https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/i-jedle-belokora-ma-sve-kurovce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

I jedle bělokorá má své kůrovce

24.11.2023 06:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
jedle napadená podkorním hmyzem v korunové partii má ve spodních částech kmene dostatek pryskyřice na obranu.
jedle napadená podkorním hmyzem v korunové partii má ve spodních částech kmene dostatek pryskyřice na obranu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Liška / VÚLHM
Středoevropské jehličnaté lesy čelí zvýšenému tlaku biotických škodlivých činitelů, v posledních letech zejména podkorního a dřevního hmyzu. Důsledkem je oslabení až rozpad porostů zejména smrku ztepilého a borovice lesní, neboť tyto dřeviny patří mezi dominantně zastoupené jehličnany. Jedli bělokoré se dosud nevěnovalo příliš pozornosti. Její zastoupení v lesích je pouze 1,2 %, avšak předpokládané přirozené zastoupení činilo cca 20 % a doporučené zastoupení dosahuje téměř 8 %.
 
Jedle bělokorá je přitom v Evropě významným druhem z hlediska ekonomického (dřevozpracující průmysl), sociálního (rekreační funkce jedlových lesů, využití pro monitoring kvality ovzduší) i ekologického (ochrana půdy a biodiverzity).

Výrazný pokles rozlohy jedlových porostů a zastoupení této dřeviny ve střední Evropě nastal od 70. let minulého století. Příčinou je komplex vzájemně závislých faktorů, jako jsou emise síry a další znečišťující látky, acidifikace půdy, nedostatek genetické variability, různé patogeny (např. houby kořenovník vrstevnatý a václavky), výskyt parazitických organismů (jmelí bílé) snižujících vitalitu stromů, výkyvy počasí (extrémní teplotní periody, období sucha), nevhodné lesnické a myslivecké hospodaření i nedostatečná ochrana lesa.

Zvýšení podílu jedle je navíc silně omezováno až znemožňováno působením přemnožené spárkaté zvěře.

Mezi podstatné negativní faktory ovlivňující prosperitu jedlí patří také působení podkorního hmyzu. Na území střední Evropy patří mezi podkorní hmyz způsobující odumírání jedlí především lýkožrouti rodu Pytiokteines: lýkožrout jedlový, lýkožrout prostřední a lýkožrout malý, případně také korohlod jedlový.

Problematice kůrovců na jedli se věnují vědci z Lesní ochranné služby, VÚLHM, v. v. i. Své poslední poznatky publikovali v článku Výskyt a význam kůrovců rodu Pityokteines v porostech jedle bělokoré, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2023. Vědci ve své studii zhodnotili výskyt lýkožroutů rodu Pityokteines ve vybraných regionech Česka, posoudili ohrožení porostů pěstovaných v klimaticky odlišných podmínkách a vyhodnotili početnost jednotlivých druhů.

Významný vliv těchto druhů na zhoršení zdravotního stavu a odumírání jedlí v Evropě se projevil výrazně po roce 2000. Všechny tři druhy preferují oslabené a odumírající stromy před zdravými, množí se velmi rychle, zejména na vývratech a zlomech po vichřicích. Kůrovci rodu Pityokteines se vyznačují silným škodlivým potenciálem, mohou být příčinou odumření až 70 % napadených stromů. Brouci vylíhlí z jednoho stromu mohou v následujícím roce ohrozit až 56 stromů.

I přes uvedené rizikové faktory je však nezbytné posílit snahy o zachování jedlí v lesích i v době změn klimatu, neboť jedle má, jak ukazují např. dendroekologické studie, zejména ve vyšších nadmořských výškách ve vztahu k suchu větší rezistenci i resilienci než např. smrky, buky a modříny.

Pěstování jedlí tak může v budoucnu přispět k udržení vysoké úrovně produktivity v mnoha zemích střední Evropy. Rovněž má jakožto pozdně sukcesní druh za určitých podmínek potenciál v důsledku klimatické změny rozšiřovat na území Evropy svůj areál výskytu.

Ke zlepšení ochrany jedle bělokoré je nezbytné přijmout odpovídající způsoby hospodaření, neboť s měnícím se klimatem bude docházet k nevhodnému rozložení srážek během roku a poryvům větru, což povede k mechanickému poškození a silnému napadání jedlí podkorním hmyzem při oslabení stromů suchem.

Vědci svoji studii realizovali na čtyřech lokalitách: Starý Samechov (střední Čechy, okres Kutná hora), Nižbor (střední Čechy, okres Beroun), Tábor (jižní Čechy, okres Tábor) a Runářov (střední Morava, okres Prostějov).

Všechny lokality se nacházejí v oblastech s rozsáhlejšími výskyty jedlových porostů a mají stanovištní podmínky odpovídající ekologickým nárokům této dřeviny. Na všech lokalitách byl zaznamenán zvýšený podíl odumírání jedlí s četným napadením podkorním hmyzem. Plochy byly rovněž záměrně vybrány v různých biogeografických regionech Česka. Kůrovci byli odchytáváni pomocí feromonových lapačů umístěných v okraji porostů.

Výskyt lýkožrouta malého byl na všech lokalitách četnější, s rozsahem napadení po celé koruně stromů (korunová část kmene a větve), než u lýkožrouta prostředního, který je považován za nejvýznamnějšího lýkožrouta poškozujícího jedle.

Převaha lýkožrouta malého, vyvíjejícího se pouze ve větvích a vrcholcích, může ukazovat na zdravotní stav jedlí, kdy mají v důsledku sucha dominantně oslabenou korunovou část, avšak v kmeni stále dostatek pryskyřice na obranu proti kůrovcům, tj. zalévání nalétávajících brouků lýkožrouta prostředního na kmen.

Příčinou relativně nízkých odchytů obou druhů bylo zlepšení klimatických podmínek, kdy po období sucha v letech 2018 a 2019 následovaly srážkově příznivější roky s pozorovatelnou regenerací jedlí, v důsledku čehož již přemnožení doznívalo.

Výrazné rozdíly byly zaznamenány mezi lokalitami. Nejpočetnější, téměř dvojnásobný oproti druhé nejpočetnější lokalitě Runářov, výskyt lýkožrouta malého byl na lokalitě Nižbor, což lze vysvětlit regionálními klimatickými rozdíly. Lokalita se ve srovnání s ostatními nachází v nejnižší nadmořské výšce, dosahuje vyšších průměrných teplot a nižších průměrných srážek.

Nízké srážky a vyšší teploty jsou obecně u kůrovců příčinou nárůstu počtu generací, dřívějšího jarního rojení, jejich silnější agregace a nižší obranyschopnosti dřevin, což usnadňuje napadení podkorním hmyzem.

Odchyty na jednotlivých lokalitách odpovídají míře výskytu napadených stromů, jež se nejpočetněji vyskytovaly na Nižboru a St. Samechově, naopak na lokalitě Runářov a Tábor byl výskyt nízký.

Vysvětlení pro meziroční rozdíly v počtu odchycených jedinců lze hledat v celkovém zlepšení zdravotního stavu jedlí, kdy po suchém období 2015–2018 došlo k navrácení srážek k normálu.

Vědci ve své studii potvrdili škodlivý výskyt kůrovců rodu Pityokteines, konkrétně lýkožrouta malého a lýkožrouta prostředního. Oba tyto druhy byly běžně zachycovány v instalovaných feromonových lapačích.

K zajímavým zjištěním, potvrzujícím opakovaná terénní pozorování na napadené hmotě, patří absence lýkožrouta jedlového, který nebyl zaznamenán ani v jednom případě. Vědci v závěru studie konstatovali, že v posledních desetiletích dochází k zásadnímu úbytku tohoto druhu v naší přírodě, oproti stavu před cca půl stoletím, kdy ještě patřil k běžným druhům fauny kůrovců na jedli v mnoha oblastech Česka. Důvody tohoto jevu nejsou přesně známy, jednu z příčin může představovat dramatický úbytek starých jedlových porostů, které tomuto druhu nejvíce vyhovují.

Srovnání lokalit ukázalo, že vztah mezi počtem jedinců a klimatickými charakteristikami (vyšší teplota, nižší srážky) platí u jedlí obdobně jako u dalších dřevin.

Studie vznikla v rámci řešení projektů QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“ a QK22020062 „Identifikace přeživších jedinců lesních dřevin na kalamitních plochách, jejich záchrana a výzkum jejich rezistence“.

Článek Výskyt a význam kůrovců rodu Pityokteines v porostech jedle bělokoré je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

25.11.2023 06:01
každá monokultura bude vždy nestabilní. Každá odrůda má své nevýhody. Možná by pomohlo genetické inženýrství a hledání odolnější odrůdy. Pestřejší les, aby zde bylo více predátorů hmyzu. Hledání exotičtější suchu odolné odrůdy nebo křížence. Zlepšování půdy vhodným pokryvem a kombinací rostlin, aby více zachycovala vodu. Zachycování vody přímo v lesích- vytváření mokřadů a zavodněných míst v lese.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2023 15:04 Reaguje na Honza Honza
Víte, to je třeba se rozhodnout co chcete. Produkční les bude vždy nestabilní a vyžadovat zásahy, ať už bude mít jakékoli složení. Pokud bude řídký pastevní přirozený les, vyředěný a rozrůzněný pastvou, tak neposkytne dřevo, ale bude mít vysokou diverzitu a i když něco uschne, pořád se bude obnovovat. Ale musí být pod stálým tlakem pastvy řídký, různorodý a různověký.
Odpovědět
Pe

Petr

25.11.2023 19:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak se může obnovovat, když bude pod neustálým tlakem pastvy? Neobnoví se nic. Odroste a konec.
A stále dokola si říkám kde vezmete tolik zvěře, aby dokázala udržet les před růstem, a hlavně jak tu zvěř chcete přinutit nedělat obří škody vedle na polích a v jiných lesích?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2023 17:22 Reaguje na Petr
No to zařízení už vynalezl středověk a jmenuje se to obora. A proč by nemohly být někde v NP či CHKO i velké obory?
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2023 18:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třeba proto, že je to nesmyslné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2023 18:58 Reaguje na Petr
Pro vás je nárůst biodiverzity, ověřená např. v Podyjí nebo Milovicích nebo Na Plachtě....nesmyslné?
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2023 19:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nesmyslné jsou vaše nápady a řešení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2023 12:49 Reaguje na Petr
Zcela vágní personifikace.
Co propaguji spolehlivě odzkoušená metoda nárůstu biodiverzity. Urážkami realitu neovlivníte. .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.11.2023 12:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Sám víte, že to dnes není reálné a pastvě v lesích brání
nejenom ti, kteří spoléhají na samovýsev a bezzásah, ale
i vlkomilové a vlastníci polí, kterým by zvířata ničila
úrodu. Možné by to bylo pouze s ploty a to ploty doslova
obřími co do délky, tak i pevnosti, aby zadržely velké
spásače, které lidé právě proto vybili, či domestikovali. Realita je dnes jiná a váš sen je utopií mimo pár míst,
kde to lze zkusit a realizovat. Otázkou ale je, že jsou
dnes i jiné možnosti a to cílenou výsadbou určitých dřevin
na vhodná stanoviště a jejich údržbou včetně podrostu
třeba i stroji a maloplošnou cílenou pastvou na dané
lokalitě vyhlášené rezervací. Na celé ploše naši země
je to ale utopická myšlenka, které se nikdy nedočkáte!
Leckde stačí na údržbu kosa a ruku na srdce, kolik jste
letos takových ploch pokosil, aby nezarůstaly stromy
a křovinami, či pouze nežádoucími plevely? Kdo to má
asi tak dnes dělat a kdo bude pást v lesích dobytek? Vy?
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2023 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček
To by ho majitelé hnali, kdyby vlezl někomu do lesa a začal tam vysekávat podrost a přirozenou obnovu (váš název samovýsev je komický). Zastavil by se až u soudu.
Jinak přirozená obnova se v různé míře praktikovala vždy. Není to dnešní "výmysl", ale zcela regulérní způsob obnovy lesa, s mnoha výhodami a přednostmi. Ostatně, není to vůbec lidský vynález. Příroda to tak dělala vždy a jak to skvěle funguje vidíme po celém světě - jen díky tomu existuje vegetace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.11.2023 18:17 Reaguje na Petr
V mém okolí je několik lokalit zalesněných náletem
a je obrovský rozdíl, odkud to tam nalétlo. Třeba 5 ha bývalého pole je z 95 % březinou stejného věku,
ve které břízy vládnou nad čímkoliv jiným a bojují
mezi sebou o přežití. Pak je tu bývalá pískovna
s propustným podložím a ta už je staršího data s
promísením březiny i jinými stromy jako duby,
olše, osiky, habry a akáty. Ty stromy vítězí nad
ostatními podle sucha, či naopak vlhka a taky
podle věku dožití, kdy pomalu po cca 50 létech
umírají stářím břízy, olše a osiky. Nahrazují je ale opět i tyto dřeviny. No a pak tu jsou nálety
kolem tratí a cest, kde už to částečně reguluje
člověk, aby komunikace těmi nálety nezarostly a
aby stromy nepadaly na tratě a cesty. Akáty tam
co 5 let seříznou až k zemi a za 5 let totéž.
Prostě co v danou dobu nalétlo odjinud tam je a
pokud se s tím spokojím, budiž. Dobrý hospodář
ale netouží po nekvalitních náletech(samovýsevu)
a cíleně ho buď mění a nebo sází to, co chce on
a nikoliv náhoda daná přírodou. Ano v přírodě
se tak děje odjakživa, ale po požáru tam roste
to, co tam naletí z okolí a může to být pouze
bříza, dokonce i pajasan a jiné invazní stromy.
Po kůrovci smrkovém tam nalétnou smrky a jsme
tam, kde jsme byli předtím. Po pádu velikána
v lese obsadí jeho místo buď jeho potomci a nebo
agresivnější druhy z okolí. Výsledek tak může
být leckdy tragický a proto je třeba přírodě
v HOSPODÁŘSKÝCH lesích pomáhat podle vlastníka.
Samozřejmě předpokládám, že kosí ve svém lese a
nebo alespoň tam, kde mu to vlastník dovolí, aby
ten les prosvětlil a udržoval podobně jako spásači.
Pokud si myslíte, že vám narostou duby a buky tam,
kde nebyl nikdy ani jediný a semenné stromy jsou
kilometry daleko, tak už chápu, že horujete pro ty
nesmysly o mocné matce přírodě, která to sama vše
vyřeší. Nevyřeší a když tak za x generací obměny
lesa, kdy se ty semenné stromy lokalitě přiblíží
natolik, že je tam dopraví alespoň ptáci a zvěř.
Ono i oni mají omezený perimetr šíření třeba
žaludů, které si sojky schovávají nedaleko dubu
a neletí s nimi kilometry daleko. Nejsou totiž
hloupé létat je ukrývat na zimu kilometry, ale
stačí metry a zaletět si do spižírny pod dub.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2023 18:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud jako ukázku přirozené obnovy lesa používáte nálety na polích a kolem cest a tratí, tak to pak chápu, že tomu říkáte "samovýsev" a přijde vám to nesmyslné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2023 10:24 Reaguje na Petr
Dobře a co obnova lesa po požáru v NP ČŠ
a po kůrovci na Šumavě? Tam je to jiné?
Taky tam naletěla pouze semena z těch
přeživších a neshořelých stromů. Nemám už chuť se s vámi déle slovíčkařit, když si s tím vystačíte, tak budiž. Obnova lesů samovýsevem a následný bezzásah je pouze o nulových nákladech spekulantů s lesními pozemky s cílem je mít pouze jako dobrou investici a nebo tu biomasu zhodnotit jako palivo do tepláren, které se na biomasu o překot přestavují. Copak asi budou pálit, když to nebudou 20. leté náletové porosty? Myslíte si, že zbytek hodnotné kulatiny někdo prodá za pár korun na palivo? Nebo budou štěpku dovážet z Amazónie? Než by do mýtní zralosti dorostly všechny ty lesy po kůrovci, tak budou do té doby pálit
co? Chápete, že jste vy zastánci těch
samovýsevů a bezzásahů užitečnými hlupáky
prosazujícími tuto zhovadilost podnikavců skupujících holiny s výhledem bezpracně
z nich udělat plantáže na biomasu? Říci
to hlasitě oni, tak jim to neprojde a tak
proč nesponzorovat ty správné "vědce" a
ochranáře, kterým nedochází, o co tu jde?
Znám jednoho podnikavce, který už nějaké holiny koupil a nedočkavě se třese, kdy
bude rozprodávání státních lesů, aby je
taky ponechal přírodě a pak semlel na
štěpku. Okolní teplárny a elektrárna
už mají plány na kotly na biomasu a on
na to, jak je bude zásobovat palivem.
To si přejete a to prosazujete? Fuj!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2023 18:00 Reaguje na Honza Honza
Dobrý hospodář předchází všem druhům škůdců a nenechává je namnožit.
Pokud budou v hospodářských lesích hospodařit dobří hospodáři, tak
se není třeba o naše lesy obávat. Pokud tomu tak nebude, tak i v
těch smíšených budou obětí jednou smrky, podruhé jedle, pak jasany,
jilmy, modříny, břízy atd. Ano bude to postupně a vždy v tom lese
něco zbude, ale to samé v monokultuře, když včas zastavím škůdce, aby nemohli zasáhnout celý les. Monokultura může být v ostrůvcích
a hned vedle zase jiná jiného druhu a věku. Takový les jako celek zůstane lesem taky pořád, ale snadněji se bude ošetřovat, těžit a taky obnovovat. Pasečné hospodaření je ekonomicky i do budoucna vhodný způsob, protože se nikomu nebude chtít těžit jeden strom ze sta a za rok zase jiný a tak dokola. Na to lidi do budoucna nebudou a takový les bude časem pralesem bez těžby a další práce. A nebo
ho co dvacet let semele štěpkovač bez rozdílu druhu a věku a počká
se na samovýsev s bezzásahem, které tak ekologisté prosazují.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist