Jak vypěstovat odolný les v čase klimatických změn? Lesníci experimentují s lesem pestrým druhově i věkově
Výzkumníci zalesňují třetím rokem experimentálně holiny, které spravuje Lesní družstvo Přibyslav na Žďársku. "Klimatická změna výrazně zvyšuje nejistotu, co tady bude růst v budoucnosti. Když budeme sázet jen teplomilné dřeviny, může se stát, že to bude špatně. V našem projektu Nový les jinak máme zásadní pravidlo, a to dávat přednost domácím druhům dřevin. I když teď mohou trpět, jsou stále nejlépe přizpůsobené našemu prostředí a klimatu," řekl Řezáč. Někteří odborníci jsou však nakloněni i sázení některých dřevin, které jsou typické pro jižnější části Evropy.
Od roku 2015, kdy se začala kůrovcová kalamita postupně šířit po Česku, vznikly statisíce hektarů holin. "Můžeme zvolit jednofázovou výsadbu, ale lépe je přístupy kombinovat a obnovovat po částech. Doporučujeme alespoň tři druhy dřevin, mísit je, aby se podporovaly a nekonkurovaly a vytvářely kostru budoucího porostu," řekl Řezáč. Podle zkušeností z obnovy lesa je možné nechat část ploch nezalesněnou. Dřeviny se na nich doplní později, nebo se les obnoví přirozeně.
V přibyslavských lesích zkoušeli výzkumníci mísit 15 dřevin a zkoumají, jak se chovají. Velmi dobře se osvědčuje obnova, kdy v první fázi na ploše vyrostou přirozeně břízy či olše a vytvoří zástin pro cílové dřeviny. "Můžeme zde sázet buk či jedli, které jsou stínomilné. Jako přípravnou dřevinu můžeme využít i smrk, dá se s ním pracovat. Mladý smrk dokáže dokonale využít možnosti okolí. To už staré stromy nedokážou a chřadnou. Za 20 až 30 let se může porost radikálně proměnit," řekl Řezáč.
Vědci v USA testují novou metodu boje s oteplováním: tvorbu lesklejších mrakůDíky tomu je pak les různorodý nejen druhově, ale i věkově. "Jak bude budoucí les později vypadat, záleží na vlastníkovi, jaké dřeviny bude preferovat. Pro lesníky připravili výzkumníci i řadu příruček, jak a čím zalesňovat holiny. Řadí se tak k dalším institucím a vlastníkům lesů, u kterých se mohou ti, které kůrovcová kalamita postihla, inspirovat. Díky nim mohou vzniknout na holinách po starých smrkových monokulturách lesy s jiným druhovým složením, které bude více odpovídat současnému a předpokládanému budoucímu klimatu.
reklama
Dále čtěte |
Ekonomická situace vlastníků lesa se předloni zhoršila, zisk klesl o 56 procent
Lesníci naplňují Ždánické memorandum. Spolu s vědci zkoumají pozůstatky „středních“ lesů na jihu Moravy
Vítězem miliardového tendru Lesů ČR je Uniles z Agrofertu, má šest z 12 zakázekOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Karel Zvářal
9.4.2024 11:17DAG
9.4.2024 12:15 Reaguje na Karel ZvářalPokud stromky neožnete, tak je to zadusí, pokud je ožnete, tak uschnou. Hlavně při dnešních přírodních podmínkách a mizerné kvalitě sazenic.
Trocha přirozené obnovy je fakt skvělá. Ten smrk na přípravu porostu je parádní. Školkaři ho umí a navíc v mládí roste prostě všude.
Jaroslav Řezáč
9.4.2024 12:30 Reaguje na DAGČeské lesy mají hodně nízkou diverzitu, jestli vůbec nějakou.
Je to špatné.
Do 500 mnm by smrk měl být spíše doplňkem.
Průměrná nadmořská výška ČR je prý 350 mnm.
Do 350 mnm by měli být hlavně ty " pionýrské " dřeviny. Vrby, Olše, Břízy, Osiky, Borovice
DAG
9.4.2024 13:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSmrk nebo borovice. Buk nebo dub. Co bude za třicet let?
Já dávám všechny dřeviny dohromady ještě s modřínem. V poměru podle místních podmínek.
Hold kdo přijde po mě, si bude muset směs prořezat podle situace.
Dalibor Motl
9.4.2024 13:31 Reaguje na DAGDAG
9.4.2024 14:21 Reaguje na Dalibor MotlJinak pokud máte břízy relativně řídce, tak se Vám odvděčí objemem. Máte teda dost pracné metody ;) ale předpokládám, že je to pro Vás zábava.
Dalibor Motl
9.4.2024 16:02 Reaguje na DAGHonza Honza
9.4.2024 13:03Zarážející je však tato věta:
Když budeme sázet jen teplomilné dřeviny, může se stát, že to bude špatně. Někteří odborníci jsou však jiného názoru.
T.j. i v případě oteplování naše dřeviny v pohodě přežijí? Přežijí teplo, sucho? Pak tedy je ale nesmyslné rozhrabání průmyslu OZE programem, nucení lidí kupovat si elektroauto, bez nabíječky nikam nedojedou - tj. ani do práce. Nucení lidí topit TČ i tam kde TČ nefunguje, likvidační zákaz prodeje a servisu plynových kotlů, spalování dřeva za pár korun ročně =
naprostá devastace hospodářství, životní úrovně lidí.
Nad některými názory vědců prostě zůstává rozum stát!
Michal Ukropec
9.4.2024 14:21Břetislav Machaček
10.4.2024 09:24 Reaguje na Michal Ukropecpřebíral po lesníkovi-otci, tak přesně věděl do jaké části lesa který strom patří. Pak ale přišly změny a nový revírník ani nezná les o který se má starat. Dostane plán obnovy po těžbě s direktivním určením druhů a s možnostmi co dostupného sázet. Kdysi co polesí,
to lesní školka s místními stromky pěstovanými v předstihu budoucího kácení a sazenice byla vyryta z půdy v den výsadby. Sázely to místní zaměstnankyně tehdy, kdy byly k výsadbě vhodné podmínky a nikoliv tehdy, kdy přijde řada na tu lokalitu. A tak se klidně sází za sucha i to, co potřebuje doslova rozbahněnou půdu, protože najatá firma má volný termín pouze ten den. Přeměna péče o les na průmyslovou
činnost, která má pouze ekonomický základ, je největší zločin dnešní
doby, kdy chceme po přírodě, aby se přizpůsobila lidem a nikoliv my
jí. Klidně mohu sázet sice i v létě hrnkovanou sadbu, ale do okolní
vyprahlé půdy to nemá smysl, kdežto to mokré půdy mohu sázet i ty
stromky s kořeny zcela zbavenými hlíny. Absence místních těžařů a
pěstitelů lesů včetně místních lesních školek je největší zločin
spáchaný na na našich lesích za celá staletí. S kdejakou blbostí
se čeká na nejlevnější firmu z tramtárie, která odvede mizernou
práci, ale ani to odškodnění už zpoždění v růstu nového lesa po
těžbě ten les nezachrání. Udělat to v termínu a bezvadně, tak už
tam je zdravý les a nikoliv X x reklamovaná nezdařená výsadba.
Vladimir Mertan
9.4.2024 15:11Jedle nebo buk, je to asi fuk, ani smrku se neboj do směsi ho však zapoj. :-)
