https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-vyzyvame-ceskou-uhelnou-komisi-k-co-nejrychlejsimu-utlumu-uhelnych-elektraren-v-cr-a-rozvoji-obnovitelnych-zdroju
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Vyzýváme českou uhelnou komisi k co nejrychlejšímu útlumu uhelných elektráren v ČR a rozvoji obnovitelných zdrojů energie

15.9.2020
Emise CO2.
Emise CO2.
Foto | ZV / / Ekolist.cz
Lidské aktivity, především stále rostoucí emise skleníkových plynů, už způsobily oteplení planety o 1 °C (1). Pařížská dohoda z roku 2015, kterou ratifikovala i Česká republika, ukládá zemím udržet globální oteplování výrazně pod úrovní 2°C s úsilím omezit oteplování na 1,5°C (2,3). Abychom dodrželi závazky Pařížské dohody, musíme, podle speciální zprávy Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) z podzimu 2018 (4), rychle snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle zprávy OSN z podzimu 2019 potřebujeme nastartovat celosvětový pokles emisí skleníkových plynů o 7.6% každý rok (5). Pokud takový závazek celosvětově nepřijmeme, na konci 21. století se pravděpodobně oteplí o minimálně 3°C. To by znamenalo vzestup hladiny oceánů o desítky cm a rozsáhlé a nevratné změny v planetárních systémech, neslučitelné se současnou podobou naší civilizace (6,7).
 

Podle studie Climate Analytics ze září 2019, zaměřené na metody dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, by všechny země OECD, kam patří i Česká republika, měly utlumit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030 (8). Tyto země totiž v současné době produkují zhruba třetinu skleníkových plynů na světě a v přepočtu na obyvatele převyšují světový průměr asi dvakrát (9).

Evropská unie je v současné době největší ekonomikou světa. Většina zemí EU už několik let postupně uhlí utlumuje (10). V souladu se zprávou IPCC z roku 2018 se v listopadu 2019 EU zavázala, a s ní i Česká Republika, na uhlíkové neutralitě do roku 2050 (11). Tohoto cíle není možné dosáhnout bez rychlého útlumu výroby elektřiny z uhlí.

Česko má v tuto chvíli čtvrté nejvyšší emise uhlíkových plynů na jednoho obyvatele v celé EU (12). Je to především kvůli velké závislosti na uhlí, protože přes 40 % emisí v ČR jde právě ze sektoru energetiky (13). Vláda nicméně ukončení provozu uhelných elektráren stále oddaluje (14). Místo odstavení své nejškodlivější elektrárny Počerady neodvolala společnost ČEZ během roku 2019 její prodej soukromé firmě k roku 2024, čím její provoz pravděpodobně jen prodloužila (15) a jednala v rozporu s klimatickými závazky ČR. Emise z uhelných elektráren jsou přitom přímým důvodem kardiovaskulárních a dýchacích onemocnění. České elektrárny firmy ČEZ způsobují v rámci Evropské unie čtvrté nejvyšší škody na zdraví (10).

Je potřeba zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (16,17). Studie, kterou vypracovala německá firma Energynautics, odhaduje možný podíl obnovitelných zdrojů na výkonu české energetiky v roce 2030 na 54 procent (18). Kromě toho bude nutné systematicky propagovat úspory energie (19) a odstranit dotace způsobující poškozování klimatu. Potřebné technologie k dispozici máme. Uhelná komise v lednu 2020 představila tři možné scénáře útlumu využití uhlí v ČR, rychlou s útlumem v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050 (20). Abychom v budoucnosti zabránili mnohem větším výdajům na adaptaci na důsledky klimatické změny (21), je nutné, a současně možné, zvolit jedině rychlý scénář.

Mgr. Kamil Vlček, PhD., Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., neurovědec

Citace:

1. Xu Y, Ramanathan V, Victor DG. Global warming will happen faster than we think. Nature [Internet]. prosinec 2018 [citován 31. květen 2020];564(7734):30–2. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/d41586-018-07586-5
2. Schellnhuber HJ, Rahmstorf S, Winkelmann R. Why the right climate target was agreed in Paris. Nature Climate Change [Internet]. 23. červen 2016 [citován 2. listopad 2019];6:649–53. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/nclimate3013
3. The Paris Agreement | UNFCCC [Internet]. 2015 [citován 3. listopad 2019]. Dostupné z: https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement
4. IPCC. Summary for Policymakers. In: Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty [Internet]. World Meteorological Organization, Geneva, Switzerland; 2018 [citován 2. listopad 2019]. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/spm/
5. United Nations Environment Programme. Emissions Gap Report 2019 [Internet]. UNEP, Nairobi. 2019 [citován 19. prosinec 2019]. Dostupné z: https://www.unenvironment.org/interactive/emissions-gap-report/2019/
6. Vince G. The heat is on over the climate crisis. Only radical measures will work. The Guardian [Internet]. 18. květen 2019 [citován 2. listopad 2019]; Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2019/may/18/climate-crisis-heat-is-on-global-heatingfour- degrees-2100-change-way-we-live
7. What the World Would Look Like if All the Ice Melted. National Geographic [Internet]. 1. září 2013 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/magazine/2013/09/rising-seas-ice-melt-new-shoreline-maps/
8. Climate Analytics. Coal Phase Out [Internet]. 2019 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z: https://climateanalytics.org/briefings/coal-phase-out/
9. OECD. Air and GHG emissions (indicator). 2020 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z: http://data.oecd.org/air/air-and-ghg-emissions.htm
10. Greenpeace. Poslední nádech: Jak energetické firmy otravují v Evropě vzduch [Internet]. Greenpeace Česká republika. 2018 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/czech/publikace/1958/posledni-nadech-jak-energeticke-firmy-otravujiv- evrope-vzduch
11. EU leaders back 2050 carbon target without Poland. BBC News [Internet]. 13. prosinec 2019 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-50778001
12. ČR má v EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele [Internet]. Ekolist.cz. [citován 16. listopad 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cr-ma-v-eu-nadprumerneemise- sklenikovych-plynu-na-obyvatele
13. faktaoklimatu.cz. Emise skleníkových plynů ČR [Internet]. 2019 [citován 1. červen 2020]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr
14. Jan Freidinger. Ne, pane premiére! Pařížskou dohodu skutečně neplníme [Internet]. Greenpeace Česká republika. 2019 [citován 29. říjen 2019]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4520/ne-pane-premiere-parizskou-dohodu-skutecneneplnime
15. Pavlovič L, Rovenský J. Prodej elektrárny v Počeradech znamená vážné ohrožení klimatických závazků České republiky [Internet]. Greenpeace Česká republika. 2020 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/5387/prodej-elektrarny-v-poceradechznamena- vazne-ohrozeni-klimatickych-zavazku-ceske-republiky
16. 2021: znovunastartování obnovitelných zdrojů v ČR? [Internet]. Komora obnovitelných zdrojů energie. 2018 [citován 29. říjen 2019]. Dostupné z: https://www.komoraoze.cz/?fullpage=1&clanek=125
17. Ministerstvo průmyslu v klimaticko-energetickém plánu ignoruje potenciál obnovitelných zdrojů, průmyslu i obcí. A paroduje veřejnou konzultaci [Internet]. Hnutí DUHA. 2019 [citován 29. říjen 2019]. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ministerstvo-prumyslu-v-klimatickoenergetickem- planu-ignoruje-potencial-obnovitelnych
18. faktaoklimatu.cz. Česká energetika bez uhlí [Internet]. 2019 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/studie/2018_energetika-cr-bez-uhli
19. Václav Hořejší. Díky moderní vědě by klimatické problémy mělo být možné vyřešit | Téma [Internet]. Česká pozice. 2019 [citován 18. listopad 2019]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/diky-moderni-vede-by-klimaticke-problemy-melo-byt-moznevyresit. A190820_184648_pozice-tema_lube
20. Úřad vlády ČR. 4. zasedání Uhelné komise [Internet]. 2020 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/udalost408.html
21. Roston E. The Massive Cost of Not Adapting to Climate Change. Bloomberg.com [Internet]. 10. září 2019 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2019- 09-09/the-massive-cost-of-not-adapting-to-climate-change

Seznam signatářů:

1. Mgr. Kamil Vlček, PhD.; Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.; Neurovědec; 19.6.2020
2. RNDr. Michaela Pixova, Ph.D.; Klimatická koalice, FSV UK, UNYP; sociální geografie ; 24.6.2020
3. Mgr. Michael Komm, Ph.D.; Věda žije!, z.s.; Fyzika plazmatu; 24.6.2020
4. RNDr. Mgr. Bořek Drozd, Ph.D.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod; Ekologie, Zoologie, Ichtyologie; 24.6.2020
5. PhDr. Marta Kolářová, Ph.D.; Sociologický ústav AV ČR; sociologie; 24.6.2020
6. RNDr. Lenka Špičáková, Ph.D.; GFÚ AVČR; geologie; 24.6.2020
7. Doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D.; Masarykova univerzita; pedagogika; 24.6.2020
8. Mgr. Zuzana V. Harmáčková, PhD; Ústav výzkumu globální změny AV ČR; sustainability science; 24.6.2020
9. Ing. Miloš Buřič, Ph.D.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Rybářství a ochrany vod; 24.6.2020
10. Mgr. Vladimir Kusbach, PhD.; GFÚ AVČR; geofyzika; 24.6.2020
11. RNDr. Alexandr Kazda, PhD.; Univerzita Karlova; Matematika; 24.6.2020
12. Ing. Helena Zahradnickova, PhD.; Biologické centrum AVČR; Analytická chemie a biochemie; 24.6.2020
13. prof. RNDr. František Marec, CSc.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i.; genetika; 24.6.2020
14. Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D.; MFF UK; Matematická lingvistika; 24.6.2020
15. Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.; Technická Univerzita v Liberci; Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace; 24.6.2020
16. RNDr. Jiří Porkert, Ph.D., DiS.; soukromá firma; lesnictví, ornitologie; 24.6.2020
17. Martin Modrák, PhD; Mikrobiologický ústav AV ČR; Bioinformatika; 24.6.2020
18. Mgr. Vojtěch Pelikán, Ph.D.; Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita; Environmentální antropologie a sociologie; 24.6.2020
19. RNDr. Radka Podlipná, PhD.; ÚEB AVČR; rostlinná fyziologie; 24.6.2020
20. PhDr. Dana Dvořáčková, Ph.D.; Historický ústav AV ČR, v.v.i.; medievistika - starší české dějiny ; 24.6.2020
21. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci; Katedra botaniky; 24.6.2020
22. Mgr. Ladislava Filipová, Ph.D.; Oblastní muzeum v Litoměřicích; Biologie-botanika; 24.6.2020
23. Mgr. Eva Dvorak Tomastikova, Ph.D.; Ustav experimentalni botaniky, AVCR; molekularni biologie rostlin; 24.6.2020
24. Dipl. Ing Arne Springorum, MSc ICID, MBA CDI; HE Consulting; Hydrogeolog a poradce a uspory energie v prumyslu; 24.6.2020
25. doc. Veronika Čapská, Ph.D.; FHS UK; historické vědy; 24.6.2020
26. Mgr. et Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D.; FF UK; bohemistika; 24.6.2020
27. Mgr. Jana Čížková, Ph.D.; ÚEB AVČR; Molekulární biologie rostlin; 24.6.2020
28. Doc. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.; PřF UK; Biologie; 24.6.2020
29. RNDr. Petr Jehlička, PhD.; Open University; Geografie životního prostředí; 24.6.2020
30. Mgr. Jan Horáček, dr. es sc.; Ústav fyziky plazmatu, AV ČR; fyzika plazmatu; 24.6.2020
31. Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc; Vysoká škola uměleckoprůmyslová; historička umění; 24.6.2020
32. prof. Ing. Josef Šedlbauer, Ph.D.; Technická univerzita v Liberci; fyzikální chemie; 24.6.2020
33. prof. RNDr. František Sedláček, CSc.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Zoologie, ekologie; 25.6.2020
34. doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D.; MENDELU v Brně; dendrochronolog; 25.6.2020
35. Doc. Ing. Roman Gebauer, Ph.D.; Mendelova univerzita; lesnictví; 25.6.2020
36. Doc. Mgr. et Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.; Fakulta humanitních studií; psychologie; 25.6.2020
37. Mgr. Ondřej Dušek, Ph.D.; Univerzita Karlova; informatika; 25.6.2020
38. Prof. MUDr. Jan Žižka, Ph.D.; University Hospital at Umeå, Švédsko; radiologie; 25.6.2020 39. Mgr. Jakub Záhora, PhD.; FSV UK; Mezinárodní vztahy; 25.6.2020
40. doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D.; Univerzita Karlova; Environmentální vědy; 25.6.2020
41. RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D.; Centrum pro otázky životního prostředí; vědy o životním prostředí, pedagogika; 25.6.2020
42. Petr Gibas, Ph.D.; Sociologický ústav AV ČR; sociologie; 25.6.2020
43. RNDr. Barbora Kaftanová, PhD.; Univerzita Karlova; Medicína, Biologie; 25.6.2020
44. Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D.; Ústav hudební vědy FF UK; Hudební věda; 25.6.2020
45. Mgr. Petr Brož, PhD.; Geofyzikální ústav AV ČR v. v. i.; planetární geolog; 25.6.2020
46. Mgr. Vojtěch Pravda, Ph.D., DSc.; Matematický ústav AV ČR; matematická fyzika; 25.6.2020
47. RNDr. Marie Prchalová, PhD; BC AV ČR; ekologie ryb ; 25.6.2020
48. PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D.; University of New York in Prague; sociologie; 26.6.2020
49. Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.; BC AV ČR; Hydrobiologie; 26.6.2020
50. Ing. Michal Polansky, Ph.D.; ClimaCare, z.s., Mendelu; Teorie systémů, matematická statistika; 26.6.2020
51. RNDr. Marta Vandrovcová, Ph.D.; Fyziologický ústav AVČR; Buněčná biologie; 26.6.2020
52. RNDr. Tereza Freidingerová, Ph.D.; Člověk v tísni, o.p.s.; migrační studia, sociální geografie; 26.6.2020
53. MgA. Markéta Kinterová, Ph.D.; FAMU - Filmová a televizní fakulta AMU; Fotografie; 27.6.2020
54. Prof. Ivan Foletti, MA, es; Masarykova Univerzita; Dějiny Umění; 27.6.2020
55. Mgr. Michal Ferov, Ph.D; University of Newcastle, Austrálie; Matematika; 28.6.2020
56. JUDr. Hana Müllerová, Ph.D.; Ústav státu a práva AV ČR - Centrum pro klimatické právo a udržitelnost; Klimatické právo, právo životního prostředí; 29.6.2020
57. Mgr. Jakub Gemperle, PhD.; University of Manchester; Buněčná biologie; 29.6.2020
58. Mgr. Filip Kadlec, Dr.; Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.; fyzika; 29.6.2020
59. Mgr. Michal Vavrecka, PhD.; CVUT; robotika; 29.6.2020
60. Ing. Karel Kůs, MSc.; SIDAT spol. s r.o.; IT; 29.6.2020
61. Doc. Ing. Libor Havlíček, CSc; UEB AV; Chemie; 29.6.2020
62. Mgr. et Mgr. Anna Vernerová, Ph.D.; Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy; Počítačová lingvistika; 29.6.2020
63. PhDr. Jan Vávra, Ph.D.; Jihočeská univerzita v ČB; Sociologie; 30.6.2020
64. Mgr. Pavel Nývlt, Ph.D.; Filosofický ústav AV ČR; klasická filologie; 30.6.2020
65. M.Sc. Stanislav Lhota, Ph.D.; Ceska zemedelska univerzita v Praze; Tropicka ekologie; 1.7.2020
66. Mgr. Veronika Rollová, Ph.D.; Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze; dějiny umění; 1.7.2020
67. Mgr. Jan Urban, Ph.D.; Univerzita Karlova; Environmentální psychologie; 6.7.2020
68. Dana Kapitulčinová, Ph.D.; Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova; environmentální vědy, udržitelný rozvoj; 7.7.2020
69. Mgr. Jan Hladký, PhD; Matemarický ústav AV ČR; Matematika; 8.7.2020
70. Karina Kottova, M.A., Ph.D.; Spolecnost Jindricha Chalupeckeho; umeni; 19.7.2020
71. Ing. Andrea Vlačihová, PhD.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Administrativa ; 20.7.2020
72. Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D.; Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí; Environmentální sociologie ; 4.8.2020
73. RNDr Naděžda Johanisová, PhD; Masarykova Univerzita; ekologická ekonomie; 4.8.2020
74. Ing. Kristýna Machová, PhD.; Česká zemědělská univerzita; Katedra etologie a zájmových chovů; 26.8.2020
75. Mgr. Nikola Jajcay, PhD.; ÚI AVČR; věda; 26.8.2020
76. RNDr. Petr Daněk, Ph.D.; Masarykova univerzita; sociální geografie; 26.8.2020
77. MUDr. Karel Blahna, PhD; Universita Karlova; Vědecký pracovník; 27.8.2020
78. Mgr. Ladislav Šigut, Ph.D.; Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.; Biogeochemie; 27.8.2020
79. MUDr. Kateřina Seltenreichová, Ph.D.; Nemocnice Na Homolce; neurologie; 28.8.2020
80. RNDr. Adam Dušek, PhD.; VÚŽV, v. v. i.; Biologie; 28.8.2020
81. RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D.; Přírodovědecká fakulta UK; ekologie; 28.8.2020
82. Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D.; Přírodovědecká fakulta UP Olomouc; Environmentální studia;
30.8.2020
83. Mgr. Alexander Ač, PhD; Ústav výzkumu globální změny; Fyziologie rostlin; 9.9.2020


reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2020 13:04
Mají naprostou pravdu. Postavíme-li energetiku ČR na jaderné zdroje, nejméně 80% , můžeme odejít od fosilních paliv plánovaně a splnit tak naše závazky vůči EU i Pařížské dohodě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.9.2020 13:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je fajn být optimistou, ale zatím bych počkal jak půjde stavba aspoň toho jednoho bloku v D. Jsem na to docela zvědav.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 17:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Jý bych během toho čekání ovšem postavil aspoň na 20% spotřeby fve a šel do vodíkových technologií, které nám dají stabilitu sítě a vyvažování OZE. Navíc to EU bohatě dotuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 17:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nepostavíme. Ze dvou důvodů:
A) Je to zastaralé a extrémně drahé, výstavba dlouho trvá.
B) Nemáme na to a nikdo nám na takovou ptákovinu nepůjčí.

Znáte nějakou normální zemi, která chce něco podobného páchat?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.9.2020 19:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy znáte nějakou normální zemi?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 20:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Pojem normální je dost ošidný, ale držel bych se evropské civilizace a tím EU.
Všude jsou problémy, ale když vidím evropský západ, připadá mi to (jako evropanovi) ještě jediné celkem normální.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.9.2020 11:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale v tom případě je i normální, že podstatná část bohatství této části světa pochází z rozvojových a rozvíjejících se zemí, jde jsou životní podmínky značně devastovány. Pak si takové země mohou svou "zelenou" politiku dovolit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.9.2020 21:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Omyl. Evropa produkuje obrovské množství věcí, keré používají právě rozvojové země, dováží ale suroviny. Normální kšeft, nic démonického bych v tom nehledal.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.9.2020 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, normální kšeft využívající drastické rozdíly, z něhož to bohatství a tudíž i možnost fedrovat OZE pochází.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.9.2020 21:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže popořadě současné i bývalé státy Evropské unie: Finsko, Velká Británie, Maďarsko nové reaktory budují. Polsko, Česko výstavbu plánují. U řady dalších (Francie, Švédsko, ...) se výstavba předpokládá, pokud se ukáže, že se jinak nízké emise nezajistí.
Víte Pane Hanzle, vy jste takový troll, který tento server tapetuje nicneříkajícími výkřiky, přičemž v téměř všech svých příspěvcích ukazujete, že ničemu nerozumíte a hloupost z Vás je pryští.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.9.2020 21:58 Reaguje na Vladimír Wagner
Místo urážek a plácání nesmyslů napište, která evropská země plánuje postavit si svoji energetiku z 80% na jádru.
Asi jste si neráčil všimnout, že na tento názor pana Vinlera jsem reagoval.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.9.2020 00:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže, pokud jste to opravdu myslel jen na těch 80 % z jádra, tak k tomu v současné době opravdu žádný stát necílí. A ani Česká republika. Pan Vinkler to myslel trochu v nadsázce na reakci k tomu textu petice. Česká republika má ASEK cílený na podíl jádra okolo 50 %, doplněný obnovitelnými zdroji a zčásti plynem. Pokud tedy jste cílil na to, že se nepostaví tolik bloků, aby u nás vyrobily 80 % elektřiny, tak se Vám za svou reakci omlouvám. Ovšem, mě se zdálo, že svou reakcí cílíte na to, že se nepostaví žádný. Dovolím si Vás citovat:

"Nepostavíme. Ze dvou důvodů:
A) Je to zastaralé a extrémně drahé, výstavba dlouho trvá.
B) Nemáme na to a nikdo nám na takovou ptákovinu nepůjčí.

Znáte nějakou normální zemi, která chce něco podobného páchat?"

Tak co je pravda? Co jste tímto citovaným výrokem myslel?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 07:31 Reaguje na Vladimír Wagner
Děkuji za omluvu a můj názor je zcela jednoduchý:
Evropské země, které vůbec s JE do budoucna nepočítají, staví celou energetiku na OZE.
Asi to mají spočítané, jsem dalek toho, abych třeba Němce nebo Rakušáky považoval za blbce.
Ale dobře, nemáme k dispozici severní vítr nebo vodu z Alp, tak využijme stávající JE a rozvíjejme jádro v moderní verzi SMR, firma NuScale už má licencovaný reaktor a za chvíli nebude určitě sama.
Zdůvodnění:
Projekt velké JE v Dukovanech se řeší už asi 10 let a ještě není ani vypsaný tendr, je to dávno krutě zpolitizované a dnešní politická garnitura nemá na to, aby to vůbec rozhodla. A ta příští rozhodně lepší nebude.
Z toho mi logicky vychází, že s novou JE počítat nemůžeme a proto hledám cestu jinou.
V roce 2040, kdy by se teoreticky mohla nová JE spustit, budou už dávno jiné technologie (slibný je vodík) a hlavně budou asi? končit Dukovany, takže žádné navýšení kapacity to stejně nebude.

Naše plány na 50% energie z jádra je zcela iluzorní představa, protože se vůbec s výstavbou takových kapacit do budoucna ani teoreticky nepočítá.

Ovšem cestou by byla právě vodíková akumulace, která bude daleko cennější, než elektřina vyrobená. A my bychom se mohli stát akumulátorem Evropy, podmínky máme téměř ideální a hlavně to EU velmi bohatě dotuje.

Proč nejdeme tímhle logickým směrem a upínáme se na obrovské kapacity v JE, které nemáme šanci vůbec postavit?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.9.2020 21:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže přesně, jak jsem si myslel. Váš příspěvek se opravdu netýkal těch 80 %. Omluva tak nebyla potřeba.
Pane Hanzle, opravdu příznačné u Vás je, že postavení jaderných bloků, které jsme i u nás dokázali postavit a řada z nich se dokončuje i v modelech III. generace, viz zde: https://www.osel.cz/11354-rok-2020-dalsi-zlom-v-zavadeni-reaktoru-iii-generace.html , považujete za nemožné. Ovšem vybudování vodíkového hospodářství a P2G, kde kromě testovacích prototypů a výzkumných sestav zatím ještě nic neexistuje, považujete za jasnou a rychlou věc. I když to, kdy bude k dispozici efektivní a ekonomická jejich komerční varianta zatím nikdo neví.
Můžu se zeptat, který stát už má masivně nasazeno vodíkové hospodářství? Připomínám, že v současné době se dominantní část vodíku využívaného v průmyslu i dopravě produkuje z fosilních paliv za produkce emisí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2020 12:37 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Vinklere, já přece proti jádru nic nemám. Ale když vidím naši vládu, jak se kolem toho potácí, tak je mi jasné, že NIC v rozumné době nepostavíme.
Tohle přece musí být jasné i vám!!!
A 50% nebo dokonce 80% je přece totální nesmysl!!
Sledujete web onergetice. cz, kam i přispíváte, takže určitě vidíte rozvoj vodíkových technologií.
A pokud celá EU jde touhle cestou, tak nevidím jediný důvod to sabotovat, přece logicky bych toho využil.
https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/
https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Tohle je přece výkon 10x větší, než má celá ČR.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 09:37 Reaguje na Vladimír Wagner
Pokud bychom měli být stoprocentně bezemisní, tak by ani tento mix nestačil. Potřebovali bychom těch 80 % + a k tomu vodu a přečerpávačky.
Pokud bychom byli ze strany EU donuceni přejít na elektromobily, museli bychom postavit snad desítky jaderných bloků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 09:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Stprocentní bezemisnost je zbytečná a hlavně nerealizovatelná. Ale my máme šanci jen v diverzifikaci zdrojů a to především fve. Právě elektromobilita je výhodná v kombinaci se střešními fve, prostě je nutné se připarvit na to, že skoro každý domek bude mít svoji fve, parkoviště budou pokryty panely, možná i komunikace včetně dálnice.
Jinou cestu nevidím. A člověk si bude muset víc plánovat cesty s ohledem na nabíjení, zato výrazně levněji. Ale už to má běžet daleko rychleji, než to běží.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 14:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem toho názoru, že bohatě stačí stávající podíl OZE. Víc by moje peněženka neunesla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2020 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Potom bude mít dost problémy se zastaralou uhelnou a daleko držší (protože nedostatkovou) elektřinou za pár let.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.9.2020 22:33
Mezi Signatáři je minimum těch, kteří se zabývají technikou a energetikou a mají reálnou představu, jak energetika funguje a jak lze reálně vytvářet energetický mix. Představa, že můžeme uzavřít elektrárny, které produkují velkou část elektřiny a navíc se podílí na dominantní části regulace elektrické sítě bez toho, aby existovala náhrada, je hodně mimo. Pokud to prosadí, bude to na nás (i naše životní prostředí) mít opravdu dramatické dopady. Pokud by tito lidé problému alespoň trochu rozuměli, tak by se místo o zasazování o zavření uhelných bloků hlavně zasazovali o urychlené budování nízkoemisního mixu. A ten se u nás neobejde bez jaderných zdrojů. Tak je to opravdu jen výzva těch, kteří energetice nerozumí, nenesou za dodávky elektřiny zodpovědnost a ani ji necítí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.9.2020 22:34 Reaguje na Vladimír Wagner
Ještě dodatek. Náhrada uhelných a jaderných bloků plynovými opravdu k nízkoemisní energetice nepovede.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 07:42 Reaguje na Vladimír Wagner
Emise zemního plynu jsou výrazně nižší než uhlí a ropy (třetina? polovina?) a úniky při těžbě jsou technicky řešitelné.
Ale to důležité je jinde. Paroplynové elektrárny jsou špičkové a proto jsou nejvhodnější na zálohování OZE, navíc se počítá s bohatým sycením plynu zeleným vodíkem, vyráběným z přetoků OZE.
Evropa jde tímhle směrem a já jen nechápu, proč my ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Mnoho odborníků skleníkové emise těžby plynu a jeho využití spočetlo a plyn z hlediska emisí vychází, při podstatně vyšší ceně, asi stejně jako uhlí.

Je jasné, že pokud bychom těžili svůj břidlicový plyn, tak bychom asi uměli ty emise snížit. Ale těží se to hlavně v zaostalých zemích, kde na to kálejí z vysoka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 10:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Třeba v Rusku (a ve všech ostatních zaostalých zemích) to těží hlavně americké nebo evropské firmy a na ty metr rozhodně je.
Ale stejně je plyn přechodové médium, jakmile se rozjede vodík, bude se postupně utlumovat.

https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/

Vodík má teda vytvořit 10x více elektřiny, než spotřebuje za rok celá ČR. To je dost síla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 14:10 Reaguje na Pavel Hanzl
T6o by se ten vodík musel někde těžit, jako se těží zemní plyn. Nejblíž je snad na Jupiteru. Zatím trochu z ruky.

Na firmu, fungující v zemi jako je Rusko žádný metr nemáte.

Vodík žádnou energii nevytvoří (to bychom ho museli jako takový někde těžit). Vodík je jen jakýsi akumulátor, který je šíleně drahý a šíleně neefektivní. Kdybychom odepsali ekology zlikvidovanou Šumavu a nadělali na ní desítky Dlouhých strání, mohli bychom do takové soustavy přečerpávaček za podstatně menší peníz naakumulovat podstatně větší množství energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 16:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy nejste dub, vy musíte být nutně ruský bot.
Zelený vodík se vyrábí elektrolýzou z přetoků OZE, které jsou dnes zadarmo a jen dělají bordel v síti.
Celý proces má účinnost asi 85%, problém je skladování vodíku, ale dá se vázat na biometan, dělá se z něho syntetické palivo (něco jako LPG).
Někam si to napište, odkazy jsem posílal dávno.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.9.2020 14:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo že to těží ropu a plyn v Rusku?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2020 16:39 Reaguje na Svatá Prostoto
Minimálně ze třetiny Americké firmy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 11:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte k tomu data?

A pokud dobře čtu, tak jste napsal HLAVNĚ ... hlavně je ze třetiny:-)?

Jinak tedy, ještě že to třeba takový Gazprom neví, to by bylo na hromadnou sebevraždu:-))).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.9.2020 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Klimatický dopad zemního plynu kriticky závisí na únicích při těžbě a transportu. Pěkný přehledný graf má například pan Wágner v polovině prvního z aktuálních výborných přehledných článků:
https://oenergetice.cz/nazory/delat-prave-nyni-ceske-energetice-dil-prvni
https://oenergetice.cz/nazory/delat-prave-nyni-ceske-energetice-dil-druhy
Zdroj mj. pdfs od IPCC a pak zdrojové studie odkud to IPCC (jsa de facto agregátor publikovaných článků) vzal.

Jednoduše - už při 3.5% leak rate je dopad horší než u uhlí. Reálně... mnoho zdrojů, včetně občasných událostí jako
https://www.nytimes.com/2019/12/16/climate/methane-leak-satellite.html
"The Ohio blowout released more methane than the reported emissions of the oil and gas industries of countries like Norway and France, the researchers estimated. Scientists said the measurements from the Ohio site could mean that other large leaks are going undetected."

Namátkou další z populárního tisku:
https://www.nytimes.com/2018/06/21/climate/methane-leaks.html
https://energypost.eu/gas-infrastructure-leaks-methane-fix-it-or-accelerate-to-clean-energy/
https://www.sciencemag.org/news/2019/07/major-us-cities-are-leaking-methane-twice-rate-previously-believed

I v stále ještě funkční a rozvinuté relativně pohromadě držící zemi (USA) je 3.5% optimistické číslo a obzvláště v kombinaci s extra událostmi viz výše je s extrémní pravděpodobností vyšší.
Jak vypadá NatGas infrastruktura v Rusku ať usoudí každý sám, ferová data nejsou.

Suma sumárum - z perspektivy klimatického dopadu je zemní plyn téměř s jistotou horší než uhlí, jenom vytváří méně zjevného lokálního znečištění a tedy umožňuje lépe předstírat že je lepší varianta.
Odpovědět
MG

Milan G

17.9.2020 15:41 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Ano, váš poslední odstavec je to klasické kladívko.

Tak jak je to s zemním plynem a jeho emisemi, zrovna tak je to s El-auty. Eu jenom lež, nic víc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2020 14:01 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Tahat se o emise zemního plynu je celkem zbytečné, CO2 produkuje daleko méně a metan se zase odbourává a v přírodě se tvoří taky v giga objemech.
Jde o to, že je to přechodové médium, které se začne ředit (nebo energeticky zahušťovat?) zeleným vodíkem s tím, že bude postupně nahrazen úpně.
To je prostě nutný mezičlánek, nikdo nic lepšího nevymyslel.
Čím rychleji a masivněji se budou rozvíjez OZE, tím ryhleji bude klesat spalování zemáku.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

20.9.2020 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
a) https://www.statista.com/statistics/703657/natural-gas-consumption-germany/
Natural gas consumption of Germany 2005-2019
-> spotřeba zemního plynu v Německu již několik let roste

b) https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-dependence-imported-fossil-fuels
-> Německo je závislé na dovozu fosilních paliv a dokonce i německé pro-Energiewende zdroje uznávají že i při přechodu na power-gas bude Německo významná množství těchto syntetických paliv stále dovážet

c) Uvědomění si klimatických dopadů úniků metanu při těžbě a transportu je v celém klimatickém tématu jedna z největších slepých skvrn.
I když musím říci že environmentální dopad biopaliv (ve vší své komplexitě - palm oil) je ještě významně horší mj protože to není jen klima ale přímo devastace biodiverzity.

Ad "nikdo nic lepšího nevymyslel":
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.9.2020 22:48 Reaguje na Vladimír Wagner
Charakteristické je, že se při zdůvodnění možnosti odchodu od uhlí odvolávají na tuto studii, cituji:

"Studie, kterou vypracovala německá firma Energynautics, odhaduje možný podíl obnovitelných zdrojů na výkonu české energetiky v roce 2030 na 54 procent."
Ta je zde:
https://faktaoklimatu.cz/studie/2018_energetika-cr-bez-uhli
a předpokládá, že se zvýší zhruba na dvojnásobek výkon plynových a také zdrojů na bioplyn a na biomasu. Plyn má celkové emise (se započtením emisí při těžbě a dopravy) stejné jako uhlí a dopady masivního energetického využití biomasy na životní prostředí mohou být katastrofální. Jinak tato studie pořád ještě počítá s fungujícími Dukovany a nezmiňuje se ani slovem, co ji nahradí. I to ukazuje, že buď tuto studii, na kterou se odvolávají, signatáři vůbec nečetli, nebo energetice nerozumí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2020 12:48 Reaguje na Vladimír Wagner
My máme přece jedinou skutečně výkonovou OZE v dostatčném množství a to je FVE. Vy sice uvádíte nějaké dost nízké limity, ale diverzifikací s rozumnou podporou (především legislativní) bychom mohli násobně každý rok zvyšovat kapacity.
Proč Němci vyrobí ve FVE už asi 27 TWh ročné? To přece je pro nás snad 35% roční spotřeby!
A Německo skutečně není typicky slunná země.
Přitom do dotací dali procentuálně daleko méně.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.9.2020 08:10
Mnoha signatářů si velmi vážím a s většinou textu souzním. Ve věřím cenném textu se pak objevuje následující:

"Je potřeba zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (16,17)."
Citace 16 je z www.komoraoze.cz, 17 z www.hnutiduha.cz.

Je velmi smutné vidět jak mnoho vzdělaných a vážených kolegů a kolegyň je ochotno se podepsat pod text který je sice většinou obsahu výborný ale pak doporučuje propagandistická řešení nátlakových skupin, i když přilepená jako možná detail, v jedné větě. Věřím že pro většinu signatářů text vyzněl jako "odstupme od uhlí". Věc je že konkrétní otázka jak, je věc zcela jiná.

Reálné výsledky například Francie, Švédska, Ontaria ukazují úspěšnost dekarbonizace s masivním použitím jaderné energetiky.

V moment psaní tohoto textu (real time data z https://www.electricitymap.org/map) má Německo carbon intensity energetického mixu 495 gCO₂eq/kWh. Dánsko 343. Oboje "úspěšní" reprezentanti cesty skrze větrníky a fotovoltaiku. Francie má 75, Švédsko 36 a Ontario 21 - vše převaha jádra s doplňkem hydroelektráren. Dokonce i Ukrajina má 306 (půl mixu je jádro, půl uhlí), tedy méně než Dánsko které teoreticky kryje celou potřebu větrníky.

--> Drazí kolegové, po velice správné diagnóze, proč doporučujete cestu která klimatickou krizi neřeší a naopak pomíjíte cestu s prokazatelnými výsledky?
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.9.2020 08:16 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Pro libovolného zájemce ze signatářů jsem k dispozici k debatě, třeba i osobní. Dovoluji si také uvést linky na úvodní články o problematice. Ne kvůli tomu že jsou moje, je to prostě nabídka shrnutí tématu:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist