Václav Skoblík: Výměnu moderního plynového kotle za tepelné čerpadlo rozhodně nedoporučuji
Ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že zájem o tepelná čerpadla každým rokem roste. Faktem je, že spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech je oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba poloviční. Pořizovací náklady na tepelná čerpadla jsou však poměrně vysoké. Velké jsou i roční provozní výdaje na nákup elektřiny, protože v současné době se její ceny odvíjí od vysokých cen povolenek a zejména zemního plynu.
Lidé dnes často uvažují o výměně moderního plynového kotle za tepelné čerpadlo. To rozhodně nedoporučuji. Pokud se člověk rozhodne nahradit existující vysokoúčinný plynový kotel tepelným čerpadlem, v podstatě nezmění zdroj vytápění. Návratnost investice bude v takovém případě určitě delší než 20 let.
Pokud jde o teploty, kvalitní tepelné čerpadlo od renomovaného výrobce by mělo spolehlivě pracovat i při mrazech až do –25 °C. Při takto nízkých teplotách ale samozřejmě jeho účinnost klesá a blíží se provozu jednoduchého a levného elektrokotle. To si lidé při plánech na modernizaci způsobu vytápění často neuvědomují. K nejistotě o budoucích cenách elektřiny přispívá i fakt, že současné náklady na její distribuci plně nepokrývají výdaje spojené s její dopravou. Proto nevylučuji během několika let změnu struktury plateb za distribuci v neprospěch tepelných čerpadel.
Zvyšuje se také zájem o kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou a baterií. Je to celkem logická úvaha kombinující výhody tepelných čerpadel a fotovoltaických panelů s ukládáním lokálně vyrobené elektřiny do baterií.
Kombinace fotovoltaiky a baterie zapojené do hybridního systému přináší domácnostem jistotou elektřiny i v případě rozsáhlých výpadků dodávek, takzvaných blackoutů. I tady má ale fotovoltaika své meze. V zimě, kdy na panelech leží sníh, je výroba minimální až nulová. Pro zajištění bezpečnosti dodávek se do technologických řešení mnoha zákazníků zařazují i náhradní zdroje na naftu. Je třeba říct, že bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny nepůjde ještě dlouho zajistit bez fosilních zdrojů. Platí to pro bázi lokální i centrální národní.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Jiří Svoboda
9.2.2023 09:46"Zvyšuje se také zájem o kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou a baterií. Je to celkem logická úvaha kombinující výhody tepelných čerpadel a fotovoltaických panelů s ukládáním lokálně vyrobené elektřiny do baterií."
Nejvíce je elektřiny z FVE v létě, ale topit potřebujeme v zimě. Tam žádná baterie nepomůže. A tak se dezinformace utěšeně šíří dál a dál. Někdo z toho zjevně profituje.
Radim Polášek
9.2.2023 12:25 Reaguje na Jiří SvobodaDAG
9.2.2023 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
11.2.2023 13:00 Reaguje na Jiří SvobodaProblém máte ale v létě, bo máte obrovské přetoky i s klimatizovací můžete ještě dobíjet elauto. Prostě příšerné, harapak na vyhození.
Jiří Svoboda
12.2.2023 10:28 Reaguje na Pavel HanzlVy fakt máte IQ tyqe!
Pavel Hanzl
12.2.2023 19:58 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
12.2.2023 18:39 Reaguje na Pavel HanzlHonza Honza
9.2.2023 14:40Jaroslav Řezáč
9.2.2023 15:44 Reaguje na Honza HonzaTepelná čerpadla si teď lidé pořizují v jednom kuse a nezdá se mi, že by si to nepropočítali a že by investovali peníze do něčeho, co se jim nevyplatí...
Lukas B.
10.2.2023 08:411. cena elektrické energie je velmi určována cenou elektřiny ze záložního zdroje. to je plyn (ne u nás, ale v německu, a česká republika je ekonomicky a logisticky detašovanou spolkovou zemí)
2. účinnost tepelné elektrárny je někde kolem 45%. ta elektrárna
pálí úplně stejný zemní plyn, jako vede trubkou k domácímu kotlíku.
3. ergo přímotopné topení elektřinou musí být zhruba 2,5x dražší než topení plynem (když tedy pro jednoduchost a přehlednost zanedbáme náklady na distribuci plynu a elektřiny do domečku ve vesničce a ztráty elektřiny ve vedení)
4. ergo nemá-li tepelné čerpadlo po celou sezonu váženě průměrně účinnost 2,5x vyšší, potom je topení plynem výhodnější (provozní výdaje, zase zanedbáváme pro jednoduchost náklady na instalaci)
Josef IJP
10.2.2023 11:27 Reaguje na Lukas B.Účinnost jakékoliv tepelné elektrárny je kolem 35% na výstupním transformátoru - tedy do sítě. Je zde zahrnuta i tzv. vlastní spotřeba. Není zde ale zahrnuta těžba, doprava a příprava paliva před kotlem, jaderné palivo, ... Tato část není u plynových elektráren.
Dále je nutné započítat účinnost rozvodné sítě, tedy transformátory: 6kV-22kV, 22kV-110kV, 110kV-400kV, 400kV-110kV, 110kV-22kV, 22kV-400V. Tedy 6x cca 95% = 74%. Dráty zanedbávám.
Celkem tedy 0,35*0,74 = 26% v zásuvce. Cca 75% energie z paliva jde do luftu.
Když tuto energii použijete v TČ s COP=3, tak jsme někde na 73% využití původního paliva před kotlem. I kotel "starej blbej dakon" na uhlí má při správném spalování účinnost někde kolem 80-85%.
Emil Novák
10.2.2023 11:46 Reaguje na Josef IJPHrubá účinnost PPC Počerady je 58,4 %, vlastní spotřeba 13 MWe, čistá účinnost je tedy 57,5 %, takže jakékoliv tepelné elektrárny kolem 35 % určitě není. To leda tak nějaké z hloubi minulého století před modernizací.
https://www.svetenergie.cz/cz/energetika-zblizka/plynove-a-paroplynove-elektrarny/paroplynove-elektrarny-cez/paroplynovy-cyklus-pocerady
Těžba není zahrnuta ani v tom "starém blbém Dakonu".
Lukas B.
10.2.2023 12:07 Reaguje na Emil Novákobecně ovšem na věci příliš nemění, jestli energie z paliva jde do luftu trochu méně nebo trochu více než polovina. snažil jsem se problém co nejvíce zjednodušit tak, aby byl uchopitelný kupeckými počty.
u plynu je to velmi jednoduché, elektrárna pálí ten samý plyn jako kotel doma. energetickou náročnost těžby a velkou část náročnosti distribuce můžeme tedy škrtnout.
dále pak kupecké počty nezohledňují že elektrárna živí ještě "sama sebe", osvětlením a vytápěním vrátnice konče. a elektrárna může prodávat zbylé teplo (ale netuším jestli to platí i pro špičkovou plynovou elektrárnu). no a nakonec z plynu dostane kotel v domečku přes 100% energie (protože kondenzační).
Emil Novák
10.2.2023 12:46 Reaguje na Lukas B.Josef IJP
10.2.2023 16:53 Reaguje na Emil NovákÚčinnost elektráren viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rankin%C5%AFv%E2%80%93Clausi%C5%AFv_cyklus
Je zde zřetelně uváděná účinnost 45-30%, v poměru uhlí jádro v ČR cca 40/36. Nechci se hádat o 1-2%.
Paroplynová elektrárna Počerady jsou v zásadě dvě elektrárny se dvěma soustrojími: plynová spalovací turbína s generátorem a spaliny pak vyrábí páru pro parní turbínu s generátorem. Je v ČR jediná.
Transformátory ... jo máte pravdu, účinnost trafa je pro různá zatížení různá, optimum účinnosti je někde kolem 30-50% výkonu, asi tak kolem 1% ...
Ne že bych zpochybňoval čísla ERÚ, ale kde že ta čísla bere ???
Emil Novák
10.2.2023 18:27 Reaguje na Josef IJP2) PPC Počerady jsou v zásadě dvě elektrárny, ale obě využívají jedno a to samé primární palivo (zemní plyn). Tím pádem je taková výroba i podstatně účinnější než těch 35 %. Nehledě na to, že u tepláren je ta celková účinnost ještě mnohem vyšší.
3) ERÚ bere čísla přímo od výrobců a provozovatelů přenosové soustavy a distribučních soustav. Jaká byste chtěl lepší čísla?
Josef IJP
10.2.2023 22:12 Reaguje na Emil NovákNejsem v žádném případě odpůrce jakýchkoliv zdrojů a výroby elektřiny. Rovněž neprotestuji proti TČ.
PPC Počerady se na celkové výrobě podílí asi 4% (3,3/84,9 TWh). Není to určitě bezvýznamné, ale na celkové účinnosti tepelných elektráren obecně se toto projeví "velmi málo". A nejsem si úplně jist, že podíl takovýchto zdrojů nějak významně poroste.
Článek ale probírá výhodnost náhrady plynových kotlů tepelnými čerpadly. A i když do mého původního příspěvku na účinnosti výroby a rozvodech el energie použiji třeba i 30%, tak se při COP=3 energetická efektivita maximálně vyrovná.
Př.:
Plynový kotel
doma potřebuji 100
spálím 105 ...?
TČ (COP=3)
Potřebuji 100
El: 33,3 + 66,6 okolí
Elektrárna včetně rozvodů 30%
spálím tedy 33,3/0,30 = 111
A COP není konstanta, mění se s teplotami.
.....
Mimochodem taky existují kogenerační jednotky, atd ...
Ale to už není o TČ a plynovém kotli.....
A čísla ERÚ? Na výrobě el.energie se podílí přečerpávací elektrárny cca 1,4%. To že o něco více spotřebují se asi nepočítá .... A určitě jsou potřeba na vykrytí špiček odběru.
Emil Novák
10.2.2023 22:43 Reaguje na Josef IJPProblém s tepelnými čerpadly je i v tom, že ve velkých mrazech mají extrémní nároky na okamžitý výkon, protože se chovají prakticky jako přímotopy, takže na nějaký rychlý přechod na tepelná čerapdla ani není elektrizační soustava připravená.
Čísla ERÚ uvádějí i výrobu a spotřebu přečerpávacích elektráren.
Daniel Višňovský
12.2.2023 18:41 Reaguje na Josef IJP"Plyn nerovná se paroplyn"
A najděte si nějakého zdatného fotbalistu, který Vás po každé větě pořádně kopne do čenichu. Pak se Vám možná rozsvítí.
Pavel Hanzl
11.2.2023 18:11 Reaguje na Lukas B.Kvůli plynu se musí táhnout extra trouba, jen kvůli topení to je na úvahu.
Daniel Višňovský
12.2.2023 18:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.2.2023 20:02 Reaguje na Daniel VišňovskýRekonstrukce by znamenala rozsekat celý barák, tak máme elektrickou domácnost.
Kamil Hubáček
11.2.2023 21:00Tepelné čerpadlo je jistě věc směřující k úsporám, leč úspory jsou ovlivněny cenou elektrické energie, která bohužel není v současnosti tomu nakloněna. Zde se nabízí fotovoltaika, jen že.... V našich zeměpisných podmínkách se topí minimálně říjen až duben, ti méně otužilí déle. Fotovoltaika od listopadu do dubna prakticky je pro tepelné čerpadlo nevyužitelná, neboť produkuje minimum, tudíž v tu nejexponovanější dobu po kterou je největší zima a potřeba topit jsme závislí na dodavateli elektrické energie.
Představa mnoha lidí co se týče být ekologicští a do budoucna ušetřit je .... Tož dáme na střechu ty soláry, čím víc, tím líp a ukážeme svému okolí jací jsme borci a na co máme...
Mnozí z vás je bezradná koupit si automatickou pračku, nebo televizi. Každý z vás namítne, že je to blbost, ale ruku na srdce, kdo z vás rozumí šílenému množství informací co uvádí zavádějícím způsobem výrobce a až realita po koupi ukáže jak každý hloupý je, jen nerad to přizná. Montážních firem FV je jak hub po dešti a kdo má jakou jistotu, že po montáži vám střechou nebude zatékat? Dnes je bum a zaručených firem co za nic do budoucnosti nezodpovídají hodně. Certifikace jsou na nule. Která firma je vám schopna odpovědět jaká je procentuální pravděpodobnost požáru střechy při vzdálenostech FVP od střešní krytiny??? A přitom tyto informace existují.
Mnohé firmy ať u fotovoltaiky či tepelných čerpadel se snaží jen vydělat a montážníci jsou rádi, že se umí podepsat.
Kdo z lidí pomýšlející na tepelné čerpadlo ví o rozdílech nejen v samotném principu, ale také o druhů kompresoru v čerpadle, kde se jedná o hluk a hlavně životnost.
A jak se říká, za kvalitu se platí. Šťastní jsou ti, co kvalitu umí poznat a hlavně na to mají. Čím kvalitnější, tím dražší a návratnost delší, nebo žádná.
Ale. To hlavní... Proč bych měl rušit plynový kotel emisní třídy 5? Každý majitel domu či nemovitosti by měl mít alespoň jeden záložní zdroj tepla!
Ideál je zplyňovací kotel na dřevo s akumulační nádrží schopný akumulace na tři dny... Ale i ten plynový kotel je fajn i když tam absolutní jistota není. Tak jak tak, zálohu el.energie je nutná - oběhová čerpadla, řídící elektronika....
Problém je složitý, cesta náročná.....