Zálohujme.cz: Otevřený dopis ministru životního prostředí ČR v otázce zálohování PET lahví
Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.
O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m2.“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m2.
My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.
Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:
1) Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?
2) Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?
3) Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?
4) Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?
5) Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?
6) Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na 60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?
7) Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?
A především klíčové otázce:
8) Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?
Podepsaní: Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873, Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, Filip Bernard, zástupce generálního ředitele rodinného pivovaru Bernard, Jan Freidinger, Greenpeace a Daniel Vondrouš, Asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Přečtěte si také |
Brabec: ČR nebude zavádět systém zálohování PET lahví
reklama
Dále čtěte |
Zálohování PET lahví může zlepšit recyklaci a ušetřit náklady, tvrdí experti
Pardubice pozastavily projekt třídící linky, čekají na možné dopady zálohování PET lahví
Prazdroj podporuje zálohování plechovek, současný systém podle něj nefungujeOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Jan Šimůnek
18.1.2020 11:32Zálohový systém na PET láhve znám z praxe z Německa, kde jsme měli příbuzné a jezdívali jsme za nimi. Ten systém spočíval v tom, že každá láhev měla individuální čárkový kód a bylo ji možné vrátit jen v obchodech stejného (nebo spolupracujícího) řetězce na území stejné spolkové země, kde byla zakoupena (problém např. při zakoupení nápoje u benzínky během cesty). Druhý problém spočíval v tom, že tento kód byl tištěn vodorozpustnou a snadno smazatelnou barvou, přičemž při jeho porušení (které mohlo nastat i pouhým orosením láhve, vyndané z chladničky) se stala láhev nevratnou.
Jinými slovy, ten systém byl a je ryzí zlodějina, založená na tom, že významnou část láhví nebude možné vrátit a zálohu dostat zpět.
Může fungovat u stádních Němců, kteří se nechají okrádat zelenými naprosto stejně, jako se nechali hnát Hitlerem na frontu. U nás to patrně fungovat nebude a významná část "nevrátitelných" láhví skončí v rezervacích a jiných destinacích, kde to "ekologii" bude co nejvíce bolet.
Pavel Hanzl
30.1.2020 09:58Když se ještě za komára začalo vykupovat železo, země se během pár let totálně vyčistila od železného šrotu, který se válel prakticky všude.
Jan Šimůnek
1.2.2020 09:38 Reaguje na Pavel HanzlResumé: pokud se nezhroutí současný systém, tak nás (občany ČR) to bude stát stále stejně, paralelně s tímto systémem by byl provozován další sociálně inženýrský projekt za další 1,5 mld. Dovedu si představit budování smysluplněších investic v infrastruktuře ČR. No laicky řečeno každý rok vyhodíme na výstavbu hladové zdi několid miliard. Když si představím, že směsný komunální odpad má výhřevnost hnědého uhlí a za ty miliardy by se každý rok dalo vybudovat jedno ZEVO, tak mi uniká smysluplnost politiky současných iniciátorů takového počínání. Obzvláště, když si představím, že by se třídilo a sbíralo jen to o co májí výrobci zájem (čirý PET, papír apod.). Pro neinformované uvádím, že jen část tříděné hmoty je zcela bezproblému využita.
