Proč vznikají v krajině hadníky?
Ideální místo k umístnění hadníku je třeba pod stromem, aby se hadník ranními a večerními paprsky prohřál, ale v poledne byl ve stínu a nedošlo tak k jeho úplnému vyschnutí.
Přečtěte si také |
Pavel Brodecký: Zarůstání krajiny„Obnově luk a podpoře jejich druhové rozmanitosti se intenzivně věnujeme třetím rokem. Naše hadníky může veřejnost vidět v Mokřadech Česká Ves, na loukách v okolí Dolních Plání na Ještědu, ve Veseckém údolí v Liberci či v lokalitě Rybníčky u Lomnice nad Popelkou. Hadníky plníme právě posečenou trávou z luk, na nichž rostou vzácné druhy rostlin.“ vysvětluje Lucie Stránská, která má ve Čmeláku péči louky na starosti.
„Budování hadníků probíhá v době, kdy je na to čas – většinou na jaře nebo podzim, v létě je plno práce se sekáním luk. A hadníky plazi opravdu využívají – pozorovali jsme na nich jak relativně hojné slepýše, tak i vzácnější zmiji nebo užovku“ doplňuje Jana Bujoková, ředitelka organizace.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
karel krasensky
11.11.2023 14:06Pavel Jeřábek
11.11.2023 16:58 Reaguje na karel krasenskyAle to se ještě v peci mohlo topit dřevem.
Zbyněk Šeděnka
11.11.2023 23:41 Reaguje na karel krasenskyBřetislav Machaček
15.11.2023 16:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaa už nemá možnost utéci. Stalo se to kamarádovi při
vysekávání buřiny a měl do nohy kousanec jako hrom.
Hajný ho vzal autem do špitálu pro sérum a druhý den
kosil jako nic. Každý tvor, nemající možnost úniku,
zaútočí i na násobně většího tvora. Každopádně mít
zmije u domu s malými dětmi není žádná radost, neboť
náhoda je blbec a stát se může cokoliv. No a pak ty
fóbie, když sousedka šílí i z užovky, která mi zimuje
v hromadě dřevitého kompostu. Být to zmije, tak asi
kvůli dobrým sousedským vztahům tu hromadu (hadník) zruším. Nestálo by to asi za ty problémy.
Jiří Spíšek
12.11.2023 19:59Kdo jen trochu uvažuje, je mu jasné, jak laická veřejnost (více jak 90% náhodných čtenářů), bude reagovat na slovo "Hadník". Méně dráždivé bude pojmenování alespoň "Plazník", či jiné slovo vystihující smysl tohoto zařízení. Při tom se takový plazník nemusí stát útočištěm jen pro hady, ale i pro ještěrky, včetně slepýše křehkého. Proč zbytečně dráždit veřejnost, aby si zase mohl stěžovat, že ochranáři podporují tolik nenáviděné zmije. Nedávno to byly fámy o jejich vysazování, nyní zase, že jim stavíme líhně. Zamyslete se prosím a nežijte jen ve své ulitě, kde se setkáváte pouze s jedinci naladěnými na stejnou strunu. Těch ostatních, kterým by taková činnost a články měly být především určené, je o 99% víc a jak budou reagovat, si doufám dovedete představit. Můžete mi můj názor rozmluvit: jirispisek@seznam.cz
Karel Zvářal
15.11.2023 09:05Lukas B.
15.11.2023 14:28 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
15.11.2023 17:19 Reaguje na Lukas B.levné, je pro profesionální ochranáře špatné. U nás při
revitalizaci tůní hadníků postavili pět za tisíce i
v temné lese, kam slunce nazasvitne ani v zimě po opadu listí. Po prvém naplnění klestím je nikdo nedoplňuje a
po zetlení tyčoviny zůstane pouze poplastované pletivo
ve změti prorůstajícího neduživého ostružiní a maliní.
Dělníci mi na moji kritiku, že jsou na špatné místě odpověděli, že projekt dělal odborník z AOPK, který má
na to školy a že pouze plní příkazy. "Odborník" se o
ničem s laiky nechtěl bavit a dopadlo to stejně, jako
s tůněmi bez vody a s nově vysušeným potokem. Peníze
vyletěly přes stavební firmy komínem, ale co, bylo to
přece za dotace a tak o nic nejde! Navíc v okolí je
přeužovkováno tak, že i díky ostatním predátorů nemají
žáby šanci přežít ani dokončení přeměny pulce v žábu,
pokud do té doby tůně navíc nevyschnou. Pouze dodám to,
že kdysi tam nebyl jezevec, lišky, volavky a žab tam byly stovky. Ten večerní koncert už asi nikdy neuslyším, ale alespoň vím, jak vypadá volavka, liška v poledne a
jezevec už před setměním.
Radim Polášek
15.11.2023 19:40Jenže už za komunistů meze rozorali a třeba tam, kde rozorali staleté pastviny a objevily se jim balvany, nasadili drtič kamenů a hadi a ještěrky a lasičky atd měli utrum.
Břetislav Machaček
18.11.2023 15:11 Reaguje na Radim PolášekPokud nemám co žrát, tak se nemnožím. Bez hromad hnoje není
much a hnojných červů, bez humusu v půdě není půdní hmyz, bez
hmyzu ve vodě se nemají pulci a rybky čeho nažrat a bez žab a malých rybek mají hlad i užovky. Vše se vším souvisí a hadníkem k rozmnožování hlad hadů nevyřešíte. Tam, kde mají potravy dost se množí i bez hadníků pod starým pařezem a nebo někde pod větším kamenem. Ukrývají se a zimují ve staré krtčí noře či
pouze pod tím pařezem.
Důležité je pro jejich vajíčka teplo, vlhko a hlavně bezpečí, aby je nesežrali jiní predátoři, ale hlavně je to o dostatku
potravy. Bez potravy, nebudou hadi, ještěrky a ani lasičky!
To je základ a ten chybí čím dál více!
Radim Polášek
16.11.2023 14:36Břetislav Machaček
18.11.2023 15:29 Reaguje na Radim Polášeknich dát třeba mech. Takto jsem vytvořil zimoviště pro
ropuchy umístěné ale až pod základem hromady kamení. Díky
fotopasti mám zjištěno, že z dutiny letos na jaře postupně
vylezlo pět ropuch a na podzim do ní napochodovaly letos
pouze tři. Totéž u dutiny ze starého barelu se senem v
hromadě kompostu s tunelem z plastové roury pro ježka. Přezimoval, ale zatím je zimoviště prázdné. Zajímal se o to
ale potkan, který to vzdal díky přítomnosti sousedovy kočky,
která na teplém kompostu v chladných nocích ráda vysedává.
I s tím je třeba počítat, že to mohou použít i myši a potkani
o které nestojíme. U té zídky pod úly vás varuji před tím,
že bude úkrytem pro rejsky a ti vám mohou v zimě včelstva rušit. Lépe mít úly na ocelových konstrukcích a chránit je
před rejsky a mravenci tím, že nohy podstavce postavíte do
nádob s vodou, která bude současně nouzovou napáječkou pro
včely. Každopádně bych pod úly suchou zídku nedoporučoval.