https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-jsou-vlastne-zac-mysky-s-prouzkem-na-zadech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co jsou vlastně zač myšky s proužkem na zádech?

7.1.2023 06:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Myšice temnopásá. Po hřbetě se jí od hlavy až k ocasu táhne 2–3 mm široký tmavý pruh.
Myšice temnopásá. Po hřbetě se jí od hlavy až k ocasu táhne 2–3 mm široký tmavý pruh.
V České republice žijí hlodavci, kteří mají černý proužek na zádech. Černý pruh v jinak hnědé srsti se táhne od čela až po ocásek a je natolik výrazný, že jej nelze přehlédnout. Má to ale háček. Takový proužek totiž u nás mají dva druhy, a ač jsou na první pohled velmi podobné, jedná se o nepříbuzné druhy. A jeden z nich dokonce ani mezi myši nepatří.
 
Myši mají čtyři nohy, velké uši, dlouhý lysý ocas a jsou bud šedé nebo hnědé. Prostě nezajímaví malí tvorové, co občas taky něco sežerou a můžou přinést nějakou nepříjemnou nemoc.

„To je bohužel poměrně zjednodušený pohled veřejnosti na tuto skupinu savců. A o Vánocích tomu drobné scény v českých pohádkách moc nepomáhají, kupodivu jinak je to v těch hollywoodských,“ začíná se zamyšlením Kateřina Poledníková, „hlodavců podobných myši domácí je ale u nás hned několik druhů. Některé se drží lidských sídel, jiné žijí u polí a máme i typické lesní druhy. Dva z nich se odlišují výrazným černým proužkem na zádech.“

Myšice temnopásá

„Prvním druhem je myšice temnopásá, je větší z těchto dvou druhů, je velká jako další příbuzné druhy myšic či i třeba myš domácí. Druhým hlodavcem s proužkem na zádech je myšivka horská. Vypadá jako mládě myšice temnopásé. Je totiž velmi drobná, měří jen asi 5 centimetrů. Mezi myši ale vůbec nepatří, je příbuzná tarbíkům,“ popisuje oba druhy Lukáš Poledník.

„Oba druhy už dva roky mapujeme, snažíme se získat záznamy o jejich výskytu v celé České republice, a to jak terénním sběrem dat chytáním či s pomocí fotopastí, tak také sbíráním údajů o náhodných pozorováních veřejností,“ dodává Poledník.

Často je nosí kočky.
Často je nosí kočky.
Foto | Chris / Flickr

Myšice temnopásá je běžnější. „Lidé nám posílají fotky myšic ze svých zahrad, často je nosí kočky, vidět jsou při okrajích polí, ale i například v městských parcích,“ shrnuje nálezy veřejnosti Kateřina Poledníková.

Myšice temnopásá se vyskytuje na celé Moravě. V Čechách je ale výskyt vzácnější, obývá jen oblasti v podhůří na severu Čech.

„Nejvíce záznamů nám lidé hlásí z Ostravska. Jedno hlášení máme ale například z Kokořínska, což je nová oblast výskytu. Zdá se, že tento druh se aktuálně šíří. A i díky hlášením od veřejnosti tak můžeme změny ve výskytu tohoto druhu sledovat,“ vysvětluje Kateřina Poledníková.

Myšivka horská je velmi drobounká, váží zhruba 10 g.
Myšivka horská je velmi drobounká, váží zhruba 10 g.

Myšivka horská

Jiná situace je v případě myšivky horské. Jen pár šťastlivců mělo to štěstí a mohlo ji spatřit. Proč je složité tohoto tvora vypátrat či se o něm dozvědět i něco více?

Důvody vypočítává Lukáš Poledník: „Myšivka je v České republice poměrně vzácná, i na lokalitách s výskytem pravděpodobně dosahuje velmi nízkých populačních hustot, vyskytuje se nejvíce tam, kde jsou potřeba holínky – na podmáčených loukách, v mokřadech, v rašeliništích, tedy v poměrně nehostinném prostředí. Je velmi drobná, s převážně noční aktivitou a žije v hustém porostu bylin či keřů. A neposlední důvod v řadě - velmi špatně se chytá do klasických pastí na drobné savce.“

O těžkostech sledování tohoto druhu svědčí vůbec první záznamy výskytu myšivky u nás. Ač se u nás vyskytovala i dříve, vůbec první doklad pochází z Hrubého Jeseníku až z roku 1949, tedy po 2. světové válce. Do té doby nikdo netušil, že u nás tento druh savce žije.

„Je to trochu paradox, zoologové mají problémy ji monitorovat, na druhou stranu se stane, že na ni náhodou lidé narazí jen tak, jak se prodírá vegetací. A vlastně ani neví, jak velké štěstí měli,“ podivuje se Kateřina Poledníková, „takto náhodně například pozorovala myšivku horskou rodinka turistů letos v létě na hlavním hřebeni Jeseníků.“

Porovnání myšivky a myšice.
Porovnání myšivky a myšice.

Pokud myš s proužkem na zádech uvidíte, jak tedy poznáte, která to je? Myšice má dlouhý ocas, ale je kratší než její tělo. Uši myšice jsou poměrně velké, prominentní. Svrchní stranu těla mívá myšice rezavohnědou až žlutohnědou, břicho bílé, přechod mezi tmavou a bílou srstí je poměrně ostrý. Nohy myšice jsou tmavší.

Srst myšivky má trochu jiný odstín, je tmavě okrová a na břicho přechází do šedivé. Nohy má světlejší, až růžové. Hlavním rozpoznávacím znakem pro rozlišení obou druhů je ocas. Myšivka jej má velmi dlouhý, značně delší než tělo a to i u mláďat. Ocásek má totiž chápavý, obtáčí jej kolem větví a stonků, aby se jí lépe šplhalo ve vegetaci.

Pokud myš s proužkem na zádech uvidíte, co s tím? Napište nám! Nejlépe, když zvířátko vyfotíte, abychom mohli druh určit s jistotou. Pomůžete tak s jejich mapováním, což je základ i pro jejich ochranu. Pozorování, fotky, dotazy je možné zasílat na tento kontakt: katerina.polednikova@alkawildlife.eu.


reklama

 
ALKA Wildlife

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

7.1.2023 08:00
Není mi jasné, proč mícháte dohromady "obyčejný" druh myšice žijící na starších zahradách a hodně škodící lidem v starších domech, co jsou v takových zahradách a druh vyskytující se v úplně jiném biotopu v močálech a někde v horách.
Tedy na dvou absolutně odlišných a nijak nesouvisejících místech.
Pokud není třeba si připravit půdu na to, že tyto myšice mají velký potenciál stát se škůdci i v dnešních v Bruseli vyžadovaných pasívních domec s masívní izolací a složitou stavbou stěn, kde je pro takové zvíře ochotně lezoucí do výšek velmi snadné najít úkryt a kde po nějakých pár letech po vyprchání impregnace chemikáliemi odpuzujícími tato zvířata a hmyz najdou právě v podobě hmyzu žijícího v těchto domech dostatek potravy i bez parazitování na lidské potravě.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2023 08:32 Reaguje na Radim Polášek
Pokud o tématu moc nevím, nediskutuji. Myšice temnopásá byla zjištěna i na hřebenech Beskyd, tedy ve stejném prostředí, kde se vyskytuje i myšivka horská. Kromě toho myšice temnopásá se nevyskytuje pouze na zahradách, ale v průbehu roku svůj výskyt mění...častá je v břehových porostech vodních toků, na polích i v lesích...
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.1.2023 09:21 Reaguje na Karel Pavelka
Ale jinak je to zajímavá otázka - kdo osídluje silné vrstvy izolací obalujících nové domy?
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.1.2023 13:15 Reaguje na Viktor Šedivý
to může být cokoliv. rozebíral jsem unimobuňku a tam v 1 tom kuse skelné vaty měla hnízdo myš s mladými. ale že mi nevadila tak jsem ji nechal v klidu si ty mladé odnosit do bezpečí. navíc to byl zajímavý zážitek to celé pozorovat. ovšem podotýkám že ta skelná vata byla jen tak volně nastrkaná ale ty kvalitně nafoukané izolace z recyklovaného papíru jsou prý dělány tak že se tam hlodavci nedostanou. prý se jim ty nory hned zavalí, tak nevím. ale já bych si slaměný domek i postavil, když by na to přišlo...nějaká ta myška by mi asi nevadila, když mám několik koček.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

8.1.2023 21:51 Reaguje na radim buffalo tobias
Ty kvalitní izolace z nafoukaného mletého papíru taky prima hoří doutnáním ( třeba od zásuvky, vypínače, svorkovnice apod.). To by si do příčky dal leda blázen. A že by odpuzovaly myši , to jsem taky neslyšel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.1.2023 14:46 Reaguje na Petr Pekařík
Foukaný mletý papír je impregnován boraxem a ten by měl údajně, vedle protipožární funkce, bránit i proti osídlení takové izolace hlodavci. Problém je ale v tom, že pokud to není přímo jedovaté, je to jen odpuzující, to zvíře, když musí, se tam i přesto usídlí. Neusídlí se tam jen tehdy, když má hned vedle k dispozici něco lepšího. To platí vedle foukané izolace i pro poylstyren nebo všelijakou skelnou a keramickou vatu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.1.2023 14:42 Reaguje na Karel Pavelka
Na hřebenech Beskyd si lidi baráky obvykle nestavějí. A myšice se v břehových porostech neobjevuje proto, protože tam je voda, ale proto, protože tam je křoví, na něhož je vázána. Stejně jako v lesích obecně a na těch zahradách, kde taky potřebuje hustší křoví. V přírodě myšice v první řadě loví hmyz a možná i malé živočichy právě v těchto křovích, po kterých umí velmi dobře šplhat a skákat. Případně na podzim konzumuje plody na tomto křoví. Na polích asi moc nebude, pokud se nejedná o přebytek zvířat, která byla vyhnána z vedlejších křoví přetlakem jejich počtu při nějakém přemnožení. Myšice je poměrně přizpůsobivá, takže i na polích by snad mohla přežít, ale pokud má k dispozici nějaký křovinatý prostor, přestěhuje se tam. V lidských obydlích je nebezpečná především tím, že nemá problém se šplháním do výšky a tudíž snadno osídlí i vyšší patra, dokáže se uhnízdit třeba v předmětech nahoře na skříních a podobně. A umí se pohybovat i po konstrukcích nebo dokonce natažených provazech či kabelech ve výškách.
A je silnější a o něco inteligentnější než je běžná domácí myš. Ani zdaleka ne tak inteligentní jako potkan, ale víc než myš.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist