Prach a broky: množství olovem kontaminovaného masa v Evropě neklesá, rostou i koncentrace olova
23.6.2022 06:29 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Drobná zvěř je lovena často pomocí olověných broků. Které pak končí ve svalovině ulovených zvířat.
Termín drobná zvěř je zaužívaný myslivci a lovci po celém světě, byť ne všude zahrnuje tytéž druhy. A zdaleka ne vždy jsou tyto druhy drobné zvěře všude loveny. Nicméně když už loveny jsou, je to zhusta s pomocí olověných broků. Které pak končí ve svalovině zlovených zvířat.
Olovo je vysoce toxický kov, s velmi neblahými následky pro lidský organismus. Takže kontaminace masa drobné zvěře olovem představuje výrazné zdravotní riziko pro konzumenty. A to vlastně rámuje podstatu celé problematiky. Pokud tedy víme, kolik onoho olova v jednom odloveném kusu průměrně je. Právě na to hledali odpověď výzkumníci skotské University of North Highland. Nesoustředili se přitom jen na momentální stav, ale na kvalifikovaný odhad koncentrací olova ve svalovině drobné zvěře napříč Evropou, a proměnu těchto koncentrací za poslední tři dekády.
K čemu jsou dobrá omezení a k čemu zákazy?
Nápad sledovat dlouhodobý vývoj koncentrací olova má své opodstatnění. Řada evropských států už totiž přistoupila na různé formy omezení či zákaz olova v lovecké munici. Takže by z odstupu mělo být statisticky patrné nějaké plošné nebo aspoň lokalizované zlepšení. Nic takového se, až na jednu čestnou výjimku, ale doložit nepovedlo.
Tým Debory J. Painové si přitom počínal velmi rigorózně: prošel přes vlastní definici „drobné zvěře“; vytvořením katalogu 13 nejčastěji lovených druhů dle jednotlivých národních kritérií; přesným vyčíslením jejich odlovů v 16 evropských zemích za posledních 30 let až po vyhodnocení různé úrovně omezení/zákazu olova v používané munici.
To má buď podobu úplného zákazu (v Dánsku, kde platí od roku 1996); podobu zákonných opatření a vyhlášek, omezujících střelbu s olověnými broky na vodní ptactvo nebo na mokřadech, případně zákaz střelby s olovem v různých částech roku. Anebo (jako například v Anglii) podobu několikaleté přechodové fáze, při níž lovci mohou vystřílet své zásoby olověných broků a přejít na jiný typ munice.
Zajíc se smetanou na olověné omáčce
Nakonec se výzkumníci pustili do vyhodnocení měřených koncentrací olova ve svalovině drobné zvěře, aby stanovili proměnu v čase v reakci na zákazy/omezení. Výsledky ale zrovna potěšující nejsou: přestože různých vyhlášek a omezení používání olověných broků za poslední tři dekády v Evropě rozhodně přibylo, koncentrace olova v mase drobné zvěře se prokazatelně nesnížila. Tedy kromě Dánska, kde platí totální zákaz. Dánsko také bylo jedinou zemí, kde byl za průběh sledované doby vykázán pokles koncentrací olova ve svalovině drobné zvěře. V ostatních zemích totiž koncentrace narůstaly.
Laickým rozumem to moc pochopitelné není – olověná munice je v Evropě omezována, počty lovců zrovna nenarůstají, nezvyšuje se nebo nesnižuje míra odlovené drobné zvěře – ale přesto koncentrace olova v tělech odlovených zvířat meziročně narůstá. Pokud tedy, spekulují autoři studie, nedochází k cílenému obcházení zákonů a vyhlášek.
Jak moc je to zvýšení patrné? Aritmetický průměr za léta 2011–2021 značí koncentraci přepočítanou na hmotnost svaloviny 5,205 ppm. Což je zhruba 14x více, než kolik by jako zdravotně přípustný limit doporučovaly zdravotnické a hygienické orgány EU.
Autoři studie proto doporučují – plošně, pro všechny členské země EU – přijmout zákaz olověných broků v lovecké munici, po vzoru Dánska. Protože jen jejich přístup, s úplným zákazem, přinesl v dlouhodobém srovnání požadované výsledky. Částečné zákazy a omezení spíše stimulují obcházení původního záměru, a vedou k navyšování koncentrace olova ve svalovině odlovených zvířat. Zvěřina v Evropě může být vynikajícím a zdravým masem, reprezentovat udržitelnou přírodní produkci živočišných bílkovin. To by ale nesměla obsahovat 14x víc olova, než kolik je přípustné.
reklama
Dále čtěte |
Karlovarský kraj spouští dotační program na snížení počtu černé zvěře
Lidé budou moci v Lánské oboře pozorovat jeleny, daňky či muflony
Ochranné pásmo kvůli africkému moru prasat platí na Liberecku pro širší území
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
VŠ
Viktor Šedivý
23.6.2022 08:48Ježišmarjá. To se zase sešli myslitelé.
Jak je prokázáno, že olovo ve svalovině pochází z broku? Bez toho, že by byla porovnána úroveň olova ve svalovině zvířat podle způsobu odlovu, nemají další úvahy smysl.
---
On totiž i zákaz olověných broků vznikl sakra podezřelým způsobem - pokud vím, tak nikdo nedokázal, že by třeba olovo v mase vodních ptáků mělo něco společného s olověnými broky v rybnících, protože ty většinou zapadnou hluboko do bahna, kde leží staletí beze změny.
Odpovědět
Jak je prokázáno, že olovo ve svalovině pochází z broku? Bez toho, že by byla porovnána úroveň olova ve svalovině zvířat podle způsobu odlovu, nemají další úvahy smysl.
---
On totiž i zákaz olověných broků vznikl sakra podezřelým způsobem - pokud vím, tak nikdo nedokázal, že by třeba olovo v mase vodních ptáků mělo něco společného s olověnými broky v rybnících, protože ty většinou zapadnou hluboko do bahna, kde leží staletí beze změny.
LB
Lukas B.
23.6.2022 11:13 Reaguje na Viktor Šedivýlaik jako já má hnedle na mysli tetraetylolovo, zakázané/ukončené v evropě plusmínus kolem přelomu milénia. bylo-li dávkování tohoto v řádu promile/litr benzínu, potom se jedná o naakulované množství s loveckou municí zcela nesrovnatelné.
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.6.2022 11:52 Reaguje na Lukas B.ehm, broky ve svalovině samozřejmě mohou být při konzumaci zvěře velmi škodlivé, můžeme přijít o zuby (jako o jeden přišel hrdina verneova tajuplného ostrova) nebo se můžeme olovem teoreticky i otrávit - jedná-li se o stařičkého tuhého zajíce se stovkou broků, který se před tepelným opracováním válí několik týdnů v mořidle.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2022 07:13 Reaguje na Lukas B.Jedině vodní pták má chemismus žaludku natolik agresivní, že brok rozpustí a otráví ho.
A kačeny probírají bahno a k brokům se určitě dostanou.
Odpovědět
A kačeny probírají bahno a k brokům se určitě dostanou.
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 09:17 Reaguje na Pavel HanzlČlánek má zavádějící obrázek. A zejména, je velký rozdíl mezi zvěří pernatou a ostatní. Jde o to, že ptáci mají jiný žaludek než savci. Do savce se dostane olovo jen z potravy (trávy), kterou žere a tam ho moc není.
Ptáci mají žaludek svalnatý, nemají zuby a tak polykají kamínky a písek. Když potkají brok, velmi často kachny, husy, labutě..., které ve vodě nemají toho písku tolik, polknou ho, ten se v kyselém prostředí, omílán pískem celý rozpustí a stráví. Jeden až dva broky stačí k akutní otravě a úmrtí. Kadaver pak sežere dravec a olovo putuje dál, nebo dravec sežere postřelenou husu. A nebo tu kachnu či husu uloví člověk, protože je snadněji ulovitelná, když je otrávená. Rozhodně nikdy nešlo o broky ve svalovině.
Odpovědět
Ptáci mají žaludek svalnatý, nemají zuby a tak polykají kamínky a písek. Když potkají brok, velmi často kachny, husy, labutě..., které ve vodě nemají toho písku tolik, polknou ho, ten se v kyselém prostředí, omílán pískem celý rozpustí a stráví. Jeden až dva broky stačí k akutní otravě a úmrtí. Kadaver pak sežere dravec a olovo putuje dál, nebo dravec sežere postřelenou husu. A nebo tu kachnu či husu uloví člověk, protože je snadněji ulovitelná, když je otrávená. Rozhodně nikdy nešlo o broky ve svalovině.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 16:45 Reaguje na Slavomil VinklerKdyby to byo takto jednoduché , tak tu nemáme vodní ptactvo. Prakticky na každém rybníku se již roky ( i staletí) loví olověnými braky a ty kachny mají broků ve volatech a žaludkách dost.
Jenže obroušené olovo taky nejde jen tak rozpustit a vstřebat.
Prostě předběžné opatření Evropské debilní komise ( sice se nic neděje , ale mohlo by a tak to zakážeme . viz i modif. potraviny)
Odpovědět
Jenže obroušené olovo taky nejde jen tak rozpustit a vstřebat.
Prostě předběžné opatření Evropské debilní komise ( sice se nic neděje , ale mohlo by a tak to zakážeme . viz i modif. potraviny)
PH
Pavel Hanzl
25.6.2022 10:15 Reaguje na Petr PekaříkJenže se děje. Angláni spočítali, že tisíce dravých ptáků se každoročně otráví olovem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:47 Reaguje na Pavel HanzlDejte odkaz, to neni výzkum, na který se odvolává článek.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.6.2022 10:46 Reaguje na Lukas B.V jednom muzeu jsem viděl olověný talíř, který byl 2 500 let v agresivní mořské vodě. Nerozpustil se z něj ani gram. Inu čteme ekolist.
Odpovědět
MM
Milan Milan
23.6.2022 09:39Zdroj by se měl zřejmě hledat jinde, než u broků a myslivců. Ale to je nejjednodušší. Stejně jako se buzerují domácí topeniště, jejichž podíl na emisích prachu a CO2 je údajně pouze kolem 10-12% a to ještě sezónně.....čili v důsledků předůležité vyhlášky, pokuty, silná buzerace, výsledek sice mizivý, ale snaha něco řešit byla.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.6.2022 10:48Když chci něco zakázat, měl bych nabídnout alternativu. Pokud se zakáže používání olova v brokových nábojích, čím je nahradíme? Měl by to být kov, který bude mít hodně podobné fyzikální vlastnosti a bude i dostatečně levný. To vylučuje zlato, platinu a stříbro. Nějaký návrh?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2022 16:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV Amerických filmech jsou vidět přestřelky s brokovnicí. V místě zásahu se tvoří svazky jisker. To jsou železné broky. V některých státech USA je olovo zakázáno a režisérům se ten efekt líbí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2022 07:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŽelezo. Uranium (ochuzený uran) asi ne, ale to je snad levné?
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 16:48 Reaguje na Pavel HanzlPotřebujete spíše kov s vysokou hmotností , dobře kujný i za nízkých teplot ( deformovatelnost broku a střely), levný a netečný k organismům a hlavně nesmí vadit té komisi.
Uran je jaksi sice těžký, ale tvrdý =střely na penetrace pancíře. Železo je lehké a taky moc tvrdé
Odpovědět
Uran je jaksi sice těžký, ale tvrdý =střely na penetrace pancíře. Železo je lehké a taky moc tvrdé
kk
karel krasensky
23.6.2022 12:14Přitom je řešení problemu olova u zvěře velmi jednoduché.Chytat zvěř do drátěných ok,želez,tluček,kapkanu,sklopcu případně kopat jámy jako naši předkově
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
23.6.2022 21:04 Reaguje na karel krasenskyMňam , takový zajíc na omáčce z ekologa , pochoutka
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.6.2022 12:35Veškerý povyk kolem olověného střeliva považuji za zcestný. Daleko větším problémem je otrávená půda agrochemikáliemi, kontaminovaná spodní voda a mikroplasty o kterých se neví vůbec nic.
Olověný brok v zajíci nebo bažantovi nikomu neuškodí, z vlastní zkušenosti.
Další veledůležité téma z Bruselu, odkud v posledních letech chodí pouze duševní díla nevalné úrovně.
Odpovědět
Olověný brok v zajíci nebo bažantovi nikomu neuškodí, z vlastní zkušenosti.
Další veledůležité téma z Bruselu, odkud v posledních letech chodí pouze duševní díla nevalné úrovně.
Pe
Petr
23.6.2022 15:37 Reaguje na Miroslav VinklerAno, jeden olověný brok momentálně neuškodí. Ale o ten jeden brok přece taky nejde. Jde o to, že v přírodě to olovo už zůstane. Navěky. Tuny olova, které si tam sami dobrovolně rozhazujeme. Broky se rozloží, olovo se rozptýlí po okolí, stane se součástí potravního řetězce... A pak se divíme, že například ubývá hmyz. Olovo, mikroplasty, agrochemikálie... Jedno k druhému a výsledek už vidíme.
Proč to děláme? Opravdu je nutné tím olovem jen tak pro zábavu "hnojit" přírodu? Fakt je?
Odpovědět
Proč to děláme? Opravdu je nutné tím olovem jen tak pro zábavu "hnojit" přírodu? Fakt je?
Pe
Petr
23.6.2022 16:15 Reaguje na Miroslav VinklerNašel jsem informaci, netuším jak dalece je pravdivá, že v EU se při lovech nahází do přírody 20 tisíc tun olova každý rok!
A když si představím, že olovo se pro střelbu používá přes 200 let, tak je to gigantické množství olova, které jsme už do přírody naházeli.
Vážně vám to přijde jako zcestný povyk?
Odpovědět
A když si představím, že olovo se pro střelbu používá přes 200 let, tak je to gigantické množství olova, které jsme už do přírody naházeli.
Vážně vám to přijde jako zcestný povyk?
PP
Petr Pekařík
23.6.2022 21:06 Reaguje na PetrJoo , jenže je to rozloženo na obrovskou plochu. Navíc anorganické olovo a sloučeniny jsou velmi těžko vstřebatelné do organismu - na rozdíl od organických sloučenin.
To už tomu zajíci více uškodí vdechování radonu z podloží.
Odpovědět
To už tomu zajíci více uškodí vdechování radonu z podloží.
LB
Lukas B.
23.6.2022 22:19 Reaguje na Petrv porovnání s tertaetylolovem, kterého se vyblilo na každý litr benzínu řibližně gram (!) za zhruba až do roku 1980 (všechen benzín) až bylo 2000 zakázané je lovecké anorganické olovo zcela zanedbatelné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2022 16:22 Reaguje na Miroslav VinklerČlánek má zavádějící obrázek. jednak, kde se loví dnes zajíci? A zejména, je velký rozdíl mezi zvěří pernatou a ostatní. Jde o to, že ptáci mají jiný žaludek než savci. Do savce se dostane olovo jen z potravy (trávy), kterou žere a tam ho moc není.
Ptáci mají žaludek svalnatý, nemají zuby a tak polykají kamínky a písek. Když potkají brok, velmi často kachny, husy, labutě..., které ve vodě nemají toho písku tolik, polknou ho, ten se v kyselém prostředí, omílán pískem celý rozpustí a stráví. Jeden až dva broky stačí k akutní otravě a úmrtí. Kadaver pak sežere dravec a olovo putuje dál, nebo dravec sežere postřelenou husu.
Odpovědět
Ptáci mají žaludek svalnatý, nemají zuby a tak polykají kamínky a písek. Když potkají brok, velmi často kachny, husy, labutě..., které ve vodě nemají toho písku tolik, polknou ho, ten se v kyselém prostředí, omílán pískem celý rozpustí a stráví. Jeden až dva broky stačí k akutní otravě a úmrtí. Kadaver pak sežere dravec a olovo putuje dál, nebo dravec sežere postřelenou husu.
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2022 16:27 Reaguje na Slavomil VinklerA nebo tu kachnu či husu uloví člověk, protože je snadněji ulovitelná, když je otrávená.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
23.6.2022 21:09 Reaguje na Slavomil VinklerAno , je vědecky dokázáno , že divoká husa s brokem ve stehně táhne o 3,0256 m níže , než ta zdravá. je tudíž snáze ulovitelná. Na výzkum u kachen se zatím čeká , zda bude uvolněn grant v hodnotě min. 10 mio pro r. 2023. Prozatímní odhady se liší v řádech desítek % od 2,041 do 3,896 m .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 08:02 Reaguje na Petr PekaříkCo lžete, já nemluvil o postřelené huse, ale o huse otrávené protože spolkla broky.
Postřelená husa sice taky letí nízko nebo vůbec ne ale je jedovatá pro orla, nikoli člověka.
Odpovědět
Postřelená husa sice taky letí nízko nebo vůbec ne ale je jedovatá pro orla, nikoli člověka.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 16:53 Reaguje na Slavomil VinklerBěžná husa může letět otrávená i s brokem ve stehně. Tato alternativa Vám unikla.
Orel vyhodí vývržek dříve , než se stačí otrávit. Kdyby ty otravy byly tak jednoduché , tak tu nejsou generace myslivců a rybářů , co loví a chytají z rybníků zamořených broky a olůvky. Co kdyby např. tak husa trefila letadlo ? To je jaksi větší pravděpodobnost úhynu.
Odpovědět
Orel vyhodí vývržek dříve , než se stačí otrávit. Kdyby ty otravy byly tak jednoduché , tak tu nejsou generace myslivců a rybářů , co loví a chytají z rybníků zamořených broky a olůvky. Co kdyby např. tak husa trefila letadlo ? To je jaksi větší pravděpodobnost úhynu.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 16:56 Reaguje na Slavomil VinklerPtáci mají samozřejmě i žaludek kombinovaný a žláznatý. Nebo si snad myslíte , že lovci hmyzo a masožravci tráví omíláním mušek kamínky ? Chudák třeba vlaštovka :-) . Zkuste si přečíst třeba Anatomii pro 1. ročník.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.6.2022 22:14Sloučeniny olova se používají od zdravotnictví, dezinfekcí, přes výroby skel, elektroniky, aut, nátěrů, ...po žoldáky, staletí, a tak cirkuluje v prostředí. Rozpustný je dusičnan olovnatý, takže kyselé deště... anebo olověný cukr.
Pro střelivo je důležitá hustota kovů. Vyšší než olovo má zlato, osmium, wolfram, iridium a bohužel jednu z nejvyšších hustot má uran.
Odpovědět
Pro střelivo je důležitá hustota kovů. Vyšší než olovo má zlato, osmium, wolfram, iridium a bohužel jednu z nejvyšších hustot má uran.
PH
Pavel Hanzl
24.6.2022 07:09 Reaguje na Jarka O.Tak nejhorší je to uranium, jak jste nedávno sepisovala? Zcela inertní a tvrdý materiál, na rozdíl od olova.....
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2022 08:36 Reaguje na Pavel HanzlJedovaté jako polonium ...
Nejhorší jste vy a trpaslící. Vlezete všude a moc rychle píšete. O uraniu jste sepisoval vy. Uranium je lat., angl. Uran, to je vše. Olovo je kujne, měkké, lépe opracovatelné, podobně zlato. Zatímco další kovy jsou tvrdé. To není pro střelivo to důležité, tvrdý materiál se rozláme, kujný se zdeformuje, to by ještě byl rozdíl. Spíš škoda, že jste nepochopil, že šlo o to, kde všude se olovo dlouhodobě využívá.
Odpovědět
Nejhorší jste vy a trpaslící. Vlezete všude a moc rychle píšete. O uraniu jste sepisoval vy. Uranium je lat., angl. Uran, to je vše. Olovo je kujne, měkké, lépe opracovatelné, podobně zlato. Zatímco další kovy jsou tvrdé. To není pro střelivo to důležité, tvrdý materiál se rozláme, kujný se zdeformuje, to by ještě byl rozdíl. Spíš škoda, že jste nepochopil, že šlo o to, kde všude se olovo dlouhodobě využívá.
LP
Ladislav Pícha
24.6.2022 13:55 Reaguje na Jarka O.Čistě intuitivně - kunost (nejsprávněji asi soudržnost) kule/broku mi přijde dost důležitá. Jednak ta věc dostane solidní ránu při výstřelu a jednak v okamžiku vstřelu. V obou případech musí střela vydržet vcelku; při výstřelu je to snad jasné, při vstřelu by roztříštěná střela způsobila - odhaduju - sice šeredné, ale povrchové zranění na způsob použití struhadla, zatímco lovec potřebuje, aby střela pronikla do těla do nějakého životně důležitého orgánu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2022 16:57 Reaguje na Ladislav PíchaDobrý den, ve chtěných vlastnostech střeliva se určitě vyznáte lépe. Já znám jen fyz.chem. vlastnosti těch používaných kovů. Balistické křivky budou souviset s hustotou - váhou a velikostí střeliva. Je možné, že průraznost, to bude to, o čem Vy píšete, souvisí s kujností, tažností a měkkostí. Pak je olovo snad správná volba. Zlato, platina maji podobne vlastnosti, ale jsou drahé. Oceli mají nižší hustotu. Jsou také tažné, podle příměsí ve slitinách. A když jsme u příměsí, zinek, cín, nikl, měď, olovo(!) v malých množstvích jako příklady kovů, které tak do prostředí proniknou. Legovaná ocel, vanad a chrom v oceli na lovecké střelivo asi nebudou, nebo ano? Jaký je ještě rozdíl mezi broky z oceli a z olova? Tipnu si, že ocelové by měly být větší, aby letěly podobně rychle jako ty olověné, a ostřejší, takže celkově ranivější....? To by nebylo pro střelbu zvěře moc humánní.
Náhražky jako wolfram a iridium jsou nejen drahé, ale právě tvrdé a křehké kovy, a hůře opracovatelné. Toxické nejsou.
Pro střelbu jsou potřeba zápalky, rozbušky nebo jak tomu říkáte, a ty jsou v současnosti z vybušných sloučenin olova, a k plošnému znečištění půdy a vzduchu střelnice, a plic střelců olovem můžou přispívat.
PS:Ale tím vším nechci dělat dojem, že mám radost z olova v prostředí nebo že nemáme nahrazovat méně toxickými alternativami.
Odpovědět
Náhražky jako wolfram a iridium jsou nejen drahé, ale právě tvrdé a křehké kovy, a hůře opracovatelné. Toxické nejsou.
Pro střelbu jsou potřeba zápalky, rozbušky nebo jak tomu říkáte, a ty jsou v současnosti z vybušných sloučenin olova, a k plošnému znečištění půdy a vzduchu střelnice, a plic střelců olovem můžou přispívat.
PS:Ale tím vším nechci dělat dojem, že mám radost z olova v prostředí nebo že nemáme nahrazovat méně toxickými alternativami.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 17:06 Reaguje na Jarka O.Jsou střely z mědi( po nárazu se řízeně rozevřou většinou na 4 části) - nižší hmotnost střely nutí k udělení vyšší poč. rychlosti , slabá deformace , vysoká odrazivost. Další pokusy jsou se slitinami cínu , zinku...pořád bída. Místo olova je ideální zlato.
železné broky musí být naopak menší - nezahustí se v choku brokovnice a hrozí roztržení hlavně.Zbraň musí mít často sec. zkoušku pevnost na ocel. broky. Ranivost je nižší - kachnu musíte střelit na kratší vzdálenost a často poraněná uletí. Remington dělá broky hranaté , snad prý mají lepší ranivost. Cílem je zasažené zvíře co nejrychleji usmrtit a ne dohledávat celé dny po okolí.
Odpovědět
železné broky musí být naopak menší - nezahustí se v choku brokovnice a hrozí roztržení hlavně.Zbraň musí mít často sec. zkoušku pevnost na ocel. broky. Ranivost je nižší - kachnu musíte střelit na kratší vzdálenost a často poraněná uletí. Remington dělá broky hranaté , snad prý mají lepší ranivost. Cílem je zasažené zvíře co nejrychleji usmrtit a ne dohledávat celé dny po okolí.
JO
Jarka O.
24.6.2022 17:11 Reaguje na Petr PekaříkAha, děkuji, vidíte, v tomhle se nevyznám. Co se týče reaktivnosti a toxicity mědi, zinku, cínu, tak to také není nic zdravého. Možná slitiny jako bronz by byly ok.
Však to pořád říkám, střely ze zlata... není nic motivačnejšího pro přesné střílení, šetření naboji a recyklaci;-)
Odpovědět
Však to pořád říkám, střely ze zlata... není nic motivačnejšího pro přesné střílení, šetření naboji a recyklaci;-)
PH
Pavel Hanzl
25.6.2022 10:24 Reaguje na Jarka O.Měděnka je taky balzám pro každý živý organismus.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:37 Reaguje na Pavel HanzlSloučeniny mědi, ne samotná měď, vám akutní otravu přivodit můžou. Prostě si musíte vybrat. U olova nejsou akutní otravy časté, pokud nevypijete krýgl dusičnanu olova.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 16:59 Reaguje na Ladislav PíchaLovec potřebuje deformaci střely - vzhledem k dopadové rychlosti má dosáhnout výrazně většího průřezu. Tvar hříbku je ideál , co nejméně ztrát původní hmotnosti. Bavíme se o lovu , Ženevská konvence je jiného názoru
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.6.2022 10:20 Reaguje na Jarka O.To jsou zase nesmysly, jak dycky. Uranium je ochuzený, tj. neradioaktivní uran, s poloniem se srovnat nedá, to silně radiaktivní je.
Právě z urania vytvořila ruská demagogie strašáka, čistě z demagogických důvodů. To je celý.
Odpovědět
Právě z urania vytvořila ruská demagogie strašáka, čistě z demagogických důvodů. To je celý.
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:47 Reaguje na Pavel HanzlRadši dejte odkaz, ať se poučit, jiná, je to nesmysl jak dycky.
Odpovědět
JO
JO
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 08:05 Reaguje na Jarka O.Ani tak není potřeba zlaté či uranové broky. Zkušenosti z Ameriky a Dánska potvrzují celkem dobrou náhradu ocelovými. Je spíše problém, že staré brokovnice to nemají rády a to myslivcům nejvíce vadí. Nový kvér.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 17:09 Reaguje na Slavomil VinklerBrokovnice dnes nestojí majlant. Ti staří mají ke svým zbraním po desítkách let jakýsi vztah.
Problémem je nízká ranivost ocelových broků a nutnost střílet na mnohem kratší vzdálenost ( a broky musí být samozřejmě výrazně menší kvůli choku na hlavni)
O žádných dobrých zkušenostech z Ameriky a Dánska jsem neslyšel , nechám se tedy poučit + zdroj. To, že Dánům dali alternativu buď ocel nebo nebudeš lovit asi mezi to nepatří.
Odpovědět
Problémem je nízká ranivost ocelových broků a nutnost střílet na mnohem kratší vzdálenost ( a broky musí být samozřejmě výrazně menší kvůli choku na hlavni)
O žádných dobrých zkušenostech z Ameriky a Dánska jsem neslyšel , nechám se tedy poučit + zdroj. To, že Dánům dali alternativu buď ocel nebo nebudeš lovit asi mezi to nepatří.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.6.2022 08:40Dobrý den
To jsou hrozný pardon , bláboly. Nedaleko od nás v samotách byli do devadesátých let olověné trubky, byly zde min. sto let a neubyly. Jak je to možné a nikdo neumřel na otravu olovem. Kde je tedy chyba.
Použití olověných broků kulových střel je mnohem bezpečnější než ocel, max. dřevěné. Zvěř po olovu se netrápí, po zásahu ocelí bude odcházet daleko a dlouho umírat ve velkých bolestech. To ovšem nikdo nevidí.
Další odraz broku ocelového bude opravdu nebezpečný, nebude se deformovat a až si do toho kousnete, bude muset být víc zubařů.
Opravdu zvěř nejen odletí, ale i uteče bez známky, že by bylo vidět zásah.
Nevím, kdo to vymyslel, ale vědátorů máme dost, že.
Ale, je to jen odvracení od skutečnosti, stát má keci co bude dělat pro zadržení vody, u nás proběhla další meliorace. Někdo to povolil, kde jsou ochranáři.
Zašli lítat letadla a je po deštích.To taky nikomu nevadí.
Je i zvláštní, že se nechali hlavně v lesních honitbách namnožit prasata, aby bylo co lovit, uměle se ničí lesy, kůrovec se množí jen se dostat ke dřevu. Omezit nás ve spalovaní i dřeva a další.
Nevím co si o tom myslet. Odbočil jsem od tématu, ale právě olověné broky a kulové střely,to mne dost tehdy, když se to objevilo štvalo. Ono to má taky vliv na prodej zbraní. Bude se víc prodávat, někdo má starou zbraň po dědovi, po oceli toho moc nezbyde... Udělá se nějaký výzkum, podle toho kdo to potřebuje a pak se to pustí do světa a je z toho opět kšeft!!! Onic jiného se nejedná. Jak jsem mluvil o těch olověných trubkách, jak je možné, že nenašli nikde v lidech olovo, byl zde i z těchto trubek přepad a nrmálně se z toho voda pila, tak kde je chyba?
Odpovědět
To jsou hrozný pardon , bláboly. Nedaleko od nás v samotách byli do devadesátých let olověné trubky, byly zde min. sto let a neubyly. Jak je to možné a nikdo neumřel na otravu olovem. Kde je tedy chyba.
Použití olověných broků kulových střel je mnohem bezpečnější než ocel, max. dřevěné. Zvěř po olovu se netrápí, po zásahu ocelí bude odcházet daleko a dlouho umírat ve velkých bolestech. To ovšem nikdo nevidí.
Další odraz broku ocelového bude opravdu nebezpečný, nebude se deformovat a až si do toho kousnete, bude muset být víc zubařů.
Opravdu zvěř nejen odletí, ale i uteče bez známky, že by bylo vidět zásah.
Nevím, kdo to vymyslel, ale vědátorů máme dost, že.
Ale, je to jen odvracení od skutečnosti, stát má keci co bude dělat pro zadržení vody, u nás proběhla další meliorace. Někdo to povolil, kde jsou ochranáři.
Zašli lítat letadla a je po deštích.To taky nikomu nevadí.
Je i zvláštní, že se nechali hlavně v lesních honitbách namnožit prasata, aby bylo co lovit, uměle se ničí lesy, kůrovec se množí jen se dostat ke dřevu. Omezit nás ve spalovaní i dřeva a další.
Nevím co si o tom myslet. Odbočil jsem od tématu, ale právě olověné broky a kulové střely,to mne dost tehdy, když se to objevilo štvalo. Ono to má taky vliv na prodej zbraní. Bude se víc prodávat, někdo má starou zbraň po dědovi, po oceli toho moc nezbyde... Udělá se nějaký výzkum, podle toho kdo to potřebuje a pak se to pustí do světa a je z toho opět kšeft!!! Onic jiného se nejedná. Jak jsem mluvil o těch olověných trubkách, jak je možné, že nenašli nikde v lidech olovo, byl zde i z těchto trubek přepad a nrmálně se z toho voda pila, tak kde je chyba?
JO
Jarka O.
24.6.2022 08:52 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPřesně tak s těmi broky. Toxicita olova je prozkoumaná jako snad u malokterého kovu. Škodlivé je organické tetraetylolovo, které se používá v leteckém benzínu. Olovo není moc reaktivní a voděrozpustných sloučenin je několik. Většinou projdou zažívacím taktem a usadí se nebo cirkulují v prostředí. Škodit může ledvinám, také dětemve vývoji, mozku ( tetraetylolovo). Jestli se olovo z potrubi dostane do vody, záleží na tvrdosti vody, pH. Trubky se pokryjí vrstvou uhličitanu vápenatého, a voda škodlivá není, protože neni s olovem v kontaktu. V lidech olovo je, v kostech, tuku, ....., a žijeme.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 09:03 Reaguje na Jarka O.Jasně. Římané nevymřeli na akutní otravu olovem, vymřeli na chronickou = zblbli. Obsah olova v lidech zatím klesá jak se odstraňují trubky a tetraetylolovo. V pernaté zvěři a rybách ale roste.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
24.6.2022 10:23 Reaguje na Slavomil VinklerAsi tak.
Jen pro doplnění:
Existují organické i anorganické formy olova. Ale škodlivé jsou v organismu obě. V Římě trpěli akutní otravou převážně otroci těžící a zpracovávající olovo. Chronickou formou trpěli ostatní.
U anorganické formy dochází k intoxikaci respiračně (pára, prach, atd.) i ze zažívání. Anorganické soli olova jsou špatně rozpustné ve vodě. Oxidy, octan a dusičnan jsou ale rozpustné. Olovo je dobře rozpustné v žaludeční šťávě.
Organická forma olova není dnes už tak běžná. Nejznámější je tetraetylolovo.
V těle se olovo váže na hemoglobin a ukládá do kostí, svalů, mozku, ledvin, jater, kůže. K rychlejšímu vstřebávání dochází při nedostatku vápníku, železa a při hladovění.
Příznaky akutní otravy - zvracení, průjem, kolika. Chronická otrava - anémie, nefropatie, lem na dásních, neuropatie, atd.
Olovo je neurotoxin - negativní vliv na vývoj mozku.
Odpovědět
Jen pro doplnění:
Existují organické i anorganické formy olova. Ale škodlivé jsou v organismu obě. V Římě trpěli akutní otravou převážně otroci těžící a zpracovávající olovo. Chronickou formou trpěli ostatní.
U anorganické formy dochází k intoxikaci respiračně (pára, prach, atd.) i ze zažívání. Anorganické soli olova jsou špatně rozpustné ve vodě. Oxidy, octan a dusičnan jsou ale rozpustné. Olovo je dobře rozpustné v žaludeční šťávě.
Organická forma olova není dnes už tak běžná. Nejznámější je tetraetylolovo.
V těle se olovo váže na hemoglobin a ukládá do kostí, svalů, mozku, ledvin, jater, kůže. K rychlejšímu vstřebávání dochází při nedostatku vápníku, železa a při hladovění.
Příznaky akutní otravy - zvracení, průjem, kolika. Chronická otrava - anémie, nefropatie, lem na dásních, neuropatie, atd.
Olovo je neurotoxin - negativní vliv na vývoj mozku.
JO
Jarka O.
24.6.2022 16:48 Reaguje na Petr EliášVy znáte dobře vodorozpustné oxidy olova? To mě zajímá, mohl byste uvést,děkuji. O octanu, dusičnanu a org.olovu jsem trochu psala.
Chápu starost o toxicitu olova z lovecké střelby, stejně jako starost o klima, a lítost z 1 kachny, která někde spolkne brok, ale když jde o lidi s jiným názorem a o válku, tak jdou soucit, jedy a ŽP stranou. No, každý to má nastavené jinak.
Odpovědět
Chápu starost o toxicitu olova z lovecké střelby, stejně jako starost o klima, a lítost z 1 kachny, která někde spolkne brok, ale když jde o lidi s jiným názorem a o válku, tak jdou soucit, jedy a ŽP stranou. No, každý to má nastavené jinak.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 17:14 Reaguje na Petr EliášJasně , otroci byli ale vystaveni neskutečně vysoké expozici , to už se tu jen tak nenajde.
Spousta lidí žila a žije s olověnou střelou v těle a nic. Problémem velkých střel např. do mušket byl objem a velká nezhojená tkáň kolem + zanesená infekce. Proto musela kule ven. Víte , kolik dětí má od dětství v sobě diabolku ?
Odpovědět
Spousta lidí žila a žije s olověnou střelou v těle a nic. Problémem velkých střel např. do mušket byl objem a velká nezhojená tkáň kolem + zanesená infekce. Proto musela kule ven. Víte , kolik dětí má od dětství v sobě diabolku ?
JO
Jarka O.
24.6.2022 17:19 Reaguje na Petr PekaříkSpolkla jsem brok v ulovených bažantech jako dítě, i se rtutí z rozbitého teploměru jsem si kdysi hrála, podle p. Eliáše už jsem mrtvá 😀
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2022 16:45 Reaguje na Slavomil VinklerAno, právě že to nemůže být jen kovovými broky, ale jinými sloučeninani. Trubky: i uhličitan, chlorid, síran olovnaté jsou velmi málo rozpustné ve vodě. Množství olova v moči a krvi kleslo rychle po opuštění olovnatého benzínu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.6.2022 20:31 Reaguje na Slavomil VinklerSvobodní římané používali na líčení obličeje olovnatou bělobu a olovnatým cukrem hromadně sladili víno. Neboli dostávali do těla spousty olova z vlastní neznalosti.
Co se týká otrav otroků při zpracování olova, ale třeba i zinku, u něhož je v nerostech olovo jako příměs, docházelo zřejmě k velké kontaminaci skrz vdechování prachu oxidu olovnatého. A zase proto, protože tehdy neznali toxické účinky olova a neznali zásady dodržování hygienických opatření, které při práci obsah olova dostaného do těla minimalizovaly. Ti lidi se pravděpodobně nemyli, jídlo se jim připravovalo v místech kontaminovaných olovem, trvale žili a spali v místech kontaminovaných olovem. Pro výrobce či hutníky olova, cínu a zinku atd to trvalo ještě za feudalismu a asi se to výrazně zlepšilo až v době osvícenectví, kdy se teprve začalo vědecky zkoumat proč jsou tito lidi velmi nemocní a dožívají se velmi nízkého věku.
Odpovědět
Co se týká otrav otroků při zpracování olova, ale třeba i zinku, u něhož je v nerostech olovo jako příměs, docházelo zřejmě k velké kontaminaci skrz vdechování prachu oxidu olovnatého. A zase proto, protože tehdy neznali toxické účinky olova a neznali zásady dodržování hygienických opatření, které při práci obsah olova dostaného do těla minimalizovaly. Ti lidi se pravděpodobně nemyli, jídlo se jim připravovalo v místech kontaminovaných olovem, trvale žili a spali v místech kontaminovaných olovem. Pro výrobce či hutníky olova, cínu a zinku atd to trvalo ještě za feudalismu a asi se to výrazně zlepšilo až v době osvícenectví, kdy se teprve začalo vědecky zkoumat proč jsou tito lidi velmi nemocní a dožívají se velmi nízkého věku.
PE
Petr Eliáš
25.6.2022 20:47 Reaguje na Radim PolášekŘímané ale věděli, že olovo je nebezpečné. Už Vitruvius doporučoval nepoužíval olověné trubky. ;)
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:45 Reaguje na Petr EliášJistě, Římané ale věděli, proto se olověné výrobky vč.trubek používaly donedávna, i dnes, a anglicky klempíř nebo instalatér se řekne plumber.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:41 Reaguje na Radim PolášekNehledě na to, že příčin bylo víc, překrývají se, takže rozšiřovat, co je příčina úmrtí, nemohlo být jednoduché nebo jednoznačné. To by PAM chtělo statistiky.
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:33 Reaguje na Slavomil VinklerSolí olova rozpustnych ve vodě není mnoho. Dokonce může dojít k vývojovým škodám plodu chronicky otrávené ženy. Musí to být trvalé dlouhodobé pusobení, např již od dětství anebo pracovní, a jednou k otravě můžete dospět. A to brok není. Voda z olověnych potrubí spíš, i když rozpustnost olověnych sloučenin je velmi velmi nízká, většina olověných sloučenin projde člověkem, a dokud máte stravu bohatou na vápník, vitamíny, "vyženou" tyto olovo z těla ven a zabrání mu se akumulovat v těle. Ale postupně se olovo ukládá v kostech, ledvinách, tucích a v mozku, máme ho tam všichni. Akutní otravy olovem nejsou časté, a spíš profesionální expozicí, a nadýcháním nez snězením, nebo organicķým olovem v ovzduší. Olověné trubky máte ve starých domech pořád, pokud jsou potažené vrstvou uhličitanů olova, vápníku a hořčíku, anebo pocínované, jde to, a dnes se používají plastové trubky. Otrávíte se spíš vodou z potrubí měděného nepocínovaného, ve kterém déle stojí voda kyselá. Střelivo není snad plošné znečištění, to je spíš olovo v hnojivech, podobně jako kadmium. Jestliže víte, že žaludek ptáků funguje jak píšete, tak jeden pomalý a v delším horizontu zjistitelný vstup do potravního řetězce by to mohl být. Naštěstí se nejí vnitřnosti ani kosti ptáků. Zdá se mi, že to víte o ptáciích a rybách, tak jste asi něco četl. Máte třeba odkaz? Jen zopakuji, že olovo se používá všude možně po staletí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 09:05 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKRanivá střela lze udělat i bez olova.
Odpovědět
JO
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 17:15 Reaguje na Jarka O.Třeba obrousíte kus křemene ? :-)
A co třeba skobičky do praku skobičáku ?
Taky špunt ze špuntovky může vyrazit oko a co teprve ze šampusu
Odpovědět
A co třeba skobičky do praku skobičáku ?
Taky špunt ze špuntovky může vyrazit oko a co teprve ze šampusu
JO
Jarka O.
24.6.2022 17:20 Reaguje na Petr PekaříkTo poslední je hodně průrazné, na to velký bacha, mířit na zahradě na okno souseda ;-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 18:00 Reaguje na Jarka O.https://www.sellier-bellot.cz/produkty/kulove-naboje/kulove-naboje-se-strelami-exergy-blue/
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2022 17:11 Reaguje na Slavomil VinklerMáte z čeho vybírat. Tak je těch zbraní a systémů dost druhů a udávané jsou rychlosti, znamená to asi, že musíte dodat větší rychlost ( kinetickou energii) při výstřelu, abyste nahradil hmotnost? Není na to potřeba víc střelného prachu? Viděla jsem, že se používá místo olova mosaz, ta se z prostředí také jen tak rychle neztratí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.6.2022 20:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKOlověné trubky pro přívod vody se vždycky vevnitř cínovaly, navíc olovo je nerozpustné a s vodou nereaguje.
Bydlím v baráku z 20. let, přívod i rozvody byly olověné a lidé, kteří tam bydleli celý život se dožívali přes osmdesátku.
Odpovědět
Bydlím v baráku z 20. let, přívod i rozvody byly olověné a lidé, kteří tam bydleli celý život se dožívali přes osmdesátku.
JO
Jarka O.
26.6.2022 16:35 Reaguje na Pavel HanzlVšimla jsem si až teď, co jste napsal. Je to tak, já to výše napsala taky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 09:14Myslivci kuknite sem:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2008/Duben---2008/Proc-se-nebat-ocelovych-broku
Co si moc nedovedu představit je náhrada rybářských broků a diabolek do vzduchovek. Kdyby ale měly výjimku, tak toho olova nebude moc.
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2008/Duben---2008/Proc-se-nebat-ocelovych-broku
Co si moc nedovedu představit je náhrada rybářských broků a diabolek do vzduchovek. Kdyby ale měly výjimku, tak toho olova nebude moc.
PP
Petr Pekařík
24.6.2022 17:19 Reaguje na Slavomil VinklerRok 2008 je již trochu pasé.
Od té doby desítky tisíc lovců vyzkoušelo ocel. broky a ... nic. Já osobně neslyšel jediné pozitivní slovo.
Rybářské zátěže nahradíte lehce kousky keramiky apod.. Ale taky to nikdo nechce. I ta kachna bude spokojenější s olůvkem v žaludku spíše , než vytrávená voda po oxidaci náhradní mědi nebo cínu.
Odpovědět
Od té doby desítky tisíc lovců vyzkoušelo ocel. broky a ... nic. Já osobně neslyšel jediné pozitivní slovo.
Rybářské zátěže nahradíte lehce kousky keramiky apod.. Ale taky to nikdo nechce. I ta kachna bude spokojenější s olůvkem v žaludku spíše , než vytrávená voda po oxidaci náhradní mědi nebo cínu.
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 17:56 Reaguje na Petr PekaříkKdyž někdo nechce, je to horší než když nemůže.
Co se týče té keramiky, zkoušel jste namáčknout keramický brok na silonový vlasec?
Odpovědět
Co se týče té keramiky, zkoušel jste namáčknout keramický brok na silonový vlasec?
Karel Zvářal
24.6.2022 18:37 Reaguje na Slavomil VinklerSkleněné korály také namačkávate na niť?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 19:11 Reaguje na Karel ZvářalAle asi nerybaříte. Závaží se dodává podle situace. A to mezi upevněný splávek a navázaný háček, tam nic nenavlečete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2022 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerBrok je naříznutý a po nasunutí zboku se zmáčkne (i zuby).
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2022 19:37 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://img.obrazky.cz/?url=a8219f85a2c59d9f&size=3
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 09:00 Reaguje na Karel ZvářalV zásadě nevíte o čem je řeč. To jsou návazce na kapry, korálky jsou gumové. Na plavanou se používají jiné konce a splávek se vyvažuje namačkávanými broky, protože se to musí přesně dovážit. Např:https://www.rybarskyrozcestnik.cz/atlasy/propadova-montaz-na-stojate-vody-lov-s-anglickym-splavkem/.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2022 11:11 Reaguje na Slavomil VinklerAno, s tímto způsobem jsem se nepotkal, chytali jsme v 60.-70. buďto na těžko, na splávek, přívlačí, nebo na plavačku. A pokud se tento (řídký) způsob s namačkávanými broky používá na hluboké vodě, je téměř vyloučeno, aby se utrženým bročkem něco otrávilo.
Ten život v řekách a přírodě celkově mizí ze zcela jiných důvodů, než je přítomnost loveckých či rybářských broků. To je jen vděčné téma dezinformátorů, jak lájet na falešné stopě.
https://search.seznam.cz/obrazky/?q=ryb%C3%A1%C5%99sk%C3%A1%20ol%C5%AFvka&sourceid=web&thru=thumbnail&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0#docId=9d34d9e30861b2ea
Odpovědět
Ten život v řekách a přírodě celkově mizí ze zcela jiných důvodů, než je přítomnost loveckých či rybářských broků. To je jen vděčné téma dezinformátorů, jak lájet na falešné stopě.
https://search.seznam.cz/obrazky/?q=ryb%C3%A1%C5%99sk%C3%A1%20ol%C5%AFvka&sourceid=web&thru=thumbnail&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0#docId=9d34d9e30861b2ea
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 12:01 Reaguje na Karel ZvářalJá se v tomto s vámi nepřu. Čtete NAPSANÉ, JÁ JEN KONSTATOBVAL, ŽE EXISTUJE NÁHRADA OLOVNATÉHO STŘELIVA BEZOLOVNATÝM, ALE ŽE SI NEDOVEDU PŘEDSTAVIT NÁHRADU RYBÁŘSKÝCH BROKŮ. TO JE CELÉ.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.6.2022 20:13 Reaguje na Petr PekaříkS olůvkem bude velmi spokojená, otrava olovem je velmi bolestivá.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2022 10:44Kdyby toho olova bylo ve svalovině tolik a bylo opravdu tak nebezpečné, museli by sami lovci vymřít na otravu či demenci. V minulosti se u nás lovilo i přes milión zajíců, dnes ve většině honiteb maximálně do tomboly. Podobně to je s koroptví či bažantem. Takže dle mého názoru silně přifouklý, dezinformátory šířený "problém". A pokud není k nalezení zasažená zvěř, nemají se ani dravci čím otrávit. Kachny se loví, to ano, ale minimálně 90% z nich aportují psi. Hřivnáči jsou často prostřeleni skrz, takže dravec se s broky vůbec nepotká. Dokud nebude k dispozici spolehlivá studie s místy nálezu, počty broků v těle, lze tak dovozovat, že pokud je zjištěna u kusu otrava olovem, bude mít spíše jiný původ, než jsou lovecké broky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 11:59 Reaguje na Karel ZvářalDemagogie. Broky ve svalovině škodí pernatým dravcům. Člověku ne. Broky škodí tím, že je pernatá a zejména vodní pernatá omylem požírá. Co se týče otravy myslivců. A vy se trvale celý rok živíte kachnami co uhynou na otravu?
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2022 13:10 Reaguje na Slavomil VinklerTak běžte a sbírejte zastřelené kachny po podzimních honech! Kolik jich najdete? Já za celý život ani jednu, maximálně jednotlivé kusy zabité o trolejové vedení...
To, že někdo napíše fejk a dalších deset lidí to přebírá jako zdroj, na mne dávno neplatí. Kondoři kalifornští žijí v nehostinné krajině, živí se kadavery, na což dopláceli v časech plošného trávení vlků v USA (rančeři a jejich pastva skotu). Vlků zbylo tisíc, takže byli také vzati (dočasně na milost).
Na otravy doplatil i státní znak USA - orel bělohlavý. U něj se udával důvod stenčení skořápek vajec požitím DDT. Tito ptáci žijí často v místech (Aljaška, kanadské lesy, pobřeží), kde se nepoužívalo, nemohli tedy s ním přijít do styku. Na vině bylo spíše požírání otrávených návnad na vlky (v zimě). Kdyby DDT pocházelo z ryb, proč současně nevymizeli např. kormoráni, racci nebo jiní rybožraví ptáci?
V Indii téměř vyhubili supy, kteří se živili padlinami dobytka léčeného tetracyklinem, zbylo něco kolem jednoho dvou procent. V Africe teď mizí supi, neb hrdí pastevci pokládají návnady na lvy a hyeny. Takže ten vliv člověka tam je, ale úplně z jiné příčiny. Olovo je démonizováno, těch skutečných otrav je nepatrný zlomeček toho, co se mu přičítá.
Odpovědět
To, že někdo napíše fejk a dalších deset lidí to přebírá jako zdroj, na mne dávno neplatí. Kondoři kalifornští žijí v nehostinné krajině, živí se kadavery, na což dopláceli v časech plošného trávení vlků v USA (rančeři a jejich pastva skotu). Vlků zbylo tisíc, takže byli také vzati (dočasně na milost).
Na otravy doplatil i státní znak USA - orel bělohlavý. U něj se udával důvod stenčení skořápek vajec požitím DDT. Tito ptáci žijí často v místech (Aljaška, kanadské lesy, pobřeží), kde se nepoužívalo, nemohli tedy s ním přijít do styku. Na vině bylo spíše požírání otrávených návnad na vlky (v zimě). Kdyby DDT pocházelo z ryb, proč současně nevymizeli např. kormoráni, racci nebo jiní rybožraví ptáci?
V Indii téměř vyhubili supy, kteří se živili padlinami dobytka léčeného tetracyklinem, zbylo něco kolem jednoho dvou procent. V Africe teď mizí supi, neb hrdí pastevci pokládají návnady na lvy a hyeny. Takže ten vliv člověka tam je, ale úplně z jiné příčiny. Olovo je démonizováno, těch skutečných otrav je nepatrný zlomeček toho, co se mu přičítá.
Karel Zvářal
25.6.2022 13:41 Reaguje na Slavomil VinklerMimochodem, mršinami se živí oba druhy luňáků, což jsou nedraví dravci, zaměřeni na prostředí kolem vod. Jak je potom možné, že jejich stavy u nás pozvolna rostou? Není mi též znám případ, že by u nich byla prokázána otrava olovem. A co takoví krkavci nebo straky? Také ohroženi otravou olovem?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 15:31 Reaguje na Karel ZvářalA pořád metodou o koze a o voze. Já netvrdím že na olovo hynou jen dravci, které člověk nekonzumuje. Já jen říkám, že nejvíce ohrožená skupina je lovná zvěř pernatá, která si dost často mýlí písek a brok. Nicméně co dělá olovo v žaludku ptáka ilustruje i tak veký a hmotný pták, jako je kondor.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2022 16:19 Reaguje na Slavomil VinklerJasné, nejnadnější, jak se vyhnout přímé odpovědi (luňáci=mrchožrouti u nás), je obvinit oponenta z demagogie a z toho, co dělám sám, tj. mlít si neustále své bláboly.
V Evropě ubývá dravců, protože ubývá potravy. To je objev, co? Ale o tom se psát nebude, nebojte, počty hrabošů ne/podléhají výkyvům...
Odpovědět
V Evropě ubývá dravců, protože ubývá potravy. To je objev, co? Ale o tom se psát nebude, nebojte, počty hrabošů ne/podléhají výkyvům...
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 15:40 Reaguje na Karel Zvářalpodívejte se na ČT. Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3457808-za-ubytek-dravcu-v-evrope-muze-olovene-strelivo-ukazuje-studie
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 12:31 Reaguje na Karel ZvářalNapříklad:https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/v-minulem-stoleti-temer-vyhynul-nyni-se-kondor-kalifornsky-vraci-do-prirody-40263567
Kondor kalifornský....
Biologové, kteří kondory již dlouho mapují, tvrdí, že největší hrozbou je pro ně stále střelivo lovců, konkrétně olověná munice. Olovo je může otrávit, když požírají mrtvá těla živočichů zastřelených olověnými kulkami. Kondoři se totiž obecně živí zejména mršinami.
Proto americký stát Kalifornie kvůli ochraně kondorů a další divoké zvěře zakázal pro jakékoli lovecké praktiky používání olověného střeliva.
„Od té doby pozorujeme méně úmrtí kondorů kvůli otravě olovem, přežívají déle, koncentrace olova v jejich krvi se snižuje. Je povzbudivé vidět, že jsme na správné cestě – a že se i lovci a rančeři podílejí na tomto úspěšném řešení,“
Ale to platí i pro vodní ptáky, co požírají broky omylem místo písku.
Odpovědět
Kondor kalifornský....
Biologové, kteří kondory již dlouho mapují, tvrdí, že největší hrozbou je pro ně stále střelivo lovců, konkrétně olověná munice. Olovo je může otrávit, když požírají mrtvá těla živočichů zastřelených olověnými kulkami. Kondoři se totiž obecně živí zejména mršinami.
Proto americký stát Kalifornie kvůli ochraně kondorů a další divoké zvěře zakázal pro jakékoli lovecké praktiky používání olověného střeliva.
„Od té doby pozorujeme méně úmrtí kondorů kvůli otravě olovem, přežívají déle, koncentrace olova v jejich krvi se snižuje. Je povzbudivé vidět, že jsme na správné cestě – a že se i lovci a rančeři podílejí na tomto úspěšném řešení,“
Ale to platí i pro vodní ptáky, co požírají broky omylem místo písku.
Karel Zvářal
25.6.2022 17:36 Reaguje na Slavomil VinklerKořist, resp. potrava kondorů, nejsou ptáci loveni broky, ale spárkatá, lovena kulí. Ta jednak kus často prostřelí, ale i kdyby v těle zůstala a kus nebyl dohledaný, kondor pozřený předmět vydáví spolu s chlupy a kostmi, takže k té "otravě" těžko může dojít.
Jestli vám stačí takové průhledné PR článečky, jak si vědci zdůvodňují svou existenci, tak se klidně toho držte. Mně to jako důkaz nestačí.
Odpovědět
Jestli vám stačí takové průhledné PR článečky, jak si vědci zdůvodňují svou existenci, tak se klidně toho držte. Mně to jako důkaz nestačí.
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2022 20:24 Reaguje na Karel ZvářalS vámi nemá cenu diskutovat. Vy jste ještě větší demagog než pan Hanzl. Vaše ego vám nedovolí ani naslouchat komukoli s jinými podklady.
A pokud je zájem, lze dohledat kalifornské zdroje. Olověné střely ve zvěři se jim často roztříští. Všichni kondoři v kalifornii jsou značení a většina má vysílačky, takže jsou k nalezení i při úhynu. V zásadě je nejčastější na otravu olovem.
Odpovědět
A pokud je zájem, lze dohledat kalifornské zdroje. Olověné střely ve zvěři se jim často roztříští. Všichni kondoři v kalifornii jsou značení a většina má vysílačky, takže jsou k nalezení i při úhynu. V zásadě je nejčastější na otravu olovem.
PE
Petr Eliáš
25.6.2022 20:32 Reaguje na Slavomil VinklerHádat se s místními odborníky nemá cenu. Oni budou stále tvrdit to své. I když odborníci a i jejich vlastní zdroje informací tvrdí něco jiného. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2022 21:01No, vy jste ale pro změnu naprosto marný demagog, který se obloukem vyhýbá položeným otázkám (ne/otrávení luňáci, ne/nalezené střelené kachny), a to i smalým egem!-) Stačí vám naskočit na tendenční článečky, ale vlastní hlavu nezapojíte a nezapojíte!-( Oni (kondoři) se zřejmě (částečně) živí kojoty, kteří se lovit smí, protože pochybuji, že někdo nechá shnít střeleného jelena. Ale i fragmenty a broky vyplivne, podobně jako chlupy. Prostě tomu nevěřím. Podle mého jde o zákaz pokládání otrávených návnad (strychnin), protože ničení přirozeného prostředí také považuji za blábol – oni snad nechali nějaká pole opět zarůst prérií? Ano, lovili je, ze sportu, a tomu je snad konec.
Ale vraťme se do Evropy! Dravců (některých) ubývá. U nás např. sýček, sova pálená, pilich šedý. Ovšem podívejme se na to, čeho všeho, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, PŘIBÝVÁ: medvěd, vlk, liška, kuna, mýval, prase, mink, vydra, velcí racci, krkavci, synantropizace straky, sojky, šedivky, volavka popelavá, orel mořský, královský, skalní... PŘIBYLO vrtulí, sloupů (mortalita), zchemizované řepky, kukuřice, zástavby (zmenšená a trávená loviště)... Takže to číslo 55.000 mínus ("otrávených") dravců tomu asi +- odpovídá, ne?
Jeden příklad za všechny: na jižní Moravě přibylo orlů mořských. Zato silně ubylo čápů hnízdících na stromech na Soutoku, (predovaná) stromová hnízda husy odtud zmizela hned zkraje jeho kolonizace. Takže když přibývá jedněch predátorů/dravců, kteří mají společné potravní zdroje s jinými dravci/predátory, nebo ti je mohou i přímo lovit, je logické, že jiných musí ubýt, aby byla jakási (tolik vzývaná) "rovnováha" špičky pyramidy. To je věda, co!!?-)
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
Ale vraťme se do Evropy! Dravců (některých) ubývá. U nás např. sýček, sova pálená, pilich šedý. Ovšem podívejme se na to, čeho všeho, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, PŘIBÝVÁ: medvěd, vlk, liška, kuna, mýval, prase, mink, vydra, velcí racci, krkavci, synantropizace straky, sojky, šedivky, volavka popelavá, orel mořský, královský, skalní... PŘIBYLO vrtulí, sloupů (mortalita), zchemizované řepky, kukuřice, zástavby (zmenšená a trávená loviště)... Takže to číslo 55.000 mínus ("otrávených") dravců tomu asi +- odpovídá, ne?
Jeden příklad za všechny: na jižní Moravě přibylo orlů mořských. Zato silně ubylo čápů hnízdících na stromech na Soutoku, (predovaná) stromová hnízda husy odtud zmizela hned zkraje jeho kolonizace. Takže když přibývá jedněch predátorů/dravců, kteří mají společné potravní zdroje s jinými dravci/predátory, nebo ti je mohou i přímo lovit, je logické, že jiných musí ubýt, aby byla jakási (tolik vzývaná) "rovnováha" špičky pyramidy. To je věda, co!!?-)
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
