https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vyzkumny-ustav-lesniho-hospodarstvi-a-myslivosti-vyjadreni-ke-stanoveni-minimalni-vymery-honiteb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Vyjádření ke stanovení minimální výměry honiteb

17.3.2023
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Česká republika se dlouhodobě potýká s nárůstem početnosti spárkaté zvěře, který se projevuje negativními dopady na lesní ekosystémy, zemědělské plodiny a další pozemky v krajině. Na tento trvale neudržitelný stav reaguje Ministerstvo zemědělství připravovanou novelou zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Novela v projednávané podobě předkládá především řešení redukce populací volně žijících kopytníků a následně i snížení škod způsobovaných zvěří pomocí nástrojů plánování minimální výše lovu v honitbách na základě míry poškození lesa.
 
Plnění plánu lovu bude zároveň dle novely evidováno kontrolním mechanismem, který zajistí prokazatelné vykazování ulovených kusů zvěře, což v platném znění Zákona o myslivosti nebylo doposud uspokojivě řešeno. I přes tyto představené klíčové nástroje snižování početnosti spárkaté zvěře jsou hlavní debaty soustředěny směrem ke snížení minimální výměry honitby ze současných 500 ha na navrhovaných 250 či dokonce 115 hektarů.

Jak ale souvisí výměra honiteb, ve kterých je realizován myslivecký management, s ekologií spárkaté zvěře? Pro vyhodnocení biologických potřeb volně žijících kopytníků jsme provedli analýzu výměry domovských okrsků našich domácích druhů zvěře na základě literární rešerše zdrojů, dostupných ve vědeckých databázích.

Vyhledali jsme relevantní studie, které se zabývají prostorovým chováním zvěře pomocí telemetrického sledování označených jedinců. Celkem se nám podařilo sumarizovat 83 vědeckých publikací, uveřejněných mezi roky 1974 až 2022. V těchto publikacích jsme vyhledali uváděnou výměru domovského okrsku a následně jsme pro daný druh zvěře jednoduše vypočítali průměrnou hodnotu.

Výměra domovských okrsků je ovlivňována celou řadou faktorů, jako je například struktura krajiny v místě, kde byla studie provedena, nadmořská výška území, početnost populace zvěře nebo zásady mysliveckého managementu včetně přikrmování zvěře. Proto jsme do srovnání zahrnuli především studie z regionu střední Evropy s porovnatelným charakterem krajiny a obdobným způsobem mysliveckého hospodaření.

Největší výměra domovského okrsku byla zjištěna u jelena evropského, který v průměru využívá území o výměře 1 039 hektarů. Větší okrsky mají zpravidla samci a jejich výměra kolísá v průběhu celého roku.

O něco menší výměru domovských okrsků má prase divoké, které se v průměru pohybuje na území 661 hektarů. I zde jsou rozdíly ovlivňovány především strukturou krajiny, dostupností potravy nebo množstvím krytových příležitostí v lokalitě výskytu sledovaného jedince.

Z původních druhů zvěře byl do analýzy zahrnut také srnec obecný. Ten se od dříve zmíněných kopytníků odlišuje svým teritoriálním chováním. Pokud v daném místě najde vhodné podmínky, mohou jeho okrsky dosahovat výměry pouze nižších desítek hektarů. Průměrná hodnota činí 82 ha a je vyšší pro srnčí zvěř, která se pohybuje v otevřené zemědělské krajině.

Srnec obecný je tedy prakticky jedinou spárkatou zvěří, kterou lze myslivecky obhospodařovat v honitbách menších výměr.

Tomuto stavu odpovídají minimální výměry honiteb u našich západních sousedů. V sousedních zemích činí minimální výměra honiteb 150 ha (Německo), nebo dokonce pouze 115 ha (Rakousko). Zajistily ale tyto honitby snížení početnosti srnčí zvěře, jak je to prezentováno zastánci snížení minimální výměry i v našich podmínkách?

Na tuto otázku lze odpovědět srovnáním výše lovu srnčí zvěře se zmíněnými okolními státy. Dostupná data za posledních 20 let byla pro objektivní porovnání přepočtena na počty ulovených jedinců srnčí zvěře na plochu 1000 ha.

Z uvedeného srovnání je patrné, že zatímco v České republice je v posledních letech loveno přibližně 15 jedinců na danou jednotku plochy, rakouští myslivci loví mezi 30 až 35 jedinci a němečtí myslivci dokonce mezi 35 a 40 jedinci srnčí zvěř.

V případě sousedních zemí je z grafu patrný stoupající trend lovu bez výraznějších propadů, které by značily významný zásah do populace a následně i sníženou reprodukční schopnost v dalších letech.

Zdroj | VÚLHM

Dlouhodobě stabilní, či dokonce rostoucí lov v honitbách menších výměr odpovídá násobně vyšší početnosti populace (kmenovým stavům) srnčí zvěře v těchto zemích.

Na základě prezentovaných dat je zcela zřejmé, že rozdrobení větších celků s rozdílným přístupem k mysliveckému managementu, a tedy i s odlišnými zájmy držitelů či uživatelů jednotlivých honiteb menších výměr, ve výsledku způsobuje stabilně vyšší početnost spárkaté zvěře.

Krajina Rakouska a Německa přitom lépe odpovídá biologickým potřebám srnčí zvěře s ohledem na menší výměry půdních bloků v těchto státech, a tedy i vyšší diverzitě pěstovaných plodin, kterou doplňuje mozaika menších lesíků. Vhodná krajinná struktura se odráží v menších domovských okrscích srnčí zvěře.

V případě české krajiny, kterou z velké části pokrývají větší půdní celky o výměře několika desítek hektarů s několika málo plodinami, pak bude zákonitě docházet ke zvýšení sezónní koncentrace spárkaté zvěře v honitbách s atraktivními plodinami (řepka, obiloviny, kukuřice), zatímco v navazující honitbě se zvěř v různých částech roku nemusí s ohledem na zemědělské hospodaření téměř vyskytovat.

V případě zemědělské krajiny může prosazovaná minimální výměra honitby 115 ha zasahovat pouze do několika málo půdních bloků. Přecházení zvěře mezi honitbami, vznik škod a následně i jejich uhrazování však bude vázáno na jednotlivé honitby.

Například jedinci jelení zvěře se v případě snížení minimální výměry honiteb mohou pohybovat na území více než 10 honiteb, s různými zájmy managementu a v praxi tak bude účinné řízení lovu velmi komplikované. Bude obtížné plnit plán lovu nejenom v jednotlivých honitbách, ale i v celé oblasti. Důležitý je lov podle pohlaví a věku zvěře, tak aby byla zachována potřebná struktura populace, která se propisuje i do škod na lesních porostech.

Výzkumný ústav lesního hospodaření a myslivosti se problematikou vlivu zvěře na lesní ekosystémy a zemědělské kultury zabývá dlouhodobě. Zároveň upozorňuje i na další rizika, která souvisejí s nárůstem početnosti populací spárkaté zvěře, a to především v souvislosti s introdukovanými druhy, tedy sikou japonským, daňkem skvrnitým a muflonem.

Na základě prezentovaných faktů je naprosto zřejmé, že menší výměra honiteb v Německu a Rakousku snížení početnosti spárkaté zvěře nepřináší.

Jako rozhodující nástroj projednávané novely proto vnímáme mechanismus prokazatelného vykazování ulovených kusů zvěře, který zajistí přehled o plnění stanoveného plánu lovu s možností jeho následného navyšování v závislosti na míře poškození lesa, což je další navrhovaná a zcela zásadní změna v přístupu k mysliveckému hospodaření.

Tyto dílčí části novely mají odpovídající ambici zajistit redukci populací spárkaté zvěře s cílem dosáhnout harmonizace mezi stavem lesa, agroekosystémem a zvěří. Na základě uvedených faktických argumentů proto doporučujeme zachování dosavadní minimální výměry honiteb.

Tímto vyjádřením se zároveň připojujeme k dříve uveřejněným odborným stanoviskům České lesnické společnosti ze dne 16. února 2023 a České zemědělské univerzity v Praze ze dne 10. března 2023.


reklama

 
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

17.3.2023 12:03
Takže třetí organizace a to čistě vědecká. Proti nim stojí veterinář z DUHY, novodobá zemědělská šlechta a organizace, které nemají s myslivostí nic společného. Toto jsou organizace, které se musí brát vážně. Nejdůležitější je právě Výzkumný ústav lesního hospodářství. Platí ho stát, je vědecký nestranný a tudíž by se politici měli jeho doporučením řídit.
Jsem zvědavý jak to dopadne až se na to vrhne politická tvořivost. A taky na nové narychlo nalezené argumenty, proč je důležité velikost honitby snížit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 12:19
V Německu i Rakousku více zvěře tropí menší škody. Čím to asi bude? Asi mají sice více zvěře, ( minimálně dvojnásobek) ale méně Bláhových Pitků a Českých ekologistů. V roce 2015 jsem půl roku byl pracovně ve Straassvalchenu u Salzburgu, a bavil jsem se s ním večer u piva. Způsob hospodaření je tam úplně jinačí. Mě se líbil.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 12:21 Reaguje na Michal Ukropec
Bavil jsem se s místním zemědělským hospodářem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

17.3.2023 12:22 Reaguje na Michal Ukropec
Protože v Německu a v Rakousku si váží své země a chtějí ji udržovat zdravou a hospodařit na ní. U nás se vše dělá jen pro zisk pár jednotlivců nebo firem a potom to tak vypadá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.3.2023 12:25
Akorát mi vadí papouškování o nepůvodností daňka, co byl v Evropě vyhuben lidmi a muflona co zde ve formě ovce je zaveden už asi 8 tisíc let. Před tím se pásli v lesostepi koně a ve stepi sajgy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.3.2023 12:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
A viz paleolitické skalní malby ovcí na území dnešního Španělska, pocházející asi z 13. tis. př. n. l., takže s koncem doby ledové už tady ovce byly.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 13:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Daněk se zde vyskytoval do posledního zalednění, a při poslední době ledové ustoupil až do Mezopotámie.. Na naše území byl reintrodukován opravdu ve 14 tém století. Kamzíci zde byli také. Ti naopak vymizeli s oteplením. Obojí známo z fosilií. Bažant není původní. Byly zde orebice.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.3.2023 14:22 Reaguje na Michal Ukropec
No je tedy původní, či ne, když tady byl před 50 tisíci lety? A je původní ovce (muflon) když je tady asi 15 tisíc let?
A kde máme v lese zubry a skot? Akorát prasat je neúrekom.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 16:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
O původnosti a právu na život rozhoduje Fürer, strana a ekologisti.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

17.3.2023 12:34
Jak tomu bylo v době feudalismu ,kdy správcem krajiny byl majitel nejen hejtman ,ale i statkář, nebo vyšší a nižší šlechta ?? Jak tomu bylo v případě socialismu a vlády rolníků a dělníků? Včetně vzdělanců ze SZLŠ. Včetně jejich učitelů a profesorů ?? Po roce 1948, vznikla mnohá zařízení ustavů lesního, vodního, zelinářského ,ovocnářského a ecoživotního atd. Jež je dobrým uložením jedince jež s problémem nemá šajnu. Za socialismu to byl straník a člen NF . Za bruselu ten socialismus pokračuje pod mžp.
Odpovědět
DA

DAG

17.3.2023 12:39 Reaguje na Krejcar Stanislav
A platí to Sororos. Nějaký skutečný argument by nebyl?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2023 05:55 Reaguje na Krejcar Stanislav
Skáčete si historií jak se vám líbí. Vypadlo vám z ní sto let. On ten feudalismus skončil roku 1848.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

17.3.2023 12:34
Jak tomu bylo v době feudalismu ,kdy správcem krajiny byl majitel nejen hejtman ,ale i statkář, nebo vyšší a nižší šlechta ?? Jak tomu bylo v případě socialismu a vlády rolníků a dělníků? Včetně vzdělanců ze SZLŠ. Včetně jejich učitelů a profesorů ?? Po roce 1948, vznikla mnohá zařízení ustavů lesního, vodního, zelinářského ,ovocnářského a ecoživotního atd. Jež je dobrým uložením jedince jež s problémem nemá šajnu. Za socialismu to byl straník a člen NF . Za bruselu ten socialismus pokračuje pod mžp.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.3.2023 22:03
No opět zvěř musí pryč. Ale je divné že Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti nic neříkal, když Lesy České republiky ničily naše lesy, kdyby včas se zabránilo množení kůrovce, nemuselo dnes se tolik zalesňovat a mohlo se dál hospodařit podle zákona. Dnes kam zvěř stoupí, pokud se neoběsí v drátěné oplocence, je na pasece a vmladých stromcích. Nejlépe je ji vybít a nebude se muset nic chránit a půjdem se podívat do ZOO. Mimochodem, zásluhou LČR se navýšily stavy černé zvěře a zvěře vysoké. Říkáte proč si to myslím. Jednoduše, pronájem byl tak vysoký, že zvěř nechali přemnožit nájemci a protože to nebyli jen obyčejní myslivci, ale ti lepší a ti se museli pochlubit vysokými stavy. Vým o čem mluvim.Když u nás bylo v devadesátých letech ještě zemědělství a byly zde i brambory tak v noci přišlo čtyřicet prasat, vyryly brambory a zmizeli k lesnímu družstvu a nebo do honitby LČR, mi platili škodu, ale oni ne. A dnes něco řeší? To je hanba. Chápu ty lidi v těch výskumácích, jsou státní zaměstnanci a proto musí držet ústa a krok. Takže je to snad jasnéé. Půjdem se dívat do ZOO, jenže ani zde to asi nevijde, není to exot....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.3.2023 07:50 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
A tak to má být. Ing. Jan Metzl emeritní poradce LČR Jeseník to zde psal x krát. Zvěř do přírody nepatří. Jen do ZOO nebo obory. Obor myslivosti zrušit jako zbytečný. Úhlavní nepřítel? Profesor Hromas!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2023 05:35 Reaguje na Michal Ukropec
Máte tam chybu. Metzl byl mimo jiné nejprve mysliveckým referentem LZ Karlovice a posléze správcem lesní správy Lčr Karlovice. Ten "správný" pohled na zvěř získal hlavně díky svému působení u Lčr.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.3.2023 13:34 Reaguje na Jarek Schindler
Ano. Psal jsem mu jak střílel podle pohlaví, a nikdy neodpověděl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.3.2023 18:34 Reaguje na Michal Ukropec
Tito lidé nikdy neodpovídají. Viz třeba soudruh zemědělec Pitek. Těm stačí plivnout si tu svoji jedovatou slinu. Co by se asi ukázalo, kdyby diskutovali?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist