realitu,o tom jsem přesvědčen já
jen velice velice zjednodušený model a velice nepřesný i když se použije ten nejsložitější matematický aparát ,
když píšete o vodní páře jako o zesilovači a my víme že mrazivý vzduch má minimum vodní páry, je otázka proč vlastně doba ledová skončila, co byla hlavní příčina ,nebyl zesilovač v atmosféře,
o tom se přou odborníci dlouho a ještě se neshodli i když názorů je mnoho a jak to řeší ti co modelují ,když takový základní údaj neví,kromě ještě mnoha dalších
prostě něco zkusí
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.12.2022 13:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Pre menej chápavých to bola reakcia na príspevok p. Záhradníka na teplotu nameranu v Omjakone.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 16:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Aha, tak vy se jenom přidáváte. Už chápu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.12.2022 17:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Ešte menej chápavým to vysvetliť neviem :-(
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.12.2022 11:53
Jak by to bylo krásné, kdyby se skutečně podařilo prosadit předpisy reálně podporující stavbu velkých jaderných zdrojů a související zařízení. Kdyby bylo možné nasměrovat tam investice a vyhnout se vyhazování peněz okny na "OZE" tunely.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 15:11 Reaguje na Viktor Šedivý
To by bylo velmi hezké, ovšem na realizaci těch "velkých jaderných zdrojů" by už asi vůbec nedošlo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.12.2022 15:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle vás je zjevně výhodnější po 10 let rozfrcávat bilion Kč za statisíce OZE a jejich zálohování než postupně zainvestovat 1/2 bilionu Kč do nové JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2022 23:15 Reaguje na Jiří Svoboda
My jsme v energetické dupě velmi silně a jeden blok v Dukovanech nahradí jen jejich půlku, když to musí stejně odstavit. Čili nic.
Je nutno samozřejmě mohutně investovat do OZE a ještě do jádra, které ječ ale na dlouhé lokte a do té doby něco fungovat musí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.12.2022 08:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Utrácet veřejné peníze za OZE zjevně není problém. Ale jak rozkážete, že OZE fungovat MUSÍ?
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.12.2022 12:45
Zde je něco o využití americia z jaderného odpadu:
https://www.nature.com/articles/d41586-022-04247-6
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist