https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-je-tmavka-svestkova-v-hledacku-najdi.je
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč je tmavka švestková v hledáčku NAJDI.JE?

31.8.2022 06:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tmavka švestková.
Tmavka švestková.
Foto | Michal Skalský / Najdi.je
Cílem desáté pátrací akce projektu NAJDI.JE je tmavka švestková (Eurytoma schreineri), která se u nás vyskytuje od roku 2012. Jak její jméno napovídá, tato „vosička“ z nadčeledi chalcidek (Chalcidoidea), řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), se vyvíjí na nejrůznějších peckovinách, zejména švestkách a mirabelkách. U nás se už lokálně usídlila a aktuálně jsou známy dvě významné oblasti jejího výskytu – jihovýchodní Morava (Uherské Hradiště a okolí) a východní Čechy (Jičín a okolí).
 
Podobně jako třeba u vrtule ořechové, může být rychlost šíření dospělců až v řádech desítek kilometrů, a proto je nutné sledovat její případný výskyt na celém území. Monitoring a vyhodnocení výsledků je prováděno ve spolupráci s výzkumným týmem Jany Ouředníčkové a Michala Skalského (Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.), kteří se problematikou invazních škůdců ovoce, včetně tmavky švestkové, dlouhodobě věnují.

Dospělci tmavky jsou černí, mají průhledná křídla, přední pár je pak tzv. zakouřený. Tmavka má výrazně červené a poměrně velké oči. Hlava a hruď jsou matné, zadeček je lesklý, nohy mají hnědavá chodidla, konce stehen a holení. Samci jsou štíhlejší a dorůstají délky pouze 4 až 6 mm; samice jsou zavalitější, dorůstají délky 7 až 7,5 mm.

Identifikace dospělců je poměrně obtížná a pátrací akce se proto zaměřuje na monitoring nezaměnitelných larev uvnitř pecek. Larvy jsou bělavé s nažloutlou hlavovou kapsulí a hnědými kusadly, zavalité, beznohé, zahnuté do tvaru písmene C, poslední stádium (instar) je dlouhý 7 až 9 mm.

Tmavka má na našem území pouze jednu generaci ročně, dospělci se objevují v období od konce kvetení švestek do druhého opadu plodů a žijí 6 až 11 dní. Oplodněné samice kladou vajíčka do vyvíjecích se plodů, kde se po 16 až 20 dnech líhnou larvy. V každé pecce dokončí vývoj vždy pouze jedna larva, která vyžírá její jádro, a způsobuje tak ukončení růstu plodu, jeho předčasné vybarvení, vysušení (tzv. mumifikaci) a většinou opad. Při silném napadení začíná masový opad plodů na začátku července.

Plně vyvinutá larva přezimuje v pecce opadlého plodu, přečkat takto může i dvě následující vegetační období. Larvy se kuklí na jaře, když průměrné denní teploty přesáhnou 10 °C (tj. cca od poloviny dubna). Dospělci se líhnou 13 až 27 dní po zakuklení, v závislosti na meteorologických podmínkách. Vylíhlí dospělci opouštějí pecku kruhovým otvorem o průměru 1,0 až 1,5 mm, který v ní vykusují.

Foto | Michal Skalský / Najdi.je

Larvy v peckách jsou extrémně odolné vůči vlivům okolí. Pokud vás napadá, že například silné jarní mrazy by s tmavkou mohly zatočit, pak se mýlíte. Larvy jednoduše využijí možnosti prodloužené diapauzy. Dokáží přežít v pecce také druhý teplotní extrém – živé larvy byly objeveny i v ohořelých peckách po vypalování trávy.

Cílem je tmavku švestkovou nejen najít, ale také odhadnout procento její škodlivosti. Pokud není poškození zřejmé na první pohled (masový opad plodů), je dobré kontrolovat opadané seschlé plody a hledat u nich po rozlousknutí pecky larvy, nejlépe pomocí svěráku jejich příčným stlačením. Na základě těchto dat můžeme následně vytvořit vhodný systém ochrany, konkrétně například výběrem odolných odrůd hostitelských rostlin.

Tmavka švestková nejvíce ohrožuje systémy ekologické produkce, v nichž je omezeno používání insekticidů. Pokud se u vás objeví, mohou se ztráty na úrodě dostat přes 80 %. Napadeny bývají hlavně plody slivoně švestky, slivoně slívy a slivoně mirabelky. Přírodním rezervoárem tmavky mohou být zplanělé švestky a myrobalány, případně trnky. Z u nás pěstovaných odrůd švestky jsou silně napadány odrůdy ´Stanley´, ´Durancia´ a ´Tophit´.

Velký problém mohou způsobit pecky, které se po odpeckování švestek v palírnách dostanou na skládky či komposty a nejsou překryty dalším materiálem. Pokud nejsou do jara spáleny, rozdrceny či zakopány hluboko do půdy, na jaře z nich vyletí dospělci a šíří se do okolí. Dalším problémem mohou být také povidlárny a jiné závody na zpracování ovoce, případně turisté, kteří si u silnice natrhají pár švestek po cestě z výletu a odvezou si je přes půl republiky domů. Pecky z nich jsou málokdy bezpečně zlikvidovány, protože povědomí o riziku šíření tmavky švestkové není dostatečně známo.

Škody na úrodě mohou být nepříjemně veliké.
Škody na úrodě mohou být nepříjemně veliké.
Foto | Michal Skalský / Najdi.je

Kromě důsledné likvidace pecek je možné podpořit její přirozené predátory a parazitoidy. V místech původního výskytu je známým parazitoidem tmavky například chalcidka Torymus eurytomae z čeledi krásenkovitých (Torymidae). Pokud je nutné použít chemický přípravek, tak ideálně nějaký se selektivní účinností, aby byly vedlejší účinky na užitečné organismy co nejmenší. Přípravky se používají proti dospělcům ještě před tím, než nakladou vajíčka. Proti larvám už ochrana účinná není.

Tato pátrací akce je aktuální od července po celou sezonu. Zapojte se do monitoringu také a pomozte zmapovat aktuální rozšíření tmavky švestkové. Pokud larvy v plodech objevíte, prosíme zašlete nám údaj přes náš formulář, a my se s vámi ihned zkontaktujeme. A v příštím roce nám můžete pomoci sledovat výsledky různých variant preventivní ochrany proti tomuto škůdci. Všechny aktuality jsou zveřejňovány na sociálních sítích a na webu najdije.cz.


reklama

 
Další informace |
Výzkum probíhá v rámci řešení projektu TAČR QK22020019 financovaného Mze.
foto - a Jiří Skuhrovec Hana Platková
Hana Platková a Jiří Skuhrovec
Autoři pracují pro Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JC

Jan Chloupek

31.8.2022 08:06
Další katastrofa pro české ovocnářství, když proti larvám neexistuje ochrana ? Článek je informačně nedostačující, neboť nenavrhuje způsob používání insekticidů proti tmavce švestkové. Co bychom však chtěli od Ekolistu ? Pro mne z toho vyplývá, že bio produkce bude minimální a ta většinu lidí nenasytí !
Odpovědět
JS

Jiří Skuhrovec

31.8.2022 08:56 Reaguje na Jan Chloupek
Článek má za úkol upozornit na danou problematiku a snaží se hledat cestu pomocí spolupráce s občany, tím, že je zapojí do pokusů. Používání insekticidů musí být nejdříve otestováno, a pokud se tu objeví nějaký nový invazní druh, tak to chvíli trvá. Díky zapojení většího množství lidí se to může podařit rychleji. Letos už takto testujeme prostředky proti vrtuli ořechové, a to díky 70 lidem, kteří to testují na svých zahradách po celé republice. V dalším roce se plánuje takový pokus i proti tmace švestkové.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.8.2022 13:07
Je to docela průšvih. Pane Skuhrovče, aby bylo ošetření účinné a správně načasováno, bude v podstatě pro velkopěstitele a zahrádkáře jediným možným vodítkem instalace signalizačních lepových desek? A pokud ano, jaké barvy?
Odpovědět
JS

Jiří Skuhrovec

1.9.2022 09:31 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, lepové desky a návnady ve správný čas (když jsou aktivní dospělci) budou asi ta hlavní možnost. Jan Ouředníčková a Michal Skalský se tomu věnují již nějakou dobu, a na základě jejich zkušeností (+ se nám ozvali dvě české firmy) budeme chtít testovat tuto ochranu u lidí na zahradách, aby jsme pokryli, co největší variabilitu krajiny. Oslovíme všechny lidi, od nichž budeme mít potvrzený výskyt tohoto škůdce na zahradě.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.9.2022 07:47
Opět další škůdce. Pamatiji si když byl zakázaný dovoz brambor z Polska, bylo to kvůli háďátku. Po tzv. revoluci se vše zrušilo. Odkud se tento škůdce vzal? Začínám mít obavy, že je to další úmysl. Potřebujeme přeci dovážet jedovaté produkty z Evropy, tam je toho dost a hlavně odpadu do ČR. Podívejte se na kůrovce, naprostá ukázka likvidace našich lesů a mohou za to ochrana přírody a LČR, tedy stát. Otrávené řeky a nic se nedokáže, není viník. Odvodňování a stále není voda. Myslim, že tohoto škůdce mám ve švestkách, takový opad jsem neviděl v žádnym roce. Mne jen zajímá , kde je chyba a nebo to je úmysl...?
Odpovědět
JS

Jiří Skuhrovec

1.9.2022 09:36 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Invazní druhy se šíří zejména díky obrovské globalizace a s ní spojenou dopravou. A samozřejmě se tu také mění podmínky, je zde tepleji a tak druhy, které by se před 30 lety tady nedokázali vyvíjet, tak to dnes už zvládnou. Úmysl v tom rozhodně není, stejně jako to nebyl s mandelinkou. Ta tu byla již před 1 světvou válkou, ale neměla možnost se tak namnožit. Nicméně po válkách se začali ve velké pěstovat brambory (možnost získat hodně jídla za nízkou cenu) a pokud přišlo vhodné počasí, tak se škůdce přemnožil. Stejná situace je i u kůrove - ochrana přírody s tím nemá nic společného, pokud tedy nedokázali způsobit nízké srážky, a vyšší teploty.
Btw. Háďátka se se stále sledují, a většina druhů je mezi karantenními škůdci - vše řeší ÚKZUZ.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.9.2022 12:49
Hm, popis vypadá pro naše švestky nebezpečně, zejména pro ty kvalitnější pozdnější. Troufám si odhadnout, že se jedná o škůdce s pomalou intenzitou jeho rozšiřování, kdy se kalamita projeví na stanovištích až po několika letech postupného zvětšování počtu škůdce.
Problematické vidím zejména to, že nejde likvidovat třeba kompostováním opadlých plodů, protože larvy jsou hodně tepelně odolné. Ale snad je to chybný údaj, který se bude modifikovat. Pokud ne, velkovýrobci pak budou třeba používat stroje, které budou pecky v opadaných suchých plodech drtit, dobní pěstitelé budou muset toto likvidovat nějak individuálně.
Určité naděje vkládám do popisu vzhledu té vosičky, vzhledem ke své barevnosti bude asi snadnou kořistí hmyzožravých ptáků.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist