https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zemedelsky-svaz-cr-je-cas-poslouchat-co-rikaji-data
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělský svaz ČR: Je čas poslouchat, co říkají data

14.10.2021
Všichni aktéři v agropotravinářském řetězci si jsou vědomi environmentálních a klimatických výzev, kterým dnes čelíme.
Všichni aktéři v agropotravinářském řetězci si jsou vědomi environmentálních a klimatických výzev, kterým dnes čelíme.
Foto | tpmartins / Flickr
Všichni aktéři potravinářského řetězce souhlasí s hlavními zásadami stanovenými ve strategii Farm to Fork a jsou si plně vědomi toho, že je třeba provádět neustálé a podstatné zlepšování, aby byl zajištěn udržitelnější přístup k našim potravinovým systémům. Několik nedávno publikovaných studií o strategii Farm to Fork naznačuje, že pokud budou současné cíle implementovány tak, jak byly navrženy, budou pro zemědělce EU představovat značné náklady a ohrozí životaschopnost celého evropského zemědělství.
 
Čas pro politická sdělení o strategii Farm to Fork uplynul. Nyní je čas analyzovat údaje, které jsou v současné době k dispozici. V posledních měsících se několik klíčových zpráv a studií pokusilo posoudit a změřit dopady cílů stanovených Evropskou komisí.

Studie provedené americkým ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem HFFA, Společným výzkumným střediskem EU (JRC), Univerzitou v Kielu a Univerzitou a výzkumným centrem ve Wageningenu (WUR) dospěly k závěru, že existuje několik významných dopadů a hluchých míst, která naléhavě vyžadují pozornost tvůrců politik v EU.

Například:

      • Studie JRC předpovídá, že očekávaný pokles mezi 40 a 60 % emisí skleníkových plynů z evropského zemědělství vyplývající z implementace Farm to Fork cíle povedou k tomu, že evropská zemědělská výroba, včetně jejích emisí bude přenesena do třetích zemí.
      • Studie Univerzity v Kielu předpokládá, že by se Evropa mohla stát čistým dovozcem potravin, což je v přímém rozporu s otevřenou strategickou autonomií podporovanou Evropskou komisí během krize COVID.
      • Studie USDA dospěla k závěru, že cíle stanovené ve strategii Farm to Fork by mohly vést k tomu, že 22 milionů lidí bude vystaveno potravinové nejistotě.

Proč se Evropa nedívá na data?

Tyto studie, z nichž každá používá jinou metodiku a mají různá východiska a omezení, se navzájem doplňují. Všichni docházejí ke stejným závěrům. Zemědělská produkce EU se v některých oblastech a u některých produktů poměrně drasticky sníží. Pokud jde o kumulativní dopad cílů, nejnovější studie WUR ukazuje průměrný pokles produkce mezi 10 – 20 % s poklesem až o 30% u některých plodin.

Pokud jde o živočišnou výrobu, studie z univerzity v Kielu poukazuje na 20% snížení produkce hovězího masa v EU a 17% snížení produkce vepřového masa. Další dokument WUR o politice potvrzuje celkový pokles produkce hovězího, vepřového a mléka a mléčných výrobků, což povede nejen ke zvýšení cen pro spotřebitele v EU, ale také ukazuje diskutabilní dopady na příjmy chovatelů hospodářských zvířat.

Data jasně ukazují na dopady na obchod, na příjmy zemědělců a v konečném důsledku na spotřebitelské ceny. Změna potravinového systému za těchto podmínek bude obtížnější a zavedení spotřebních daní, jak navrhuje Evropský parlament, by mohlo způsobit jeho sociální nespravedlnost.

Všichni aktéři v agropotravinářském řetězci si jsou vědomi environmentálních a klimatických výzev, kterým dnes čelíme. Všichni jsme odhodláni hrát svou roli v boji za zmírnění negativních dopadů změny klimatu. Evropská zemědělská produkce patří mezi zdroje, které jsou nejvíce šetrné k životnímu prostředí. Evropští producenti se nicméně domnívají, že s inovacemi a příslušnou podporou zemědělské politiky EU budou zemědělci pokračovat ve výrobě ještě udržitelnějším způsobem. Uznáváme očekávání společnosti a tvůrců politik v oblasti produkce potravin. Politický cíl, který není založen na údajích, však bude mít škodlivé účinky na evropské zemědělství. Musíme vytvářet politiky zaměřené na řešení na základě údajů, které máme k dispozici, přičemž jejich základním kamenem jsou inovace.

Abychom mohli začít mluvit o řešeních při plnění cílů naší Farm to Fork, musíme mít společné chápání výzev, se kterými se potýkáme. Toto společné chápání by mělo být založeno na komplexním a kumulativním posouzení dopadů provedeném Evropskou komisí. Nejnovější studie univerzity ve Wageningenu s jejími různými scénáři jasně ukazuje, že posuzování účinků cílů Farm to Fork izolovaně, jak si Komise představuje, poskytne pouze částečný obraz kumulativní reality.

Stejně tak dychtíme jako Komise ukončit tuto diskusi o nutnosti provést kumulativní posouzení dopadů. Žádáme komplexní posouzení, protože chceme porozumět tomu, kde pravděpodobně vzniknou problémy, abychom mohli diskutovat o možných řešeních.


reklama

 
Zemědělský svaz ČR

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.10.2021 15:09
Pokud snížíme kalorický příjem Evropanů z 3300 kcal/osobu/den na 2900 kcal, bude to znamenat i pokles emisí ze zemědělství. Jenže ta cesta vede zejména přes změnu stravovacích návyků, více zeleniny, méně masa a mléčných výrobků, více luštěnin a méně obilovin. Je to realizovatelné, ale vzdáti se masa bude pro mnohé spoluobyvatele EU velmi těžké.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.10.2021 16:23 Reaguje na Katka Pazderů
Měně masa = méně chlévské mrvy = více umělých hnojiv. Už naši moudří předkové věděli, kolik je potřeba dobytka, aby byli schopni zajistit úrodnost půdy. Dnes máme chytráky z Bruselu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.10.2021 18:58 Reaguje na Katka Pazderů
Panenko, nikdo ti nebrání v tom, v co věříš. Doufám, že podle toho co říkáš, už i žiješ.
Ale nenuť k tomu ostatní !
Ž
Žiji na tom, na čem jsem vyrostl( r.1951 ) u svých rodičů, příbuzných a nehodlám se toho vzdát, kvůli něčímu fanatismu.

Nehodlám skončit tak, že se budu pást !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2021 19:06 Reaguje na smějící se bestie
Opravdu jste v roce 1951 a dále měl masité jídlo každý den? Vzpomínky mojich prarodičů a rodičů (jsem totiž čtyřicátník a "staré časy nepamatuju") totiž vypovídají o něčem naprosto jiném (maso jednou za týden v neděli) a to nebyli žádní chudáci
Panáčku:-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.10.2021 19:22 Reaguje na Jakub Graňák
Jsem ročník 1951 ( asi si stojíš na vedení ). Jsem z venkova, takže to maso bylo vícekrát za týden, podle sezóny. A rodiče nebyli žádní boháči a měl jsem 3sourozence/bratry.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2021 20:03 Reaguje na smějící se bestie
Já to pochopil, viz "a dále", asi si stojíš na vedení ty. Moje babička a její rodiče a jejich rodiče byli (až do znárodnění) vlastníky velkého mlýna na hané, takže sakra boháči s vlastním chlívem s deseti dojnicema a přesto měli maso jenom o nedělích
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.10.2021 20:57 Reaguje na Jakub Graňák
Matka pocházela ze živnosti/kominictví a k tomu 5ha polí/3krávy + ostatní " havěť " na dvoře.
Otec byl synem správce statku na Mělnicku. Dědové se nedožili r.1948.
Oba rodiče se dovedli uskromnit, když to bylo potřeba, ale také si užívat života.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.10.2021 15:10
A nebo se vzdejme ostatních produktů obsahujících CO2 z fosilních paliv a zemědělství můžeme nechat tak, jak je teď. Co zvolíte? Méně světla, více masa nebo je to obráceně?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

14.10.2021 16:29 Reaguje na Katka Pazderů
Emise skleníkových plynů ze zemědělství v EU tvoří asi 10% podíl ze všech emisí, emise ze zemědělství v ČR tvoří asi 6,7% všech emisí v ČR (ČR vytváří asi 2,8% emisí EU - zdroj - statistika EP) a zároveň celkové emise EU tvoří asi 9% celosvětových emisí. Pokud se v ČR úplně zbavíme zemědělství, světu ušetříme 0,068% emisí skleníkových plynů. Jíst ale budeme i nadále, takže tyto emise bude produkovat někdo, kdo nás bude krmit. Zatížení hospodářskými zvířaty v ČR je na úrovni 0,3 VDJ/ha = asi 0,3 ks krávy na hektar (ale vztaženo na všechna hospodářská zvířata) a nedokážeme si díky tomu vyrobit ani dostatek statkových hnojiv. A už vůbec s tím nebudeme schopní adekvátně uživit takovou rostlinnou výrobu, jakou bychom při konzumaci převážně rostlinné stravy potřebovali.
A minerální hnojiva nám FtoF a GD také zatrhne (asi k tomu dojde dřív, když se podíváte, kam se za poslední týden pohnuly ceny všech minerálních hnojiv). Takže se vás ptám, čemu dáte přednost - žaludku nebo světlu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.10.2021 17:32 Reaguje na Katka Pazderů
Z Vámi uvedených možností si nezvolím žádnou. Nemůžu se vzdát produktů obsahujících CO2:-), protože potřebuji oblečení a bydlení. Představte si, že bydlíte na venkově a potřebujete auto, neboť tam nejezdí už 32 let žádné autobusy. Auto je taky produkt obsahující CO2. Buď jezdí auto na organiku a je vyrobeno z anorganických materiálů. Nebo jezdí auto na anorganiku a je vyrobeno z organiky(CO2). Co si zvolíte, bezpečnější auto z kovu spalující organiku nebo těžší auto, i když z umělé hmoty (CO2) spalující vodík?
Odpovědět
Hu

Hunter

14.10.2021 18:24 Reaguje na Katka Pazderů
Zcela jednoznačně volím více masa, a ještě se k tomu drze přiznávám.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.10.2021 18:46 Reaguje na Katka Pazderů
Já jsem takový prosťáček, tak mám jednoduchou otázku. Pokud skončíme s výrobou masa, budeme hnojit pole umělými hnojivy. Čím ale budeme hnojit, až jednou skončí zdroje surovin, z kterých se hnojiva vyrábí?
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.10.2021 21:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dnes byl na netu článek, ale odkaz bohužel nenajdu, o slovenské továrně na umělá hnojiva, která právě teď kvůli cenám odpustků a plynu skončila. Tragické bylo, že slov.vládě to je úplně jedno, nepokusila se ani o podporu, záchranu a v článku bylo srovnání s západními fabrikami, které jejich vlády podrží a zachraňují. To si myslím, je pro naši (tady slovenskou) budoucnost dost velký průšvih. Nezaměstnanost a další závislost na cizině a oběťmi nejsou západoevropské fabriky, ale východoevropské.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2021 19:10 Reaguje na Katka Pazderů
Pro všechny:
je především potřeba omezit pozérskou plýtvavou nadspotřebu, a to všeho
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.10.2021 21:39 Reaguje na Jakub Graňák
Rozkaz! Jenže o tom plýtvání by se mělo jít zvěstovat spíš na západ odsud.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.10.2021 22:27 Reaguje na Jarka O.
A Vy si myslíte, že u nás se neplýtvá? Podívejte se někdy na sídlišti do kontejneru na odpad. Nebo se poptejte mezi omladinou, jak často mění mobily,... a tak bych mohl pokračovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.10.2021 22:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vím o tom, p. Šeděnko a nijak se nechci toho zastávat. Ale taky mám srovnání s pár zeměmi západu a tam to je pořád bohužel jiná liga.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 08:44 Reaguje na Jarka O.
Každý bychom měli začít u sebe, ne se neustále ohlížet, co ostatní
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2021 23:06 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím. Zároveň je ale potřeba dodat, že v současném peněžním světě všichni musejí "něco" produkovat, aby si vydělali peníze na život. Jak budou lidé vydělávat, když se sníží spotřeba, a tedy výroba?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 08:42 Reaguje na Petr
Řešení je nasnadě: návrat k produkci kvalitního trvanlivého zboží s dlouhou dobou životnosti za vyšší cenu. Čínský model produkce, kdy jsou chrleny laciné klunkry co se hned rozpadnou, není ničím jiným, než dalším plýtváním surovinami a energií.
V této věci jsem i tady dával typický příklad: mám zahradnické nůžky renomované švýcarské firmy, stály šestset, když se na nich něco opotřebuje každý jednotlivý i sebemenší dílek se dá zvlášť koupit, oproti tomu tchán už za těch dvacet let, co já mám jedny nůžky, už má asi páté. Ve finále tím neustálým nakupováním šmejdu přeplatil
Odpovědět
Pe

Petr

15.10.2021 09:39 Reaguje na Jakub Graňák
Ten příklad prosím rozvést. Váš tchám si tedy také koupí jen jedny švýcarské nůžky, patery levné se tedy nevyrobí, pět fabrik se může zrušit, plýtvání se snížilo.
Čím se budou živit lidé z těch pěti zrušených fabrik?
Není odpověď, že budou vyrábět něco jiného, že ne? To bychom byli zpátky v nadvýrobě a plýtvání.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

15.10.2021 10:09 Reaguje na Petr
Čím se budou živit lidé v Číně ze zrušených fabrik je věc Čínské vlády, oni už na něco přijdou. Není mi jasné, proč bychom to měli my řešit. Copak je možné obhajovat výrobu šmejdů tím, že jejich výrobci nebudou mít práci? Už jen z hlediska spotřebovaných materiálů, energie, PHM na dopravu je výroba a prodej nekvalitních výrobků doslova zločin na životním prostředí. Ale nepřijde mi, že by si zrovna tuhle skutečnost nap. EU zelení politici uvědomovali.
Odpovědět
Pe

Petr

15.10.2021 10:38 Reaguje na Marcela Jezberová
Já neobhajuju nadvýrobu a plýtvání, já chci vědět jak snížení vyřešit.
Toto byl jen příklad pro jasnost. Ve skutečnosti by se to týkalo výroby a lidí všude, tedy i u nás. Kdyby se výroba scvrkla třeba na polovinu, tak čím se budou živit ti nadbyteční lidé ze zrušené výroby, obchodníci a prodavači? Já to nevím, proto se ptám. Kde budou brát peníze na život? A kde budou brát peníze na to kvalitní trvanlivé zboží za vyšší cenu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 11:12 Reaguje na Petr
Problém "co s lidma" vyvstane v důsledku automatizace a robotizace tak jako tak. Zaměření produkce na kvalitu ovšem vytváří prostor pro zaměstnání lidí v odvětví služeb, rozumnějte v údržbě, servisu a opravách (typicky zkuste sehnat opraváře praček). Toho v případě laciné nekvalitní produkce nedosáhnete, protože se "vyplatí" vyhodit a koupit nové, což je zkrátka na hlavu postavené.
Jinak plný souhlas s paní Jezberovou.
Odpovědět
Pe

Petr

15.10.2021 11:26 Reaguje na Jakub Graňák
Neboli žádné řešení nemáte, tak jako paní Jezberová.
Najít řešení je ale i ve vašem zájmu, neboť ať už se nacházíte ve kterémkoliv článku společnosti (výrobním, nevýrobním, státním,..., je to jedno), tak vaše properita je plně závislá na prosperitě celé společnosti. A pokud část společnosti nebude prosperovat (nakupovat vaše zboží, platit daně,...), nebudete ani vy.
A nevěřím tomu, že při snížení výroby třeba na polovinu uživíte ze svého platu i tu nadbytečnou část společnosti z původní nadvýroby. Asi sotva budete potřebovat opraváře pračky každý měsíc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 11:53 Reaguje na Petr
Takže ještě jednou: robotizaci neutečete - vy máte řešení? Budete rozbíjet roboty jak angličtí tkalci v 18 století?

Řešením jsou služby, protože průmysl (ať už se třeba postavíte na uši) směřuje stejně jako zemědělství ve dvacátém století k minimalizaci lidských vstupů. Představa, že blahobyt postavený na konzumu bude trvat věčně, zjevně začíná narážet na své limity. S tím, co dál, si lámou hlavy mnohem větší mozky, než ten můj, to však nemění vůbec nic na tom, že změna bude nutná.

Ps: co budou dělat číňani se svou už od padesátých let zdegenerovanou populační politikou je mi úplně volné
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

20.10.2021 17:29 Reaguje na Jakub Graňák
Obávám se, že robotizace akorát dokončí odcizení lidí od přírody. Ale zatím to vypadá, že spotřeba všech ultarmoderních hovadin bude tak vysoká,že na to nebude. Proč se nevrátit k zemedělsví a péči o krajinu kdy v něm pracovalo min 30% populace.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.10.2021 12:08 Reaguje na Petr
Myslíte, že dělníci nejsou potřeba jinde než tam, kde zrovna makají? Manuální pracovníci i technici západu (i zde) zoufale chybí a budou chybět víc, protože jejich vlastním manuální práce nevoní. Zato mají dost administrativních pracovníků. Tak vítají cizince, vylidní se Východ. Nadspotřeba je i otázka peněz v oběhu. Němec si může dovolit poslat auto dál na východ po 4 letech používání, dát do sekáče skoro nový mobil a koupit si lepší. Bulhar je za staré auto, lyže, TV rád. Vy byste tak nežil,kdybyste vydělal dost peněz? Nevím, jestli máte děti nebo staré rodiče, ale ve službách lidi chybí. A stát na ně nemá prostředky z daní, protože se zbavil výroby, prodá i Budvar Budweiseru, fuj. To je problém. Lidi hledají práci, ale není je z čeho zaplatit. 6hodinovou prac. dobu bych brala, tím se taky rozdělí peníze mezi víc lidí. Na Západě je nižší než 42,5 h a mají víc svátků, víc volného času na odpočinek a ničení ZP. Co řeknete, co s tím?
Odpovědět
Pe

Petr

15.10.2021 11:48 Reaguje na Jakub Graňák
Služby jako nevýrobní a neproduktivní část společnosti jsou plně závislé na properitě produktivní společnsti. Dá se říct, že je živíte ze svého. A musíte jim zaplatit tolik, aby se nejen uživily, ale mohly i kupovat ono kvalitní zboží za vyšší ceny. Logicky je tedy objem služeb omezený objemem příjmů výrobní části společnosti. Od určitého množství už jich prostě víc potřeba není. Vaše kvalitnější pračka nepotřebuje dva opraváře a vašešvýcarské nůžky na celý život nepotřebují dokonce žádného. Stále vám tedy přebývají ti lidé z bývalých výroben levných nůžek. Ti si švýcarské nůžky nekoupí a nekoupí si ani kvalitnější drahou pračku a nebudou potřebovat opraváře...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 12:07 Reaguje na Petr
Bože daj! Takže ještě jednou, jsou dvě možnosti:

1.do padesáti (nebo sta - to je podružné) let nebude existovat produktivní společnost, protože ji nahradí roboti - příjmy budou nahrazeny zdaněním robotizované práce, základním nepodmíněným příjmem a prací ve službách.

2. všechno se to sesype a 90% populace se vrátí na pole, kde budou ohnuti v řádku vydobývat chléb svůj vezdejší

Žádná jiná řešení neexistují
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

20.10.2021 17:31 Reaguje na Jakub Graňák
A proč ne. Někdy je zapotřebí začít od znovu od nuly.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.10.2021 12:17 Reaguje na Petr
Ještě bych byla pro dřívější odchod do důchodu, když je prý tolik lidí. Proč se mluví o opaku? Někdo na západ makat musí. Znám firmy, kterým se nelíbí, že jejich přístroje vydrží tak dlouho a potřebují jen servis. Radši by firmy chtěly, aby se fungujíci přístroj vyhodil a koupil se nový globalizovaně vyrobený krám. A znám lidi, kteří tomuto nátlaku podléhají a nakupují i když by nemuseli.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2021 07:54 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně můj životní styl. Ale cítím se v tom osamocen. Navíc jsem si zakázal kupovat cetky. Nad každou věci přemýšlím jestli si ji koupím a ještě nejdriv projedu bazar. Číňany živit nehodlám :)
Akorát jsem tak trochu asociál:))
Zato spousta náctiletých má spoustu keců o ochraně životního prostředí, ale každé dva roky chtějí iphon, nový noťas, protože starý není in, zbytky jídla ve školní jídelně vyhazují, protože jim to moc nechutná, pak se dopraskají nějaký značkovým pamlskem nebo aby ulevili svědomí, tak si dají v mekáči bezmasový burger :))) Ale chápu mladická revolta musí být a ochrana ovzduší je prostě nesmírně in ;)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2021 12:14 Reaguje na DAG
Sám určitě nejste, ale pravda za asociála jsem v tomto směru považován i já. Přitom právě o tom je ten z mnohých úst dnes znějící selský rozum.
Mám pár kámošů kteří to mají stejně, kamarád dřevař má do těžby starou husqarnu ještě odkudsi z osmdesátých let, jednou za x let ji nechá zgenerálkovat a jede furt jak pila
Odpovědět
JS

Jaroslav Soukup

15.10.2021 11:50
"Evropská zemědělská produkce patří k nejšetrnějším k žívotnímu prostředí" ?!
Autor článku snad nikdy teď nebyl na poli. Na těch uježděných mlatech, kde už není živáčka, snad ani ty půdní mikroorganizmy. Pole se staly akorát držáky na rostliny, ke kterým se leje chemie. Podle sřízlivého odhadu je více jak dvě třetiny podzemních vod kontaminováno pesticidy. Hyne hmyz, včely, zpěvné ptactvo a kdo říká, že ho to nezajímá nevidí si za špičku nosu. Dnes lidi zajímá akorát stav jejich peněženky, ale co bude dál je jim jedno. Vládnou nám agrobaroni-miliardáři a podle toho to vypadá. Tak proveďte to " kumulativní posouzení dopadů" a "komplexní posouzení"!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.10.2021 15:51 Reaguje na Jaroslav Soukup
vzpamatuj se a procitni z toho antibabiše. Volby už proběhly, takže teď budou mrvit ekonomiku jiní, agrobaroni ne.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.10.2021 15:52
JJ, pokrok je pokrok.
Bude se vyrábět méně potravin, zato ale dráž. A to se vyplatí.
Odpovědět
to

21.10.2021 21:15
Třetina potravin prodaných v Evropě putuje z regálů rovnou do popelnic. Tam je potřeba začít.

ZS ČR je lobbystická organizace zprivatizovaných pohrobků bývalých velkých JZD. S tímto vědomím je nutno její veřejná vyjádření posuzovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist