https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-jak-s-evropskou-i-ceskou-energetikou-po-ruske-invazi-na-ukrajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Jak s evropskou i českou energetikou po ruské invazi na Ukrajině?

14.4.2022
Pokud by zvítězili se svými plány Greenpeace, Hnutí Duha a další zelení aktivisté a politici, Temelín by v provozu nebyl.
Pokud by zvítězili se svými plány Greenpeace, Hnutí Duha a další zelení aktivisté a politici, Temelín by v provozu nebyl.
Základní problémy evropské energetiky ukázala už současná zima. Ruská invaze na Ukrajinu pak vedla k eskalaci krize, ke které přivedla evropskou energetiku její ideologizace. Podívejme se, v jakém stavu je evropská a česká energetika, a jaké by měly být kroky k řešení jejího krizového stavu.
 
Na začátku je třeba připomenout, že do současné krize se evropská energetika dostalo zaměření evropské energetické koncepce na ideologii bez ohledu na racionalitu a fakta. Na jedné straně proběhl odchod od představy, že je energie strategickou komoditou a stát by měl zajistit a garantovat dlouhodobou bezpečnost jejich dodávek. Předpokládalo se, že jde o obyčejné zboží místo dlouhodobých strategických kontraktů a dlouhodobého strategického plánování vše zařídí trh a okamžité obchodování na burze. V oblasti plynu se tak Česká republika zbavila dlouhodobých kontraktů a také zásobníků plynu i dodavatelů. Vše ponechala na okamžitém obchodování na Lipské burze. Nyní tak má nejvyšší cenu, protože nakupuje přeprodávaný a násobně dražší plyn od těch, kteří dlouhodobé kontrakty mají.

Na druhé straně však došlo k extrémnímu pokřivení trhu dotacemi a podporou zdrojů podle ideologického klíče prosazeného zelenými ideology, aktivisty a politiky. Ti sice hlásají nutnost dramaticky snížit emise, ovšem na druhé straně bojují za každou cenu proti jaderné energetice. Odstavované jaderné i uhelné zdroje pak nahrazují zdroji plynovými, které při započtení emisí metanu při těžbě a dopravě nejsou z hlediska produkce skleníkových plynů o moc lepší než uhelné. Velice dobře je to vidět na příkladu německé Energiewende. Ta způsobila obrovskou závislost Německa na zemním plynu z Ruska. Na rozdíl od většiny dalších evropských států nepotřebuje Německo plyn pouze pro průmysl, ale velmi intenzivně jej využívá pro produkci elektřiny, kdy jím nahrazuje nejen uhelné, ale také jaderné bloky. Právě z důvodu postavení Energiewende na plynu a nutnosti zajistit jeho levný přísun se realizovala velmi intenzivní spolupráce Německa s Ruskem a výstavba plynovodů Nord Stream a Nord Stream II. Německo jasně ukazuje, že i přes extrémní podporu a finanční zdroje věnované obnovitelným zdrojům nelze přechod k čistě obnovitelnému energetickému mixu realizovat.

Pokud by byly u nás úplně úspěšní Greenpeace, Hnutí Duha a další zelení aktivisté, nebyl by Temelín a Dukovany by už byly po třiceti letech provozu odstaveny. Jak by to vypadalo s podílem nízkoemisních zdrojů u nás, si lze snadno představit. Stejně tak si lze představit, jak by se nám nyní hodily třetí a čtvrtý blok v Temelíně. U nás nemáme větrné mořské pobřeží a možnost masivního využití větru. Ze zkušeností Energiewende v Německu je tak jasné, že představy našich zelených aktivistů, že fosilní i jaderné zdroje lehce nahradíme obnovitelnými, je mimo realitu.

Po invazi Ruska na Ukrajinu, už nebude možné tuto realitu zakrývat využíváním plynu, takže by se mohlo zdát, že se zelení aktivisté a politici přece jen obrátí realističtějším směrem. Jejich vyhlášení ovšem o tom nesvědčí. Právě v poslední době ještě intenzivněji volají po ještě větším zaměření na obnovitelné zdroje a pořád zásadně bojují proti jaderné energetice.

V Německu by bylo nejjednodušším způsobem, jak významně snížit spotřebu ruského plynu i emise skleníkových plynů v příštích letech, zrušit odstavení tří posledních fungujících jaderných bloků, které se plánuje na konec tohoto roku. Případně by se daly opětné zprovoznit tří, které byly odstaveny na konci minulého roku. Je jasné, že s tím jejich provozovatelé nepočítali. Vyžádalo by si to tak náklady na údržbu, udržení zaměstnanců, dodávky paliva. Zároveň by tyto firmy potřebovaly záruky, že možná doba provozování bude dostatečná, aby se investované náklady vyplatily.

To by vyžadovalo zásadní vyjádření a podporu ze strany vlády. Jejím členem je však strana zelených, která z ideologických důvodů bojuje proti jádru, ať to stojí, co to stojí. Zároveň je odstavení jaderných reaktorů jediným cílem Energiewende, který se podařilo splnit. A Energiewende byla prosazována všemi vládními stranami. I to je důvod, proč se vláda k takovému kroku neodhodlá. Naopak, stejně jako v případě předchozích nesplněných cílů, vyhlásí cíle ještě vyšší. Ministr průmyslu a energetiky Robert Habeck tak ohlásil, že Německo dosáhne 80 % podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů už v roce 2030 a ke 100 % se dostane v roce 2035. A to i v situaci, kdy se významně zvýší spotřeba elektřiny, která nahradí jiné zdroje energie ve vytápění, dopravě i průmyslu.

Můj osobní názor byl, že právě Německo ukáže, jak jsou ideologické představy o energetice nesmyslné a se svými představami narazí. Po ruské invazi na Ukrajinu bude podle mě tento náraz rychlejší a dramatičtější. Zda se mýlím já nebo Robert Habeck a německá vláda, ukáží už nejbližší léta. Reakce dalších evropských států na současné události jsou přece jen racionálnější. Například Belgie odstavení svých jaderných reaktorů odložila. Francie a Velká Británie plánují zrychlit výstavbu nových bloků.

Pokud jde o mé doporučení pro českou vládu, tak nejhorší by bylo kopírovat německou energetickou koncepci: Počasí u nás a v Německu je často stejné. Vedlo by to k tomu, že pokud tak budou u nás přebytky zdrojů, tak budou i v Německu. Naopak, pokud u nás budou zdroje chybět, budou chybět i v Německu. Měli bychom tak mít energetickou koncepci jinou.

Odstavení bloku Tihange 3 se odkládá. Původně jej měly nahradit plynové zdroje. To opravdu není v současné době vhodné.
Odstavení bloku Tihange 3 se odkládá. Původně jej měly nahradit plynové zdroje. To opravdu není v současné době vhodné.
Zdroj | Electrabel

Odchod od místních fosilních zdrojů jen v případě existence náhrady

Uzavírání ekologizovaných uhelných elektráren a tepláren, a jejich nahrazování plynovými postrádalo smysl už před ruskou invazí na Ukrajinu. Jestliže při spalování plynu se uvolňuje jen polovina nebo i méně oxidu uhličitého, než je tomu u uhlí, tak uvolňování metanu při těžbě a dopravě plynu tuto výhodu do značné míry maže. Šlo tak čistě o formální snahu na papíře realizovat stanovené ideologické cíle. Po ruské invazi a nutnosti se zbavit závislosti na ruském plynu je tak opravdu nutné udržet ekologizované uhelné zdroje využívající naše domácí uhlí v provozu do té doby, než se za ně vybuduje ekvivalentní nízkoemisní náhrada. Ta musí zajistit nejen celkovou výrobu elektřiny, ale také regulaci a stabilitu sítě, tedy potřebné dodávky v každém čase i ročním období.

Využívání plynu pro výrobu elektřiny by se mělo zásadně omezit na minimum. Jeho využívání pro teplárenství hlavně v lokálních zdrojích, kde významně přispělo k ekologizaci našich sídel, by se mělo spíše podporovat. Již desetiletí se přu s těmi, kdo brojí proti využívání jaderných zdrojů a bojují za výrobu elektřiny pomoci plynových zdrojů. Vždy jsem je upozorňoval, že takové masivní vytvoření konkurence pro maloodběratele plynu povede k jeho zdražení a ohrožení sociální úrovně obyvatel. Vždy jsem také připomínal, že dostupnost a ceny plynu se mohou i dramaticky měnit. A přesně takovou situaci vidíme nyní, kdy je navíc dramaticky eskalována válkou na Ukrajině.

Obnovitelné zdroje hlavně v decentralizované podobě

Podívejme se na to, jaké nízkoemisní zdroje energie mohou u nás ty fosilní nahradit. Do značné míry je to dáno geografickými podmínkami, které u nás jsou. Přehrady a hydroelektrárny se u nás stavěly v minulém století. Dominantně je potenciál vodních zdrojů už vyčerpán. Jisté možnosti jsou spojeny se zaplavováním vytěžených oblastí při jejich rekultivaci. Možnosti jsou také v oblasti přečerpávací elektráren, kde jsou známa potenciálně využitelná místa. Zde je však zásadním problémem, že hlavně jejich horní nádrže by musely být v ekologický cenných horských partiích. Je také třeba připomenout, jak silný odpor obyvatelstva bývá proti stavbě i malé přehrady určené pro zadržení vody v krajině. Je tak sice potřeba se snažit využít alespoň část tohoto potenciálu, zvláště pokud může sloužit k akumulaci a regulaci, ale nelze předpokládat větší výkony. Podíl vodních zdrojů elektřiny zůstane nejspíše zhruba stejný.

Dalším možným obnovitelným zdrojem energie, který lze využít i pro regulaci, je biomasa. Zde je však zase potřeba připomenout, že její využití pro produkci energie konkuruje produkci potravin, dřeva pro průmysl a stavebnictví i environmentální funkci krajiny. Podle mého názoru jsou tak zde možnosti omezené a měly by se koncentrovat na využití v teplárenství a v decentrální podobě, aby se vyloučila přeprava biomasy na velké vzdálenosti. Využívat by se měl hlavně odpad ze zemědělství a lesnictví, ovšem jen tak, aby to nebránilo návratu živin do půdy. Ani zde tak nelze najít prostředky na náhradu fosilních a jaderných elektráren.

Zbývající dva potenciální zdroje jsou už fluktuující a velmi silně závislé na počasí. V oblasti větrné energie nemáme větrné mořské pobřeží. Vhodné oblasti pro stavbu větrných turbín u nás sice jsou, ale často jde o ekologicky cenné partie. Navíc je třeba připomenout, že proti výstavbě větrných turbín v blízkosti svých obydlích je většina obyvatel. Je to vidět na příkladu Bavorska. To má vysokou hustotu osídlení, jako je i u nás, a i přes velký tlak na instalaci větrných turbín, je podíl větrné elektřiny v tomto spolkovém státu nízký. U nás je roční využití větrných turbín něco málo více než 20 % a největší turbíny mají výkon 3 MW. Pro nahrazení jednoho bloku v Temelíně, alespoň z hlediska celkové roční výroby, by tak bylo potřeba okolo 1300 takových turbín. Zde se navíc objevuje ještě jeden problém. Pokud fouká u nás, je většinou větrné počasí i u našich sousedů, kteří mají i to větrné mořské pobřeží a v té době velké přebytky větrné elektřiny z turbín, kterým ty naše těžko mohou ekonomicky konkurovat. Možnosti využití větru u nás jsou tak také silně omezené a měly by se koncentrovat na specifické decentralizované případy.

Asi největší potenciál má u nás fotovoltaika. Problémem je to, že roční koeficient fotovoltaiky je u nás okolo 11 %. Zároveň tyto zdroje v zimním období, kdy je nejvyšší spotřeba, dodávají minimálně. Pokud tedy chceme zajistit větší podíl produkce fotovolatické elektřiny, máme ve slunečném období velmi vysoké přebytky výkonu. V noci nebo v zimních inverzních obdobích pak máme neustále nulovou produkci. Bez efektivní i sezónní akumulace tak vysoký instalovaný výkon neřeší bezpečné dodávky elektřiny. Naopak přispívá k destabilizaci sítě.

Fotovoltaika dokáže velmi efektivně pokrývat denní špičky, zvláště když se rozvrhne směrování panelů tak, aby špičku své produkce elektrárna roztáhla a doplní se akumulace, která dokáže využít vyrobenou energii později. Efektivní mix by tak měl obsahovat výkon fotovoltaiky pokrývající právě tuto špičku. V závislosti na rozprostření časového umístění maxima různou orientací panelů a možnostech akumulace by to mohlo být mezi pěti až šesti instalovanými gigawatty. Se zlepšováním podmínek pro akumulaci a zapojení fotovoltaiky do regulace, by se mohl její instalovaný výkon postupně zvyšovat. Je tak dobře, že se u nás maximálně preferuje využití tohoto zdroje v decentralizované podobě na budovách a požaduje instalace prvků pro akumulaci a zapojení do regulace. Takové nastavení je třeba podporovat.

Větrné turbíny asi nebudou tím zdrojem, který vyřeší české energetické potřeby.
Větrné turbíny asi nebudou tím zdrojem, který vyřeší české energetické potřeby.
Foto | Vladimír Wagner

Jaderná energetika

Vývoj energetiky ve Francii jasně ukazuje, že lze na bázi jaderných a obnovitelných zdrojů vybudovat nízkoemisní elektroenergetiku. Pokud se pak podíváme na současnou situaci ve Francii, tak z ní lze vyvodit ještě jednu důležitou zkušenost. Už několik desetiletí se ve Francii mluví o snížení podílu jaderné energie. Neřeší se otázka, jak dlouho bude Francie současné bloky provozovat a kdy je předpokládá uzavírat. Tato nejistota v podpoře jaderné energetiky má významné dopady i na údržbu, vylepšování i podporu získávání kvalifikovaného personálu. Tato nejistota je tak jedním z důvodů, proč má v posledních letech Francie na některých blocích problémy a dochází k většímu počtu neplánovaných odstávek. Ukazuje se, že spolehlivý a dlouhodobý provoz jaderných bloků potřebuje trvalou péči.

Současná zima a události na Ukrajině postoj Francie i dalších států k jaderné energetice dramaticky změnil. Nyní je jasné, že Francie, a třeba i již zmíněná Belgie, se budou snažit o dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků. Francie je tak připravena jim věnovat potřebnou péči. Zároveň Francie předpokládá výstavbu šestice nových bloků a v budoucnu i dalších. Mělo by jít o bloky EPR2 a v budoucnu plánuje využívat i malé modulární reaktory.

I z daného přehledu je vidět, že v současné době je u nás i dalších státech, které provozují jaderné reaktory, nejdůležitější potřebou zajistit co nejdelší bezpečné a spolehlivé provozování stávajících jaderných bloků.

V našem případě to znamená i přechod od ruského paliva z Rosatomu k západním výrobcům. U Temelína je situace relativně jednoduchá. Zde je zásoba paliva na dva roky. V současné době se dokončuje výběrové řízení na dodavatele paliva na příštích deset let. Přihlášení jsou tři zájemci. Jde o Rosatom, který dodával posledních více než dvanáct let, Westinghouse, který zajišťoval palivo v Temelíně od jeho zahájení provozu do roku 2010 a firma Framatom. Po ruské invazi na Ukrajinu je jasné, že Rosatom musí být ze soutěže vyřazen. Od roku 2024 tak bude palivové soubory pro Temelín dodávat buď Westinghouse nebo Framatom.

V Dukovanech je situace složitější. Zde je sice palivo na tři roky, v současné době však neexistuje západní dodavatel paliva pro bloky VVER440. Je třeba připomenout, že Westinghouse pracoval na tomto palivu pro finskou jadernou elektrárnu Loviisa již v devadesátých letech. Ta však z cenových důvodů zůstala u Rosatomu. Na žádost Ukrajiny se v nedávných letech na zahájení výroby tohoto typu paliva u západních dodavatelů už pracuje. Je tak třeba nyní, nejlépe s ostatními provozovateli těchto bloků v Evropské unii, vyjádřit zájem a podporu jeho přípravě. Důležité je také pracovat na jeho licencování pro naše potřeby tak, aby se to do zmíněných tří let stihlo.

Druhou oblastí, kde je třeba vyvinout maximální úsilí, je výstavba nových bloků. Zde je pro jejich realizaci po nedávných událostech rozhodnuta Francie, která chce vybudovat šest až čtrnáct nových reaktorů. Česká republika rozběhla tendr na postavení pátého bloku v Dukovanech. Ten by měl být spojen i s nezávaznou opcí na možnou výstavbu dalšího bloku v Dukovanech a dvou bloků v Temelíně. Je tak důležité začít rychle vyjednávat finanční model pro tyto stavby a připravit jejich realizaci. Zde by se mělo zvážit, zda nelze zkrátit některé formální lhůty, které v přípravě stavby a její realizaci existují. Nesmí to být ty, které souvisí s bezpečností, ale stejně jako u obnovitelných zdrojů by se dala snížit neúměrně náročná a dlouhá byrokratická zátěž.

Připomeňme, že do soutěže se přihlásili tři dodavatelé. Jde o firmu Westinghouse s reaktorem AP1000, korejskou firmu KEPCO se zmenšenou verzi svého reaktoru APR1400 a francouzskou firmu se zmenšenou verzí reaktoru EPR. V provozu je v současnosti pouze reaktor AP1000. Zbývající firmy však mají zkušenosti se svými většími reaktory a mají už velmi dobře propracované projekty jejich menší verze. Postoupily i v získávání potřebných evropských licencí. Vzhledem k tomu, že se dá v Evropské unii i ve světě nyní očekávat růst zájmu o takové reaktory, neměli bychom být jedinými, kde se budou stavět. I to by mělo snížit riziko pro průběh výstavby.

Na začátku dubna byl oznámen výběr umístění prvního malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelína, a to v místě, které je mimo předpokládané umístění dvojice nových velkých bloků. Česká republika i společnost ČEZ se snaží spolupracovat s několika firmami, které vyvíjejí malé modulární reaktory. Mezi nimi je třeba americký malý modulární reaktor NuScale nebo britský vyvíjený firmou Rolls-Royce. Výhodou postavení prvního takového zařízení u nás v Temelíně by byla rychlost. Areál je pro výstavbu jaderných zařízení připraven a nebyl by problém s obdržením licence. Na základě zkušeností s jeho výstavbou i provozem by pak bylo možné realizovat specifický typ licencování tohoto typu zařízení, který by odpovídal specifice jeho bezpečnostních parametrů a umožnil by jej využít v decentrální podobě jako místní zdroje elektřiny a tepla. První blok by pak sloužil hlavně k získání zkušeností pro firmy, které by dodávaly a využívaly tyto bloky hromadně jako lokální elektrárny a teplárny nahrazující uhelné zdroje. Z hlediska teplárenství je také velmi důležité využít teplo produkované v Temelíně a Dukovanech. Je třeba co nejrychleji dokončit výstavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic a dodat tam co nejvíce tepla. Teď, když se rozhodlo o pokračování jaderné energetiky v lokalitě Dukovany, je třeba co nejrychleji vybudovat horkovod odtud do Brna.

S největší pravděpodobností odstaví německá vláda s účastí Zelených i poslední tři jaderné bloky. Ani nutnost místo jejich produkce kupovat ruský plyn situaci nezmění. Na snímku bavorská elektrárna Isar.
S největší pravděpodobností odstaví německá vláda s účastí Zelených i poslední tři jaderné bloky. Ani nutnost místo jejich produkce kupovat ruský plyn situaci nezmění. Na snímku bavorská elektrárna Isar.
Zdroj | E.ON

Závěr

Už současná zima ukázala, a ruská invaze na Ukrajinu to ještě zvýraznila, že odstavovat uhelné zdroje má smysl pouze v případě, pokud za ně máme nízkoemisní náhradu. Ta musí být schopna nahradit nejen potřebnou celkovou výrobu ale také zajistit regulaci a stabilitu sítě v každé době a každém ročním období. Jasně je vidět, že dosažení nízkoemisní energetiky v Evropě není možné bez využití jaderné energetiky. Daleko větší váhu je potřeba dávat na dlouhodobou strategii a bezpečnost a spolehlivost energetiky. Bez přechodu k nízkoemisní energetice nemá příliš smysl tlačit elektrifikaci do dopravy, teplárenství a průmyslu. Vzhledem k našim geografickým podmínkám jsou u nás možnosti využití obnovitelných zdrojů značně omezené. Smysluplné je jejich využití v decentrální podobě a pravděpodobně největší potenciál má u nás fotovoltaika. Jejich instalovaný výkon je třeba přizpůsobit možnostem akumulace a regulace sítě.

Největší potenciál u nás v oblasti nízkoemisních zdrojů je spojen se zdroji jadernými. Je tak třeba maximalizovat dobu bezpečného provozu existujících velkých jaderných reaktorů a postavit nové bloky, které doplní a nahradí stávající v existujících lokalitách. Potenciál pro náhradu současných uhelných zdrojů v elektroenergetice a teplárenství v decentrální podobě mají malé modulární reaktory. Je však třeba zdůraznit, že v komerční nabídce nebudou před koncem desetiletí. Nemohou tak sloužit jako náhrada velkých bloků III. generace, pro které máme připravené lokality a mohou být k dispozici rychleji.

Vždy je třeba myslet na to, že reálnou konečnou cenu elektřiny určuje celková efektivita instalovaného energetického mixu, který musí dokázat pokrýt nejen celkovou požadovanou spotřebu, ale zajistit dostatek energie v každém okamžiku roku. Proto si nelze vybrat zdroj jediný, byť třeba v dané době nejlevnější, a využít jen ten. Je třeba optimalizovat mix zdrojů. Zároveň je potřeba dávat dostatečný důraz na dlouhodobou strategii, bezpečnost a reálnou udržitelnost, ne pouze na ideologii a krátkodobý politický a ekonomický zisk, jako tomu bylo v nedávných letech. Současná zima a ruská invaze na Ukrajině snad konečně Evropu i Česko probudí.


reklama

 
foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2022 08:14
Jde o dobrý článek , avšak autor se neopovážil překročit mantinely dané většinovým politickým názorem. Ten bych popsal jako sdělení :"Ano, doba je těžká, ale my to nějak zvládneme a hlavně nám nesahejte na Green Deal."

Kdo má všech pět pohromadě musí uznat dobovou realitu. Na území Evropy právě probíhá válečný konflikt a agresor Ruská federace má dominantní postavení v zásobování energiemi pro EU.
Nikdo neví, co diktátor Putin provede a vůbec není vyloučeno, že se naplní nehorší představy energetiků a do EU přestane proudit zemní plyn. ( ČR 100%, Itálie 70%, Německo 46% atd.)

Dovolím si také upozornit, že cenové dopady energetické krize na unijní domácnosti jsou bezprecedentní a řada zemí již sáhla k plošnému snížení daní, adresné sociální podpoře a jiným administrativním opatřením sledujících jediné - udržení sociální soudržnosti společnosti.

Za této situace, kterou nelze nazvat jinak než nouzovou, je nutné zajistit základní fungování ekonomiky a urychleně hledat okamžitá řešení pro náhradu ruských surovin.
Ovšem bruselské politické špičky i některé národní státy (Německo) odmítají na tzv. zelené budoucnosti cokoli podstatné měnit a kormidlují nás do stavu materiální nouze a úpadku.

Proto je nezbytně nutné zrušit systém emisních povolenek (nejméně dočasně) , je nutné obnovit těžbu a využívání uhlí , je nutné opět zprovoznit odstavené JE bez zbytečných "zdržovaček" a urychleně přijmout strategii energetické nezávislosti a stability postavené na jádru. Ta by měla tvořit nejméně 75% požadované výroby energie.

Pro ČR připadá v úvahu z OZE pouze fotovoltaika a zde by měla být uzákoněna povinnost, že na každé běžné stavbě bude instalována FVE. Dále urychlená změna energetického zákona zejména možnost pro komunitní energetiku bez rigidní státní regulace.
Perspektivu lze spatřovat i v dalším rozvoji vodíkového hospodářství jako úložiště energie dodávané OZE.¨
Pokud se týká elektromobility určitě by stála za to její preference pro městské nebo zahuštěné aglomerace v rámci MHD.
Na straně druhé je nutné odejít od násilím vnucovaného hesla elektromobility pro osobní a nákladní dopravu, na to společnost jednak nemá a ani na to není připravena potřebná infrastruktura.

Politici na úrovni premiérů a EK bohužel nejsou s to překročit pochybný stín Green Dealu ,protože jim schází vlastní racionální a logické myšlení podepřené alespoň špetkou odbornosti z energetiky - kde by se taky k tomu politologové a političtí matadoři dostali - na stranických sjezdech určitě ne.
Určité naděje vzbuzuje Polsko a Maďarsko, které nepropadly stádnímu duchu Bruselu a jsou s to kráčet v rámci možností vlastní cestou.

Příspěvek uzavřu konstatováním, že nejpravděpodobnější scénář EU je další klopýtání a hledání slepých uliček, neboť ideologické zatmění v Bruselu a Berlíně je analogické tmářskému středověku odmítajícímu cokoli jiné než vítězství nad sodovkáčem (CO2), a to za každou cenu.

Pevni ve víře, pevni v chudobě, chtělo by se zvolat!

Odpovědět
ZK

Zan K.

14.4.2022 09:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono budování fotovoltaiky je sice pěkné ale i to má své mouchy. Jednak v potřebě použitých materiálů, z nichž spoustu opět drží Rusko také že touhle cestou půjdou i jiní-ergo ceny vystřelí nahoru a je tu ootázka ekonomičnosti. A navíc je třeba si také uvědomit životnost panelů a pak náklady na jejich ekologickou likvidaci. A to také jistě není zadarmo a bez nároků na energie. Takže se zase motáme v pomyslném kruhu...
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

14.4.2022 09:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, tak jsem si přečetl Váš text a nějak nedokáži pochopit v čem se názory v článku liší od tohoto vašeho textu. O tom, že by se uhelné zdroje neměly odstavovat bez toho, že se nahradí nízkoemisními, píši jasně. Že z OZE má u nás smysl fotovoltaika v decentralizované podobě, píši taky. Že by mělo, pokud by bylo jen trochu racionální, Německo odstoupit od likvidace šestice jaderných bloků a provozovat je dále, píši také. A také zdůrazňuji, že kvůli iracionalitě německých politiků to asi nenastane. Takže vše faktické, co píšete vy, v mém textu je.
Já si jen dovolím ještě dodat. Je docela možné, pokud nebudou naši politici činiti razantní racionální kroky, tak budeme mít problém s docházejícím uhlím. A je také možné, že se bude muset jít za limity (tam se pochopitelně naráží na dlouhodobost plánování a realizace srývkových prací). Mám obavy, že se může naplnit to, co jsem ekologistům s Greenpeace a Hnutí Duha říkal už desetiletí, že svým bojem proti nízkoemisním zdrojům způsobí, že se uhlí bude těžit daleko více a daleko déle. Ale oni jsou ideologicky zaťatí a úplně mimo realitu. Rozvrat, který způsobují, je nepohne ke změně myšlení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2022 11:31 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane Wagnere , na rozdíl od vás nejsem materiálně absolutně závislý na státu a jeho odnožích. Neberte to zle, to je konstatování skutečnosti.
Což mi umožňuje přímo napsat, že politické elity až na světlé výjimky mají energetiku za nějaký guláš, který lze míchat a kombinovat podle ideologické chuti. Prostě nechápou, že energie není jen zboží, ale doslova životní potřeba společnosti i jedinců.
Tato oblast ryze odborná a důležitá je elitami výslovně podceňována a přijímána zcela nekompetentní ideologicky pokřivená a neodborná rozhodnutí.
Viz Energiewende a Green Deal k jehož přeneseně podpisu byly národní státy doslova přinuceny.

Pokud nebude upravena evropská energetická strategie v dnešní krizové situaci , hrozí nám skutečně těžká újma od Karpat po Pyreneje.
Bohužel nevidím ani náznaky toho, že by byl zájem o změnu postojů, což mě doslova frustruje.
Nevidím ani upřímnou lítost a přiznání, že jsme to posledních dvacet let v EU podělali.
Neučíme se z vítězství, ale z porážek a chyb. Toto přiznání však nikde nezaznělo a naopak ,když jsem slyšel o posledních aktivitách F. Timmermanse mohlo mě doslova "omejvat".

Takže závěrem -- chybí mi u vás kritika vrchnosti a volání k odpovědnosti ,což si nemůžete dovolit. Věcně, technicky se téměř shodujeme, v tom máte pravdu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.4.2022 13:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
A čeho jste tou urputnou kritikou dosáhl vy či já a čeho již dosáhl pan Wagner, jehož zdravé názory jsou a budou médii (a snad i politiky) vyslyšovány.
Odpovědět
ZK

Zan K.

18.5.2022 09:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Poslední zprávy viz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-vlada-ma-na-stole-razne-reseni-cen-energii-oprasila-zestatneni-elektraren-202643#source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
I když tuhle vládu nemusím, v tomhle bych ji podopořil. A klidne podílníky vyplatit. Ovšem jen to co do CEZU dali. A mělo by se jít i dál do těžebního průmyslu. Ať je činnost státu jakákoli, takovej bord..l jako s privatizací OKD by neudělal......
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.4.2022 09:10
Přesné shrnutí situace. Nakonec úspěšná snaha o vyhnání kvalitní firmy ze staveb JE v Evropě je zřejmě realita, rekla bych, že je to špatně a celkem to zapadá do plánů na konec JE. Uvidí se, jak dobře a rychle si Francie poradí s vyzvami, a SRN z plánů na zavření JE zatím opravdu ustoupit nemíní.
Odpovědět
sv

s v

14.4.2022 17:45 Reaguje na Jarka O.
Jinými slovy, svoje fantasmagorie jaroslave promítáš i do článku, pod kterými exhibuješ. Kde konkrétně se v článku píše o "vyhnání kvalitní firmy"? Leda ve tvé vlastní palici. Samozřejmě je ještě třeba zmínit i to, že ta bestiálním totalitním režimem řízená "kvalitní firma" byla v zemích, které měly tu smůlu a uzavřely kontrakt, za 4 roky kdy měla plnou parou stavět, sto leda srovnat plac buldozerem a za korupci ji stíhali i ve spřáteleném totalitním Bělorusku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.4.2022 07:44 Reaguje na s v
Bělorusko neznám, to je spíš otázka pro p. Wagnera, co je na pomluvě o korupci pravdy. Ne že by to bylo důležité pro právní stát, který pravidla umí ohlídat. Zbytek je potvrzení výše napsaného názoru, že výstavba JE se podstatně zpomalí, ne-li zastavi. I u nás zpomaluje už desetiletí kvůli neschopnosti vlád Ods s tendry. Je logické, že méně firem stejně jako sikanující pravidla a bojkot z EU znamená zpomalení až ukonceni vystavby i jad. energetiky. Nadeje by byla, kdyby stavitelstvi JE nebylo součástí embarg. To opět nevyřeší česko, nýbrž spíše Francie. Aspoň že současná embarga neplati pro palivo do JE. Vyprosuji si urážky za to, žena článek nereaguji totalitním způsobem, který navrhuješ totalitni kebule, tedy tupým opakováním vět z článku, a za neschopnost chápat a reagovat na zajímavý článek samostatně můžeš sám, opět je porušením diskuznich pravidel, že ze své neschopnosti viníš mě.
Odpovědět
sv

s v

15.4.2022 11:18 Reaguje na Jarka O.
ANo. Jsem rád, že ses přiznal, že o jaderné energetice nejen v Bělorusku nevíš nic. Samozřejmě platí, že se zcela zastaví rusácké korupční projekty. Maďarům a Finům zůstanou jen oči pro pláč. Což je ovšem fakt, ke kterému ses ani nepřiblížil. Zase si jen žvanil z cesty. My jsme se naštěstí kšeftům se zkorumpovaným a neschopným rosatomem vyhli, takže nám nic takového nehrozí.
S "vyprošováním urážek" se musíš obártit sám na sebe, prolhaný jaroslave. Protože se jich zde dopouštít jen a pouze ty. A ano, opět jsi prokázal neschopnost chápat a regovat na obsah článku a fakta jsi nahradil svými fantasmagoriemi.
Odpovědět
ZK

Zan K.

14.4.2022 09:35
To vše je sice pěkné a potřebé. Nikdo ovšem jaksi neříká, že havarie těhle elektráren je údajně na životní prostředí horší, než nějaká bomba. A v téhle dnešní neklidné době člověk ty zelené tak trochu cghápe. Tak snad jen je budovat v podzemí ve vytěžených dolech.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.4.2022 10:13 Reaguje na Zan K.
Je třeba srovnávat nepatrné riziko lokální (v čase i prostoru) havárie JE s jistotou globáního v podstatě nevratného klimatického rozvratu.

Spíše by se mělo uvažovat o efektivní globální politice, která by výrazně omezila/znemožnila válečné konflikty a nastolila skutečnou/funkční ochranu globálního klimatu.

Bylo by to samozřejmě velmi složité, sáhnout na zoubek zbrojařským, fosilím i OZE lobby.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.4.2022 12:31 Reaguje na Zan K.
Stručně řečeno ... abych parafrázoval Moniku Načevu, rizika tu jsou, ale holt lepší řešení v současné době nemáme. Ostatní řešení jsou buď slušný sajrajt ... fosil ... který navíc taháme bůhví odkud, takže riziko nestabilních dodávek, nebo jsou nespolehlivá, neboť jejich produkce je nárazová, resp. závisející na počasí.
To jádro je dočasné řešení, ale bez něj to min v zemích našeho typu nepůjde.

Jinak samozřejmě platí co furt říkám ... FÚZE NEBO SMRT! :-)))
Odpovědět
ZK

Zan K.

15.4.2022 18:49 Reaguje na Svatá Prostoto
Ještě je jiná možnost. A sice ta "ekologická" - ergo rapidní snížení nároků na vše a návrat o 150 až 200 roků zpátky.
Odpovědět
sv

s v

15.4.2022 21:01 Reaguje na Zan K.
.. na rusáckou úroveň.
Odpovědět
ZK

Zan K.

16.4.2022 15:59 Reaguje na s v
Hmm - když je rus 200 roků zpátky, tak proč se všichni třesou strachy a vyzbrojují se o stošest a sdružují v NATO? To jejich bývalé "nas mnogo" už přece dnes neplatí. A o atomkách se před před 200 roky nikomu ani nesnilo...
Odpovědět
sv

s v

19.4.2022 01:58 Reaguje na Zan K.
Když už sis těch 200 roků vymyslel, tak si můžeš na to své ideologické žvanění sám také vyfantazírovat odpověď. Každopádně platí, že snižování nároků a návrat do minulosti co do životní úrovně se už dlouho týká výlučně rusáků.
Odpovědět
ZK

Zan K.

19.4.2022 12:34 Reaguje na s v
A v čm je prosím to žvanění? Ono se snad s inflací to snižování nároků a návrat do minulosti co do životní úrovně nestane? Vždyť se děje už dnes.
Odpovědět
sv

s v

20.4.2022 18:48 Reaguje na Zan K.

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
ZK

Zan K.

19.4.2022 12:36 Reaguje na s v
A před 200 roky byla ekologie národů i našeho daleko na vyšší úrovni než dnes.
Odpovědět
sv

s v

20.4.2022 18:45 Reaguje na Zan K.
A to sis vycucal z kterýho prstu? Tušíš vůbec, že většina dnešních lesů před 200 lety neexistovala. Evidentně ne.
Odpovědět
ZK

Zan K.

20.4.2022 19:48 Reaguje na s v
A ona ekoligičnost je dýnam plocholu lesů? Mám zato, že je to spíše dáno mírou znečištění....
Odpovědět
MD

Milan Dostál

14.4.2022 14:16
Racionální by bylo, bez dalšího otálení se spojit s Fracií a stavět společně, ale důvodů, proč to nejde se najde jistě dost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2022 15:03
Stále se točíme v bludném kruhu EU a její zelené energetické politiky.
Položme si pár otázek: Co bylo impulzem k ukončení slibně se rozvíjející
jaderné energetiky? Byl to za A pouze šlendrián v Černobylu a nebo za B obavy těžařů fosilních paliv z konkurence jádra? Já bych řekl, že A byl důvod zástupný pro laiky a B byl ten pravý důvod. Díky důvodu A tak
došlo k útlumu jaderné energetiky a její náhradu fosilem. Fosil budil
odpor zelených a tak se přistoupilo na nedokonalé, předčasně propagované
a dotované OZE. Bez skutečně funkčních záloh jsou OZE důvodem rozkolísání trhu se zbytkem energií a konflikt na Ukrajině tomu nasadil korunu. Bez
zdrojů plynu, uhlí a ropy z Ruska hrozí některým zemím v EU kolaps a těm
ostatním minimálně rapidní pokles HDP a životní úrovně obyvatel. Prapůvod tak hledejme u producentů fosilních paliv, kteří zařízli jadernou energii
i díky zeleným nedoukům bojících se druhého Černobylu. Nyní hrozí daleko
větší malér a tím bude energetická, tím i hospodářská a sociální krize.
Tyto krize většinou propuknou v krize migrační, mezitřídní a mezinárodní.
Pokud vedení nezačne rázně jednat v zájmu míru a stability a pouze bude
konat, jak konalo doposud, tak k tomu opravdu dojde. Hospodářská krize
ve třicátých letech měla podobný scénář a bohužel i podobné chování
vlád zemí v Evropě. Navenek byli mírotvůrci, ale ve skutečnosti oddalovali
konfrontaci ve snaze mít lepší pozici. Dnes místo jednání a skutečném
řešení krize se hledají drahé zdroje surovin odjinud a EU kráčí od jedné
závislosti ke druhé. Budování JE bylo promeškáno a OZE bez záloh pouze prohlubuje závislost na dovozových energetických komoditách. Vyhlídky
tak vidím černě, protože politika špiček EU je mimo realitu a žije
jinde, než občané a firmy v EU. "Neposlušní" lídři ohrožených zemí konají
a nebo by měli konat na vlastní pěst a nečekat na zázrak z Bruselu, kde
vyčkávají na skutečnou krizi. Spoléhat se na tankery, zda doplují a nebo
ne a radit omezit topení a výrobu je pouze výplod chorého mozku a nikoliv
státníků řídících EU. Naše vláda je tak evropská, že zapomněla, že je taky
vládou svých občanů a podnikatelů, kteří čekají na to, že zajistí energie
za přijatelné ceny, jak to udělaly jiné země. Podzim bude zlomový a zima
bude asi "horká", protože bez energií za přijatelné ceny nebude ani ta podpora vlády ze strany jejich vlastních voličů. Košile je bližší než
kabát a spokojenost vlastníc občanů je důležitější, než být zastáncem
"západních politických hodnot". Za ty si občané teplo a jídlo nekoupí!
Odpovědět
ZK

Zan K.

14.4.2022 16:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Nojo. On by s tím vesměs každej souihlasil, pokud by onen případný Černobyl postihnul jen vás a podobné a ty ostatní nechal na pokoji...
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.4.2022 18:30 Reaguje na Zan K.
Onen případný Černobyl je dnes už jen čert, kterého odpůrci jádra tak rádi malují na zdi, ale reálně k němu v reaktorech dnešní konstrukce dojít nemůže.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.4.2022 12:40 Reaguje na Zan K.
Víte nad čím se vždy ještě zamýšlím? No přece nad tím, jak
rychle se obnovila Hirošima a Nagasaki a v kontaminované krajině zůstali lidé bydlet a žít. I v okolí Černobylu žijí stovky a možná i více lidí, kteří neměli kam odejít a nebo se raději vrátili domů místo živoření jinde. Například i
to, že lidé žijí za ploty chemiček, hutí, u hlavních cest
a jinde, kde je vyloženě nezdravé prostředí. Prostě musí
někde bydlet, nemovitost je neprodejná a na novou jinde
nemají. Paradoxně nejvíc křičí ti odjinud a ti místní si
opatří informace proč k tomu došlo a zda k tomu může dojít
i nyní a jinde. Možné je vše a vyloučit jakoukoliv havárii
a nebo teroristický útok nelze nikdy. Představte si, že
budete jako já bydlet kilometr od chemičky s velkou nádrží
chlóru a stát vás nevybaví ani plynovou maskou pro případ
havárie. Nebo bydlíte u tratě a silnice, kde denně jezdí
kamiony a vagóny z podobnými jedy. Myslet na nejhorší,
tak se člověk zblázní a bude hledat opuštěný ostrov, kam
jen tak z plezíru někdo vyzkouší munici z válečné lodi
a nebo vedle něho potopí nebezpečný odpad. Takže Černobyl
je pouze jednou z epizod nebezpečí, které nám hrozilo
a ty ostatní hrozí den co den. Jsou sice jiná, ale často daleko reálnější, než havárie desítek reaktorů v okolí.
Zkuste si zjistit, co vše jezdí kolem vás a bezpečnost
"jistí" jeden člověk za volantem a nikoliv celý štáb operátorů ve velínu JE a množství záložních systémů.
Pak si uvědomíte tu malichernost možnosti havárie JE
s porovnáním bezpečnosti jiných provozů a přeprav.
A hlavně pozor při přecházení vozovky. Jedno opomenutí
se rozhlédnout je pro horší, než Černobyl stovky
kilometrů daleko.
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.5.2022 12:04
To všechno je pěkné. Ovšem viděno ´oním selským rozumem?
Všechny ony možnosti náhrady fosilních paliv jsou možná uskutečnitelné, ale
- Všechny závisejí na spoustě okolností a přírodních podmínkach, takže nic tu není jisté. U fosilních to jakž takž umíme zjistit.
Ony fosilní zdroje mimo Rusko musejí být notně daleko dražší už z pohledu dopravy a pokud se bude nakupovat přes burzy (což si dodavatel klidně může vymínit), tak pro náklady budou nepoužitelné.
Prostě onu doasavadní ruskou cenu už nikdy nespatříme. (A pochopitelně ani kdybychom brali z Ruska dále. Rus se jaksi otřepal a nasazuje západní kurzy a ceny)...
Dále - vše potřebuje nové investice a peníze a energii a surovimy a t.d. - ovšem recese a inflace roste a tedy nákladů bude ještě víc. A nikdo neříká kde se na to vezme a co omezíme (ovšem poctivě spočítáno¨).
A dále - za totáče se během 30 roků dokázaly postavit 3 jaderné elektrárny a zahájit 4, které dnešní "moderní ukecaná doba" klidně provozuje, stejně jako spoustu jiných objektů. Tahle doba ovšem za 30 roků nepostavila ani jednu a dle výhledu a tisk. zpráv ani nepostaví. A pokud se postaví, tak její cena ekonomiku stejně nespasí. A to ani pokud bude jen naše, o cizině ani neluvě, vzhledem k cenám a burzovním kšeftům. Takže jako kdysi - KSČ, BSP a BB Hovgh...

Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist