Vojtěch Novotný: Pandemie covid-19 nám ukazuje klíč ke zvládnutí klimatické změny
Naléhavost situace nás donutila začít s možností (A), nicméně od začátku bylo jasné, že slouží jenom k získání času pro možnost (B), jež byla vždy všeobecně považována za definitivní řešení. Pokud by se ukázalo, že věda pandemii nevyřeší, přešli bychom nepochybně od dočasné varianty (A) k trvalému řešení (C) a na přítomnost viru si jednoduše zvykli, včetně příslušných úmrtí. Podobně jsme si ostatně zvykli na chřipku nebo malárii.
Naproti tomu diskuzi o reakci na změnu klimatu dominují úvahy o změně životního stylu (A) jakožto trvalému řešení. Hledáme další a další důmyslné způsoby, jak na společnost uvalit čím dál více omezení – nelétat, nekupovat tohle a tamto, nemít psa, jenž zvyšuje naši ekologickou stopu, raději zůstat doma a číst si knihu. A neděláme to v první řadě proto, že bychom zoufale potřebovali koupit čas, než začnou fungovat nové technologie (B), ale proto, že takové změny mají údajně vést k lepší společnosti.
Naše čerstvá zkušenost s covidem-19 by nám snad měla ukázat, že pokud chceme vyřešit klimatickou krizi, musíme nasypat peníze do vědy a technologií a doufat v technická řešení, protože ta jsou nejen mnohem jednodušší a levnější než pokusy změnit společnost, ale nejspíš jediná uskutečnitelná. Pokud se spolehneme na řešení (A), povede to nakonec k (C), tedy ignorování problému – s tím jsme ostatně celou naši reakci na klima zahájili.
Také jsme na příkladu pandemie mohli pozorovat, že jakmile přijde krize, je třeba hledat řešení kde se dá. Pandemie vedla k inovacím v očkování, dvě zatím nejpokročilejší vakcíny od firem Pfizer a Moderna jsou založeny na zcela novém principu využívající mRNA, tedy digitálního poslíčka (messenger RNA), jenž nese informaci kódovanou sekvencí nukleotidů, podle níž si už tělo samo syntetizuje bílkovinu a ta probudí imunologickou odezvu. Starší vakcíny jsou spíše analogové, tedy vpraví do organismu už hotovou molekulu virové bílkoviny, již si imunitní systém ohmatá a zareaguje na ní.
Při řešení klimatické krize se ale stále chováme jako primadony, jimž jde o to, aby byla krize vyřešena esteticky správně. Geneticky modifikované rostliny, ať už plodiny nebo stromy, mají potenciál přispět k řešení změn klimatu, ale EU je z čistě pověrčivých důvodů zakazuje. Tento zákaz byl dán velmi promptně k ledu během pandemie, protože i některé vakcíny, včetně oxfordské, jsou geneticky modifikované. Kvůli řešení klimatu se tak ale nestalo – tato krize zjevně není dostatečně vážná. Stejně tak panují předsudky vůči nukleární technologii či experimentům s podporou růstu řas v oceánech. Pokud by krizi klimatu vyřešila třeba taková firma Exxon se svým palivem produkovaným řasami, bylo by zřejmě všechno špatně.
Není pochyb o tom, že lidé budou již brzy znovu létat jako šílenci, bez ohledu na epidemii či změnu klimatu. Že při tom budou proočkováni již víme, otázkou zůstává, zda bude jejich létání také uhlíkově neutrální, či nikoli.
Přečtěte si také |
Co ukázaly požáry v Austrálii? Že na hořlavosti zahrady záleží bezpečnost celého domureklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (39)
Milan Milan
25.11.2020 09:38Jan Šimůnek
25.11.2020 10:43Viděl bych to na to, že hlasatelé "boje za klima" (který v reálu slouží jen k plnění "vhodných" peněženek) jsou si velice dobře vědomi lživosti toho, co hlásají.
Jiří Daneš
25.11.2020 17:18 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
25.11.2020 17:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.11.2020 18:06 Reaguje na Jiří DanešJiří Svoboda
25.11.2020 11:19V případě klimatu bych ale nedělal striktní "nebo" mezi řešením A a B. Pokud např. zavedeme globální jednotnou daň z těžby fosilního uhlíku, podpoříme tím současně obě řešení A i B, aniž bychom museli někomu něco vnucovat či zakazovat a současně odmítneme řešení C. Automatické zdražení vysokouhlíkových výrobků a služeb kvůli zavedení daně sníží po nich poptávku a výzkum a výroba se též bude spontánně orientovat na nízkouhlíkové technologie, protože po nich bude společenská poptávka. Volný trh modifikovaný odstraněním negativních externalit jejich férovým zpoplatněním (např. uhlíková daň) je velmi mocný nástroj, který nelze nechat ležet ladem.
Jan Šimůnek
25.11.2020 11:30 Reaguje na Jiří SvobodaTomáš Brandejský
25.11.2020 15:42 Reaguje na Jan ŠimůnekOsobně se domnívám, že myšlenka zdanit emise CO2 něco do sebe má, ale samozřejmě záleží na konkrétní právní úpravě, jestli to přinese více škody nebo užitku. Každopádně nějaké daně stát mít musí, tak proč nezdanit něco, co je škodlivé? Osobně to považuji za vhodnější, než danit něco prospěšného, např. práci. Předpokládá se, že jedna tuna CO2 způsobuje škody ve výši 180 EUR (https://www.cleanenergywire.org/news/one-tonne-co2-causes-180-euros-damages-rwe-europes-worst-polluter). Samozřejmě jsou i jiné odhady (nižší i vyšší), každopádně asi ale těžko sporovat, že spalování fosilních paliv způsobuje škody na životním prostředí, které nakonec zaplatí všichni, ale zisk z prodeje fosilních paliv mají jen korporace, kterým je životní prostředí buřt.
Jiří Svoboda
25.11.2020 22:22 Reaguje na Tomáš BrandejskýViktor Šedivý
25.11.2020 22:27 Reaguje na Jiří SvobodaKudy se, proboha, ubírají Vaše úvahy? Svět není plný klimaalarmistických blbců, většina obyvatel zeměkoule se musí chovat racionálně, jinak nepřežijí.
Jiří Svoboda
25.11.2020 22:44 Reaguje na Viktor ŠedivýO globální uhlíkové dani v Bruseli vůbec neuvažují. Proč to sem taháte?
Svatá Prostoto
26.11.2020 12:39 Reaguje na Jiří SvobodaNaštěstí, protože zde přesně platí ono okřídlené, o cestě do pekla a dobrých nápadech.
Viktor Šedivý
25.11.2020 11:35 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.11.2020 13:57 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
25.11.2020 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.11.2020 14:31 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
25.11.2020 14:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.11.2020 16:09 Reaguje na Viktor ŠedivýZkuste ale pracovně připustit, že emise způsobují oteplování a oteplování je velmi vážný globální problém s řadou velmi nepříjemných důsledků. A z této pozice analyzujte existující stav. To je mnohem složitější, zdaleka ne tak jednoznačné a černobílé.
Samozřejmě si můžete říci, to není můj problém, proč bych to dělal.
Viktor Šedivý
25.11.2020 19:55 Reaguje na Jiří SvobodaAno, určitě by bylo dobré pracovat na přizpůsobení se. Posílit energetiku tak, abychom netrpěli energetickou bídou bez ohledu na možné změny. Investovat do armády, aby byly zajištěna územní integrita i při možných migračních pohybech. Politický vliv v místech nalezišť strategických surovin ...
Nic z toho se neděje, místo jádra založíme energetiku na kozích prdech a v dopravním systému budou podporovány hlavně šlapohyby.
Zelení Khmerové nám vládnou ...
Jiří Svoboda
25.11.2020 22:34 Reaguje na Viktor ŠedivýNebo taková možnost, podle vás neexistuje? Nebo jen strkáte hlavu do písku?
Proto navrhuji férové řešení problému = globální rovnou uhlíkovou daň, která vytvoří všem rovné podmínky a nebude možné chyračit nebo se "obětovávat".
Viktor Šedivý
25.11.2020 22:41 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.11.2020 12:15 Reaguje na Viktor ŠedivýJan Šimůnek
26.11.2020 09:40 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.11.2020 12:17 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.11.2020 09:37 Reaguje na Jiří SvobodaVladimir Mertan
26.11.2020 14:47 Reaguje na Jiří SvobodaTomáš Brandejský
25.11.2020 15:51Jan Šimůnek
25.11.2020 18:14 Reaguje na Tomáš Brandejský2. Podle bruselských bezmozků výsledky šlechtění a křížená např. radiačních nebo chemických mutant GMO nejsou. Uvědomte si, že to jsou lidé pevně přesvědčení, že v GMO jsou geny, zatímco v normálních organismech žádné geny nejsou (kdysi na to kdosi spáchal dotazníkový průzkum).
3. EU je prostě přeregulovaná a škodí.
Miroslav Vinkler
25.11.2020 20:51Zastávám také názor , že se nejedná o přirozenou mutaci, ale projekt homo sapiens , kde omylem došlo k úniku.
Klimatická změna s covidem nesouvisí a nevidím zde ani zpětnou vazbu .
Viktor Šedivý
25.11.2020 22:29 Reaguje na Miroslav VinklerNevelké zdravotní riziko dokázalo umrtvit chod společnosti - jen proto, že se úspěšně podařilo vyvolat děs v duších.
Karel Tejkal
25.11.2020 23:47 Reaguje na Viktor ŠedivýCovid se projevuje dosti konkrétně, např. vyšší úmrtností. Klimatická změna se projevuje jak?
Pro obyčejného člověk je dnes prakticky neřešitelné rozlišit realitu od ideologie.
Křesťanství hlásalo život věčný, ovšem až po smrti. Komunismus hlásal spravedlivou společnost, ovšem až ji (přes mrtvoly) vybudujeme. Dnes budujeme bezuhlíkovou ekonomiku za 40 let. Časové intervaly se zkracují, ale z hlediska délky lidského života je cíl stále mlhavě vzdálený.
Osobně doufám (a snad se toho dožiji), že v roce 2030 bude zřejmé, že emise CO2 nebudou nižší o 60 %, že po Evropě nebude jezdit xy % elektromobilů (běžný spotřebitel jednoduše nebude nová "evropská" auta nakupovat), a že ani výstavba nového (dotovaného) větrného parku o výkonu xy GW nezajistí dostatek elektrické energie za bezvětří. Jsem optimista, lidé mají v hlavě mozek.
Jan Šimůnek
26.11.2020 09:53 Reaguje na Viktor ŠedivýSvatá Prostoto
26.11.2020 12:46 Reaguje na Viktor ŠedivýA svědčí hlavně o tom, že v rámci globálního světa by se Evropa měla v první řadě bát jiných věcí, než je nějaká klimatická změna. Protože tímhle stylem až/pokud k ní dojde, bude tady už dávno "hotovo" ... pro nás:-/.
Jan Šimůnek
26.11.2020 09:52 Reaguje na Miroslav VinklerK tomu si dovolím já dodat, protože jsem léta pracoval ve výzkumu, provozovaném v plánovitém hospodářství, jehož prvky Čínská ekonomika má, že patrně neměli možnost pružně zajistit ke kultivaci virů nějaká speciální živá média (protože jejich dodání trvá v tomto typu ekonomiky až léta), a tak to nejspíš hodili na HeLa buňky (které se množí "jak vzteklé" a jsou běžně na virologických pracovištích k dispozici), čímž virus, i zcela bez záměru, museli přizpůsobit pasážováním na těchto buňkách lidskému organismu (protože HeLa buňky jsou "nesmrtelné" buňky z lidské rakoviny děložního čípku). Čili pokud jim to pak, i nezáměrně, uteklo, bylo to daleko schopnější napadat člověka než původní verze.
Josef Zbořil
27.11.2020 15:49Břetislav Machaček
28.11.2020 18:40 Reaguje na Josef Zbořilzahleděla do své dokonalosti a zapomněla na stále platnou poučku,
že žádný strom neroste až do nebe. Nejsme tím pupkem Světa a už
ani mozkem, kterým jsme bývali. Takové usínání na vavřínech trvá
už desetiletí a na vrchol se derou ti, co nespí a bohužel ani
nehledí až tak na ekologii a hlavně na tu bezuhlíkovost. Sami
se tak zbavujeme o překot náskoku v průmyslu a propadáme se do
průměru či podprůměru. To se nám vymstí právě při podobných
krizích a pandemiích, protože nám bude chybět ekonomická síla
na její překonání. Tištěním inflačních bankovek a sekáním dluhů
se nedá dlouho konkurovat těm, co využijí našeho odchodu z trhu.
Pomluvy, nenávist, cla a embarga ztrácejí na síle tváří v tvář
s efektivitou, inovacemi a stabilitou velkých trhů. V rámci
obchodu musí jít ideologie stranou a příkladem je dnes obchodní
sdružení Asijských zemí a Austrálie napříč režimy a historickými
rozpory. Toto společenství zahrnuje 2 miliardy spotřebitelů
a potenciálních mozků pro další rozvoj vědy a techniky. My ale
sázíme na ideologii a na ten nočník plný až po okraj.