https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pozapomneli-jsme-na-jednu-vec-ktera-nam-muze-pomoci-ziskat-cas-na-reseni-klimaticke-krize-upozornuje-vedkyne-z-vysokeho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pozapomněli jsme na jednu věc, která nám může pomoci získat čas na řešení klimatické krize, upozorňuje vědkyně z Vysokého učení technického

9.12.2023 06:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Yee Van Fan
Yee Van Fan
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ačkoliv se v souvislosti s klimatickou krizí a vypouštěním emisí mluví nejčastěji o průmyslu, dopravě a energetice, jeden sektor byl trochu opomíjen: komunální odpad. Mezinárodní vědecký tým v časopise Science upozornil, že změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
 
„Proč se zaměřujeme na nakládání s odpady? V porovnání s energetikou a dopravou nejsou hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Ale zejména organický odpad produkuje poměrně hodně metanu. Metan má ve srovnání s oxidem uhličitým 84krát vyšší potenciál oteplování než CO2. Dokonce i po sto letech má stále 28krát vyšší potenciál oteplování,“ zdůrazňuje spoluautorka studie Yee Van Fan z Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL) VUT v Brně.

Pokud se lidstvu podle studie podaří udržet emise metanu na konstantní úrovni, bude stagnovat i jimi způsobené oteplování. Naopak, i když budou emise CO2 stále stejné, efekt oteplování se bude v jejich důsledku zvyšovat. „Pokud se nám však podaří emise metanu snížit, ve skutečnosti nám to může přinést ochlazovací efekt. Právě proto se zaměřujeme na snižování emisí metanu; jde o krátkodobé řešení, které nám může získat čas na řešení emisí CO2 a klimatické krize,“ dodává Fan.

Článek publikovaný v časopise Science je výsledkem spolupráce vědců z Malajsie, Jižní Koreje a České republiky. Multidisciplinární charakter tématu si vyžádal odborníky s různým vzděláním: environmentalisty, matematiky i ekonomy. Předpovědi modelu vycházejí z historických údajů a zohledňují 43 zemí, které jsou ve skutečnosti zodpovědné za 86 % celosvětové produkce komunálního odpadu (v roce 2016). Kromě čtyřstránkového článku poskytli výzkumníci přibližně 40 stran doplňujících materiálů.

Článek, zdůrazňující naléhavost situace v oblasti nakládání s odpady, je první studií svého druhu a byl vybrán na titulní stranu časopisu Science vydaného 17. listopadu letošního roku.

Výzkumníci propojili výpočty studie se dvěma klimatickými cíli: Pařížskou dohodou, cílící na oteplení pod 1,5 °C respektive 2 °C oproti předindustriální éře, a s podmínkami globálního závazku na snížení emisí metanu o 30 % v roce 2050. Výsledky studie jsou zároveň nadějné i varovné: kombinací správných opatření v oblasti nakládání s odpady má lidstvo šanci snížit emise metanu natolik, aby dočasně zvrátilo trend globálního oteplování. Zároveň se jedná o velké změny, které je třeba provést velmi rychle (podle studie nejpozději mezi lety 2033 a 2041), což je obrovská výzva.

Autoři se pokusili předpovědět trend produkce komunálního odpadu podle různých scénářů, např. na základě růstu počtu obyvatel a HDP. S tím spojili prognózu emisí skleníkových plynů v pěti scénářích. „Pokud nezavedeme žádné změny, tedy se budeme řídit současnými strategiemi zpracování odpadu, můžete vidět, že kolem roku 2045 překročíme cíl 2 °C,“ říká Fan.

Studie navrhuje několik strategií boje proti emisím metanu produkovaným komunálním odpadem: fermentace organických látek, snižování množství odpadu na polovinu, kompostování organických látek a modernizaci skládek. „Důležité budou změny v chování: jak změníme svůj životní styl, abychom snížili produkci odpadu. Dalším aspektem jsou technologie, musíme změnit nakládání s odpady z lineární ekonomiky na oběhové hospodářství,“ zdůrazňuje Fan.


reklama

 
foto - Hovorková Iveta
Iveta Hovorková
Autorka je manažerka PR a marketingu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

9.12.2023 07:28
nejen to, horší je, že pozapomněli na celou přírodu- zalesnění, zavodnění. Toto i s odpady je určitě důležitější než elektroauto.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 08:26 Reaguje na Honza Honza
A kdo na to preboga "pozapomnělů, to je mantra úplně všech politiků zprava zleva. Náš stát do toho vráží miliardy na dotacích, ovšem efiktivita je asi bídná, ale to švejkovstvím.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.12.2023 09:12 Reaguje na Honza Honza
Není to důležitější.
Přesněji - jak pro koho...
Určitě ne pro Číňany. Těm nemohla Evropa dát lepší dárek, než jakým je cílená likvidace evropského autoprůmyslu zákazem výroby a prodeje klasických aut. Plus opatřeními, která snižují konkurenceschopnost dalších oborů, které Evropu živí.
Docela dost mi to připadá, jako kdyby si Čína ty politiky, kteří tyhle krávoviny prosazují, platila.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.12.2023 12:31 Reaguje na Honza Honza
Paní autorka je zcela zjevně managerkou PR a marketingu. V České republice se skládky plynotěsně uzavírají a vzniklý metan se spaluje v agregátu na elektriku. V Malajsii jsem nebyl, a ani se tam nechystám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2023 11:18 Reaguje na Michal Ukropec
U těch skládek máte ale pouze částečnou pravdu. Navážení
odpadů nějakou dobu trvá a za tu dobu se metan uvolňuje
bez zachytávání. Nejvíce se vytváří na začátku procesu
tlení a ten zbytečně uniká. Východiskem by byly menší
fermentační nádrže na dočasné uskladnění odpadu, kde by
se proces zachytávání prováděl třeba po třech dnech po
naplnění nádrže. Průběžně by se pak sledovalo množství
uvolněného a využitého plynu do doby, kdy by bylo jeho
množství minimální a mohl se odpad uskladnit na skládce
a nebo ještě lépe spálit s využitím zbytkové energie odpadu.
Vím, že by to navýšilo cenu skládkování, ale zakrýt skládku
fólií po půl roce navážení je poněkud směšné, když už je
z prvé navážky odpad zbavený metanu. Je to pouze úlitba
"ekologii", která má ke skutečné ekologii setsakra daleko.
Základem je odpady nevytvářet, pokud možno ho zužitkovat
včetně spálení k energetickým účelům a na konci skládkovat
už pouze nevyužitelné popeloviny. Všechny ostatní způsoby
jsou nedokonalé způsoby likvidace odpadů a často jen ta
jejich konzervace na skládkách pro budoucí generace, které
nás proklejí za to, že jsme problém s odpady přenesli na
ně. Ony ani ty těsnící fólie nejsou věčné a jsou pouze
dalším odpadem, který tam přidáváme z ekodůvodů navíc!
Bavil jsem se kdysi s jedním zaměstnancem skládky o tom
jímání metanu a ten řekl, že zažili kdysi náhlý pokles vznikajícího skládkového plynu a hledali příčinu. Příčinou byly potkaní nory a přehryzané fólie s únikem plynů mimo jímací otvory. Oprava takřka nemožná a tichým duchem jel kogenerační motor na třetinový výkon, protože neměl dost plynu k pohonu. I to se může stát a dobrou myšlenku zhatili
obyčejní potkani, kterými se skládka doslova hemžila a
hemží doposud. Jinak pod fólii se sype vrstva drahého
štěrku a na ni taky, aby nedošlo k jejímu protržení, pak
se zakrývá ornicí a ani to nebrání potkanům se prohrabat
a prokousat pod fólii, kde nalézají sucho a teplo pro své bydlení a množení.
Odpovědět
MP

Milan Pochop

9.12.2023 07:55
V první řadě - podle mě,by bylo nejlepší aby se postarali i o zrušení a výrobu chemických zbraní,protože kam se UKLÁDÁ ODPAD,který při výrobě už nepotřebují?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 08:27 Reaguje na Milan Pochop
Jaké zbraně máte na mysli a kdo je vyrábí? Jsou už dávno zakázané.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.12.2023 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl
„Nesmí, ale může,“ řekl Švejk, „šusa to byla dobrá, a von se pak každej vomluví, že to bylo v noci a že ten červenej kříž není vidět. Vono je vůbec moc věcí ...
Odpovědět
MP

Milan Pochop

9.12.2023 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl
USA měly původně 31 500 tun otravných látek a 90 procent už zničily. Zbytku se chtějí zbavit do roku 2023, napsala agentura AP.ČTK
13. 9. 2023 21:20
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 13:19 Reaguje na Milan Pochop
Jinými slovy, soudruhu, nepochopil jsi, že USA chemické zbraně nevyrábějí. Se svým dotazem se můžeš obrátit třeba do sýrie.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.12.2023 16:36 Reaguje na sv
Ale nepovídej ty náš vojensko průmyslový komplexe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 17:53 Reaguje na Milan Pochop
To je informace na úrovni zelených nebo modrých tykadel Marťanů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.12.2023 10:22
Koloběh přírody a tím zachování života má planeta dobře nastavený. Nabubřelost a touha regulovat přírodní procesy u některých lidí, je do nebe volající přečin proti těmto procesům, zřejmě s nedozírnými následky. To že se někdo necítí konfortně, nebo někde kouří komín..... neznamená že v krizi je planeta.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.12.2023 11:06
Jeden z mála příspěvků o problematice skleníkových plynů, se kterým nelze než souhlasit.
Místo celé plejády nesmyslů OZE , které jsou na dvě věci , lze touto cestou jedak snížit objem odpadů, jednak snížit emise metanu.
Ale to pan Hanzl nepochopí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.12.2023 13:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Velmi tam ale chybí spalovny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 17:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Čánek je velmi silně obkecávací, ale konkrétně tam nic není. Jak chcete toho dosáhnout? Už dávno jede jímání skládkových plynů (hlavně v Německu), dávno jedou bioplynové stanice. Ovšem kompostování metan uvolňuje, stejně jak stájová mrva. Taky jsem se nikde nedočetl, kolik metanu se uvolní při těžbě uhlí.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

10.12.2023 19:31 Reaguje na Pavel Hanzl
I u nás se jímání plynů provádí více než 32 let (podrobnosti uvádím v příspěvku - níže v textu).

Jenom to vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně ještě nezjistila...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.12.2023 19:22 Reaguje na Jiří Kvítek
Ano. Už jsem reagoval na Honza Honza. Na Fedrpuši jsem rekultivoval vloni 3 a 4 etapu? Izolaci dělal Pastell.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.12.2023 13:41
To je snad nějaká panická ataka, strach? Podíl CO2 je ve složení atm cca 0,037% (i argonu je víc), z tohoto množství lidská činnost produkuje cca 3%. Tak si to proboha propočítejte a zkuste pochopit, že lidský podíl je naprosto nicotný a nemůže zásadně nic ovlivnit. Jsou to stejné kecy a sci-fi modely jako před časem s ozónovou dírou. Ale kšefty skvělý. Navíc vynucené snížení prašnosti, pravděpodobně významně zvýší propustnost ochranných vrstev země. S odpady se kšeftuje místo aby se bez milosti spálily a pouze popel se recykloval. Kolik let musí uběhnout a kolik škody se musí těmito experimenty vyplodit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.12.2023 15:09 Reaguje na Milan Milan
Kecy jsou hlavně ten tvůj příspěvek - ale chápu, máš vymydleno. .)
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.12.2023 16:17 Reaguje na Petr Eliáš
Tak to je smutné. Asi jste slepý?? Zjistěte si jak fugují a kdo např. vydělává třeba na prosazených emis.povolenkách,a co změnili? A současná konference v SAE působí chaoticky, spíše ani nikdo pořádně neví co se má řešit, co má být výstupem, zda fosilní paliva, OZE, CO2, nebo teď vytáhli nové strašidlo - metan.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

10.12.2023 11:55 Reaguje na Milan Milan
To není dobrá úvaha. Podle ní by nevadilo, kdyby vám někdo plivnul do polívky. Nebo do ní dal úplně malinký kousíček muchomurky zelené.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.12.2023 14:09
Pozapomněli zřejmě na to, jak se chovali jejich předkové na gruntech - pokud takové vůbec měli, že !
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

10.12.2023 12:36
No pokud máte na mysli CO2, kterého je opravdu v atmosféře Země jen 400 ppm = 0,04% = 0,0004 dílu... tak je ho opravdu málo (argonu je 0,9%) a jeho malá koncentrace brzdí fotosyntézu rostlin. Když ho do skleníku přidali např. na 1% tak se růst plodin zrychlil, ale bylo to moc drahé. No a vedle metanu, který se "ekologicky" uvolňuje ze skládek komunálního odpadu i plastů a pod. ještě nikdo neuvažuje o podílu vody. Ta může hodně podstatně snižovat teplotu, když zmrzne a sníh a led pokryjí zemi a odráží teplo (kdysi ledovec končil u Alp) ale i naopak, když sníh a led roztají tak vodní pára pohlcuje sluneční teplo. Takže to dotlačí tam i tam. J.L. end
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

10.12.2023 19:25
Další uměle vytvořený vědecký úkol, který přišel "s křížkem po funusu".

"...změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety..."

Paní autorko, prosím, sdělte paní vědkyni Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně důležitou informaci:

Ty zmíněné změny se u nás už začaly dělat již před více než 32 lety, na základě historicky prvního zákona o odpadech (č.238/1991 Sb.), který byl účinný od 01.08.1991.

To, čeho se týká Váš článek, bylo zapracováno do Nařízení vlády č.513/1992 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady), účinného od 19.11.1992.

Když budete zvídavá, zjistíte, že toto Nařízení v § 7 (Technické provedení skládky) obsahuje mimo jiné i text:

"(4) Ochrana okolního prostředí skládky se provádí v závislosti na míře jeho ohrožení pomocí ochranných bariér (např. clony, zpevnění podloží, plošné těsnící prvky). Vznikající plyny musí být odváděny, využívány, popřípadě zneškodňovány."

A proč o tom píšu? Protože podle toho byla postavena většina skládek v ČR, které mnohdy fungují dodnes.

Až Váš vědecký tým zjistí, že už několik let máme kvalitně zpracované normy:

TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek
ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek
ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění
ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek
ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek
ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek
ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek

pak mu možná dojde, že hodlají zkoumat něco, kde rozhodně nepatříme mezi nováčky v oboru.

Jenom nevím, jestli Fakulta strojního inženýrství VUT Brno je v této oblasti zrovna tím správným vědeckým pracovištěm s dostatečnou odbornou erudicí.

V ČR to řešil hlavně Výzkumný Ústav pro výzkum a využití paliv společně s Výzkumným ústavem vodohospodářským.

Takže to je pokus zkoumat něco, co už přes 30 let v pohodě funguje.

To jste v tom Brně všichni tak mimo realitu nebo se to týká jenom VUT?
Odpovědět
DA

DAG

12.12.2023 13:10 Reaguje na Jiří Kvítek
No ok, ale oni psali o výzkumu ve 43 zemích. A Čína a Rusko bude asi úplně někde jinde.
Vy to tady píšete všichni strašně omezeně. Mě to zase přijde rozumné. Ale musely by to potvrdit další výzkumy a také by to muselo být možné realizovat.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

13.12.2023 14:28 Reaguje na DAG
Nevím, jestli to tady píšeme strašně omezeně, ale nějak nevidím smysl v tom, proč zkoumat něco, co již více než 30 let spolehlivě funguje.

Viděl jsem už desítky plynoměrných analýz a proto tvrdím, že to funguje - ale když si někdo musí obhájit židli, tak si ten vědecký úkol prostě vymyslí...
Odpovědět
DA

DAG

13.12.2023 21:12 Reaguje na Jiří Kvítek
A jak to tedy dělají v Indii?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist