https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zalohujme.cz-otevreny-dopis-iniciativy-zalohujme.cz-ministru-zivotniho-prostredi-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zálohujme.cz: Otevřený dopis ministru životního prostředí ČR v otázce zálohování PET lahví

17.1.2020
Zálohovat, či nezálohovat?
Zálohovat, či nezálohovat?
Foto | Steve / Flickr
Vážený pane ministře, na jaře 2019 jsme přivítali záměr Ministerstva životního prostředí ČR zabývat se studiemi vypracovanými skupinou Zálohujme.cz a zjistit, jak omezit pohazování odpadků do české přírody, splnit evropské cíle v třídění a recyklaci nápojových PET lahví a plechovek, potažmo jak splnit cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive) díky zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Tento záměr jistě ocenila i podstatná část české veřejnosti, která v řadě zpřesňovaných průzkumů opakovaně zavedení takových záloh podpořila.
 

Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.

O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m2.“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m2.

My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.

Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:

1) Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?

2) Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?

3) Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?

4) Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?

5) Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?

6) Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na 60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?

7) Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?

A především klíčové otázce:

8) Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?

Podepsaní: Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873, Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, Filip Bernard, zástupce generálního ředitele rodinného pivovaru Bernard, Jan Freidinger, Greenpeace a Daniel Vondrouš, Asociace ekologických organizací Zelený kruh.


reklama

Zálohujme.cz

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

18.1.2020 11:32
Je mi velice líto:

Zálohový systém na PET láhve znám z praxe z Německa, kde jsme měli příbuzné a jezdívali jsme za nimi. Ten systém spočíval v tom, že každá láhev měla individuální čárkový kód a bylo ji možné vrátit jen v obchodech stejného (nebo spolupracujícího) řetězce na území stejné spolkové země, kde byla zakoupena (problém např. při zakoupení nápoje u benzínky během cesty). Druhý problém spočíval v tom, že tento kód byl tištěn vodorozpustnou a snadno smazatelnou barvou, přičemž při jeho porušení (které mohlo nastat i pouhým orosením láhve, vyndané z chladničky) se stala láhev nevratnou.

Jinými slovy, ten systém byl a je ryzí zlodějina, založená na tom, že významnou část láhví nebude možné vrátit a zálohu dostat zpět.
Může fungovat u stádních Němců, kteří se nechají okrádat zelenými naprosto stejně, jako se nechali hnát Hitlerem na frontu. U nás to patrně fungovat nebude a významná část "nevrátitelných" láhví skončí v rezervacích a jiných destinacích, kde to "ekologii" bude co nejvíce bolet.
Odpovědět
el

elviswhyte

18.1.2020 16:14
kontaktujte nás ještě dnes prostřednictvím e-mailu (doctorelviswhyte@gmail.com) nebo whatsapp (+2347083629144), pokud chcete prodat svou ledvinu za obrovskou částku peněz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.1.2020 09:58
Zálohování je asi přežitý systém právě pro svoji složitost. Možná by byla cesta silně zdanit jednorázové plasty v řádu stovek procent a za stržený peníz platit výkup plastového odpadu.
Když se ještě za komára začalo vykupovat železo, země se během pár let totálně vyčistila od železného šrotu, který se válel prakticky všude.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 09:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Uvědomte si, že tato organizace nechce zbavit naše ŽP plastů. Ona chce vydělávat na zálohách z lahví, které nepůjde vrátit, jak to dělají její kolegové v tom Německu. Pro naše ŽP by bylo zálohování PET flašek leda zhoršení stávajícího stavu, protože my, na rozdíl od Němců, nejsme stádo, bezduše cupitající za zelenými, jako před pár desetiletími za Hitlerem. U nás by ty nevrátitelné flašky skončily někde "v ekologii", zlodějům na truc.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.2.2020 08:08
Hysterie kolem plastových obalů pokračuje a jen si kladu otázku, kým je podporována. To, že se jedná o konkurenční boj je zcela jisté. Jednička na našem trhu KMV v balených vodách je hlavním podporovatelem, tzv. zálohování PET lahví. To, že si zavedením tohoto ekonomického nesmyslu upevní pozici na trhu je zcela jisté. Sice primárním motivem asi bylo upozadění KMV v systému zpětného odběru, a odveta spočívá v tom, že je potřeba do současného celkem úspěšného sociálně-inženýrského projektu „hodit vidle.“ Současný systém provozovaný Ekokomem nás nyní stojí cca 1,5 mld. A zabezpečil dost masívní třídění odpadů. Podepsaní pod článkem navrhují tzv. zálohový systém bratru za stejné peníze, ale slibující „světlé zítřky.“ Prý odstraní bordel v lese, každý si z lesa odnese svoji láhev k zařízení které mu vrátí zálohu 3 Kč, kterou do ní investoval. Akorát sociální inženýři zapomínají veřejnosti sdělit, že když počítají, jak celou tuto atrakci zaplatit, tak kalkulují s tím, že se cca 10% lahví k výkupním automatům nedostane nebo je automaty nevezmou. Co se s těmito lahvemi stane na to si může každý rozhořčený jednotlivec udělat vlastní názor, když bude muset celý životní proces láhev opečovávat, tak jako by to byla kraslice a pak přijde k automatu, který mu místo vrácení 3 korun zahlásí error. Propagátoři nám, ale zapomínají říci, že někdo bude muset za nejméně 5 mld. zakoupit výkupní zařízení, což je investice, kterou bude muset někdo zaplatit, že to bude spotřebitel je zcela jasné.
Resumé: pokud se nezhroutí současný systém, tak nás (občany ČR) to bude stát stále stejně, paralelně s tímto systémem by byl provozován další sociálně inženýrský projekt za další 1,5 mld. Dovedu si představit budování smysluplněších investic v infrastruktuře ČR. No laicky řečeno každý rok vyhodíme na výstavbu hladové zdi několid miliard. Když si představím, že směsný komunální odpad má výhřevnost hnědého uhlí a za ty miliardy by se každý rok dalo vybudovat jedno ZEVO, tak mi uniká smysluplnost politiky současných iniciátorů takového počínání. Obzvláště, když si představím, že by se třídilo a sbíralo jen to o co májí výrobci zájem (čirý PET, papír apod.). Pro neinformované uvádím, že jen část tříděné hmoty je zcela bezproblému využita.
Odpovědět
Beno Trávníček

Beno Trávníček

20.2.2020 08:35
Pokud někdo chce ovlivnit kvalitu, množství, pohyb a recyklaci obalových odpadů od nápojů; musí efektivně zatlačit na jejich výrobce-dovozce-prodejce, aby přestali balit do obalů environmentálně hloupých (například probarvená PET obalená jinodruhovou fólií). Hle prostor pro naši legislativu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist