Reakce autorů knihy Louky. Dobrodružství poznávání na příspěvek Pastva ovcí ničí přírodně cenné lokality, upozorňuje unikátní kniha oceněná prestižní cenou Magnesia Litera, publikovaný na internetových stránkách Ekolistu dne 24. 7. 2025.

Prvním koněm Převalského, který se po stovkách let dotknul Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, se loni v červnu stala klisna Zeta II. Narodila na jaře 2021 v Dolním Dobřejově a jméno dostala po slavné klisně narozené tamtéž v roce 1994, jež měla v mongolské Gobi 12 hříbat a dožila se tam úctyhodného věku 24 let. Pevně jsme doufali, že Zeta II ve Zlaté stepi naplní odkaz své slavné předchůdkyně – bohužel se však stala prvním převalákem, u kterého jsme v Kazachstánu řešili závažné zdravotní problémy.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci.

Na pohled ráj. Ale co z něj zbývá pro přírodu? Když jsem přišel do Rakouska, měl jsem pocit, že jsem v jiném světě. Příkopy byly úhledně posekané, trávníky bez stébel navíc a i ta nejzapadlejší polňačka měla „pořádek“. Oproti našemu tehdejšímu chaosu to působilo jako země zaslíbená – alespoň pro člověka, který vnímal přírodu přes estetiku pořádku. Velmi rychle mi ale došlo, že v tom čistém pořádku něco chybí. Totiž život.

Rychlejší snižování emisí skleníkových plynů, rychlejší odchod od fosilních paliv a kompenzace za škody těm nejzranitelnějším. Mezinárodní soudní dvůr ve středu odpověděl na dva dotazy 132 členských států OSN včetně České republiky: Jaké právní povinnosti mají státy za ochranu klimatu pro současné i budoucí generace? A co znamená pro státy, když svou nečinností způsobí významnou škodu? Po 6 letech diplomatických příprav 23. července v nizozemském Haagu vyvrcholil historický lidskoprávní proces, který objasnil povinnosti států chránit své obyvatelstvo před dopady změny klimatu dle mezinárodního práva.

Evropská komise rozjela nebezpečnou hru se zemědělskými dotacemi. Nový návrh Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027 výrazně posiluje pravomoci členských států při rozdělování miliard z evropského rozpočtu – ale bez záruk pro ochranu přírody. V návrhu chybí povinnost vyčlenit finance na ochranu přírody a zároveň hrozí oslabení základních ekologických pravidel pro zemědělce. Více pravomocí pro členské státy navíc znamená i více prostoru pro machinace a korupci při rozdělování dotací. Podle ekologických organizací to představuje vážné riziko pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity. Vyzývají proto europoslance i ministry členských států, aby návrh zásadně upravili a zajistili, že zemědělská politika bude sloužit nejen byznysu, ale i přírodě a lidem.

V Křížově pod Blaníkem pěstujeme devátým rokem bez černý odrůdový v bio kvalitě. Každý rok vyjednáváme s Agrodružstvem Vyšetice, aby brali ohledy na náš záměr ekologicky pěstovaného sadu. Neměli jsme tedy ani tušení, že letos se nepodařilo náš sad uchránit od přestřiků.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství představilo Akční plán pro rozvoj biometanu v ČR do roku 2030. Dokument stanovuje konkrétní rámec pro rozvoj domácí výroby biometanu a jeho širší využití v energetice a dopravě. Cílem je posílit energetickou bezpečnost, snížit závislost na dovozu fosilních paliv a přispět k plnění klimatických závazků České republiky.

V případě výstavby rodinných domů se udržitelná výstavba ze dřeva již poměrně úspěšně etablovala. Jinak je tomu ale u vícepodlažních dřevostaveb, které stále čekaly na větší legislativní podporu, stejně jako na důvěru mezi investory a širokou veřejností.