„Polovina výnosu dolů,“ odhaduje zachmuřený agronom prognózu letošní sklizně řepky ozimé po prohlídce polí v údolí Berounky. „Šešule jsou dál od sebe a tenké, takže se nemají zrníčka uvnitř kde vytvářet,“ zdůvodňuje předpokládaný nižší výnos. „Lepší výsledek bude na výše položených polích, tam jsou porosty bujnější, vyšší a lépe zapojené.“

Již dávno jsme pochopili, že nemá valný smysl diskutovat s lidmi, kteří za nejvyšší důkaz pro existenci nějakého jevu považují svou nezlomnou víru v něj. Zkuste schválně někomu vyvrátit jeho víru v chemtrails nebo plochou Zemi. Je to marné. Nicméně po výzvě doc. Jana Pokorného (dále jen JP) [1], abychom doložili pomocí odkazů na publikované zdroje svá tvrzení, která zpochybňují některé jeho závěry, se o to opět pokusíme. Částečně jsme to již sice udělali [2], ale k obsáhlejšímu rozboru nás nutí i řada reakcí čtenářů z diskusí pod zmíněnými články. Zářným příkladem převahy víry nad fakty jsou neustále se opakující urputná tvrzení, na jejíchž základě se JP snaží z ojedinělých extrémních situací a jevů typických pro zemědělskou krajinu tvořit pravidla pro horský les. Rádi bychom proto vysvětlili některá zásadní nedorozumění.

1035 vědeckých a především odborných pracovníků, z toho 69 univerzitních profesorů a 79 docentů, podepsalo výzvu k zachování ochrany naší přírody. Jakožto členové a zástupci odborné komunity jsme zásadně znepokojeni mnoha poslaneckými pozměňovacími návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, jejichž schválení by vedlo k faktické destrukci ochrany přírody v českých chráněných územích, především v národních parcích. O závažnosti ohrožení naší přírody svědčí i skutečnost, že se uvedený počet více než tisíce podpisů signatářů skládajících se v naprosto převážné většině z řad vědců a specialistů v oboru, shromáždil během jediného týdne a další podpisy stále přibývají. Výzvu byla zaslána všem poslancům a poslankyním Poslanecké sněmovny, kteří o nich budou brzy hlasovat.

Děkuji profesoru J. Hruškovi a profesoru J. Kopáčkovi za jejich reakci z 16.5. na moji kritiku z 13.5. 2025: Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy.

Zákon o ochraně přírody a krajiny se má po více než třiceti letech dočkat rozsáhlé aktualizace. Novela, kterou projednává Poslanecká sněmovna, přináší několik důležitých novinek – historicky první ochranu volně žijících opylovačů, otevření tématu světelného znečištění nebo posílení ochrany stromů mimo les, zejména ve vztahu ke stavební činnosti. Přestože některé pasáže zůstávají nedotažené, jde o krok správným směrem, který reaguje na aktuální výzvy ochrany přírody.

Zřejmě jen málokdo by čekal, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si bude muset po vydání souhlasného stanoviska EIA v únoru 2009 pro novou mimoúrovňovou křižovatku (MÚK) u Nošovic na dálnici D48 nedaleko Frýdku-Místku počkat dlouhých šestnáct let, než se mu podaří získat pravomocné územní rozhodnutí. Krajský úřad v Ostravě totiž až v únoru 2025 zamítl odvolání Dětí Země, obcí Vojkovice a Nižní Lhoty a čtyř osob z listopadu 2021, přičemž rozhodnutí MM Frýdek-Místek musel ještě ze šesti důvodů změnit. Územní řízení tak trvalo patnáct a půl roku.

A už se to opět rozjíždí naplno. Sekání zelených ploch na drn, opakovaně a vše najednou.

Stalo se milou tradicí, psát pravidelný report ze záchranných přenosů obojživelníků i u nás, na lokalitě U Zeleného kříže, kam každé jaro táhnou obojživelníci puzeni touhou rozmnožit se a předat své geny dalším generacím. Místo, kam je přenášíme přes silnici mezi Bavorovem a Netolicemi a přes silnici tvořící hráz se jmenuje Velký vepřský rybník. Představte si ho jako klasický ,,kapřín“, 6 hektarový rybník, který má ale naštěstí poměrně vyvinuté litorální pásmo, tedy když se poštěstí a je dost vody, která přitéká Babím potokem, nebo ještě jedním malým přítokem z okolní krajiny. Už v minulých letech jsme se zde potýkali s tím, že nebyl dostatek vody, když po podzimních výlovech nedošlo k včasnému napuštění vody a pro obojživelníky nastaly krušné časy. Proto už od podzimu sledujeme pravidelně, jak je na tom dno příslušného rybníka a jestli se začíná napouštět.

Ballova pyramida se strmě tyčí 562 metrů nad hladinu Pacifiku. Uvádí se o ní, že jde o nejvyšší sopečný komín na světě. V každém případě je to opravdu fascinující skalní útvar!