https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-cr-a-verejne-drazby-cennych-sortimentu-dreva
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy ČR a veřejné dražby cenných sortimentů dřeva

31.5.2024 15:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Hudební nástroje, nábytek, interiérové obklady, sudy na víno či whisky nebo třeba pažby zbraní vyrábí truhláři z cenných sortimentů zejména listnatého dříví, které se najdou také v tuzemsku. Od roku 2022 ho v dražbách nabízí i Lesy České republiky a dodávají tak na trh dříví hodnotné svou pevností, kresbou, barvou i texturou. Jde o nejkvalitnější dříví, se kterým podnik obchoduje.
 
V první sezóně 2022/2023 prodaly Lesy ČR 1679 kmenů za téměř 22,5 milionů korun a v sezóně 2023/2024 pak 2135 kmenů za 30,7 milionů korun. Veřejné dražby se konají několikrát ročně od listopadu do března, a to na Moravě, ve středních a jižních Čechách. Informace o nich podnik zveřejňuje na svém webu a v odborně zaměřeném časopise Lesnická práce. Na většině aukcí bývá 15 až 20 vlastníků i dražitelů dříví z tuzemska a jiných evropských zemí, nejčastěji z Rakouska, Německa nebo Francie.

„Nabídka cenných výřezů je zájemcům přístupná v místě dražby nejméně tři dny před termínem podání nabídky, aby si kupující mohli jednotlivé kmeny dobře prohlédnout. Hledají cenné dříví pro konkrétní výrobky,“ říká Radovan Srba, obchodní ředitel Lesů ČR.

V sezóně 2023/2024 Lesy ČR nejlépe zhodnotily ořešák černý. Cena za jeden metr krychlový dosáhla bezmála 41 tisíc korun. Truhláři z tohoto tvrdého tmavého dříví s výraznou kresbou vyrobí nábytek, dýhy nebo pažby zbraní. Kromě ořešáku je ale největší poptávka po cenném dříví dubu letního i zimního ideálního pro výrobu sudů, nábytku nebo podlah. Zájem je taky o modřín či jasan. Podstatně méně stojí kupci o buk, douglasku, javor, akát, lípu, olši nebo břízu. Těch se v sezóně prodá jen několik kusů.

„Příprava dříví na dražbu začíná několik měsíců před jejím konáním, kdy si lesníci z běžných plánovaných těžeb vytipují stromy mimořádné kvality. Samotná těžba těchto stromů vyžaduje speciální postupy, aby cenný kmen nepraskl nebo se jinak nepoškodil. Tato pracnost se však podniku vrátí zvýšeným zpeněžením. Stromy, o které v minulosti pečovaly generace lesníků, tak přinášejí zdroje pro obnovu a péči o lesy současné,“ dodává Srba.


reklama

 
foto - Jouklová Eva
Eva Jouklová
Autorka je tisková mluvčí Lesů ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2024 15:32
Zajímavé informace, docela by mě zajímalo, zda podnik pěstuje ořešák speciálně, nebo se jedná o "náletovky" (od veverek apod.). U javoru bych čekal větší zájem, naopak mám radost z modřínu, který má opravdu nádherně zbarvené dřevo. Vždycky mám cukání poodnášet si domů odřezané půlkruhové klíny nechané na místě při těžbě. Jsou díky letokruhům přirozeně dekorativní a svou vůní též lákají. Škoda, že člověk nedokáže trávit celulozu podobně, jako např. termiti:-)
Odpovědět
DA

DAG

3.6.2024 07:46 Reaguje na Karel Zvářal
Záměrně už asi ne. Vše co teď prodávají se sázelo za komunistů. Hodně ho je právě na Soutoku. Tam ho už nesází.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.6.2024 09:41
V minulosti se rezonanční dřevo,smrky,pěstovaly po mnoho desítek let na vhodných lokalitách na Šumavě,stromy se zbavovaly větví,trpělivá práce pro více generací.Naši dědové věděli co bude pro nás dobré...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2024 11:40 Reaguje na Emil Bernardy
Napsal jste podstatnou věc a tou je: stromy se PĚSTOVALY, což je
pro ekologisty sprosté slovo. Oni se upínají k nahodilému nálezu
takového stromu někde v pralese vyrostlém bezzásahem ze samovýsevu.
Ono bez PĚSTOVÁNÍ tu brzo nebudou stromy ani na obyčejná bezsuková
prkna a rovné stavební trámy. Vrátíme se tak o tisíc let nazpět,
kdy bude těžař po lese hledat jeden strom ze sta vhodný pro katr
a ten zbytek bude tak leda dobrý pro energetiku. Toto je směr,
kam kráčí ekologická představa o lese budoucnosti a hodnotné dříví
bude veliká vzácnost.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.6.2024 14:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano pšstovaly. Od toho tu lesník vždy byl. Nebylo nařízení, jak dělat zásahy daleko od sebe jako dnes, ale podle stanoviště. Nikdo nemohl tušit, při změně režimu se změní myšlení a názor na les. Proto se nechala nejdříve zničit Šumava, ano zde byly nejcennější sortimenty, to jiný les neuměl. Pak přišlo období likvidace lesů ostatních, kde LČR začli s likvidací lesů. Nejdříve když se objevila kalamita, dali výpovědi smluvním subjektům, počkalo se, spíš prý výběrové řízení. Ten rok se až dvakrát brouk rojil a bylo zaděláno. Zdělávali se pouze souše a čekalo se až brouk vyletí. Jenže tímto způsobem zničili i ostatní lesy. Vysočina následovala po Šumavě, pardon, nejdříve to před Vysočinou vyskoušeli na Opavsku. To ovšem nikdo neřekne a svede se to na změnu klimatu, tak to je. To nejcennější dřevo dnes mají v Bílých Karpatech. Ve zbytku Čumavy. Je to smutné. Dnes položí lapák a zy týden jede z lesa, hned nají dřevo i z míst, kde by těžit nesměli. Možná ryskuji, že si to dovoluji napsat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist