https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sumavska-jezera-i-lesy-se-uzdravuji.podle-prirodovedcu-regeneraci-pomohly-i-mrtve-stromy?fbclid=IwAR3IMVpiMvkbdtx3IulD3SzipK4kHpVlVrqz8G6u2BMieCZqmHXPf1u8Fbc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumavská jezera i lesy se uzdravují. Podle přírodovědců regeneraci pomohly i mrtvé stromy

29.11.2020 14:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Regeneraci jezera Laka pomohl jak dlouhodobý pokles emisí sloučenin síry a dusíku vypouštěných do atmosféry, tak odumření a následná přirozená obnova lesa v povodí.
Regeneraci jezera Laka pomohl jak dlouhodobý pokles emisí sloučenin síry a dusíku vypouštěných do atmosféry, tak odumření a následná přirozená obnova lesa v povodí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kolařík / Biologické centrum AV ČR
Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.
 

Za čerstvý důkaz ozdravného procesu považuje správa návrat pstruhů obecných do jezera Laka. Přitom podle správy národního parku lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly právě gradacemi kůrovce silně ovlivněny. „První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů. Z nich pak kolem roku 2010 gradoval kůrovec," vysvětluje tiskový mluvčí parku Jan Dvořák.

Regeneraci jezera pomohl jak dlouhodobý pokles emisí sloučenin síry a dusíku vypouštěných do atmosféry, tak pro mnohé možná překvapivě i odumření a následná přirozená obnova lesa v povodí, uvádí zástupci parku.

V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry.
V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Luboš Kočvara / Biologické centrum AV ČR

Návrat ryb do jezera Laka je podle Jakuba Hrušky z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR jasným důkazem, že snižování emisí z elektráren a průmyslu mělo smysl, protože ryby ze šumavských jezer vymizely kvůli jejich okyselení. „V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry,“ vysvětluje Jakub Hruška.

Spad síry a dusíku se na Šumavě začal snižovat už od konce 80. let minulého století. I přes zlepšení kvality atmosféry však půdy v povodí jezer zůstaly dále kyselé, protože jim trvá déle, než se zregenerují. Proto mělo i složení jezerní vody zpoždění za poklesem emisí a depozice.

Jak rozpad lesa pomohl půdě a jezerům

Do úspěšně nastartované regenerace pak vstoupil rozpad lesa, který spustil orkán Kyrill v roce 2007. „Možná to někomu zní divně, ale přirozený rozpad smrkového lesa a následná stejně přirozená obnova, jednoznačně napomohly regeneraci vody v jezeře,“ pokračuje Jakub Hruška, který chemizmus jezer a jejich okolí dlouhodobě sleduje.

Rozkládající se mrtvé stromy sice nejprve uvolňovaly dusík, ze kterého se tvořily dusičnany a kyselina dusičná, která má na zhoršení kvality vod podobný dopad jako kyselina sírová, po zhruba deseti letech se ale tento zdroj dusíku v povodí vyčerpal a koncentrace dusičnanů klesly. A to dokonce na nižší hodnoty než před úhynem lesa. „Ani to není nic divného – nově rostoucí les totiž dusík potřebuje jako základní živinu, a bude nadále většinu sloučenin dusíku několik desetiletí spotřebovávat a vázat v biomase,“ tvrdí Jakub Hruška. Podobné procesy se ale netýkají jen Laky. Postupné ozdravování se odehrává i na Plešném jezeře.

Výzkumná plocha ve spodní části Plešného jezera v roce 2008 (cca rok po uschnutí stromů, pod kterými bylo pouze borůvčí a semenáčky chyběly) a v říjnu 2017.
Výzkumná plocha ve spodní části Plešného jezera v roce 2008 (cca rok po uschnutí stromů, pod kterými bylo pouze borůvčí a semenáčky chyběly) a v říjnu 2017.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kopáček / archiv autora

Půdy i voda v jezeře zregenerovaly zejména díky jejich obohacení o vápník, hořčík a draslík, které částečně zneutralizovaly kyselé půdní prostředí. Tento proces by ale neproběhl, kdyby v povodí nezůstala celá biomasa odumřelých stromů, vysvětluje Jiří Kopáček z Hydrobiologického ústavu Biologického Centra Akademie věd ČR, který se detailním výzkumem Plešného jezera zabývá již od počátku tohoto století. „Pokud by se jako v běžném hospodářském lese kmeny vytěžily a odvezly, regenerace by se nekonala,“ dodává.

„Výpočty biogeochemického modelu jednoznačně ukazují, že Plešné jezero zregenerovalo nejen díky poklesu atmosférické depozice, ale i rozkladu biomasy odumřelých stromů. Bez něho by pozorovaná regenerace jezera proběhla mnohem pomaleji, jak jsme ještě před zhruba 15 lety očekávali. I v budoucích desetiletích se bude jezero zotavovat lépe, než by tomu bylo bez odumření lesa a jeho ponechání přírodnímu vývoji,“ vysvětluje Filip Oulehle z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který vývoj chemismu Plešného jezera modeloval pro roky 1850-2050.

Také stromy se uzdravují

Hana Šantrůčková se svým týmem z Jihočeské univerzity prováděla analýzy smrků, které rostly alespoň 100 let v oblasti Plešného jezera, Trojmezí a Čertova jezera. Ty zcela jasně vypověděly, že se od 60. let minulého století začal zhoršovat fyziologický stav smrků a v osmdesátých a devadesátých letech stromy strádaly. Záznamy z nejmladších letokruhů, které se vytvořily krátce po roce 2000, ale ukázaly, že šumavské smrky se už zotavují, i když jsou stále ještě oslabené.

Ozdravují se i další druhy. Například jedle bělokorá, strom velmi citlivý na kvalitu ovzduší. Znečištění ve druhé polovině 20. století vedlo k tomu, že její podíl výrazně klesl v lesích celé Evropy, někde až na pokraj vyhubení.

Tisíce ležících kmenů a vývratů mění mikroklima a umožnily růst mladých stromků.
Tisíce ležících kmenů a vývratů mění mikroklima a umožnily růst mladých stromků.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

„Z letokruhových analýz bylo patrné, že jedle na Šumavě až do začátku 90. let minulého století strádala nebo přímo odumírala vlivem imisí. V současné době se zotavila a v době klimatické změny jde dokonce o velmi perspektivní dřevinu,“ říká Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy (VÚKOZ). Na postupné uzdravování šumavských ekosystémů, například přímo Boubínského pralesa, podle jeho slov ukazují i šířky každoročních přírůstů stromů.

Tisíce ležících kmenů a vývratů navíc mění podle národního parku mikroklima a umožňují růst množství mladých stromků. Takové prostředí zárověň nabízí útočiště mnoha organismům, a tak zachovává nebo i zvýšuje původní biodiverzitu lesního ekosystému. Ležící kmeny a vývraty zadržují vodu ze srážek a zajišťují její lepší vsakování do půd. Přechodně zvýšená půdní vlhkost pomohla k udržení vydatnosti pramenů a jezerních přítoků v dobách sucha, uvádí zástupci parku.

Postupně se z kmenů uvolňují také živiny, které se v nich za dvě století nashromáždily. „Kmeny s kůrou obsahují přes 100 kilogramů čistého vápníku na jednom hektaru. S větvemi a jehličím je to téměř dvojnásobek. Tato zásoba pomohla k rychlé změně chemizmu půdních vod," připomíná Jan Dvořák.

„Bezzásahovost se tak jednoznačně ukazuje jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny alespoň v národních parcích a v přírodních rezervacích,“ uzavírá ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

29.11.2020 15:54
Fajn, že se tam opět začalo dařit jedli.
Obroda šumavských lesů zdárně pokračuje. Na vlastní oči jsem viděla, jak tam roste spousta mladých stromků. Díky ponechání biomasy odumřelých stromů došlo k přirozené regeneraci.
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.11.2020 19:23
No, já měl možnost se Šumavou letos na podzim pár dní toulat a co jsem viděl mi optimismus nepřidalo. Naopak, před lety mně vítala dokonalá krása Šumavy a po letech jsem viděl spíše dílo zkázy. Nějaká obnova sem tam je, ale to je evidentně běh na velmi dlouhou trať. Např. kolem cest na Plešné j. je to dost tristní......
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.11.2020 22:16 Reaguje na Milan Milan
Pokud výsledný porost bude odolnější, stojí to za ten čas. A zda bude se prostě uvidí. Někdo si myslí že ne, někdo že ano, a příroda si stejně udělá sama co bude chtít.

Počkáme, uvidíme.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.12.2020 07:05 Reaguje na Milan Milan
Váš problém je, že nevíte co je to příroda a hodnotíte jí jen v tom aspektu jak moc odpovídá lidské naivní představě utvořené v posledních 100-200 letech....
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.11.2020 08:28
naprosto souhlasím, to co se nemusí líbit pánu tvorstva, je mnohdy pro přírodu a ostatní tvory přínosné. Za 30-50 let tam bude novej les- absolutně nemám obavy, funguje to tak už od nepaměti všude. Take it easy
Odpovědět
MG

Milan G

30.11.2020 12:17
Doporučuji kouknout na dokument Zelené plíce.

Tohle je jen PR článek nic víc, žvásty Hrušky a Hubenýho. A přesně jak píše Milan Milan, kolem Plešné a nejenom tam je to apokalypsa.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

30.11.2020 12:49 Reaguje na Milan G
No nejspíše proto, že tam pokácené stromy odvezli. Tenhle proce není žádná novinka, ekologové to znají i z Beskyd a Krkonoš, kde jsou lesy v rezervacích ponechány svému vývoji a nezasahuje se do nich.Podobný snímek mám z vrcholu Kněhyně koncem 80 let. Nic se tam nesázelo a během 10-15 let tam byl v přírodní smrčině krásné smrkové a jeřábové zmlazení.
Odpovědět
MG

Milan G

30.11.2020 13:29 Reaguje na Karel Pavelka
Na co vlastně reagujete? Nebo motáte jiné téma jak je vaším dobrým zvykem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2020 17:36
Naprostá většina těch mladých stromků odumře. Na druhé straně jsou rozsáhlé plochy, kde ani ty nevyrostly. Prostě, bez ohledů na cinty žvanilů, jsou šumavské lesy pryč a pokud se někde obnoví, tak stejně jen jako stejnověká smrková monokultura, která nemá s přírodním lesem mnoho společného. Prostě přeměna smrkové plantáže na les přírodě blízký se bezzásahovostí provést nedá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.11.2020 18:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Je znát, že jste v posledních letech šumavské lesy v chráněných územích nenavštívil.

Je dost pravděpodobné, že řada malinkatých stromků v budoucnu neobstojí v konkurenci jejich starších brášků. Ale tak to v přírodě chodí.
Kupodivu i v místech dřívějších smrkových monokultur se mezi jehličnany nacházejí nálety listnáčů.Přesvědčila jsem se o tom na vlastní oči. Možná tomu tak není všude, ale tam, kde jsem byla, tomu tak bylo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2020 08:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Naprostá většina mladých stromků odumře vždycky, mýtního věku se vždy dožívá jen zlomek jedinců z dané plochy
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 18:00
Tak s tím ovzduším a jeho vlivu na letokruhy u jedlí je mi to podivné.
Při převládajících větrech na Šumavě, nevíte odkud přicházelo asi to
znečištění? To bylo z tehdejší NSR a nebo vlastně odkud? O letokruzích
jsem už tu jednou psal a na nich mohou být i jiné vlivy než pouze emise. Může to být místní sucho, vyčerpání živin, poškození kořenového systému
houbami či škůdci, konkurence jiných stromů a taky napadení červci a mšicemi. To vše a i jiné příčiny se odrazí v přírůstku a ne pouze emise.
Emise mohu vyvrátit na růstu jedliček přímo v místě nejtěžšího znečištění
u nás na Ostravsku. Tak krásné jedle bělokoré by tu nikdo nečekal a bylo
to hlavně díky "pokusu" tehdejšího revírníka, který z nich vysadil malý pokusný lesík. Kyselost vody je dána hlavně splachy do jezera a je jasné, že při splachu jehličí bude voda kyselá. Po vymření smrků v okolí se tak
kyselost sníží, ale po jejich obětovném samovýsevu a novém nárůstu
se zase zvýší. Horská plesa a vody s absencí vápníku z podloží, tak
budou mít vždy hraniční mez pro život pstruhů a proto se tam kdysi
vysazovali méně nároční siveni. Takže opět takový výkřik o nastolené
"správné" cestě. Bohužel i ta nebude mít dlouhého trvání, neboť to
obnažení půdy má za následek rychlejší zanášení jezer a jejich zánik.
Brzo to tak nebudou jezera, ale postupně mokřady a nakonec rašeliniště.
To pak i toky pod nimi budou už tak kyselé, že ani tam nepřežijí i ti
odolnější siveni. Ono těch" úspěchů" bude časem více a více, pouze
pokud to budou ale úspěchy. Pstruhům přeji alespoň přežití po zámrazu
hladiny, protože s množstvím organické hmoty v jezeře to nebudou mít
lehké. Pod ledem ji nemůže okysličovat vítr a přítoky nejsou nic moc.
Navíc hnilobné a kvasné procesy se spotřebou kyslíku budou pod ledem
daleko intenzivnější a kyslíkový deficit vykoná své.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.12.2020 13:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevím, odkud přicházelo za socialismu znečištění (kyselé deště), ale mohlo to být z Bavorska, protože Novohradské hory (a novohradské jedle) byly postiženy o něco později než Šumava.

Možná to „obnažení“ půdy nebude mít za následek rychlejší zanášení jezera. Půda zůstává zpevněna kořeny mrtvých stromů, a než tyto zetlí, vyrostou nové kořenové systémy. Horní vrstva půdy nebyla poškozena. Díky tomu tak rychle vzklíčila semena čekající v půdě a doplnila semenáčky, které čekaly roky na svou příležitost ve stínu vysokých stromů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2020 18:25 Reaguje na Majka Kletečková
Už jste někdy byla ve smrkovém lese v lijáku? Pod hustými
korunami smrků ani nezmoknete a po silné vrstvě jehličí
žádné potoky vody netečou. Když ty smrky sežere kůrovec,
tak déšť proletí mezi suchými větvemi dolů a spláchne
zprvu jehličí a potom půdu z povrchu. Les ztrácí tolik
potřebný humus a proto se musel vždy vykácený les co
nejdříve znovu zalesnit hustou výsadbou sazenic. Ty
hned v mládí chránily půdu před vyplavením a postupnou
prořezávkou se pěstoval nový les. Pokud v mrtvém lese
budu čekat na přirozené zmlazení, tak se připravuji o
ten cenný humus splavovaný i do těch jezer. Podobně se
chová i sníh v listnatém lese. Při oblevě, kdy stromy
bez listí nevytvářejí takový stín jako jehličnany, tak
slunce či déšť sníh rozpouští rychleji a voda na zmrzlé
a jehličím nechráněné půdě odtéká kvapem dolů. Proto
čekám po vyhynutí smrků daleko horší následky přívalových
dešťů a jarních oblev v odlesněné krajině a nebo pouze osazené listnáči. Bez porostu vystavuji více krajinu
slunci, které ten povrch půdy vysuší často tak, že při
dešti není schopna nasakovat vodu( znáte to asi alespoň z květináče) a naopak ji splachuje pryč. Těšit se z mrtvých smrků je předčasné, protože samovýsev je tam opět převážně smrkový a to pouze do té doby, pokud tam ještě semenné stromy jsou. Až se les kompletně zmladí a bude zde absence semenných stromů, tak může dojít k nové kůrovcové kalamitě, neboť místy už z hladu likviduje i smrky před dosažením semenné zralosti. Pak už nebude možnost samovýsevu a buď nastoupí znovu člověk s výsadbou, nebo zbude pár solitérních stromů a kolem pouze půda porostlá buření a travinami.
Tak se ještě potěšte z těch mladých stromů ze samovýsevu,
než i je znovu zničí v bezzásahu kůrovec a zbudou pouze
ty holiny a z jezer bažiny. Takto zasažené krajině je
třeba pomoci a nespoléhat se pouze na matku přírodu. Možná
to z obtížemi nějak zvládne, ale otázkou jak dlouho to
bude trvat. Les není pouze pro oko ochranáře, ale taky
jako rezervoár vody a chladič krajiny. To je to, co bude
chybět a ta voda bude rychleji odtékat a následně chybět.
Zkuste se nad tím zamyslet a zajděte si do smrkového lesa
a lesa listnatého za lijáku a za jarní oblevy. Pak vám
bude jasné co tu píšu a před čím varuji.V dobách s převahou
listnatých lesů byly povodně častější a lidé nestavěli
domy blízko řek. Po vysazení smrků povodní ubylo a lidé
osídli i břehy řek. Pak přišly cyklické pohromy jako
vichřice s následným kůrovcem a v té době zase povodně.
Po celkové změně v lesích ve prospěch listnáčů budou
povodně opět častější a i ta horka a sucha, bez těch
chladičů funkčních téměř celý rok na rozdíl od listnáčů.
To není věda, ale zkušenosti z přírody a varování před
přílišným optimismem, jak lesy zachránit bezzásahovostí
a upřednostňováním listnáčů i v místech, kde býval smrk
i před příchodem člověka.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.12.2020 07:03
Je smutné, že je potřeba někomu vůbec dokazovat, že pokud necháte přírodu přírodou, tak bude zdravější a bude fungovat jak má.....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2020 19:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud necháte dítě bez výchovy a vzdělání, tak bude stále lidskou
bytostí, ale ne člověkem a vystačí si se základními návyky. I tu
zadnici si bude po vlčím způsobu otírat o trávu a ruce užívat na
pohyb po čtyřech. Ano, příroda to "nějak" vyřeší, ale zda to bude
řešení ideální, poznají až budoucí generace. Pokusy patří do
pokusných porostů, ale ne do tak obrovského území. Je třeba
se inspirovat někde v podobně velkém revitalizovaném území v
Evropě. Být první a uspět budiž, ale v opačném případě je to
na pováženou, protože náprava je otázkou desítek let.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist