Čím škodí chroust maďalový?
Problematikou ochrany před tímto škůdcem se zabývali vědci z MENDELU v Brně a své poznatky prezentovali v článku Hibernace imag chrousta maďalového v podmínkách nížinných borů Česka, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.
Ponravy sestupují koncem června z místa žíru hlouběji do půdy, kde si v oválné dutince vytvoří v průběhu několika dní kuklu. Stadium kukly trvá 4–8 týdnů. Brouci vylíhlí v srpnu až září zůstávají většinou v místě líhnutí. V lehkých půdách zimují převážně v hloubce 20–50 cm.
K přesunu zimujících dospělců k půdnímu povrchu dochází v navazujícím roce již od ledna, případně února nebo až od dubna, při průměrné teplotě půdy 10 °C v hloubce 5 cm nebo 9,2 °C v 50 cm. Brouci setrvávají těsně pod povrchem půdy a očekávají příhodné podmínky k hromadnému vyrojení.
Chrousti se vyhrabávají z půdy od konce dubna a na půdním povrchu vznikají nápadné výletové otvory, které je možné využít ke stanovení abundance zimující populace. Proces opouštění půdy je podmíněn teplotou půdy a rašením budoucích živných dřevin.
Suché teplé půdy dospělci opouští dříve než půdy těžké. V lesních porostech trvá tento proces 2–3 týdny dle stanovištních podmínek a k úplnému opuštění půdy u dospělců dochází začátkem května.
Chroust maďalový v České republice vytváří relativně stabilní čtyřleté kmeny v Polabí a na území jihovýchodní Moravy, na které navazuje ještě oblast slovenského Záhoří.
Gradační hladinu vykazuje chroust maďalový v lesních porostech na Strážnicku, přírodní lesní oblast Jihomoravské úvaly. Klima je charakterizováno velmi dlouhým a suchým létem. Průměrná roční teplota dosahuje 9,3 °C a průměrný roční úhrn srážek je 450 mm. Bzenecká doubrava (180–222 m n. m.) je tvořena rozsáhlými plošinami vátých písků s přesypovými valy o mocnosti až 30 m.
Ve zdejší přírodě jsou pro obnovu lesa souběžně s klimatickými podmínkami limitující právě škody ponravami chrousta v kulturách a přirozeném zmlazení.
Druhou gradační oblastí je Nymbusko v přírodní lesní oblasti Polabí. Zde se vyskytují dlouhodobě významné škody ponravami a ztěžují přirozenou i umělou obnovu lesa. Průměrné roční srážky jsou 550–600 mm a teplota 8–9 °C, což řadí území do teplé oblasti, nadmořská výška 190–250 m. Vyskytují se zde písčité terasy a váté písky s původními borovými lesy.
Vědci zjistili, že…:
Ponravy budoucích samců mají časnější nástup ke kuklení než ponravy budoucích samic, a proto se líhnou samci před samicemi. Část vylíhlých chroustů sestupuje k zimování do větší hloubky.
Tolerance k chladu je u samců i samic ovlivněna hmotností zimujícího jedince. Průměrná hmotnost zimujících samců byla výrazně nižší než samic. S vyšší hmotností dospělce statisticky průkazně klesala mrazová teplota potřebná k usmrcení samců.
Samci zimují mělčeji než samice, což souvisí s jejich vyšší tolerancí k nízkým teplotám. Hibernující samci začínají vystupovat k povrchu od ledna, samice od února, pří teplotách půdy i pod 5 °C.
Opožděný (chladný) nástup jara snižuje rozdíl mezi začátkem objevení se samců a samic. V podpovrchové půdní vrstvě se nachází obě pohlaví a souběžně vylézají, přesto je až o 30 % více samců v dubnu než samic.
Na písčitých půdách Moravské Sahary byla dominantní vrstva se zimujícími chrousty 20–60 cm (81 %) a výskyt hlouběji než 80 cm byl < 1 %.
Sledované nástupy rojení ukazují nezbytnost dosažení teploty vzduchu >10 °C a půdy >7 °C po dobu 7–10 dní.
Pro praktického lesníka je jednoduchým indikátorem rašení břízy, které bylo ve studované oblasti v koincidenci s počátkem nástupu chrousta maďalového do rojení, zatímco hlavní živné dřeviny (habr, dub) rašily později.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
smějící se bestie
13.11.2022 07:46A že jich bývalo.