https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-se-mene-poti.krajina-se-potom-prehriva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy se méně „potí“. Krajina se potom přehřívá

1.5.2022 07:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rozpad krajinné mozaiky na Vysočině.
Rozpad krajinné mozaiky na Vysočině.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Jednou z nejdůležitějších funkcí lesů je jejich úloha při tvorbě klimatu. Lesy mají vysokou schopnost vyrovnávat teploty (snižovat i zvyšovat) ve svém okolí, a to v závislosti na meteorologických podmínkách, dostupnosti vody a zdravotním stavu. Jejich chladicí účinek se projevuje zejména v teplých bezoblačných dnech. Vertikální patrovitost lesních porostů způsobuje inverzi teploty a umožňuje udržovat vlhkost. Klimatická funkce lesů se však po kůrovcové kalamitě výrazně zhoršuje.
 
Výsledky vědců ukazují, že naše krajina se postupně ohřívá, klesá výpar z lesů, luk a pastvin a stoupá jejich teplota. Především drobné lesní celky s rozlohou desítek hektarů nemohou udržet vlastní klima ve vysychající krajině. Jsou náchylné na působení abiotických i biotických činitelů, jejichž následkem se, v porovnání s nelesní vegetací či plodinami, výrazně mění jejich energetická bilance, a tím i klimatizační funkce. Lesy pak vysychají následkem přehřáté a vysušené okolní zemědělské krajiny.

Zásadním mechanismem chladicí funkce vegetace je evapotranspirace. Evapotranspirace (ET) je celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry, který se vztahuje k určitému území. Skládá se z fyzikálního výparu (evaporace) a fyziologického (transpirace). Evaporace zahrnuje pohyb vody do vzduchu z půdy, vodních ploch a dešťovou vodu zachycenou na vegetaci (intercepce srážek). Transpirace je výpar vody vegetací zejména listy. Evapotranspirace je důležitou součástí vodního cyklu na Zemi.

Transpirací (výdejem vody) rostlina přeměňuje desítky procent sluneční energie, vyrovnává tak teploty a ochlazuje prostředí. Voda a rostliny jsou hlavními regulátory toku sluneční energie. Proměny krajinného pokryvu mají vliv na změnu energetické bilance území, což se projeví změnami povrchové teploty, která je dána zejména poměrem mezi evapotranspirací (výparem) a ohřevem.

Snížení evapotranspirace především v důsledku odlesnění, zhoršení zdravotního stavu porostů, odvodnění, zástavby území či obecně zbavení krajiny trvalé vegetace vede k poklesu výparu, růstu povrchové teploty i ohřívání přízemní atmosféry. Výsledkem je vysušená krajina a změna klimatu.

Zdravé lesní porosty spotřebují velkou část dopadajícího slunečního záření pro výpar vody v procesu evapotranspirace. Tím se snižuje oteplování povrchu a přilehlé vrstvy atmosféry. Zdravé lesy mají oproti okolní zemědělské krajině vysoký výpar a povrchovou teplotu nižší, než je okolní teplota vzduchu.

Rybník a uschlý smrkový lesík
Rybník a uschlý smrkový lesík
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Rozdíl teploty povrchu a teploty vzduchu může být použit jako indikátor stavu vegetace, tzn. i lesních porostů. V případě, že je vegetace dobře zásobena vodou a v dobrém zdravotním stavu, díky procesu evapotranspirace funguje její klimatizační funkce.

Povrchová teplota je i za slunného počasí buď stejná, či o několik stupňů nižší. Mokřady, zdravé lesní porosty, olšiny, vrbiny, apod. za horkého letního dne vykazují povrchovou teplotu o 1–3 °C nižší, než je teplota vzduchu (v poledních hodinách), v odpoledních hodinách tento rozdíl může nabývat i 5 °C. V případě nelesní vegetace je naopak povrchová teplota vyšší nežli teplota vzduchu; u holých povrchů či suché vegetace (posečená louka) může rozdíl dosahovat 10–20 °C.

Rozsáhlý rozpad lesních porostů v důsledku kůrovcové kalamity inspiroval vědce k výzkumu a zhodnocení změny klimatizační funkce lesních porostů a zemědělské krajiny. Za modelové území si vybrali širší okolí města Dačice (328 km2) za období 1990–2019.

Své výsledky publikovali v článku Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.

Chladicí schopnost lesních porostů vědci hodnotili pomocí rozdílu povrchové teploty a teploty vzduchu nad daným porostem. Na modelové studii ověřovali tezi, jak postupná ztráta vody a změna vegetačního pokryvu vede k nárůstu povrchových teplot, zvyšujícímu se rozdílu mezi teplotou povrchovou a teplotou vzduchu a snižování evapotranspirace (výparu).

Zvláštní pozornost věnovali vlivu rozsáhlého úhynu smrkových porostů po gradaci lýkožrouta smrkového na distribuci sluneční energie a teploty. Zabývali se významem suchých přehřátých ploch ve vysychání krajiny, kdy je vlhkost odnášena vzestupným proudem ohřátého vzduchu.

Až do roku 2017 jsou v porovnání s okolní krajinou lesní porosty na Dačicku chladnější. V roce 2019 je patrná výrazná změna. Poškozené, či již vytěžené porosty ve východní a centrální části území vykazují povrchovou teplotu až o 10 °C vyšší, než je teplota vzduchu. V roce 2019 vykazuje orná půda lepší chladicí schopnost než lesní porosty s rozdílem 2,5 °C.

Rozdíl povrchové teploty a teploty vzduchu je v případě holých povrchů 4 °C v roce 1990, v následujících letech roste na 6,3 °C v roce 2007; 9,1 °C v roce 2013, 8 °C v roce 2019, s maximem 12°C v roce 2017.

V lesních porostech v modelovém území dochází cca od roku 2015 k rychlejšímu zhoršování zdravotního stavu v důsledku působení biotických i abiotických činitelů. Nejvýznamnějším faktorem je nedostatek srážek, který za období 2015–2019 dosáhl téměř 390 mm (oproti průměrnému ročnímu úhrnu srážek 1961–2013), s maximem v roce 2016 (153 mm), a nárůst teplot zejména ve vegetačním období (cca o 2 °C).

Vlivem těchto faktorů dochází k expanzi lýkožrouta smrkového a dalších škůdců. Kůrovcová kalamita se rozbíhala v letech 2016 a 2017. Během následujících dvou let (2018, 2019) lesní hospodáři čelili masovému úhynu dospělých smrkových porostů i porostů mladších kolem 40 let věku. Letecké snímky (2020) ukazují, že v modelovém území bylo v letech 2017–2020 vytěženo až 50 % lesních, převážně smrkových porostů, tj. více než 4000 ha (z cca 8800 ha v roce 1990).

Ohrožený vrt pitné vody.
Ohrožený vrt pitné vody.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Snížená evapotranspirace porostů se projevuje jejich zvýšenou teplotou ve srovnání s ostatním krajinným pokryvem. Stromy napadené lýkožroutem ztrácejí zelené jehličí a postupně usychají. Zhoršování stavu lesních porostů se projevilo kontinuálním snižování výparu a růstem povrchové teploty, zejména v roce 2019.

Hodnocení chladicí schopnosti lesních porostů je založeno na rozdílu povrchové teploty porostu a teplotě vzduchu. Tento indikátor vypovídá o schopnosti porostu transpirovat, a tím se ochlazovat.

V případě dostatku vody v porostu a jeho dobrého zdravotního stavu je povrchová teplota o 1–2 °C nižší než teplota vzduchu (rok 1990), v případě nedostatku vody se tento rozdíl zvyšuje (povrchová teplota je vyšší než teplota vzduchu), jako např. ve velmi suchém roce 2017 (4 °C).

Zhoršování chladicí schopnosti porostů se v roce 2019 projevilo především ve východní, jižní a střední části zájmového území, kde zároveň došlo k rozsáhlé těžbě. V extrémních případech rozdíl teplot na holinách dosahuje více než 10 °C.

Zhoršení chladicí schopnosti lesů a jejich zdravotního stavu je propojené s přehříváním okolní zemědělské krajiny. Zelená vegetace dokáže ochladit okolní krajinu alespoň o 2–4 °C. Proto by měl být princip kontinuálního pokryvu aplikován jak na zemědělské, tak lesní půdě.

Teplota na pasekách bez vegetačního pokryvu dosahuje v horkých letních dnech 40–50 °C. Vysoká povrchová teplota je příčinou rychlejšího odvodnění a vysoušení, zrychlených mineralizačních procesů v půdě. Na těchto plochách jsou také vysoké denní teplotní amplitudy (výkyvy). Vysazované semenáčky jsou vystaveny teplotám, kterým nejsou schopny čelit a usychají. Pionýrská vegetace na odlesněných plochách však dokáže vytvořit příznivější klima pro novou výsadbu, udržet nižší povrchovou teplotu i vlhkost.

Přehřáté a odvodněné zemědělské oblasti jižní Moravy, které sousedí s Dačickem, mohou mít za horkých letních dnů povrchovou teplotu 40 °C (i více). Od přehřáté plochy se ohřívá vzduch a stoupá vzhůru. Ohřáté plochy „nasávají“ vzduch z okolních vlhčích ploch, tedy ze sousedního lesa. Krajina je intenzivněji vysušována a postupně je příčinou vysýchání oblastí, které nedostatkem vody dosud netrpěly.

Článek „Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového“ je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.5.2022 07:53
..."Zelená vegetace dokáže ochladit okolní krajinu alespoň o 2–4 °C. Proto by měl být princip kontinuálního pokryvu aplikován jak na zemědělské, tak lesní půdě."... tak i městských hoblovaných trávnících.

Toto když se bude vtloukat dnešním studentíkům i praktikům, je šance, že se přístup k využívání půdy zlepší.

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.5.2022 12:51 Reaguje na Karel Zvářal
hodně je to o tom, že naše lesy jsou v zásadě hospodářské a pralesní typ lesa v ČR se běžně nevyskytuje. Totiž ten problém je taky dost zásadní v tom, že jsou příliš světlé, neobsahují keřová patra a rozmanitost druhů velice nízká. Smíšenost lesů jako podrostu je výrazně neefektivní, protože se často zalesňují holiny ale velmi málo se injektují nové druhy zejména listnáčů do smrkových monokultur. Druhový pestrost lesů je i nadále tristní a poněkud úzkoprsý, preferující jen některé dřeviny a zapomínají na ovocné stromy. Lesy jsou pro zvěř a ptactvo, celkem hladové. Nemůže se na to nahlížet jen na mamon ale že lesy jsou domovem zvěře, která taky potřebuje obživu. Maliní, ostružiní, Šípková růže, není vidno a biopásy jsou často jen ze stromů, keře a polo stromy nejsou prakticky vůbec
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.5.2022 13:08 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A nutno podotknout, že těchto hospodářských lesů je volný přístup na sběr lesních plodů, hub.
Do pralesního typu lesa, je přístup zakázán !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.5.2022 14:04 Reaguje na smějící se bestie
a co s tím má co společného?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.5.2022 14:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A keřové patro jako zajistí více vody? Nebo je to jen další konkurent v boji o vodu? Jinak habrové, bukové a smrkové nálety plní fci keřového patra velmi dobře, stejně jako hustníky, laťáky a ostružiní. Ovocnáče bych dával spíše do polní zeleně, v lese jsou silně utlačované (přerostené). Jinak dub a buk je základ potravy zvěře, a podle počtu zpívajících druhů ptáků poznáte, že s tou rozmanitostí to není vůbec špatné.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.5.2022 23:40 Reaguje na Karel Zvářal
Také ovocnáče mají v lese místo. Akorát to nebude šlechtěná jabloň či slivoň, ale třeba ptačí třešeň či jeřáb břek (v nížinách) nebo ptačí (ve vyšších polohách).
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2022 13:36 Reaguje na Karel Zvářal
Keřové a vůbec všechna spodní patra samozřejmě ovlivní vodní bilanci velmi výrazně do plusu. A netřeba to nijak náročně ověřovata zdůvodňovat, když důkaz má každý kdykoliv před sebou. Například kdo chodí do lesa na houby, tak dobře ví, že nejvíc vlhko a nejvíc hub je v houštinách. A naopak kde je les prořídlý a bez spodních pater, tam je víc sucho a houby většinou žádné. Nebo kdo teda nechodí do lesa, tak jistě zná (teda snad ještě zná) rosu na trávníku, což je stejný příklad.
A viníkem je vítr a průvan. Ten odnáší z porostu vlhký vzduch a způsobuje vysychání. I to zná dobře každý, například kdo suší prádlo venku - za větru prádlo uschne několikanásobně rychleji, než za stejné teploty a bezvětří.
Obecně tedy čím hustší porost, tím je půda chladnější a vlhčí. Rostliny spotřebují méně vody, než kolik jí svým pokryvem v půdě zadrží. Kdyby to tak nebylo, tak by platilo, že čím hustší porost, tím sušší, a nejvlhčí by byla holá půda. Což samozřejmě není.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2022 18:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V první řadě je to o tom, že nevíme co vlastně chceme. Lesy jsou podle Vás příliš světlé? Ale po světlých lesích tady volá například pokrokový lesník pan Erber. Neobsahují keřové patro? Pokud chcete keřové patro tak ten les musí být světlý. V hustší tmavé smrčině či bučině žádné keřové patro nevznikne.
Když vezmu smrčiny a bučiny mezi 900 až 1200 metry, tak co tam chcete injektovat za nové druhy. To co tam poroste, tedy smrk buk, klen , jilm, bříza, olše, jeřáb, tam je. Lesy nejsou pro zvěř a ptactvo hladové. Jen ta zvěř nyní není schopna využívat tu potravní nabídku kterou les vytváří. Neúživnější jsou porostní pláště . Tam je místo pro ostružinu atd.. Nesmíme zapomínat na velké množství louček kterými ještě v nedávné minulosti byly lesy protkány. Bohužel vše se zalesňuje. Šípková růže je potom keř hlavně do mezí a těch různých biopásů. Vůbec pojem biopás není až zas tam moc starý. Jaké stromy tam stačili vyrůst? Nepletete si to s mezemi či větrolamy? Tam má vysoký strom místo. Ony ty biopásy nabízí velké množství možností. Zas je to ale o krajině a nadmořské výšce. No a nad 1000 metrů je každý les a tedy i ten hospodářský svým způsobem prales.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.5.2022 23:20 Reaguje na Jarek Schindler
Když vezmete porosty 900-1200 m - sám uvádíte 7 druhů, a to jste nezmínil jedli a modřín. To je pořád lepší než čistá smrčina. Navíc autor článku zkoumal porosty v nadmořské výšce kolem 600 m, tam je spektrum použitelných druhů poněkud širší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.5.2022 18:34 Reaguje na Jan Škrdla
Popisuji to co nejlépe znám. Na Jd a Md je to již vysoko ( sníh, namrazy) a ty ostatní dřeviny jsou většinou pouze vtroušené. Jinak jsem hlavně reagoval na ty světlé či tmavé lesy a na to , že neobsahují keřové patro. Ono totiž každé to "patro" potřebuje své světlo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.5.2022 07:58
Dobře, i kdybychom se závěry zprávy souhlasili, na povrch vyplyne otázka "a jak dál" , k čemuž se naši výzkumníci nedopracovali.

Souvětí v závěru práce : "Náprava je možná kombinací opatření zahrnující
a) novou strategii hospodaření ovlivňující především druhovou, věkovou
a prostorovou strukturu porostů

b) systémová opatření na zadržení vody v zemědělské krajině mimo les
s cílem postupného snižování její povrchové teploty

nám mnoho odpovědí neposkytuje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2022 18:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zaklínadlo dnešní doby, změna druhové, věkové
a prostorové strukturu porostů. Jsou to pouze nic neříkající fráze. Les věkových tříd kdy na ploše 100 ha se každý rok vytěží jeden hektar a tak je na 100 hektarech porost od 0 do 100 let s výškou od 0 do třiceti netrů a druhovou skladbou kterou chceme nebo nám okolnosti dovolí. Jak chce někdo dlouhodobě pěstovat výškově či prostorově strukturovaný les jiným způsobem než formou jeho obnovy na ploše nebo "po ploše" kdy to " po ploše" mnohdy představuje mnoho těžko řešitelných problémů. Druhová skladba je taky problém. Jiné nároky na pěstování májí jehličnany, jiné listnáče. Navíc každá dřevina chce to své a tak ta smíšenost je možná pouze na urovní kotlíků či vtroušených dřevin. Atd. Chceme zadržet vodu v krajině která bude zvyšovat odparem vlhkost? Tak stavějme nádrže na zachycení této vody. Ty snad zajišťují dostatečný odpar, který se navíc do krajiny vrací prostřednictvím mlh či rosy.
Odpovědět
va

vaber

1.5.2022 09:08
lesy to bez deštů ,mlh a správného klimatu nezvládnou,
člověk v tom hraje svoji negativní svoji roli ,ale hlavní problém je jinde
když se změní klima i poušť se přemění v zelenou krajinu ,bez pomoci člověka
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.5.2022 12:43 Reaguje na vaber
V podstate si málokto uvedomuje koľko úsilia musí človek v našich končinách vynaložiť, aby všade nerástol les. Bez kosenia, pastvy, orby by všetko kompletne zarástlo. Nakoniec aj ten les je veľmi ovplyvnený človekom a stálo to veľa úsilia vypestovať pekné rovné smreky tam kde by normálne rástli zmiešané bukové porasty.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.5.2022 13:48 Reaguje na vaber
asi na to někdo potřebuje mít zase nějakou studii, ale když se projdete po lesích v ČR a idealizovaném pralese třeba jižní Ameriky, tak zjistíte, že z jehličí se toho nikdy moc neodpařilo a jestli to je tady defektní, tak že tu nejsou listnatá patra a když to přirovnám k situaci u nás z pohledu kdyby byla Země rovná plocha, tak se podívám od nás, což je 100km od Prahy tak je obrazně vidět až na Václavák a když vemu jak funguje malý vodní oběh, člověk asi zjistí, že se není čemu divit, že lesy jsou u nás vyprahlé. Ono totiž tam nic půdní vlhkost nezadržuje, tak nevím, proč na to potřebují i studie?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2022 18:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No nesmite chtít to jehličí na odpar ( kromě borovice) u Prahy. I to jehličí musí mít určité podmínky. No a pokud je má tak je pod tím jehličím voda i v hodně parných dnech. Ano mluví o podstatně jiných nadmořských výškách, kde jsou bežné mlhy a raní rosa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.5.2022 18:04
Jsou místa, kde se lesničina dědila z otce na syna a lesníci znali své lesy
jako své boty. Věděli kam se hodí daná dřevina a kam nikoliv. Věděli kde je suché podloží, osluněný svah, stinná rokle, mokřad, skály atd. Syn tak
sázel druhy dřevin na základě zkušeností děda, otce a nikoliv podle požadavku vlastníka (úřadu). Tam, kde mu to nařizovali nekompetentní
nadřízení, tak to dopadalo, jak dopadlo. Potřeba druhů stromů byla dána potřebami společnosti a nikoliv růstovými možnostmi. Dnešní lesníci pouze sklízejí cizí chyby a navíc jim do hospodaření mudruje kdejaký "vzdělanec", který v dané lokalitě nezná všechny výše popsané podmínky. Dají mu
příkaz budeš sadit toto, jiné sazenice nejsou a on to zhnusen splní.
Kdysi co revír, tak lesní školka pěstující v předstihu sazenice jako
náhradu káceného porostu. Měli kácet duby, tak pěstovali duby atd.
Dnes často sází co je a nebo co je mu nařízeno "vědci". To, že je ta
lokalita nevhodná pro ty druhy neví často ani on, pokud byla přetržena
kontinuita předání zkušeností. Ne nadarmo pár let zaučoval starý lesník svého nástupce, ale dnes si pouze předají mapy lesních celků a tím to
končí. Rok, dva mokra a už se sází dřeviny náročné na vodu. Pak sucho a
je po nich veta. Naopak pár let sucha ještě neznamená, že tomu tak bude
i do budoucna. Zamýšlí se zastánci listnáčů, že na jaře listnatý les
bez listí vysychá a sníh v něm taje rychleji, než v jehličnatém lese?
On tam často odtává sluníčkem i v zimě a půda tak i v zimě vysychá.
Ten stín jehličnanů brzdí tání sněhu pod nimi a odtok je postupný
s možností zasakování. Pokud změním takto celé pohoří, tak se mohu
dočkat prudkého jarního tání i s možností povodní a rychlé vyschnutí
spodních vrstev půdy. Navíc je třeba vzít do úvahy kyselost půdy po
jehličnanech a její vhodnost pro některé listnáče. Hurá akce změny
smrkových lesů na listnaté může být stejně špatná jako kdysi jejich
výsadba po vykácení bučin a jiných porostů. Bohužel tu schází pravda
o kůrovci, že důvodem kalamity nebylo pouze sucho, ale taky zanedbání
prevence a vše se svádí pouze na sucho a globální oteplování. Tam,
kde se věnovali prevenci kůrovce, tak to zvládli jako generace lesníku
už v minulosti a kde ne, tak sázejí listnáče s nadějí, že se jich žádná
kalamita nedotkne. V tom se ale mýlí, protože každé zanedbání prevence
namnoží choroby a škůdce v jakémkoliv lese.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

2.5.2022 05:35
Krásná diskuse.
Odpovědět
FD

František Dvořák

2.5.2022 07:23
Konečně je to potvrzeno. Na co pere slunce a je to hezky holé to se přehřívá. Ještě jeden pokus mi tady chybí, už jsem psal u nějakého jiného článku, že je mi 75 let. Když jsem chodil v jedné malé vesnici na základní školu do jednotřídky, tak nám tam pan učitel demonstrovat jak ohřátý vzduch stoupá vzhůru. Vystřihl kulatého hádka, dal ho na špejli a on se nad kamny roztočil. Ale nyní vážně. Neustále omílané klišé, jak komunisti všechno zničili. Ano z dnešního pohledu již vím, že se mnoho věcí dalo udělat jinak, krajině by to prospělo a zemědělství neublížilo. Jedno ale vím jistě, rozhodně zemědělství za komunizmu bylo poplatno téměř dokonale zemědělství našich předků. Bylo založeno nejenom na faktu výroby, ale i na starosti o půdu, kterou naši předci dovedli k dokonalosti. Po r. 1989 došlo téměř k fatální zemědělské činnosti jako celku a nastoupila pouze jeho část, ta v přírodě nejškodlivější plantážnictví, do které starost o půdu nepromítá, neb je drahá. Vždy uvádím obrovské pastviny. To je ekologická, krajinná, zemědělskovýrobní a ekonomická tragedie. Žádný náš předek takto nehospodařil. Ale dál Bylo zde jmenováno okolí Dačic. Kdysi za totality jsem dělal několikrát trasu Jindř. Hradec Znojmo. Pak jsem tuto trasu jel za tohoto systému prvně někdy před 5 lety. Tu hrůzu nelze popsat. Nejenom sežrané lesy kůrovcem Ale holé(zrovna bylo po žních) neskutečně ohromné lány, na bude 3 měsíce, než se na nich něco chytne pražit slunce. V dáli bylo vidět 2 postřikovače, asi s Randepem, aby na těch polích skutečně nic nevyrostlo, co by nám mohlo ublížit. Vzpomněl jsem si na totalitu. Když vyrazila 613 z okresního výboru strany po žních do nějakého kolchozu, tak se onen tajemník šel podívat na posečená pole a vyváděl jak to, že tam za pár dní není zaseta směska. Když odjel, tak jsme telefonovali sousedům, ať si ho odchytnou a zavedou někam kde bude spokojený. Tyto obrovské lány jsou dnes po celé republice, takto se dnes hospodaří po celé republice. Nic jiného se nevyrábí na velkých lánech než pšenice, řepka, kukuřice. Tyto lány jsou v pár dnech posečeny a na dlouhou dobu vystaveny přímému sluneční mu svitu. A nevycházíme z údivu.
Lesy. V lese jsem v životě nepracoval. Ale s mnoha lidmi, kteří v lese prožili živit jsem hovořil. Po r. 1989 se hospodaření v lesích soustředilo pouze na to, kolik zdravého dřeva se z našich totalitou zničených lesů vyveze do Rakouska a Německa. Postupně se zlikvidovali funkce hajných, vždyť na toto nebyli třeba, tak na co je platit. Mluvil jsem s jedním lesním manuelním pracovníkem a ten mi říkal. Co si myslíš, že nebyl kůrovec. Od jara jsme pod dozorem hajných kladli lapáky, ty se po týdnu pálili a kladli se nové. Co se tímto spálilo kůrovce. Na toto byli, alespoň ti moji hajní háklivý. Dlouhé roky již nikdo toto nedělá. Když se toto spojí s tím, že jsme doslova vysušili a zdevastovali polní krajinu, zadržování vody jsme nechali pouze na lesích, smrk to nezvládl a není se čemu divit, že vládu v lesích převzal kůrovec. Jako jediný důvod já vidím to, že se na polích a v lesích přestalo hospodařit. Tady se zase opakuji, svou polohou a naším nehospodařením jsme se stali komínem Evropy. Nakonec si dovolím zafilozofovat. Takto se hospodaří po celém světě. Plantážnická výroba tahání potravin přes půl planety je pro nás méně pracné a lacinější, než se starat o půdu. Zatím. Zatím si vystačíme pouze s divením.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.5.2022 09:29 Reaguje na František Dvořák
1*
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.5.2022 19:12
Konečně pěkný článek, který je o tom nejdůležitějším, o vodě. Ano, každý živý a hlavně rozlehlejší les je pro klima nejpřínosnější. On nejen zadržuje vypar z půdy, ale vodu i sám vyrábí nočním dýcháním stromů podle rovnice: 6 O2 + C6H12O6 = 6 H2O + 6 CO2 + ATP
A tim zvlhčuje své okolí. A tato nejdůležitější funkce, kterou pro nás les delá zadarmo bez dotací, přece stojí za péči o zdravé lesy a pochopení, že osamělé stromy v krajině a remízky jsou sice pěkné, ale nejsou to, co by řešilo problém s prehríváním krajiny a suchem, a ničením ekosystémů. Potřeba jsou lesy, a protoze drevo bude také vzdy potreba, musí to být hospodářské lesy. 30leté drancováni lesu své plody prineslo, chtelo by to návrat k osvedcenému lesnictví. Jinak dětem opravdu zanecháváme problémy a zemi spálenou hloupými nápady důležiťáků. I tzv.monokultury, které nikdy monokulturami nebyly, při dobré práci dávají užitek a udrží se.
Otázka je, jak toho dosáhnout při současných vlastnických poměrech, sdruzení vlastníků lesů pod lesními závody....? Obnova hajných a hájenek, spolupráce 1 hajného pro více vlastníků....?
Měl by to být veřejný zájem. Stejně jako organika - hnůj-v hlíně, který půdu podstatně zvlhčuje.
Líbí se mi příspěvek p. Dvořáka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.5.2022 20:00 Reaguje na Jarka O.
Ten článek není zdaleka jen o lesích, nýbrž o ZELENI v krajině obecně. Holá pole jsou těmi megakamny, co rozhánějí oblačnost a vytváří horké proudění, které vysušuje i lesy. A mýlíte se, pokud rozptýlenou zeleň považujete za zbytečnou. Každý strom se počítá, každá mez či městský nesečený trávník.

Prostě holých polí, resp. ploch, aby bylo co nejméně!

Něco podobného zde:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.5.2022 21:01 Reaguje na Karel Zvářal
Zapomněl jsem říct, že ten nadpis je nepřesný. Správně by měl být: Holá krajina se přehřívá a lesy ji nestíhají ochladit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.5.2022 21:21 Reaguje na Karel Zvářal
Nene, nepovažuji zeleň, louky, remízky za zbytečné, i kdyz možná to tak vyznělo, naopak jsou krásné a užitečné, a mozaiková struktura krajiny je nejhezčí. Musíme se ni starat, má-li nám prospívat. Lesy jsou zkrátka při evapotranspiraci nejefektivnější. Třeba v horkém letním dní je chladnější les útočiště i pro člověka, jak jste psal i Vy dříve. Klima ovlivní mnohem víc les než louka, to mi nikdo nevymluví. Organika půdu určitě zavodňuje a vyrovnává tím teploty půdy, drží v sobe vlhkost, kterou jíl nebo písek nemá jak udržet. Dekuji za Váš článek, asi víte, ze ekolist ctu jen asi rok, tak mi je nový, a potvrzuje, co si myslím. Beton, logistická centra už byla komentovaná mnohokrát.Napr. považuju kazdodenni sečení trávy sekacím robotem na anglický trávník za zločin a zbytečnost. A líbí se mi zakládání květinových luk v městech, které se sečou 2x až 3x v roce.
Ten nový nadpis... napište nový článek:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2022 07:16 Reaguje na Jarka O.
Děkuji za reakci, klíma je zde časté téma, momentálně necítím potřebu se vyjádřit. Uvidíme, kam vývoj bude směřovat a zda se opět naštvu natolik, abych se jako laik angažoval ve prospěch zeleně.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist