https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sumavsky-narodni-park-se-letos-zameri-na-louky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumavský národní park letos zviditelní své louky

18.4.2020 00:31 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Rozchodník huňatý na šumavské louce.
Rozchodník huňatý na šumavské louce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Libor Ekrt / Spáva NP Šumava
Hořec šumavský, prha arnika, hořeček mnohotvarý český nebo prstnatec májový, ale také perleťovec mokřadní, modrásek černoskvrnný, tetřívek obecný, chřástal polní. Pro tyto vzácné druhy rostlin a živočichů je zásadní existence šumavských luk. Právě těm se letos Správa Národního parku Šumava bude věnovat po celou sezónu v rámci „Roku šumavských luk“.
 

O místech v krajině, kde neroste souvislý les, hovoříme jako o bezlesí. A tak jako les nejsou jen stromy, bezlesí není jen plocha bez stromů. Je pestré a různorodé. Místa, kde se dřevinám přirozeně nelíbí a kde se pravděpodobně od poslední doby ledové nikdy ve větší míře nevyskytovaly, označujeme jako prvotní (primární) bezlesí. Vzniklo přirozeně a typickým příkladem jsou rašeliniště.

„Sekundárním (kulturním) bezlesím jsou louky, pastviny i plochy bývalých osad, tedy ty plochy, které v minulosti záměrně lidé odlesnili, aby na nich mohli stavět svá obydlí a zemědělsky hospodařit,“ vysvětluje hlavní rozdíly krajinná ekoložka Romana Roučková, která pracuje na Správě Národního parku Šumava.

Šumavská louka s rozchodníkem huňatým.
Šumavská louka s rozchodníkem huňatým.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Libor Ekrt / Spáva NP Šumava

Louky a pastviny zaujímají plochu zhruba 8 % rozlohy celého národního parku tedy necelých 5500 ha. I tak jsou velmi významným biotopem, na který jsou navázány tisíce druhů rostlin, keřů, ptáků, savců i bezobratlých. Přirozené zarůstání nálety, tedy takzvaná sukcese, se však stává problémem pro většinu rostlin a živočichů vázaných na louky a pastviny.

Zachovat ohrožené druhy rostlin i živočichů tedy nejde bez lidských zásahů na loukách a pastvinách. Typickým případem je jeden z nejohroženějších druhů střední Evropy, kriticky ohrožený rozchodník huňatý. Ten nejraději roste na rašelinných loukách či prameništích, proto ho nejvíce ohrožuje je odvodňování. Je to navíc světlomilný a v konkurenci velmi slabý druh. Vadí přerůstání jinými druhy rostlin nebo mechů.

„Historicky se v Česku vyskytoval na více než 300 lokalitách. V současné době existují už jen čtyři místa výskytu, z toho dvě jsou na území NP Šumava. Jedna v blízkosti Srní a jedna v blízkosti Borových Lad,“ představuje ohrožený druh Romana Roučková.

U Srní roste rozchodník v prameništi s přirozenou dynamikou. Půdní kryt je proudící vodou přirozeně natrháván, a tak se zde druhu daří i bez pomoci člověka. V poslední době však vlivem eutrofizace, tedy tím, že se vody obohacují o živiny, začínají v okolí výskytu dominovat v bylinném patře konkurenčně silné ostřice, což může v budoucnu znamenat ohrožení výskytu rozchodníku.

V lokalitě u Borových Lad se už muselo kvůli rozchodníku zasahovat v roce 2017, protože jeho počet klesl z několika stovek na pár desítek kusů.

„Lokalita byla ručně posečena, a na několika metrech čtverečních bylo odstraněno mechové patro. Tak vznikly plochy vhodné pro šíření konkurenčně slabého rozchodníku huňatého,“ doplňuje Romana Roučková.

Životní podmínky mnohých dalších druhů jsou výrazně ovlivňovány způsobem, jakým se na loukách nebo pastvinách hospodaří. Někdy velmi významně.

„Typickým příkladem je například chřástal polní. Pták, který se na jaře vrací ze svých zimovišť z teplých krajin, potřebuje pro svůj život vysokou trávu. Proto mají louky, kde se chřástal vyskytuje, stanovený zvláštní režim kosení. Konkrétně seč i pastva je na těchto lokalitách možná až po 15. srpnu,“ zmiňuje šumavský ornitolog Aleš Vondrka.

Další speciální zásah se odehrál například v oblasti Knížecích Plání. Na zhruba 3 hektarech nechala Správa vykácet nálety, kterými tato plocha začala zarůstat hlavně po roce 1945, tedy po nuceném odsunu původních obyvatel.

„Za těch více než 70 let tu vyrostl prakticky nový les. Jenže doslova vzal přirozený životní prostor jednomu z nejohroženějších živočichů na Šumavě - tetřívku obecnému. Proto jsme tuto plochu vyčistili a upravili mu tak biotop, který mu vyhovuje a na území Šumavy mu stále ubývá,“ vysvětluje Vondrka.

O šumavské louky je tedy třeba pečovat. Správa NP Šumava proto má vytvořené managementové plány jednotlivých ploch a do péče o bezlesí jsou zapojeni jak soukromí zemědělci, chovatelé dobytka, tak třeba i dobrovolníci.

„Péče o šumavské louky spočívá například i v likvidaci invazních druhů, jakým je na území NP Šumava zejména lupina mnoholistá. Proto letos vyhlásíme několik dnů pro dobrovolníky, kterým nabídneme nejrůznější možnosti zapojení se do péče o bezlesí od vytrhávání lupiny, úklidu klestu nebo hrabání trávy. Po každém takovém pracovním dopoledni bude následovat komentovaná procházka s našimi odborníky,“ prozrazuje mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

„Samozřejmě teď vše záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace kolem opatření spojených s nouzovým stavem kvůli šíření koronaviru. Tyto aktivity tak alespoň připravujeme, stejně jako připravujeme sérii krátkých videí o nejrůznějších fenoménech spojených se šumavskými loukami. A děti se mohou, stejně jako každý rok, zapojit do výtvarné soutěže Šumavské louky,“ dodává Jan Dvořák.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

18.4.2020 14:59
Je těžko pochopitelné, že na Šumavě kdysi bylo dost lidmi obydlených míst a zemědělsky využívaných ploch, kde se pásl dobytek, aniž by to tamní přírodu zničilo. Dnes je Šumava Národním parkem s rozsáhlou správou a přísnými pravidly pro pohyb osob. Jak je tedy možné, že jsou tam problémy, které se jaksi dříve nevyskytovaly? Není to tím, že jakmile se člověk pokusí napravit přírodní prostředí a ochraňovat přírodu, tak to obvykle dopadá špatně, jako s tím hmyzem a následně se zpěvnými ptáky, po (tak zvaném) výrazném zvýšení čistoty ovzduší. Z komínú se nekouří, elektrárny jsou odsířeny, většina vysokých pecí a koksoven odstavená, ale příroda to zřejmě snáší hůř a hůř, to úsilí lidí o její čistotu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2020 15:54 Reaguje na Jiří Daneš
Šumava dnes hodně žije z turistiky, co dříve nebývalo, aspoň ne v tak masovém měřítku. A to se podepisuje jak na fauně, tak i podobě obcí. Už to není ta klasická idylka se slepičkami a kravkou, ale honosná prosklená sídla, co do krajiny ani trochu nezapadají.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

20.4.2020 16:40 Reaguje na Karel Zvářal
Ale ty prosklené domy musel někdo povolit a také zkolaudovat. Není chybka někde jinde?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.4.2020 15:03
Ještě poznámka, mizí i rozchodníky kolem venkovských silnic, kde ještě nedávno bývaly hojné, zřejmě v důsledku solení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist