Vědci: Vyzýváme českou uhelnou komisi k co nejrychlejšímu útlumu uhelných elektráren v ČR a rozvoji obnovitelných zdrojů energie
Podle studie Climate Analytics ze září 2019, zaměřené na metody dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, by všechny země OECD, kam patří i Česká republika, měly utlumit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030 (8). Tyto země totiž v současné době produkují zhruba třetinu skleníkových plynů na světě a v přepočtu na obyvatele převyšují světový průměr asi dvakrát (9).
Evropská unie je v současné době největší ekonomikou světa. Většina zemí EU už několik let postupně uhlí utlumuje (10). V souladu se zprávou IPCC z roku 2018 se v listopadu 2019 EU zavázala, a s ní i Česká Republika, na uhlíkové neutralitě do roku 2050 (11). Tohoto cíle není možné dosáhnout bez rychlého útlumu výroby elektřiny z uhlí.
Česko má v tuto chvíli čtvrté nejvyšší emise uhlíkových plynů na jednoho obyvatele v celé EU (12). Je to především kvůli velké závislosti na uhlí, protože přes 40 % emisí v ČR jde právě ze sektoru energetiky (13). Vláda nicméně ukončení provozu uhelných elektráren stále oddaluje (14). Místo odstavení své nejškodlivější elektrárny Počerady neodvolala společnost ČEZ během roku 2019 její prodej soukromé firmě k roku 2024, čím její provoz pravděpodobně jen prodloužila (15) a jednala v rozporu s klimatickými závazky ČR. Emise z uhelných elektráren jsou přitom přímým důvodem kardiovaskulárních a dýchacích onemocnění. České elektrárny firmy ČEZ způsobují v rámci Evropské unie čtvrté nejvyšší škody na zdraví (10).
Je potřeba zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (16,17). Studie, kterou vypracovala německá firma Energynautics, odhaduje možný podíl obnovitelných zdrojů na výkonu české energetiky v roce 2030 na 54 procent (18). Kromě toho bude nutné systematicky propagovat úspory energie (19) a odstranit dotace způsobující poškozování klimatu. Potřebné technologie k dispozici máme. Uhelná komise v lednu 2020 představila tři možné scénáře útlumu využití uhlí v ČR, rychlou s útlumem v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050 (20). Abychom v budoucnosti zabránili mnohem větším výdajům na adaptaci na důsledky klimatické změny (21), je nutné, a současně možné, zvolit jedině rychlý scénář.
Mgr. Kamil Vlček, PhD., Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., neurovědec
Citace:1. Xu Y, Ramanathan V, Victor DG. Global warming will happen faster than we think. Nature
[Internet]. prosinec 2018 [citován 31. květen 2020];564(7734):30–2. Dostupné z:
https://www.nature.com/articles/d41586-018-07586-5
2. Schellnhuber HJ, Rahmstorf S, Winkelmann R. Why the right climate target was agreed in Paris.
Nature Climate Change [Internet]. 23. červen 2016 [citován 2. listopad 2019];6:649–53. Dostupné z:
https://www.nature.com/articles/nclimate3013
3. The Paris Agreement | UNFCCC [Internet]. 2015 [citován 3. listopad 2019]. Dostupné z:
https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement
4. IPCC. Summary for Policymakers. In: Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the
impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas
emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate
change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty [Internet]. World Meteorological
Organization, Geneva, Switzerland; 2018 [citován 2. listopad 2019]. Dostupné z:
https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/spm/
5. United Nations Environment Programme. Emissions Gap Report 2019 [Internet]. UNEP, Nairobi.
2019 [citován 19. prosinec 2019]. Dostupné z:
https://www.unenvironment.org/interactive/emissions-gap-report/2019/
6. Vince G. The heat is on over the climate crisis. Only radical measures will work. The Guardian
[Internet]. 18. květen 2019 [citován 2. listopad 2019]; Dostupné z:
https://www.theguardian.com/environment/2019/may/18/climate-crisis-heat-is-on-global-heatingfour-
degrees-2100-change-way-we-live
7. What the World Would Look Like if All the Ice Melted. National Geographic [Internet]. 1. září
2013 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z:
https://www.nationalgeographic.com/magazine/2013/09/rising-seas-ice-melt-new-shoreline-maps/
8. Climate Analytics. Coal Phase Out [Internet]. 2019 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z:
https://climateanalytics.org/briefings/coal-phase-out/
9. OECD. Air and GHG emissions (indicator). 2020 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z:
http://data.oecd.org/air/air-and-ghg-emissions.htm
10. Greenpeace. Poslední nádech: Jak energetické firmy otravují v Evropě vzduch [Internet].
Greenpeace Česká republika. 2018 [citován 31. květen 2020]. Dostupné z:
https://www.greenpeace.org/czech/publikace/1958/posledni-nadech-jak-energeticke-firmy-otravujiv-
evrope-vzduch
11. EU leaders back 2050 carbon target without Poland. BBC News [Internet]. 13. prosinec 2019
[citován 31. květen 2020]; Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-50778001
12. ČR má v EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele [Internet]. Ekolist.cz. [citován
16. listopad 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cr-ma-v-eu-nadprumerneemise-
sklenikovych-plynu-na-obyvatele
13. faktaoklimatu.cz. Emise skleníkových plynů ČR [Internet]. 2019 [citován 1. červen 2020].
Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr
14. Jan Freidinger. Ne, pane premiére! Pařížskou dohodu skutečně neplníme [Internet].
Greenpeace Česká republika. 2019 [citován 29. říjen 2019]. Dostupné z:
https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4520/ne-pane-premiere-parizskou-dohodu-skutecneneplnime
15. Pavlovič L, Rovenský J. Prodej elektrárny v Počeradech znamená vážné ohrožení klimatických
závazků České republiky [Internet]. Greenpeace Česká republika. 2020 [citován 31. květen 2020].
Dostupné z: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/5387/prodej-elektrarny-v-poceradechznamena-
vazne-ohrozeni-klimatickych-zavazku-ceske-republiky
16. 2021: znovunastartování obnovitelných zdrojů v ČR? [Internet]. Komora obnovitelných zdrojů
energie. 2018 [citován 29. říjen 2019]. Dostupné z:
https://www.komoraoze.cz/?fullpage=1&clanek=125
17. Ministerstvo průmyslu v klimaticko-energetickém plánu ignoruje potenciál obnovitelných
zdrojů, průmyslu i obcí. A paroduje veřejnou konzultaci [Internet]. Hnutí DUHA. 2019 [citován 29.
říjen 2019]. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ministerstvo-prumyslu-v-klimatickoenergetickem-
planu-ignoruje-potencial-obnovitelnych
18. faktaoklimatu.cz. Česká energetika bez uhlí [Internet]. 2019 [citován 31. květen 2020].
Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/studie/2018_energetika-cr-bez-uhli
19. Václav Hořejší. Díky moderní vědě by klimatické problémy mělo být možné vyřešit | Téma
[Internet]. Česká pozice. 2019 [citován 18. listopad 2019]. Dostupné z:
http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/diky-moderni-vede-by-klimaticke-problemy-melo-byt-moznevyresit.
A190820_184648_pozice-tema_lube
20. Úřad vlády ČR. 4. zasedání Uhelné komise [Internet]. 2020 [citován 31. květen 2020]. Dostupné
z: https://www.mpo.cz/udalost408.html
21. Roston E. The Massive Cost of Not Adapting to Climate Change. Bloomberg.com [Internet]. 10.
září 2019 [citován 31. květen 2020]; Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-
09-09/the-massive-cost-of-not-adapting-to-climate-change
Seznam signatářů:
1. Mgr. Kamil Vlček, PhD.; Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.; Neurovědec; 19.6.2020
2. RNDr. Michaela Pixova, Ph.D.; Klimatická koalice, FSV UK, UNYP; sociální geografie ; 24.6.2020
3. Mgr. Michael Komm, Ph.D.; Věda žije!, z.s.; Fyzika plazmatu; 24.6.2020
4. RNDr. Mgr. Bořek Drozd, Ph.D.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a
ochrany vod; Ekologie, Zoologie, Ichtyologie; 24.6.2020
5. PhDr. Marta Kolářová, Ph.D.; Sociologický ústav AV ČR; sociologie; 24.6.2020
6. RNDr. Lenka Špičáková, Ph.D.; GFÚ AVČR; geologie; 24.6.2020
7. Doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D.; Masarykova univerzita; pedagogika; 24.6.2020
8. Mgr. Zuzana V. Harmáčková, PhD; Ústav výzkumu globální změny AV ČR; sustainability science;
24.6.2020
9. Ing. Miloš Buřič, Ph.D.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Rybářství a ochrany vod;
24.6.2020
10. Mgr. Vladimir Kusbach, PhD.; GFÚ AVČR; geofyzika; 24.6.2020
11. RNDr. Alexandr Kazda, PhD.; Univerzita Karlova; Matematika; 24.6.2020
12. Ing. Helena Zahradnickova, PhD.; Biologické centrum AVČR; Analytická chemie a biochemie;
24.6.2020
13. prof. RNDr. František Marec, CSc.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i.; genetika; 24.6.2020
14. Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D.; MFF UK; Matematická lingvistika; 24.6.2020
15. Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.; Technická Univerzita v Liberci; Ústav pro nanomateriály, pokročilé
technologie a inovace; 24.6.2020
16. RNDr. Jiří Porkert, Ph.D., DiS.; soukromá firma; lesnictví, ornitologie; 24.6.2020
17. Martin Modrák, PhD; Mikrobiologický ústav AV ČR; Bioinformatika; 24.6.2020
18. Mgr. Vojtěch Pelikán, Ph.D.; Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita; Environmentální
antropologie a sociologie; 24.6.2020
19. RNDr. Radka Podlipná, PhD.; ÚEB AVČR; rostlinná fyziologie; 24.6.2020
20. PhDr. Dana Dvořáčková, Ph.D.; Historický ústav AV ČR, v.v.i.; medievistika - starší české dějiny ;
24.6.2020
21. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci; Katedra botaniky; 24.6.2020
22. Mgr. Ladislava Filipová, Ph.D.; Oblastní muzeum v Litoměřicích; Biologie-botanika; 24.6.2020
23. Mgr. Eva Dvorak Tomastikova, Ph.D.; Ustav experimentalni botaniky, AVCR; molekularni biologie
rostlin; 24.6.2020
24. Dipl. Ing Arne Springorum, MSc ICID, MBA CDI; HE Consulting; Hydrogeolog a poradce a uspory
energie v prumyslu; 24.6.2020
25. doc. Veronika Čapská, Ph.D.; FHS UK; historické vědy; 24.6.2020
26. Mgr. et Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D.; FF UK; bohemistika; 24.6.2020
27. Mgr. Jana Čížková, Ph.D.; ÚEB AVČR; Molekulární biologie rostlin; 24.6.2020
28. Doc. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.; PřF UK; Biologie; 24.6.2020
29. RNDr. Petr Jehlička, PhD.; Open University; Geografie životního prostředí; 24.6.2020
30. Mgr. Jan Horáček, dr. es sc.; Ústav fyziky plazmatu, AV ČR; fyzika plazmatu; 24.6.2020
31. Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc; Vysoká škola uměleckoprůmyslová; historička umění; 24.6.2020
32. prof. Ing. Josef Šedlbauer, Ph.D.; Technická univerzita v Liberci; fyzikální chemie; 24.6.2020
33. prof. RNDr. František Sedláček, CSc.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Zoologie,
ekologie; 25.6.2020
34. doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D.; MENDELU v Brně; dendrochronolog; 25.6.2020
35. Doc. Ing. Roman Gebauer, Ph.D.; Mendelova univerzita; lesnictví; 25.6.2020
36. Doc. Mgr. et Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.; Fakulta humanitních studií; psychologie; 25.6.2020
37. Mgr. Ondřej Dušek, Ph.D.; Univerzita Karlova; informatika; 25.6.2020
38. Prof. MUDr. Jan Žižka, Ph.D.; University Hospital at Umeå, Švédsko; radiologie; 25.6.2020
39. Mgr. Jakub Záhora, PhD.; FSV UK; Mezinárodní vztahy; 25.6.2020
40. doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D.; Univerzita Karlova; Environmentální vědy; 25.6.2020
41. RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D.; Centrum pro otázky životního prostředí; vědy o životním prostředí,
pedagogika; 25.6.2020
42. Petr Gibas, Ph.D.; Sociologický ústav AV ČR; sociologie; 25.6.2020
43. RNDr. Barbora Kaftanová, PhD.; Univerzita Karlova; Medicína, Biologie; 25.6.2020
44. Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D.; Ústav hudební vědy FF UK; Hudební věda; 25.6.2020
45. Mgr. Petr Brož, PhD.; Geofyzikální ústav AV ČR v. v. i.; planetární geolog; 25.6.2020
46. Mgr. Vojtěch Pravda, Ph.D., DSc.; Matematický ústav AV ČR; matematická fyzika; 25.6.2020
47. RNDr. Marie Prchalová, PhD; BC AV ČR; ekologie ryb ; 25.6.2020
48. PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D.; University of New York in Prague; sociologie; 26.6.2020
49. Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.; BC AV ČR; Hydrobiologie; 26.6.2020
50. Ing. Michal Polansky, Ph.D.; ClimaCare, z.s., Mendelu; Teorie systémů, matematická statistika;
26.6.2020
51. RNDr. Marta Vandrovcová, Ph.D.; Fyziologický ústav AVČR; Buněčná biologie; 26.6.2020
52. RNDr. Tereza Freidingerová, Ph.D.; Člověk v tísni, o.p.s.; migrační studia, sociální geografie;
26.6.2020
53. MgA. Markéta Kinterová, Ph.D.; FAMU - Filmová a televizní fakulta AMU; Fotografie; 27.6.2020
54. Prof. Ivan Foletti, MA, es; Masarykova Univerzita; Dějiny Umění; 27.6.2020
55. Mgr. Michal Ferov, Ph.D; University of Newcastle, Austrálie; Matematika; 28.6.2020
56. JUDr. Hana Müllerová, Ph.D.; Ústav státu a práva AV ČR - Centrum pro klimatické právo a
udržitelnost; Klimatické právo, právo životního prostředí; 29.6.2020
57. Mgr. Jakub Gemperle, PhD.; University of Manchester; Buněčná biologie; 29.6.2020
58. Mgr. Filip Kadlec, Dr.; Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.; fyzika; 29.6.2020
59. Mgr. Michal Vavrecka, PhD.; CVUT; robotika; 29.6.2020
60. Ing. Karel Kůs, MSc.; SIDAT spol. s r.o.; IT; 29.6.2020
61. Doc. Ing. Libor Havlíček, CSc; UEB AV; Chemie; 29.6.2020
62. Mgr. et Mgr. Anna Vernerová, Ph.D.; Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy; Počítačová
lingvistika; 29.6.2020
63. PhDr. Jan Vávra, Ph.D.; Jihočeská univerzita v ČB; Sociologie; 30.6.2020
64. Mgr. Pavel Nývlt, Ph.D.; Filosofický ústav AV ČR; klasická filologie; 30.6.2020
65. M.Sc. Stanislav Lhota, Ph.D.; Ceska zemedelska univerzita v Praze; Tropicka ekologie; 1.7.2020
66. Mgr. Veronika Rollová, Ph.D.; Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze; dějiny umění; 1.7.2020
67. Mgr. Jan Urban, Ph.D.; Univerzita Karlova; Environmentální psychologie; 6.7.2020
68. Dana Kapitulčinová, Ph.D.; Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova;
environmentální vědy, udržitelný rozvoj; 7.7.2020
69. Mgr. Jan Hladký, PhD; Matemarický ústav AV ČR; Matematika; 8.7.2020
70. Karina Kottova, M.A., Ph.D.; Spolecnost Jindricha Chalupeckeho; umeni; 19.7.2020
71. Ing. Andrea Vlačihová, PhD.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Administrativa ;
20.7.2020
72. Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D.; Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí;
Environmentální sociologie ; 4.8.2020
73. RNDr Naděžda Johanisová, PhD; Masarykova Univerzita; ekologická ekonomie; 4.8.2020
74. Ing. Kristýna Machová, PhD.; Česká zemědělská univerzita; Katedra etologie a zájmových chovů;
26.8.2020
75. Mgr. Nikola Jajcay, PhD.; ÚI AVČR; věda; 26.8.2020
76. RNDr. Petr Daněk, Ph.D.; Masarykova univerzita; sociální geografie; 26.8.2020
77. MUDr. Karel Blahna, PhD; Universita Karlova; Vědecký pracovník; 27.8.2020
78. Mgr. Ladislav Šigut, Ph.D.; Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.; Biogeochemie; 27.8.2020
79. MUDr. Kateřina Seltenreichová, Ph.D.; Nemocnice Na Homolce; neurologie; 28.8.2020
80. RNDr. Adam Dušek, PhD.; VÚŽV, v. v. i.; Biologie; 28.8.2020
81. RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D.; Přírodovědecká fakulta UK; ekologie; 28.8.2020
82. Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D.; Přírodovědecká fakulta UP Olomouc; Environmentální studia;
30.8.2020
83. Mgr. Alexander Ač, PhD; Ústav výzkumu globální změny; Fyziologie rostlin; 9.9.2020
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Miroslav Vinkler
15.9.2020 13:04Svatá Prostoto
15.9.2020 13:52 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
15.9.2020 17:29 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
15.9.2020 17:25 Reaguje na Miroslav VinklerA) Je to zastaralé a extrémně drahé, výstavba dlouho trvá.
B) Nemáme na to a nikdo nám na takovou ptákovinu nepůjčí.
Znáte nějakou normální zemi, která chce něco podobného páchat?
Pavel Hanzl
15.9.2020 20:41 Reaguje na Jiří SvobodaVšude jsou problémy, ale když vidím evropský západ, připadá mi to (jako evropanovi) ještě jediné celkem normální.
Jiří Svoboda
16.9.2020 11:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.9.2020 21:53 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
17.9.2020 11:54 Reaguje na Pavel HanzlVladimír Wagner
15.9.2020 21:21 Reaguje na Pavel HanzlVíte Pane Hanzle, vy jste takový troll, který tento server tapetuje nicneříkajícími výkřiky, přičemž v téměř všech svých příspěvcích ukazujete, že ničemu nerozumíte a hloupost z Vás je pryští.
Pavel Hanzl
16.9.2020 21:58 Reaguje na Vladimír WagnerAsi jste si neráčil všimnout, že na tento názor pana Vinlera jsem reagoval.
Vladimír Wagner
17.9.2020 00:02 Reaguje na Pavel Hanzl"Nepostavíme. Ze dvou důvodů:
A) Je to zastaralé a extrémně drahé, výstavba dlouho trvá.
B) Nemáme na to a nikdo nám na takovou ptákovinu nepůjčí.
Znáte nějakou normální zemi, která chce něco podobného páchat?"
Tak co je pravda? Co jste tímto citovaným výrokem myslel?
Pavel Hanzl
17.9.2020 07:31 Reaguje na Vladimír WagnerEvropské země, které vůbec s JE do budoucna nepočítají, staví celou energetiku na OZE.
Asi to mají spočítané, jsem dalek toho, abych třeba Němce nebo Rakušáky považoval za blbce.
Ale dobře, nemáme k dispozici severní vítr nebo vodu z Alp, tak využijme stávající JE a rozvíjejme jádro v moderní verzi SMR, firma NuScale už má licencovaný reaktor a za chvíli nebude určitě sama.
Zdůvodnění:
Projekt velké JE v Dukovanech se řeší už asi 10 let a ještě není ani vypsaný tendr, je to dávno krutě zpolitizované a dnešní politická garnitura nemá na to, aby to vůbec rozhodla. A ta příští rozhodně lepší nebude.
Z toho mi logicky vychází, že s novou JE počítat nemůžeme a proto hledám cestu jinou.
V roce 2040, kdy by se teoreticky mohla nová JE spustit, budou už dávno jiné technologie (slibný je vodík) a hlavně budou asi? končit Dukovany, takže žádné navýšení kapacity to stejně nebude.
Naše plány na 50% energie z jádra je zcela iluzorní představa, protože se vůbec s výstavbou takových kapacit do budoucna ani teoreticky nepočítá.
Ovšem cestou by byla právě vodíková akumulace, která bude daleko cennější, než elektřina vyrobená. A my bychom se mohli stát akumulátorem Evropy, podmínky máme téměř ideální a hlavně to EU velmi bohatě dotuje.
Proč nejdeme tímhle logickým směrem a upínáme se na obrovské kapacity v JE, které nemáme šanci vůbec postavit?
Vladimír Wagner
17.9.2020 21:55 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle, opravdu příznačné u Vás je, že postavení jaderných bloků, které jsme i u nás dokázali postavit a řada z nich se dokončuje i v modelech III. generace, viz zde: https://www.osel.cz/11354-rok-2020-dalsi-zlom-v-zavadeni-reaktoru-iii-generace.html , považujete za nemožné. Ovšem vybudování vodíkového hospodářství a P2G, kde kromě testovacích prototypů a výzkumných sestav zatím ještě nic neexistuje, považujete za jasnou a rychlou věc. I když to, kdy bude k dispozici efektivní a ekonomická jejich komerční varianta zatím nikdo neví.
Můžu se zeptat, který stát už má masivně nasazeno vodíkové hospodářství? Připomínám, že v současné době se dominantní část vodíku využívaného v průmyslu i dopravě produkuje z fosilních paliv za produkce emisí.
Pavel Hanzl
18.9.2020 12:37 Reaguje na Vladimír WagnerTohle přece musí být jasné i vám!!!
A 50% nebo dokonce 80% je přece totální nesmysl!!
Sledujete web onergetice. cz, kam i přispíváte, takže určitě vidíte rozvoj vodíkových technologií.
A pokud celá EU jde touhle cestou, tak nevidím jediný důvod to sabotovat, přece logicky bych toho využil.
https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/
https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Tohle je přece výkon 10x větší, než má celá ČR.
Jan Šimůnek
17.9.2020 09:37 Reaguje na Vladimír WagnerPokud bychom byli ze strany EU donuceni přejít na elektromobily, museli bychom postavit snad desítky jaderných bloků.
Pavel Hanzl
17.9.2020 09:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJinou cestu nevidím. A člověk si bude muset víc plánovat cesty s ohledem na nabíjení, zato výrazně levněji. Ale už to má běžet daleko rychleji, než to běží.
Jan Šimůnek
17.9.2020 14:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.9.2020 12:39 Reaguje na Jan ŠimůnekPetr Pekařík
28.9.2020 07:52 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/nabijeni-elektrtromobil-britanie.A200921_174240_automoto_fdv?zdroj=vybava_recombee
Vladimír Wagner
15.9.2020 22:33Vladimír Wagner
15.9.2020 22:34 Reaguje na Vladimír WagnerPavel Hanzl
17.9.2020 07:42 Reaguje na Vladimír WagnerAle to důležité je jinde. Paroplynové elektrárny jsou špičkové a proto jsou nejvhodnější na zálohování OZE, navíc se počítá s bohatým sycením plynu zeleným vodíkem, vyráběným z přetoků OZE.
Evropa jde tímhle směrem a já jen nechápu, proč my ne.
Jan Šimůnek
17.9.2020 09:40 Reaguje na Pavel HanzlJe jasné, že pokud bychom těžili svůj břidlicový plyn, tak bychom asi uměli ty emise snížit. Ale těží se to hlavně v zaostalých zemích, kde na to kálejí z vysoka.
Pavel Hanzl
17.9.2020 10:00 Reaguje na Jan ŠimůnekAle stejně je plyn přechodové médium, jakmile se rozjede vodík, bude se postupně utlumovat.
https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Vodík má teda vytvořit 10x více elektřiny, než spotřebuje za rok celá ČR. To je dost síla.
Jan Šimůnek
17.9.2020 14:10 Reaguje na Pavel HanzlNa firmu, fungující v zemi jako je Rusko žádný metr nemáte.
Vodík žádnou energii nevytvoří (to bychom ho museli jako takový někde těžit). Vodík je jen jakýsi akumulátor, který je šíleně drahý a šíleně neefektivní. Kdybychom odepsali ekology zlikvidovanou Šumavu a nadělali na ní desítky Dlouhých strání, mohli bychom do takové soustavy přečerpávaček za podstatně menší peníz naakumulovat podstatně větší množství energie.
Pavel Hanzl
17.9.2020 16:42 Reaguje na Jan ŠimůnekZelený vodík se vyrábí elektrolýzou z přetoků OZE, které jsou dnes zadarmo a jen dělají bordel v síti.
Celý proces má účinnost asi 85%, problém je skladování vodíku, ale dá se vázat na biometan, dělá se z něho syntetické palivo (něco jako LPG).
Někam si to napište, odkazy jsem posílal dávno.
Svatá Prostoto
21.9.2020 11:40 Reaguje na Pavel HanzlA pokud dobře čtu, tak jste napsal HLAVNĚ ... hlavně je ze třetiny:-)?
Jinak tedy, ještě že to třeba takový Gazprom neví, to by bylo na hromadnou sebevraždu:-))).
Pavel Hanzl
21.9.2020 22:43 Reaguje na Svatá ProstotoJiri Kovalovsky
17.9.2020 10:36 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://oenergetice.cz/nazory/delat-prave-nyni-ceske-energetice-dil-prvni
https://oenergetice.cz/nazory/delat-prave-nyni-ceske-energetice-dil-druhy
Zdroj mj. pdfs od IPCC a pak zdrojové studie odkud to IPCC (jsa de facto agregátor publikovaných článků) vzal.
Jednoduše - už při 3.5% leak rate je dopad horší než u uhlí. Reálně... mnoho zdrojů, včetně občasných událostí jako
https://www.nytimes.com/2019/12/16/climate/methane-leak-satellite.html
"The Ohio blowout released more methane than the reported emissions of the oil and gas industries of countries like Norway and France, the researchers estimated. Scientists said the measurements from the Ohio site could mean that other large leaks are going undetected."
Namátkou další z populárního tisku:
https://www.nytimes.com/2018/06/21/climate/methane-leaks.html
https://energypost.eu/gas-infrastructure-leaks-methane-fix-it-or-accelerate-to-clean-energy/
https://www.sciencemag.org/news/2019/07/major-us-cities-are-leaking-methane-twice-rate-previously-believed
I v stále ještě funkční a rozvinuté relativně pohromadě držící zemi (USA) je 3.5% optimistické číslo a obzvláště v kombinaci s extra událostmi viz výše je s extrémní pravděpodobností vyšší.
Jak vypadá NatGas infrastruktura v Rusku ať usoudí každý sám, ferová data nejsou.
Suma sumárum - z perspektivy klimatického dopadu je zemní plyn téměř s jistotou horší než uhlí, jenom vytváří méně zjevného lokálního znečištění a tedy umožňuje lépe předstírat že je lepší varianta.
Milan G
17.9.2020 15:41 Reaguje na Jiri KovalovskyTak jak je to s zemním plynem a jeho emisemi, zrovna tak je to s El-auty. Eu jenom lež, nic víc.
Pavel Hanzl
18.9.2020 14:01 Reaguje na Jiri KovalovskyJde o to, že je to přechodové médium, které se začne ředit (nebo energeticky zahušťovat?) zeleným vodíkem s tím, že bude postupně nahrazen úpně.
To je prostě nutný mezičlánek, nikdo nic lepšího nevymyslel.
Čím rychleji a masivněji se budou rozvíjez OZE, tím ryhleji bude klesat spalování zemáku.
Jiri Kovalovsky
20.9.2020 08:47 Reaguje na Pavel HanzlNatural gas consumption of Germany 2005-2019
-> spotřeba zemního plynu v Německu již několik let roste
b) https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-dependence-imported-fossil-fuels
-> Německo je závislé na dovozu fosilních paliv a dokonce i německé pro-Energiewende zdroje uznávají že i při přechodu na power-gas bude Německo významná množství těchto syntetických paliv stále dovážet
c) Uvědomění si klimatických dopadů úniků metanu při těžbě a transportu je v celém klimatickém tématu jedna z největších slepých skvrn.
I když musím říci že environmentální dopad biopaliv (ve vší své komplexitě - palm oil) je ještě významně horší mj protože to není jen klima ale přímo devastace biodiverzity.
Ad "nikdo nic lepšího nevymyslel":
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech
Vladimír Wagner
15.9.2020 22:48 Reaguje na Vladimír Wagner"Studie, kterou vypracovala německá firma Energynautics, odhaduje možný podíl obnovitelných zdrojů na výkonu české energetiky v roce 2030 na 54 procent."
Ta je zde:
https://faktaoklimatu.cz/studie/2018_energetika-cr-bez-uhli
a předpokládá, že se zvýší zhruba na dvojnásobek výkon plynových a také zdrojů na bioplyn a na biomasu. Plyn má celkové emise (se započtením emisí při těžbě a dopravy) stejné jako uhlí a dopady masivního energetického využití biomasy na životní prostředí mohou být katastrofální. Jinak tato studie pořád ještě počítá s fungujícími Dukovany a nezmiňuje se ani slovem, co ji nahradí. I to ukazuje, že buď tuto studii, na kterou se odvolávají, signatáři vůbec nečetli, nebo energetice nerozumí.
Pavel Hanzl
18.9.2020 12:48 Reaguje na Vladimír WagnerProč Němci vyrobí ve FVE už asi 27 TWh ročné? To přece je pro nás snad 35% roční spotřeby!
A Německo skutečně není typicky slunná země.
Přitom do dotací dali procentuálně daleko méně.
Jiri Kovalovsky
16.9.2020 08:10"Je potřeba zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (16,17)."
Citace 16 je z www.komoraoze.cz, 17 z www.hnutiduha.cz.
Je velmi smutné vidět jak mnoho vzdělaných a vážených kolegů a kolegyň je ochotno se podepsat pod text který je sice většinou obsahu výborný ale pak doporučuje propagandistická řešení nátlakových skupin, i když přilepená jako možná detail, v jedné větě. Věřím že pro většinu signatářů text vyzněl jako "odstupme od uhlí". Věc je že konkrétní otázka jak, je věc zcela jiná.
Reálné výsledky například Francie, Švédska, Ontaria ukazují úspěšnost dekarbonizace s masivním použitím jaderné energetiky.
V moment psaní tohoto textu (real time data z https://www.electricitymap.org/map) má Německo carbon intensity energetického mixu 495 gCO₂eq/kWh. Dánsko 343. Oboje "úspěšní" reprezentanti cesty skrze větrníky a fotovoltaiku. Francie má 75, Švédsko 36 a Ontario 21 - vše převaha jádra s doplňkem hydroelektráren. Dokonce i Ukrajina má 306 (půl mixu je jádro, půl uhlí), tedy méně než Dánsko které teoreticky kryje celou potřebu větrníky.
--> Drazí kolegové, po velice správné diagnóze, proč doporučujete cestu která klimatickou krizi neřeší a naopak pomíjíte cestu s prokazatelnými výsledky?
Jiri Kovalovsky
16.9.2020 08:16 Reaguje na Jiri Kovalovskyhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech
Petr Pekařík
26.9.2020 08:06 Reaguje na Jiri Kovalovskyhttps://echo24.cz/a/SHejk/nizozemi-otaci-zoufale-rychle-planuje-vystavbu-az-deseti-jadernych-bloku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=427131&dop_req_id=wMM34suqep0-202009260536&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Třeba se fakt někomu rozsvítilo v kedlubně
Pavel Hanzl
27.9.2020 23:02 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
28.9.2020 08:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.10.2020 15:48 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
28.9.2020 08:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.10.2020 15:50 Reaguje na Petr PekaříkAntioxid
21.10.2020 19:30Pavel Hanzl
22.10.2020 10:01 Reaguje na AntioxidCeloroční spotřeba elektřiny celé ČR by se velmi zhruba dalo pokrýt fve panely na 1% území ČR, tj. na 10% zpevněných ploch.