Co odkryla kůrovcová kalamita?

Stejně jako na poli pěstujeme kukuřici, v lesích pěstujeme dřevo. To se týká zhruba 75 procent lesů v ČR. Pro běžného návštěvníka lesa ale často nemusí být zřetelné, že se vlastně prochází po poli, které bude jednou sklizeno. Stromy budou vytěženy a jejich dřevo prodáno.

A ačkoli je dřevo ceněnou surovinou, o stav jeho zásob se v České republice nijak zvlášť nestaráme. Na možnost, že bychom tuto surovinu neměli, nás upozornila až současná lesní krize. Koho probíhající kalamita tlačí, je celkem zřetelné. Jsou to lesníci. Takže i když poslanecká sněmovna udělala v listopadu seminář o dřevě jako strategické surovině, sešli se na něm převážně majitelé lesů. Zástupců dřevozpracujícího průmyslu, pro které byly semináře hlavně určeny, bylo o poznání méně. A přitom právě zpracování dřeva bylo tématem dne.

Dřevo z pohledu vlastníka lesa

Vlastnit les v průběhu kůrovcové kalamity není žádné terno. Dřevo je pro vlastníka lesa hlavní zdroj příjmů. Stromy vám buď chřadnou, anebo se obáváte, že začnou. Usychající stromy se snažíte co nejrychleji vytěžit, protože jakmile strom umře, jeho dřevo z pohledu odběratele degraduje. Na to, abyste ale vykáceli tolik stromů, kolik potřebujete, nemáte dost lidí.

Podle lesního zákona však máte povinnost bránit šíření škodlivých organismů, například kůrovce. Takže stromy vytěžit a zpracovat musíte.

Les po těžbě máte znovu zalesnit, ale nevíte, kde na to vzít finance, protože výkupní cena dřeva klesla na úroveň, kdy už se téměř nevyplatí stromy těžit.

Suchý strom můžete v lese nechat stát maximálně rok, aby o dřevo měl ještě někdo zájem. Z hlediska zhodnocení materiálu před sebou vidíte samé katastrofy: plíseň, dřevokazné houby, dřevokazný hmyz.

Současnost volá po strukturovanějším lese. To na majitele lesa klade větší nároky, protože vypěstovat několika etážový les vyžaduje větší odborné znalosti. I výběrové kácení bude náročnější. Jak si s takovými nároky poradí malí vlastníci lesa? Není výhodnější les prodat někomu, kdo má prostředky, aby se o něj postaral?

Dřevo z pohledu dřevozpracujícího průmyslu

Dřevaři mohou být zatím spokojeni. Dřeva je víc, než stačí zpracovat. Cena je dobrá. Pokud umíte dřevu dát přidanou hodnotu, můžete na něm v současnosti zřejmě vydělat poměrně hodně peněz. Levně nakoupíte a draze prodáte. Cena řeziva ani dřevěných výrobků neklesá a poptávka po dřevě globálně roste.

Pokud v dřevozpracujícím průmyslu mluvíme o dřevě, mluvíme hlavně o smrku. Je ideální pro stavební průmysl, protože má dlouhá vlákna. V tuhle chvíli je smrkového dřeva dost. Co se ale stane s plánovanou proměnou lesů? Éra smrkových lesů už je prý za námi a lesy mají být druhově i věkově rozmanitější.

Zpracovatelský průmysl u nás zatím umí pracovat pouze se dřevem jehličnatých dřevin. „Z buku krov neuděláte,“ vystihuje problém Tomáš Pařík, místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ČR. Bude tedy možné nahradit dřevo jehličnatých dřevin?

Zahlcení kalamitním množstvím dřeva v současnosti zatím přináší jiné problémy. A to je možnost odložení těžby suchých stromů a jejich zpracování až za několik let, kdy na jejich těžbu budou lidi a peníze. To se ale ukazuje jako utopie.

Suché dřevo je tvrdší, má tedy větší řezný odpor, což snižuje výkon na pilách. Zájem je o dřevo čerstvé a neznehodnocené nemocemi, prasklinami nebo vlhkostí. Se suchým a znehodnoceným dřevem toho už moc nevymyslíte.

„Nečekejte, že lze udělat palivo ze čtyř let staré soušky,“ komentoval otázku po využitelnosti starších stromů Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta. I pelety se dělají výhradně z jakostních zbytků. Kůra a dřevo znehodnocené vlhkostí se dá použít maximálně do dřevěných briket.

Dříví v lese

Vypěstovat strom do ideální velikosti trvá zhruba osmdesát let. Na to ale potřebuje vodu a živiny.

Současná krize českých lesů je spojená s vysycháním krajiny. Smrky zaznamenaly nedostatek vláhy jako první, protože jejich kořenový systém je rozložený do plochy v horních vrstvách půdy. Sucho posledních let ale postihlo i hlubší vrstvu půdy, nedostatkem vláhy už trpí například i borovice. Les nikdo nezavlažuje, na rozdíl od pole.

Těžbou dřeva zároveň dochází k ochuzování půdy o živiny. A opět: ačkoli na poli se tento problém řeší ve velkém, v lese méně. Přitom tak velkou rostlinu jako strom je potřeba vyživit. V klasickém hospodářském lese se do půdy vrací minimum organické hmoty, ve srovnání s biomasou, která se v podobě dřevní hmoty z lesa odebere. To může vést k velkému živinovému deficitu.

Vypěstování lesa je zkrátka velká investice. Zalesnění kalamitních holin bude trvat dlouho a bude pro něj muset být využito jak výsadby, tak přirozené obnovy lesa. Bude stát poměrně hodně peněz, jejichž velkou část budou platit vlastníci lesa, ale z velké části bude muset pomoci stát.

Většina dříví, které se dnes v lesích těží, se vyváží v neopracovaném stavu do zahraničí, protože kapacita českého dřevozpracujícího průmyslu je velmi malá.

Podle Tomáše Paříka jsme odnaučili českou společnost používat dřevo. Dřevěné výrobky se u nás dlouhodobě nevyráběly a cenu dřeva jsme vyhnali nahoru. Proto u nás klesla poptávka po dřevě. A protože chybí lokální výrobci, většinu dříví vyvezeme.

Dotujeme tedy výrobu dřeva, které pak ze země vyvezeme surové, protože ho v ČR nedokážeme zpracovat?

---

reklama

---