https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/capi-v-cesku-vyvedli-mladata-na-vice-nez-800-hnizdech.to-je-o-122-hnizd-vice-nez-loni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čápi v Česku vyvedli mláďata na více než 800 hnízdech. To je o 122 hnízd více než loni

20.8.2024 02:37 (Ekolist.cz)
Foto | Ludmila Korešová / ČSO
Čápům bílým se letos v Česku dařilo. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 837 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty, což je o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za celou historii programu Čapí hnízda, který ČSO koordinuje od roku 2014. Rekordní byl také počet 1192 zapojených dobrovolníků, díky kterým získala ČSO cenná data o hnízdění čápů v Česku.
 
Hnízdní sezóna čápů bílých je už téměř u konce a s ní také jejich 8. mezinárodní sčítání. „I když bude ještě chvíli trvat, než se povede vyhodnotit obrovské množství dat, již teď víme, že sezóna byla výjimečná. Do sledování čápů se zapojilo téměř 1200 dobrovolníků, kteří v průběhu celé sezóny vložili neuvěřitelných 14 000 jednotlivých pozorování,“ říká Gabriela Dobruská, která v ČSO koordinuje program Čapí hnízda.

„V loňském roce jsme zaznamenali vzrostlá mláďata na 715 hnízdech, což bylo poprvé, kdy se číslo přehouplo přes hranici 700. Letos je jich dokonce 837, což je nárůst o více než 15 %. Data nejdříve projdou kontrolou a následně je budeme detailně vyhodnocovat,“ dodává Dobruská.

Pozorujte čápy i nadále

Se závěrem hnízdní sezóny však pozorování čápů nekončí. „Čápi nás zajímají i nadále, v příštích týdnech budou Českem protahovat migrující ptáci ze severu. Budeme proto rádi, když budou dobrovolníci pokračovat s pozorováním čápů i ve volné přírodě. Často se shlukují ve velkých hejnech na polích a loukách, kde sbírají potravu,“ vyzývá Dobruská.

Pro vkládání pozorování čápů v krajině slouží faunistická databáze ČSO na birds.cz. V ojedinělých případech pozorování čápů na hnízdě lze stále využít mapu Čapí hnízda na webu birdlife.cz/capi.

Děkujeme všem dobrovolníkům za sledování průběhu hnízdění čápů i za doplňování konkrétních informací o jednotlivých hnízdech. „Díky spolupráci dobrovolníků jsme např. zjistili, že je v naší krajině umístěno 350 nikdy neobsazených hnízdních podložek, které na čápy léta marně čekají a že na sloupech elektrického vedení si čápi postavili již více než 160 hnízd! Bohužel, tento typ hnízdění má stoupající trend, takto umístěná hnízda evidujeme zejména v Moravskoslezském kraji,“ zdůrazňuje Dobruská.

ČSO sleduje průběh hnízdění čápů bílých v programu Čapí hnízda od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku 2014 u příležitosti jejich celostátního i mezinárodního sčítání.

2024 – rok čapích sčítání

8. mezinárodní sčítání čápů bílých

Mezinárodní sčítání probíhá jednou za deset let. Koordinuje ho německá organizace na ochranu přírody a partner BirdLife International NABU. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie, ve 48 z těchto zemí sčítání proběhlo.

V rámci jednotlivých zemí je sčítání koordinováno partnery BirdLife International, vědeckými institucemi a dalšími neziskovými organizacemi. Za Česko sčítání koordinuje Česká společnost ornitologická.

V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135 000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272 000 párů. Zatímco ve střední Evropě byla populace mezi lety 2004 a 2014 stabilní, ve východní Evropě docházelo k mírnému nárůstu (+14 %), v západní dokonce k silnému vzestupu početnosti (+34 %).

4. celostátní sčítání čápů černých

Celostátní sčítání čápů černých koordinuje AOPK ČR ve spolupráci s dalšími subjekty (ČSO, Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky).

Předchozí ročníky sčítání byly velmi pozitivní. Odhadované počty pro celou republiku rostly, zaznamenáno bylo přibližně 300 a 400 párů v letech 1994 a 2004 a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR.

V posledních několika letech však přicházejí z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy či Doupovské hory).


reklama

 
foto - Valchářová Tereza
Tereza Valchářová
Autorka je pracovnice České společnosti ornitologické.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ra

Radek

20.8.2024 09:42
Co se týká čápů černých a jejich poklesu pozorování . Bych to za mě spíše připsal vaší a další ochranářskému tažení proti myslivcům . Já s vámi skončil , moje kamarády to mrzí protože jsme spolu za ta léta okroužkovali mnoho mláďat a nejen čápů ……dokud ale budete brojit proti myslivosti a všem lidem co s vámi spolupracovali u mě máte STOPKU .
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

20.8.2024 13:23 Reaguje na Radek
někdo odchází, jiní přichází, tak to v životě chodí. Snad tu Vaší Stopku ČSO nějak přežije.
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.8.2024 14:22 Reaguje na Radek
Ta ješitnost, že? :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2024 10:04
Bylo by fajn, kdyby ČSO nejen údaje od lidí získávala, ale také je na oplátku seznámila, jak to vypadá jinde v Evropě, konkrétně např. u pozně letního/"podzimního" shromažďování na polích, příp. je-li nárůst západní populace spíše díky návštěvám skládek.

Úbytek až vymizení čápů (JM, VČ, Doupov) má též své příčiny. Zřejmě to nebude obligátní "změna hospodaření" z posledních let, ale třeba nárůst populace orlů mořských (Soutok). Což je vlastně forma biologické ochrany, kdy se predátoři regulují navzájem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.8.2024 11:12
Přesto je stále mnoho hnízd prázdných.
A když chtějí informace od lidí o pozorování a to nejenom o čápech, tak by měl mít
ČSO birds.cz, co nejjednodušší přístup na svoje stránky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2024 11:36
Populace čápů je vždy závislá na potravních možnostech. Tam, kde jsou ty
možnosti, tak jsou i čápi a kde je při hnízdění v přírodě predační tlak,
tak opustí hnízda v přírodě a staví hnízda blízko lidí. Hnízda zejí dnes
prázdnotou třeba na Soutoku, kde jich byly plné solitérní duby. Na nich
byly i dvě obsazená hnízda a nyní zejí prázdnotou. V okolní zástavbě ale
hnízdí a je otázkou proč, když hledají potravu i na Soutoku. No protože
nechtějí riskovat zmar výchovy čápat, které jim z hnízd odnesou orli.
Tak se dnes chová mnoho druhů ptáků a hnízdí raději úspěšně ve městě,
než neúspěšně v přírodě. Hnízdí na zemi třeba na kruhovém objezdu, než
na louce za městem a jiní v městském parku, či v truhlíku na parapetu
paneláku. Ptejme se proč? Komu se chce vychovávat potomky jako potravu
pro predátory? Snad pouze lidem, kteří vykrmují predátory, protože to
ze zákona musí. Jak dlouho je to ale bude bavit je otázkou, na kterou
znám odpověď. Tak dlouho, dokud nevymře generace skutečných ochranářů
a nenahradí je ti, kteří to nebudou dělat zcela nezištně. Opět opakuji,
že kritickým obdobím bude zrušení skládkování a to bude šok, jak rychle
se sníží stavy některých ptáků. Bez potravy ze skládek mnozí nepřežijí!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.8.2024 12:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsou zde přemnožené volavky, jejich konkurent a chybí i ty vlhké louky, malé rybníčky/kačáky.
Odpovědět
PE

Petr Elias

20.8.2024 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Nějak ti, ty odborníku, uteklo, že na Soutoku nejsou predátoři jediným problémem (a ani ne tím hlavním). :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 10:23 Reaguje na Petr Elias
Jaképak tam jsou problémy?
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.8.2024 10:38 Reaguje na Břetislav Machaček
No přece jen a pouze ti dravci! Jo a ještě možná podplacení líní ochranáři! :D P.S. Pro méně jednoduché jedince uvedu, že velkým problémem je sucho, nedostatek potravy, úbytek solitérů, ...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2024 19:42 Reaguje na Petr Elias
Tak a teď jste se chytil do vlastní pasti. Ta hnízda tam na těch solitérních stromech dosud jsou. A na ty louky létají za potravou čápi hnízdící ve vesnicích kolem, protože tam mají od orlů pokoj. To sucho je v celé Evropě a přesto
jich místy přibývá na rozdíl od Soutoku, kde jich
hnízdí čím dál méně. A včil mudrujte ideologu!
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.8.2024 14:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Tohle by bylo na tak dlouhé vyvracení, na tak komplexní, že se mi do toho vůbec nechce. Je tam tolik "nesmyslů" a "ale"... ach jo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2024 16:07 Reaguje na Anyr
Jen do toho!, jindy toho navalíte více než Machaček, moc by mě to zajímalo. Zmínil jsem polovinu tajenky, čekal jsem, že to někdo doplní. "Moje černochy" pleníval výr, a to bylo v době, kdy jich byla asi polovina dnešního stavu. Jestli zmární i adulty, to je sporné, ale mladé sbírá jak maliny. Na tom Doupově asi příčina č. 1. Čekat neustálý růst je znakem ... (kdo doplní?).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2024 16:30 Reaguje na Karel Zvářal
Pro Tomáše ještě dodám, že např. pan Suchý u jednoho! hnízda výrů našel ostatky 16 kání (v lit. dohledatelné). Loví jak F na hnízdě, tak i hřadující ptáky. To píši proto, neb někteří experti opakují mýtus, že výr loví pouze na zemi (ježky, potkany, hraboše...). To je hrubé podcenění této nádherné a silné sovy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 10:44 Reaguje na Karel Zvářal
Ochranáři zvyklí na penízky shůry(dotace) si myslí,
že k většímu množství predátorů spadne shůry i ta jejich kořist. Už dokonce uvažují o příkrmu místo
regulace, aby jim ikony neumíraly hlady. Co tak
zajistit více hmyzu pro ptáky kaděním v přírodě,
aby se měl na čem množit a krmit. Dnes chybí ty kravince na pastvinách u zrušených statků, kde
byly miliardy larev a dospělců much a ovádů.
Chodíval jsem tam na žampiony a vídával ptáky
lovící ty larvy a nad pastvinou ve dne stovky
vlaštovek a v noci netopýrů. Dnes je to buď
pole s biomasou pro bioplynku a nebo trvale
zatravněný porost s jílkem a minimem hmyzu. To
je to, co přírodě schází stejně, jako polní
hnojiště s mraky much. Sterilní prostředí není
pro jakýkoliv život stejně, jako není sterilní
prostředí operačního sálu pro mikroby. Bez
toho se dočkáme pouze dalšího mizení nejenom
ptáků, ale žab, ještěrek a hadů, kteří taky
potřebují hmyz ke své výživě. Bez hmyzu tu
nebude časem nic a naopak ho dnes stále více
likvidujeme. Když už ho ničíme na polích chemií,
tak proč mu nedáme šanci lejny na pastvině a
na polních hnojištích? To musíme vše likvidovat
v biplynce a pak brečet, že ubývá hmyzožravých
ptáků a zvířat? Copak to nikomu nedochází, že
bez potravy se neobejde ani ten hmyz, co je sám
potravou pro jiné?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.8.2024 11:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Časem sem hodím článeček, co také měšťákům na přírodě vadí. Kdyby to nebyla realita, ale vtip, budete se válet smíchy. Oni chtějí v křiššlově čisté vodě bohatý život, podobně jako na sterilních polích. Vždyť zajíci polnímu a koroptvi polní by to vadit nemělo, když oni (lidé) přece též konzumují sterilizované zelí...

Není to moc dlouho, byl tu článek, kde Britové pláčí nad úbytkem dravců (asi 50 tis.mínus). Naprosté nepochopení zákonitostí přírody, kdy milovníci jsou tak zahleděni do ikon, že potr základna jde naprosto mimo ně. A tím posledním souslovím je také označuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.8.2024 11:23 Reaguje na Karel Zvářal
co to je, křišťálově čisté vodě
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2024 19:53 Reaguje na Karel Zvářal
Pamatuji, že hnůj býval před zaoráním pár
dní na poli a nikdo z toho nedělal aféru.
Dnes jak není ihned zaorán, tak čeká na
zemědělce pokuta. Zřídit dnes pastvinu s
lejny a hmyzem u paneláků naležato, tak
se obyvatelé pominou, že tam jsou lejna
a mouchy. Ptáci dnes lidem z měst děkují
za skládky plné much, vyhozených potravin
a dravci zase za potkany a myši. Je to
doslova potravní ráj pro čápy, havrany,
kavky atd. Například na skládce v Ostravě Hrušově je 50 čápů zcela běžných na rozdíl
od zamokřených luk nedaleko odtamtud.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.8.2024 20:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale také to má svá rizika! Chodíval jsem v devadesátkách kroužkovat mladé kavky na hrad, kde měly hnízda v okénkách střílen. Co tam bylo zajímavé (a deprimující), že s postupem hnízdění se počet mláďat snižoval - a to na všech hnízdech. Kavky zaletovaly za potravou na skládku vzdálenou asi 4 km. Asi ne vše, co mladým donesly, bylo košer. Staré ten sajrajt přežily, ale mladé zřejmě na to hynuly. Navrhoval jsem známému, že tam dáme příkrm (zejména vlhčené zrniny), ten to ale odmítl. Od té doby jsem se o ně nezajímal, jsou ale tam v nově instalovaných budkách stále.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2024 08:53 Reaguje na Karel Zvářal
Tak určitě je konzumace potravy ze
skládek problém, ale bez nich bude
asi problém ještě větší. No a tím
příkrmem lze řešit téměř vše. I pro
ty vlaštovky je možno zřídit nějaké
"hmyzí farmy" nad které budou ty
vlaštovky létat za potravou. Pak je tu ale otázka, zda je to ještě ta
příroda a nebo pouze nějaké ZOO.
Všimněte si toho množství obalů
pod hnízdními stromy havranů a
těch kavek, kteří potraviny ze
skládky rozbalují až na hnízdě.
I neohlodanou kost ozobou až tam
a ta končí pod stromem v parku. V jedné takové hnízdní kolonii jsem
si připadal jako na smetišti a bylo mi jasné, odkud odpadky jsou. Já
tvrdím jediné a to, že pokud už nebude příroda schopna uživit tolik zvířat, tak umělé dokrmování nemá
smysl. Musíme přírodě navrátit tu
schopnost je uživit a regulovat
stavy predátorů jako třeba Švédi
s vlky a medvědy. Pokud jsme už
jednou přírodní samoregulaci
narušili, tak už musíme regulovat
my. Příkrm má být pouze v době krajní nouze a jinak by měla vše živit zdravá příroda. Návrat zpět
v samoregulaci je utopií a nemá
smysl, protože jít ode zdi ke zdi
je pro mnohé lidi nepřestavitelné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.8.2024 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Nesouhlasím. Máme-li zájem udržet chráněné druhy aspoň na minimálních stavech, nemůžeme spoléhat jen na ne/úživnou, sterilní krajinu. Jako příklad uvedu Španělsko, kde supům pravidelně vyváží na krmná místa hygienicky nezávadné zbytky z jatek. Zabrání tak častým otravám z návnad na vlky, lišky apod., kladených chovateli a pastevci. A pokud nejsou, stačí pohodit v přírodě pár soust určeným lišce či kuně, a odskáčí to druhy, které nepohrdnou snadnou kořistí. To jen ukazuje na absolutní nedostatek potr. zdrojů. S dnešními vet. předpisy, kdy každý kadaver musí skončit v kafilerce, jen zhoršujeme podmínky k přežití druhům, které si kromě formální ochrany zaslouží i tu aktivní, s řízeným příkrmem. Ono k tomu stejně jednou dojde, a jestli, ne, dopadne to s mnoha druhy špatně. A to i kvůli nedostatečné regulaci problémových druhů (predátoři- všežravci). Prostě chybí zde elementární, logický management.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 10:23 Reaguje na Anyr
Zkuste vyvrátit alespoň něco prosím!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.8.2024 12:00
Co se týká těch neobsazených hnízdních podložek co marně čekají na svého čápa, tak bych řekl, že se nedočkají. Jsou asi špatně umístěny a čápům z nějakého důvodu nevyhovují. Černý čáp byl v osmdesátých letech u nás rarita. Řekl bych, že jeho stavy se od té doby až neúměrné zvýšily. No a nevím jetli tak výrazný nárůst počtu čápa bílého má být důvodem k nějaké velké radosti. Když nic jiného tak po takovém skokovém zvýšení stavů docházelo u mnohých druhů většinou následně k výraznému poklesu.
Odpovědět
Pe

Petr

20.8.2024 16:33
Divím se že vůbec najdou tolik potravy. Ale asi si nějakou najdou. To doopravdy líto je mi netopýrů a vlaštovek. Nikdy mě nepřestane fascinovat, že je možné se uživit chytáním hmyzu za letu, když i let samotný je velice energeticky náročný. Že se vyvinul takto extrémní způsob získávání potravy ukazuje, že v minulosti muselo být hmyzu opravdu hodně a takovýto způsob lovu byla jistota. Zato dnes...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist