https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cim-skodi-chroust-madalovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čím škodí chroust maďalový?

13.11.2022 06:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Žír dospělců chrousta maďalového.
Žír dospělců chrousta maďalového.
Foto | Jan Liška / VÚLHM
Od poloviny 80. let 20. století v některých oblastech našich lesů poměrně významně škodí ponravy chrousta maďalového. Velikost ohroženého území je zhruba 10 tisíc hektarů a roční ztráty na výsadbách obnovovaných porostů dosahují 50–300 ha. Vzhledem k rozsahu obnovovaných kalamitních holin bude význam tohoto škůdce narůstat. Pro praktickou ochranu lesů je tedy důležité znát dobře jeho životní cyklus a možnosti obrany proti němu.
 
Chroust maďalový je významným polyfágním (má velmi široký okruh hostitelských druhů, které jsou vzájemně nepříbuzné) lesním škůdcem, který ve stadiu dospělce působí defoliaci listnáčů. Jeho ponravy poškozují kořeny sazenic i odrůstajících kultur lesních dřevin, ale také kořeny vzrostlých stromů.

Problematikou ochrany před tímto škůdcem se zabývali vědci z MENDELU v Brně a své poznatky prezentovali v článku Hibernace imag chrousta maďalového v podmínkách nížinných borů Česka, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

Ponravy sestupují koncem června z místa žíru hlouběji do půdy, kde si v oválné dutince vytvoří v průběhu několika dní kuklu. Stadium kukly trvá 4–8 týdnů. Brouci vylíhlí v srpnu až září zůstávají většinou v místě líhnutí. V lehkých půdách zimují převážně v hloubce 20–50 cm.

K přesunu zimujících dospělců k půdnímu povrchu dochází v navazujícím roce již od ledna, případně února nebo až od dubna, při průměrné teplotě půdy 10 °C v hloubce 5 cm nebo 9,2 °C v 50 cm. Brouci setrvávají těsně pod povrchem půdy a očekávají příhodné podmínky k hromadnému vyrojení.

Chrousti se vyhrabávají z půdy od konce dubna a na půdním povrchu vznikají nápadné výletové otvory, které je možné využít ke stanovení abundance zimující populace. Proces opouštění půdy je podmíněn teplotou půdy a rašením budoucích živných dřevin.

Suché teplé půdy dospělci opouští dříve než půdy těžké. V lesních porostech trvá tento proces 2–3 týdny dle stanovištních podmínek a k úplnému opuštění půdy u dospělců dochází začátkem května.

Chroust maďalový v České republice vytváří relativně stabilní čtyřleté kmeny v Polabí a na území jihovýchodní Moravy, na které navazuje ještě oblast slovenského Záhoří.

Gradační hladinu vykazuje chroust maďalový v lesních porostech na Strážnicku, přírodní lesní oblast Jihomoravské úvaly. Klima je charakterizováno velmi dlouhým a suchým létem. Průměrná roční teplota dosahuje 9,3 °C a průměrný roční úhrn srážek je 450 mm. Bzenecká doubrava (180–222 m n. m.) je tvořena rozsáhlými plošinami vátých písků s přesypovými valy o mocnosti až 30 m.

Ve zdejší přírodě jsou pro obnovu lesa souběžně s klimatickými podmínkami limitující právě škody ponravami chrousta v kulturách a přirozeném zmlazení.

poloha zimujícího imaga chrousta maďalového v komůrce se zbytky exuvie kukly (vlevo) a výletový otvor v půdním povrchu (vpravo), lokalita Bzenec.
poloha zimujícího imaga chrousta maďalového v komůrce se zbytky exuvie kukly (vlevo) a výletový otvor v půdním povrchu (vpravo), lokalita Bzenec.
Foto | Emanuel Kula / VÚLHM

Druhou gradační oblastí je Nymbusko v přírodní lesní oblasti Polabí. Zde se vyskytují dlouhodobě významné škody ponravami a ztěžují přirozenou i umělou obnovu lesa. Průměrné roční srážky jsou 550–600 mm a teplota 8–9 °C, což řadí území do teplé oblasti, nadmořská výška 190–250 m. Vyskytují se zde písčité terasy a váté písky s původními borovými lesy.

Vědci zjistili, že…:

Ponravy budoucích samců mají časnější nástup ke kuklení než ponravy budoucích samic, a proto se líhnou samci před samicemi. Část vylíhlých chroustů sestupuje k zimování do větší hloubky.

Tolerance k chladu je u samců i samic ovlivněna hmotností zimujícího jedince. Průměrná hmotnost zimujících samců byla výrazně nižší než samic. S vyšší hmotností dospělce statisticky průkazně klesala mrazová teplota potřebná k usmrcení samců.

Samci zimují mělčeji než samice, což souvisí s jejich vyšší tolerancí k nízkým teplotám. Hibernující samci začínají vystupovat k povrchu od ledna, samice od února, pří teplotách půdy i pod 5 °C.

Opožděný (chladný) nástup jara snižuje rozdíl mezi začátkem objevení se samců a samic. V podpovrchové půdní vrstvě se nachází obě pohlaví a souběžně vylézají, přesto je až o 30 % více samců v dubnu než samic.

Na písčitých půdách Moravské Sahary byla dominantní vrstva se zimujícími chrousty 20–60 cm (81 %) a výskyt hlouběji než 80 cm byl < 1 %.

Sledované nástupy rojení ukazují nezbytnost dosažení teploty vzduchu >10 °C a půdy >7 °C po dobu 7–10 dní.

Pro praktického lesníka je jednoduchým indikátorem rašení břízy, které bylo ve studované oblasti v koincidenci s počátkem nástupu chrousta maďalového do rojení, zatímco hlavní živné dřeviny (habr, dub) rašily později.


reklama

 
Další informace |
Článek Hibernace imag chrousta maďalového v podmínkách nížinných borů Česka je volně ke stažení. Práce vznikla s finanční podporou projektu GS LČR, s. p., „Možnosti snížení škod chroustem maďalovým v území LS Strážnice“
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

13.11.2022 07:46
Chrousta jsem neviděl, ani nepamatuju.
A že jich bývalo.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.11.2022 16:12
Mám borový les v Polabí (Zálabí, Kolínsko ). Chrousti jsou tam na vzestupu, ale stále je účinně tlumí černá zvěř. Jestli je to chroust obecný nebo tento bohužel nepoznám.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

14.11.2022 10:28 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ano černá zvěř je drží na nízkém stavu, ale ji jiné druhy brouků. Z jedné strany tento vysoký stav vlastně pomáhá. U nás bývalo chroustů, ale min 40 let jich je opravdu málo, posledních deset let, prakticky nula, našel jsem jich tak pět. Je to prostě tak, černá lesu pomáhá, ale jak vyjde ven tak je problém.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2022 18:31 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Chrousta obecného jsem neviděl 50 let. Chroust maďalový, ten je pořád kalamitní u Bzence.
Odpovědět
Pe

Petr

13.11.2022 19:04
Zmíněné zimování dospělých chroustů mě vždy fascinovalo. Vylíhnou se na podzim a půl roku trpělivě čekají v zemi, patrně bez potravy. Příroda je mocná čarodějka.
Odpovědět
RT

Richard Toman

15.11.2022 04:06 Reaguje na Petr
V zemi ožírají kořínky.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

16.11.2022 07:00
S vysazováním listnatých dřevin nejspíš se může stav zvednout, ale zatím to není vydět. Co jsem viděl je opravdu chroust maďalový, ty najdu tak dva za dva roky. Čekal bych je ve vsi, ani tady nejsou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.11.2022 08:18 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No oni ti chrousti svědčí lelkům, dudkům, netopýrům atd...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist