https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-se-chrani-obojzivelnici-pred-prejetim-na-silnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se chrání obojživelníci před přejetím na silnici?

21.4.2022 11:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stavba migračních zábran u Šumavských Hoštic.
Stavba migračních zábran u Šumavských Hoštic.
Foto | J. Hromasová / ČSOP
Ochránci přírody i v letošním roce zabezpečují úseky silnic, kde dochází k nadměrnému usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly. Aprílové počasí jim tuto pomoc tradičně komplikuje. V centrální evidence je více jak 500 silničních úseků, kde každoročně hynou žáby pod koly aut. Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.
 
Každé jaro mají ochránci přírody snahu ochránit žáby a čolky, kteří na jaře táhnou k vodním plochám, kde se mohou spářit a naklást vajíčka. Pokud jejich cesty křižují silnice, mnoho jich zahyne pod koly projíždějících aut. Český svaz ochránců přírody finančně i odborně podporuje aktivity dobrovolníků, kteří obojživelníky zachraňují, v programu Ochrana biodiverzity. V letošním roce se s pomocí Nadačního fondu Veolia a společnosti Billa podařilo zabezpečit cesty obojživelníků na 18 lokalitách.

Ochránit obojživelníky na takovém kritickém úseku silnice není snadné. Je potřeba zvolit správné období, kdy se instalují podél silnic dočasné zábrany, které obojživelníky navedou na místa, kde se mohou bezpečně dostat na druhou stranu silnice.

Tam, kde to takové místo není, se u zábran instalují lapací pasti, do kterých jsou obojživelníci zachytáváni a každý den pak přenášeni na druhou stranu komunikace. Je to náročná činnost na čas i lidi.

Stavba migračních zábran u Pivovarského rybníka u Volar.
Stavba migračních zábran u Pivovarského rybníka u Volar.
Foto | J. Hromas / ČSOP

Slunečné počasí ke konci března vytáhlo první obojživelníky na cesty, dubnové ochlazení migrující aktivity obojživelníků naopak zase zbrzdilo. Jarní tah tak je rozložen do delšího období. A práce dobrovolníků se neúměrně protahuje, někdy i na dobu až dvou měsíců.

Jen pro představu náročnosti, v letošním roce se na 18 úsecích instalovaly zábrany o celkové délce téměř 9 km.

Letos se do programu zapojili například i skauti z organizace Kaprálův mlýn na jižní Moravě. Při ochraně obojživelníků se sbírají i informace o průběhu tahu, počtu odchycených obojživelníků, případně i jejich pohlaví, které jsou pak cenné pro další plánování ochranářských aktivit.

Oproti minulému roku se podařilo na jedné lokalitě v Českém ráji nahradit dočasné zabezpečení trvalým technickým zařízením a pro další úsek ve Středočeském kraji je již takové zařízení alespoň vyprojektované.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.4.2022 15:13
Zelenejch je přece dost, tak můžou přiložit ruku k dílu.
Místo všelijakého předvádění se, před tv kamerami.
Odpovědět
Pe

Pepa

21.4.2022 15:23 Reaguje na smějící se bestie
tak ty provádějící zmiňované záslužné práce tupci nevidí, jen si všimnou nějakých zábran u silnic, no a některé, kteří potřebují upozornit tupce na aktuální témata, tak těch si pochopitelně ti tupci všímají a to vše je záměr :)
Odpovědět
Ta

Tereza a

22.4.2022 16:15 Reaguje na smějící se bestie
Jsem Zelená a přenáším v jedné lokalitě na Netolicku již 5 let, každý rok kolem 1500ks obojživelníků. Nešiřte nenávist a bludy, můžete i sám přiložit ruku k dílu, i když letos už to zase nestíháte...
Odpovědět

Jirka Černý

23.4.2022 06:58 Reaguje na smějící se bestie
Zelenejch je mnoho druhů, ty co se valí po silnici, nebo našírují s transparenty obvykle neuvidíte s lopatou v terénu. Osobně bych to viděl jako vhodnou práci pro děti milující zvířátka, bohužel zrovna žáby a spol nejsou moc oblíbené, moje dcera měla ráda žabičky, ale ve školce se od holčiček z města naučila že správné je před žábou za neustálého pištění utéct.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.4.2022 10:39
V okolí Trenčína prenášame obojživelníky, najmä ropuchy obyčajné už cca 20 rokov. Počty migrujúcich žiab sa stále znižujú. Nevieme zistiť príčinu, ale zjavne sa jedná o kombináciu viacerých faktorov. Najzásadnejšie sú asi zmeny v krajine, chemizácia a používanie rotačných brán pri jarných prácach. Tam asi zahynie minimálne 10x viac ako na cestách. Nanešťastie to nikto nevidí, nie je to tak zjavné ako placky na cestách. Veľmi diskutované sú aj vlastné prenosy žiab. Pri prenášaní v jednom kýbliku dochádza k prenosom chorôb a je možné, že v konečnom dôsledku tiež prispieva k úbytku žiab. V poslednom rade spomeniem aj klimatickú zmenu. Žabám prekáža studená a hlavne suchá jar ako je znovu aj tento rok. Ťah sa tak predlžuje a mnoho žiab v podstate uschne na ceste k vode. Rizikové sú suché polia, kde žaby veľmi trpia, ale žiaľ nedokážu ich na svojej ceste obísť.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.4.2022 11:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Teplotní výkyvy v době migrace žab a jejich rozmnožování hraje velkou roli spolu s tůněmi, které vyschnou dříve, než pulci dokončí přeměnu v malé žabky. Něco zaviní příroda, něco často člověk vybudováním tůní, které takto vysychají. Letos došlo i na mrazy a vajíčka zamrzlá v ledu na malých a plytkých vodních plochách, kde
stačí voda zchladnout tak, že ji pokryje led. U nás se proto už
"poučily" ropuchy a množily se v rákosině rybníka, který díky mase
teplejší vody nezamrznul. Bohužel tam se zase stávají potravou
vajíčka i pulci potravou ryb a příležitostně i kachen. Takže když
tůně, tak minimálně budovat průtočné, hloubější a nikoliv plytké
vysychající a zamrzávající louže. No a pak je to i o potravě
pulců v dané tůni, protože příliš dlouhý vývoj zaviněný hladem
dopadne žalostně, neboť se buď vývoj nedokončí a nebo pozdě
vyvinutá žabka nenabere energii na přežití zimy. Jinak máte pravdu
s poškozením žab při hromadném odchytu a přenášení, protože po
rozmnožování je často vidět mnoho uhynulých a zaplísněných žab.
Ale to se stává i bez odchytu a přenášení. Daleko rozumnější je
tak u vytypovaných míst umožnit žabám použít alespoň roury pod
cestou a pouze je k nim zábranami nasměrovat. Jinak jsem byl
jednou nočním svědkem hodování jezevce u takové roury, kde se
žab nacpal asi k prasknutí a nebyl asi při hodování sám. Ona
každá koncentrace potravy láká všechny predátory a jsou schopni
nad ránem před vyprázdnění kyblíků je vyprázdnit oni. I tak ale
chválím tyto dobrovolníky a držím jim palce.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist