Pozapomněli jsme na jednu věc, která nám může pomoci získat čas na řešení klimatické krize, upozorňuje vědkyně z Vysokého učení technického
Pokud se lidstvu podle studie podaří udržet emise metanu na konstantní úrovni, bude stagnovat i jimi způsobené oteplování. Naopak, i když budou emise CO2 stále stejné, efekt oteplování se bude v jejich důsledku zvyšovat. „Pokud se nám však podaří emise metanu snížit, ve skutečnosti nám to může přinést ochlazovací efekt. Právě proto se zaměřujeme na snižování emisí metanu; jde o krátkodobé řešení, které nám může získat čas na řešení emisí CO2 a klimatické krize,“ dodává Fan.
Článek publikovaný v časopise Science je výsledkem spolupráce vědců z Malajsie, Jižní Koreje a České republiky. Multidisciplinární charakter tématu si vyžádal odborníky s různým vzděláním: environmentalisty, matematiky i ekonomy. Předpovědi modelu vycházejí z historických údajů a zohledňují 43 zemí, které jsou ve skutečnosti zodpovědné za 86 % celosvětové produkce komunálního odpadu (v roce 2016). Kromě čtyřstránkového článku poskytli výzkumníci přibližně 40 stran doplňujících materiálů.
Článek, zdůrazňující naléhavost situace v oblasti nakládání s odpady, je první studií svého druhu a byl vybrán na titulní stranu časopisu Science vydaného 17. listopadu letošního roku.
Výzkumníci propojili výpočty studie se dvěma klimatickými cíli: Pařížskou dohodou, cílící na oteplení pod 1,5 °C respektive 2 °C oproti předindustriální éře, a s podmínkami globálního závazku na snížení emisí metanu o 30 % v roce 2050. Výsledky studie jsou zároveň nadějné i varovné: kombinací správných opatření v oblasti nakládání s odpady má lidstvo šanci snížit emise metanu natolik, aby dočasně zvrátilo trend globálního oteplování. Zároveň se jedná o velké změny, které je třeba provést velmi rychle (podle studie nejpozději mezi lety 2033 a 2041), což je obrovská výzva.
Autoři se pokusili předpovědět trend produkce komunálního odpadu podle různých scénářů, např. na základě růstu počtu obyvatel a HDP. S tím spojili prognózu emisí skleníkových plynů v pěti scénářích. „Pokud nezavedeme žádné změny, tedy se budeme řídit současnými strategiemi zpracování odpadu, můžete vidět, že kolem roku 2045 překročíme cíl 2 °C,“ říká Fan.
Přečtěte si také |
Kůrovcová kalamita současných rozměrů je mocný lobbista za přírodní hospodaření v lesích, říká lesník Vladislav FerklStudie navrhuje několik strategií boje proti emisím metanu produkovaným komunálním odpadem: fermentace organických látek, snižování množství odpadu na polovinu, kompostování organických látek a modernizaci skládek. „Důležité budou změny v chování: jak změníme svůj životní styl, abychom snížili produkci odpadu. Dalším aspektem jsou technologie, musíme změnit nakládání s odpady z lineární ekonomiky na oběhové hospodářství,“ zdůrazňuje Fan.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Honza Honza
9.12.2023 07:28Pavel Hanzl
9.12.2023 08:26 Reaguje na Honza HonzaKarel Ploranský
11.12.2023 09:12 Reaguje na Honza HonzaPřesněji - jak pro koho...
Určitě ne pro Číňany. Těm nemohla Evropa dát lepší dárek, než jakým je cílená likvidace evropského autoprůmyslu zákazem výroby a prodeje klasických aut. Plus opatřeními, která snižují konkurenceschopnost dalších oborů, které Evropu živí.
Docela dost mi to připadá, jako kdyby si Čína ty politiky, kteří tyhle krávoviny prosazují, platila.
Michal Ukropec
11.12.2023 12:31 Reaguje na Honza HonzaBřetislav Machaček
13.12.2023 11:18 Reaguje na Michal Ukropecodpadů nějakou dobu trvá a za tu dobu se metan uvolňuje
bez zachytávání. Nejvíce se vytváří na začátku procesu
tlení a ten zbytečně uniká. Východiskem by byly menší
fermentační nádrže na dočasné uskladnění odpadu, kde by
se proces zachytávání prováděl třeba po třech dnech po
naplnění nádrže. Průběžně by se pak sledovalo množství
uvolněného a využitého plynu do doby, kdy by bylo jeho
množství minimální a mohl se odpad uskladnit na skládce
a nebo ještě lépe spálit s využitím zbytkové energie odpadu.
Vím, že by to navýšilo cenu skládkování, ale zakrýt skládku
fólií po půl roce navážení je poněkud směšné, když už je
z prvé navážky odpad zbavený metanu. Je to pouze úlitba
"ekologii", která má ke skutečné ekologii setsakra daleko.
Základem je odpady nevytvářet, pokud možno ho zužitkovat
včetně spálení k energetickým účelům a na konci skládkovat
už pouze nevyužitelné popeloviny. Všechny ostatní způsoby
jsou nedokonalé způsoby likvidace odpadů a často jen ta
jejich konzervace na skládkách pro budoucí generace, které
nás proklejí za to, že jsme problém s odpady přenesli na
ně. Ony ani ty těsnící fólie nejsou věčné a jsou pouze
dalším odpadem, který tam přidáváme z ekodůvodů navíc!
Bavil jsem se kdysi s jedním zaměstnancem skládky o tom
jímání metanu a ten řekl, že zažili kdysi náhlý pokles vznikajícího skládkového plynu a hledali příčinu. Příčinou byly potkaní nory a přehryzané fólie s únikem plynů mimo jímací otvory. Oprava takřka nemožná a tichým duchem jel kogenerační motor na třetinový výkon, protože neměl dost plynu k pohonu. I to se může stát a dobrou myšlenku zhatili
obyčejní potkani, kterými se skládka doslova hemžila a
hemží doposud. Jinak pod fólii se sype vrstva drahého
štěrku a na ni taky, aby nedošlo k jejímu protržení, pak
se zakrývá ornicí a ani to nebrání potkanům se prohrabat
a prokousat pod fólii, kde nalézají sucho a teplo pro své bydlení a množení.
Milan Pochop
9.12.2023 07:55Pavel Hanzl
9.12.2023 08:27 Reaguje na Milan PochopSlavomil Vinkler
9.12.2023 09:20 Reaguje na Pavel HanzlMilan Pochop
9.12.2023 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl13. 9. 2023 21:20
sv
9.12.2023 13:19 Reaguje na Milan PochopPavel Hanzl
9.12.2023 17:53 Reaguje na Milan PochopMilan Milan
9.12.2023 10:22Miroslav Vinkler
9.12.2023 11:06Místo celé plejády nesmyslů OZE , které jsou na dvě věci , lze touto cestou jedak snížit objem odpadů, jednak snížit emise metanu.
Ale to pan Hanzl nepochopí.
Pavel Hanzl
9.12.2023 17:59 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Kvítek
10.12.2023 19:31 Reaguje na Pavel HanzlJenom to vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně ještě nezjistila...
Michal Ukropec
11.12.2023 19:22 Reaguje na Jiří KvítekMilan Milan
9.12.2023 13:41Petr Eliáš
9.12.2023 15:09 Reaguje na Milan MilanMilan Milan
9.12.2023 16:17 Reaguje na Petr EliášLadislav Pícha
10.12.2023 11:55 Reaguje na Milan Milansmějící se bestie
9.12.2023 14:09Jaromír Lukavský
10.12.2023 12:36Jiří Kvítek
10.12.2023 19:25"...změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety..."
Paní autorko, prosím, sdělte paní vědkyni Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně důležitou informaci:
Ty zmíněné změny se u nás už začaly dělat již před více než 32 lety, na základě historicky prvního zákona o odpadech (č.238/1991 Sb.), který byl účinný od 01.08.1991.
To, čeho se týká Váš článek, bylo zapracováno do Nařízení vlády č.513/1992 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady), účinného od 19.11.1992.
Když budete zvídavá, zjistíte, že toto Nařízení v § 7 (Technické provedení skládky) obsahuje mimo jiné i text:
"(4) Ochrana okolního prostředí skládky se provádí v závislosti na míře jeho ohrožení pomocí ochranných bariér (např. clony, zpevnění podloží, plošné těsnící prvky). Vznikající plyny musí být odváděny, využívány, popřípadě zneškodňovány."
A proč o tom píšu? Protože podle toho byla postavena většina skládek v ČR, které mnohdy fungují dodnes.
Až Váš vědecký tým zjistí, že už několik let máme kvalitně zpracované normy:
TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek
ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek
ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění
ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek
ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek
ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek
ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek
pak mu možná dojde, že hodlají zkoumat něco, kde rozhodně nepatříme mezi nováčky v oboru.
Jenom nevím, jestli Fakulta strojního inženýrství VUT Brno je v této oblasti zrovna tím správným vědeckým pracovištěm s dostatečnou odbornou erudicí.
V ČR to řešil hlavně Výzkumný Ústav pro výzkum a využití paliv společně s Výzkumným ústavem vodohospodářským.
Takže to je pokus zkoumat něco, co už přes 30 let v pohodě funguje.
To jste v tom Brně všichni tak mimo realitu nebo se to týká jenom VUT?
DAG
12.12.2023 13:10 Reaguje na Jiří KvítekVy to tady píšete všichni strašně omezeně. Mě to zase přijde rozumné. Ale musely by to potvrdit další výzkumy a také by to muselo být možné realizovat.
Jiří Kvítek
13.12.2023 14:28 Reaguje na DAGViděl jsem už desítky plynoměrných analýz a proto tvrdím, že to funguje - ale když si někdo musí obhájit židli, tak si ten vědecký úkol prostě vymyslí...