Co je potřeba pro zvýšení podílu buku v našich lesích?
Nejnovější výsledky o růstu buku lesního publikovali vědci v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 v článku Vyhodnocení tří provenienčních ploch s bukem lesním ve věku 18 a 20 let. Jejich cílem bylo v kontextu pravidel přenosu reprodukčního materiálu zhodnotit růst buku lesního.
Předmětem hodnocení byly tři výzkumné provenienční plochy, založené v různých přírodních podmínkách (Křivoklát, Konopiště, Bučovice), na nichž se sleduje růst celkem sedm českých a šest moravských proveniencí buku z 3. – 7. lesního vegetačního stupně (LVS).
Podle platné vyhlášky č. 139/2004 Sb. lze přenášet reprodukční materiál buku bez omezení mezi 1. až 4. LVS s výjimkou přírodních lesních oblastí (PLO) 17 – Polabí, 34 – Hornomoravský úval a 35 – Jihomoravské úvaly, v nichž nelze do 1. LVS přenášet reprodukční materiál z 3. a 4. LVS. Od 5. LVS je přenos přípustný o ± 1 LVS.
Aktuálně však na celém území ČR platí mimořádná dočasná (do 31. 12. 2022) výjimka z příslušných ustanovení lesního zákona, vyplývající z přijatého opatření obecné povahy (OOP 2020).
Návrh novelizace vyhlášky č. 139/2004 Sb. u buku počítá i za běžného stavu pouze se dvěma širšími oblastmi provenience: I – hercynskou (PLO 1–34) a II – karpatskou (PLO 35–41), přičemž se předpokládá jednosměrná možnost přenosu reprodukčního materiálu z oblasti karpatské do oblasti hercynské a u PLO podél hranice mezi oblastmi I a II možnost recipročního horizontálního přenosu.
Navržené uvolnění regulačních pravidel horizontálního přenosu nutně neznamená, že dosavadní koncept využívání reprodukčního materiálu místního původu je chybný. Jde pouze o rozšíření možnosti volby využívání kvalitních genetických zdrojů z většího území ekologicky blízkých PLO.
S růstem (především vertikální) vzdálenosti přenosů reprodukčního materiálu je však třeba věnovat větší pozornost možným rizikům a před nákupem osiva či sazenic posoudit kromě pořizovací ceny i ekologické aspekty transakce.
Poznatky provenienčního výzkumu, příp. zkušenosti z arboret či jiných sledovaných výsadeb jsou při volbě vhodných oblastí původu nezastupitelné. Situaci však komplikuje nízká poptávka po geneticky hodnotných zdrojích reprodukčního materiálu pro účely umělé obnovy.
Největší hrozbou je pak možný přenos diaspor patogenů. Na rozdíl od jiných dřevin se v ČR u buku zatím závažný problém s biotickými škůdci nevyskytl, přesto je třeba vzhledem k očekávanému postupu klimatické změny nepodceňovat např. případy infekčního napadení některými druhy plísní z rodu Phytophthora.
Na základě dosavadních výsledků měření tří provenienčních ploch v různých přírodních podmínkách ČR lze alespoň do určité míry posoudit vhodnost nastavení daných pravidel přenosu reprodukčního materiálu.
V době probíhající klimatické změny je místo velikosti produkce množství dřeva podstatnější údaj o mortalitě proveniencí, který určitým způsobem odráží odolnost buků v nových podmínkách prostředí.
Přežívání testovaných proveniencí bylo v průměru výrazně vyšší na plochách v Čechách (67 %), zatímco na jižní Moravě dosáhlo jen 46 %. Toto zjištění podporuje myšlenku umožnit při dlouhodobém nedostatku reprodukčního materiálu buku jeho přenos z karpatských oblastí západním směrem.
Na Křivoklátsku byly nejlépe hodnoceny provenience 1 – Hluboká a 28 – Lužná, na Konopišťsku pak 4 – Karlovice a 15 – Konopiště, na Bučovicku 10 – Buchlovice a 11 – Bučovice.
Růst buku v daných lokalitách může být ale ovlivněn také absencí extrémních výkyvů klimatických faktorů v místě výsadby (např. sucha). Výzkum již dříve potvrdil, že ne vždy jsou nejlépe hodnoceny lokální provenience, které spolehlivě vynikají pouze v mimořádně extrémních podmínkách (např. jižní hranice areálu, výrazný stres suchem), zatímco v ekologicky příznivějších poměrech bývají obvykle částí ověřovaného sortimentu předstiženy.
Ze získaných výsledků je zřejmé, že reakce na experimentální přenos do růstových podmínek výzkumných ploch ne vždy koresponduje s omezeními plynoucími z legislativních pravidel (vyhláška č. 139/2004 Sb.).
Většina ověřovaných místních proveniencí se vyznačovala nižší mortalitou, vyšší zásobou, příp. lepší kvalitou.
Některé provenience se naopak osvědčují v podmínkách, kam legislativa jejich přenos za běžných podmínek nepřipouští.
Dosud získané výsledky tak spíše podporují oprávněnost částečných úprav stávajících regulačních pravidel.
Článek Vyhodnocení tří provenienčních ploch s bukem lesním ve věku 18 a 20 let je volně ke stažení.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Jak pěstovat duby a ořešáky v době klimatické změnyOnline diskuse
Všechny komentáře (19)
Petr
12.2.2022 07:57Zbyněk Hoták
12.2.2022 20:13 Reaguje na PetrKontaminace našich původních populací zejména větrosprašných dřevin je podle mě hodně opomíjený problém. Netýká se to pouze zanášení genů ze zahradních kultivarů a cizích pěstovaných populací, ale i křížení s jinými druhy např. modřín opadavý a japonský.
Jarek Schindler
15.2.2022 19:57 Reaguje na Zbyněk Hoták
Anyr
13.2.2022 00:05 Reaguje na Petr"Genetická kontaminace" je mnohem širší problém a rozhodně se netýká pouze diskuzí kolem GMO.
Je to stejné, jako když nezodpovědní chovatelé vypouští do volné přírody chovance, které už nechtějí. Raky, želvy, hady, a jiné. Jaký problém představují raci, respektive nemoci, které přenášejí, už poměrně hodně lidí ví. Každopádně, představuej to mnohem menší riziko, než právě genetické znečištění rostlin.
Totéž ale dělají zahradníci/zahrádkáři, šlechtitelé, "pěstitelé" vůbec. Že těmi "hezkými kultivary, co jim dělají parádu na zahrádce" ničí svět kolem sebe mnohem víc, než si uvědomují.
Nu a řešení: rozhodně to musí být formou vyhlášky, nebo snad i zákona. Cokoliv, co dokáže geneticky zamořit okolí (omlouvám se za zjednodušení, snad všichni tuší, o čem píšu a co tím myslím), se nesmí pěstovat.
Lepší cesta by byla edukace, ale to je velmi zdlouhavé, a spousta lidí by na to kašlala.
Buď omezit lidi na egu, nebo dopustit ničení základních stavebních kamenů života a doufat v rozum pěstitelů.
Žel, lidská blbost je nekonečná, a myslím, že jsme skutečně dospěli do fáze paliativní péče o přírodu, jak o tom psala paní profesorka Librová. :/
Jarka O.
15.2.2022 11:00 Reaguje na AnyrNapř. práci v lese vč. těžby vidím jako normální věc, ale ne jeho exploataci. Trestuhodné je nechat zničit les, i smrkový a hospodářský, vždy jsou to plíce krajiny. Jako paliativní péči chápu to, co přichází po zničení lesů exploatací bez zájmu o následky nebo nezásahem tam, kde se dalo „vyléčit“ les od kůrovce. Zde nebyla ani cizí firma potřeba, stačila vlatní rozhodnutí. Tak se dnes jen díváme na mladé smrky na šumavě, čekáme, nezasahujeme, doufáme v jejich budoucí odolnost, to vidím jako paliativní. Hrozím se i fotopastí, čidel, autoturistiky, věčného zkoumání dávno známého, a souhlasím s Petrem, že třeba v tom je možné dát přírodě víc klidu. Tyto způsoby v krajině nemám za paliativní, nýbrž za svazování a ubíjení (a mrháni zdroji). Jsem ale mírná optimistka, příroda bez lidí se umí moc rychle vzpamatovat, proto hospodaření v krajině nezavrhuju.
Ano, vysazování cizích druhů do volné přírody je trestuhodná blbost a drzost, a je potřeba kontrolovat životaschopnost cizorodých genů v okolí
Anyr
16.2.2022 10:30 Reaguje na Jarka O.Dále... psal jsem primárně o tom "genetickém znečišťování". Vykácet les, nebo nechat lesem zarůst krásné louky nebo jinak významná bezlesí... to je takové nic, v porovnání s tím, když do přírody, do přírodních stavebních kamenů - DNA - unikne něco, co tam být nemá, a začne se to nekontrolovatelně šířit a ovlivňovat celé druhy.
Šlechtěním rostlin si člověk velmi zahrává, je tam třeba opatrnosti, viz právě ten buk lesní nebo líska obecná (které je v lesích už tak docela málo).
Příroda nezná hranice, a pokud gen unikne ve Francii, může se už dostat víceméně kamkoliv (ok, ono je to složitější, ale v kostce řečeno).
Hospodaření do krajiny patří, rozhodně ano, byť pouze v nějaké míře. Ale hospodaření není to, o čem bych psal. :)
Jako zahrádkář pak mohu napsat toto: sledujte někdy, kolik zahrádkářů má na svých zahradách kvanta různých paskvilů, v podobě nesčetných mutací - plnokvětost, rostliny s omezeným růstem, s panašovanými, červenými či jinak barevnými listy (barevnost v tomto případě je genetické poškození daného druhu, pro jasnost).
Já sám na zahradu sázím buď pouze přírodní rostliny (což je někdy masakr vůbec sehnat), nebo pouze takové kultivary, které mají genom změněný vůči originálu pouze nepatrně. No, krom ovoce a zeleniny, ale tam mám hlavně nehybridní věci a staré odrůdy, i když babička ze mě dost teče kvůli tomu. :D
Na závěr jen stručně vyzývám lidi, aby podporovali přirozenost v přírodě, nikoliv "mám krásnej červenej zakrslej buk a super malinojahodu a strakatej keř, ani nevim co to je". To je týrání přírody a její ohrožování.
Toť v rychlosti vše. :)
Svatá Prostoto
16.2.2022 14:34 Reaguje na AnyrA nic proti vašemu přístupu, ale řada lidí jej nemusí sdílet, kdyby jo, tak jsme bez brambor, nejen, a pokud se bavíme o kulturní krajině, tak ta je prostě výsledkem představ lidí o tom, jak by to mělo vypadat ... a jejich ochoty se o to přičinit.
Jinak zrovna pár těch červenolistých buků tady tak různě je. A řada z nich bezpochyby pamatuje starýho Procházku. Nějaké přírodní katastrofy zapříčiněné červenolistým bukem jsem si tu nicméně nevšiml.
Jarka O.
16.2.2022 18:26 Reaguje na Svatá ProstotoTy mutace rostlin..., buků, lísek, vznikají i přirozeně. Možná zůstanou v populaci, některé zaniknou, záleží na způsobu rozmnožování, na tom, jestli je mutace něčím pro svůj druh výhodná. Nevím, jestli třeba žíhané listy, květy, plnokvěté kultivary, veliké plody jsou pro přežití druhů v přírodě zas tak výhodné a za několik generací by v přírodě nezanikly. Rozšíření do ekosystémů pylem, takže nalezení aspoň trochu podobných druhů, může probíhat na velké vzdálenosti, to je fakt, ale přece jen je ta pravděpodobnost malá. Ale bez slechtenych druhů bychom se ani nenajedli. Vemte si brambory, to není evropská rostlina...
Máte hodnou a pokrokovou babičku, to je dobře:-)
