Jak obnovit přírodu zničenou válkou? Odborníci z Ukrajiny hledali inspiraci v bývalém vojenském prostoru u Milovic. Dnes se tu volně pasou koně
„Ukrajina má pro projekty spojené s návratem velkých kopytníků obrovský potenciál. S ukrajinskými kolegy jsme plánovali společný projekt v roce 2022, bohužel vypuknutí války zabránilo plánovanému převozu zubrů a dalších kopytníků z milovické rezervace na Ukrajinu, konkrétně do Přírodní rezervace Beremyčke,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která založila v roce 2015 milovickou rezervaci ve spolupráci s vědci.
V tuzemsku si ukrajinští odborníci prohlédli několik lokalit, například včera navštívili Národní park Šumava. „V Česku jsme se na základě mapování jejich zájmu a potřeb snažili domluvit výjezdy do terénu a návštěvy úspěšných projektů, které by zohledňovaly jednak jejich profesní zaměření, potenciál přenesení projektů do ukrajinského kontextu a také to, aby jejich nutnou součástí byla komunikace s veřejností. Zejména tou lokální, včetně samospráv,“ doplnila Pavla Hofmeisterová.
Právě komunikace s veřejností je podle ní klíčová. „Ukrajinští kolegové řeší, jak lidem vysvětlit důležitost a potřebnost ochranářských či rekultivačních projektů, když obzvlášť teď v Ukrajině je válka argument na všechno - ekologické problémy neřešit, preferovat ekonomickou rentabilitu nad ekologickým dopadem a podobně,“ navázala Pavla Hofmeisterová.
Ukrajinští ochránci přírody využijí znalosti získané v bývalém vojenském prostoru Milovice také při obnově válkou zničené přírody.
„Část z nich pracuje v cenných oblastech, které jsou přímo zasažené válkou. Buď jimi prošla fronta, jsou zaminovaná, utrpěly škody od těžké techniky a podobně. Minimálně dvě kolegyně se věnují enviro škodám způsobeným invazí,“ zdůraznila Pavla Hofmeisterová.
Přečtěte si také |
Rusko převzalo správu ukrajinské rezervace Askanija-Nova. Co všechno je v ohrožení?
Pozůstatky po činnosti armády zaměstnávají také ochránce přírody u Milovic. „Následky působení vojáků řešíme ještě deset let po založení rezervace. Od odstraňování pyrotechniky, přes odklízení ostnatých drátů, rozstřílených terčů až po likvidaci zbytků budov či stavební suti,“ vysvětlil Dalibor Dostál.
Nesehnutí dlouhodobě spolupracuje s Ukrajinskou skupinou pro ochranu přírody (Ukrainian Nature Conservation Group – UNCG), kterou brněnská organizace podporovala dlouho před začátkem války v této zemi.
„Lopotnou advokační prací s místními samosprávami a politiky tato skupina usilovala o to, aby vybraná cenná území v jižních regionech Ukrajiny byla vyhlášena přírodními rezervacemi a tím se zastavilo jejich ničení, primárně způsobované nevhodným využíváním pro zemědělské účely. Velmi záhy po invazi si v UNCG uvědomili, že je třeba ‘odkoukat‘, co se odkoukat dá, od zemí střední Evropy, které vstoupily do EU nedávno a s typově podobnými problémy, jakým čelí na Ukrajině. A jejich zkušenost využít doma, kde s velkou pravděpodobností započnou přístupová jednání a slaďování s EU standardy i v ekologických věcech,“ uzavřela Pavla Hofmeisterová.
Přečtěte si také |
Miloslav Jirků: Kauzy milovické pastevní rezervace: otázky a odpovědi
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina.
reklama
