V Británii téměř vyhynulý druh: botanik

Navzdory významu rostlin a zásadní roli, kterou sehrály při utváření ekosystémů, civilizací a lidských kultur, je dnes mnoho lidí od botanického světa zcela odtrženo. Botanika v Británii mizí z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

„Na školách je žákům předkládáno málo učiva o rostlinách, minimálně tedy ve srovnání s obsahem o živočiších,“ vysvětluje Sebastian Stroud, hlavní autor studie. „V důsledku toho produkujeme jen málo vědců zabývajících se rostlinami, botaniků. A to je pak motorem samovolně se urychlujícího cyklu, který označujeme jako zánik botanického vzdělávání.“

Je to proces postupně se akcelerující eroze znalostí, který v tomto případě přispívá k našemu odloučení od světa přírody, činí nás slepými vůči krizi biodiverzity a brzdí naši schopnost ji obnovit.

Studie, která představuje (britské) botaniky jako téměř vyhynulý druh, rozvádí teorii o tzv. rostlinné slepotě – neschopnosti postřehnout nebo vnímat existenci rostlin ve svém okolí – a dává ji do souvislosti s nedostatkem dostupných informací o rostlinách, snížené poptávce po vzdělávání v oboru botaniky. A upozorňuje na možné důsledky.

Podstatné podle Strouda a jeho kolegů přitom je, že stejně jako se dá cíleně podporovat a rozvíjet třeba literární gramotnost – dostupnějšími knihovnami, motivační slevou na knihy, čtenářskými kluby, veřejným předčítáním, čtenářskými deníky - lze navrátit na výsluní i gramotnost botanickou. Která je jedním z pilířů celkového porozumění/poznání přírody okolo nás.

Současný trend je ale přesně opačný, a botanika mizí (v Británii) z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni. Studie z Leedsu konstatuje, že studenti botaniky (za léta 2007-2019) jsou v Británii přečíslení dalšími biology v poměru 1:200. Zjistili také, že z biologických oborů se rostlinným vědám věnuje jen 14 % a jen 1 % vzdělávacích modulů v programech biologických věd nabízelo jakoukoliv formu výuky určování rostlinných druhů.

„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ uvedl Mark Fennell. Neřízené sekání přitom může zničit populace vzácných orchidejí a výsevy nepůvodních směsí travin mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Slepí vůči nabízeným řešením

„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ dodává Mark Fennell, spoluautor studie. K čemu to může vést?

Příkladem může být třeba masivní expanze „žíznivých“ druhů stromů v krajině, sázených v rámci kampaní na zachycování uhlíku. „To nás může snadno připravit vzácné mokřadní rostliny i o tolik potřebnou vodu v krajině,“ popisuje Fennell. „Bezohledné sekání a vyžínání travnatých ploch může zničit populace vzácných orchidejí, výsevy nepůvodních směsí travin při ozeleňovacích projektech mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.“

Snaha konat dobro ve jménu přírody se prostě neobejde bez pokročilých znalostí v oboru, a to včetně botaniky. Pokud je řízení environmentálních projektů nedbalé a neefektivní, může přispět jen ke zhoršení stavu životního prostředí. „Jak můžeme jako společnost bojovat proti globálním změnám způsobeným člověkem, aniž bychom měli schopnosti plně pochopit jejich rozsah a možná řešení?“ ptá se Stroud.

Podle autorů studie přitom není pochyb, že rostliny a služby, které poskytují, mohou pomoci vyřešit hrozící klimatickou a ekologickou krizi. Například obnovení záplavových luk a říčních biotopů může omezit povodně způsobené extrémními přívalovými dešti. Ale protože ubývá botaniků i poučených laiků, právě toto efektivní řešení nejspíš zapadne.

Přečtěte si také |

Návrat vlků do Yellowstone je hezká pohádka. K reintrodukci velkých šelem ale potřebujeme racionální vysvětlení

„Méně výuky o rostlinách znamená odtržení do světa přírody,“ konstatuje Stroud. „A kolik generací botaniků nám vlastně ještě zbývá, než přestaneme jako společnost mít potřebné odborné znalosti, abychom pochopili, kdy jsou ekosystémy na pokraji nenapravitelné ztráty a poškození?“