První jarní Motýlí půlhodinka startuje. Připravte si papír a tužku a pojďte hledat motýly

Letos proběhne první ročník tzv. Motýlí půlhodinky. Je to akce zaměřená na celostátní sčítání denních motýlů, do kterého se mohou zapojit i naprostí začátečníci, ať už jednotlivci, děti ze škol nebo rodiny s dětmi, pro které může jít o výbornou rodinnou zábavu. Sčítání proběhne v jarní a letní etapě. Výsledky budou sloužit k lepší ochraně motýlů, kteří z naší přírody mizí dramatickou rychlostí. Zkušenější pozorovatelé se navíc mohou zapojit i do složitějších způsobů sčítání. Každý z nás se pak může podílet na přímé ochraně motýlů na svých zahradách nebo venku v přírodě soukromě i během dobrovolnických akcí s ochranáři. „Jarní sčítání proběhne v termínu od 3. do 9. června, kdy si sčitatelé za vhodného počasí vyčlení půl hodiny na sledování motýlů. Je dobré začít se připravovat už teď a seznamovat se s motýly na fotografiích nebo přímo venku, aby údaje o motýlech byly co nejpřesnější,“ vysvětluje hlavní koordinátor Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Ta v úzké spolupráci s vědci z České společnosti entomologické, Společnosti pro ochranu motýlů a Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Motýlí půlhodinku organizuje.

Odborníci připravili několik úrovní tak, aby se mohl zapojit opravdu každý. Význam má i to, když lidé žádného motýla pozorovat nebudou, protože právě i tyto údaje, kde motýly už nenajdeme, jsou důležité pro jejich lepší podporu. Čím více údajů se podaří od veřejnosti získat, tím lépe.

„Za měsíc se dá při troše snahy vypracovat z režimu naprostý neználek, kdy je člověk rád, že vůbec pozná, že je to motýl, až na úroveň, kdy dokáže některé druhy určit rovnou za letu,“ doplňuje Zdeněk Faltýnek Fric z Entomologického centra Akademie věd.

„Kromě určovacích klíčů, které najdete na našich stránkách, lze využít šikovnou mobilní aplikaci iNaturalist, která dnes už dokáže velmi dobře určit motýla za vás jen z fotografie pořízené mobilem. Fotografii motýla si můžete nechat určit i prostřednictvím komunity na facebookové stránce Motýlí klenoty. Pro snadnější učení se hodí i síťka na motýly, díky které si můžeme motýly lépe prohlédnout a určit často až na úroveň jednotlivých druhů,“ doplňuje Martina Skohoutilová ze Skupiny JARO, která Motýlí půlhodinku připravovala se vzpomínkami na dobu, kdy sama s mapováním motýlů začínala.

Sčítat proto může opravdu každý a to i bez předchozích zkušeností a nutnosti registrace. Stačí si vytisknout sčítací list a tam zaškrtávat druhy ze základního nebo rozšířeného seznamu nebo čárkovat jejich počty Výsledky je po skončení pozorování nutno vložit do formuláře na webu www.motylipulhodinka.cz. Online formulář můžete použít i rovnou, když zrovna není po ruce tužka a motýlů není až tolik, aby si je nešlo zapamatovat.

Nevadí, když náhodou nějaký druh neurčíme, u některých druhů někdy totiž tápou i odborníci. Sčítání není soutěž, kdo toho najde víc. Naopak je potřeba znát skutečný stav, takže i nízký nebo žádný počet je cenný údaj.

„Chceme lidi motivovat, aby si více všímali života kolem nich a že naučit se pár motýlů není tak těžké, jak se může zpočátku zdát. Jednou se třeba díky tomu dostaneme i do stavu, kdy nám lidé budou pomáhat sledovat i noční druhy motýlů, kterých u nás máme několik tisíc a určování je tedy trochu větší oříšek. Zatím ale budeme rádi, když nám pomohou sledovat alespoň to, zda u nich ještě vůbec nějací motýli žijí,“ doplňuje předseda Společnosti pro ochranu motýlů Alois Pavlíčko.

„K pozorování se nejlépe hodí přírodní zahrady, louky, parky, meze, ale třeba i hřbitovy, okolí železničních tratí a vlakových nádraží, příkopy u silnic nebo staré lomy,“ vyjmenovává Fric. Čím více ploch, kde kvetou divoké druhy rostlin, tím lépe. Naopak nyní s oblibou zakládané „motýlí louky“ tvořené různými severoamerickými druhy rostlin, které ale naše housenky motýlů nedokáží využít, žádnou zárukou úspěchu být nemusí. Je to jeden z mýtů, kteří se snaží ochránci přírody bourat, neboť motýlům nestačí jen květy, ať už domácí nebo cizokrajné, ale potřebují i ty druhy rostlin, na kterých se mohou vyvíjet jejich larvy.

Vědci i ochránci přírody vnímají motýly jako ukazatele zdravé krajiny, která pak dobře funguje i pro člověka a jeho potřeby.

„Spolu se samotářskými včelami, které letos vyhlásila České společnost entomologická jako hmyz roku 2024, mizejícími čmeláky, mouchami pestřenkami a brouky patří i motýli mezi důležité opylovače, bez kterých se neobejde nejen naše příroda, ale ani my lidé. Navíc s jejich pestrobarevnými křídly je život tak nějak veselejší, protože se jedná o nedílnou součástí původní krásné české krajiny, která nám i nadále mizí před očima právě i spolu s motýly. Věnovat jim alespoň jednu či dvě půlhodinky za rok je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat, jestliže se nemůžeme ideálně rovnou zapojit do jejich přímé ochrany,“ uzavírá David Sommer ze sekretariátu České společnosti entomologické.

---

reklama

---