https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-probiha-zachrana-genofondu-krkonosskeho-smrku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak probíhá záchrana genofondu krkonošského smrku?

3.7.2021 07:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Klonová výsadba Reissovy domky (Světlá hora) v roce 2008.
Klonová výsadba Reissovy domky (Světlá hora) v roce 2008.
Foto | Jarmila Martincová / VÚLHM
Koncem 70. let 20. století došlo na území Krkonoš k destrukci lesních ekosystémů kombinovaným působením imisí, klimatických extrémů a biotických škůdců. Nejvíce byly postiženy hřebenové partie ve výšce zhruba nad 900 m. Konfigurace horského terénu umožnila pronikání imisí i do závětrných částí ledovcových karů a údolí. Imisně-ekologická kalamita tak byla po roce 1981 příčinou velkého úbytku dospívajících a dospělých, zejména smrkových porostů, včetně těch, v kterých lze smrk považovat za autochtonní.
 

Katastrofická situace vyžadovala rychlé a efektivní řešení, jehož rámec poskytoval program Záchrana genofondu geograficky původních druhů lesních dřevin v Krkonoších. Vědci, lesníci, ochránci přírody hledali způsoby zachování cenných populací autochtonního smrku. Jednou z možností bylo zakládání generativních matečnic a následně zakládání klonových výsadeb. Vzhledem k nedostatku původního osiva smrku v Krkonoších byly tyto výsadby určeny k produkci sazenic vegetativním způsobem, a to řízkováním.

Základní matečnice potomstev elitních stromů krkonošského smrku sloužící jako primární zdroje řízků byly založeny v letech 1989 až 1993 generativně vypěstovaným sadebním materiálem pocházejícím z osiva sesbíraného pracovníky Správy KRNAP a Výzkumné stanice Opočno VÚLHM, v. v. i, ve zdrojových lokálních populacích v imisně exponovaných horských lokalitách, které odolávaly imisně-ekologickému stresu.

Výsadby byly založeny jednak v podmínkách optimálních pro růst smrku v Trutnově ve výšce 500 m n. m., jednak v Krkonoších na TVP Lesní Bouda ve výšce 1080 m n. m., v které jsou vhodné podmínky pro přirozenou selekci klonů.

Klonová výsadba Benecko v roce 2002.
Klonová výsadba Benecko v roce 2002.
Foto | Jarmila Martincová / VÚLHM

Ze základních (generativních) matečnic byly od roku 1992 odebírány řízky. Po zakořenění a dopěstování ve školce byly získané klony vysazovány do klonových výsadeb v kontrastním prostředí v Trutnově a v Krkonoších. Každá vegetativní sazenice v těchto výsadbách byla označena jedinečným číslem evidovaným zároveň s číslem klonu (tj. číslem stromu v základní matečnici).

Od roku 2001 sloužily k odběru řízků kromě základních matečnic také založené klonové výsadby. Celkem bylo v roce 2019 v klonových výsadbách Benecko, Dvoračky 1 a 2 a Reissovy domky zastoupeno 43 polosesterských potomstev elitních smrků.

Klonová výsadba Reissovy domky na Světlé hoře v katastru obce Horní Maršov o výměře 0,45 ha byla založena v roce 2002 v nadmořské výšce 740 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 124 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev. Na ploše je 950 stromů.

Klonová výsadba Benecko se nachází mezi Pustým potokem a jeho levým přítokem v blízkosti Jánského vrchu v katastru obce Benecko. Plocha o výměře 0,83 ha byla založena v roce 1997 na západně orientovaném svahu v nadmořské výšce 765 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 324 klonů pocházejících z celkem 25 polosesterských potomstev. Na ploše je celkem 1697 stromů.

Klonová výsadba Dvoračky 1 čtyři roky po založení v roce 2003.
Klonová výsadba Dvoračky 1 čtyři roky po založení v roce 2003.
Foto | Jarmila Martincová / VÚLHM

Klonové výsadby Dvoračky se nacházejí v blízkosti Vlčího hřebene na jih od Lysé hory v katastru Rokytno v Krkonoších obce Rokytnice nad Jizerou. Dílčí plocha Dvoračky 1 o výměře 0,63 ha byla založena v roce 1999 v nadmořské výšce 1030 m. Dílčí plocha Dvoračky 2 o výměře 0,28 ha byla založena v roce 2000 na severozápadně orientovaném svahu v nadmořské výšce 1025 m. V současnosti je v klonové výsadbě Dvoračky 1 zastoupeno 231 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev a na dílčí ploše Dvoračky 2 pak 92 klonů z celkem 23 polosesterských potomstev. Na obou plochách je celkem 1156 a 499 stromů.

Po celou dobu od založení matečnic, výsadeb klonů a péče o ně na vybraných lokalitách, vědci z Výzkumné stanice Opočno VÚLHM vedli pečlivou detailní evidenci původu jednotlivých stromů. Z takto vzniklé databáze vytvořili soubory specializovaných map klonové výsadby smrku v Krkonoších.

Publikované soubory map budou využívány především při hodnocení prosperity jednotlivých klonů rostoucích v klonové výsadbě Reissovy domky, Benecko, Dvoračky 1 a 2 v podmínkách měnícího se klimatu, pro hodnocení růstu a zdravotního stavu klonů, při jejich cílené vegetativní i generativní reprodukci, při cílených odběrech reprodukčního materiálu za účelem reintrodukce autochtonního smrku či výzkumu, při plánování a vlastním provádění výzkumných šetření a managementových opatření, ale také pro orientaci odborných exkurzí.

Klonová výsadba Dvoračky 1 v roce 2008, kdy se již objevila významnější plodivost některých jedinců.
Klonová výsadba Dvoračky 1 v roce 2008, kdy se již objevila významnější plodivost některých jedinců.
Foto | Jarmila Martincová / VÚLHM

Mapy mohou napomoci vyšší kvalitě a spolehlivosti výsledků výzkumu, například týkajících se odrůstání a prosperity klonů v závislosti na mikrostanovištních rozdílech, prostorových vztazích a lokálních vlivech, ve vztahu k vývoji klimatu s výhledovým dopadem na praktické aplikace výsledků.

Mapy budou využívány pracovníky Správy Krkonošského národního parku, vědeckými pracovníky, pracovníky orgánů ochrany přírody a pedagogy i studenty lesnických či přírodovědně zaměřených středních škol, vyšších odborných škol a univerzit aj.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

7.7.2021 18:19
Chybi mi v clanku definice zakladnich pojmu. Co to je krkonossky smrk? Presneji receno, co se mini, mluvime li o "genofondu autochtonního krkonošského smrku". Jak se tento genofond odlisuje od smrku alpskeho, sumavskeho ci tatranskeho. Rozdilnost mezi alpskym a krkonosskym smrkem bude asi dost velka, cetl jsem ale nekde ze geneticke rozdily mezi krkonosskym, jizerskym, krusnohorskym a sumavskym smrkem jsou jen nepatrne a vetsi odlisnost - geneticky- zacina az u smrku jesenickeho. Zrejme to souvisi s poledovym sirenim se smrku do nasich hor. Taky mi laicky prijde, ze smrk rostouci nekde v Mumlavskem ci Labskem dole v polohach kolem 900 m n m bude mit asi dost jine vlastnosti nez smrk na hranici lesa. Ona uz i ta poloha pod Dvorackami je klimaticky o dost jina, nez nahore na Kotli kde smrk tez roste byt uz jen ostruvkovite mezi kosodrevinou
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist