https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-vypestovat-odolny-les-v-case-klimatickych-zmen-lesnici-experimentuji-s-lesem-pestrym-druhove-i-vekove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vypěstovat odolný les v čase klimatických změn? Lesníci experimentují s lesem pestrým druhově i věkově

9.4.2024 10:56 | BRNO (ČTK)
Velmi dobře se například osvědčuje obnova, kdy v první fázi na ploše vyrostou přirozeně břízy či olše a vytvoří zástin pro cílové dřeviny.
Velmi dobře se například osvědčuje obnova, kdy v první fázi na ploše vyrostou přirozeně břízy či olše a vytvoří zástin pro cílové dřeviny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Při zalesňování velkých holin po kůrovcové kalamitě, které tvoří souvislé plochy desítek až stovek hektarů, je potřeba postupovat s rozmyslem. A přemýšlet co, jak a kdy na holinu vysázet, aby vznikl do budoucna odolný les. Lesníci bohužel podle Jana Řezáče z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pracují s velkou nejistotou, která plyne z klimatické změny. Nevědí, jaké podnebné podmínky budou panovat za 20 či 40 let, řekl při prezentaci na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina.
 

Výzkumníci zalesňují třetím rokem experimentálně holiny, které spravuje Lesní družstvo Přibyslav na Žďársku. "Klimatická změna výrazně zvyšuje nejistotu, co tady bude růst v budoucnosti. Když budeme sázet jen teplomilné dřeviny, může se stát, že to bude špatně. V našem projektu Nový les jinak máme zásadní pravidlo, a to dávat přednost domácím druhům dřevin. I když teď mohou trpět, jsou stále nejlépe přizpůsobené našemu prostředí a klimatu," řekl Řezáč. Někteří odborníci jsou však nakloněni i sázení některých dřevin, které jsou typické pro jižnější části Evropy.

Od roku 2015, kdy se začala kůrovcová kalamita postupně šířit po Česku, vznikly statisíce hektarů holin. "Můžeme zvolit jednofázovou výsadbu, ale lépe je přístupy kombinovat a obnovovat po částech. Doporučujeme alespoň tři druhy dřevin, mísit je, aby se podporovaly a nekonkurovaly a vytvářely kostru budoucího porostu," řekl Řezáč. Podle zkušeností z obnovy lesa je možné nechat část ploch nezalesněnou. Dřeviny se na nich doplní později, nebo se les obnoví přirozeně.

V přibyslavských lesích zkoušeli výzkumníci mísit 15 dřevin a zkoumají, jak se chovají. Velmi dobře se osvědčuje obnova, kdy v první fázi na ploše vyrostou přirozeně břízy či olše a vytvoří zástin pro cílové dřeviny. "Můžeme zde sázet buk či jedli, které jsou stínomilné. Jako přípravnou dřevinu můžeme využít i smrk, dá se s ním pracovat. Mladý smrk dokáže dokonale využít možnosti okolí. To už staré stromy nedokážou a chřadnou. Za 20 až 30 let se může porost radikálně proměnit," řekl Řezáč.

Díky tomu je pak les různorodý nejen druhově, ale i věkově. "Jak bude budoucí les později vypadat, záleží na vlastníkovi, jaké dřeviny bude preferovat. Pro lesníky připravili výzkumníci i řadu příruček, jak a čím zalesňovat holiny. Řadí se tak k dalším institucím a vlastníkům lesů, u kterých se mohou ti, které kůrovcová kalamita postihla, inspirovat. Díky nim mohou vzniknout na holinách po starých smrkových monokulturách lesy s jiným druhovým složením, které bude více odpovídat současnému a předpokládanému budoucímu klimatu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 11:17
Ano pionýrským dřevinám, a podobný zástin poskytne i ostřice/plevely, pokud se nechají nevysečené pásy podél sazenic. Budou krajové rozdíly, stejně jako S v J svah.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2024 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
Třtina křovištní pustí smrk a břízu. Buk v ní přežije, dub jde většinou do kopru. V malině a ostružině se prosadí jen lísky, černý bez a možná jeřáb. Jinak v tom nic neroste. Myslím živné stanoviště 600 mnm.
Pokud stromky neožnete, tak je to zadusí, pokud je ožnete, tak uschnou. Hlavně při dnešních přírodních podmínkách a mizerné kvalitě sazenic.
Trocha přirozené obnovy je fakt skvělá. Ten smrk na přípravu porostu je parádní. Školkaři ho umí a navíc v mládí roste prostě všude.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.4.2024 12:30 Reaguje na DAG
600 mnm, by smrk neměl být nějak zvlášť převládající dřevinou, opak je pravdou.
České lesy mají hodně nízkou diverzitu, jestli vůbec nějakou.
Je to špatné.
Do 500 mnm by smrk měl být spíše doplňkem.
Průměrná nadmořská výška ČR je prý 350 mnm.
Do 350 mnm by měli být hlavně ty " pionýrské " dřeviny. Vrby, Olše, Břízy, Osiky, Borovice
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2024 13:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
500 až 600 mnm je trochu oříšek. Hlavně do budoucna.
Smrk nebo borovice. Buk nebo dub. Co bude za třicet let?
Já dávám všechny dřeviny dohromady ještě s modřínem. V poměru podle místních podmínek.
Hold kdo přijde po mě, si bude muset směs prořezat podle situace.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.4.2024 13:31 Reaguje na DAG
Předvídání budoucnosti je obtížná disciplína. Já se v 600m snažím udržet na pasece, kterou jsem zanedbanou převzal, modřín v nadůrovni a smrk, buk, jeřáb pod nimi. Kde je vtroušený dub, javor, třešeň, osika nebo borovice tak je výchovou podpořím. Kde není "nic" než bříza, vychovávám břízu a pod ní sázím do individuálek jedle nebo buk. V 50 letém smrkovém lese podporuju tloušťkovou a výškovou diferenciaci, šetřím jakoukoliv příměs a na vhodných místech podsazuji jedle. Ve starších porostech těžím nahodilku a vzniklé přirozeně zmlazené kotlíky doplňuju o jedle, buky... v 700m na pasekách stavím oplocenky pro jedle, buky a kleny. Kde se zmlazuje modřín tam ho podpořím ochranou a výchovou. Každopádně já už asi za 50 nebo 70 let neuvidím jestli jsem se tehdy trefil... :D
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2024 14:21 Reaguje na Dalibor Motl
To Myslím, že děláte celkem dobře. Nevím jestli se bude dařit dlouhodobě jeřábu v podrostu. U smrku bych spíše preferoval prostorovou než výškovou diferenciaci, formou odluky, ale záleží na podmínkách a stavu porostu. V padesáti letech už s tím člověk moc nezmůže, záleží jak dlouho už se tím zabýváte. Jakékoliv listí samozřejmě podporovat.
Jinak pokud máte břízy relativně řídce, tak se Vám odvděčí objemem. Máte teda dost pracné metody ;) ale předpokládám, že je to pro Vás zábava.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.4.2024 16:02 Reaguje na DAG
Přesně. Zábava ;) Jeřáby i břízy nechávám pokud vyloženě neškodí. Jeřáb je "krotší" a cennější listnáče částečně i vychovává. Taky "tahá" živiny a vodu z hloubky a "krmí" tak smrk. Břízu je třeba od smrku i modřínu držet v odstupu. Ráda jim "ubližuje". Některé hezčí břízy jsem i vyvětvil (stále zábava). Až bříza vytvoří pěkné palivo půjde většinou pryč a udělá místo buku a jedli.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.4.2024 13:03
Článek je inspirující, objektivní. Přidal bych rozmanitost = pestrost nejen lesů samotných ale i metody jejich pěstování-zkoušet vše, co je odůvodněné a rozumné (třeba někde nechat i monokulturu (smrku), nebo mozaikovitost dle p. Macháčka, ale jistě jen jako ojedinělou výjimku.

Zarážející je však tato věta:
Když budeme sázet jen teplomilné dřeviny, může se stát, že to bude špatně. Někteří odborníci jsou však jiného názoru.
T.j. i v případě oteplování naše dřeviny v pohodě přežijí? Přežijí teplo, sucho? Pak tedy je ale nesmyslné rozhrabání průmyslu OZE programem, nucení lidí kupovat si elektroauto, bez nabíječky nikam nedojedou - tj. ani do práce. Nucení lidí topit TČ i tam kde TČ nefunguje, likvidační zákaz prodeje a servisu plynových kotlů, spalování dřeva za pár korun ročně =
naprostá devastace hospodářství, životní úrovně lidí.
Nad některými názory vědců prostě zůstává rozum stát!
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.4.2024 13:41
Hlavně to sázejte "kořeny do země"...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.4.2024 14:21
Dnes, ale trochu mimo. Výborně jsem si pokecal s lesníkem v Konojedském lese školního lesa SZU Praha. Přesně věděl, kde je co dobře nebo špatně a proč. Poděkoval jsem a pochválil. Pokud omezíme ekologismus, o stav našich lesů se bát nemusím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.4.2024 09:24 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud existovala tradice, kdy lesník-syn vychovaný v tom lese ho
přebíral po lesníkovi-otci, tak přesně věděl do jaké části lesa který strom patří. Pak ale přišly změny a nový revírník ani nezná les o který se má starat. Dostane plán obnovy po těžbě s direktivním určením druhů a s možnostmi co dostupného sázet. Kdysi co polesí,
to lesní školka s místními stromky pěstovanými v předstihu budoucího kácení a sazenice byla vyryta z půdy v den výsadby. Sázely to místní zaměstnankyně tehdy, kdy byly k výsadbě vhodné podmínky a nikoliv tehdy, kdy přijde řada na tu lokalitu. A tak se klidně sází za sucha i to, co potřebuje doslova rozbahněnou půdu, protože najatá firma má volný termín pouze ten den. Přeměna péče o les na průmyslovou
činnost, která má pouze ekonomický základ, je největší zločin dnešní
doby, kdy chceme po přírodě, aby se přizpůsobila lidem a nikoliv my
jí. Klidně mohu sázet sice i v létě hrnkovanou sadbu, ale do okolní
vyprahlé půdy to nemá smysl, kdežto to mokré půdy mohu sázet i ty
stromky s kořeny zcela zbavenými hlíny. Absence místních těžařů a
pěstitelů lesů včetně místních lesních školek je největší zločin
spáchaný na na našich lesích za celá staletí. S kdejakou blbostí
se čeká na nejlevnější firmu z tramtárie, která odvede mizernou
práci, ale ani to odškodnění už zpoždění v růstu nového lesa po
těžbě ten les nezachrání. Udělat to v termínu a bezvadně, tak už
tam je zdravý les a nikoliv X x reklamovaná nezdařená výsadba.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

9.4.2024 15:11
https://www.youtube.com/watch?v=r-_fa15_bwc&ab_channel=Truba%C4%8DiMarkaz%C3%ADni

Jedle nebo buk, je to asi fuk, ani smrku se neboj do směsi ho však zapoj. :-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist