https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/los-evropsky-nejista-budoucnost-krale-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Los evropský – nejistá budoucnost krále lesů

25.5.2020 11:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Los evropský. Ochočit ho se nepovedlo.
Los evropský. Ochočit ho se nepovedlo.
Losa evropského si většina z nás spojuje se skandinávskými zeměmi. Toto majestátní zvíře žije rovněž na jihu Čech. V současnosti je jeho populace na našem území velmi ohrožena, může dojít už podruhé v historii k jeho vyhubení. Jaká tedy čeká losa evropského budoucnost? Jaká opatření či výzvy mohou vést k opětovnému zvýšení počtu jedinců?
 

Los je největším zástupcem čeledi jelenovitých a druhým největším savcem na území evropského kontinentu. Vyskytuje se v širokém pásmu, které začíná v oblasti západní Evropy, pokračuje přes Asii do Severní Ameriky. V současnosti je los v Evropě rozšířen téměř po celé Skandinávii, dále pak v oblastech Pobaltí, Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Polska. Jedince můžeme pozorovat i jižnějších oblastech Rumunska, Maďarska, Rakouska a méně početné populace také na území České republiky.

Los evropský lidi zajímal již od pradávna, a to nejen kvůli chutnému masu, ale také kvůli své kůži a mléku, o němž si lidé mysleli, že má léčivé účinky. Pokusy o domestikaci ale nebyly úspěšné. Los je svérázné zvíře, nežije ve stádech a má specifické nároky na stravu. Neúspěch domestikace měl za následek úpadek zájmu o toto majestátní zvíře.

Tři šumavští losi evropští.
Tři šumavští losi evropští.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alena Raftlová / Správa NP a CHKO Šumava

Na našem území byli losi poprvé vyhubeni okolo 15. století. Příčinou se byly klimatické i vegetační změny, nadměrný lov a fragmentace krajiny. V druhé polovině dvacátého století se u nás začala psát nová kapitola příběhu losa evropského. Roku 1957 byl zaznamenán první výskyt jedince a na přelomu 60. a 70. let se začaly tvořit menší populace na Jindřichohradecku a v okolí Lipna. V 80. letech vznikly tři mešní populace v okolí Tábora, Nymburka a Bechyně, ty však okolo roku 2000 zanikly, zřejmě z důvodu uvolnění lovu losa na území Polska.

Losa charakterizuje výborný čich i sluch, avšak horší zrak. Jeho široká a roztažitelná kopyta umožňují pohyb v měkké půdě nebo bažinatém terénu. Jeho pysky jsou přizpůsobeny tak, aby mohl co nejsnáze spásat listí ze stromů, dokonce si umí stromek, je-li příliš vysoký, ohnout a stlačit k zemi. Dokáže běžet rychlostí 50 kilometrů v hodině, vyniká také svými mimořádnými plaveckými schopnostmi. Losi jsou aktivní převážně po východu a před západem slunce, samci mohou vážit i 600 kilogramů a v kohoutku měřit až 2 metry, samice nemají parohy, u samců je to však majestátní chlouba, která může vážit i 20 kilogramů.

Živí se hlavně listy, výhonky, větvemi i kůrou měkkých dřevin (jíva, bříza, osika, olše a vlhkomilné vodní rostliny). Denně spotřebují 10 až 30 kg potravy. Dožívají se průměrně 20–25 let, zajímavostí je, že na rozdíl od ostatních jelenovitých jsou monogamní a v době páření od srpna do října hledají svoji partnerku sténavým hlasem. Obvykle se jim rodí jedno až dvě mláďata, přibližně devět měsíců po početí, dva roky poté dosahují dospělosti, avšak do rozmnožovacího procesu se zapojují až po dalších několika letech.

Los srážku s autem nepřežil. Rok  2017, jižní Čechy.
Los srážku s autem nepřežil. Rok 2017, jižní Čechy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Eibl / Česká krajina

Současná situace v České republice není pro populaci losa nijak příznivá. I když není možné přesně spočítat, kolik jedinců zde žije, počty se odhadují na dvě desítky. Největší překážku pro ně představují zásahy člověka do losího přirozeného prostředí, především zneprůchodnění krajiny silnicemi, zástavbou či ploty. Dále jsou ohroženi pytláctvím i lovem v Dolním Rakousku, ale také stoupajícím ruchem v oblastech, kde se mohl los předtím volně pohybovat. Jen v roce 2017 uhynulo při srážkách s automobilem, vlakem či narušením migrační trasy pět jedinců, což byla čtvrtina celkové populace na našem území.

Dalším problémem může být neochota lesníků losy na svém území tolerovat, protože dokáží poškodit či úplně zničit i velmi vzrostlé stromy. Lesníci sice mohou požadovat náhradu škody v plném rozsahu za zničený porost, avšak tato možnost není příliš využívána. Nově jsou zavedeny také dopravní značky Pozor los, které varují řidiče na místa, kde migrují jedinci přes komunikace. Tato opatření mohou zpomalit úbytek, ale nemohou ho zastavit úplně.

Možností ochrany losa by mohlo být zavedení biokoridorů neboli cest, přes které může zvěř bezpečně migrovat. Jejich stavba je finančně i logisticky náročná. Momentální trend ochrany losa evropského je sice na dobré cestě, avšak populace je stále velmi ohrožena a jednou z nejefektivnějších možností zůstává šíření informovanosti o této problematice mezi obyvateli.

Uvědomění, že los není ledajaké zvíře, ale někdo, koho stojí za to chránit. Je totiž výborným indikátorem kvality životního prostředí, díky jeho specifickým nárokům na prostředí, kde se vyskytuje, můžeme vyhodnocovat, v jaké kvalitě se příroda nachází. Stejně důležitým faktorem je sebeuvědomění, zachování respektu a solidarity k přírodě jako celku.


reklama

 
foto - Baťa Filip
Filip Baťa
Autor je studentem magisterského stupně environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

25.5.2020 13:38
Jestliže už v patnáctém století přestala být zdejší krajina pro losy vhodná k životu, má smysl vůbec o nějakou reintrodukci usilovat?
Neosídlený pohraniční hvozd jak za Přemyslovců tu už asi mít nebudeme.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.5.2020 10:46 Reaguje na Viktor Šedivý
Mluvil někdo o reintrodukci?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.5.2020 14:55
Je mi smutno z toho, jak se všude roztahujeme a je nám zatěžko vzdát se části svého pohodlí ve prospěch živých tvorů, které jsme dříve vyhubili. Před mnoha lety jsem měla to štěstí, že jsem zahlédla losa na Třeboňsku. Je to majestátní zvíře, úplně se mi tehdy zatajil dech.
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.5.2020 20:26 Reaguje na Majka Kletečková
Jak si představujete to vzdání se části svého pohodlí?
Pokud tady žijí lidé, stáda velkých zvířat tu nemají místo. Nechcete-li vyklidit prostor třeba černobylským způsobem, má los smůlu stejně jako zubr.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.5.2020 01:30 Reaguje na Viktor Šedivý
Netýká se jen vyhubených, ale všech ohrožených živočichů, rostlin, hub (obojživelníků, koroptví, rysů, vlků atd.). Relativně málo lidí si uvědomuje, že náš blahobyt se děje na úkor jiných živých organismů.
Mělo by se méně cestovat osobními motorovými vozidly. Zvlášť na vybraných místech v obdobích, kdy např. obojživelníci migrují kvůli rozmnožování k vodě. Chovatelé by si měli pořídit k hlídání ovcí pastevecké psy tam, kde se vyskytují vlci.

V rezervaci Milovice žije určitý počet zubrů a daří se jim tam dobře. Mají větší štěstí než losi. Los, kterého jsem kdysi v mlze zahlédla, podle mých známých Jižními Čechy jen procházel a neměl v úmyslu v ČR zakotvit. Nemám tušení, co by se v naší krajině s mnoha silnicemi, obydlími a obrovskými lány mohlo podniknout, aby to prospělo losům a lidé, zemědělci a firmy to zároveň akceptovali.
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.5.2020 07:48 Reaguje na Majka Kletečková
Milovice jsou pokus na pár hektarech, možná se ještě o dalších pár hektarů rozšíří - ale s biodiverzitou české krajiny to nemá společného o moc víc než safari ve Dvoře Králové.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.5.2020 10:39 Reaguje na Viktor Šedivý
Rezervace u Milovic má nyní 240 ha.
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.5.2020 12:59 Reaguje na Majka Kletečková
Čili rozměry jako jedna trochu větší rodinná farma.
Moc hezká hračka. A po doplnění o pár dalších zvířat by se to po vzoru zmíněného Afrického safari mohlo přejmenovat na Evropské safari. Snad jen ta dobytčata vydávaná za pratury by si mohli odpustit.

Stále je to ale jen ohrada s řízeným chovem, nikoli volná příroda. Na tu už (bohužel?) nemáme místo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.5.2020 13:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Zaplať pán bůh za milovickou rezervaci, byť je jen ve velikosti jedné trochu větší rodinné farmy. Pro některé druhy motýlů (např.) její existence umožňuje jejich přežití.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.5.2020 10:55 Reaguje na Majka Kletečková
Ano ano, je to tak.. navíc takových míst je a hlavně bude víc a víc...

Důležité je to nejen pro biodiverzitu, ale také pro zlepšení vodozádržné funkce krajiny..
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.5.2020 10:53 Reaguje na Viktor Šedivý
Tímto jen ukazujete, že jste arogantní sobec, který kromě sebe nesnese nic živého....

Naštěstí je vícero projektů na management různých území přirozeně pomocí kopytníků a veřejnost je tomu také nakloněna....

Takže se klidně zavřete v bunkru svého omezeného mozečku a nerušte ty, kteří chtějí myslet více nesobecky a inteligentně....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.5.2020 10:48 Reaguje na Viktor Šedivý
Máte iluzorní představu.... velcí kopytníci se vracejí i do ČR a má to mnoho pozitiv.... stačí jen otevřít oči....
Odpovědět
TH

Tomáš Heller

25.5.2020 21:37
Nevíte prosím zda někdo pracuje na mapování migračních tras z Polska a na následné tvorbě biokoridorů? Je ve hře dovoz "nové krve" do naší malé populace? Děkuji
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.5.2020 11:13 Reaguje na Tomáš Heller
Mapováním migračních tras se zabývá jak státní ochrana ŽP v čele s AOPK, tak například Hnutí DUHA. Samozřejmě se tím zabývají i na různých VŠ a výzkumných pracovištích.

Zmapováno to je poměrně dobře, ale problém je s REALIZACÍ OPATŘENÍ PRO ZPROSTUPNĚNÍ KRAJINY. Stát na tom nemá zájem (ŘSD už vůbec ne....., ti to vidí jako zbytečnost a dělají, že se jich to netýká) a jiní to moc realizovat nemohou. Ať už kvůli vlastnickým právům, tak kvůli jiným překážkám....

I my v ČR máme různé programy na zprostupnění krajiny a uvolnění migrace živočichů, ale jsou spíš na papíře, než v realitě.... ŽP tento stát bohužel vůbec nezajímá.... nedá se tam tolik korumpovat, takže to lidi ve vládě nezajímá....

Někdo by Vám tvrdil, že tu přece biokoridory a tak máme.... ano, pár jich je, ale většinou jsou jen na oko a vůbec neplní svou funkci.... navíc je jejich projektování a stavba často spojena s korupcí a na účelnosti mnohých z nich je to vyloženě vidět....

https://archiv.ihned.cz/c1-50609410-stat-dal-miliardy-za-prechody-pro-zver-smeruji-ale-i-k-hypermarketu
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

27.5.2020 14:08 Reaguje na Tomáš Heller
...zkuste vygooglovat treba tyhle texty:
Migrační koridory velkých savců v ČR
M Strnad, T Mináriková, V Hlaváč, P Anděl, I GORČICOVÁ, M ANDREAS,Ochrana přírody, Zvláštní číslo Ekologická síť v ČR, 50-53

Metodika mapování migračních koridorů pro velké savce
D ROMPORTL, P ANDĚL, M ANDREAS, I GORČICOVÁ, V HLAVÁČ, ...
ÚSES: Zelená páteř krajiny. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce,

Designing migration corridors for large mammals in the Czech Republic
D Romportl, M Andreas, P Anděl, A Bláhová, L Bufka, I Gorčicová, Journal of Landscape Ecology 6 (1), 47-62
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.5.2020 18:11
V zájmu ochrany lesa je třeba veškerou zvěř ve volnosti zlikvidovat. Pokud ji někdo chce, může si ji chovat na oplocené zahrádce, oboře nebo zoo. Viz emeritní poradce lesů České republiky Jan Metzl.
Odpovědět
mr

27.5.2020 17:03 Reaguje na Michal Ukropec
Zase tu zkoušíte tu vaši mysliveckou demagogii? Vy tu brojíte především proti vlkům a rysům. Totiž, zvěř pro myslivce užitková, rozuměj chodící zásobárna mražáků - řeznictví, nemůže v lese existovat bez přítomnosti těchto velkých šelem. A jelikož jsou šelmy v antagonickém rozporu s pojetím myslivosti a jejích poťouchlých představách o UŽITEČNOSTI, nemůže les obývaný leda spárkatou zvěří prostě existovat, jelikož nám ho zničí. A praxe tuto starou a jednoduchou zkušenost leda potvrzuje. Proto ANO. Když někdo nechce ve volnosti trpět šelmy, musí se smířit s tím, že společnost nebude donekonečna trpět lesní a polní škody, a pak si chovejte spárkatou za plotem. Tečka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.5.2020 17:46 Reaguje na Michal Ukropec
Pane Ukropče, váš názor je příliš rezolutní. Myslím, že PŘIMĚŘENÉ množství parohaté spárkaté zvěře lesu neškodí. Problém je v tom, když je přemnožená. Tady prospěje lesu přirozený regulátor této zvěře - rys a vlk. Zatím tu těchto šelem máme málo a myslivci na regulaci nestačí. Chovat srnčí jen v oplocených zahrádkách či oborách, to mi připadá praštěné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 05:12
Bohužel zdá se, že los je zvíře, které k volnému životu potřebuje velký prostor mnoho tisíc kilometrů čtverečních. Současně to je psychicky nestabilní zvíře, které vzhledem ke své velikosti a síle je obtížné až nemožné chovat v uzavřených prostorech obor a při blízkém kontaktu s člověkem je to extrémně nebezpečné zvíře.
Z tohoto pohledu soudím, že za současného stavu krajiny, která je u nás už téměř úplně obsazena člověkem a ani chráněné oblasti losům nestačí, nemá smysl losy u nás nějak aktivně podporovat. Nechal bych losy severským zemím a Polsku, u nás bych podporoval našemu prostředí víc přizpůsobenou zvěř, například jeleny.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist