Čápi v Česku vyvedli mláďata na více než 800 hnízdech. To je o 122 hnízd více než loni
„V loňském roce jsme zaznamenali vzrostlá mláďata na 715 hnízdech, což bylo poprvé, kdy se číslo přehouplo přes hranici 700. Letos je jich dokonce 837, což je nárůst o více než 15 %. Data nejdříve projdou kontrolou a následně je budeme detailně vyhodnocovat,“ dodává Dobruská.
Pozorujte čápy i nadále
Se závěrem hnízdní sezóny však pozorování čápů nekončí. „Čápi nás zajímají i nadále, v příštích týdnech budou Českem protahovat migrující ptáci ze severu. Budeme proto rádi, když budou dobrovolníci pokračovat s pozorováním čápů i ve volné přírodě. Často se shlukují ve velkých hejnech na polích a loukách, kde sbírají potravu,“ vyzývá Dobruská.
Pro vkládání pozorování čápů v krajině slouží faunistická databáze ČSO na birds.cz. V ojedinělých případech pozorování čápů na hnízdě lze stále využít mapu Čapí hnízda na webu birdlife.cz/capi.
Děkujeme všem dobrovolníkům za sledování průběhu hnízdění čápů i za doplňování konkrétních informací o jednotlivých hnízdech. „Díky spolupráci dobrovolníků jsme např. zjistili, že je v naší krajině umístěno 350 nikdy neobsazených hnízdních podložek, které na čápy léta marně čekají a že na sloupech elektrického vedení si čápi postavili již více než 160 hnízd! Bohužel, tento typ hnízdění má stoupající trend, takto umístěná hnízda evidujeme zejména v Moravskoslezském kraji,“ zdůrazňuje Dobruská.
ČSO sleduje průběh hnízdění čápů bílých v programu Čapí hnízda od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku 2014 u příležitosti jejich celostátního i mezinárodního sčítání.
2024 – rok čapích sčítání
8. mezinárodní sčítání čápů bílých
Mezinárodní sčítání probíhá jednou za deset let. Koordinuje ho německá organizace na ochranu přírody a partner BirdLife International NABU. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie, ve 48 z těchto zemí sčítání proběhlo.
V rámci jednotlivých zemí je sčítání koordinováno partnery BirdLife International, vědeckými institucemi a dalšími neziskovými organizacemi. Za Česko sčítání koordinuje Česká společnost ornitologická.
V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135 000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272 000 párů. Zatímco ve střední Evropě byla populace mezi lety 2004 a 2014 stabilní, ve východní Evropě docházelo k mírnému nárůstu (+14 %), v západní dokonce k silnému vzestupu početnosti (+34 %).
Přečtěte si také |
Čápa z Českého Švýcarska poprvé zaznamenali v Africe, uletěl 5000 kilometrů4. celostátní sčítání čápů černých
Celostátní sčítání čápů černých koordinuje AOPK ČR ve spolupráci s dalšími subjekty (ČSO, Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky).
Předchozí ročníky sčítání byly velmi pozitivní. Odhadované počty pro celou republiku rostly, zaznamenáno bylo přibližně 300 a 400 párů v letech 1994 a 2004 a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR.
V posledních několika letech však přicházejí z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy či Doupovské hory).
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Radek
20.8.2024 09:42Robert Jirman
20.8.2024 13:23 Reaguje na RadekKarel Zvářal
20.8.2024 10:04Úbytek až vymizení čápů (JM, VČ, Doupov) má též své příčiny. Zřejmě to nebude obligátní "změna hospodaření" z posledních let, ale třeba nárůst populace orlů mořských (Soutok). Což je vlastně forma biologické ochrany, kdy se predátoři regulují navzájem.
smějící se bestie
20.8.2024 11:12A když chtějí informace od lidí o pozorování a to nejenom o čápech, tak by měl mít
ČSO birds.cz, co nejjednodušší přístup na svoje stránky.
Břetislav Machaček
20.8.2024 11:36možnosti, tak jsou i čápi a kde je při hnízdění v přírodě predační tlak,
tak opustí hnízda v přírodě a staví hnízda blízko lidí. Hnízda zejí dnes
prázdnotou třeba na Soutoku, kde jich byly plné solitérní duby. Na nich
byly i dvě obsazená hnízda a nyní zejí prázdnotou. V okolní zástavbě ale
hnízdí a je otázkou proč, když hledají potravu i na Soutoku. No protože
nechtějí riskovat zmar výchovy čápat, které jim z hnízd odnesou orli.
Tak se dnes chová mnoho druhů ptáků a hnízdí raději úspěšně ve městě,
než neúspěšně v přírodě. Hnízdí na zemi třeba na kruhovém objezdu, než
na louce za městem a jiní v městském parku, či v truhlíku na parapetu
paneláku. Ptejme se proč? Komu se chce vychovávat potomky jako potravu
pro predátory? Snad pouze lidem, kteří vykrmují predátory, protože to
ze zákona musí. Jak dlouho je to ale bude bavit je otázkou, na kterou
znám odpověď. Tak dlouho, dokud nevymře generace skutečných ochranářů
a nenahradí je ti, kteří to nebudou dělat zcela nezištně. Opět opakuji,
že kritickým obdobím bude zrušení skládkování a to bude šok, jak rychle
se sníží stavy některých ptáků. Bez potravy ze skládek mnozí nepřežijí!
smějící se bestie
20.8.2024 12:06 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
20.8.2024 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
21.8.2024 10:38 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.8.2024 19:42 Reaguje na Petr Eliasjich místy přibývá na rozdíl od Soutoku, kde jich
hnízdí čím dál méně. A včil mudrujte ideologu!
Anyr
20.8.2024 14:30 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
20.8.2024 16:07 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
20.8.2024 16:30 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
21.8.2024 10:44 Reaguje na Karel Zvářalže k většímu množství predátorů spadne shůry i ta jejich kořist. Už dokonce uvažují o příkrmu místo
regulace, aby jim ikony neumíraly hlady. Co tak
zajistit více hmyzu pro ptáky kaděním v přírodě,
aby se měl na čem množit a krmit. Dnes chybí ty kravince na pastvinách u zrušených statků, kde
byly miliardy larev a dospělců much a ovádů.
Chodíval jsem tam na žampiony a vídával ptáky
lovící ty larvy a nad pastvinou ve dne stovky
vlaštovek a v noci netopýrů. Dnes je to buď
pole s biomasou pro bioplynku a nebo trvale
zatravněný porost s jílkem a minimem hmyzu. To
je to, co přírodě schází stejně, jako polní
hnojiště s mraky much. Sterilní prostředí není
pro jakýkoliv život stejně, jako není sterilní
prostředí operačního sálu pro mikroby. Bez
toho se dočkáme pouze dalšího mizení nejenom
ptáků, ale žab, ještěrek a hadů, kteří taky
potřebují hmyz ke své výživě. Bez hmyzu tu
nebude časem nic a naopak ho dnes stále více
likvidujeme. Když už ho ničíme na polích chemií,
tak proč mu nedáme šanci lejny na pastvině a
na polních hnojištích? To musíme vše likvidovat
v biplynce a pak brečet, že ubývá hmyzožravých
ptáků a zvířat? Copak to nikomu nedochází, že
bez potravy se neobejde ani ten hmyz, co je sám
potravou pro jiné?
Karel Zvářal
21.8.2024 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekNení to moc dlouho, byl tu článek, kde Britové pláčí nad úbytkem dravců (asi 50 tis.mínus). Naprosté nepochopení zákonitostí přírody, kdy milovníci jsou tak zahleděni do ikon, že potr základna jde naprosto mimo ně. A tím posledním souslovím je také označuji.
Břetislav Machaček
22.8.2024 19:53 Reaguje na Karel Zvářaldní na poli a nikdo z toho nedělal aféru.
Dnes jak není ihned zaorán, tak čeká na
zemědělce pokuta. Zřídit dnes pastvinu s
lejny a hmyzem u paneláků naležato, tak
se obyvatelé pominou, že tam jsou lejna
a mouchy. Ptáci dnes lidem z měst děkují
za skládky plné much, vyhozených potravin
a dravci zase za potkany a myši. Je to
doslova potravní ráj pro čápy, havrany,
kavky atd. Například na skládce v Ostravě Hrušově je 50 čápů zcela běžných na rozdíl
od zamokřených luk nedaleko odtamtud.
Karel Zvářal
22.8.2024 20:05 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.8.2024 08:53 Reaguje na Karel Zvářalskládek problém, ale bez nich bude
asi problém ještě větší. No a tím
příkrmem lze řešit téměř vše. I pro
ty vlaštovky je možno zřídit nějaké
"hmyzí farmy" nad které budou ty
vlaštovky létat za potravou. Pak je tu ale otázka, zda je to ještě ta
příroda a nebo pouze nějaké ZOO.
Všimněte si toho množství obalů
pod hnízdními stromy havranů a
těch kavek, kteří potraviny ze
skládky rozbalují až na hnízdě.
I neohlodanou kost ozobou až tam
a ta končí pod stromem v parku. V jedné takové hnízdní kolonii jsem
si připadal jako na smetišti a bylo mi jasné, odkud odpadky jsou. Já
tvrdím jediné a to, že pokud už nebude příroda schopna uživit tolik zvířat, tak umělé dokrmování nemá
smysl. Musíme přírodě navrátit tu
schopnost je uživit a regulovat
stavy predátorů jako třeba Švédi
s vlky a medvědy. Pokud jsme už
jednou přírodní samoregulaci
narušili, tak už musíme regulovat
my. Příkrm má být pouze v době krajní nouze a jinak by měla vše živit zdravá příroda. Návrat zpět
v samoregulaci je utopií a nemá
smysl, protože jít ode zdi ke zdi
je pro mnohé lidi nepřestavitelné.