https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-je-potreba-pro-zvyseni-podilu-buku-v-nasich-lesich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co je potřeba pro zvýšení podílu buku v našich lesích?

12.2.2022 16:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bukový les ve středních Čechách.
Bukový les ve středních Čechách.
Buk lesní byl v minulosti nejvýznamnější dřevinou přirozené druhové skladby našich lesů (40,2 %). V dnešních porostech jeho zastoupení činí pouze 8,8 %. V posledních letech sice jeho podíl trvale stoupá, ale dosažení doporučovaných 18 % je při dosavadním tempu ještě dosti vzdálené. Zvýšení výměry bukových porostů pravděpodobně urychlí mimořádná kalamitní situace, která je spojena s rozsáhlou potřebou umělé obnovy lesů, při níž by se měly v porovnání s minulostí v mnohem větší míře uplatnit listnáče. K obnově lesa je však třeba využívat reprodukční materiál z vhodných zdrojů. Také potřebujeme informace o dlouhodobém růstu dřevin na lokalitách vzdálených od místa jejich původu.
 
Vědecky podložené údaje o charakteru růstu dřevin po přenosu osiva (sazenic) do stanovištních podmínek odlišných od místa původu získáváme pomocí dlouhodobého provenienčního výzkumu. Provenienční plochy s bukem lesním v ČR založil v minulosti v několika sériích Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který je průběžně hodnotí.

Nejnovější výsledky o růstu buku lesního publikovali vědci v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 v článku Vyhodnocení tří provenienčních ploch s bukem lesním ve věku 18 a 20 let. Jejich cílem bylo v kontextu pravidel přenosu reprodukčního materiálu zhodnotit růst buku lesního.

Předmětem hodnocení byly tři výzkumné provenienční plochy, založené v různých přírodních podmínkách (Křivoklát, Konopiště, Bučovice), na nichž se sleduje růst celkem sedm českých a šest moravských proveniencí buku z 3. – 7. lesního vegetačního stupně (LVS).

Podle platné vyhlášky č. 139/2004 Sb. lze přenášet reprodukční materiál buku bez omezení mezi 1. až 4. LVS s výjimkou přírodních lesních oblastí (PLO) 17 – Polabí, 34 – Hornomoravský úval a 35 – Jihomoravské úvaly, v nichž nelze do 1. LVS přenášet reprodukční materiál z 3. a 4. LVS. Od 5. LVS je přenos přípustný o ± 1 LVS.

Aktuálně však na celém území ČR platí mimořádná dočasná (do 31. 12. 2022) výjimka z příslušných ustanovení lesního zákona, vyplývající z přijatého opatření obecné povahy (OOP 2020).

Návrh novelizace vyhlášky č. 139/2004 Sb. u buku počítá i za běžného stavu pouze se dvěma širšími oblastmi provenience: I – hercynskou (PLO 1–34) a II – karpatskou (PLO 35–41), přičemž se předpokládá jednosměrná možnost přenosu reprodukčního materiálu z oblasti karpatské do oblasti hercynské a u PLO podél hranice mezi oblastmi I a II možnost recipročního horizontálního přenosu.

bukový les na střední Moravě
bukový les na střední Moravě

Navržené uvolnění regulačních pravidel horizontálního přenosu nutně neznamená, že dosavadní koncept využívání reprodukčního materiálu místního původu je chybný. Jde pouze o rozšíření možnosti volby využívání kvalitních genetických zdrojů z většího území ekologicky blízkých PLO.

S růstem (především vertikální) vzdálenosti přenosů reprodukčního materiálu je však třeba věnovat větší pozornost možným rizikům a před nákupem osiva či sazenic posoudit kromě pořizovací ceny i ekologické aspekty transakce.

Poznatky provenienčního výzkumu, příp. zkušenosti z arboret či jiných sledovaných výsadeb jsou při volbě vhodných oblastí původu nezastupitelné. Situaci však komplikuje nízká poptávka po geneticky hodnotných zdrojích reprodukčního materiálu pro účely umělé obnovy.

Největší hrozbou je pak možný přenos diaspor patogenů. Na rozdíl od jiných dřevin se v ČR u buku zatím závažný problém s biotickými škůdci nevyskytl, přesto je třeba vzhledem k očekávanému postupu klimatické změny nepodceňovat např. případy infekčního napadení některými druhy plísní z rodu Phytophthora.

Na základě dosavadních výsledků měření tří provenienčních ploch v různých přírodních podmínkách ČR lze alespoň do určité míry posoudit vhodnost nastavení daných pravidel přenosu reprodukčního materiálu.

V době probíhající klimatické změny je místo velikosti produkce množství dřeva podstatnější údaj o mortalitě proveniencí, který určitým způsobem odráží odolnost buků v nových podmínkách prostředí.

Přežívání testovaných proveniencí bylo v průměru výrazně vyšší na plochách v Čechách (67 %), zatímco na jižní Moravě dosáhlo jen 46 %. Toto zjištění podporuje myšlenku umožnit při dlouhodobém nedostatku reprodukčního materiálu buku jeho přenos z karpatských oblastí západním směrem.

Na Křivoklátsku byly nejlépe hodnoceny provenience 1 – Hluboká a 28 – Lužná, na Konopišťsku pak 4 – Karlovice a 15 – Konopiště, na Bučovicku 10 – Buchlovice a 11 – Bučovice.

Růst buku v daných lokalitách může být ale ovlivněn také absencí extrémních výkyvů klimatických faktorů v místě výsadby (např. sucha). Výzkum již dříve potvrdil, že ne vždy jsou nejlépe hodnoceny lokální provenience, které spolehlivě vynikají pouze v mimořádně extrémních podmínkách (např. jižní hranice areálu, výrazný stres suchem), zatímco v ekologicky příznivějších poměrech bývají obvykle částí ověřovaného sortimentu předstiženy.

Ze získaných výsledků je zřejmé, že reakce na experimentální přenos do růstových podmínek výzkumných ploch ne vždy koresponduje s omezeními plynoucími z legislativních pravidel (vyhláška č. 139/2004 Sb.).

Většina ověřovaných místních proveniencí se vyznačovala nižší mortalitou, vyšší zásobou, příp. lepší kvalitou.

Některé provenience se naopak osvědčují v podmínkách, kam legislativa jejich přenos za běžných podmínek nepřipouští.

Dosud získané výsledky tak spíše podporují oprávněnost částečných úprav stávajících regulačních pravidel.

Článek Vyhodnocení tří provenienčních ploch s bukem lesním ve věku 18 a 20 let je volně ke stažení.


reklama

 
Další informace |
Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného projektu NAZV QK1810258 a institucionální podpory MZE-RO0118.
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

12.2.2022 07:57
Buk má i jeden lidský problém. Možná ne přímo problém, nevím jak to nazvat. Jde o vyšlechtěnou červenolistost. Červenolisté buky se dnes vyskytují po celé republice. A tahle červenolistost už se začíná šířit i do volné přírody (jak přímo semeny, tak větrem přenášeným pylem) a bude se šířit dál. Možná i tím rychleji, jak bude přibývat výsadby buku. I v sadbě už se dají najít sazenice, které vykazují určitý stupeň červenolistosti (nedělám si žádné iluze o pečlivosti při sběru osiva, to se uhlídat nedá). Dochází tak k postupné "kontaminaci" bukové populace. A mně se to nelíbí.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

12.2.2022 20:13 Reaguje na Petr
To samé ještě častěji se děje s lískou. Červenolisté lísky nejsou v lese žádnou výjimkou. Na druhou stranu mám za to, že červenolistá mutace buku se přirozeně vyskytovala někde v Alpách, odkud byla přenesena do kultury a dál podporována v intenzivnější barvě šlechtěním.
Kontaminace našich původních populací zejména větrosprašných dřevin je podle mě hodně opomíjený problém. Netýká se to pouze zanášení genů ze zahradních kultivarů a cizích pěstovaných populací, ale i křížení s jinými druhy např. modřín opadavý a japonský.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2022 19:57 Reaguje na Zbyněk Hoták
Tak ten modřín euroasijský - Larix eurolepis je věcí předminulého století. Japonský je podstatně odolnější a tak je to třeba způsob jak se přizpůsobit. No a modříny se asi kříží přirozeně na styku druhů. Larix czekanowskii= kříženec modřínu sibiřského s modřínem dahurským.
Odpovědět
Anyr

Anyr

13.2.2022 00:05 Reaguje na Petr
Zcela a úplně souhlasím.
"Genetická kontaminace" je mnohem širší problém a rozhodně se netýká pouze diskuzí kolem GMO.
Je to stejné, jako když nezodpovědní chovatelé vypouští do volné přírody chovance, které už nechtějí. Raky, želvy, hady, a jiné. Jaký problém představují raci, respektive nemoci, které přenášejí, už poměrně hodně lidí ví. Každopádně, představuej to mnohem menší riziko, než právě genetické znečištění rostlin.
Totéž ale dělají zahradníci/zahrádkáři, šlechtitelé, "pěstitelé" vůbec. Že těmi "hezkými kultivary, co jim dělají parádu na zahrádce" ničí svět kolem sebe mnohem víc, než si uvědomují.
Nu a řešení: rozhodně to musí být formou vyhlášky, nebo snad i zákona. Cokoliv, co dokáže geneticky zamořit okolí (omlouvám se za zjednodušení, snad všichni tuší, o čem píšu a co tím myslím), se nesmí pěstovat.
Lepší cesta by byla edukace, ale to je velmi zdlouhavé, a spousta lidí by na to kašlala.
Buď omezit lidi na egu, nebo dopustit ničení základních stavebních kamenů života a doufat v rozum pěstitelů.
Žel, lidská blbost je nekonečná, a myslím, že jsme skutečně dospěli do fáze paliativní péče o přírodu, jak o tom psala paní profesorka Librová. :/
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.2.2022 11:00 Reaguje na Anyr
Smutný pojem, paliativní péče, co to je přesně v přírodě? Starost o kulturní krajinu, i když se dělá s pocitem zodpovědnosti? Nařizováni pro drobné zahrádkáře nevidím jako to nejdůležitější, a dá se regulovat nabídkou obchodů (mimo internet). Důležité je mít druh hospodaření, ve kterém od hospodářů umíte vyžadovat dodržování zákonů. Cizí firma národní zákony obejde, příklady jsou v zemědělství, těžbě.
Např. práci v lese vč. těžby vidím jako normální věc, ale ne jeho exploataci. Trestuhodné je nechat zničit les, i smrkový a hospodářský, vždy jsou to plíce krajiny. Jako paliativní péči chápu to, co přichází po zničení lesů exploatací bez zájmu o následky nebo nezásahem tam, kde se dalo „vyléčit“ les od kůrovce. Zde nebyla ani cizí firma potřeba, stačila vlatní rozhodnutí. Tak se dnes jen díváme na mladé smrky na šumavě, čekáme, nezasahujeme, doufáme v jejich budoucí odolnost, to vidím jako paliativní. Hrozím se i fotopastí, čidel, autoturistiky, věčného zkoumání dávno známého, a souhlasím s Petrem, že třeba v tom je možné dát přírodě víc klidu. Tyto způsoby v krajině nemám za paliativní, nýbrž za svazování a ubíjení (a mrháni zdroji). Jsem ale mírná optimistka, příroda bez lidí se umí moc rychle vzpamatovat, proto hospodaření v krajině nezavrhuju.
Ano, vysazování cizích druhů do volné přírody je trestuhodná blbost a drzost, a je potřeba kontrolovat životaschopnost cizorodých genů v okolí
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.2.2022 10:30 Reaguje na Jarka O.
Paliativní péče v tom kontextu, jak ji chápe prof. Librová, je výstižně popsána v jejím díle, ale v krátkosti i tu: https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/verni-a-rozumni-kapitoly-paliativni-ochrany-prirody-hany-librove nebo tu: https://wave.rozhlas.cz/hana-librova-ekologicka-situace-je-bezvychodna-tim-spis-si-vazim-spolku-jako-6479985
Dále... psal jsem primárně o tom "genetickém znečišťování". Vykácet les, nebo nechat lesem zarůst krásné louky nebo jinak významná bezlesí... to je takové nic, v porovnání s tím, když do přírody, do přírodních stavebních kamenů - DNA - unikne něco, co tam být nemá, a začne se to nekontrolovatelně šířit a ovlivňovat celé druhy.
Šlechtěním rostlin si člověk velmi zahrává, je tam třeba opatrnosti, viz právě ten buk lesní nebo líska obecná (které je v lesích už tak docela málo).
Příroda nezná hranice, a pokud gen unikne ve Francii, může se už dostat víceméně kamkoliv (ok, ono je to složitější, ale v kostce řečeno).
Hospodaření do krajiny patří, rozhodně ano, byť pouze v nějaké míře. Ale hospodaření není to, o čem bych psal. :)
Jako zahrádkář pak mohu napsat toto: sledujte někdy, kolik zahrádkářů má na svých zahradách kvanta různých paskvilů, v podobě nesčetných mutací - plnokvětost, rostliny s omezeným růstem, s panašovanými, červenými či jinak barevnými listy (barevnost v tomto případě je genetické poškození daného druhu, pro jasnost).
Já sám na zahradu sázím buď pouze přírodní rostliny (což je někdy masakr vůbec sehnat), nebo pouze takové kultivary, které mají genom změněný vůči originálu pouze nepatrně. No, krom ovoce a zeleniny, ale tam mám hlavně nehybridní věci a staré odrůdy, i když babička ze mě dost teče kvůli tomu. :D
Na závěr jen stručně vyzývám lidi, aby podporovali přirozenost v přírodě, nikoliv "mám krásnej červenej zakrslej buk a super malinojahodu a strakatej keř, ani nevim co to je". To je týrání přírody a její ohrožování.
Toť v rychlosti vše. :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.2.2022 14:34 Reaguje na Anyr
Přírodu týrat nelze a ani ji nelze ohrozit. Ta tu byla před námi a bude i po nás a rozhodně si poradí.
A nic proti vašemu přístupu, ale řada lidí jej nemusí sdílet, kdyby jo, tak jsme bez brambor, nejen, a pokud se bavíme o kulturní krajině, tak ta je prostě výsledkem představ lidí o tom, jak by to mělo vypadat ... a jejich ochoty se o to přičinit.
Jinak zrovna pár těch červenolistých buků tady tak různě je. A řada z nich bezpochyby pamatuje starýho Procházku. Nějaké přírodní katastrofy zapříčiněné červenolistým bukem jsem si tu nicméně nevšiml.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.2.2022 18:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Díky za odkazy. Tak se tou paliativní péčí možná myslí spíš pasivita, přihlížení a nečinnost obvyklého člověka ve vztahu k přírodě jako opak aktivistů možná, jestliže pojmy jako druh hospodaření nebo exploatace s tím nesouvisí. Jinak už to nemůžu pochopit. Skoro si myslím, že jsme na tom jako pralidé, jako oni i my krajinu, přírodu, zemi přetváříme, nějak ji překopáváme, protože ji stále potřebujeme. Jen máme důmyslnější prostředky na tu přeměnu a tím ničení. Proto je nějaká nasledná pomoc krajině v pořádku, ukazuje na kulturnost. Taky je nás víc než pralidí, no. Týrání přírody se někdy děje, když je člověk, majitel, bordelář.

Ty mutace rostlin..., buků, lísek, vznikají i přirozeně. Možná zůstanou v populaci, některé zaniknou, záleží na způsobu rozmnožování, na tom, jestli je mutace něčím pro svůj druh výhodná. Nevím, jestli třeba žíhané listy, květy, plnokvěté kultivary, veliké plody jsou pro přežití druhů v přírodě zas tak výhodné a za několik generací by v přírodě nezanikly. Rozšíření do ekosystémů pylem, takže nalezení aspoň trochu podobných druhů, může probíhat na velké vzdálenosti, to je fakt, ale přece jen je ta pravděpodobnost malá. Ale bez slechtenych druhů bychom se ani nenajedli. Vemte si brambory, to není evropská rostlina...
Máte hodnou a pokrokovou babičku, to je dobře:-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.2.2022 10:28
Největší vlastníci lesů jsou LČR a VLaS. Tam je důležité jak a co se vysadí. Navíc prosvětlené bukové lesy jsou i úživnější pro zvěř i ptactvo.
Odpovědět
Pe

Petr

12.2.2022 10:55 Reaguje na Michal Ukropec
Prosvětlený bukový les v podstatě neexistuje, velice rychle to zaroste.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2022 07:10 Reaguje na Petr
Mě to tak připadá, že se s těmi prosvětlenými lesy někdo asi zbláznil. Každý les prochází určitými fázemi a i to prosvětlení k tomu většinou v určitém období patří.
Odpovědět
DA

DAG

12.2.2022 14:35
Pro zvýšení podílu buku je potřeba, aby za něj dávali aspoň trochu dobré peníze. Za kulatinu je celkem dobrá cena, ale poptávka po bukové kulatině malá. V tuhle chvíli je nejjednodušší a nejlepší to nacpat do kontejneru a poslat do Číny.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.2.2022 08:47
To vše je hezké, jen je tu jeden problém a to je voda, na Vysočině převládala jedle. Zhospodářského hlediska, což je špatné tak uvažovat, ale buk nemá takové uplatnění. Viděl jsem bukové porosty ve Křtinách a v Bílých Karpatech, štíhlá těla, úzká koruna. Na Vysočině takový porost nenajdete mimo vyšší polohy, viz. Žákova hora. Jedle byla ideální. Jenže jednou jsem četl od nějakého lesníka, musel to být přechod mezi Rakousko-Uhersko a nová republika, dokonce učil na lesnické škole, tehdy učili praktici. Napsal šedá Německá ekonomika donesla do naší země smrk a tím vytlačila jedli, byla tím míněna doba kdy se z přirozených lesů přecházelo na les hospodářský a smrk byl nejlépe zpracovatelný, jedle měla nějaký problém ze začátku dvacátého století a tím se uspíšila výsadba smrku, ještě mniška, muselo být hned po válce velké sucho, to není nic nového tak jak nám to předkládají dnes a ještě ke všemu se mluví a nic se neděje. To tak trochu na okraj. Mniška zničila a následně kůrovec velké celky lesů, jenže tehdy mít dnešní techniku tak to tak daleko nedošlo. Omlouvám se vždy odbočim. K tomu buku. U nás byl buk aby chránil les před větrem, pravda je taková, že ha zbylo dost, ale firmy dělají další kalamity a buk, modřín i jedle se likvidují, přeci to spadne. Jen se dostat ke dřevu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2022 09:26 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
U Nového hradu u Blanska je rezervace. Před 40 lety usychaly staré jedle ve velkém. Nicméně v podrostu se jevilo hodně nových semenáčů. Nyní tam není stopa po jedli, ani velké ani malé. A proč?
Odpovědět
JM

Jaromír Makovička

13.2.2022 09:30
Co je potřeba pro zvýšení podílu buku v českých lesích? Jistě je toho mnoho.Ale začal bych redukcí spárkaté zvěře. Což jak víme je snaha letitá, leč nesplnitelná.....
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

14.2.2022 07:27 Reaguje na Jaromír Makovička
Není to scela pravda. Opět mluvíte všeobecně, u nás se vyskytuje hlavně srnčí zvěř, pokud pěstuji BK podrostně ani si ho nevšimne tak jako SM a jiných dřevin. Pokud ho vysázíme ano musíme se o něj postarat, ta zvěř do lesa patří a jen hlupák zničí jiný život kolem sebe. Jsou země chudší a zvěř jim nevadí a dělá mnohem větší škody. Ještě tedy, jsou oblasti, kde se přemnožila a to hlavně sika, to je důsledek neplánování, pronájem honiteb za obrovské peníze, kde se vyplatí nakonec nechat přezvěřit aby bylo co lovit a peníze se vrátili. Jenže u nás se myslí jen okrajově, hlavně co nejvíc urvat. Smrk zničil stát, španým hospodařením a opět neuváženým výběrovým řízením. Unás již za první republiky byly státní lesy, jen kvůli dobrým ziskům se dělali tyto výb. řízení a dnes se to vrací. Před lety na to lesníci poukazovali, že má les se vším všudy zústat státní a ne ho dělit na správu a výrobu....
Odpovědět
DA

DAG

14.2.2022 09:02 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
To mohu potvrdit, kvalitní přirozené zmlazení buku nedokáže zvěř zničit a všeobecně je buk zvěří nejméně preferovanou listnatou dřevinou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2022 20:01 Reaguje na DAG
Dřív , tedy na konci předminulého a začátku minulého století se naopak mluvilo ve spojitosti s bukem o zlatých zubech české zvěře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.2.2022 10:17 Reaguje na DAG
Uvádí se, že jedle byla v Moravském krasu nejrozšířenější dřevinou hlavně z důvodů selektivní těžby buku na dřevěné uhlí. To mělo souvislost s hutnictvím a železářstvím.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist