https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-vznikaji-v-krajine-hadniky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč vznikají v krajině hadníky?

11.11.2023 06:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stavba hadníku. Mokřady Jablonné.
Stavba hadníku. Mokřady Jablonné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Většina plazů dnes patří mezi zvláště chráněné druhy i proto, že jim mizí vhodná stanoviště pro líhnutí, jako staré vykotlané stromy, komposty či hromady hnoje, které bývaly u každého hospodářství. Pomoci jim tak může například budování tzv. hadníků, které na vhodných lokalitách vytváří i liberecký spolek Čmelák.
 
Líhniště pro plazy (tzv. hadník) je většinou dřevěná konstrukce z kulatiny o rozměru alespoň 2 x 2 m a výškou cca jeden metr, která je potažena plotovým pletivem, což zabraňuje vniknutí např. divokých prasat, která by si na snesených vajíčkách ráda pochutnala. Vnitřek je tvořený směsí kamenů, větví, kůry, trávy, listí apod. To vytváří vhodný prostor právě pro úkryt plazů a kladení vajíček, navíc tlení trávy a listí vytvoří potřebné teplo a vlhko.

Stavba hadníku. Mokřady Jablonné.
Stavba hadníku. Mokřady Jablonné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ideální místo k umístnění hadníku je třeba pod stromem, aby se hadník ranními a večerními paprsky prohřál, ale v poledne byl ve stínu a nedošlo tak k jeho úplnému vyschnutí.

„Obnově luk a podpoře jejich druhové rozmanitosti se intenzivně věnujeme třetím rokem. Naše hadníky může veřejnost vidět v Mokřadech Česká Ves, na loukách v okolí Dolních Plání na Ještědu, ve Veseckém údolí v Liberci či v lokalitě Rybníčky u Lomnice nad Popelkou. Hadníky plníme právě posečenou trávou z luk, na nichž rostou vzácné druhy rostlin.“ vysvětluje Lucie Stránská, která má ve Čmeláku péči louky na starosti.

Hadník na louce u Proseče.
Hadník na louce u Proseče.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Budování hadníků probíhá v době, kdy je na to čas – většinou na jaře nebo podzim, v létě je plno práce se sekáním luk. A hadníky plazi opravdu využívají – pozorovali jsme na nich jak relativně hojné slepýše, tak i vzácnější zmiji nebo užovku“ doplňuje Jana Bujoková, ředitelka organizace.


reklama

 
foto - Stráská Lucie
Lucie Stráská
Autorka je projektová manažerka spolku Čmelák – Společnost přátel přírody.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

11.11.2023 14:06
Pro zmije je daleko vhodnější než hadník lopata s delší nasadou
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

11.11.2023 16:58 Reaguje na karel krasensky
To už udělal Jeníček s Mařenkou.
Ale to se ještě v peci mohlo topit dřevem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2023 23:41 Reaguje na karel krasensky
Když zmiji nebudete dráždit, nezaútočí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.11.2023 16:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je smůla, když si ji nevšimnete třeba při práci v lese
a už nemá možnost utéci. Stalo se to kamarádovi při
vysekávání buřiny a měl do nohy kousanec jako hrom.
Hajný ho vzal autem do špitálu pro sérum a druhý den
kosil jako nic. Každý tvor, nemající možnost úniku,
zaútočí i na násobně většího tvora. Každopádně mít
zmije u domu s malými dětmi není žádná radost, neboť
náhoda je blbec a stát se může cokoliv. No a pak ty
fóbie, když sousedka šílí i z užovky, která mi zimuje
v hromadě dřevitého kompostu. Být to zmije, tak asi
kvůli dobrým sousedským vztahům tu hromadu (hadník) zruším. Nestálo by to asi za ty problémy.
Odpovědět
JS

Jiří Spíšek

12.11.2023 19:59
Již jednou jsem při podobně laděném článku reagoval svým doporučením:
Kdo jen trochu uvažuje, je mu jasné, jak laická veřejnost (více jak 90% náhodných čtenářů), bude reagovat na slovo "Hadník". Méně dráždivé bude pojmenování alespoň "Plazník", či jiné slovo vystihující smysl tohoto zařízení. Při tom se takový plazník nemusí stát útočištěm jen pro hady, ale i pro ještěrky, včetně slepýše křehkého. Proč zbytečně dráždit veřejnost, aby si zase mohl stěžovat, že ochranáři podporují tolik nenáviděné zmije. Nedávno to byly fámy o jejich vysazování, nyní zase, že jim stavíme líhně. Zamyslete se prosím a nežijte jen ve své ulitě, kde se setkáváte pouze s jedinci naladěnými na stejnou strunu. Těch ostatních, kterým by taková činnost a články měly být především určené, je o 99% víc a jak budou reagovat, si doufám dovedete představit. Můžete mi můj názor rozmluvit: jirispisek@seznam.cz
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.11.2023 09:05
Stejný efekt mají hromádky klestu, který se dnes často nechává v lese zetlít. Nebo zčernalé "zapomenuté" balíky (kotouče) sena dlouhodobě vystavené dešti a z louky odvezené na kraj pozemku. Plazi tak maj skvělé časy...
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.11.2023 14:28 Reaguje na Karel Zvářal
nejlepší (a nejhezčí)je vysbírané kamení na mezích, pěkně zafoukané listím a prorostlé "bordelem".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.11.2023 17:19 Reaguje na Lukas B.
Oba pánové máte pravdu, ale to je příliš levné a co je
levné, je pro profesionální ochranáře špatné. U nás při
revitalizaci tůní hadníků postavili pět za tisíce i
v temné lese, kam slunce nazasvitne ani v zimě po opadu listí. Po prvém naplnění klestím je nikdo nedoplňuje a
po zetlení tyčoviny zůstane pouze poplastované pletivo
ve změti prorůstajícího neduživého ostružiní a maliní.
Dělníci mi na moji kritiku, že jsou na špatné místě odpověděli, že projekt dělal odborník z AOPK, který má
na to školy a že pouze plní příkazy. "Odborník" se o
ničem s laiky nechtěl bavit a dopadlo to stejně, jako
s tůněmi bez vody a s nově vysušeným potokem. Peníze
vyletěly přes stavební firmy komínem, ale co, bylo to
přece za dotace a tak o nic nejde! Navíc v okolí je
přeužovkováno tak, že i díky ostatním predátorů nemají
žáby šanci přežít ani dokončení přeměny pulce v žábu,
pokud do té doby tůně navíc nevyschnou. Pouze dodám to,
že kdysi tam nebyl jezevec, lišky, volavky a žab tam byly stovky. Ten večerní koncert už asi nikdy neuslyším, ale alespoň vím, jak vypadá volavka, liška v poledne a
jezevec už před setměním.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.11.2023 19:40
Dříve chudý rolník vybíral ty kameny ručně z pole, vysypal je na hromadu na mezi a přidal k tomu ještě kořeny pýru a dalších plevelů, co z pole vyhrabal branami a "hadník" byl hotov.
Jenže už za komunistů meze rozorali a třeba tam, kde rozorali staleté pastviny a objevily se jim balvany, nasadili drtič kamenů a hadi a ještěrky a lasičky atd měli utrum.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2023 15:11 Reaguje na Radim Polášek
Vámi jmenovaná zvířata mají hlavně utrum díky úbytku potravy.
Pokud nemám co žrát, tak se nemnožím. Bez hromad hnoje není
much a hnojných červů, bez humusu v půdě není půdní hmyz, bez
hmyzu ve vodě se nemají pulci a rybky čeho nažrat a bez žab a malých rybek mají hlad i užovky. Vše se vším souvisí a hadníkem k rozmnožování hlad hadů nevyřešíte. Tam, kde mají potravy dost se množí i bez hadníků pod starým pařezem a nebo někde pod větším kamenem. Ukrývají se a zimují ve staré krtčí noře či
pouze pod tím pařezem.
Důležité je pro jejich vajíčka teplo, vlhko a hlavně bezpečí, aby je nesežrali jiní predátoři, ale hlavně je to o dostatku
potravy. Bez potravy, nebudou hadi, ještěrky a ani lasičky!
To je základ a ten chybí čím dál více!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.11.2023 14:36
Jsem zvědav, jestli doma taky nevytvořím hadník. Chystám totiž jako větší podstavec pod úly gabion, do kterého "uklidím" kameny, které mi doma nadbývají a možna i starý beton.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2023 15:29 Reaguje na Radim Polášek
Doporučuji v té kamenné zídce cíleně vytvořit dutiny a do
nich dát třeba mech. Takto jsem vytvořil zimoviště pro
ropuchy umístěné ale až pod základem hromady kamení. Díky
fotopasti mám zjištěno, že z dutiny letos na jaře postupně
vylezlo pět ropuch a na podzim do ní napochodovaly letos
pouze tři. Totéž u dutiny ze starého barelu se senem v
hromadě kompostu s tunelem z plastové roury pro ježka. Přezimoval, ale zatím je zimoviště prázdné. Zajímal se o to
ale potkan, který to vzdal díky přítomnosti sousedovy kočky,
která na teplém kompostu v chladných nocích ráda vysedává.
I s tím je třeba počítat, že to mohou použít i myši a potkani
o které nestojíme. U té zídky pod úly vás varuji před tím,
že bude úkrytem pro rejsky a ti vám mohou v zimě včelstva rušit. Lépe mít úly na ocelových konstrukcích a chránit je
před rejsky a mravenci tím, že nohy podstavce postavíte do
nádob s vodou, která bude současně nouzovou napáječkou pro
včely. Každopádně bych pod úly suchou zídku nedoporučoval.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist