https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-ptaci-speky-nemusite-cihat-v-prirode.padaji-totiz-do-zachrannych-stanic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na ptačí „špeky“ nemusíte číhat v přírodě. Padají totiž do záchranných stanic

30.11.2021 06:55 | PRAHA (ČSOP)
Chřástal vodní
Chřástal vodní
Zdroj | ZS Pavlov
Třicet králíčků, dvanáct sluk, tři lelci, dva jíkavci, dva vodní chřástalové… to není jídelní lístek z opulentní středověké hostiny. Je to výčet vzácných ptačích pacientů záchranných stanic z těchto dní. Setkání z blízka by záchranářům mohl závidět nejeden ornitolog. Pro pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy je však péče o takové svěřence jako každá jiná. Mezi svými pacienty nedělají rozdíly.
 

„Králíčci obecní se do naší Záchranné stanice dostávají nejčastěji v období podzimního tahu. Nejčastější příčinou jejich příjmu je náraz do prosklené plochy,“ zmiňuje případy deseti králíčků obecných, tedy nejmenších ptáků Evropy, vedoucí pražské stanice, Veronika Kaslová. Další do měst zbloudilé a vysílené králíčky – pravděpodobně migrující ze severní Evropy - přijímaly stanice Národní sítě záchranných stanic ve všech koutech republiky. Celkem jich bylo 30. Ve většině případů se drobní ptáčci vážící něco málo přes 5 gramů vzpamatovali a mohli být vypuštěni. Ve třech případech zvířata na následky vysílení uhynula.

Králíček obecný
Králíček obecný
Zdroj | ZS Zoo Brno

Podobně jako králíčci, i sluky jsou lesní ptáci. Přesto je v této době zvířecí záchranáři každoročně nacházejí ve městech a i v centru Prahy. Snad vede přes Václavské náměstí nějaká tradiční slučí tahová cesta? Bohužel extrémně rychle letící sluky mají v městské zástavbě velký problém v podobě prosklených ploch. Ty jsou příčinou zranění milionů ptáků a bohužel i dvanácti vzácných sluk lesních přijatých letošní podzim záchrannými stanicemi.

Lelek lesní
Lelek lesní
Zdroj | ZS Huslík

Vzácné pacienty, dokonce hned dva, lelky lesní, přijala na podzim záchranná stanice Huslík. „Stalo se již pravidlem, že se tento druh u nás na podzim objeví, téměř vždy po nějakém otřesu nebo srážce s automobilem, často i po nárazu do prosklené plochy. Je to dané tím, že lelci se po hnízdění vydávají na svá zimoviště a po cestě se potkávají s nepředvídatelným nebezpečím. Často se do takových nesnází dostávají mladí nezkušení ptáci, ale samozřejmě se to týká i dospělců, protože na tahových cestách vznikají nové překážky,“ popisuje ošetřovatelka Marta Bryndová. Jednoho pak přijala také stanice v Bartošovicích.

Chřástal vodní
Chřástal vodní
Zdroj | ZS Pavlov

Jako další vzácný druh můžeme označit i chřástala vodního. Náraz nepřežil jedinec v péči záchranné stanice Ruda. Stejnou raritku mají čerstvě v péči v záchranné stanici Pavlov, která příjem okomentovala na svých FB stránkách: „Někdy se setkáváme s tím, že si lidé, zvláště teď na podzim, myslí, že jsme takovou ježčí záchrannou stanicí. Přitom u nás na přechodnou dobu pobývají nejrůznější druhy zvířat - savců i ptáků. Velmi vzácným obyvatelem je tento chřástal vodní. Jde o tahového ptáka, který letěl směrem na jih, bohužel ho srazilo auto. Je v rekonvalescenci a vypadá to, že se uzdraví.“ Budeme mu tedy držet palce, stejně tak jako milionům dalších ptáků, kteří každoročně podnikají poutě měřící tisíce kilometrů na zimoviště a pak zase zpět a čeká na ně nejedno nebezpečí.

Pro záchranné stanice není ani podzim dobou odpočinku. Pouze se mění skladba přijímaných zvířecích pacientů. Stanice můžete podpořit prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi s číslem účtu 33553322/0800. Více informací na webu www.zvirevnouzi.cz a facebookových stránkách Zvíře v nouzi.


reklama

 
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

30.11.2021 11:40
Už si nevybavím rok,ale snad někdy okolo roku 2005 mi v období podzimního tahu seděl,zdržoval se asi tří dny na zahradě dudek. Nebyl ani moc plachý když jsem vyšel ven poodlátl a vratil se zpět.Asi po třech dnech zmizel.Počítam jestřáb nebo v noci kuna.Jde o horské,podhorské udolí Beskydy kde nikdy nikdo dudka neviděl.Snad byl vysílený a zustal nebo se mu v hlavě porouchala GPS navigace.Snad tahl z Polska na jih.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2021 07:18 Reaguje na karel krasensky
Já mám dudka na zahradě každé léto - podhůří jeseníků
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.12.2021 09:33 Reaguje na karel krasensky
To že ve Vašem údolí nikdo dudka neviděl, neznamená, že se v Beskydech nevyskytují. Přeletují je pravdielně hlavně na jarním tahu v dubnu, mnohdy se zdrží do května a na vhodných místech s pastvou dobytka není vyloučeno ani jejich hnízdění..
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.12.2021 09:13
Dobrý den. Jsem lesník a mohu říci, že dříve bylo v našich lesích mnoho druhů ptáčků. Čekal bych, že když se našemu státu podařiklo rozmnožit takové množství kůrovce a ničit naše lesy, že bude nárust těchto ptáčků. Omil! Po roce 2019 mizí i datel, kde jsem jich viděl dvacet na jednom místě, dnes se objeví jeden. Dříve přilétl brhlík a za nim hejno síkorek, králíček nebyl vyjímkou a další. Jenže přišla tato doba, která se ohání ekologií, ale ptáci mizí, tak jako voda i když prší... Proč to je? Jsem taky myslivec. Začátek devadesátých let, nemají zemědělci na chemii, najednou zde během dvou až tří let byl nárůst zajíců u nás na Vysočině, kde jsme přestali lovit před r 90, najednou mi střelili patnáct zajíců. Pak přišli dotace, velké traktory i když pan Lux říkal, že konečně budou do polí jezdit jen malé stroje aby neničili půdu. Opět chyba, nevejdou se na cesty, likvidace stromů. nebo jen je ořezat, vše překáží, doorávání do cest, kvůli dotacím. Jenže to není vše. Snížení stavu dobytka, který se krmí převážně jen siláží, přemrzlou v koulích a nohavicích. Dobytek nevidí za celý rok zelenou stravu, tráva bez bylin a další. Musí se použít max. chemie, př. řepka, pomalu dvakrát týdně jedovatý smrad se line okolím. Zde je ukryto hodně zvěře a ptactva. V lesích další chemie na ochranu proti kůrovci, kterého se stát snaží dále množit, nyní trochu vše kolabuje, protože prší a to je chyba brouk se spomaluje, proto se věší feromony přímo do lesních porostů, s tím, že sem brouka nalákají. Omyl, letí vedle. Vím o čem mluvím, někdo v r.2019 mi roznosil po lese feromony, našel jsem jich pár náhodně, ale od tohoto místa brouk žral, nešlo to zastavit, vedle soukromníci, kteří to vzdali, platily za práci a nemohli prodat, firmy nás nechali v tom. Ale LČR přez svoje prodávali. Je s toho smutno. Začalo se dřevo stříkat, tvrdili, že to zabije devadesát procent brouka co leze ven. Omyl. Při skácení stromu jsem nechával stříkat jen kde byl rezatý brouk, protože to ostatní nemělo cenu, než se vyvine přestane to učinkovat. Pak jsem zjistil ani zde t o nefunguje, nenašel jsem mrtvího brouka. Pak LČR a větší subjekty dávají sítě. To je průšvih. Jen ještě, když jsem viděl co ptáků leze pod kůru, střízlíci, síkorky. Nechal jsem toho, §činnost jedu je tak 5 procent. Je to cílená likvidace naší živé přírody? Pro LČR, kterým jsem kdysi záviděl, že oni jsou ta elita, dnes je mi líto lesníků, kteří se musí dívat jak jim hynou lesy, stát to svádí na globální změny, proto i ty krávy překáží (prdí). Ano dnes je tak obrovský ůbytek zeleně, že nemá co likvidovat CO2, ale aspoň je o čem kecat, cpát to denně lidem do hlavy, že tomu prostě musí věřit, Ale nikde zmínka o letadlech. Přestaly létak a začlo pršet. Hned jsem si vzpomenul na babičku, zase létají nebude pršet... Trochu jsem odbošil, ale je mi smutno. V tuto dobu jsem přišel do lesa a byly tu min. dvě hejnka ptáčků. A mi nemáme ani les. To opravdu našim lidem nevadí?
Omlouvám, se za chyby, ale když jsem trochu naštvanej tak prostě dělám chyby. Ale zde to má být o přírodě.
Je mi líto, že jsem se téhle doby dožil, nechce se mi ani do lesa, naštěstí mám u krmítek až ke stovce ptáčků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 16:18
Kdysi jsem jako domorodec z Ostravska záviděl jiným, že žijí v krásné
přírodě. Jako včelař jsem záviděl včelařům z Hané a Jižní Moravy, ale
dnes jsem rád za to Ostravsko. Zemědělství tu je popelkou a tak tu jsou
otravy včel postřiky minimální, pestrost potravy v zanedbané krajině je
větší, než v té uhlazené a intenzivně obhospodařované. Na haldách a
a náspech tratí se toleruje i akát a kdejaký plevel. I ti ptáci tu
mají na skládkách keře a dvoumetrovou buřeň k hnízdění a jako zdroj
pestré potravy. I ty důlní propadliny se zatopenými stromy a domky
jsou rájem vodních živočichů a vodního ptactva. Prostě ten "bordel"
přírodě vyhovuje a tak tu vídávám opravdu i ty "špeky", ale po všech
předchozích zkušenostech to už neroztrubuju. Upozornit na to některé "ochranáře", tak lezou ptákům do hnízd a zbytečně je ruší. Žábám se
se snaží upravit tůně podle projektu a žáby nakonec mizí. No a jinde
zase budují tůně a hned vedle nefunkční hadníky, ač je v okolí užovek
až, až. Oni to ale nevědí, protože do té přírody často z kanceláře
ani nechodí. Takže mé resumé je takové, že lidem schází vůči přírodě
pokora a obdiv, že si často poradí lépe sama, než podle odborníků
na ekoprojekty. Nadával jsem na dálnici a přivaděče, ale nechtě musím
konstatovat, že křoviny na náspech jsou rájem ptáků, hmyzu a různé
nové tůně pod mosty a můstky na potůčcích rájem pro mnoho zvířat.
Adaptabilita mnoha tvorů je obdivuhodná a vidět okusy bobra pět metrů
od D1 je opravdu i pro mne šok. Mnohé špatné, tak nějak bylo k něčemu
dobré a proto neodsuzuji tu nečinnost a nebo naopak radikální změnu krajiny. Naši předci ji měnili taky, změny pozorovali taky a taky si
na ně zvykli stejně jako ostatní živí tvorové. Nezvyknou si ale na
to, pokud se ty negativa místně nakupí a tak pokud možno odcházejí
jinam. Po odeznění se navracejí a často ve větším počtu, než předtím.
Chybou člověka je tak to, že se to snažit řídit. Nejvíce chyb se taky
páchá adorováním ikonických druhů, kterým se podřizuje vše ostatní.
Umělé navyšování čehokoliv na úkor ostatních rozkolísá kdysi umělou
"rovnováhu" a to přináší své plody. Čímpak se asi tak predátoři budou
jednou živit, až spapají všechnu svoji potravu? Vysvětlí to někdo
z těch "ochranářů"? No a někde už tu potravu spapali a není ani ona
a ani oni.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist