https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-to-vypada-kdyz-na-sumavskych-potocich-dojde-k-vybrezeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak to vypadá, když na šumavských potocích dojde k vybřežení

8.1.2022 07:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Javoří potok u Modravy se vylévá z meandru do nivy. Pro tento jev existuje krásné české slovo – vybřežení.
Javoří potok u Modravy se vylévá z meandru do nivy. Pro tento jev existuje krásné české slovo – vybřežení.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava
V úterý 4. ledna byly na Šumavě zvýšené stavy vody, některé zdroje předpovídaly na Vydře a Otavě i dvacetiletou povodeň. Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava zdokumentovali, že kouzlo šumavských křivolakých potoků ve vrcholových partiích pohoří nespočívá jen v potěšení ducha, ale rovněž v tlumení síly povodňových vln. Mimo jiné se jim povedlo zachytit tzv. vybřežení, tedy okamžik, když voda opustí koryto potoka.

 
Jde o fenomén, který lze na Šumavě pozorovat díky typickému reliéfu širokých a mělkých údolí s meandrujícími potoky a říčkami. Právě křivolaký tvar a mělká, ne příliš objemná koryta toků dovolují rozliv do jejich okolí, tzv. nivy, ke kterému dochází při jarním tání v kombinaci se srážkami nebo přívalových deštích.

Jezerní potok u Prášil
Jezerní potok u Prášil
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Šumavská údolí se zaplní vodou, a nedovolí tak vzniku ničivé povodňové vlny níže v povodí. Naproti tomu narovnané, zahloubené a často i vydlážděné potoky, jejichž koryto má větší kapacitu, tuto vlastnost ztrácí. Voda odtéká velmi rychle, a když se na hlavním toku nasčítají všechny menší přítoky, často dochází k rozvodnění (rozlivu) až v osídlených oblastech.

Přítok Javořího potoka teče celou svou nivou. Malou kapacitu koryta si potoky udržují díky břehové erozi. Neerodují do dna, nýbrž do stran a meandry se tak neustále rozšiřují. Sedimenty se usazují na protilehlém břehu, zvaném jesep.
Přítok Javořího potoka teče celou svou nivou. Malou kapacitu koryta si potoky udržují díky břehové erozi. Neerodují do dna, nýbrž do stran a meandry se tak neustále rozšiřují. Sedimenty se usazují na protilehlém břehu, zvaném jesep.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

V porovnání s intenzivně obdělávanou krajinou je pohoří Šumavy samozřejmě ve více směrech lépe nastavené na zadržování vody. Je z podstatné části porostlé divokým lesem, rozsah nepoškozených nebo revitalizovaných a dobře fungujících mokřadů je na Šumavě také obrovský. Když ale veškeré kapacity na zadržení „přetečou“, přijdou na řadu vodní toky. Zachovalost území se pak projevuje jako benefit pro člověka.

A to nejen ve smyslu stávající ochrany majetku před povodněmi, ale také jako inspirace, jak nakládat s hospodářskou krajinou, co vylepšit, aby lépe fungovala ve prospěch společnosti. V běžné zemědělské krajině naší doby totiž tento potenciál je, bohužel jsou ale místa pro rozliv přívalové vody do krajiny nevhodně využívána a vodní toky regulovány.

Niva Prášilského potoka při rozlivu a den poté.
Niva Prášilského potoka při rozlivu a den poté.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Snahy o obnovu mokřadů na Šumavě trvají již déle než 20 let. Uvolňování toků z regulovaných struh je ale záležitostí posledních osmi let, přičemž významně k tomuto přispěl právě probíhající projekt LIFE for MIRES. Díky němu se v posledních dvou letech povedlo obnovit 17 km potoků, loni byl první potok dokonce vyveden z podzemní meliorační roury.

Jeden z potoků obnovených v loňském roce se nachází na Rýbárně u Modravy. Jde o bezejmenný přítok Roklanského potoka, který dříve tekl rovnou a hlubokou strouhou. Na vysoký stav vody zareagoval dle očekávání – rozlil se do nivy.
Jeden z potoků obnovených v loňském roce se nachází na Rýbárně u Modravy. Jde o bezejmenný přítok Roklanského potoka, který dříve tekl rovnou a hlubokou strouhou. Na vysoký stav vody zareagoval dle očekávání – rozlil se do nivy.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Všechny poznatky, které zde byly za období revitalizací nabyty, se snažíme předávat. V letošním roce plánujeme odborné revitalizační setkání s exkurzí na obnovené lokality, pro veřejnost pak připravujeme program v rámci Roku mokřadů v Národním parku Šumava.


reklama

 
foto - Linhart Lukáš
Lukáš Linhart
Autor pracuje v oddělení vod a mokřadů Správy NP Šumava, věnuje se projektu LIFE for MIRES.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

8.1.2022 10:44
Jak to vypadá ?
Normálně, tak jako celá staletí před tím. Příroda nemůže za to, že lidé staví i záplavových lokalitách !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2022 11:37 Reaguje na smějící se bestie
Ano v přírodě to je po miliony let normální, ale změnit něco před
staletími, nechat tam postavit lidi domy a nyní to chtít vrátit
o ta staletí zpět je hloupost. Ty liduprázdné prostory NP(které
mimochodem nebyly v minulosti tak liduprázdné a byly člověkem
regulovány)si to zaslouží, ale jinde je opatrnost nutná. Rozliv,
který zničí úrodu, zničí domy, životy lidí i zvířat asi nebude
postiženými opěvován. Nezúčastnění se rozplývají z rozlivu a
spěchají domů do sucha. Ti druzí vysušují, odbahňují, uklízejí
a kupují nové vybavení domácností. Hnízda ptáků jsou vyplaveny,
mláďata zvířat utopena, ryby hnijí ve vysychajících loužích a
po pár dnech oblaka komárů. Obdivovatelé přijedou, odjedou a ti
místní šílí z komárů a zápachu bahna a zdechlin. Takže opatrně
s nadšením kde, kdy a s jakými následky.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.1.2022 16:41
Ja si az po vice navstevach Sumavy uvedomil, ze na rozdil od "mene divokeho" severu vlastne na Sumave nenajdete v minulosti neregulovany tok... Jakym je treba do velke miry Velka Jizera (na rozdil od Jizerky, ktera je regulovana stejne silne, jako ricky nad Modravou). Kdyz uz je takove nadseni z prelevani (ktere tez prece nastava i leckde jinde i mimo chranena uzemi :) mimo upravene koryto - proc neobnovit stare, kdysi spravci parku nasilne protrzene nadrze napr. v Lusenskem udoli a u Roklanske chaty. Prahu takovehle malickosti od povodni neuchrani - ale zvysilo by to diversitu, zajimavost a krasu toho uzemi :)
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 10:17 Reaguje na Miloš Zahradník
Také myslím, že rozlivy jsou spíš doplnková okrasná opatření proti povodním, na státním za státní to asi jde. Ty protržené přehrady je podle mě neúcta k práci a hloupost. Přitom jsou na horních tocích, kde by je dokonce někteří krajináři akceptovali. A jak vypadá v předjaří Velká Jizera?
Odpovědět
va

vaber

10.1.2022 09:43
je to pěkné vybřežení, v lednu kdy by tam mělo být metr sněhu ,je to foto krajiny ve výšce 1000m ,tuším
nějaký pojem jako ,jarní vody, se už přestal vyskytovat, díky oteplování
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist