https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vite-co-je-modro-zelena-infrastruktura
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Víte, co je modro-zelená infrastruktura?

11.9.2022 06:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zachycení dešťové vody na Postupimském náměstí v Berlíně.
Zachycení dešťové vody na Postupimském náměstí v Berlíně.
Modro-zelená infrastruktura (dále jen MZI) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady. MZI reaguje primárně na změny klimatu, velmi významná je však i v sekundárních dopadech, např. pozitivně ovlivňuje kvalitu vody v tocích. Aplikace tohoto typu opatření je pro životní prostředí a zdraví člověka významnou složkou.
 

Modrá infrastruktura

Opatření lze rozdělit do několika kategorií. Modrá infrastruktura je soubor prvků zadržujících vodu ve městě (obr. č. 1), ale i v krajině, což může mít zásadní vliv na mikroklima a koloběh vody v krajině. Mnohdy je tento typ také pojmenováván jako hospodaření s dešťovou vodou. Cílem je zadržet ve městě maximum srážkových vod. Bez realizace tohoto typu opatření všechna přitékající voda odtéká do podzemní kanalizace. Dochází tak k jejímu přetížení, z toho důvodu je nutná výstavba odlehčovacích komor. V maximální možné míře je nutné napodobit přirozené odtokové charakteristiky. Návrh na hospodaření s dešťovou vodou by měl fungovat pro všechny typy srážkové aktivity.

Střešní zahrada na budově v areálu Brumlovka v Praze 4.
Střešní zahrada na budově v areálu Brumlovka v Praze 4.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Zelená infrastruktura

Do kategorie zelené infrastruktury lze řadit vegetační střechy, vertikální zeleň nebo městské parky (obr. č. 2). Dle Davida Hory ze společnosti Treewalker byla zeleň dříve vnímána v první řadě jako estetický, případně kulturně-sociální prvek. Dnes převažují především adaptační cíle a správné začlenění zeleně do území. Vegetace je pro města velmi důležitá. Snižuje negativní vlivy dopadajícího záření, zachycuje škodlivé částice, snižuje teplotu v okolí, působí protihlukově, udržuje přirozený koloběh vody a má estetickou funkci. Cílem je dosáhnout určitého podílu zeleně tzv. MZI index, který je jistým měřítkem pro vytvoření žádaného mikroklimatu z hlediska zdraví. Stojí za zmínku, že právě aplikace prvků zelené infrastruktury zvyšuje hodnotu a efektivnost služeb.

Šedá infrastruktura

Vedle zelené a modré infrastruktury registrujeme také infrastrukturu šedou, která představuje stavebně-technická opatření. Jedná se například o permanentní či mobilní protipovodňové bariéry zabraňující rozlivu řek do zranitelných oblastí. Adaptaci lze za pomocí šedých opatření realizovat na úrovni jednotlivých budov, ulic, městských částí i celých měst. Výhodou je možnost uplatnění na omezeném prostoru, díky čemuž mají realizace velký potenciál při adaptaci urbanizovaných oblastí a sídel. Často se však jedná o specializovaná, statická či omezeně flexibilní opatření bez přesahu do dalších oblastí zranitelnosti či bez vedlejších přínosů. Snahou je tento typ infrastruktury implementovat společně s dalšími typy adaptačních opatření.

Mimo vyjmenované skupiny opatření je vhodné zmínit měkká opatření. Měkká neboli netechnická opatření jsou založena na chování lidí a jejich informovanosti.

Překážky realizace a právní rámec

Nedílnou součástí kvalitně odvedené práce je komplexní znalost zájmového území. Jak uvádí Klára Filaunová, specialistka pro strategie a urbánní procesy, je nutné určit, které zásahy je možné uskutečnit hned a které vzhledem k limitům území vyžadují delší časový rámec. Architekt Šimon Vojtík upozorňuje na to, že zejména u menších měst a obcí hrají velkou roli v realizaci dotace, které se vypisují z velké části na komplexnější řešení než jednotlivé segmenty modro-zelené infrastruktury.

Podmínky a možnosti adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modro-zelené infrastruktury jsou ukotveny v mnoha dokumentech. Kromě nového stavebního zákona existují na území České republiky legislativní i nelegislativní dokumenty, které s MZI souvisejí, např. zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, Politika architektury a stavební kultury České republiky nebo Plán adaptace měst na změnu klimatu prostřednictvím modro-zelené infrastruktury. Na mezinárodní úrovni se modro-zelené infrastruktuře věnuje například Strategie EU pro zelenou infrastrukturu.

Města a obce mají možnost vytvořit si vlastní předpisy dle principů udržitelného rozvoje. V případě vypracování pilotních projektů je možné ušetřit obecní peníze za poplatky odvodu srážkových vod, neboť na projekty je možné čerpat až 85 % dotací z Operačního programu Životní prostředí.

Zdroje
[1] ASIO NEW, spol. s.r.o. Modro-zelená infrastruktura. https://www.mzi.cz/
[2] Boušková: Modrozelená infrastruktura: Jak s ní pracovat, aby sloužila svému účelu, 2021. ASB-portal. https://www.asb-portal.cz/architektura/urbanismus/modrozelena-infrastruktura-jak-s-ni-pracovat-aby-slouzila-svemu-ucelu
[3] Drabinová: Modro-zelená infrastruktura změní podobu měst – Pokud ji budeme umět vytvořit: Zásady hospodaření s dešťovou vodou a legislativa (David Stránský), 2021. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/modro-zelena-infrastruktura-zmeni-podobu-mest-pokud-ji-budeme-umet-vytvorit/
[4] Vítek: Zásady modrozelené infrastruktury, 2021. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/wp-content/uploads/2019/09/Jiri-Vitek.pdf
[5] Modro zelená infrastruktura Městská zeleň, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/mestska-zelen
[6] Herout, Nadace Partnerství, Povodí Moravy, Magistrát hlavního města Prahy Adapterra Awards 2021 Příjemné a odolné město; Nadace Partnerství, 2021. ISBN 978-80-87897-08-9th ed.
[7] Trnka, Žalud, Hlavinka, Bartošová; et al.: Mitigační a adaptační opatření, 2020. Klimatická změna. https://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/pruvodce-zmenou-klimatu/
[8] Zahraniční exkurze Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou do Berlína 14.-16.6.2022. Odborný doprovod Dr.-Ing. Harald Sommer, Dipl.-Ing. Marco Schmidt, Dipl.-Phys.-Ing. Werner Wiartalla, Doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková
[9] Vrabcová: Anketa: Český veřejný prostor, 2019. ASB. https://www.asb-portal.cz/architektura/urbanismus/anketa-cesky-verejny-prostor
[10] Černý: 5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákon, 2021. fbadvokati. https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/8144-5-zasadnich-zmen-ktere-prinese-novy-stavebni-zakon
[11] Parlament ČR, překladatel Dolínek, Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu stavebního zákona ve znění schváleného komplexního pozměňovacího návrhu stavebního zákona hospodářského výboru ze dne 3.2.2021. MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA, březen 01, 2021
[12] John, Marrs, Neubert; et al.: Příručka zelené infrastruktury, 1th ed.; Drážďany, 2019.
[13] Vítek: Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury, 2018. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/wp- content/uploads/2018/10/3_VITEK-Adaptace-na-zm%C4%9Bnu-klimatu-prost%C5%99ednictv%C3%ADm-modrozelen%C3%A9-infrastruktury.pdf
[14] Pondělíček Michael, Vladislav Bízek: Adaptace na změnu klimatu, [online]; Civitas per Populi: Hradec Králové, 2016. ISBN: 978-80-87756-09-6th ed.

reklama

 
Další informace |
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
foto - Králová Kateřina
Kateřina Králová
Autorka pracuje jako odborná poradkyně projektu Počítáme s vodou.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

11.9.2022 09:30
Řekl bych, že pokud by se dodržovaly jednoduché zásady jako bílé velmi dobře tepelně izolované (stejně jako celé domy) střechy, zasakování veškeré dešťové vody ze střech a bohaté stromoví kolem budov, udělalo by se pro města nejvíce za nejméně peněz.

Problém asi je, že existují dotační programy na extravagantní projekty a pak se to buď velmi zřídka dělá takto extravagantně nebo se na to kašle.
Odpovědět
DB

Darth Bane

11.9.2022 18:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Svobodo, takže navrhujete ta současná města zbourat, a místo nich postavit tu Vaši fantasmagorii?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.9.2022 07:57 Reaguje na Darth Bane
Pokud vím, nic takového pan Svoboda neřekl, pouze ozelenění a bílé budovy. U nás se pustili do opravy náměstí, vykáceli stromy okolo chodníku, to prý muselo být, silnice sice vdlážděná, ale úzká, kamiony budou mít problém i autobus, v jednom místě musí do protisměru, ale to jsem nechtěl říci. Celé náměstí bude beton, minimálně zeleně. Víte i když se dnes vykřikuje o zadržování vody, to jsou jen gesta našich pohlavátů, dál se obnovují meliorace, kdyby to byl aspoň otevřený potok, to by se pak ty lokomotivy špatně dostavaly a museli se vyhnout potoku, prý meliorace je investice a jako taková se musí obnovit, ale nesmí se o tom mluvit. Je to stejné jako s oteplením, stále nám to vtloukají do hlav, čtu nyní knížku od jednoho lesníka aten píše, že v r.1951 byli teploty přez 30 stupňů a když si vezmete kde jsou teploměry dnes, dříve okolo bývala zeleň dnes beton, zničené lesy ty okolí vždy ochlazovaly, než začaly probírky u LČR kde jsou mezery a půda se vysušuje a stromy již špatně regulují zadržení vody, co tedy chceme. To nikdo nevidí nebo co? Najděte si zákoník Tereziánský a budete se divit, tehdy nebyli meliorace, ale dělaly se rybníky, proč asi? Nejspíš bylo větší teplo než dnes a to nebyly asfaltky i v polích (proč),vybetonované města a všude zeleň, remízy, zeleň podél cest, malé políčka. Začít se musí zde, jenže jak, když jde meliorace přez několik majetků? Od toho máme ty nahoře a ty by mohli začít myslet a trestat sami sebe za obnovu meliorací a nen kecat.....
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

11.9.2022 12:45
To Postupimské náměstí s tou stojící dešťovkou to musí být pěkná líheň komárů
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.9.2022 16:30 Reaguje na Jaroslav Bobr
...a také odpadkový koš, a ty plochy se musí vypouštět a čistit. Bezúdržbové není nic. Podobné umělé vodní plochy jsou v Kodani.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.9.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav Bobr
Pokud je zde voda co se pohybuje, tak tu nejsou komáři. Pokud chemie a likvidace křovin nebyla tak velká a bylo dost ryb, komáři nebyli tak rozmnoženi. Nejlepší je stálý přítok. Dnes solanka ze silnic likviduje vše, ani voda v mrazech nezamrzá, chemie z polí, nikdo pořádně neví z čeho to všechno je, to ničí naše vody a není přirozený nepřítel.....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist