V Krkonoších se daří kriticky ohroženému hořečku ladnímu pobaltskému
29.9.2025 05:13 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radek Drahný
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
„V minulosti populace výrazně kolísala podle klimatických a stanovištních podmínek jednotlivých let. V nejhorší době zde byly jen desítky až stovky jedinců,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V posledních třech letech však sledujeme výrazný růst, kdy počty přesahují tisíc rostlin. Tento trend může souviset jak s příznivými klimatickými podmínkami pro druh, tak s vhodně nastaveným managementem lokality,“ dodal.
Hořeček ladní pobaltský (Gentianella campestris subsp. baltica) patří mezi kriticky ohrožené druhy české flóry. Za posledních sto let zaznamenal dramatický úbytek – z přibližně 200 lokalit v České republice přežil jen na třech. V přírodní rezervaci Údolí Klíčavy na Rakovnicku, v PR Bukovec u osady Jizerka, a právě na Slunečné stráni v Krkonoších. Jedním z hlavních důvodů jeho vymizení z krajiny je postupné zarůstání dříve obhospodařovaných ploch. Na mnoha místech se totiž přestalo pást a kosit, a tak hořečky, stejně jako další vzácné druhy rostlin, nemají šanci přežít v hustých porostech trav a náletu dřevin.
Pro udržení populace je proto zásadní zajistit vhodnou péči. V posledních dvou letech byla financována z programu Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (NPO–POPFK) a daří se ji realizovat díky dlouhodobé spolupráci s hospodářem Pavlem Heřmanem, který na ploše zajišťuje červnovou pastvu skotu nebo seč. Do managementu se zapojuje také pracovní skupina Správy KRNAP (díky projektu OPŽP Management sekundárního bezlesí), která na podzim po vysemenění hořečku plochu seče, důkladně vyhrabává a podle potřeby narušuje drn vertikutačními hráběmi, čímž vytváří volné plošky vhodné pro klíčení semen. Péči doplňuje i jarní vyhrabávání stařiny a mechu, na kterém se pravidelně podílejí děti z místních škol.
Slunečná stráň u Svobody nad Úpou ve východních Krkonoších je pestrou mozaikou mezofilních, slatinných, mokřadních luk a smilkových trávníků s řadou ohrožených druhů rostlin. Slouží k jejich ochraně a zároveň jako genetická banka pro záchranné transfery. Kromě zmíněného hořečku je domovem řady orchidejí (prstnatec májový, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý), ale také všivce lesního, prhy arniky a suchopýru úzkolistého.
reklama
Dále čtěte |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
Správa KRNAP uzavře od prosince některé stezky kvůli přezimování jelení zvěře
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Další články autora |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Do Krkonoš na své původní stanoviště se vrací jedle bělokorá. Její význam v lesích bude narůstat
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 06:38On už i NP ví, že nejdůležitější je správná péče, nikoli nicnedělání. Nicméně zákon praví něco jiného a při pokusu o nápravu zákona se na něj vrhnou developeři a chtějí místo péče z Parku lunapark.
Odpovědět
Pe
Petr
29.9.2025 07:20Kde se krajině umožní návrat k jejímu původnímu stavu, tam logicky mizí druhy, které ke svému rozšíření jen využily lidské přetváření krajiny a vegetace. Je to špatně?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 08:08 Reaguje na PetrAno velmi špatně. Jednak jsou hezké a taky původní, neb před lidmi byla krajina formována megafaunou. Chcete krajinu uniformní s několika málo invazními a expanzními druhy, nebo s vysokou biodiverzitou?
Odpovědět
Pe
Petr
29.9.2025 08:45 Reaguje na Slavomil VinklerTěžko si představit jak Krkonoše formovala vaše megafauna.
Chcete vidět hezké a neobvyklé věci a uměle vytvořenou vysokou biodiverzitu? Jděte do botanické zahrady. Tam není žádná potřeba mít krajinu přirozenou, soběstačnou a biologicky funkční, tam je vše pečlivě a draze řízeno a každý den se tam zalévá.
Odpovědět
Chcete vidět hezké a neobvyklé věci a uměle vytvořenou vysokou biodiverzitu? Jděte do botanické zahrady. Tam není žádná potřeba mít krajinu přirozenou, soběstačnou a biologicky funkční, tam je vše pečlivě a draze řízeno a každý den se tam zalévá.
Pe
Petr
29.9.2025 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerZde byste asi měl popsat jak takové formování Krkonoš megafaunou ve skutečnosti vypadalo. Jaká zvířata a v jakých počtech tam žila, jak vypadala krajina a jak vypadala krkonošská vegetace. A od toho pak můžeme usoudit i jak mohl být rozšířený a hojný třeba tento hořeček.
Odpovědět
Pe
Petr
29.9.2025 09:39 Reaguje na PetrJá zde s dovolením přidám toto:
https://epic.awi.de/id/eprint/36253/5/OperaCorcontica_41-111.pdf
Středoevropská krajina je popisována jako zalesněná, úbytek zalesnění jednoznačně s příchodem člověka. Konkrétně v Krkonoších až koncem středověku a v novověku (od 16. století).
Cituji: Antropický zásah do přírody Krkonoš, který se pyloanalyticky průkazně projevuje, lze synchronizovat se zvýšenou aktivitou člověka asi až od 14. a zvláště pak od 16. stol. Ovlivnění krkonošské přírody člověkem bylo pravděpodobně zásadnější než jak se v současnosti obecně přijímá. Podstatnější byla i změna krkonošské vegetace. Lidské zásahy ji značně zjednodušily. Zvláště ve vyšších polohách, kde se od 16. stol. praktikovalo budní hospodářství, měly lidské zásahy za následek monotónnost vegetace. Původně nízké pylové hodnoty Poaceae (cca 3 %) stoupají ve svrchních částech profilu „rašelinné kupy“ (J ANKOVSKÁ 2001) až
na 20–40 %. Je to doklad původního menšího výskytu trav, patrně Nardus stricta. Její dnešní velký
výskyt byl jistě způsoben pastvou dobytka. Ta byla rovněž příčinou ústupu pestřejšího sortimentu
vegetace původní.
Odpovědět
https://epic.awi.de/id/eprint/36253/5/OperaCorcontica_41-111.pdf
Středoevropská krajina je popisována jako zalesněná, úbytek zalesnění jednoznačně s příchodem člověka. Konkrétně v Krkonoších až koncem středověku a v novověku (od 16. století).
Cituji: Antropický zásah do přírody Krkonoš, který se pyloanalyticky průkazně projevuje, lze synchronizovat se zvýšenou aktivitou člověka asi až od 14. a zvláště pak od 16. stol. Ovlivnění krkonošské přírody člověkem bylo pravděpodobně zásadnější než jak se v současnosti obecně přijímá. Podstatnější byla i změna krkonošské vegetace. Lidské zásahy ji značně zjednodušily. Zvláště ve vyšších polohách, kde se od 16. stol. praktikovalo budní hospodářství, měly lidské zásahy za následek monotónnost vegetace. Původně nízké pylové hodnoty Poaceae (cca 3 %) stoupají ve svrchních částech profilu „rašelinné kupy“ (J ANKOVSKÁ 2001) až
na 20–40 %. Je to doklad původního menšího výskytu trav, patrně Nardus stricta. Její dnešní velký
výskyt byl jistě způsoben pastvou dobytka. Ta byla rovněž příčinou ústupu pestřejšího sortimentu
vegetace původní.
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 14:55 Reaguje na PetrPěkná "trefa". Dokument se zabývá tundrou v horních partiích a vy vytrhujete věty, které aplikujete jinam. Hořeček roste daleko níže na bývalých lukách a pastvinách. K životu jako dvouletka potřebuje pastvu, senaření a sešlap, ovšem všeho s mírou. Ovšem konec pastvy a senaření znamená zjednodušení těchto květnatých luk.
Odpovědět
Pe
Petr
29.9.2025 16:09 Reaguje na Slavomil VinklerNikoliv, dokument se zbývá krkonošskou krajinou všeobecně, pouze dává na horní partie větší důraz (například "Zvláště ve vyšších polohách" znamená hlavně ve vyšších polohách, tedy i v těch nižších).
A hlavně popisuje vliv pastvy a obecně lidské činnosti na vegetaci - a ten vliv je jednoznačný. Ne, pozitivní není.
Ostatně - sám ted uvádíte jaký biotop hořeček potřebuje - louky a pastviny, na nich pastvu a senaření, tedy LIDSKÉ činnosti- A tím potvrzujete jeho nepřirozený, antropogenní výskyt. Před lidskou činností tam měl vhodného prostoru jen naprosté minimum, a k tomu stavu se nyní navrací. A je to tak v pořádku, přesně takto to v přírodě je a má být, přesně takto funguje biodiverzita. Není, nemá být, a nemůže být všechno všude. Něčho je více, něčeho zase méně, něčeho minimum, a něco není vůbec.
A jak jsem očekával, tomu vašemu údajnému formování Krkonoš megafaunou jste se nenápadně nápadně vyhnul. Chápu, těžko tváří v tvář důkazům popisovat něco, co neexistovalo.
A též se silně pletete v představě naší přírody. Ne, opravdu není ani trochu uniformní, složená z několika málo invazních a expanzních druhů. Je pestrá a velmi, velmi bohatá. Je mi líto, že vy ji uniformní vidíte, že nevidíte její pestrost a bohatství. Vím, jste antropocentrik, svět vnímáte takto. A tak abyste skryl svůj negativní postoj (až strach) ke všemu přirozenému, divokému a zarostlému, protože přímý odpor k lesu tu šířit nemůžete, zneužil jste megafaunu a vytváříte a šíříte umělou představu, že příroda sama růst nemá, že krajina nikdy nebyla zarostlá, a že ji musíme uměle udržovat nezarostlou a odlesněnou, protože jedině tak to podle vás má být správně. Ano, má. Ale bohužel jen podle vás.
Odpovědět
A hlavně popisuje vliv pastvy a obecně lidské činnosti na vegetaci - a ten vliv je jednoznačný. Ne, pozitivní není.
Ostatně - sám ted uvádíte jaký biotop hořeček potřebuje - louky a pastviny, na nich pastvu a senaření, tedy LIDSKÉ činnosti- A tím potvrzujete jeho nepřirozený, antropogenní výskyt. Před lidskou činností tam měl vhodného prostoru jen naprosté minimum, a k tomu stavu se nyní navrací. A je to tak v pořádku, přesně takto to v přírodě je a má být, přesně takto funguje biodiverzita. Není, nemá být, a nemůže být všechno všude. Něčho je více, něčeho zase méně, něčeho minimum, a něco není vůbec.
A jak jsem očekával, tomu vašemu údajnému formování Krkonoš megafaunou jste se nenápadně nápadně vyhnul. Chápu, těžko tváří v tvář důkazům popisovat něco, co neexistovalo.
A též se silně pletete v představě naší přírody. Ne, opravdu není ani trochu uniformní, složená z několika málo invazních a expanzních druhů. Je pestrá a velmi, velmi bohatá. Je mi líto, že vy ji uniformní vidíte, že nevidíte její pestrost a bohatství. Vím, jste antropocentrik, svět vnímáte takto. A tak abyste skryl svůj negativní postoj (až strach) ke všemu přirozenému, divokému a zarostlému, protože přímý odpor k lesu tu šířit nemůžete, zneužil jste megafaunu a vytváříte a šíříte umělou představu, že příroda sama růst nemá, že krajina nikdy nebyla zarostlá, a že ji musíme uměle udržovat nezarostlou a odlesněnou, protože jedině tak to podle vás má být správně. Ano, má. Ale bohužel jen podle vás.
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 17:18 Reaguje na PetrNaprosto neudržovaná krajina dnes nevytvoří boreální tajgu ale "novou divočinu" viz okolí měst. Nic proti pomu, pokud to je místo brownfieldu či skládky. Ale mít to tak celoplošně egalizované?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 17:22 Reaguje na PetrByl jste někdy na květnaté louce či pastvině? Během posledních let co chybí údržba devastovala většina ploch. Bílé karpaty, Jihomoravské stepi, středočesko a berounsko...Přečtěte si knihu Louky od AVčr Březina a kol.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 06:48 Reaguje na PetrA bylo dosaženo péčí podstatného zlepšení- návratu do původního stavu zavedením historické péče. Jongepierová v Bílých karpatech, lokalita Čertoryje, Zahrady... Jurek Spolek Rezekvítek Kamenný vrch v Brně... Pastva na slanisku Sedlec.... Mnoho dalších. Péče podle historických postupů funguje.
Odpovědět
Pe
Petr
30.9.2025 08:23 Reaguje na Slavomil VinklerVám opravdu lidská deformace a vyklučená krajina za posledních 400 let přijde jako původní stav? Oproti několika tisícům let, kdy tam rostly pestré a bohaté lesy? Nechápu jak si něco takového můžete myslet, a myslet to vážně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 09:01 Reaguje na PetrSrovnatelná pestrá krajina podobná té naší dřívější je Jižní Sibiř kde je řídké osídlení a letní pastva. Popdobá se té Mamutí stepi s vysokou biodiverzitou, nikoli uniformní les. Základní info : https://www.ibot.cas.cz/cs/2019/01/21/na-altaji-se-nachazi-moderni-verze-mamuti-stepi/
Odpovědět
Pe
Petr
30.9.2025 11:15 Reaguje na Slavomil VinklerJste jako zastánci teorie placaté Země. Ani ty nikdo a nic nepřesvědčí, že je Země kulatá. Mají svoji pravdu, se kterou nehne žádný důkaz. Mají důkazy svoje vlastní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 12:57 Reaguje na PetrVy si myslíte, že Horság, Chytrý, Danihelka a kol. mají stroj času a podívali se 30 tisíc let spátky na mamuty?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 17:34 Reaguje na PetrVliv pastvy a koseníje dán jeho optimální intenzitou a dobou . Nicnedělání i mohutná pastva jsou devastační. Tedy pokud si vyberete jako vzor intenzivní pastvu v nevhodnou dobu nebo celoroční no tak jo.
Odpovědět
Pe
Petr
30.9.2025 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerAle tu intenzivní pastvu jste si vybral vy. Vy tu neustále tvrdíte, že pastva byla tak intenzivní a mohutná, že odlesnila a změnila celou krajinu. A to znamená devastaci krajiny a celé biosféry, a nástup a rozšíření druhů nepůvodních, čemuž vy tleskáte, přestože je to ve výsledku likvidace původní biodoverzity a nefunkčnost krajiny jako celku, která už nedokáže udržovat vodní režim a stabilní klima. Tragédie přírody, která vám přijde skvělá, protože se vám líbí kytičky a motýlci, a nesnášíte les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 09:05 Reaguje na PetrPříklad biodiverzity : chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/katedry/ekologie/lk/ppt/Bartonova_kolokvium.pdf
nebo https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-meni-historii-mamuti-se-neprochazeli-po-trave-ale-brodili-se-kvetinami
Odpovědět
nebo https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-meni-historii-mamuti-se-neprochazeli-po-trave-ale-brodili-se-kvetinami
Pe
Petr
30.9.2025 11:05 Reaguje na Slavomil VinklerVašimi slovy: Pěkná trefa. Dát jako příklad zcela jiné období.
Tak až tu zase budou mamuti, tak přijďte. Do té doby jsou vaše představy zcela zcestné. Současná krajina, klima a biodiverzita existují v úplně jiých podmínkách. A kombinovat to nelze, zrušil byste tím oboje. Ostatně, přesně to nyní sledujeme - jak naší přílišnou změnou krajiny dochází ke kolapsu celého ekosystému.
Odpovědět
Tak až tu zase budou mamuti, tak přijďte. Do té doby jsou vaše představy zcela zcestné. Současná krajina, klima a biodiverzita existují v úplně jiých podmínkách. A kombinovat to nelze, zrušil byste tím oboje. Ostatně, přesně to nyní sledujeme - jak naší přílišnou změnou krajiny dochází ke kolapsu celého ekosystému.
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 12:51 Reaguje na PetrAno trefa, tu Mamutí step na Altaji udržuje dodnes- opakuji dodnes! pastva domácích koní, částečně kozy a ovce. Lidé čtěte. Vy nečetli a rozmrazili?? Oh Bystý národ.
Odpovědět
JH
JH
30.9.2025 14:27 Reaguje na PetrI když naše krajina byla z velké části zalesněná, i v těch lesích musely být někdy od poslední doby ledové volné plochy udržované nejspíše pastvou velkých zvířat. Což je doložené např. velkou pestrostí řady lučních společenstev. A vytváření otevřených ploch nemusí být devastace. Naopak, kdyby byl všude jen les, biodiverzita by byla menší.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.9.2025 12:38Je možné, že ten hořeček zatáhli do Krkonoš lidé, třeba se senem. Stejně asi nejlepší strategií proti vyhynutí těchto druhů je podpora jejich kultivace v zahradách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.9.2025 14:56 Reaguje na Jan ŠimůnekNo kultivace v zahradách není ono. Je to dvouletka.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.9.2025 16:12to Slavomil Vinkler 29.9.2025 14:56
No a? Na zahradě mám spousty dvouletek.
Odpovědět
No a? Na zahradě mám spousty dvouletek.
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 12:58 Reaguje na Jan ŠimůnekNo to jo, ale na zahradě? Ne že by nešel, ale jakou populaci tam umístíte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.9.2025 10:46Zářný příklad, že bezzásah je slepá cesta a že bez práce tu nebude nikdy
to, co tu bývalo, když si lidé tvrdou prací obstarávali své živobytí. Je
dobře, že už část ochranářů na to přišla, ale kolik už se do té doby tím
nicneděláním zničilo je tragické a kolik se stále ničí? Jinak vývoj ve
společnosti je neúprosný a je otázkou, zda bude společnost mít na údržbu stále více míst, kde se hospodaření nevyplácí. Moudřejší by ale bylo
přenastavit podmínky hospodaření a nemusely by se stále jen látat díry.
Leckde ve světě se poučili, že přenastavení podmínek hospodaření je méně
nákladné, než nahradit hospodaření plně dotovanou náhradní činností.
To hospodaření může být v gesci samotného NP a nespoléhat se pouze na
zoufalce, kteří se tam pokusí hospodařit. Co tak zřídit v NP divizi
pastevectví s přesouváním stád zvířat z lokality na lokalitu a taky
divizi mechanické údržby krajiny včetně luk? Proč by státem dotováni
zaměstnanci nemohli nahradit státem placené firmy, které tu práci se
ziskem provádějí? To na tom musí vydělávat i soukromé firmy a nestačí
pouze ty náklady na vlastní zaměstnance? Když chci mít pokosenou
louku, tak si musím spočítat, zda se mi nevyplatí vlastní technika
a nebo platit někoho jiného, který navíc nemá k louce vztah jako já.
V této republice se totiž jde ode zdi ke zdi. Kdysi byl státní i
kůň a kočí na práci v lese a nyní je soukromý a zneužívá toho, že
bez jeho práce se vlastník lesa neobejde. Mít ale vlastník lesa
svého koně a svého kočího, tak ho práce stojí pouze nutné náklady
na koně, na mzdu kočího a nemusí platit i zisk pro majitele koně.
Odpovědět
to, co tu bývalo, když si lidé tvrdou prací obstarávali své živobytí. Je
dobře, že už část ochranářů na to přišla, ale kolik už se do té doby tím
nicneděláním zničilo je tragické a kolik se stále ničí? Jinak vývoj ve
společnosti je neúprosný a je otázkou, zda bude společnost mít na údržbu stále více míst, kde se hospodaření nevyplácí. Moudřejší by ale bylo
přenastavit podmínky hospodaření a nemusely by se stále jen látat díry.
Leckde ve světě se poučili, že přenastavení podmínek hospodaření je méně
nákladné, než nahradit hospodaření plně dotovanou náhradní činností.
To hospodaření může být v gesci samotného NP a nespoléhat se pouze na
zoufalce, kteří se tam pokusí hospodařit. Co tak zřídit v NP divizi
pastevectví s přesouváním stád zvířat z lokality na lokalitu a taky
divizi mechanické údržby krajiny včetně luk? Proč by státem dotováni
zaměstnanci nemohli nahradit státem placené firmy, které tu práci se
ziskem provádějí? To na tom musí vydělávat i soukromé firmy a nestačí
pouze ty náklady na vlastní zaměstnance? Když chci mít pokosenou
louku, tak si musím spočítat, zda se mi nevyplatí vlastní technika
a nebo platit někoho jiného, který navíc nemá k louce vztah jako já.
V této republice se totiž jde ode zdi ke zdi. Kdysi byl státní i
kůň a kočí na práci v lese a nyní je soukromý a zneužívá toho, že
bez jeho práce se vlastník lesa neobejde. Mít ale vlastník lesa
svého koně a svého kočího, tak ho práce stojí pouze nutné náklady
na koně, na mzdu kočího a nemusí platit i zisk pro majitele koně.
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekStát nesmí podnikat, musí si vysoutěžit outsorcing. Mít své lidi smí akorát knížepán a jak je vidět, starý odzkoušený systém údržby lesa u většiny funguje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 13:00 Reaguje na Slavomil VinklerTedy nejen lesa, ale všech rezervací co se udržují např dohodou s majiteli půdy, s neziskovkami atd.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2025 14:39to Slavomil Vinkler 30.9.2025 12:58
Není problém mít záhon se stovkami exemplářů z různých lokalit, takže se i předejde nějaké degeneraci. A, MMCH, už existuje i metoda semenných bank, v nichž jsou semena uložena v kapalném dusíku.
Nicméně rozhodit to např. přes kluby skalničkářů fandům přes alpinky asi přijde nejlevněji.
Odpovědět
Není problém mít záhon se stovkami exemplářů z různých lokalit, takže se i předejde nějaké degeneraci. A, MMCH, už existuje i metoda semenných bank, v nichž jsou semena uložena v kapalném dusíku.
Nicméně rozhodit to např. přes kluby skalničkářů fandům přes alpinky asi přijde nejlevněji.
SV
Slavomil Vinkler
30.9.2025 20:40 Reaguje na Jan ŠimůnekNo záchrana před úplným vyhubením snad jo, ale je dalejko lepší mít přirozenou louku, takovou jako byla minulá tisíciletí.
Odpovědět
