https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/praha-ma-prvni-podzemni-vsakovaci-ryhu-na-destovou-vodu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu

14.10.2022 06:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pražská exkurze za prvky hospodaření s dešťovou vodou.
Pražská exkurze za prvky hospodaření s dešťovou vodou.
Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) jsme se vydali do ulic hlavního města Prahy.
reklama

 
Stejně jako minulý rok nebyly opomenuty Thomayerovy sady rozkládající se na Zámeckém vrchu za Libeňským zámkem. Park byl založen zahradním architektem Františkem Thomayerem na počátku 20. století. Současnou podobu park dostal po revitalizaci v roce 2017, kdy došlo k úpravě celé cestní sítě, odpočívadel nebo k umístění jednotného mobiliáře.

Thomayerovy sady.
Thomayerovy sady.

Pozornost byla zvlášť věnována odvádění srážkové vody. Aplikovány zde byly objekty vhodné spíš pro decentrální způsob odvodnění, uplatnění zde však našly v podobě tlumení kinetické energie srážkové vody stékající po asfaltových cestách. Nacházejí se zde různé typy drážek, štěrkových drenáží, kamenných kaskád, průlehů nebo nádrží, které zabraňují vzniku soustředěného toku vody. Objekty tedy slouží k zadržení vody v parku a jako protierozní opatření, neboť usměrňují tok vody.

Na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice se nachází budova s názvem Drn. Na stěnách i na střeše hraje velkou roli vegetace. Fasáda je osázena truhlíky s okrasnými travinami a jarními cibulovinami napříč pěti pater. Truhlíky jsou odizolované, aby nedocházelo k přehřívání rostlin při oslunění. Je zde použita jiná půda než na střeše z důvodu rychlejšího růstu zelené fasády.

Zakládání střešních zahrad není ze statického hlediska snadné, u této budovy se však s intenzivní střechou počítalo od samého začátku. Stromové patro tvoří platany, jejich životnost zajišťuje vakcína mykorhiza. Tato houba prorůstá substrátem a zvětšuje tak příjmovou kapacitu kořenového systému, tj. zlepšuje například příjem fosfátů. Přítomnost houby zajišťuje i efektivnější příjem vody a zamezuje tak negativním důsledkům sucha.

Co se týče koloběhu vody, ta je zde dodávána z vodovodního řadu právě v době sucha.

Smetanovo nábřeží.
Smetanovo nábřeží.

V roce 2022 byla dokončena první etapa rekonstrukce Smetanova nábřeží. Cílem rekonstrukce bylo navrácení k původní promenádní funkci, kterou se nábřeží pyšnilo od 40. let 19. století. Mezi Národním divadlem a parkem Národního probuzení bylo vysázeno 17 jerlínů japonských propojených 200 metrů dlouhou podzemní vsakovací rýhou. Tato realizace tak umožňuje odvádění dešťové vody do rýhy a usnadňuje prorůstání kořenů stromů.

Velmi důležitá je u těchto realizací i následná péče. Součástí tohoto projektu je pětiletý plán péče. Do budoucna se můžeme těšit na podobné úpravy na protějším chodníku od Mánesa až po náměstí Jana Palacha.

Poslední zastávkou byly Čelakovského sady nacházející se u Národního muzea, které v nedávné době prošlo rekonstrukcí nesoucí sebou i úpravy veřejného prostoru v jeho bezprostřední blízkosti, tj. Čelakovských sadů. Snahou bylo vytvořit reprezentativní prostor s vysokou užitností, lepší přehledností a vyšší bezpečností pro návštěvníky. Nahrazeny byly kryty zpevněných povrchů, byla realizována dosadba stromů nebo obnova travnatých ploch.

Čelakovského sady u Národního muzea
Čelakovského sady u Národního muzea

Při revitalizaci byla použita řada technologií zakládání vegetačních prvků, které významně podporují kvalitu zeleně a aktivně se zapojují do srážkoodtokových dějů. V sadech se nacházejí např. prokořenitelné buňky. U některých stávajících stromů bylo použito radiální mulčování nebo doplnění závlah. Hlavním cílem byla aplikace technologií pro podporu vsakování vody, což se povedlo. Čelakovského sady patří k jedním z nejlépe udržovaným veřejným plochám v Praze.


reklama

Další informace |
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
foto - Králová Kateřina
Kateřina Králová
Autorka pracuje jako odborná poradkyně projektu Počítáme s vodou.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

14.10.2022 06:53
Strom vyrůstající z trubky v dlažbě je něco příšerného a strom lituji.
Těm lidem okolo se to líbí?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.10.2022 15:38 Reaguje na Petr
Plastovou přežijem a dá se vyměnit za větší, v případě potřeby.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2022 10:37 Reaguje na Petr
To je jen optická potíž. Jinak je ten strom nejspíš ve strukturním substrátu a vody dostatek, takže kořeny budou spokojené :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.10.2022 09:04
To jsem zvědav, jak se budou kroutit, až to pořádně obroste a potom v suchých a horkých letních slunečních dnech budou muset na ty střechy denně pumpovat x kubíků vody, aby to nevyschlo a neodumřelo. Pravda, uvnitř nebude v létě horko a v zimě méně zima.
Případně pokud to nebude periodicky proplachováno třeba při silnějších srážkách, když se to při takovém množství dodévané, vody, která se odpaří, to omezené množství půdy zasolí a rostliny začnou kolabovat i při dostatku vláhy.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.10.2022 19:45 Reaguje na Radim Polášek
Ovšem toho " nebude v létě horko a v zimě méně zima" lze dosáhnout běžnou izolací s náklady řádově menšími. Což znamená i menší spotřebu zdrojů jak investičních, tak provozních. Ovšem byl by to houby kšeft.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 10:16 Reaguje na Viktor Šedivý
To chce tyto věci zavádět ve větším mnnožství a nechat je fungovat aspoň 20 let. Teprve potom jsou velmi dobře vidě případné zvýšené náklady nebo snížená životnost staveb. Osobně si myslím, že tyhle věci budou, až přestanou být nové, fungovat hlavně podle solventnosti majitele. Hodně solventní majitel bude vrážet velké peníze do rekonstukcí těch zelených doplňků staveb, i kvůli teřba perstiži, zatímco méně solventní majitel po objevení se potřeby nákladné rekonstrukce zruší zelené prvky a udělá z toho normální stavbu. Taky nebude zanedbatelné to, že například místo poměrně těžké zelené střechy by se snadno mohlo přistavět další patro budovy a na ni běžnou střechu, která je výrazně lehčí než ta zelená.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.10.2022 00:02 Reaguje na Radim Polášek
Já myslím, že se zelenými střechami je už zkušeností dost. Je to mimořádně náročné na kvalitu stavby, vyžaduje to trvalou údržbu a jakákoli oprava je šílený průšvih.
Takže drahé, drahé, drahé. Ale pro oko fajn, to je pravda.

---
Můžeme tedy čekat, že na to budou dotace, napakuje se pár projektantů a nějaké stavební firmy, bude to stát fůru peněz a za těch dvacet let bude zapotřebí nejen platit dluhy za dotace, ale ještě sehnat prachy na likvidaci.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2022 10:40 Reaguje na Viktor Šedivý
Ono je to částečně jinak a částečně naopak :)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2022 10:39 Reaguje na Radim Polášek
Tohohle se nebojte, to už jsou dnes dávno odzkoušené a vychytané postupy. My přejímáme základ letitých zkušeností ze západní Evropy a leccos chytří přidali i u nás. Jo, když to navrhne dobrá firma, šance na problémy je minimální.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 12:01
Smetanovo nábřeží - chodník jako umělecké dílo, včetně drahého kování na zemi i kolem kmínků. Kdyby dali do sousedního parku 1-2 stromy s pořádnou/normální listovou plochou, nahradí ta draze udržovaná párátka.

A ten strom v rouře, to je budoucnost lidstva. Mnoho povyku ("edukace") pro nic.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.10.2022 18:32
Potěmkinova vesnice jak vyšitá ... uděláme pár blbinek, i když teda nic proti nim, ale jinde likvidujeme městskou zeleň kvůli barákům jak o život.

Ať jdou někam.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2022 18:12
Má někdo z projektantů základní znalosti o růstu dřevin? Asi ne, protože
nechat kolem nich pouze beton, bez možnosti přístupu vzduchu ke kořenům
je zhovadilost. Nebude trvat dlouho a kořeny napadnou dřevokazné houby
a kryty budou plné nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokud vás skutečné stromy
ve městech obtěžují, tak je nesázejte vůbec a ani ty japonské kultivary,
které vypadají jeden jako druhý a jakoby by byly umělé. Tyčka + zelená koule je strom? Budiž, ale nikoliv pro mne.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2022 10:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale mají .). To spíš vy nemáte povědomí o tom, kudy se dnes vysazování stromů ve městech ubírá :-)! Dřívější laciné výsadby do malé jámy se stromu nepřátelským okolím, ale se kusem půdy na vzduchu už by se snad ani dělat nemělo. Cesta vede přes dostatečně velké jámy se speciálními substráty, kde se daří kořenům a kudy dobře proniká voda. Jen je to skryto zraku, protože by lidi držkovali, že se tam nedá chodit a bláto a kramflíčky a tak.
Věřte, že tohle je pro města asi jediná schůdná cesta - a v řadě měst v Evropě a Americe už se osvědčila.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.10.2022 00:22
První? Takovou "vsakovací rýhu" jsem dělal už asi před třiceti lety.

Ale je fakt, že jsem na to neměl projekt revitalizace, dotaci, PR manažera, ...
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist