Co jsou vlastně zač myšky s proužkem na zádech?
„To je bohužel poměrně zjednodušený pohled veřejnosti na tuto skupinu savců. A o Vánocích tomu drobné scény v českých pohádkách moc nepomáhají, kupodivu jinak je to v těch hollywoodských,“ začíná se zamyšlením Kateřina Poledníková, „hlodavců podobných myši domácí je ale u nás hned několik druhů. Některé se drží lidských sídel, jiné žijí u polí a máme i typické lesní druhy. Dva z nich se odlišují výrazným černým proužkem na zádech.“
Myšice temnopásá
„Prvním druhem je myšice temnopásá, je větší z těchto dvou druhů, je velká jako další příbuzné druhy myšic či i třeba myš domácí. Druhým hlodavcem s proužkem na zádech je myšivka horská. Vypadá jako mládě myšice temnopásé. Je totiž velmi drobná, měří jen asi 5 centimetrů. Mezi myši ale vůbec nepatří, je příbuzná tarbíkům,“ popisuje oba druhy Lukáš Poledník.„Oba druhy už dva roky mapujeme, snažíme se získat záznamy o jejich výskytu v celé České republice, a to jak terénním sběrem dat chytáním či s pomocí fotopastí, tak také sbíráním údajů o náhodných pozorováních veřejností,“ dodává Poledník.
Myšice temnopásá je běžnější. „Lidé nám posílají fotky myšic ze svých zahrad, často je nosí kočky, vidět jsou při okrajích polí, ale i například v městských parcích,“ shrnuje nálezy veřejnosti Kateřina Poledníková.
Myšice temnopásá se vyskytuje na celé Moravě. V Čechách je ale výskyt vzácnější, obývá jen oblasti v podhůří na severu Čech.
„Nejvíce záznamů nám lidé hlásí z Ostravska. Jedno hlášení máme ale například z Kokořínska, což je nová oblast výskytu. Zdá se, že tento druh se aktuálně šíří. A i díky hlášením od veřejnosti tak můžeme změny ve výskytu tohoto druhu sledovat,“ vysvětluje Kateřina Poledníková.
Myšivka horská
Jiná situace je v případě myšivky horské. Jen pár šťastlivců mělo to štěstí a mohlo ji spatřit. Proč je složité tohoto tvora vypátrat či se o něm dozvědět i něco více?Důvody vypočítává Lukáš Poledník: „Myšivka je v České republice poměrně vzácná, i na lokalitách s výskytem pravděpodobně dosahuje velmi nízkých populačních hustot, vyskytuje se nejvíce tam, kde jsou potřeba holínky – na podmáčených loukách, v mokřadech, v rašeliništích, tedy v poměrně nehostinném prostředí. Je velmi drobná, s převážně noční aktivitou a žije v hustém porostu bylin či keřů. A neposlední důvod v řadě - velmi špatně se chytá do klasických pastí na drobné savce.“
O těžkostech sledování tohoto druhu svědčí vůbec první záznamy výskytu myšivky u nás. Ač se u nás vyskytovala i dříve, vůbec první doklad pochází z Hrubého Jeseníku až z roku 1949, tedy po 2. světové válce. Do té doby nikdo netušil, že u nás tento druh savce žije.
„Je to trochu paradox, zoologové mají problémy ji monitorovat, na druhou stranu se stane, že na ni náhodou lidé narazí jen tak, jak se prodírá vegetací. A vlastně ani neví, jak velké štěstí měli,“ podivuje se Kateřina Poledníková, „takto náhodně například pozorovala myšivku horskou rodinka turistů letos v létě na hlavním hřebeni Jeseníků.“
Pokud myš s proužkem na zádech uvidíte, jak tedy poznáte, která to je? Myšice má dlouhý ocas, ale je kratší než její tělo. Uši myšice jsou poměrně velké, prominentní. Svrchní stranu těla mívá myšice rezavohnědou až žlutohnědou, břicho bílé, přechod mezi tmavou a bílou srstí je poměrně ostrý. Nohy myšice jsou tmavší.
Srst myšivky má trochu jiný odstín, je tmavě okrová a na břicho přechází do šedivé. Nohy má světlejší, až růžové. Hlavním rozpoznávacím znakem pro rozlišení obou druhů je ocas. Myšivka jej má velmi dlouhý, značně delší než tělo a to i u mláďat. Ocásek má totiž chápavý, obtáčí jej kolem větví a stonků, aby se jí lépe šplhalo ve vegetaci.
Pokud myš s proužkem na zádech uvidíte, co s tím? Napište nám! Nejlépe, když zvířátko vyfotíte, abychom mohli druh určit s jistotou. Pomůžete tak s jejich mapováním, což je základ i pro jejich ochranu. Pozorování, fotky, dotazy je možné zasílat na tento kontakt: katerina.polednikova@alkawildlife.eu.
reklama
Dále čtěte |
Správa NP Podyjí u hranic parku obnovila zaniklý mokřad
Dobrovolníci pomohli s vypuštěním malých lososů v Národním parku České Švýcarsko
Desátý ročník City Nature Challenge odstartuje tento pátek. Podruhé se zapojí i Ostrava Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Radim Polášek
7.1.2023 08:00Tedy na dvou absolutně odlišných a nijak nesouvisejících místech.
Pokud není třeba si připravit půdu na to, že tyto myšice mají velký potenciál stát se škůdci i v dnešních v Bruseli vyžadovaných pasívních domec s masívní izolací a složitou stavbou stěn, kde je pro takové zvíře ochotně lezoucí do výšek velmi snadné najít úkryt a kde po nějakých pár letech po vyprchání impregnace chemikáliemi odpuzujícími tato zvířata a hmyz najdou právě v podobě hmyzu žijícího v těchto domech dostatek potravy i bez parazitování na lidské potravě.
Karel Pavelka
7.1.2023 08:32 Reaguje na Radim PolášekViktor Šedivý
7.1.2023 09:21 Reaguje na Karel PavelkaPetr Pekařík
8.1.2023 21:51 Reaguje naRadim Polášek
12.1.2023 14:46 Reaguje na Petr Pekaříkvladimír šmídl
6.10.2024 22:30 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
12.1.2023 14:42 Reaguje na Karel PavelkaA je silnější a o něco inteligentnější než je běžná domácí myš. Ani zdaleka ne tak inteligentní jako potkan, ale víc než myš.
