Jak probíhá záchrana genofondu krkonošského smrku?
Katastrofická situace vyžadovala rychlé a efektivní řešení, jehož rámec poskytoval program Záchrana genofondu geograficky původních druhů lesních dřevin v Krkonoších. Vědci, lesníci, ochránci přírody hledali způsoby zachování cenných populací autochtonního smrku. Jednou z možností bylo zakládání generativních matečnic a následně zakládání klonových výsadeb. Vzhledem k nedostatku původního osiva smrku v Krkonoších byly tyto výsadby určeny k produkci sazenic vegetativním způsobem, a to řízkováním.
Základní matečnice potomstev elitních stromů krkonošského smrku sloužící jako primární zdroje řízků byly založeny v letech 1989 až 1993 generativně vypěstovaným sadebním materiálem pocházejícím z osiva sesbíraného pracovníky Správy KRNAP a Výzkumné stanice Opočno VÚLHM, v. v. i, ve zdrojových lokálních populacích v imisně exponovaných horských lokalitách, které odolávaly imisně-ekologickému stresu.
Výsadby byly založeny jednak v podmínkách optimálních pro růst smrku v Trutnově ve výšce 500 m n. m., jednak v Krkonoších na TVP Lesní Bouda ve výšce 1080 m n. m., v které jsou vhodné podmínky pro přirozenou selekci klonů.
Ze základních (generativních) matečnic byly od roku 1992 odebírány řízky. Po zakořenění a dopěstování ve školce byly získané klony vysazovány do klonových výsadeb v kontrastním prostředí v Trutnově a v Krkonoších. Každá vegetativní sazenice v těchto výsadbách byla označena jedinečným číslem evidovaným zároveň s číslem klonu (tj. číslem stromu v základní matečnici).
Od roku 2001 sloužily k odběru řízků kromě základních matečnic také založené klonové výsadby. Celkem bylo v roce 2019 v klonových výsadbách Benecko, Dvoračky 1 a 2 a Reissovy domky zastoupeno 43 polosesterských potomstev elitních smrků.
Klonová výsadba Reissovy domky na Světlé hoře v katastru obce Horní Maršov o výměře 0,45 ha byla založena v roce 2002 v nadmořské výšce 740 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 124 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev. Na ploše je 950 stromů.
Klonová výsadba Benecko se nachází mezi Pustým potokem a jeho levým přítokem v blízkosti Jánského vrchu v katastru obce Benecko. Plocha o výměře 0,83 ha byla založena v roce 1997 na západně orientovaném svahu v nadmořské výšce 765 m. Dnes je v klonové výsadbě zastoupeno 324 klonů pocházejících z celkem 25 polosesterských potomstev. Na ploše je celkem 1697 stromů.
Klonové výsadby Dvoračky se nacházejí v blízkosti Vlčího hřebene na jih od Lysé hory v katastru Rokytno v Krkonoších obce Rokytnice nad Jizerou. Dílčí plocha Dvoračky 1 o výměře 0,63 ha byla založena v roce 1999 v nadmořské výšce 1030 m. Dílčí plocha Dvoračky 2 o výměře 0,28 ha byla založena v roce 2000 na severozápadně orientovaném svahu v nadmořské výšce 1025 m. V současnosti je v klonové výsadbě Dvoračky 1 zastoupeno 231 klonů pocházejících z celkem 29 polosesterských potomstev a na dílčí ploše Dvoračky 2 pak 92 klonů z celkem 23 polosesterských potomstev. Na obou plochách je celkem 1156 a 499 stromů.
Po celou dobu od založení matečnic, výsadeb klonů a péče o ně na vybraných lokalitách, vědci z Výzkumné stanice Opočno VÚLHM vedli pečlivou detailní evidenci původu jednotlivých stromů. Z takto vzniklé databáze vytvořili soubory specializovaných map klonové výsadby smrku v Krkonoších.
Publikované soubory map budou využívány především při hodnocení prosperity jednotlivých klonů rostoucích v klonové výsadbě Reissovy domky, Benecko, Dvoračky 1 a 2 v podmínkách měnícího se klimatu, pro hodnocení růstu a zdravotního stavu klonů, při jejich cílené vegetativní i generativní reprodukci, při cílených odběrech reprodukčního materiálu za účelem reintrodukce autochtonního smrku či výzkumu, při plánování a vlastním provádění výzkumných šetření a managementových opatření, ale také pro orientaci odborných exkurzí.
Mapy mohou napomoci vyšší kvalitě a spolehlivosti výsledků výzkumu, například týkajících se odrůstání a prosperity klonů v závislosti na mikrostanovištních rozdílech, prostorových vztazích a lokálních vlivech, ve vztahu k vývoji klimatu s výhledovým dopadem na praktické aplikace výsledků.
Mapy budou využívány pracovníky Správy Krkonošského národního parku, vědeckými pracovníky, pracovníky orgánů ochrany přírody a pedagogy i studenty lesnických či přírodovědně zaměřených středních škol, vyšších odborných škol a univerzit aj.
reklama
Dále čtěte |
Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo sedm osobností
Do českých Krkonoš se po několika staletích vrátili bobři, jednoho usmrtilo auto
Správa KRNAP uzavře od 15. března do 31. května 11 turistických cest
Co potřebuje uměle odchovaný tetřívek pro své přežití ve volné přírodě?
I jedli bělokorou trápí škůdci. Jak na její ochranu?
Metodika: Při přestavbě našich lesů můžeme využít i přirozené obnovy smrku ztepilého