Katalánsko řeší, jak skloubit sucho a intenzivní chov prasat, píše Politico
Počet chovaných prasat ve Španělsku se v poslední dekádě prakticky zdvojnásobil. Katalánsko je regionem s druhým nejvyšším počtem chovaných vepřů. Podle údajů z roku 2022 jich bylo skoro osm milionů, o několik stovek tisíc více, než kolik je obyvatel tohoto regionu na severovýchodě Španělska.
Katalánsko současně zažívá silnou vlnu sucha a regionální vláda musela na začátku února vyhlásit stav nouze. To vedlo k zavedení různých omezení, jež mají za cíl dosáhnout úspor ve spotřebě vody v domácnostech i v průmyslové výrobě. Restrikce se týkají i zemědělství.
Region proto řeší, jak skloubit nedostatek vody a intenzivní chov prasat, který naopak vyžaduje velké množství vody. V některých oblastech je podle obyvatel a aktivistů situace těžko udržitelná. To se týká například okresu Osona, kde žije na 150 000 lidí a zhruba jeden milion vepřů. "Spotřeba vody chovy vepřů je vyšší než u lidí," uvedla Ginesta Maryová, která vede místní platformu na ochranu řeky Ter. Tu úřady striktně regulují kvůli nízkému naplnění přehrad a nádrží. Nízké průtoky podle ekologů ohrožují ekosystémy v řece a jejím okolí.
"Nejlepším řešením by bylo, kdyby začalo pršet," řekla serveru Politico katalánská ministryně pro zahraniční vztahy Meritxell Serretová. Podle ní se však region musí připravit i na scénář, že se tak nestane. Podle ekologů je nutné stanovit priority ve spotřebě vody. Varují však před tím, aby úřady braly v potaz pouze ekonomické ohledy. "Někteří tvrdí, že bychom měli vodu poskytnout aktivitám, které mají největší ziskovost, ale to by prasata znovu vyhrála," uvedla agronomka Annelies Broekmanová.
Odborníci také poukazují na to, že velkochovy nejen spotřebovávají velké množství vody, ale také ji ve velké míře znečišťují. V případě vepřů se jedná především o nitráty obsažené v moči. Podle průzkumu organizace Greenpeace je na tom ohledně nitrátů Katalánsko nejhůře ze všech španělských regionů. V průzkumu, který organizace zveřejnila v roce 2022, všechny vzorky spodních vod vykazovaly znečištění nitráty. U povrchových vod to bylo 42 procent.
Chovům prasat se v Katalánsku daří, protože se povedlo vytvořit systém, v němž spolupracují chovatelé a velcí zpracovatelé. To podle serveru Politico přináší zemědělcům větší výnosy, než kdyby se věnovali jiným aktivitám typickým pro region, jako je pěstování oliv či obilí. Podle kritiků tím však vznikla továrna na levné maso, která zásobuje státy v Evropě i mimo ni.
Model integrace chovatelů a velkých zpracovatelů hájí šéf asociace španělských chovatelů vepřů Miguel Ángel Higuera. Podle něj se jedná "o nejudržitelnější model" produkce vepřového, který zaručuje jednotnou kvalitu a dohledatelný původ produktu. Katalánský chovatel Eloi Boada, který vlastní na 5000 vepřů, také odmítá, že by jeho podnikání přispívalo k znečištění vody. Ekologové jsou podle něj příliš velcí hnidopichové.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
smějící se bestie
12.4.2024 15:50Ovšem nekecali, ale dělali/pracovali.
Karel Zvářal
12.4.2024 17:43Honza Honza
13.4.2024 06:49Pan Macháček řeší to, aby v důsledku selhání meliorace mohl traktorista vyjet na pole. V Katalánsku mají problém, aby vůbec lidi měli vodu, aby bylo možno vůbec chovat zvířata, pěstovat něco na poli.
Což takhle se zamyslet, něco preventivně proti tomu dělat!
Nezachrání nás bezzásahové zóny v NP kompletně po urč. době sežrané kůrovcem (vždyť to takhle bylo tisíce let, příroda se vždy vzpamatovala!). Nezachrání nás diverzifikace, přesušené stepi plné koz - to v Katalánsku mají, to nezanedbali - směrem na jih přibývá diverzifikace, ale bohužel ubývá vody!!!
Zachrání nás pouze a jenom zachycování vody, zastiňování a zalesňování!!