https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pet-mist-v-cesku-kde-se-zkousi-nekonvencni-zpusoby-ochrany-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pět míst v Česku, kde se zkouší nekonvenční způsoby ochrany přírody

30.12.2020 19:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Exmoorský pony v Podyjí.
Exmoorský pony v Podyjí.
Foto | Jiří Koptík / Beleco
Rok 2020 nám dal jen málo příležitostí k cestování a poznávání nových koutů světa. Co tu ale pro nás bude vždy otevřené, je česká příroda. S příchodem zimy se sice může zdát, že naše krajina spí a možností na zajímavé výlety je poskrovnu. Ale když víte, kam vyrazit, příroda nebude nikdy nudná. Ať už hledáte klidný kout k rozjímání nebo jste lovcem přírodních rarit, případně chcete vyrazit s celou rodinou, následující místa vám mají hodně co nabídnout. A to po celý rok. Mají jeden společný jmenovatel – nekonvenční způsoby ochrany přírody, které vracejí krajině její dynamickou, původní tvář.
 

Prvním místem v seznamu je Havranické vřesoviště, nacházející se v Národním parku Podyjí. Jedná se o rozsáhlý komplex vřesovišť a suchých trávníků udržovaný po staletí pastvou. Místní turistická a cyklistická stezka je v sezóně poměrně hojně navštěvovaná. I když své botanické krásy ukazuje Havranické vřesoviště hlavně ve vegetační sezóně, jedno lákadlo zůstává: velká část je po celý rok spásána stádem divokých exmoorských koní. Tito koně pomáhají udržovat ekosystém vřesovišť pestrý a v rovnováze. Potlačují nepůvodní a expandující druhy rostlin a vytváří tak stanoviště pro řadu vzácných druhů. Pokud sem zavítáte, můžete vychutnávat jedinečnou atmosféru vřesovišť, kterou byste hledali spíše v Anglii, nebo se třeba ponořit do úvah o tom, jak naše krajina mohla vypadat za časů, kdy jí nespoutával člověk a kdy se po ní volně potulovala stáda velkých kopytníků.

Pokud vás divocí koně zaujmou, další stádo stejného plemene se nachází jen pár kilometrů severovýchodně odsud, na Mašovické střelnici. Toto rozsáhlé území sloužilo v minulém století jako průpravná střelnice pro pěchotu a bojová vozidla. Díky uzavřenosti před okolním světem a také díky činnosti armády, která nenechala krajinu planě zarůst, se zde dochovala rozsáhlá stanoviště lesostepního charakteru. Do ohrad s koňmi sice nemůžete, ale můžete se toulat po místních pěšinách nebo jen tak křížem krážem volnou krajinou a objevovat zbytky armádních budov a střeleckých drah.

zimní Načeratický kopec
zimní Načeratický kopec

Bývalých armádních prostorů s rázovitým přírodním bohatstvím je po České republice mnoho. Dalším z nich je Načeratický kopec u Znojma. Tato „ostrovní hora“ obklopená vinicemi nabízí nejen nádherné výhledy do panonské krajiny; její genius loci je nádherné samo o sobě. Dříve zde ve zvlněném terénu cvičily manévry tankové prapory. Nyní jde o živý příklad toho, jak lze chránit přírodu skloubením různých zájmů místních obyvatel. Odborníci z neziskové organizace, kteří se pustili do záchrany místních cenných biotopů, přizvali ke spolupráci tradiční pastevce, ale také motokrosové závodníky a nadšence do armádní techniky. Ti všichni využívají různé části kopce. Jejich aktivity jsou však odborně koordinované tak, aby výsledek přírodě pomáhal. I pojezdy technikou na správných místech totiž mohou nahradit přirozené disturbanční procesy a vytvářet tak pestrou nabídku pro biotopové specialisty z řady rostlin i živočichů. Pokud se sem tedy vypravíte a máte trochu štěstí, uvidíte třeba motokrosový trénink nebo tank přímo v akci. Od jara do podzimu tu pak můžete narazit i na velké stádo ovcí putující krajinou s honáckými psy tak, jak za dávných časů.

Pastva.
Pastva.

Podobný osud opuštěného tankového cvičiště sdílí i Pánov, přírodní památka na kraji stejnojmenné městské části Hodonína. Pokud patříte mezi sběratele „biologických špeků“ nebo se vyžíváte v místech s atmosférou jitřící představivost, neměli byste tento kout minout. Pánov je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Hodonínská doubrava. Ale dubové lesy zde již nečekejte. Stejně tak je Pánov součástí rozsáhlého území, kterému se dříve přezdívalo Moravská Sahara a na kterém se ještě v 18. století nacházely aktivní písečné duny. I když byla Moravská Sahara za velkého úsilí císařství zalesněna a tím prakticky zanikla, na Pánově se díky kontinuální činnosti armády dochoval dílčí kus bezlesí. Po odchodu armády v 90. letech začal prostor rychle zarůstat akátem, pajasanem a dalšími nežádoucími druhy, ale během posledních čtyř let zde ochranáři ztracenou biodiverzitu doslova vydupali ze země. Asi nikde jinde u nás neuvidíte takovou krajinu – kus savany uprostřed lesů. Díky pojezdům motokrosu a tanků se zde povrch dynamicky proměňuje a vytváří sypké písečné duny. Ve vyježděných rigolech zas na jílovém podloží samovolně vznikají hluboké i mělké tůně. S příchodem jara a tání sněhu se pak rozlévají daleko do krajiny a vytváří úchvatné mokřady kypící životem.

Tůň na Pánově
Tůň na Pánově
Foto | Pavel Marhoul

A nakonec se obraťme do Západních Čech. Zajímavou evropsky významnou lokalitou s vojenskou minulostí a dynamickou přítomností je také Blšanský Chlum. Na dvou kopcích vulkanického původu se zde rozprostírají vzácná společenstva skalních trávníků. I když jejich poklady ocení zejména entomologičtí nadšenci, na jaře odhalí svůj skromný půvab všem – to když kopec pokryjí modré květy vzácného lnu rakouského. I zde jsou travní biotopy udržované pomocí pastvy ovcí a koz a cílem ochranářů je zde postupně vybudovat komunitní pastvu tak, aby ochrana přírody byla dlouhodobě udržitelná a místním hospodářům prospěšná. Pokud sem zavítáte v zimě, odměnou za výstup na kopec vám bude nádherný panoramatický výhled na České Středohoří s dominantou zříceniny hradu Hazmburk.

Na uvedených lokalitách probíhá péče o přírodu v rámci projektu MILITARY LIFE for Nature.


reklama

 
Další informace |
Vznik článku byl podpořen programem LIFE Evropské unie a Ministerstvem životního prostředí ČR. Nemusí vyjadřovat stanoviska Evropské unie ani MŽP ČR.
foto - Dvořáková Lenka
Lenka Dvořáková
Autorka pracuje pro organizaci Beleco.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.12.2020 10:44
Zajímavé, že někdy je vše ponecháno na "moudrosti přírody" (příroda ví nejlíp), jinde jsou lidské zásahy nezbytné. Tento rozporuplný přístup mi docela vadí. Buďto zcela předělanou "přírodu" musí zodpovědný člověk udržovat (managementem) stále, nebo vše přenechat sukcesi a samovolným procesům. Někdy tak, a jindy zase jinak, není nic jiného, než zdroj rozmíšek.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

30.12.2020 16:44 Reaguje na Karel Zvářal
Koncept ponechat vše sukcesi až ke klimaxu byl v ochraně přírody adorován a uplatňován v minulosti, bohužel se jaksi minul účinkem.. Pozapomnělo se totiž na disturbance (pastva, polomy, povodně, požáry), které vždy byly součástí přírody a jejichž podíl na tvorbě pestrosti přírody byl podceňován.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 14:57 Reaguje na Jan Hrbek
To si pletete zbytky přírodních les,. kde se to děje pořád pokud, jsou v rezervacích a v totmo případě louky a pastviny,které jsou u nás na většině území druhotné. Takže se musí udržovat v určitém stadiu v chráněných územích tak, aby vyhovovaly většině zde se vyskytujících chráněných a význačných druhů. Přitom je zde často konflikt mezi managementem vyhovujícím rostlinám, hmyzu a třeba ptáky.Upřednostňují se v totmo případě předměty ochrany - tedy druhy, pro něž bylo chráněné území vyhlášeno.
Odpovědět
JH

JH

30.12.2020 16:57 Reaguje na Karel Zvářal
Někde má smysl nechat přírodu přírodě a někde zase ne, to se nedá nějak jednoduše zobecnit. Třeba louky vznikaly činností člověka a bez kosení nebudou fungovat. A vůbec řadu biologicky cenných prostředí vytvořil člověk. V horách zase může mít naopak smysl nechat třeba pralesy bez zásahu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.12.2020 18:49 Reaguje na Karel Zvářal
Je to jednoduché, nedostupné pralesy je lepšie nechať na samovývoj. Lúky, pasienky, xerotermy, piesočné duny, slaniská rašeliská, močiare zase udržiavať ľudskými zásahmi. Vo väčšine lesov je lepšie zasahovať, podľa úžitku čo z nich čakáme. Všeobecne z hľadiska biodiverzity sú na tom práve dobre aj lesy kde sa zasahuje a ktoré nie sú veľmi husté - napr. výmladkové a pastevné lesy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.12.2020 02:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Měl jsem na mysli úplně jiné hospodaření, v zoocenóze. Chránit se mají v první řadě vzácné, skutečně ohrožené druhy. Jakmile svou početností (predací) ohrožují jiné, je třeba je regulovat, tak jako např. lišku, straku, vránu aj. Proč se u těchto třech jenovaných druhů (jako příklad) nenechá vše na "samovývoji" jako v pralese? A pokud jednou začnu regulovat něco, je třeba přemýšlet i o jiných, zatím ("protekčně") ponechaných samovývoji. Tento "dvojí metr" mi vysvětlete. To už tak jednoduché asi nebude, jako triviální louka/prales. Mimo "užitečného" kormorána jsou na řadě další adepti.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

31.12.2020 08:00 Reaguje na Karel Zvářal
Otázka je prečo máme toľko druhov chránených. Kolega sa divil že je chránený aj krtko. Pýtal sa prečo? Lebo je užitočný, bola odpoveď. Sýkorky sú podobný prípad. Alebo prečo je chránený ježko? Lebo je nám sympatický, má krátke nožičky a v rozprávkách je vždy na správnej strane. Dnes je vlastne len ťažko nájsť stavovca čo nie je chránený. Došlo k značnej degradácii významu chráneného živočícha. Čo sa týka vašej otázky, sám ste dobre písal v článku o kune. Čo sa týka regulácie, väčšina prírodného prostredia je narušená a myslím si že aj v divej prírode bez vplyvu človeka občas dochádza ku drastickým zmenám početnosti a vyhynutiu určitých skupín zvierat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.12.2020 08:28 Reaguje na Vladimir Mertan
Teď jste to trefil téměř úplně přesně, jak jsem to myslel. Když někdo nechce na zahrádce hromádky hlíny, umístí tam minimálně větrníky, nebo v děrách odpaluje petardy. Chrání se kdeco, i co by nemuselo být (hojné druhy). Pokud nejsou vysloveně škodlivé, budiž. Ale o některých to dobře víme, přesto silou setrvačnosti (a úřadu) s tím nic neděláme. A to mi vadí zejména proto, že je to fatální chyba. Potom se to jinde těžko vysvětluje, proč je třeba norovat lišku, když v tu dobu nejvíce škodí (zajíčci, koroptve ...), zatímco jiné hojné druhy to co ona činit mohou.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.1.2021 12:35 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to běžte vysvětlit myslivcům, že potřebujete zredukovat (legálními způsoby) počet predátorů, na které vše svádíte. Třeba kuny, které právě teď můžou lovit (lov je povolen 1/3 roku - od 1.11 do 28/9. 2). Nebo lišky, která se můžou lovit, a tedy regulovat, celoročně. Také straky nebo vrány je možné lovit od července do února. Neustále zde brečíte na špatném hrobě...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2021 14:06 Reaguje na Slovan
Od koho jiného, než od skřeta, takový blábol může příjít.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.1.2021 15:11 Reaguje na Karel Zvářal
No povídejte, co z toho, co skřet napsal není pravda?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2021 16:00 Reaguje na Slovan
Kdo chtěl, pochopil (další adepty).
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 14:52 Reaguje na Karel Zvářal
Těžko něco vysvětlovat někomu, kdo o daném problému téměř nic neví. Nejde zde prezentovat několik učebnic, doporučuji dlouhé samostudium...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2021 16:00 Reaguje na Karel Pavelka
Těžko se odpovídá na dvouvětný výkřik.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

30.12.2020 13:09
Tento článek je důkazem toho, že i ochrana přírody muže jít ruku v ruce s běžnými činnostmi člověka. Děkuji tamním ochráncům měli by nahradit čelní představitele nynějších takzvaných ochránců přírody DUHA atd.. Tam nejspíš nevázne komunikace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2020 14:57
Nemám s tím problém, ale jaksi nechápu, proč to musí pouze spásat
ti polodivocí koně, pratuři a zubři pro které se musejí budovat odolné
celoroční ohrady. Při pastvě hospodářských zvířat naši předci tu krajinu
udržovali taky a po ukončení pastvy zůstala přes zimu prostupná pro
ostatní zvěř a lidi. Dnes je to tak trochu ZOO s "exotickými" zvířaty,
pro které se bude muset po namnožení oplocovat stále více krajiny.
K tomu přibydou kvůli ochraně před vlky oplocení všech pastvin v ČR
a pokud se uskuteční sen o vypuštění velkých kopytnatců do "volné"
přírody, tak se budou oplocovat i pole, lesy, silnice a tratě. Možná
i města, aby nedocházelo k návštěvám zvířat ve městech. Toť skvělá
vyhlídka zaplocené krajiny fungující jako ZOO či obora, ale pouze
naopak. Nepřipadá vám to tak trochu ujeté?
Odpovědět
M

Martin Kysela

30.12.2020 17:37 Reaguje na Břetislav Machaček
máte pravdu, ale těch pastevců hsopodářských zvířat, kteří by pustili svá zvířata do těch "bordelišť", je prostě málo. Vesnice dnes není o kozách a kravce. Pastvu ale k udržení biodiverzity potřebujeme
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.12.2020 18:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Premýšľal som už minule nad tým, ako Vám to vysvetliť. Tých miest kde niečo zaujímavé žije a rastie je dosť málo a dohnať tam nejakého miestneho pastiera kôz či dobytka je extrémne ťažké, niekedy až nemožné. Proste aj pastierov aj lokalít je tak málo že sa proste nestretnú. Verte mi mám s tým skúsenosti. Na druhej strane pri zmene legislatívy by tam za tie isté peniaze mohli naozaj ľudia hospodáriť. Lenže kým sa tak stane a možno ani nestane najmenej polovica tých vzácnych lokalít zanikne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.12.2020 09:38 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte já bych to spásání hospodářskými zvířaty pojal jako
přidruženou aktivitu samotné AOPK s možností to umožnit třeba DUZE jako možnost samofinancováni. Navíc by ostatním chovatelům "předvedli" způsoby ochrany stád před predátory
v praxi bez nynějšího rozumováni. Pro mnoho nadšenců o život v přírodě, kteří jsou prozatím pouhými rádci, by se tak našla možnost jak se uživit pastevectvím v souladu s vlky a se všemi ostatními problémy kolem dokola. Mohou tak vytvořit celou síť pasteveckých spolků nabízejících své služby i tam, kde to dosavadní majitelé vzdali kvůli jimi změněným
pravidlům a jinde by zase šetrně kosili louky a produkovali
seno pro zimní krmení oveček a koz. Nic by nebránilo tam
pást i masný skot a zbavit se tak závislosti na dotacích.
Zatím tu vůli z jejich strany nevidím a to pastevectví
v jejich pojetí se smrsklo na dotace na oplocení, činnost
spolků a přihlížení polodivokému chovu chráněných tvorů,
pro které budou hledat další a další ohrady, či snít o
jejich vypuštění z ohrad do volné přírody. Jinak je mi
jasné, že místní chovatel omezený různými nařízeními na
chráněných lokalitách se do toho nebude nyní hrnout a
mělo by to být věcí AOPK, jak to spásat bez stabilních
ohrad pomocí pouze chráněných kopytnatců s omezenou
umístitelností při jejím namnožení. U hospodářských zvířat
tu může být při přemnožení možnost porážky bez potřeby
hledat právě ty nové oplocené lokality. Tomu bych řekl
záslužná činnost spojená i s užitkem a ne pouze díra na
dotace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.12.2020 15:09 Reaguje na Břetislav Machaček
To byste toho chtěl po AOPK trochu moc, aby se zabývala něčím užitečným.
Co je taková kráva, ovce, koza, proti praturovi, který je praturem jen jako, nebo pasoucímu se stádu rádoby divokých exmoorských koní. Víte, jak je to "in", mluvit, psát o tom jak usilovně se pečuje o takovou jakoby divokou přírodu, až prapřírodu?
Pokud tomu nebude učiněna přítrž, tak řádně oplocená (a proplocená) krajina, protkaná asfaltovanými cyklostezkami s betonovými mostky, naše potomky nemine.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

31.12.2020 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Rozumiem Vám aj Vášmu uhlu pohľadu. Ja mám skúsenosti zo Slovenska. Bohužiaľ môj pohľad je pohľad z prvej línie. Vidím ako tie lúky postupne pustnú, ľudia prestávajú hospodáriť aj na tých malých zbytkoch čo ešte zostali. Ja osobne kosím dvojkolesovou kosačkou, krovinorezom, aj traktorom, behám s hrabačkou či balíkovačom, keď treba aj s mulčovačom. Naťahujem oplôtky pre kozy, chodím ich kontrolovať, vymieňam baterky v ohradníku ......no je toho veľa. Žial som aj často v pozícii bežného hospodára, keď kolegovia ochranári nie sú spokojní s tým ako to robím. Sami majú síce hmlistú predstavu ako na to ale to im neprekáža si myslieť, že napríklad mulčovanie by sa dalo nahradiť pastvou, že by sa nemuselo kosiť tak často, ale zároveň by všade nerástla invázna Třtina křovištní.
Vy chcete aby ľudia s AOPK vedeli čo to obnáša hospodáriť. To sa stane len ťažko. Proste systém je tak nastavený a asi verejnosť chce aby ochrana prírody bola populistická a fungovala tak ako doteraz.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.1.2021 10:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte ona ta veřejnost ví pouze to, co ji AOPK, DUHA
atd. prostřednictvím ČT, internetu a tisku vtlouká
do hlavy. Veřejnost se o to ani vcelku nezajímá
a z dennodenní masáže vidí jako viníky zemědělce
a nikoliv ty podmínky, jaké jsou k tomu nastaveny.
Vaše problémy plně chápu a obdivuji vaše zaujetí.
Bohužel jste pouze kapkou v moři a jak píšete, tak ještě za svoji práci kritizován. Tu nerentabilní údržbu chráněných biotopů by měla převzít ta AOPK a případné další mudrlantské spolky. Ukázat, jak se vypořádat se všemi problémy, které nastolují sami. Zatím to vidím pouze jako knížecí rady majitelům a navíc házení klacků pod nohy zbytku nadšenců. Z tepla kanceláří sesmolit nějaké návody na ochranu před vlky a jak udržovat jiné louky bez pastvy a kosení sena pro výkrm je jednoduché, ale převzít tuto činnost tam, kde po změnách podmínek se to nevyplácí, to už jaksi nedělají. Takže za pár let tu zanikne více luk, než za minulého režimu, kdy pamatuji zvláště u vás na Slovensku veliká stáda ovcí, levné jehněčí, skopové a brynzu dodávanou k nám do obchodů ve dřevěných vědrech za pár korun. Dnes louky zarůstají nálety a tou třtinou. Jehněčí a skopové je cenově neprodejné a ovčí sýry jsou nastavovány kravským mlékem tak, že z ovcí mají často pouze název. Přitom to bývalo ekologické, krajinotvorné a nakonec ekonomické, protože odpadly ty náklady na to oplocováni, kosení, mulčování a nebo pracnou revitalizaci již zpustlých luk.
A bude hůř, až vy a vám podobní to vzdají, neboť
od úředníků a aktivistů tu práci neočekávám.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.1.2021 17:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Tyto práce na krajině fungovaly udržitelným způsobem naposledy tehdy, když na vesnici byli ještě drobní zamědělci a všelijací nemajetní vesničané. Tito lidé obhospodařovali takovéto drobné plochy ručním způsobem, protože z nich potřebovali píci pro chovaná zvířata, kozu nebo králíky, které potřebovali k uživení. Okamžikem socialistického rozorávání mezí a vstupem všech do zemědělského družstva toto obhospodařování začalo zanikat. Což je logické, protože když pomineme politické dosazování neschopných lidí s rudou knížkou do vedení družstev a následné ekonomické krachy těch družstev, práce ve družstvech nabízela pro chudé vesničany výrazně vyšší životní úroveň než nuzné obsíkání drobných travních ploch pro chov kozy a těch králiků. Přesto až do konce socialismu se nějaké takové obsíkání - údržba těch extravilánových ploch udržela, protože jednak se o to starali důchodci, kteří byli od malička zvyklí ty plochy takhle udržovat. A jednak se na druhé straně rozšířil chov domácího zvířectva coby samozásobení masem a lidi zase sháněli píci všude možně.
Ovšem to všechno skončilo po sametu. Důchodci zvyklí ty plochy obsekáváním udržovat už postupně odešli a domácí chovy zvířat na maso se přestávaly vyplácet a rušily se.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 14:49 Reaguje na Břetislav Machaček
A viděl jste pastvinu, kde se pasou krávy? Ty trávu druhu válečka prapořitá, která je nejvíce agresivní, nežerou, takže pastva těchto koní je v tomto směru daleko efektivnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.1.2021 17:55 Reaguje na Karel Pavelka
Kdo ji spásal před příchodem těch polodivokých koní?
Nedělejte z nich božstvo. Oni spásají to, co jim chutná
a co tam mají ke spasení. Pustit je jinam, tak budou
spásat něco jiného a pro ně chutnějšího. Já pamatuji
hlídání stračeny, aby se nepásla v osení a taky
orbu koňmi v zahradě, kteří si i v zápřahu ukusovali
z jabloní kolem oraného záhonu. Když jim omezíte výběr,
tak někteří týráni koně sežerou i podestýlku a ohradu.
Ve volné přírodě migrovali za pastvou a v ohradě musí
spásat to, co jim tam zůstane.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.1.2021 18:47 Reaguje na Karel Pavelka
A viděl jste pastviny v podhorských oblastech, kde je dobytek venku od jara do podzimu a na pastvinách i rodí? Hospodařit jde i bez pseudodivokých koní, krav kterým budeme říkat pratuři a td a hlavně to jde bez zbytečného tahání peněz z kapes dańových poplatníků.Petrův Zdar
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

5.1.2021 12:55
Porovnejte s pravidly pro obhospodařování travních porostů v rámci AEKO = agro-environmentálně klimatických opatření (druh dotací v rámci Společné zemědělské politiky), do kterých se mohou hlásit zemědělci na svých travních porostech - pokud nejde o pozemek se specifickým managementem v NP nebo CHKO, je žadatel o tuto dotaci povinen: posekat minimálně dvakrát ročně (do 31.7. a 31.10./31.12. při kontinuální pastvě), v případě pastvy posekat nedopasky a uklidit z pozemku. Takže na velkých plochách travních porostů povinně, pod hrozbou krácení nebo vrácení celé dotace, zlikvidujete komplet porost, nesmíte nechat nedopasky, nesmí zde vyrůstat keře (pokud nejsou krajinným prvkem). V zájmu zlepšení ekologického stavu pozemků jste nuceni vlastně znemožnit přežití druhů vázaných právě na takový přirozený binec, jaký po sobě nechávají tito oslavovaní koně (případně tuři). Nutno dodat, že na travních porostech o rozloze nad 12 ha je povinnost ponechat nesklizenou část pozemku, pokud je celé do 31.7. nestihnete spást a přesekat nedopasky (o max. souvislé ploše 1 ha a do max. 10% výměry tohoto pozemku), ale okolo to zase celé musíte "vyhoblovat". Míněno je to dobře - aby byla krajina hezká a uklizená. Pro hospodáře na travních porostech je každá koruna dobrá a tak jsou v AEKO hojně zapojeni. AEKO jsou významnou částí jejich příjmů a navíc jsou agro-envi opatření prosazována, jako cesta ke zlepšení stavu krajiny. Jenže tak "vyholíte" každoročně převážnou část trvalých travních porostů v celé zemi. Ani zemědělci, kteří si žádají jen o SAPS (jednotná platba na plochu) nemohou své travní porosty sekat, jak chtějí, ale opět je musejí minimálně do 31.7. celé posekat nebo spást a uklidit nedopasky. Na jednu stranu se tady rozplýváme nad krásami a přínosy přirozené krajiny pod kopyty dovezených poníků a na druhou stranu nutíme hospodáře nesrovnatelně větší plochy činit pro biodiverzitu nepoužitelnými, ačkoliv by se právě na nich měla podporovat.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 17:15 Reaguje na Marcela Jezberová
Je to pravda a je nutno říci, že ten dvojí metr mne štve ze všeho
nejvíce a taky to opěvováni několika málo druhů spásačů. Přitom
jsou hrstkou v moři ostatních a nejsou pro krajinu jedinou možnou
alternativou. Všude ve světě se na spásáni využívají hospodářská
užitková zvířata a pouze u nás jsme tak bohatí, že to provádíme
polodivokými chráněnými tvory za nemalé náklady a bez jiného
využití, než je to spásáni. Už vidím alpské zemědělce, jak upustí
od chovu krav a vypustí na pastviny zubry, pratury a prakoně.
Takovou ekonomickou hloupost neudělají ani tyto bohaté země, aby
se připravily o příjmy z bioprodukce a agroturistiky s rizikem
možných úniků do volné přírody a "vyhnání" turistů obávajících
se o svoji bezpečnost. Pochybuji i o rozšíření vlků v těchto
oblastech, protože by museli stáda zcela jinak zabezpečit, než
dosud a spokojená kráva na pastvě je ta, co nemusí čelit vkům
pokoušejících se ji napadnout. Oni neradi vidí i turisty se
psy a nedej bože vlky. Na ně se jedou podívat do ZOO a nebo
do bývalého Východního Německa a k nám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2021 18:19 Reaguje na Břetislav Machaček
„Všude ve světě se na spásání využívají hospodářská užitková zvířata a pouze u nás jsme tak bohatí, že to provádíme polodivokými chráněnými tvory za nemalé náklady a bez jiného využití, než je to spásáni.“

Nepřehánějte! Plocha spásaná hospodářskými užitkovými zvířaty v ČR je mnohonásobně větší než divokými spásači. Velikost území udržovaného exmoorskými poníky a dalšími divokými velkými kopytníky je zcela zanedbatelná ve srovnání s plochou, na které se pasou domácí hospodářská zvířata.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist