Proč je tmavka švestková v hledáčku NAJDI.JE?

Cílem desáté pátrací akce projektu NAJDI.JE je tmavka švestková (Eurytoma schreineri), která se u nás vyskytuje od roku 2012. Jak její jméno napovídá, tato „vosička“ z nadčeledi chalcidek (Chalcidoidea), řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), se vyvíjí na nejrůznějších peckovinách, zejména švestkách a mirabelkách. U nás se už lokálně usídlila a aktuálně jsou známy dvě významné oblasti jejího výskytu – jihovýchodní Morava (Uherské Hradiště a okolí) a východní Čechy (Jičín a okolí). Podobně jako třeba u vrtule ořechové, může být rychlost šíření dospělců až v řádech desítek kilometrů, a proto je nutné sledovat její případný výskyt na celém území. Monitoring a vyhodnocení výsledků je prováděno ve spolupráci s výzkumným týmem Jany Ouředníčkové a Michala Skalského (Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.), kteří se problematikou invazních škůdců ovoce, včetně tmavky švestkové, dlouhodobě věnují.

Dospělci tmavky jsou černí, mají průhledná křídla, přední pár je pak tzv. zakouřený. Tmavka má výrazně červené a poměrně velké oči. Hlava a hruď jsou matné, zadeček je lesklý, nohy mají hnědavá chodidla, konce stehen a holení. Samci jsou štíhlejší a dorůstají délky pouze 4 až 6 mm; samice jsou zavalitější, dorůstají délky 7 až 7,5 mm.

Identifikace dospělců je poměrně obtížná a pátrací akce se proto zaměřuje na monitoring nezaměnitelných larev uvnitř pecek. Larvy jsou bělavé s nažloutlou hlavovou kapsulí a hnědými kusadly, zavalité, beznohé, zahnuté do tvaru písmene C, poslední stádium (instar) je dlouhý 7 až 9 mm.

Tmavka má na našem území pouze jednu generaci ročně, dospělci se objevují v období od konce kvetení švestek do druhého opadu plodů a žijí 6 až 11 dní. Oplodněné samice kladou vajíčka do vyvíjecích se plodů, kde se po 16 až 20 dnech líhnou larvy. V každé pecce dokončí vývoj vždy pouze jedna larva, která vyžírá její jádro, a způsobuje tak ukončení růstu plodu, jeho předčasné vybarvení, vysušení (tzv. mumifikaci) a většinou opad. Při silném napadení začíná masový opad plodů na začátku července.

Plně vyvinutá larva přezimuje v pecce opadlého plodu, přečkat takto může i dvě následující vegetační období. Larvy se kuklí na jaře, když průměrné denní teploty přesáhnou 10 °C (tj. cca od poloviny dubna). Dospělci se líhnou 13 až 27 dní po zakuklení, v závislosti na meteorologických podmínkách. Vylíhlí dospělci opouštějí pecku kruhovým otvorem o průměru 1,0 až 1,5 mm, který v ní vykusují.

Larvy v peckách jsou extrémně odolné vůči vlivům okolí. Pokud vás napadá, že například silné jarní mrazy by s tmavkou mohly zatočit, pak se mýlíte. Larvy jednoduše využijí možnosti prodloužené diapauzy. Dokáží přežít v pecce také druhý teplotní extrém – živé larvy byly objeveny i v ohořelých peckách po vypalování trávy.

Cílem je tmavku švestkovou nejen najít, ale také odhadnout procento její škodlivosti. Pokud není poškození zřejmé na první pohled (masový opad plodů), je dobré kontrolovat opadané seschlé plody a hledat u nich po rozlousknutí pecky larvy, nejlépe pomocí svěráku jejich příčným stlačením. Na základě těchto dat můžeme následně vytvořit vhodný systém ochrany, konkrétně například výběrem odolných odrůd hostitelských rostlin.

Tmavka švestková nejvíce ohrožuje systémy ekologické produkce, v nichž je omezeno používání insekticidů. Pokud se u vás objeví, mohou se ztráty na úrodě dostat přes 80 %. Napadeny bývají hlavně plody slivoně švestky, slivoně slívy a slivoně mirabelky. Přírodním rezervoárem tmavky mohou být zplanělé švestky a myrobalány, případně trnky. Z u nás pěstovaných odrůd švestky jsou silně napadány odrůdy ´Stanley´, ´Durancia´ a ´Tophit´.

Velký problém mohou způsobit pecky, které se po odpeckování švestek v palírnách dostanou na skládky či komposty a nejsou překryty dalším materiálem. Pokud nejsou do jara spáleny, rozdrceny či zakopány hluboko do půdy, na jaře z nich vyletí dospělci a šíří se do okolí. Dalším problémem mohou být také povidlárny a jiné závody na zpracování ovoce, případně turisté, kteří si u silnice natrhají pár švestek po cestě z výletu a odvezou si je přes půl republiky domů. Pecky z nich jsou málokdy bezpečně zlikvidovány, protože povědomí o riziku šíření tmavky švestkové není dostatečně známo.

Kromě důsledné likvidace pecek je možné podpořit její přirozené predátory a parazitoidy. V místech původního výskytu je známým parazitoidem tmavky například chalcidka Torymus eurytomae z čeledi krásenkovitých (Torymidae). Pokud je nutné použít chemický přípravek, tak ideálně nějaký se selektivní účinností, aby byly vedlejší účinky na užitečné organismy co nejmenší. Přípravky se používají proti dospělcům ještě před tím, než nakladou vajíčka. Proti larvám už ochrana účinná není.

Tato pátrací akce je aktuální od července po celou sezonu. Zapojte se do monitoringu také a pomozte zmapovat aktuální rozšíření tmavky švestkové. Pokud larvy v plodech objevíte, prosíme zašlete nám údaj přes náš formulář, a my se s vámi ihned zkontaktujeme. A v příštím roce nám můžete pomoci sledovat výsledky různých variant preventivní ochrany proti tomuto škůdci. Všechny aktuality jsou zveřejňovány na sociálních sítích a na webu najdije.cz.

---

reklama

---