https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-je-zdravotni-stav-lesu-v-ceske-republice-a-co-se-s-tim-da-delat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký je zdravotní stav lesů v České republice? A co se s tím dá dělat?

28.10.2023 06:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smrkový les. Ilustrační snímek.
Smrkový les. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | VÚLHM
Nejrozšířenějším zdrojem dlouhodobých dat o zdravotním stavu lesů v Evropě je program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) v síti 5500 monitoračních ploch. Pozitivním jevem pro další vývoj v České republice je dobrý zdravotní stav mladých lesů ve věku do 60 let. Naopak patrný je dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu borovic. Nejlepší zdravotní stav vykazuje dlouhodobě buk, ovšem i zdravotní stav smrku a dubu je poměrně setrvalý. Žádný datový zdroj ale nepostihuje zdravotní stav lesů komplexně – v rámci programu ICP Forests nelze například zachytit současnou kůrovcovou kalamitu. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je nutné kombinovat více informačních zdrojů.
 

Jak je hodnocen zdravotní stav lesů?

Na zdravotní stav lesů a stromů lze pohlížet z mnoha perspektiv. O zdravotním stavu stromů vypovídá jejich růst, obsahy důležitých látek v listoví, zbarvení korun i řada dalších charakteristik, u lesních ekosystémů je důležité plnění jejich funkcí. Metodou, která má významné plošné pokrytí i historicky dlouhé řady dat, je hodnocení ztráty olistění – defoliace.

Tento parametr sleduje v evropské síti více než 5500 monitorovacích ploch mezinárodní kooperativní program ICP Forests, který byl založen již v roce 1986. V České republice je garantem programu Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (dále VÚLHM). Jeho pracovníci hodnotí každoročně defoliaci na více než 300 plochách, z toho data ze 146 ploch jsou předávána do mezinárodního centra v Eberswalde. Data o vývoji zdravotního stavu lesů pro ČR jsou k dispozici od roku 1998.

Borové porosty chřadnou, nejlepší zdravotní stav vykazuje buk

Z dat ICP Forests lze pro Českou republiku stanovit trendy vývoje zdravotního stavu pro naše hlavní dřeviny – tedy smrk, borovici, buk a dub. Sledovány jsou pochopitelně i další dřeviny, jejich počet na plochách však není dostatečný, aby byl vypovídající pro celé naše území.

Obr. 1. Vývoj průměrné defoliace hlavních dřevin v České republice.
Obr. 1. Vývoj průměrné defoliace hlavních dřevin v České republice.

Průměrná ztráta olistění bukových a smrkových porostů je dlouhodobě stabilní (obr 1). Zatímco u buku – který je z tohoto pohledu naší „nejzdravější“ dřevinou – dosahuje méně než 20 %, u smrku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %.

Třetinová ztráta olistění u smrku, který může mít devět i více ročníků jehličí, ovšem nepředstavuje zásadní ohrožení zdravotního stavu. Za „poškozené“ lze považovat až smrky s defoliací nad 40 %, jejichž zastoupení se v posledním desetiletí mírně zvyšovalo a nyní dosahuje 14 % (obr. 2). Defoliace borovic má výrazný stoupající trend. Zatímco koncem devadesátých let se průměr držel okolo 30 % jako u smrku, v roce 2022 šlo již o 46 %. Od roku 2016 spadá více než polovina borovic do kategorie s narušeným zdravotním stavem, jež se projevuje ztrátou olistění přesahující 40 %.

Zdravotní stav dubů se zhoršoval především na přelomu milénia, kdy z hodnot okolo 20 % vzrostl směrem ke třetinové ztrátě listů. V letech 2018–2020 defoliace dubů přechodně narostla kvůli přemnožení škůdce bekyně velkohlavé, v současné době se však již vrátila zpět k 30 %.

Mladé stromy = zdravé stromy

Naději do budoucna představuje to, že zdravotní stav mladých stromů a porostů (do 60 let) je výrazně lepší oproti průměru a zejména proti stromům starším 120 let. (obr. 3). Není to překvapivé – tento mechanismus je stejný u všech organismů včetně člověka. Mladí jedinci se lépe přizpůsobují změnám prostředí, méně trpí chorobami a jsou obecně odolnější.

Obr. 2. Vývoj tříd defoliace u našich hlavních dřevin; třídy: 0 – defoliace 0-10 %; 1 – defoliace >10-25 %; 2a – defoliace >25-40 %; 2b – defoliace >40-60 %; 3 – defoliace >60-95 %; 4 – odumřelé stromy
Obr. 2. Vývoj tříd defoliace u našich hlavních dřevin; třídy: 0 – defoliace 0-10 %; 1 – defoliace >10-25 %; 2a – defoliace >25-40 %; 2b – defoliace >40-60 %; 3 – defoliace >60-95 %; 4 – odumřelé stromy

Část problémů se zhoršujícím se stavem lesů včetně současné kůrovcové kalamity je spojená i s tím, že průměrný věk lesních porostů v posledních sto letech narůstá. Snižování mýtního věku hospodářských lesních porostů je tak jedním z významných nástrojů pro adaptaci na probíhající změnu klimatu.

Pochopitelně věk stromů nelze zaměňovat s velmi cennými „starými lesy“ – tedy s přírodě blízkými lesními komplexy, které se u nás nacházejí ve zvláště chráněných územích. Ty obvykle zahrnují pestrou prostorovou mozaiku stromů různého stáří a druhů a blíží se tak původním pralesům s vysokým ekologickým potenciálem.

Co nám data neřeknou?

Jako ke všem datovým zdrojům je i k interpretaci výsledků ICP Forests nutné přistupovat s opatrností a se znalostí souvislostí. Není například vhodné porovnávat průměrné kategorie zdravotního stavu mezi jednotlivými státy, protože zahrnují různé typy dřevin na velmi odlišných stanovištích a ve srovnání se mohou projevit i drobné metodické odchylky v hodnocení.

Obr. 3: Vývoj průměrné defoliace mladých (<60 let) a starých (>120 let) stromů v České republice.
Obr. 3: Vývoj průměrné defoliace mladých (<60 let) a starých (>120 let) stromů v České republice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V České republice je vývoj průměrné defoliace smrku stabilní a od roku 2019 je dokonce možné pozorovat velmi mírný pokles. Kde je ale kůrovcová kalamita, která v minulých letech decimovala smrkové porosty na severní Moravě, Českomoravské vrchovině i v dalších oblastech? Takto velké disturbance bohužel není monitoring ICP Forests schopen zachytit.

Ztrátu olistění lze hodnotit pouze u stromů, které se na monitoračních plochách vyskytují. Po jejich odtěžení (vykácení) se již v hodnocení neprojeví a jsou sledovány pouze zbylé stromy jiných dřevin, případně plocha z hodnocení zcela vypadává do doby, než na ní vyroste nová generace mladého lesa.

Určitým vodítkem může být, že zatímco v roce 2015 bylo na plochách VÚLHM hodnoceno přes 4800 jedinců smrku, v roce 2021 to bylo již jen necelých 3200 stromů. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je tak nutné kombinovat data ICP Forests s dalšími informačními zdroji jako je například Národní inventarizace lesů, výsledky dálkového průzkumu země či s daty o výskytu škodlivých činitelů.

Jaký je tedy zdravotní stav lesů a co s tím?

Nejvýraznějším trendem, který lze pozorovat i v letošním roce, je zhoršování zdravotního stavu borových porostů. Tato dřevina vykazuje vážné problémy v řadě regionů České republiky.

Smrkové porosty nevykazují zhoršování defoliace, což do značné míry svědčí o tom, že při vysokých stavech kůrovce podléhají napadení i zdravé stromy. Kůrovcová kalamita se zdá být za zenitem, ale při opakování teplých a suchých jarních období se může velmi rychle vracet.

Buky při poměrně nízkém zastoupení (9,3 % plochy lesů v roce 2021) vykazují relativně velmi dobrý zdravotní stav. V suchých obdobích let 2015, 2018 a 2020 bylo ovšem možné na vysychavých stanovištích pozorovat zhoršení stavu bukových porostů.

Dub je z hlediska očekávaného oteplování perspektivní dřevinou, nicméně jeho průměrná defoliace je v současné době obdobná jako u smrku.

Je zřejmé, že globální změna představuje pro lesy a lesnictví v prostoru střední Evropy výraznou výzvu, jak z hlediska měnících se charakteristik klimatu a nárůstu meteorologických extrémů, tak z hlediska očekávaného šíření škodlivých organismů. V současné době neexistuje ideální dřevina, či hospodářský způsob, jež by zaručoval úspěšný vývoj lesů nové generace po dalších sto let.

„Lesní hospodářství dnes musí využívat i dosud méně zastoupené druhy včetně pionýrských dřevin a kvůli rozložení rizik opatrně pracovat i s druhy nepůvodními a introdukovanými. Nejlepší sázkou na budoucnost je pěstování lesů, které budou geneticky, druhově, věkově i prostorově rozrůzněné a budou v krajině tvořit pestřejší mozaiku podmínek, než je tomu v současnosti. Takové lesy se budou snáze adaptovat na změnu klimatu a zároveň umožní naplňování funkcí a služeb, které od nich vlastníci i společnost očekávají.“ říká doc. Vít Šrámek, ředitel VÚLHM.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.10.2023 08:35
...Bory šumí po skalinách... Je zajímavé, že tam se udrží, zatímco v běžném lese dosti prosychají/odcházejí. Asi nezbývá, než se více věnovat probírce a zvažovat zastoupení této relativně nenáročné dřeviny ve směsích. Také by nebylo na škodu zmínit, jak jsou na tom lesy v okolních státech.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2023 08:53 Reaguje na Karel Zvářal
Lesníci tvrdí, že jedním z důvodů je, že se sází a sází na husto. Bory na skalinách vyrostou ze semene a hlavně vytváří dlouhý kořen. No a vysázené borovice nevytvoří už kůlový kořen a protože jsou na husto investují do kmene za světlem místo do kořenů za vodou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.10.2023 08:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak mají dlouhé jehličí a jsou v monokultuře a přijde sníh a zamrzne, tak ty ledovaté námrazy je ohýbají a lámou. Kdysi jsem zažil, jak to vyřezali a dali opět bor... No a situace se opakovala. Tak konečeně dostali rozum a vysadili buky. Tam problém žádný není.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2023 09:02 Reaguje na Karel Zvářal
No vysoké zakmenění, tenký dlouhý kmen, malé kořeny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.10.2023 17:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nesmysl.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.10.2023 09:43 Reaguje na Karel Zvářal
Bory už moc nešumí. Klimaticky a na suchá stanoviště nenáročná borovice v posledních letech schne, jednou jsem tu o tom napsala 1 větu, a tato data to dokládají.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2023 09:00
Z toho je vidět, že i představa smíšených lesů jako záruka zdraví lesa je chiméra. Chřadnou všechny domácí druhy, každý má nějaké agresívní škůdce. O zdraví hospodářského lesa musí intenzivně pečovat majitel.
Pokud jde o chráněný les (NP, CHKO), nejlépe pečuje různorodá zvěř, případně vojenská cvičení , co udržují les přiměřeně okousaný, spasený, poškozený.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.10.2023 09:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Řekl bych, že to moc prožíváme. I taková světlina má v lese své místo, veverky či sojky tam dosadí něco jiného. Připadá mi to jako běhání s každým škrábancem k lékaři.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.10.2023 09:09
Je jaký je
a ptejte se novodobých svazáků i zelených, proč tomu tak je !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2023 12:10 Reaguje na smějící se bestie
Asi tak nějak. Před 34 roky byly lesy naší chloubou a nyní jsou
kritizovány! Pročpak asi? Že by to bylo hospodařením? Bingo!
To je pravý důvod a nikoliv výmluvy na chyby předků a oteplování.
Sucha, polomy, kůrovec a dokonce mniška tu bývaly vždy a dobří
hospodáři to zvládli a předali lesy, které byly naší chloubou!
Je to jako když dáte dobrou dojnici pitomci, který ji nekrmí a
pak si stěžuje, že u něho nemá mléko. U lesů je to totéž, když
dáte les spravovat někomu, kdo to nejen neumí, ale je i líný to
dělat a tak si stěžuje na sucho, složení lesa, ale nepřizná své
zavinění současného stavu. Hledá východisko v samovýsevu bez
práce stejně, jako v bezzásahu a řekne, že příroda to vyřeší
vše sama. Tak proč ten les vlastně chtěl? Proč ho nenechal
raději někomu, kdo tomu rozuměl a uměl se o něho starat?
Odpovědět
Pe

Petr

28.10.2023 18:43
Borovice je zajímavý a neobyčejný strom. Pokud má optimální podmínky, vytváří mohutnou a hustou korunu, a taková je velice odolná téměř všemu. Pokud ji ale člověk - "hospodář" kvůli dřevu sází a nutí růst "jako žito", tak sice vytvoří vysoký rovný a málo sukatý kmen, ale také jen malou a hlavně velice řídkou korunu (a stejný kořenový systém). Takový strom je pak velice citlivý na změny. I malá defoliace pro něj může být velký problém, podobně jako třeba sucho, které omezí růst mykorhizních hub. Borovice pak v obou případech trpí podvýživou, oslabením, a často následně i škůdci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.10.2023 20:18 Reaguje na Petr
Přesně tak. Na Třeboňsku máme takových borovicových plantáží hafo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.10.2023 19:39
Takže závěrem: jelikož nikdo neví, jak se klima bude vyvíjet, bude pokračovat extrémní oteplování, sucho?, nelze nejlepší dřevinu najít. I druhy, které dříve se zdály odolné suchu, mohou zklamat. Záleží i na přístupu lesníků, jak o les budou pečovat. Se změnou klimatu, nutno měnit i pěstební postupy. Nejlepší řešení je co nejbohatší smíšený les. Nelze zavrhovat ani exotické, nepůvodní dřeviny.
Odpovědět
HH

Honza Honza

29.10.2023 06:00
pokud spadne hladina spodní vody, zklame i hlubokokořenící borovice (samovýsev na skalách), pokud bude alespoň dostačující množství povrch. srážek smrk i mělce kořenící vysokokmenná borovice v zápoji vydrží.
Jako na budoucí perspekt. dřevinu bych více vsadil na suchomilné druhy (křížence) z teplejších (přímořských) oblastí, ty ale v současnosti budou vytlačovány ještě prosperujícími domácími druhy (což za pár let nemusí být pravda)
Nejdůležitější je zachytávat vodu- více spadlého dřeva na zemi, bohatší pokryv půdy, udržovat hladinu spodní vody, zadržovat prameniště, rozšiřovat zamokřená místa i na úkor stromů.
Co je platné zahrádkáři, když si nakoupil výborné odrůdy, připravil pozemek, promyslel způsob pěstování a dojde mu voda?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

29.10.2023 09:08 Reaguje na Honza Honza
Vodu v lesich musime zachytavat od hranice rozvodi.
A tak, aby srazkova voda se co nejvic vsakovala, ne aby se hned po povrchu svahu odtekla do udoli, kde s velkou slavou udelame tune. A pobijeme se po prsou, jak zachycujeme vodu v lesich.
U nas jsme na malinkem kousku neco zkusili.
A docela to fungovalo.
Ale zajem zavest to celoplosne neni
Takze si musime pockat, az moudrosti národů Asie ci Ameriky, jak vyuzivat, schranovat vodu v horskych oblastech, si vsimnou politici a vedci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2023 10:02 Reaguje na Pavel Jeřábek
K tomu dodám zkušenosti jednoho revírníka v důchodu, který
prosazoval úklid klestí do hrázek po vrstevnicích, které
pak pomalu tlely a zachytávaly splachy jehličí, listí i
půdy s živinami. Stromky se sázely těsně nad a pod hrázkou
a zužitkovaly nejen vodu, ale i živiny z rozkládajících se
větví a ze splachů. Hrázky byly vhodným krytem pro hmyz
a drobné obratlovce a to bez pálení a štěpkování. Prostor
mezi nimi byl snadno udržovatelný a ve svazích měly ty
hrázky zásadní vliv na zasakování vody do půdy a tlející
organiky. Byl ve sporu s nadlesním, ale ten mu to nakonec
tiše trpěl, protože viděl, že jedna věc je úředně nařízená
likvidace klestí a jiná věc osvědčená praxe. Dnes v důchodu doslova trpí při pohledu na to, jak se nyní rezignovalo
na prevenci kůrovce. Za něho vnucoval lidem z okolí ty
napadené stromy a měl k ruce četu, která někdy i druhý
den po jeho označení stromy pokácela a odvezla na místní
pilu LČR k přednostnímu zpracování. A dnes? Pila soukromá,
revírník bez pohotovostní pracovní čety a kůrovec si žere
a žere v klidu i to, k čemu by se kdysi vůbec nedostal.
Navíc přibyla václavka o které se taktně mlčí, ale která
ničí stromy od kořenů a to téměř všechny druhy. U nás ji
chutnají i břízy a jiné pionýrské dřeviny, které mají lesy
údajně svými nálety zachránit. Nechejme hospodařit pouze
praktiky a vědátoři ať dělají pokusy na malých výměrách.
Pokusy na celém území se mohou při vadném směrování velmi
vymstít!
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2023 19:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Tu "četu" měl hajný k ruce jen díky tomu, že byla socialistická takzvaná plná zaměstnanost, a veškeré vybavení a technika byly státní, tedy "zdarma". Stejně tak to bylo i s tou pilou. Umíte si představit kolik by dnes vše stálo, kdyby každý hajný měl k ruce takovou četu s traktorem a odvozní soupravou, a za rohem by stála pila, která by hned všeho nechala a přednostně šla řezat dovezené dřevo? To bychom státní dluh počítali v desítkách bilionů. A co by ta četa dělala v době, kdy by neměla co kácet?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.10.2023 07:21 Reaguje na Petr
🤣 No taková zařízení měli i za Rakouska (KUK) majitelé většího lesa.
Odpovědět
Pe

Petr

30.10.2023 18:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč ne. V minulosti bylo možné mnoho věcí, které dnes už možné nejsou.
Odpovědět
Pe

Petr

30.10.2023 18:45 Reaguje na Petr
To stačilo mít dva koně a vůz a už se mohlo vozit dřevo. Dnešní odvozní souprava je v milionech i za ojetou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2023 09:42 Reaguje na Honza Honza
Asi tak. Když nenaprší, tak nepřežijí žádné naše původní dřeviny
i kdyby se všichni potentovali. Každá z dřevin se hodí někam jinam
a vnucovat výsadbu direktivně je kravina. Dobrý hospodář sám nejlépe
ví, co kde prosperuje a kde nikoliv a tak sází podle toho to tam
a to onam. Proč by měl sázet někam smíšený les, když mu tam dobře
rostou jehličnany? On sám taky nejlépe ví, které stromy tam budou
v tom smíšeném porostu živořit. Pokud bude ve smíšeném lese smrk
prosperovat, tak udusí zbytečně vysazené pomalu rostoucí stromy. Proč jim to tedy někdo vnucuje, když to oni vědí nejlépe a
dělají to za své a na svém? Jinak to, co píšete o mokřinách
v okolí potoků jen tolik, že stačí potok více zahradit třeba
i bobří hrází a ty stromy se tam nakonec utopí a uschnou.
Vše musí být prováděno s rozmyslem a bez nátlaku. Víte vysadit
a kochat se zdravým 30. letým porostem do doby, než přijde bobří
rodina a ten les zaplaví a zničí, člověka naštve a hlavně to, že
to MUSÍ strpět, protože stromy ničí chráněný bobr. Je mu stejně,
jako když soused nechá vyletět kůrovce, který mu obratem sežere
jeho les. Marnost nad marnost a ještě diktát, co má sázet a co ne?
Proč by nemohl vysázet na místě, kde vše usychá třeba akáty, které
to snesou a u kterých je o jejich trvanlivé a výhřevné dřevo zájem?
Proč nemůže sázet i jiné nepůvodní dřeviny pouze proto, že to chce
vyzkoušet tak, jak to činili už naši předci? Takové modříny sázeli
i mimo Jeseníky a jak leckde prosperují díky tomu, že jsou opadavé
a v zimě tolik neodpařují jako jiné jehličnany. Sázeli Vejmutovky
s tenšími jehlicemi než naše původní borovice a i ty sucho lépe
zvládají, ale ani to se nesmí. Pouze samá omezení a příkazy a jaký
bude výsledek? Leckde marnost nad marnost kvůli nápadům vědátora,
kdo neuznává praktiky a zdravý selský rozum.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.10.2023 08:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Třeba máte pravdu, třeba smrk vydrží, doufejme že v celém NP Šumava, kde prakticky nic jiného neroste, smrk vytlačuje i jiné pokusně vysazované dřeviny a jeho další zkáza po kůrovci by byla katastrofa.
Ale od toho je prevence, proto se ve zdravotnictví očkuje, proto se provádí prevent. prohlídky. Přijde zdravá žena na mamografii (nebo pán na kolonoskopii), kterým nic není, jsou zdraví a z vyšetření odejdou s nádorem- operace, ozařování. Po odstranění malého nádoru jsou ale opět zdraví, žijou si dál. Kdyby toto prevent. vyšetření nepodstoupili, malý nádor, někdy jen prekanceroza, se neodstranil, tak vzniknou metastázy a je s nimi konec, žádná léčba je už dlouhodobě nezachrání.
Podobně i s přírodou, pokud bude oteplování gradovat, krásné smrkové lesy, které nyní prosperují a nedovolí mezi sebou jinou dřevinu, mohou náhle usychat a bude po lese!
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.10.2023 09:41
Díky za jeden pravdivý popis stavu stromů v záplavě manipulativních zpráv v posledním týdnu od NGO. Dobrá zpráva je, že smrky, které přežily skody od vědeckých rad Šumavy, klimatistů, bezzásah a sucho, po desetiletí lesníkům normálně prospívají, i, že mladé stromky se lokálním podmínkám přizpůsobí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist