Jak probíhá záchrana genofondu krkonošského smrku?
Katastrofická situace vyžadovala rychlé a efektivní řešení, jehož rámec poskytoval program Záchrana genofondu geograficky původních druhů lesních dřevin v Krkonoších. Vědci, lesníci, ochránci přírody hledali způsoby zachování cenných populací autochtonního smrku. Jednou z možností bylo zakládání generativních matečnic a následně zakládání klonových výsadeb. Vzhledem k nedostatku původního osiva smrku v Krkonoších byly tyto výsadby určeny k produkci sazenic vegetativním způsobem, a to řízkováním.
Základní matečnice potomstev elitních stromů krkonošského smrku sloužící jako primární zdroje řízků byly založeny v letech 1989 až 1993 generativně vypěstovaným sadebním materiálem pocházejícím z osiva sesbíraného pracovníky Správy KRNAP a Výzkumné stanice Opočno VÚLHM, v. v. i, ve zdrojových lokálních populacích v imisně exponovaných horských lokalitách, které odolávaly imisně-ekologickému stresu.
Výsadby byly založeny jednak v podmínkách optimálních pro růst smrku v Trutnově ve výšce 500 m n. m., jednak v Krkonoších na TVP Lesní Bouda ve výšce 1080 m n. m., v které jsou vhodné podmínky pro přirozenou selekci klonů.
Ze základních (generativních) matečnic byly od roku 1992 odebírány řízky. Po zakořenění a dopěstování ve školce byly získané klony vysazovány do klonových výsadeb v kontrastním prostředí v Trutnově a v Krkonoších. Každá vegetativní sazenice v těchto výsadbách byla označena jedinečným číslem evidovaným zároveň s číslem klonu (tj. číslem stromu v základní matečnici).
Od roku 2001 sloužily k odběru řízků kromě základních matečnic také založené klonové výsadby. Celkem bylo v roce 2019 v klonových výsadbách Benecko, Dvoračky 1 a 2 a Reissovy domky zastoupeno 43 polosesterských potomstev elitních smrků.
Klonová výsadba Reissovy domky na Světlé hoře v katastru obce Horní Maršov o výměře 0,45 ha byla založena v roce 2002 v nadmořské výšce 740 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 124 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev. Na ploše je 950 stromů.
Klonová výsadba Benecko se nachází mezi Pustým potokem a jeho levým přítokem v blízkosti Jánského vrchu v katastru obce Benecko. Plocha o výměře 0,83 ha byla založena v roce 1997 na západně orientovaném svahu v nadmořské výšce 765 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 324 klonů pocházejících z celkem 25 polosesterských potomstev. Na ploše je celkem 1697 stromů.
Klonové výsadby Dvoračky se nacházejí v blízkosti Vlčího hřebene na jih od Lysé hory v katastru Rokytno v Krkonoších obce Rokytnice nad Jizerou. Dílčí plocha Dvoračky 1 o výměře 0,63 ha byla založena v roce 1999 v nadmořské výšce 1030 m. Dílčí plocha Dvoračky 2 o výměře 0,28 ha byla založena v roce 2000 na severozápadně orientovaném svahu v nadmořské výšce 1025 m. V současnosti je v klonové výsadbě Dvoračky 1 zastoupeno 231 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev a na dílčí ploše Dvoračky 2 pak 92 klonů z celkem 23 polosesterských potomstev. Na obou plochách je celkem 1156 a 499 stromů.
Po celou dobu od založení matečnic, výsadeb klonů a péče o ně na vybraných lokalitách, vědci z Výzkumné stanice Opočno VÚLHM vedli pečlivou detailní evidenci původu jednotlivých stromů. Z takto vzniklé databáze vytvořili soubory specializovaných map klonové výsadby smrku v Krkonoších.
Publikované soubory map budou využívány především při hodnocení prosperity jednotlivých klonů rostoucích v klonové výsadbě Reissovy domky, Benecko, Dvoračky 1 a 2 v podmínkách měnícího se klimatu, pro hodnocení růstu a zdravotního stavu klonů, při jejich cílené vegetativní i generativní reprodukci, při cílených odběrech reprodukčního materiálu za účelem reintrodukce autochtonního smrku či výzkumu, při plánování a vlastním provádění výzkumných šetření a managementových opatření, ale také pro orientaci odborných exkurzí.
Mapy mohou napomoci vyšší kvalitě a spolehlivosti výsledků výzkumu, například týkajících se odrůstání a prosperity klonů v závislosti na mikrostanovištních rozdílech, prostorových vztazích a lokálních vlivech, ve vztahu k vývoji klimatu s výhledovým dopadem na praktické aplikace výsledků.
Mapy budou využívány pracovníky Správy Krkonošského národního parku, vědeckými pracovníky, pracovníky orgánů ochrany přírody a pedagogy i studenty lesnických či přírodovědně zaměřených středních škol, vyšších odborných škol a univerzit aj.
reklama
Dále čtěte |
Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí za první rok provozu navštívilo přes 46.000 lidí
Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu pro Novu, reportérka chodila v národním parku mimo cesty
Správa KRNAP letos v Krkonoších vysadí desítky ovocných stromů tradičních odrůd
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Jak pěstovat duby a ořešáky v době klimatické změny
Jak by měla vypadat péče o náhradní porosty modřínu opadavého