Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie

Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News.

Vědce překvapilo, když v argentinské části Patagonie našli lišku pohřbenou v lidském hrobě starém 1500 let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle nich to, že byla vysoce ceněným společníkem nebo domácím mazlíčkem. Naznačil to i nedostatek stop po řezných ranách na kostech této šelmy, což ukazuje, že nebyla lovena jako potrava. Analýza DNA také ukázala, že toto zvíře se kdysi společně stravovalo s lovci a sběrači a bylo patrně součástí tábora.

Liška stejného druhu byla před téměř deseti lety nalezena v mnohem starším hrobě v jiné části Argentiny. Rovněž mohla být domácím mazlíčkem, ale vědci tehdy její stravu neanalyzovali.

"Jedná se o velmi vzácný nález lišky, která zřejmě měla úzké pouto s jedinci ze společnosti lovců a sběračů," uvedla vědkyně Ophélie Lebrasseurová z Oxfordské univerzity. "Myslím si, že to bylo více než jen symbolické, opravdu se domnívám, že se jednalo o přátelství," dodala.

Archeologové lišku nalezli na pohřebišti Caňada Seca v Argentině, tedy v oblasti, kterou kdysi obývaly skupiny lovců a sběračů.

Zuby lišek byly také v minulosti nalezeny i na dalších starověkých pohřebištích v Argentině a Peru, což naznačuje, že toto zvíře mělo symbolický význam. Nález téměř kompletní liščí kostry v lidském hrobě je však v celosvětovém archeologickém měřítku velmi vzácný.

Tento druh lišky, známý pod vědeckým názvem Dusicyon avus, byl středně velký a vážil zhruba deset až 15 kilogramů. Vyhynul před téměř 500 lety, pár set let poté, co se do Patagonie dostali psi domácí.

---

reklama

---